Stehlíkův kurz moderních českých dějin 3/10 - Založení ČSR
HTML-код
- Опубликовано: 15 ноя 2020
- VZNIK ČESKOSLOVENSKA
Třetí díl našeho seriálu o moderních dějinách České republiky zveřejňujeme v předvečer státního svátku 17.11.2020. Tématem je tentokrát vznik Československa. Jistě, máme v tom všichni jasno, přece jsme se to učili ve škole a navíc v čem jiném by se měl orientovat každý Čech, než alespoň v základních okolnostech vzniku našeho státu...tak príma, co bychom říkali, kdyby se vedla řeč o národnostním složení nově založené země? Kdyby padla otázka po národní identitě? Jaké byly vzájemné vztahy a potřeby Čechů a Slováků v době založení a pak i v průběhu fungování našeho společného státu? A jak to vůbec bylo s vlivem Německa a Sovětského svazu na naše dějiny? Je tu další díl....a další nálož třaskavých námětů do debat a do diskuzí!
Co to vlastně vzniká? Co je ten stát zač? 00:40
Státní hranice. 03:10
Kde se vzala teze, že každý má právo na sebeurčení? 05:10
Složitý koncept samostatné státnosti. 07:10
Demokratický charakter republiky a jeho problémy (a paralely k dnešku). 08:06
Jak vnímáme dějiny? 10:37
Politikaření v politice. 11:16
Jak se v novém státě líbilo Slovákům? 13:03
Dýka do zad od Slováků. 17:48
Slovenský štát a období po II. světové válce. 20:30
Vliv Sovětského svazu po II. světové válce. 24:20
Gottwald byl z Moskvy kritizován. 26:14
Po volbách si Gottwald řekne o správná místa ve vládě. 27:53
Paralely k dnešku. 29:27
Beneš se bojí občanské války. 30:00
Komunismu zcela odmítá nacionalizační aspekty. 32:28
Nepožadoval Sovětský svaz větší tvrdost? 32:51
Česko-slovenské vztahy po odsunu Němců. 34:35
Nakolik hraje Husák roli “prezidenta Slováků”? 35:43
Jaké jsou vlivy okupace v roce 1968 na stát? 36:45
Nebyla více devastující komunistická okupace než ta německá? 38:05
Nesouhlas s režimem. 40:38
Lidi nejvíc děsí nejistota. 41:40
Socialismus na lidi funguje (alespoň ve volbách). 43:18
Rozpad státu. 45:24
Česká identita. 52:25
Pro zájemce tu je doporučená literatura:
Margaret MacMillanová: Mírotvorci: Pařížská konference 1919, Academia 2004.
Václav Veber: Osudové únorové dny, NLN 2008.
Jan Rychlík: Československo v období socialismu 1945-1989, Vyšehrad 2020.
Jan Rychlík: Rozdělení Československa 1989-1992, Vyšehrad 2013.
Naotčeno v coworkingovém centru Sněmovní 7, www.snemovni7.com
www.petrhorky.cz
Víte, že všechny hausbotové rozhovory najdete i jako podcasty na iTunes, Spotify, Youradio a dalších? Dejte si! :-) 
Развлечения
Děkuji za lekci, oceňuji, že pan lektor prezentuje bez zkreslování a popisuje historii v kontextu (viz třeba Slováci). Ještě jednou děkuji!
Za sebe musím říci, že p. Stehlík by měl vyučovat dějepis/historii/občanskou nauku na všech základních a středních školách - pak by nedocházelo k tomu, že naše společnost a a právě někteří politici tu historii neznají - protože z historie se člověk má poučit, aby nedělel stejné chyby.... moc děkuji za další úžasný díl o historii našeho státu, ať už se jměnoval za posledních 105 let jakkoliv :-)
Děkuji, opět velmi poučné !
Parádní přednášky, kéž by si to poslechl a pochopil každý občan, hned by bylo na světě lépe.. Děkuji
děkuji Vám moc za " Stehlíkův kurz " - díly si ukládám a opakuji si je :)
Opět jste mě potěšil, bylo poučné a hlavně srozumitelné, děkuji
Petře, objevil jsem Vás teprve nedávno, kdy jste měl rozhovor s panem Rybou. Jste perfektní, díky a jen tak dál.
paráda, vítejte mezi diváky!
@@PetrHorkyPolarnik Nemohu se dočkat dalšího dílu! S panem Stehlíkem jste skvělá dvojka.
Čas 8:55, do kamene tesat! A jen tak mimochodem, není to tak, že pravda vítězí, skutečnost je taková, že pravda vyděsí.
Jo a zapomněl jsem poděkovat. Děkuji, bylo to zase super.
Děkuji !
16.11. jsem se tak těšila, až zveřejníte další díl, až jsem to ve před jedenáctou večer vzdala a usnula :-))). A ejhle nakonec jsem se ke shlédnutí dostala až dnes :-). Opět velmi zajímavé komplexní pohledy na naši historii i současnost, díky obě pánům. Myslím, že tu padlo několik důležitých slov k zamyšlení. Děkuji a znovu velmi ráda pošlu dál :-). Pěkný a pokud možno klidný Advent všem :-)
Pekná prednáška. Ďakujem. Páčilo sa mi to prirovnanie, ako sme vstupovali do manželstva a vôbec sme nepoznali svoj zdravotný stav:-D Každopádne to bolo zázračné manželstvo a vznikli z neho dve krásne deti, SR a ČR, ktoré sa majú radi.
Radost sem chodit pít. Děkuji Vám moc :-)
Super,takhle otevřeně a hezky srozumitelně....👍👍👍🍻
Díky, díky, díky, díky!!
Veľmi pekné
Vyborne. Pokracovat 😀
jojo, ještě sedm dílů...:-)
@@PetrHorkyPolarnik budu se tesit. Davam si to po castech na rano u snidane. Libi si me racionalni forma zasazena do sirsiho kontextu mista i casu.
Opět velmi pěkné, to bych si klidně koupil celé na audio CD :)
Další skvělý díl, díky
právě jsem shlédl přednášku p.Stehlíka Vývoj českého myšlení - Michal Stehlík | Neurazitelny.cz | Večery na FF UK,,a napadlo mě ,že by mohlo být zajímavé porovnat naši zkušenost /českou/ s jinými národy ,zeměmi,státy,jak kdo,často podobnou, situaci řešil,neřešil,s jakými ztrátami ,zisky,at už čehokoliv,jen návrh,at se Vám daří
Zajimave povídání
Michale, dík!!!
díky , je to moc zajímavé , taky si to pouštím dokola
Tohle jsem potřeboval jak prase drbání, dějepis na střední mi fakt dal jen seznam letopočtů. Velké díky!
Opět výborný výklad v souvislostech - těším se na další díl.
Přednáška je velmi zajímavá, jen název je poněkud matoučí. Očekával jsem rozbor revolučních událostí a ustanovení republiky v roce 1918. Celé se to ovšem rozvine do takové zevrubné historie ČSR.
Opět skvěle podané a vedoucí k zamyšlení a co mě opět vadí je dnes taky obvyklé přecházení existence Moravy. Tak dobrý historik, jakým pan Stehlík zjevně je, přece musí mít informace o tom, že Morava tady více než tisíciletí měla své postavení, hranici a vždy nějakou formu autonomie, která zanikla až v důsledku zásahu totalitní moci. Přesto vypouští z úst věty, jako Čechy a Slovensko (jedna zmínka o Markrabství a jinak byly vše Čechy a Češi, přece musí vědět že i tzv. český národ byl konstrukcí obrozenců 19 století a dlouho se nepoužíval výraz český, ale slovanský)
Já jsem z tohoto dílu poměrně zklamán, dle nadpisu by se mělo jednat o založení státu, drtivá většina ale je o pozdější době, hlavně té komunistické. To je snad první pořad o založení ČSR, kde jsem neslyšel klíčové slovo Mafie nebo legie či o Masarykově cestě kolem světa, kdy jednal o vzniku ČSR. Díl samozřejmě dobrý, jen off-topic nebo je nadpis špatný nebo jsem něco nepochopil.
👍
Bingo!Panebože vám sa to chlapci podarilo,ani ufňukaníá federalistická nostalgia ani tvrdý nacionalizmus.Pri pozeraní tohto dielu českých dejinách som mal pocit,že tam sedí Slovák a Cech spolu a vedia si to spravne po rokoch vydiskutovať,už dávno bez toho znechutenia dejinami.Zdravím z nočnej Covidovej Bratislavy.Skvele.
To jsme moc rádi!
@@michalstehlik9272
Ja pane Stehliku taky moc dekuji
A to z nekolika duvodu
Jednim s nich je to ze s jedne strany nam Dedecka ktery byl Slovak a zdruhe zrejme trochu Nemecka a dokonce i Polsko je tam
A to jeste i moje osobni cesta mne dovedla k slechtictvi a proto ten SIR
A dneska jsem hodne veci pochopil
Líbilo se mě líčení oslav vzniku samostatného Slovenska. Něco podobného jsem zažil tady u nás na česko-polské hranici, když byl otevřený Schengenský prostor. Ani ve snu by mě tenkrát nenapadlo, že se o patnáct let později budu bát referenda, ve kterém by mě zblblá polovina národa ty hranice zase zavřela.
Referendum o zrušení Schengenu se snad u nás nechystá. No a hranice se momentálně zavírají zcela běžně.
skvely vyber hosta, jdu si pustit dalsi dily
Podnetný rozhovor. Dovolím si zopár poznámok:
1, skutočne ma prekvapil záver pána Stehlíka o nedostatku identity českej štátnosti. Ja som bol presvedčený, že svätováclavský chorál, korunovačné klenoty, duchovné dedičstvo Husa a Komenského, diela obrodeneckého obdobia... to všetko tvorí nespochybniteľné základy českosti.
2, dobre si pamätám vzopätie národného sentimentu na Slovensku na začiatku 90-tych rokov. Kľúčovú úlohu tu zohral ľudácky exil, ktorý investoval nemalé prostriedky do podpory domácich nacionalistických kruhov, ale aj do šírenia propagandy. Napriek tomu si väčšina slovenskej spoločnosti zánik spoločného štátu neželala. Mečiar a jeho eštebácka suita však predsa vytušili príležitosť, ktorú im vlna posilneného národného povedomia ponúkala.
3. I ❤️ Československo.
Háček je, že ani vy ani já nemůžeme mluvit za celý svůj národ. Ale stejně jako bylo dost Slováků co chtěli něco, co samostatnost splňovala nejvíce. A stejně tak v Čechách na Moravě a ve Slezsku byla spousta lidí, kteří už byli naštvaní že se dva roky taháme se Slováky o kraviny jako jsou pomlčky a podobné zbytečnosti, které se mohli řešit stejně třeba za 10 let. No a volby byly ve skutečnosti něco jako referendum. U nás Klaus řekl velmi jasně, že už Slovákům neustoupí ani o centimetr (tedy žádné "dvojdomky" blba Pitharta) a naopak na Slovensku se ozýval Mečiar jak "Čehůnov" zmačkne. No a já a mnoho dalších volilo ODS a tedy Klause, právě pro jeho slib že už tyhle blbost o "konfederácii" a dalších skončí. Proč volili Slováci Mečiara nevím, ale já věděl, že pokud u nás zvolí Klause a na Slovensku někoho jako Mečiar, tak se stát rozpadne a doufal jsem v to. Asi nemá cenu si vzájemně vyčítat různé "bolístky", ale je dobré si uvědomit, koho většina lidí volila a tedy že pokud je nebudeme považovat za hlupáky, pak museli vědět že je zde riziko rozpadu státu. Díky bohu že jsme se rozešli v klidu a pohodě a je jen na nás, jak se sami s tím srovnáme.
jo československý národ, aby se nestalo, že jeden ze dvou většinových národů neměl menší počet příslušníků než největší menšina - tedy Němci - to byla pěkná zákeřnost (a to nemluvím o tvrzení velmocím, že Němců je u nás mnohem méně a že všichni chtěli do ČSR...)
Čeští Němci se především chtěli úplně odtrhnout a vzít s sebou velkou část tradičního území Koruny české. Tomu se samozřejmě muselo zabránit. Postoj k menšinám v novém státě byl jinak velmi benevolentní a demokratický, s účastí všech na vládě (kterou trucující Němci začali využívat až od r. 1926), na rozdíl od Rakousko-Uherské monarchie, kde měli Němci vždy výrazně zvýhodněné postavení a podíl Čechů na vládě byl prakticky nulový. (Řísšký parlament byl jen divadlo, o všem nakonec rozhodl sám císař.)
Pan historik si plete interpunkci a diakritiku... Povídání je to hezké, ale trošku mě mrzí, že ani jednou nezmínil Moravu a Bártovu trojfederaci.
Nikdo holt není dokonalý. Nu, moravismus by byl skvělé samostatné téma, spíše je to do případné druhé dekády dílů, ale třeba se na to dostaneme.
šikovný chalan
Zajimave a hodne problematicke...
8:00 "Nikdo nás nemá rád". A co Rumunsko?
5:00 Nechce se mi věřit, že přednášející neví nic o anglosaském (Wilson) a středoevropském (Herder) pojetí národa a klidně položí mezi ně rovnítko.
Také jsem si všiml.
v roce 38 nevystoupil jediný poslanec,,, a senát pro jistotu ani neřekl ani slovo...
jo, socialisticke jistoty... co by za to dneska mnozi dali... 😅
ruclips.net/video/fIWtXWZyv-M/видео.html
Zdravím pánové. To vaše stále zmiňované Česko končí cca.150 kilometrů směrem východním z centra Prahy. I ten pan Hitler to respektoval und Mähren. Morava není Česko.
Morava nejsou Čechy, ale Čechy, Morava a Slezsko jsou dohromady Česká republika (trochu krkolomně "Česko")
Trochu demagogie a politické korektnosti vůči Němcům!
Bez konkretni argumentace, co je ta trocha demagogie, je to zcela bezcenny komentar.
@@jiriandrys Například přehnaná vinění za odsun. Ten proběhl jako mezinárodní právní akt, na základě historických zkušeností. Na 1 300 000 sudetských Němců bylo členy SdP a ti zradili ČSR. Mohl si stát, který chtěl žít v míru dovolit pátou kolonu, která nepokrytě dál kula pikle v organizacích typu Wehrwolf, Zeppelin ? Zdroje? Archiv bezpečnostních složek- neplatí argument, že tehdy komunisté plně ovládali vnitro i obranu, není to pravda. Vyšetřování pomáhal organizovat hrdinný plukovník Bártík. Popis let 1945-48 je značně zpolitizovaný. Jsem z obce, kterou vypálili nacisté a mezi jednotkami, které se účastnily poprav, figurovaly i speciální oddíly určené na boj po skončení války. Po celé republice byly skrýše zbraní, výbušnin, potravin a léků. Teď na to téma napsal knihu Roman Cílek - historikové to záměrně opomíjejí. Pokud máte zájem, provázím v Prlově v malém muzeu a něco o tom vím.
@@DREYFUSSI On je ještě jiný důvod, Prakticky všichni Němci se stali občany "říše" což bylo nutno podepsat - mohli jste zůstat občany protektorátu a tedy české. No a pokud požádali o německé ztratili automaticky naše občanství. Po válce tedy byli lidmi bez našeho občanství a proto museli z našeho území odejít. Provedení bylo mnohdy špatné, ale vysídlení bylo správné.