O evropské i brazilské portugalštině, o jevu zvaném mezoklize i o tom, jak se mluví v Lisabonu
HTML-код
- Опубликовано: 2 янв 2023
- S Bárou Lebánkovou, lektorkou portugalštiny z Lisabonu, jsem si povídaly o tom, čím se portugalština liší od dalších románských jazyků, ale také o tom, čím se liší její jednotlivé varianty. Probraly jsme i zvláštnosti gramatiky a lexika a závěrem jako obvykle doporučíme studijní materiály.
Odkazy:
/ @portuguesewithleo
www.lidel.pt/pt/
/ @speakingbrazilian
www.dn.pt/
www.rtp.pt/
Uuu, máme tady přebornika, dámy a panove:-)
Ty vyloženě lisabonská sousloví jsou hrozně zajímavá. Vůbec nevím, že by ve španělštině byly třeba madridská sousloví.
Na rozhovory z produkce Jazykového koutku se koukám velmi rád a přiznám se, že jsem portugalštinu už nějaký ten pátek netrpělivě vyhlížel, ale tohle je pro mě tedy částečné zklamání. O jiných jazycích mluvili odbornící z FF UK (italština, maďarština, islandština, litevština a asi i další), tak je škoda, že jste neoslovili třeba v rozhovoru zmiňovanou Petru Svobodovou nebo lektory z Institutu Camōes. Barbora Lebánková je určitě dobrá učitelka a lektorka, ale odbornice na portugalštinu fakt ne. Části o arabismech a rozdílech mezi evropskou a brazilskou portugalštinou jsou docela slušně připravené, i když v některých ohledech zkratkovité a zavádějící, ale ten zbytek, no, nic moc.
1) Žádný Principův ostrov, Biskajská Guinea a Ekvatoriální Guinea neexistují. Správně jsou to Princův ostrov, Guinea-Bissau a Rovníková Guinea.
2) Podle pozdravu poznáte bezpečně i evropskou portugalštinu. Mrzí mě, že Barbora je po fonetické stránce důkladně nesrovnala, jelikož se rozdíly na obecné úrovni dají popsat docela jednoduše a přehledně.
3) Coimbra není hlavní město portugalské výslovnosti. Velmi problematický termín padrão zahrnuje oblast MEZI Coimbrou a Lisabonem.
4) Barbora špatně vysvětlila mezoklizi, jejíž původ je o hodně zajímavější než „máme kořen slova (což ostatně není pravda), pak hodíme zájmeno, pak hodíme koncovku“. Syntetické futurum a kondicionál se ve zkratce v lidové latině utvořily pomocí perifrastické konstrukce amare habeo a amare habebam, tudíž portugalština jako jediná z románských jazyků vlastně tuto konstrukci i v současnosti respektuje a klade zájmena tam, kde by tomu bylo i v latině (amare illum habeo --> amá-lo-ei). Právě proto je mezoklize tak krásná.
Asi vás nepřekvapí, když budu Báru trochu hájit. Část těch věcí, které zmiňujete, jde podle mě na vrub nervozitě z natáčení, typicky věci jako Principův ostrov nebo třeba záměna skloňování/ časování - koneckonců tohle je asi nejčastější "chyba" v našich rozhovorech, děje se to kde komu. Ono je prostě něco jiného povídat si o něčem u kafe a mluvit na kameru. Některé další věci (nosovky) jsou jednak věcí přístupu a dost možná je Bára ani nemyslí doslovně (alespoň já jsem v tom chápala mírnou nadsázku). A možná ještě poslední poznámka, naším cílem není, aby o jazycích mluvili jen odborníci z FF UK, snažíme se střídat akademiky s neakademiky. Jsem vděčná za lidi z výukové praxe. Každopádně moc děkujeme za všechny připomínky a věřím, že nám zachováte přízeň :-)
@ Tak přeřeky jsou samozřejmostí, které by se měly vystřihnout v postprodukci, kterou se ale Jazykový koutek nezabývá, a proto je právě důležité umět si vybrat někoho, kdo bezpečně ví, o čem mluví. Vy jste ve světě jazykového vzdělávání velmi známá, dovolím si říct, že dokonce superstar, máte publikum, a proto mě mrzí, že takto děláte portugalštině špatnou reklamu. To je vše. :)))
@@joao_johansson Teď už si nejsem jistá, jestli zbytečně nerýpete (nevím, těžko odhadnout tón ve virtuálním světě). Obě tvrzení mi přijdou trochu za čárou. My samozřejmě postprodukci řešíme, ale ne všechno se dá vystřihnout a ne každý přeřek je taky třeba stříhat. Stříháme záměrně co nejméně - výpadek internetu, záchvaty kašle apod. A stejně tak tvrdit, že děláme portugalštině špatnou reklamu, mi prostě připadá přehnané. Chápu, že rozhovor může mít nějaké nedostatky nebo že vás zklamal, ale tohle už mi přijde zbytečně osobní....
Co? Pau je klacek a nikoliv penis. To možná druhotně. Asi jako byste tvrdil, že kdo řekne v češtině pták, myslí slovo penis.
@@matejsonka5951 Tak tady je důležité říct, že žádný prvotní a druhotný význam neexistuje, lexikologie význam dělí několika možnými způsoby, Vašemu pojetí se asi nejvíc blíží dělení na význam centrální a okrajový, třeba i situační. To ale zase komplikuje fakt, že pau ve významu penis spadá do portugalského calão, kategorie nadávek, a to ještě velmi velmi velmi užívaného, všichni to slovo v tomto vulgárním významu znají. Úplně stejně je to ve španělštině, kdy verga je podle RAE taky větev/klacek, ale naprosto pochybuju o tom, že by Vám někdo v Mexiku popisoval části stromu, když tohle slovo použije. A v neposlední řadě je také důležitá interpretace. Podle Vašeho pojetí mě jako první při použití pau napadne větev a pak penis? No ne vždycky. Zkuste třeba před puberťáky říct “To je ale velký a pěkný pták.” a garantuju Vám, že se alespoň jeden z nich zapitvoří, protože ho napadne přesně ten penis.
Nechci už tady začínat nějaké nové diskuze, je to stejně zbytečné. Jenom bych rád dodal, že se románskými jazyky živím a vím, o čem mluvím…