Moje první (mizerná) elektronka
HTML-код
- Опубликовано: 4 окт 2024
- Zkouším postavit elektronku, konečně mi už teče nějaký anodový proud. Rozhodně to bude chtít lepší katodu než wolframový drátek :)
Podpořit mne můžete na Patreonu / drirr90
Nebo mi můžete poslat nějakou malou korunu na svačinu :D 212309392/0300 díky moc!
Dnešní video Vám přináší Patroni: Tomáš Hujčák Jaroslav Burdel stamposk Marek Poslusny videohero Honza Muller Radek Gál Miloš Krejčík Jan Pačák Vlasta Neterda Vojtěch Vyplel Jiri Kelvicl Max Valachovič Josef Benes Tomas Adamec Vít Šimáček Mak Radek Šťastný JMZ Róbert Zeman Dominik Paľo Radek Křepela Vladimír Veselý Martin Kotěra zundik Martin Rolc tomas amperak Filip Stryk Otakar Pycha Tomas Musil_88 Mi Ka Pavel Kozák Michal Dvorský Marek Stein Rado Zoubek Scelero Václav Polák Martin Malejčik
Super Práce!
Na toto resp. podobné téma už dokonce v ČR existuje borec, co začal vyrábět digitrony - Dalibor Farný - a to je neskutečný mazec. Doporučuju zhlédnout videa s výrobou a s vývojem.
On z touhy po Digitronových hodinách o dvou digitronech, který si nebyl ochotný vydražit na eBay za 15000,- kus digitronu, nastudoval teorii, něco z dostupných pramenů praxe a experimentování v dílničce, kde s tím musel ztrávit xx stovek hodin a zjišťovaní, že bez profesionálních mašin se k ničemu nedostane, dopracoval během několika let k precizní malosériové výrobě špičkové kvality.
Bylo by úžasný, takhle začít i s výrobou zajmavých elektronek a elektronkových sestav. Možná by stálo za to se s ním i pobavit...
Opravdu je nutné mít na elektronce rozdílné teploty elektrod? Nedalo by se potom v jednom dobře odstíněném a zaizolovanem pouzdře vyrobit "elektronkové čipy" například s obvody "diskrétních" operačních elektronkových zesilovačů? A co výkonové audio elektronky, nejlépe co zvládnou krmit repro bez výstupních traf?... ;-) pro mě je elektronka už jen sentiment a designovka (špičkové D-čko mě přesvětčilo, že to je v audiu cesta - Hypex NC500), ale spousta lidí to vidí jinak a zájem by byl určitě veliký...
Koukám v němém úžasu. Je vidět, že hotový výrobek vs. technologie výroby a s tím spojené věci jsou dvě odlišné věci. Moc pěkné. Díky za video a přeji hezký den.
Ano, není to vubec jednoduché, smekám před lidmi co tohle dokázali před sto lety s vybavením které měli.
Nádhera, ve snu by mne nenapadlo začít vyrábět elektronku 👍 svítí to jak čert 😂 to zkusím nějakýho napustit na Mikuláše a porovnat 🤣
Krásný den všem 🙂Tom
Zdravím, vymeniť elektrónku, zmerať elektrónku - to bežne robím, ale zostrojiť elektrónku - to je už iný level ... Vďaka za video a nech sa ti darí!
Super, mám rád videa o výrobě elektronek.Děkuji
Neviem, čo napísať. S nemým úžasom som sa na to video pozeral ako keby som bol pri zrode elektrónky. Sledovať zrod niečoho je úžasné. Je to niečo ako vo filme "Cesta do pravěku" len v elektrotechnike. NÁDHERA,NÁDHERA,NÁDHERA.
Vďaka za toto skvelé video! Ja som kedysi uvažoval o niečo také tiež s rozbitou žiarovkou s wolfrámovým vláknom, akurát mi k zostaveniu toho chýba stále vhodná vákuová aparatúra. Tak som rád tomuto videu, ktoré mi vysvetlilo, že som ani ktovieako o moc toho neprišiel. Naďalej sa budem usilovať aspoň o zostavenie nejakých mriežkou riadených výbojok.
Boží ,Mohl bys potom zkusit sestrojit křemíkovou diodu v domácích podmínkách :)Palec hore a at se daří .
Velice zajímavé. Ale na sériovou výrobu to nevypadá, jak se to podařilo naši pradědům. Přeji pěkné zážitky. + Like
Ono to pujde, jen je třeba se to naučit, snažím se postupovat nějak od těch základů, ta katoda je fakt důležitá :)
Chová se to divně. Předpokládal jsem tak proud alespoň 100x větší. Zkus vzít materiál z nějaké staré elekronky a porovnat v čem je jiná. Něco je hodně špatně.
Ahoj, tam je problém s emisivitou wolframu, buďto potřebuji wolfram s thoriem nebo nějaký oxid kovu nanést na drátek. Jediná cesta jak teď zvýšit emisivitu je zvednout teplotu vlákna, ale bojím se, že přehoří.
Najdi crt obrazovku a vykuchej ji.
@@drirr9093 Jo zrovna v posledním AR je úvodní článek o historii oscilátorů a mezi jinými je tam zmínka, že jeden z autorů také zkoumal vliv příměsí vzácných kovů na emisivitu elektronů. Takže máš co dělat :-)
Stím bych si nezahrával je to jedovaté a nejsem si jist jestli na vzduchu nexiduje.
potři vlákno tvarohem, jako prof. Wehnelt ;)
Klidně ze srandy zkusím ale myslím, že to nedopadne :D
Tyjo hustý! mám tu rozbitou GU81M, chceš podarovat systém na součástky? :D
klidně :D znovu ji oživíme
@@drirr9093 poštou nebo někdy dovést?
Jak pojedeš kolem :D poštou by to došlo na střepy
Nevím jestli youtube maže komentáře s odkazem na externí stránky, ale 2x jsem tady přidával odkaz na legendární francouzkou publikaci v českém překladu, kde je návod na výrobu triody a komentář vždy zmizel. Na uložto ji najdeš jako Radiotelegrafie pro amatery
Ahoj, promiň to dělá nějaká "chytrá" funkce youtube, bohužel to nedokážu ovlivnit :( děkuji za knížku, odkaz je zde ulozto.cz/file/h3ns8M92b/radiotelegrafie-pro-amatery-pdf#!ZGIwLmR2AmV3LzD3ZQRlMGZ2MTIxA2VlBH16A1EloaWWnJLjBD==
vykuchat katodu ze staré elktronky nebo vlákno z az11 :)
to by byla moc škoda :)
Já né že bych tomu rozuměla, ale jaký je rozdíl mezi katodou a anodou? No katoda musí být výrazně teplejší než anoda aby to něco dělalo. A pak jsou tu příměsy zvyšující emisivitu atd. Katoda z vinutého drátku mi připadá OK, to se rozpálí snadno, jenomže anoda z kusu plechu má větší plochu, takže se od toho vlákna také rozpálí nemálo. Podle mého názoru máš na katodě rámcově stejnou teplotu jako na anodě, no a v ten moment se přes to proudu chtít nebude. Imho potřebuješ anodu, která má obrovský povrch zvenku, malý povrch zevnitř a obrovskou tepelnou vodivost. No, prostě bych vzala dva masivní chladiče, sešroubovala je xobě, provrtala tím díru a tou prostrkala to vlákno s katodou. No možná je to blbina, já fakt nevím, ale tohle mě napadlo.
Také mne napadla myšlenka jaká je asi zpětná emise z anody.