13:41 těch elektronek máte opravdu hromadu, zkuste postavit transceiver na 7MHz s výkonem cca 10-15Watt. To by neměl být až takový problém, navíc je to z dob, kdy elektronky byly pro tyto účely používány. Já pak přešel na TESLA PR21, PR22 a to bylo už krásné kapesní povídátko ;-) Zesilovač dělá kdekdo, to není ono, ale vysílačky jsou alespoň zábava na nudné večery s kamarády
Alespoň prozatím se vysílačkám vyhýbám, určitě sou na to nějaký zákony/vyhlášky nebo prostě něco takovýho, ty nemám nastudovaný a pokuta hádám nebude malá
@@experimentyvsehodruhu9470 pokud se pohybujete na sdílených kmitočtech, pak není s ničím problém. To samé s výkonem, pokud budete vysílat v tom daném kmitočtovém pásmu, resp. na konkrétním kanálu s max. dovoleným výkonem, pak není problém - žádné povolení na vysílání na sdílených kmitočtech není potřeba. Pokud nebude nikdo přesahovat dovolený výkon, tak ani ČTÚ nemá moc, jak zasáhnout, protože nikdo nic neporušuje, to jsme už aplikovali kdysi a za těch X let na nás nikdo nemohl, protože neměl důvod. A jenom odbočím, i kdyby někdo vysílal nepovoleným výkonem, tak stejně ČTÚ nemůže zaťukat na dveře a vtrhnout do domu (bytu) jak vandrák do putyky, stejně na to musí mít příkaz vyšší moci a to není zrovna jednoduché obdržet. Uznávám, že na 7MHz pásmo, je venkovní anténa poněkud odlišného charakteru, než jsem měl kdysi na 27MHz (CB) to jsem měl asi "jenom" 5,5m - tedy λ/2 bič na střeše 🙂 ale byla to fakt zábava, dokonce jsme si na to s kamarády udělali pocket radio (takový prehistorický modem) a mohli jsme si přes to posílat hry. Bavím se o roce 199x, kdy hry na PC měly cca 10kB-100kB - větší objemy to přenášelo fakt dlouho...dnes to převálcovaly mobily. Ale jako téma nostalgie je to lepší, než zesík, alespoň z mého pohledu.
Dobře, děkuji za info. Evidentně to budu muset nastudovat a možná se někdy k nějakému vysílači dostanu, i když osobně bych měl zájem spíš o teslovu cívku (proto ta GU81-M).
@@experimentyvsehodruhu9470 Jo, to je také dobrý projekt 🙂 to jsem zvědav na výsledek. Doufám, že na to máte zkušenosti, opravdu bacha na to vysoké napětí, tam už to začíná být také sranda 😂 to už lítá kde co... Je to už drahně let, co jsme měli postavenou teslu a když jsem na to rozsvítil zářivku asi na 1-2 metry od cívky a ukázal jsem to mámě, tak na mě koukala, a myslela si, že si dělám srandu, jako efekt je to parádní, tak držím palce ✊
1:40 tomu "takovou zrcadlovou plochu" se říká getter výklad je poněkud svérázného charakteru, ale budiž, nejsme na katedře elektroniky z 60. let 🙂 Pro neznalce je vysvětlení k nějakému základnímu pochopení asi OK, ale mně tam trochu pískalo v uších, neb terminologie a popisy jednotlivých funkcí byly poněkud nepřesné, ale opět podotýkám, laikovi je to jedno...
Takže úplně laicky - proč je elektronka na vysoké napětí :-) - protože emisní schopnost Katody je malá na velikost materiálů(fyzikální problém) (proud Anodou je řádově v mA ). Pro příklad uvedu - EF 80 max proud Anodou 15 mA Pokud bych elektronku teoreticky(jednoduše) provozoval při napětí 10V tak příkonová ztráta(pro některé výkon :-p) P = U*I(napětí ve Voltech a proud v Ampérech) tedy 10*0,015= 0,15 Wattů Pokud budu tu samou elektronku provozovat při 100V - 100*0,015= 1,5 Wattů. Je to jen výklad pro pochopení - samozřejmě nelze provozovat VF Pentodu EF 80 na hranici příkonové ztráty(vše potřebné je uvedeno v katalogu) Takže si kdysi dávno před 80 lety borci řekly - když tak málo dostaneme z Bariové nepřímo žhavené Katody(patent Philips miniwatt - nebo taky jen BA) - tak příkon vyženeme na napětí. V dnešní době by se to dalo přirovnat - Proč nová Tesla jezdí a má baterii seskládanou v seriovo-paralelně na 450V :-) když dřív elektromobil frčel na 48V - je to jednoduché - čím větší napětí tím menší ztráty a průřezy vodičů :-)
GMI 81M byla moje první velká a od té doby jsem se do nich zamiloval. Nejlepší úlovek a takový sen byla GMI 2B, kterou mám :)
Také díky za vysvětlení 👍😎
Super video, těším se na pokračování. :)
Ďakujem za veľmi zaújmavé video!
13:41 těch elektronek máte opravdu hromadu, zkuste postavit transceiver na 7MHz s výkonem cca 10-15Watt. To by neměl být až takový problém, navíc je to z dob, kdy elektronky byly pro tyto účely používány. Já pak přešel na TESLA PR21, PR22 a to bylo už krásné kapesní povídátko ;-) Zesilovač dělá kdekdo, to není ono, ale vysílačky jsou alespoň zábava na nudné večery s kamarády
Alespoň prozatím se vysílačkám vyhýbám, určitě sou na to nějaký zákony/vyhlášky nebo prostě něco takovýho, ty nemám nastudovaný a pokuta hádám nebude malá
@@experimentyvsehodruhu9470 pokud se pohybujete na sdílených kmitočtech, pak není s ničím problém. To samé s výkonem, pokud budete vysílat v tom daném kmitočtovém pásmu, resp. na konkrétním kanálu s max. dovoleným výkonem, pak není problém - žádné povolení na vysílání na sdílených kmitočtech není potřeba. Pokud nebude nikdo přesahovat dovolený výkon, tak ani ČTÚ nemá moc, jak zasáhnout, protože nikdo nic neporušuje, to jsme už aplikovali kdysi a za těch X let na nás nikdo nemohl, protože neměl důvod. A jenom odbočím, i kdyby někdo vysílal nepovoleným výkonem, tak stejně ČTÚ nemůže zaťukat na dveře a vtrhnout do domu (bytu) jak vandrák do putyky, stejně na to musí mít příkaz vyšší moci a to není zrovna jednoduché obdržet. Uznávám, že na 7MHz pásmo, je venkovní anténa poněkud odlišného charakteru, než jsem měl kdysi na 27MHz (CB) to jsem měl asi "jenom" 5,5m - tedy λ/2 bič na střeše 🙂 ale byla to fakt zábava, dokonce jsme si na to s kamarády udělali pocket radio (takový prehistorický modem) a mohli jsme si přes to posílat hry. Bavím se o roce 199x, kdy hry na PC měly cca 10kB-100kB - větší objemy to přenášelo fakt dlouho...dnes to převálcovaly mobily. Ale jako téma nostalgie je to lepší, než zesík, alespoň z mého pohledu.
Dobře, děkuji za info. Evidentně to budu muset nastudovat a možná se někdy k nějakému vysílači dostanu, i když osobně bych měl zájem spíš o teslovu cívku (proto ta GU81-M).
@@experimentyvsehodruhu9470 Jo, to je také dobrý projekt 🙂 to jsem zvědav na výsledek. Doufám, že na to máte zkušenosti, opravdu bacha na to vysoké napětí, tam už to začíná být také sranda 😂 to už lítá kde co...
Je to už drahně let, co jsme měli postavenou teslu a když jsem na to rozsvítil zářivku asi na 1-2 metry od cívky a ukázal jsem to mámě, tak na mě koukala, a myslela si, že si dělám srandu, jako efekt je to parádní, tak držím palce ✊
1:40 tomu "takovou zrcadlovou plochu" se říká getter
výklad je poněkud svérázného charakteru, ale budiž, nejsme na katedře elektroniky z 60. let 🙂
Pro neznalce je vysvětlení k nějakému základnímu pochopení asi OK, ale mně tam trochu pískalo v uších, neb terminologie a popisy jednotlivých funkcí byly poněkud nepřesné, ale opět podotýkám, laikovi je to jedno...
No, pro mě jsou elektronky pořád celkem novinka, takže od laika nemám moc daleko 😀
Bolo to jedno aj Laike, môjmu psovi. Ale mňa potešilo, že ste to upresnili.
Pro stavbu indukčního ohřívače lze použít elektronky o výkonu několika desítek wattů.
Takže úplně laicky - proč je elektronka na vysoké napětí :-) - protože emisní schopnost Katody je malá na velikost materiálů(fyzikální problém) (proud Anodou je řádově v mA ). Pro příklad uvedu - EF 80 max proud Anodou 15 mA
Pokud bych elektronku teoreticky(jednoduše) provozoval při napětí 10V tak příkonová ztráta(pro některé výkon :-p) P = U*I(napětí ve Voltech a proud v Ampérech) tedy 10*0,015= 0,15 Wattů
Pokud budu tu samou elektronku provozovat při 100V - 100*0,015= 1,5 Wattů. Je to jen výklad pro pochopení - samozřejmě nelze provozovat VF Pentodu EF 80 na hranici příkonové ztráty(vše potřebné je uvedeno v katalogu)
Takže si kdysi dávno před 80 lety borci řekly - když tak málo dostaneme z Bariové nepřímo žhavené Katody(patent Philips miniwatt - nebo taky jen BA) - tak příkon vyženeme na napětí.
V dnešní době by se to dalo přirovnat - Proč nová Tesla jezdí a má baterii seskládanou v seriovo-paralelně na 450V :-) když dřív elektromobil frčel na 48V - je to jednoduché - čím větší napětí tím menší ztráty a průřezy vodičů :-)
a takovou mám doma jedinou ve sbírce elektronek(přes 3k) a měřících přístrojů :-)
ruclips.net/video/cetxLL_0VYk/видео.html
zrcadlová plocha - říká se tomu "prasátko".