Pěkné video, možná bych jen trochu pozměnil tvrzení, že když strom dosáhl své velikosti, přestal růst. V určitém čase sice dochází ke zpomalení růstu z primárního dělivého pletiva, ovšem rostliny mají i sekundární dělivé pletivo. Pokud se buňky stromu přestanou dělit, tak už to má za sebou.
Zajímavé. Myslel jsem ale, že jestli každý rok přibude jeden letokruh, znamená to, že strom, dokud žije, roste furt a každý rok vyrábí více hmoty než loni. Aspoň v naší zeměpisné šířce. V Amazonii je to možná jinak.
:) Dobře, že jste upozornil na kyslíkovou greenwashingovou stromovou demagogii. Ovšem zapomněl jste, že strom také potřebuje k "dýchání" kyslík, tudíž celková kyslíková bilance rostoucího stromu je jen mírně kladná. V podstatě každý strom "vydýchá" téměř celou svou vlastní kyslíkovou produkci a ten minimální nadbytek okamžitě spotřebují rozkladné procesy starých stromů, což vyžaduje ohromné množství kyslíku. V rámci využívání tzv obnovitelných zdrojů se spotřebovává kyslík a veškerý uhlík se vrací zpět do atmosféry, tudíž ono uskladnění uhlíku v kmenech stromů se jaksi míjí účinkem. Skutečnost je tedy taková, že např. Amazonský prales produkuje ve výsledku 0 procent kyslíku, ale za to je ohromnou zásobárnou uhlíku, který bohužel lidé vracejí zpět do atmosféry kácením a spalováním. Za kyslík v atmosféře a jeho zásobu na tisíciletí vděčíme fytoplanktonu, tedy fotosyntetizujícím jednobuněčným organismům. Stromy jsou neoddělitelnou součásti ekosystému. Kromě toho, že skladují uhlík (odbourávají jej z atmosféry) a podílí se na výsledné minimální produkci kyslíku, ochlazují okolí, podporují vypařování vody, což má vliv na malý vodní koloběh, zachytávají prach (1 hektar bukového lesa přes 50 tun ročně)...
Další "problém" je i to, že v lese žijí zvířata, která to CO2 produkují. Neříkám že kácení lesů je dobrá věc, ale ten efekt na množství CO2 a hlavně ostatních plynů je minimální. Problém je to, že problémů, které ohrožují lidstvo je několik desítek. To, že všichni mluví o klimatické změně neznamená, že je nejnebezpečnější
@@vaclavzajac214 Úplně stačí půdní bakterie. Pokud se ve skleníku provede zálivka, stoupne teplota (vodní páry jsou hlavním skleníkovým plynem, nikoliv CO2, který kolísá v jednotkách ppm... ) a následně se zvýší produkce CO2 z aktivity půdních bakterií, tedy je nutné větrat i ve skleníku. To se jaksi rozchází s mainstreamem příčin a následků v souvislosti s CO2, ale dejme tomu, že pravda je někde uprostřed, pokud přimhouříme oči nad aktivitou Slunce, produkci vodních par... CO2 může být jen dobrá záminka ke skvělému businessu s odpustkami, ale CO2 je pro nás stejně důležitý jako kyslík. Stromy umí tento vzdušný uhlík ukládat, ovšem jak zabránit, aby se nedostal zpět do atmosféry. Zřejmě to nebude možné a ani neovlivníme tzv globální oteplování, které se už jednou projevilo, když bylo Grónsko skutečně zelené. Investovat by se mělo do adaptace, debordelizace planety atd., nikoliv na nesmysly, které ve výsledku nic nepřinášejí.
@@DL-kc8fc Tohle je vysvětleno v Martinově videu "Ovlivňují skleníkové plyny klima?". Naše klima je za miliony let dobře vybalancované. Má buffry, aby ho nějaké výkyvy moc nerozhodili. Dokáže se časem přizpůsobit. CO2 je v atmosféře jen malá složka, nemá největší podíl na skleníkovém efektu ani v úhrnu ani na jednotku. Přesto pokud budeme vyhrabávat uhlík z míst kam byl permanentně uložen a pálit ho do atmosféry vyplácáme ten buffer, který klima má a spustí se kaskáda (nebo spíš spirála) událostí, které jsou právě popsané ve zmíněném videu. Teplota už poroste sama od sebe, aniž bychom přidávali CO2 do atmosféry, zejména táním ledových ploch, snižováním albeda a zvyšování podílu vodní páry.
@@Kirarak V podstatě moje slova, ale nejsem pravidelným divákem či vyhledávačem videí pana kolegy, pouze těch, které mi přistanou na mé hlavní stránce a ani to není důvodem k jejich pravidelnému přehrávání. Pokud autor někde zmínil hlavní skleníkový plyn, což je vodní pára, pak je to jedině dobře, protože moje reakce spíš směřovala k panu Vaska kvůli širšímu objasnění situace. Reklama na jiná videa autora se u mě míjí účinkem. Nechávám to zcela na náhodě.
Dovolil bych si to trochu upřesnit. Ano, stromy samozřejmě nemohou nenávratně pohlcovat uhlík. Jde právě o to, že, jak říkáš, uhlík je přímou součástí rostlinné hmoty. Takže rozkladem nebo pálením dřeva se uvolňuje zpátky. Objem uhlíku na Zemi je konstantní a jde právě o to, jaká část bude v daném momentě vázána v rostlinách. Fungující lesní ekosystém má zhruba nulovou uhlíkovou bilanci (současně pohlcuje uhlík růstem nových stromů a vypouští jej rozkladem padlých stromů). Rozšířením plochy lesů tedy pohltíme část uhlíku na Zemi na takovou dobu, po kterou tam ten les vydrží (klidně navždy, pokud daný les zase nepokácíme). Naopak náhlým vypálením pralesa v Amazonii nárazově uvolníme obrovské množství uhlíku, které v tom lese bylo dlouhodobě vázáno. Takže sázení stromů může řešit problém s CO2, pokud dlouhodobě zvýšíme plochu lesních porostů, resp. zamezíme jejich kácení. Např. v případě Amazonie jsou často páleny deštné pralesy, které jsou tvořeny obrovským množstvím rostlinné hmoty na km2, za účelem získání orné půdy. Pralesní půda ovšem vydrží úrodná jen pár let a pak zůstane ležet ladem. Původní prales zde už ovšem sám od sebe nevyroste a uhlík, který byl zakomponovaný v původním porostu, zůstane v atmosféře.
Ahoj Martine, díky za video. Chci navrhnout další téma - vytápění sálavými panely (skleněné vs. Kovové) a klidne salavé panely vs. Klasické konvexní topení. Diky, V.
Ahoj, na tvoje videa rád koukám a vždy se z nich něco nového dozvím. Teď bych ale opravdu rád viděl zdroje, ze kterých jsi čerpal ta čísla. Nějak mi to prostě početně nesedí, aby na jednu tunu "zničeného" CO2 bylo potřeba cca sto stromů, což z těch čísel vyplývá...
@@vaclavzajac214 Aha, já přeslechl to "za rok" :D tak pak to je reálnější, ale i tak bych chtěl vidět na základě čeho to vzniklo... Ono to není tak jednoduché, že se vezme tuna CO2 a udělá se z toho tuna dřeva(různé hmotnosti prvků o různých počtech v různých molekulách)
@@vaclavnavrat9283 I kdyby to bylo 20 kg dřeva na 10 kg CO2 tak to dává smysl. Pokud ten strom nepřijme toho CO2 o několik řádů méně tak je ten výsledek stejný- stromy s globálním oteplováním nepomůžou.
To číslo o stromech a pohlcení CO2 jsem poprvé slyšel ve videu od Real engineering o zalesnění Sahary. V tu dobu se mi právě taky moc nezdálo, tak jsem to vyhledával a zjistil jsem, že je tomu tak. To je tak rok zpátky. Před natočením videa jsem si na to sám dělal výpočet, protože mi to zase přišlo divné, tak jsem si řekl jak těžký je vlastně uhlík a kyslík, což je C = 12 a O = 16, takže v klasickém polymeru celulózy uhlík tvoří jen 44% váhy. Takže pokud potřebujeme 84 stromů na jednu tunu, jeden strom nám vytáhne 12 kg CO2. Takže z toho můžeme vystříkat asi 8 kg stromu, což by mělo být 800 kg na strom, což je výpočet pro eukalyptus. Pravda smrk by mohl mít i několik tun, ale problém je s tím kam ho zasadit a jak to zvládnout s vodou. Samozřejmě ale největší problém je pořád ten samý, ten strom to sice pohltí, ale pak se toho zbaví.
@@VedeckeKladivo ok, tohle vypadá dobře, jen je tam ten problém s tím, že různé druhy stromů můžou mít řádově jiné hmotnosti a udělat pak nějaký rozumný model s odpovídajícími průměry je dosti obtížné. Nicméně pointu tohohle videa samozřejmě nijak nezpochybňuji a od doby, co jsem to samé video od Real engineeringu viděl taky, vím, že to s tím sázením stromů tak jednoduché není...
To je přesně to co říkám už několik let. Problém je, že stromy, ve kterých v minulosti byl uchován CO2 lidi dolují v podobě uhlí, které spalují a přidávají do systému CO2, který pak nijak ze systému neodebírají. Čistě teoreticky bychom měli vypěstované stromy ukládat zpět do dolů, aby se tam z něj za milióny let zase stalo uhlí, ale to jak všichni asi tuší nesmysl... Jedním a pravděpodobně asi nejúčinějším řešením je zmiňovaný rostlinný plankton. Pokud by si někdo řekl, že bychom mohli zachytávat CO2 technologicky, pak ano. S tímto je spojeno geologické ukládání CO2, ale to je dlouhodobě ekologicky i ekonomicky nevýhodné. Technologicky se zachytává CO2 v průmyslu, ale v globálním měřítku je to v podstatě kapka v moři...
CHYBÍ mi informace, kolik planktonu vyčistí kolik CO2, aby bylo porovnání se stromama. Klidně by se mohlo udělat další video, kde by se i rozebralo, jaké jsou možnosti likvidace CO2.
ahoj, všichni známe tu fotku, kde je ulice beze stromů a se stromy, kde je veliký rozdíl teplot. Nefungovalo by to i v makroprostředí?? myšleno jestli by to nepřebilo skleníkov efekt. A je to voda v podobě páry, co způsobuje, že se nám v parcích lépe dýcha, nebo ještě něco jiného?
1:25 to je celkem důležitá poznámka, škoda že se tam nakonec dostala jen textově. Pokud strom shoří, vyprodukuje CO2, pokud přirozeně stářím spadne a zetleje, taktéž vyprodukuje CO2. Jediná možnost jak jít do plusu je vzít dřevo a někde ho uskladnit, tak aby se nerozkládalo (respektive rozkládalo pomaleji), jenže to by bylo fakt moc dřeva. Ani kdybychom všichni bydleli dřevostavbách, tak by to nestačilo.
Ahoj,zajímalo by mě,zda by se v přírodě dalo dlouhodobě udržet víc použitelné vody,třeba na pití,když bychom vysázeli velké množství stromů.V lese je přece víc vlhko,než na louce.O tom bych video chtěl vidět.
Rozumím tomu správně, že odpověď na název videa je "ano, dočasně"? Tzn že pokud strom bude žít 100 let, pohltí určité množství co2, které bude vázané až do doby, než ho někdo např spálí?
Jako ano, ten problém je, že to není řešení kvůli tomu, že příbytek stromů v téhle míře by rozházel příšerné množství věci. Velké les dokáže vytvořit své vlastní počasí a měnit proudy vzduchu, které následně můžou ovlivňovat srážky na jiných místech planety. U takhle obrovského lesa by mohlo dojít k absolutnímu zastavení nějakých proudům, což by pravděpodobně vedlo ke kolapsu ekosystémů... tohle není řešení.
Ne úplně, velká část CO2 se uvolní po smrti stromu, při jeho rozkladu mikroorganismy, vrátí do přirozeného oběhu. Rozklad biomasy uvolní asi 50 GT. To co zbude se po miliony let ukládá a stlačuje. V tom je problém uhlí, je extrémně koncentrovanou formou uhlíku. Výhodou je vysoký obsah energie, nevýhodou a dopadem na klima je to, že i když z pradávné kapradiny zbylo necelé % zbytek vyhnil, tak 1 hrudka uhlí je vrstva tisíců generací stromů.
P Stromy pořád cpou uhlík do listí, který každý rok shodí a nechají shnít. Je potřeba aby měl každý člověk obrovskou knihovnu a v ní uloženo nějaké to kilo uhlíku.
Caffeine + L-theanine a všetky ostatné nootropica? Vedecké kladivo alebo zvedatory? Veľmi by ma zaujímalo ako tieto látky a hlavne kofeín s thaeninom fungujú a ci sú také dobré a prospešné.
Já se na to jeho video musím podívat, on tvrdil, že se to dá vyřešit výsadbou stromů? By bylo divný, protože většina lidí se shoduje, že řešení je vážně omezit produkci CO2.
Říkal ve svém videu o klimatu, že se snaží svou uhlíkovou stopu snižovat finanční podporou nějaké organizace, která sází stromy. Čímž to doporučoval i ostatním jakožto dobrý způsob, jak se to dá z části řešit. Už když to řekl, tak jsem měl své pochybnosti. To co jsi řekl ty v tomto videu jsme tam řešily v komentářích. (dokud byla ta možnost) Ačkoliv na konci videa tvrdí, že by tím rád odstartoval veřejnou rozumnou debatu, tak nakonec se rozhodl, že komentáře vypne úplně. Vypnul je, protože nezvládal oponenty. Na FB ale samozřejmě napsal, že nechce podporovat hate a polarizaci společnosti a proto je zakázal. Co jsem měl možnost číst tamní komentáře, tak naopak byly hodně předmětné a snažily se řešit problematiku. Rétoricky zní rozumně, ale jsou to jen převzaté myšlenky jiných lidí. Sám se tím očividně neřídí, ale zatím mu to lidi docela žerou no..
Úloha stromů je v problematice "klimatické změny" nejdůležitější. Ne kvůli pohlcování CO2, ale kvůli transpiraci. 1 litr odpařené vody uchová sluneční energii o velikosti přes 0,5KW/h. Starší stromy jsou v tomto ohledu velice důležité a o biodiverzitě nemluvě. Stačí se jen zamyslet a uvažovat. Na betonové ploše kde nedochází ke spotřebě energie, bude vždy větší horko, které stoupá vzhůru, kdežto na travnatých plochách se můžeme i v horku procházet. Betonové plochy, města atd. rostou, kdežto zeleň ubývá. Voda není tam kde by být měla a energie se kumuluje na místech, kde tají ledy, vznikají bouře a hurikány.
A nešlo by to spraviť tak, že to drevo by sa začalo znova vo velkom používať ako stavebný materiál, prípadne to drevo by sa začalo pochovávať pod zem, kde by sa mohol premeniť na späť na uhlie alebo iný material?
Nezaznela najzákladnejšie vec. Na prírodopise v ZŠ nás učili, že príroda vynašla veľký vynález fotosyntezu a tak fungujú rastliny. Zatiaľ čo živočíchy berú živiny, rozkladajú na látky potrebné pre organizmus a jednu z tých látok uhlík spaľujú s kyslíkom a z toho majú energiu, tak rastliny dostávajú energiu zo slnka a použijú ju na rozloženie CO2 na O2 a uhlík... Na základe tohto neúplné ho vysvetlenia sa veľa ľudí domnieva, že rastliny dýchajú CO2 a vydychiju O2. Rastliny dýchajú tak isto ako živočíchy. Vdýchnuť O2 a spali a ho s uhkikom a získajú z toho energiu pre organizmus. A zivyny si berú zo vzduchu, je to CO2 a rozkladajú ho a berú si potrebnú látku uhlík a použijú ho na stavbu organizmu. Ďalej to je už tak ako sa povedalo vo videu. Pokiaľ ide o to ničenie pralesa, tam je ten problém ze tam je celý čas vďaka kolobehu veľké množstvo dreva a stromov teda veľké množstvo viazané ho uhlíka. Prales sa vyrube a spali a urobí sa tam plantaz, ktorá je zalesnené menej. Vymyslím si príklad. V pralese je napr vzdy milión ton viazaneho uhlíka, spálením sa vypustí a na novej plantaz ktorá celý ten prales nahradí bude vždy viazaných napr 100 000 ton uhlíka a 900 000 ton bude vypustený h do ovzdusia
Tuhle jsem videl video jak cinan chodil po meste s vysavacem a "sbiral" smog a pak z nej udelal cihlu. Akorat pri tom asi spalil vic energie, nez kolik tim vysavanim zachranil. Mozna by to bylo efektivnejsi, kdyby tam hned vedle tovaren staly cihelny.
Ahoj docela by mě zajímalo jak je možné že některé zvířata//hmyz dokážou nějakou dobu žit bez hlavy. Například slepice, šváby. Myslíš že by jsi na to mohl natočit video?
i hady nedavno sem videl video kde jeden usekl hlavu hadovy a ten had ho tym telem stale chce kousnout i když tam nemal hlavu a trefil se mu do ruky asi 3 ho sel kousnout do ruky podotykam bez hlavy a taky ten had te muže zabit i když ma odskeknutou hlavu
Pořád se s tím dřevem ale musí nějak naložit a pokud to dřevo nezakopeš, nebo z něj nevyrobíš nějaký kvalitní odolný nábytek (případně i příbytek ;P), tak pravděpodobně ten uhlík vrátíš zpátky. A i u těch výrobků to bude otázka času... Jak jsem se tu dozvěděl, to dřevo skutečně musí být zakopané, poněvadž, pokud se jen rozkládá, tak bakterie rozkladači ten uhlík veškerý zase uvolní v plynné formě. A o hoření samozřejmě vůbec nemluvím...
Ak by bolo čisto teoreticky možné znížiť obsah CO2 v atmosfére (čo by bolo hlúpe a zbytočné), okamžite by sa kvôli bifunkčnosti RuBisCO zvýšil podiel fotorespirácie a CO2 by sa uvoľňoval v procese kondenzácie glycínu za vzniku serínu, čím by sa to kompenzovalo.
Tak jako tak, když necháme vyrůst les, je to jako velká banka CO2. Na planetě máme omezené množství C, a to může být buď ve vzduchu, nebo třeba v rostlinách. Takže stromy rozhodně pomůžou snížení množství uhlíku 😃
A co teprve, kdybychom ten les v době růstu postupně káceli, a dosazovali nové stromky, takže budeme neustále z atmosféry odčerpávat CO2 pro jejich růst, ale zároveň ho nechat vázaný v ekonomice ve formě nábytku, dřevěných nástrojů, mostů nebo budov (případně mrakodrapů, byť třeba jádro by stále bylo železobetonové). Dobře ošetřené dřevo může vázat CO2 i několik tisíciletí (obyčejné pražce, byť mořené v asfaltu, se ani na mokré zemi jen tak nerozpadnou). Máme zde tedy ekologický přínos, ekonomické využití a případně ještě další kladné externality jako ono zadržování vody, stín (snížení teploty), úkryt pro zvířata a další "hovadiny" :) P.S.: Také ještě možnost odčerpání CO2 postavit hodně FV farem na střechách domů (a k jejich výrobě využít "čistou" energii z těch panelů, které už instalované jsou), a pak s toutou energií vyrábět z CO2 třeba uhlovodíková paliva. Proces by to byl nejspíš relativně drahý (ve smyslu, že levnější by bylo stále dostat ropu ze země), ale když už se potřebujeme zbavit stejně toho CO2 z atmosféry, a slunce nám sem háže TW energie zdarma, proč toho nevyužít.. ;) Je to čistě ekonomická otázka, zda je levnější vyrábět benzín klasicky, pak spaliny pustit do vzduchu, kde třeba smog sníží kvůli nemocnosti trochu ekonomiku (což jsou ztráty), a nebo zda ty ztráty do toho nevložit z jiného, čistšího zdroje.. Už jen proto, že v menším by se takový benzín mohl vyrábět přímo ve městech (kde postavit rafinérku asi nebude zrovna košér), čímž se může ušetřit ropa na jeho přepravu k místním benzínkám. Stále mi to dává větší smysl, než CO2 jen tak zbůhdarma pumpovat pod zem. To už spíš raději do skleníků, kde by třeba o pár % zvýšil růst rostlin.
@@elfmanml Je fajn o tom mluvit, ale horší to zařídit 😃 S těmi stromy, je problém, že rostou často dlouho. Často i celou jednu generaci. Takže se nikomu moc nechce investovat do budoucnosti
@@petrtomsej6064 Bohužel souhlasím. 8 let sazím na pozemku (no, pozemku.. blbých 9árů) stromy a kytičky, a zatím jsem s bídou u 3 metrových kmenů :( alespoň, že to trochu vynahrazují břečťany a tůje :) Každá hmota dobrá.. i kdyby pak v nejhorším posloužila jen jako kompost na zahrádku. Na druhou stranu, takové smrky/borovice mohou vyrůst i půl metru ročně (ne-li víc), a je to vlastně jen otázka zajištění vody (kterou potřebujeme tak jako tak). Záleží to stejně na nás jako zákaznících, z jakých zdrojů budeme kupovat a kdo to pak nakonec ve finále zaplatí (a teď nemyslím jen cenu toho dřeva).
@@elfmanml Tak, na pozemku to je alespoň jako okrasa i jako místo odpočinku 😃 Ty smrky, je fakt, že rostou rychle, ale jsou taky důvodem mnoha problémů. Jelikož nemají pořádné kořeny, tak v případě vichřic může padnout celý les, v případě kůrovce taky.
@@petrtomsej6064 No, nevěřím na zázraky, ale soused má celou řadu smrků vysokých tak, že nám v zimě stíní ráno fotovoltaiku (ale byl tam první), a všechny ty orkány a vichřice za celou dobu, co tam jsme, přežily bez úhony (kromě toho, i vyvrácený strom, pokud je v lese, kde nemá na co nebo koho spadnout, je pořád zpracovatelné dřevo a ne "odpad" ;) a problém kůrovce nebo vyvrácení má vlastně společného jmenovatele - obecně slabnost organismu, třeba právě suchem, nebo častými silnějšími větry, a ty se rovněž nevyskytují jen tak bez příčiny.. holt komplexní systém jako je Země je někdy na palici pochopit pro běžného občana jako já :( ). (trochu mimo téma se divím, že těm vichřicím odolaly i třeba naše stavby, protože jsem je stavěl sám a "prasárna" je proti tomu ještě lichotka - pak jen člověk "nechápe", proč uletí střecha dělaná odbornou firmu a nebo se vyvrátí smrk jinde, takže to asi není obecně jen o tom, že smrky musí vždy padnout kvůli mělkým kořenům - ty sousedovy suchem rozhodně netrpí, protože mají kořeny až v našem záhoně :) )
Čo sa týka botaniky, som úplný laik, ale dal by som do pozornosti, že vek stromov sa odhaduje pomocou letokruhov. V tom prípade by som predpokladal, že aj dospelý strom každý rok o niečo narastie a teda zväčší svoj objem. Percentuálny prírastok mladého stromu je asi podstatne vyšší ako pri starom strome, ale vzhľadom na podstatne väčší objem dospelého stromu absolútny prírastok nemusí byť zanedbateľný. Takisto do olistenia alebo ihličia ide nejaká celulóza. Iste, opadne, rozkladá sa, ale to niečo trvá. A nie som si istý, že po rozklade sa z pôdy vylúči všetok uhlík ktorý strom za života vstrebal.
Zdravím, plánujete video o elektromobiloch? sú totiž v spoločnosti názory že to je úžasné riešenie problému vysokej produkcie CO2, na druhú stranu produkujú elektromagnetické vlny, ktoré v istej intenzite môžu byť až karcinogénne, preto by som rád počul objektívne zhrnutie faktov a vyhodnotenie ako to naozaj je :D
slnko tiez produkuje elektromagneticke vlny, vola sa to ze svetlo... ludia su na slnku denno-denne ale nevsimol som si ze maju vsetci zrazu rakovinu... doucit ake frekvencie EM ziarenia mozu sposobit rakovinu a ake su neskodne ruclips.net/video/i4pxw4tYeCU/видео.html
Stačilo by keby sa ľudia zamyslia nad tým, či naozaj potrebujú konzumovať tak často mäso (hovorím hlavne o hovädzom).. Bohužiaľ, toto je najväčší problém lebo každý si ho rád dopraje ale keď sa pozriete na tabuľky ako extrémne stúpa konzumácia (tým pádom aj tvorba) hovädzieho ktoré najviac ovplyvňuje tvorbu CO2, ostanete zarazení..
Než začnete sázet: ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vysadit-strom-na-kazdou-volnou-plochu-neni-univerzalni-dobro?fbclid=IwAR1I_k_P5TEa8zrSYFbTRm_D_7gnNuIYNqkNFKj5LnsuZdns49S6F5vYqWU
vpodstate suhlasim. Len jedna vec: v clanku sa pise ze je lepsie ak sa stromy vysadzaju s odstupom aby mali priestor. To asi dost zavisi od druhu resp. inych okolnosti, lebo napr. v jednej knihe od lesnika a ochrancu (Peter Wohlleben) v nemeckom narodnom parku, kde sa niekolko dekad stará o stromy, pise ze stromy mozno sadit blizko seba - pocas víchric si poskytuju oporu a nepadaju. Podmienkou ale je aby slo o les s jednym druhom stromov, take stromy si nekradnu ziviny ale zdielaju. A vzhladom nato ze opisoval pripady z narodneho parku, tak su to stromy bez vyraznejsieho zasahu cloveka. ... cize naozaj: zalezi od pripadu, a vysadby a kácanie si treba poriadne premysliet a vyznat sa vtom.
chodite asi do zlej skoly, kde vas ucia memorovat poucky a dostavate za to hodnotenie vo forme nejakeho cisla... toto je v dnesnej dobe prezitok, takato forma vzdelavania cloveka nepripravi na zivot, skoly by mali ucit ziakov ako riesit nejake problemy pomocou predmetov, ktore vyucuju, aby videli prakticky dopad toho co sa ucia, aby mali motivaciu sami si vyhladavat informacie
Asi by i hodně záleželo na tom, jaké stromy by to byly, nedávno jsem četl článek že někdo sestrojil umělý strom BioUrban 2.0., který má údajně okamžitě začít pohlcovat množství co2 jako jeden hektar lesa, tudíž by to bylo ideální řešení pro větší města, ovšem náklady na jeden takový strom budou určitě enormní. Z laického pohledu si myslím, že zbytečně devastujeme další kouty přírody, stavíme nové větší dálniční sítě, vyrábíme mega tuny zbytečných výrobků, navíc nerecyklovatelných a je nás tady prostě moc, možná že s tím souvisí i ten koronavirus, nikomu smrtelnou nemoc nepřeji, ale i toto je jeden ze způsobů jak se planeta může bránit lidské činnosti, osobně věřím na nějakou skrytou inteligenci planety, ne náhodou vznikl život zrovna na tomto místě, těch náhod je podezřele mnoho aby to byla nahodilá věc. Skvělé video díky.
Stromy sú dobré ani nie tak na pohlcovanie CO2 a produkciu O2, lebo koľko skonzumujú skoro toľko aj vylúčia, no sú na udržiavanie vlahy, súdržnosť pôdy a existenciu biodiverzity (malé rastlinstvo a živočíšstvo, ktoré v nich prebýva). Ak chceme znížiť CO2 treba ho skrátka menej produkovať (napr. v podobe zníženého chovu hov. dobytka).
holisticka metoda chovu hovadzieho dobytka naopak vie sekvestrovat CO2 do pody, zvysovat jej biologicku hodnotu a zvratit dezertifikaciu, ale ano klasicky mastalovy chov dobytka je morda
@Mr.E The General No až takhle vědecky jsem to nepotřelo. Ale teďka si mi připomněl, že pára, že vodní pára z oceánů vytváří víc jak polovinu co2 ve vzduchu.
@Mr.E The General Strom pohltí určité množství CO2 ze kterého vzniká C6H12O5. Strom se spálí a C obsažené ve stromu se spojí s O2 a tím vzniká CO2. Kde se v tomto procesu přidá těch 0,7x víc CO2? (omlouvám se za formulaci, vůbec nemohu najít ty správná slova, kvůli španělskému studiu)
Jednoduše... Koupíš si drahou mining grafárnu a budeš těžit 24/7... A když si to spočítáš, tak zjistíš, že nenatěžíš ani na pokrytí spotřebované energie :D
@@pepeknamornik2955 , pokud v dnešní době nejsi schopen tyhle informace sám najít, tak bych se být tebou staral o školu, než o těžení bitcoinu na účet rodičů ;)... Najdi si radši brigádu, než čekat, že bez námahy vyděláš peníze.
zjednodušeně - vyplatí se to jen těm, co mají několik grafických karet na těžení a ideálně nemusí platit elektřinu (takže například využívají počítačové viry aby se nabourali do cizího PC a používali k těžení cizí graf. kartu, což je nelegální). Jak bylo zmíněno výše, je lepší najít jiný způsob vydělání peněz. I blbé kurzové sázení je podle mně lepší způsob než tyhle ptákoviny jako těžba kryptoměny.
Je samozřejmě hloupost myslet si, že jen sázením stromů zlikvidujeme CO2, které produkujeme, zároveň je ale chyba dávat to do kontrastu s veškerým produkovaným CO2, není to tak, že by se nic z námi produkovaného CO2 neredukovalo dalšími vlivy (i třeba zmíněným planktonem), přesto sázení stromů pozitivně přispěje svou troškou navíc v likvidaci CO2. Zároveň není úplně pravda, že by plně vyrostlý strom nepřispíval již proti CO2 nijak, stále ho spotřebovává na výživu svých ročně obměňovaných listů, tvorbu pylu a sazenic, zacelování svých "ran" a zlámaných větví a tak podobně, jen už to je podstatně méně efektivní z tohoto hlediska (a ne, z opadaných listí se nevrátí veškeré CO2 do vzduchu, pokud se zrovna teda nespálí), v tomto ohledu je možná tedy ale efektivnější postupně kácet již dorostlé stromy a obměňovat je novými sazenicemi. Ale jak jsem chtěl naznačit na začátku, nemá jít o řešení všeho, jen o malý příspěvek k většímu celku, stále je zapotřebí i dbát na to, abysme své celkové emise snižovali, čehož lze docílit i třeba jen tím, že máme stále efektivnější komponenty v počítačích (za stejný příkon máme větší výkon, což znamená ve většině případů menší průměrnou spotřebu), na naší fakultě jsme letos v rámci jednoho předmětu dělali různé průzkumy ohledně uhlíkových stop různých věcí a troufám si tvrdit, že i jako pouzí studenti bakalářského studia jsme narazili na mnoho možností, kde lze uhlíkovou stopu nějakým způsobem zredukovat. Jedna dvojice spolužáků například dělala průzkum kde spočítali uhlíkovou stopu jednoho běžného spam emailu a jaký vliv by mohl mít lepší spam filtry. Výsledný vliv něčeho takového by byl samozřejmě triviální, ale jde o to poskládat kousek ke kousku.
No, takze, vysadime 3-6e+12 stromu a ty co vyrostou hodime na dno oceanu, protoze na dne oceanu je to teda asi OK. Easy. Ted jeste vymyslet, jak zvysit hustotu toho dreva, aby se samo potopilo...
Ahoj, znie to všetko zaujímavo, ale nie moc intuitívne a keďže som z vedeckých kruhov.... Máš k tvojim tvrdeniam aj nejaké zdroje (z ktorých si čerpal)? Alebo si si to celé vymyslel?
Nemyslím to zle ako nejakú narážku, ale 99% veci na internete, ktoré nemajú jediný zdroj (ako tvoje video) tak aj napriek tomu že vyzerajú velice dôveryhodne, tak sú to úplné blbosti a myslím že keď už si dáš tu prácu a urobíš scenár, natočíš video, zostriháš, tak skopírovať jeden dva linky do popisu (možno aj 10 keď sa posnažíš o tom niečo naozaj dozvedieť) nemôže byť až tak ťažké...
@@jardaburian3386 a odkiaľ tie informácie sú? Lebo ako bolo povedané vo videu, v škole sa to neučí... Alebo ťa to len tak napadlo vo vani? 😂 Lebo tie informácie sú dosť zložité aby si to niekto dávno dozadu prečítal a teraz si to zrazu bezchybne spomenul a urobil video bez jediného vodítka k ďalším informáciám...
@@jardaburian3386 lebo bez zdrojov aký je rozdiel medzi youtuberom čo tvrdí, že zem je plochá a tebou, čo tvrdíš veľa iných nepodložených veci? (NECHCEM V ŽIADNOM PRÍPADE NAZNAČOVAŤ, ŽE TVOJ OBSAH JE POROVNATEĽNÝ S FLAT EARTH) ale z objektívneho hľadiska pre nezaujatého (možno trochu nevzdelaného) človeka ponúkaš rovnako dôveryhodné informácie...
Někdo by měl vymyslet vodo-planktonový filtr, a namontovat ho do všech aut a komínů. 😂 jo to je blbost.. Ale filtr, který by fungoval na bázi šťepení plynů by fungovat mohl!
Jakože novou generaci filtru který by šel místo katalyzátoru? BTW je to hodně dobrý ale těžko proveditelný nápad. A hlavně by se musel extrémně často měnit
Existují nějaké společnosti které chtějí dělat "vysavače" na skleníkové plyny a potom z toho dělat palivo nebo dokonce i jídlo pro lidi. Určitě to má větší potenciál než sázení stromů
@@vaclavzajac214 Dělat něco, vysávat něco, vyrábět něco z něčeho ... to vše potřebuje nějakou energii. Takže mnoho práce a výsledek může být v lepším případě 0 :)
Už o tom uvažovali a vieme ako to spraviť ale tým by sme nielenže vytvorili na hladine vrstvu cez ktorú by nešlo svetlo takže napríklad by sme prizabili rastliny a ryby čo sa nimi živia ale ešte by sme rozšírili planktón produkujúci toxické látky (sebaobranný proces), takže tak trošku apokalypsa, šlo by to keby sme to vedeli kontrolovať ale to asi veľmi kontrolovať nepôjde.
velmi špatné video. Nezahnuje celkovou problematiku a dává tak mylný dojem, že lesy mají nevýznamný vliv na koncentraci CO2 ve vzduchu. Ale ony mají velmi významný vliv.
2:15 Plankton ke konci svého života klesne na dno oceánu a to znamená že nikdy nevypustí své CO2 zpátky do přírody. Martine... Ta tvoje židle bude nejspíš z plastu, teda z ropy viď? A ta tabule asi taky a ty fixy taky a tvoje oblečení a řemínek od hodinek a..... ;DD
"ale převážně když rostou"
Pěkné video, možná bych jen trochu pozměnil tvrzení, že když strom dosáhl své velikosti, přestal růst. V určitém čase sice dochází ke zpomalení růstu z primárního dělivého pletiva, ovšem rostliny mají i sekundární dělivé pletivo. Pokud se buňky stromu přestanou dělit, tak už to má za sebou.
co listí toho strom musí vyprodukovat mnohonásobně víc než dřeva ?
Zajímavé. Myslel jsem ale, že jestli každý rok přibude jeden letokruh, znamená to, že strom, dokud žije, roste furt a každý rok vyrábí více hmoty než loni. Aspoň v naší zeměpisné šířce. V Amazonii je to možná jinak.
:) Dobře, že jste upozornil na kyslíkovou greenwashingovou stromovou demagogii. Ovšem zapomněl jste, že strom také potřebuje k "dýchání" kyslík, tudíž celková kyslíková bilance rostoucího stromu je jen mírně kladná. V podstatě každý strom "vydýchá" téměř celou svou vlastní kyslíkovou produkci a ten minimální nadbytek okamžitě spotřebují rozkladné procesy starých stromů, což vyžaduje ohromné množství kyslíku. V rámci využívání tzv obnovitelných zdrojů se spotřebovává kyslík a veškerý uhlík se vrací zpět do atmosféry, tudíž ono uskladnění uhlíku v kmenech stromů se jaksi míjí účinkem. Skutečnost je tedy taková, že např. Amazonský prales produkuje ve výsledku 0 procent kyslíku, ale za to je ohromnou zásobárnou uhlíku, který bohužel lidé vracejí zpět do atmosféry kácením a spalováním. Za kyslík v atmosféře a jeho zásobu na tisíciletí vděčíme fytoplanktonu, tedy fotosyntetizujícím jednobuněčným organismům. Stromy jsou neoddělitelnou součásti ekosystému. Kromě toho, že skladují uhlík (odbourávají jej z atmosféry) a podílí se na výsledné minimální produkci kyslíku, ochlazují okolí, podporují vypařování vody, což má vliv na malý vodní koloběh, zachytávají prach (1 hektar bukového lesa přes 50 tun ročně)...
Další "problém" je i to, že v lese žijí zvířata, která to CO2 produkují. Neříkám že kácení lesů je dobrá věc, ale ten efekt na množství CO2 a hlavně ostatních plynů je minimální. Problém je to, že problémů, které ohrožují lidstvo je několik desítek. To, že všichni mluví o klimatické změně neznamená, že je nejnebezpečnější
@@vaclavzajac214 Úplně stačí půdní bakterie. Pokud se ve skleníku provede zálivka, stoupne teplota (vodní páry jsou hlavním skleníkovým plynem, nikoliv CO2, který kolísá v jednotkách ppm... ) a následně se zvýší produkce CO2 z aktivity půdních bakterií, tedy je nutné větrat i ve skleníku. To se jaksi rozchází s mainstreamem příčin a následků v souvislosti s CO2, ale dejme tomu, že pravda je někde uprostřed, pokud přimhouříme oči nad aktivitou Slunce, produkci vodních par... CO2 může být jen dobrá záminka ke skvělému businessu s odpustkami, ale CO2 je pro nás stejně důležitý jako kyslík. Stromy umí tento vzdušný uhlík ukládat, ovšem jak zabránit, aby se nedostal zpět do atmosféry. Zřejmě to nebude možné a ani neovlivníme tzv globální oteplování, které se už jednou projevilo, když bylo Grónsko skutečně zelené. Investovat by se mělo do adaptace, debordelizace planety atd., nikoliv na nesmysly, které ve výsledku nic nepřinášejí.
kyslikova greenwashingova stromova demagogie? xD
@@DL-kc8fc Tohle je vysvětleno v Martinově videu "Ovlivňují skleníkové plyny klima?". Naše klima je za miliony let dobře vybalancované. Má buffry, aby ho nějaké výkyvy moc nerozhodili. Dokáže se časem přizpůsobit. CO2 je v atmosféře jen malá složka, nemá největší podíl na skleníkovém efektu ani v úhrnu ani na jednotku. Přesto pokud budeme vyhrabávat uhlík z míst kam byl permanentně uložen a pálit ho do atmosféry vyplácáme ten buffer, který klima má a spustí se kaskáda (nebo spíš spirála) událostí, které jsou právě popsané ve zmíněném videu. Teplota už poroste sama od sebe, aniž bychom přidávali CO2 do atmosféry, zejména táním ledových ploch, snižováním albeda a zvyšování podílu vodní páry.
@@Kirarak V podstatě moje slova, ale nejsem pravidelným divákem či vyhledávačem videí pana kolegy, pouze těch, které mi přistanou na mé hlavní stránce a ani to není důvodem k jejich pravidelnému přehrávání. Pokud autor někde zmínil hlavní skleníkový plyn, což je vodní pára, pak je to jedině dobře, protože moje reakce spíš směřovala k panu Vaska kvůli širšímu objasnění situace. Reklama na jiná videa autora se u mě míjí účinkem. Nechávám to zcela na náhodě.
3:00 Za každý strom dáme, sto malých do školky :D
Nojo, ty staré časy 😊😊😊
Veľmi zaujímavé 👍 ty si fakt skvelý 😇😇
Dovolil bych si to trochu upřesnit. Ano, stromy samozřejmě nemohou nenávratně pohlcovat uhlík. Jde právě o to, že, jak říkáš, uhlík je přímou součástí rostlinné hmoty. Takže rozkladem nebo pálením dřeva se uvolňuje zpátky. Objem uhlíku na Zemi je konstantní a jde právě o to, jaká část bude v daném momentě vázána v rostlinách. Fungující lesní ekosystém má zhruba nulovou uhlíkovou bilanci (současně pohlcuje uhlík růstem nových stromů a vypouští jej rozkladem padlých stromů). Rozšířením plochy lesů tedy pohltíme část uhlíku na Zemi na takovou dobu, po kterou tam ten les vydrží (klidně navždy, pokud daný les zase nepokácíme). Naopak náhlým vypálením pralesa v Amazonii nárazově uvolníme obrovské množství uhlíku, které v tom lese bylo dlouhodobě vázáno. Takže sázení stromů může řešit problém s CO2, pokud dlouhodobě zvýšíme plochu lesních porostů, resp. zamezíme jejich kácení. Např. v případě Amazonie jsou často páleny deštné pralesy, které jsou tvořeny obrovským množstvím rostlinné hmoty na km2, za účelem získání orné půdy. Pralesní půda ovšem vydrží úrodná jen pár let a pak zůstane ležet ladem. Původní prales zde už ovšem sám od sebe nevyroste a uhlík, který byl zakomponovaný v původním porostu, zůstane v atmosféře.
Ahoj Martine, díky za video. Chci navrhnout další téma - vytápění sálavými panely (skleněné vs. Kovové) a klidne salavé panely vs. Klasické konvexní topení. Diky, V.
Ahoj, na tvoje videa rád koukám a vždy se z nich něco nového dozvím. Teď bych ale opravdu rád viděl zdroje, ze kterých jsi čerpal ta čísla. Nějak mi to prostě početně nesedí, aby na jednu tunu "zničeného" CO2 bylo potřeba cca sto stromů, což z těch čísel vyplývá...
To znamená že strom vyroste o 10 kg za rok, podle mě to smysl dává
@@vaclavzajac214 Aha, já přeslechl to "za rok" :D tak pak to je reálnější, ale i tak bych chtěl vidět na základě čeho to vzniklo... Ono to není tak jednoduché, že se vezme tuna CO2 a udělá se z toho tuna dřeva(různé hmotnosti prvků o různých počtech v různých molekulách)
@@vaclavnavrat9283 I kdyby to bylo 20 kg dřeva na 10 kg CO2 tak to dává smysl. Pokud ten strom nepřijme toho CO2 o několik řádů méně tak je ten výsledek stejný- stromy s globálním oteplováním nepomůžou.
To číslo o stromech a pohlcení CO2 jsem poprvé slyšel ve videu od Real engineering o zalesnění Sahary. V tu dobu se mi právě taky moc nezdálo, tak jsem to vyhledával a zjistil jsem, že je tomu tak. To je tak rok zpátky.
Před natočením videa jsem si na to sám dělal výpočet, protože mi to zase přišlo divné, tak jsem si řekl jak těžký je vlastně uhlík a kyslík, což je C = 12 a O = 16, takže v klasickém polymeru celulózy uhlík tvoří jen 44% váhy. Takže pokud potřebujeme 84 stromů na jednu tunu, jeden strom nám vytáhne 12 kg CO2. Takže z toho můžeme vystříkat asi 8 kg stromu, což by mělo být 800 kg na strom, což je výpočet pro eukalyptus.
Pravda smrk by mohl mít i několik tun, ale problém je s tím kam ho zasadit a jak to zvládnout s vodou. Samozřejmě ale největší problém je pořád ten samý, ten strom to sice pohltí, ale pak se toho zbaví.
@@VedeckeKladivo ok, tohle vypadá dobře, jen je tam ten problém s tím, že různé druhy stromů můžou mít řádově jiné hmotnosti a udělat pak nějaký rozumný model s odpovídajícími průměry je dosti obtížné. Nicméně pointu tohohle videa samozřejmě nijak nezpochybňuji a od doby, co jsem to samé video od Real engineeringu viděl taky, vím, že to s tím sázením stromů tak jednoduché není...
Díky 👍
Tak to je mega zajímavý :0 Ale spis jsem rozrušenej z těch “vesmírných lodi” co mají zapatentovane Americké námořnictvo 😁
Krásné video.
To je přesně to co říkám už několik let. Problém je, že stromy, ve kterých v minulosti byl uchován CO2 lidi dolují v podobě uhlí, které spalují a přidávají do systému CO2, který pak nijak ze systému neodebírají. Čistě teoreticky bychom měli vypěstované stromy ukládat zpět do dolů, aby se tam z něj za milióny let zase stalo uhlí, ale to jak všichni asi tuší nesmysl... Jedním a pravděpodobně asi nejúčinějším řešením je zmiňovaný rostlinný plankton. Pokud by si někdo řekl, že bychom mohli zachytávat CO2 technologicky, pak ano. S tímto je spojeno geologické ukládání CO2, ale to je dlouhodobě ekologicky i ekonomicky nevýhodné. Technologicky se zachytává CO2 v průmyslu, ale v globálním měřítku je to v podstatě kapka v moři...
super tričko Martine! Takže vysadíme hromadu stromů, ty necháme vyrůst a pak je říznem a zakopem do země!!! 200%IQ plán!
Potopime ich na dno oceánu a najlepšie blízko miesta kde sa oceanska doska podsúva pod pevninsku dosku
CHYBÍ mi informace, kolik planktonu vyčistí kolik CO2, aby bylo porovnání se stromama. Klidně by se mohlo udělat další video, kde by se i rozebralo, jaké jsou možnosti likvidace CO2.
ahoj, všichni známe tu fotku, kde je ulice beze stromů a se stromy, kde je veliký rozdíl teplot. Nefungovalo by to i v makroprostředí?? myšleno jestli by to nepřebilo skleníkov efekt. A je to voda v podobě páry, co způsobuje, že se nám v parcích lépe dýcha, nebo ještě něco jiného?
1:25 to je celkem důležitá poznámka, škoda že se tam nakonec dostala jen textově. Pokud strom shoří, vyprodukuje CO2, pokud přirozeně stářím spadne a zetleje, taktéž vyprodukuje CO2. Jediná možnost jak jít do plusu je vzít dřevo a někde ho uskladnit, tak aby se nerozkládalo (respektive rozkládalo pomaleji), jenže to by bylo fakt moc dřeva. Ani kdybychom všichni bydleli dřevostavbách, tak by to nestačilo.
Super video ale kdyby se vysadil ten obrovský počet stromů tak nejen že to žere CO2 ale taky je z toho vyroste spousta materiálu tak proč ne :D
Jak cukr zastaví zrání (tvrdnutí) betonu? :-))
Ahoj,zajímalo by mě,zda by se v přírodě dalo dlouhodobě udržet víc použitelné vody,třeba na pití,když bychom vysázeli velké množství stromů.V lese je přece víc vlhko,než na louce.O tom bych video chtěl vidět.
Rozumím tomu správně, že odpověď na název videa je "ano, dočasně"? Tzn že pokud strom bude žít 100 let, pohltí určité množství co2, které bude vázané až do doby, než ho někdo např spálí?
Ano, tak nějak...
Jako ano, ten problém je, že to není řešení kvůli tomu, že příbytek stromů v téhle míře by rozházel příšerné množství věci. Velké les dokáže vytvořit své vlastní počasí a měnit proudy vzduchu, které následně můžou ovlivňovat srážky na jiných místech planety. U takhle obrovského lesa by mohlo dojít k absolutnímu zastavení nějakých proudům, což by pravděpodobně vedlo ke kolapsu ekosystémů... tohle není řešení.
Ne úplně, velká část CO2 se uvolní po smrti stromu, při jeho rozkladu mikroorganismy, vrátí do přirozeného oběhu. Rozklad biomasy uvolní asi 50 GT. To co zbude se po miliony let ukládá a stlačuje. V tom je problém uhlí, je extrémně koncentrovanou formou uhlíku. Výhodou je vysoký obsah energie, nevýhodou a dopadem na klima je to, že i když z pradávné kapradiny zbylo necelé % zbytek vyhnil, tak 1 hrudka uhlí je vrstva tisíců generací stromů.
@@VedeckeKladivo A co aspoň zastavit kácení a vrátit les na místa kde historicky byl a byl v posledních 100 letech vykácen? To by byl dobrý začátek.
Tak 1/6 roční produkce C02 mi příjde super! Jakou součást řešení dobré, ne?
Perfektní video a stylový tričko❤️❤️
Takže všechno pokácet a vysadit znovu :D výborně, to zní jako plán.
P
Stromy pořád cpou uhlík do listí, který každý rok shodí a nechají shnít. Je potřeba aby měl každý člověk obrovskou knihovnu a v ní uloženo nějaké to kilo uhlíku.
Caffeine + L-theanine a všetky ostatné nootropica? Vedecké kladivo alebo zvedatory? Veľmi by ma zaujímalo ako tieto látky a hlavne kofeín s thaeninom fungujú a ci sú také dobré a prospešné.
Tohle video by měl vidět Petr Ludwig. Ušetří si peníze a nebude šířit fámy.. Díky za video. Samotného mě to zajímalo..
Já se na to jeho video musím podívat, on tvrdil, že se to dá vyřešit výsadbou stromů? By bylo divný, protože většina lidí se shoduje, že řešení je vážně omezit produkci CO2.
Říkal ve svém videu o klimatu, že se snaží svou uhlíkovou stopu snižovat finanční podporou nějaké organizace, která sází stromy. Čímž to doporučoval i ostatním jakožto dobrý způsob, jak se to dá z části řešit. Už když to řekl, tak jsem měl své pochybnosti. To co jsi řekl ty v tomto videu jsme tam řešily v komentářích. (dokud byla ta možnost) Ačkoliv na konci videa tvrdí, že by tím rád odstartoval veřejnou rozumnou debatu, tak nakonec se rozhodl, že komentáře vypne úplně. Vypnul je, protože nezvládal oponenty. Na FB ale samozřejmě napsal, že nechce podporovat hate a polarizaci společnosti a proto je zakázal. Co jsem měl možnost číst tamní komentáře, tak naopak byly hodně předmětné a snažily se řešit problematiku. Rétoricky zní rozumně, ale jsou to jen převzaté myšlenky jiných lidí. Sám se tím očividně neřídí, ale zatím mu to lidi docela žerou no..
@@VedeckeKladivo ruclips.net/video/XMYoDooXd9w/видео.html
Úloha stromů je v problematice "klimatické změny" nejdůležitější. Ne kvůli pohlcování CO2, ale kvůli transpiraci. 1 litr odpařené vody uchová sluneční energii o velikosti přes 0,5KW/h. Starší stromy jsou v tomto ohledu velice důležité a o biodiverzitě nemluvě. Stačí se jen zamyslet a uvažovat. Na betonové ploše kde nedochází ke spotřebě energie, bude vždy větší horko, které stoupá vzhůru, kdežto na travnatých plochách se můžeme i v horku procházet. Betonové plochy, města atd. rostou, kdežto zeleň ubývá. Voda není tam kde by být měla a energie se kumuluje na místech, kde tají ledy, vznikají bouře a hurikány.
A nešlo by to spraviť tak, že to drevo by sa začalo znova vo velkom používať ako stavebný materiál, prípadne to drevo by sa začalo pochovávať pod zem, kde by sa mohol premeniť na späť na uhlie alebo iný material?
Nezaznela najzákladnejšie vec. Na prírodopise v ZŠ nás učili, že príroda vynašla veľký vynález fotosyntezu a tak fungujú rastliny. Zatiaľ čo živočíchy berú živiny, rozkladajú na látky potrebné pre organizmus a jednu z tých látok uhlík spaľujú s kyslíkom a z toho majú energiu, tak rastliny dostávajú energiu zo slnka a použijú ju na rozloženie CO2 na O2 a uhlík... Na základe tohto neúplné ho vysvetlenia sa veľa ľudí domnieva, že rastliny dýchajú CO2 a vydychiju O2. Rastliny dýchajú tak isto ako živočíchy. Vdýchnuť O2 a spali a ho s uhkikom a získajú z toho energiu pre organizmus. A zivyny si berú zo vzduchu, je to CO2 a rozkladajú ho a berú si potrebnú látku uhlík a použijú ho na stavbu organizmu. Ďalej to je už tak ako sa povedalo vo videu.
Pokiaľ ide o to ničenie pralesa, tam je ten problém ze tam je celý čas vďaka kolobehu veľké množstvo dreva a stromov teda veľké množstvo viazané ho uhlíka. Prales sa vyrube a spali a urobí sa tam plantaz, ktorá je zalesnené menej. Vymyslím si príklad.
V pralese je napr vzdy milión ton viazaneho uhlíka, spálením sa vypustí a na novej plantaz ktorá celý ten prales nahradí bude vždy viazaných napr 100 000 ton uhlíka a 900 000 ton bude vypustený h do ovzdusia
Dobrý tričko
Ahoj Martine rád by som sa ťa spýtal kde si kúpil to svoje tričko ?
Výborne video inac prvy
Xd
Zkus udělat video o Milankovičových cyklech.
Ja nevim jestli bych nazval rostlinný plankton jako plice planety, když dělají opak co plice :D spíš něco jako animal life support :D
A je vúbec nějaký jiný spúsob momentálne, kterým se CO2 odbourává ? Nebo jenom hromadíme ?
Tuhle jsem videl video jak cinan chodil po meste s vysavacem a "sbiral" smog a pak z nej udelal cihlu. Akorat pri tom asi spalil vic energie, nez kolik tim vysavanim zachranil.
Mozna by to bylo efektivnejsi, kdyby tam hned vedle tovaren staly cihelny.
Myslím si,že stromy rostou celý život😅
Ahoj docela by mě zajímalo jak je možné že některé zvířata//hmyz dokážou nějakou dobu žit bez hlavy. Například slepice, šváby.
Myslíš že by jsi na to mohl natočit video?
i hady nedavno sem videl video kde jeden usekl hlavu hadovy a ten had ho tym telem stale chce kousnout i když tam nemal hlavu a trefil se mu do ruky asi 3 ho sel kousnout do ruky podotykam bez hlavy a taky ten had te muže zabit i když ma odskeknutou hlavu
tisíc miliard milion milonůůů
Jak funguje tepelné čerpadlo..?
Jako lednička
Ještě je prý problém s metanem. Díky za zmínku o okyselování moří.
Jaká je nejhustší "forma" uhlíku?
diamant ?
@@happybreadfruit3530 Takže kolik těch hipity hopity chlapíků, by bylo třeba na uhlíkovou neutralitu, kdyby všechny jejich diamanty byly umělé?
nám paní učitelka říkala že plíce země jsou řasy (ve vodě)
Co kdyby se ty stromi pravidelně řezali? Vyřešilo by to problem dorustani stromu tudiž neomezenou apsorbci co2?
Pořád se s tím dřevem ale musí nějak naložit a pokud to dřevo nezakopeš, nebo z něj nevyrobíš nějaký kvalitní odolný nábytek (případně i příbytek ;P), tak pravděpodobně ten uhlík vrátíš zpátky. A i u těch výrobků to bude otázka času... Jak jsem se tu dozvěděl, to dřevo skutečně musí být zakopané, poněvadž, pokud se jen rozkládá, tak bakterie rozkladači ten uhlík veškerý zase uvolní v plynné formě. A o hoření samozřejmě vůbec nemluvím...
Jelikož jsem právě nemocny, a stále kašlu. Zajímalo by mě jak se to deje a jak léčí.
Ak by bolo čisto teoreticky možné znížiť obsah CO2 v atmosfére (čo by bolo hlúpe a zbytočné), okamžite by sa kvôli bifunkčnosti RuBisCO zvýšil podiel fotorespirácie a CO2 by sa uvoľňoval v procese kondenzácie glycínu za vzniku serínu, čím by sa to kompenzovalo.
Zajímalo by mne, jestli jsou jaderné elektrárny vhodným zdrojem energie v současné době. Tedy, když bereme v potaz globální oteplování.
Ne, JE = spousta betonu = spousta CO2 (neplatí pro ty JE, které už stojí)
Strom neroste jedině, když umře. Kdybychom zalesnili Saharu, budeme na tom určitě lépe, problém je, že to nikdo neumí.
Tak jako tak, když necháme vyrůst les, je to jako velká banka CO2. Na planetě máme omezené množství C, a to může být buď ve vzduchu, nebo třeba v rostlinách. Takže stromy rozhodně pomůžou snížení množství uhlíku 😃
A co teprve, kdybychom ten les v době růstu postupně káceli, a dosazovali nové stromky, takže budeme neustále z atmosféry odčerpávat CO2 pro jejich růst, ale zároveň ho nechat vázaný v ekonomice ve formě nábytku, dřevěných nástrojů, mostů nebo budov (případně mrakodrapů, byť třeba jádro by stále bylo železobetonové). Dobře ošetřené dřevo může vázat CO2 i několik tisíciletí (obyčejné pražce, byť mořené v asfaltu, se ani na mokré zemi jen tak nerozpadnou). Máme zde tedy ekologický přínos, ekonomické využití a případně ještě další kladné externality jako ono zadržování vody, stín (snížení teploty), úkryt pro zvířata a další "hovadiny" :)
P.S.: Také ještě možnost odčerpání CO2 postavit hodně FV farem na střechách domů (a k jejich výrobě využít "čistou" energii z těch panelů, které už instalované jsou), a pak s toutou energií vyrábět z CO2 třeba uhlovodíková paliva. Proces by to byl nejspíš relativně drahý (ve smyslu, že levnější by bylo stále dostat ropu ze země), ale když už se potřebujeme zbavit stejně toho CO2 z atmosféry, a slunce nám sem háže TW energie zdarma, proč toho nevyužít.. ;) Je to čistě ekonomická otázka, zda je levnější vyrábět benzín klasicky, pak spaliny pustit do vzduchu, kde třeba smog sníží kvůli nemocnosti trochu ekonomiku (což jsou ztráty), a nebo zda ty ztráty do toho nevložit z jiného, čistšího zdroje.. Už jen proto, že v menším by se takový benzín mohl vyrábět přímo ve městech (kde postavit rafinérku asi nebude zrovna košér), čímž se může ušetřit ropa na jeho přepravu k místním benzínkám.
Stále mi to dává větší smysl, než CO2 jen tak zbůhdarma pumpovat pod zem. To už spíš raději do skleníků, kde by třeba o pár % zvýšil růst rostlin.
@@elfmanml Je fajn o tom mluvit, ale horší to zařídit 😃
S těmi stromy, je problém, že rostou často dlouho. Často i celou jednu generaci. Takže se nikomu moc nechce investovat do budoucnosti
@@petrtomsej6064 Bohužel souhlasím. 8 let sazím na pozemku (no, pozemku.. blbých 9árů) stromy a kytičky, a zatím jsem s bídou u 3 metrových kmenů :( alespoň, že to trochu vynahrazují břečťany a tůje :) Každá hmota dobrá.. i kdyby pak v nejhorším posloužila jen jako kompost na zahrádku.
Na druhou stranu, takové smrky/borovice mohou vyrůst i půl metru ročně (ne-li víc), a je to vlastně jen otázka zajištění vody (kterou potřebujeme tak jako tak). Záleží to stejně na nás jako zákaznících, z jakých zdrojů budeme kupovat a kdo to pak nakonec ve finále zaplatí (a teď nemyslím jen cenu toho dřeva).
@@elfmanml Tak, na pozemku to je alespoň jako okrasa i jako místo odpočinku 😃
Ty smrky, je fakt, že rostou rychle, ale jsou taky důvodem mnoha problémů. Jelikož nemají pořádné kořeny, tak v případě vichřic může padnout celý les, v případě kůrovce taky.
@@petrtomsej6064 No, nevěřím na zázraky, ale soused má celou řadu smrků vysokých tak, že nám v zimě stíní ráno fotovoltaiku (ale byl tam první), a všechny ty orkány a vichřice za celou dobu, co tam jsme, přežily bez úhony (kromě toho, i vyvrácený strom, pokud je v lese, kde nemá na co nebo koho spadnout, je pořád zpracovatelné dřevo a ne "odpad" ;) a problém kůrovce nebo vyvrácení má vlastně společného jmenovatele - obecně slabnost organismu, třeba právě suchem, nebo častými silnějšími větry, a ty se rovněž nevyskytují jen tak bez příčiny.. holt komplexní systém jako je Země je někdy na palici pochopit pro běžného občana jako já :( ).
(trochu mimo téma se divím, že těm vichřicím odolaly i třeba naše stavby, protože jsem je stavěl sám a "prasárna" je proti tomu ještě lichotka - pak jen člověk "nechápe", proč uletí střecha dělaná odbornou firmu a nebo se vyvrátí smrk jinde, takže to asi není obecně jen o tom, že smrky musí vždy padnout kvůli mělkým kořenům - ty sousedovy suchem rozhodně netrpí, protože mají kořeny až v našem záhoně :) )
Námět na video: jak fungují luminiscenční tyčinky
Nemá náhodou větší smysl udržovat a případně pomáhat růstu korálových útesů? Pokud si dobře pamatuji, tak ještě stále jsou největšími pohlcovači CO2.
Čo sa týka botaniky, som úplný laik, ale dal by som do pozornosti, že vek stromov sa odhaduje pomocou letokruhov. V tom prípade by som predpokladal, že aj dospelý strom každý rok o niečo narastie a teda zväčší svoj objem. Percentuálny prírastok mladého stromu je asi podstatne vyšší ako pri starom strome, ale vzhľadom na podstatne väčší objem dospelého stromu absolútny prírastok nemusí byť zanedbateľný. Takisto do olistenia alebo ihličia ide nejaká celulóza. Iste, opadne, rozkladá sa, ale to niečo trvá. A nie som si istý, že po rozklade sa z pôdy vylúči všetok uhlík ktorý strom za života vstrebal.
Zdravím, plánujete video o elektromobiloch? sú totiž v spoločnosti názory že to je úžasné riešenie problému vysokej produkcie CO2, na druhú stranu produkujú elektromagnetické vlny, ktoré v istej intenzite môžu byť až karcinogénne, preto by som rád počul objektívne zhrnutie faktov a vyhodnotenie ako to naozaj je :D
slnko tiez produkuje elektromagneticke vlny, vola sa to ze svetlo... ludia su na slnku denno-denne ale nevsimol som si ze maju vsetci zrazu rakovinu... doucit ake frekvencie EM ziarenia mozu sposobit rakovinu a ake su neskodne ruclips.net/video/i4pxw4tYeCU/видео.html
Resenim je umela fotosynteza.
Stačilo by keby sa ľudia zamyslia nad tým, či naozaj potrebujú konzumovať tak často mäso (hovorím hlavne o hovädzom).. Bohužiaľ, toto je najväčší problém lebo každý si ho rád dopraje ale keď sa pozriete na tabuľky ako extrémne stúpa konzumácia (tým pádom aj tvorba) hovädzieho ktoré najviac ovplyvňuje tvorbu CO2, ostanete zarazení..
Preto mnoho ludi, maso z jedalnicka obcas alebo trvale vynechava. Je to etickejsie, zdravsie a ekologickejsie.
@@23BR23 Vrátane mňa.
hovadzi dobytok chovany holistickou metodou pastvy naopak vie CO2 do pody ukladat
Než začnete sázet:
ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vysadit-strom-na-kazdou-volnou-plochu-neni-univerzalni-dobro?fbclid=IwAR1I_k_P5TEa8zrSYFbTRm_D_7gnNuIYNqkNFKj5LnsuZdns49S6F5vYqWU
vpodstate suhlasim. Len jedna vec: v clanku sa pise ze je lepsie ak sa stromy vysadzaju s odstupom aby mali priestor. To asi dost zavisi od druhu resp. inych okolnosti, lebo napr. v jednej knihe od lesnika a ochrancu (Peter Wohlleben) v nemeckom narodnom parku, kde sa niekolko dekad stará o stromy, pise ze stromy mozno sadit blizko seba - pocas víchric si poskytuju oporu a nepadaju. Podmienkou ale je aby slo o les s jednym druhom stromov, take stromy si nekradnu ziviny ale zdielaju. A vzhladom nato ze opisoval pripady z narodneho parku, tak su to stromy bez vyraznejsieho zasahu cloveka. ... cize naozaj: zalezi od pripadu, a vysadby a kácanie si treba poriadne premysliet a vyznat sa vtom.
Nešel by vytvořit motor auta či něco podobného na bázi toho planktonu. Tím bychom pouze limitovali CO2
To už by byly reálnější filtry s planktonem jak tu někdo zmínil.
Natočíš prosím někdy video o LSD?
Lineární sčítaní druhů? :)))
Toto nás na príklad v škole nenaučia
chodite asi do zlej skoly, kde vas ucia memorovat poucky a dostavate za to hodnotenie vo forme nejakeho cisla... toto je v dnesnej dobe prezitok, takato forma vzdelavania cloveka nepripravi na zivot, skoly by mali ucit ziakov ako riesit nejake problemy pomocou predmetov, ktore vyucuju, aby videli prakticky dopad toho co sa ucia, aby mali motivaciu sami si vyhladavat informacie
Asi by i hodně záleželo na tom, jaké stromy by to byly, nedávno jsem četl článek že někdo sestrojil umělý strom BioUrban 2.0., který má údajně okamžitě začít pohlcovat množství co2 jako jeden hektar lesa, tudíž by to bylo ideální řešení pro větší města, ovšem náklady na jeden takový strom budou určitě enormní. Z laického pohledu si myslím, že zbytečně devastujeme další kouty přírody, stavíme nové větší dálniční sítě, vyrábíme mega tuny zbytečných výrobků, navíc nerecyklovatelných a je nás tady prostě moc, možná že s tím souvisí i ten koronavirus, nikomu smrtelnou nemoc nepřeji, ale i toto je jeden ze způsobů jak se planeta může bránit lidské činnosti, osobně věřím na nějakou skrytou inteligenci planety, ne náhodou vznikl život zrovna na tomto místě, těch náhod je podezřele mnoho aby to byla nahodilá věc. Skvělé video díky.
tak tady jsou uspokojující a hlubší odpovědi ruclips.net/video/Fb2N_0x75hM/видео.html
Zajímalo by mě kolík prostoru by zabralo těch 1 000 000 000 000 stromů
A čo názor že vysadzovanie stromov, bezhlavo, môže mať katastrofické následky na už aj tak narušený ekosystém existujúcich stromov ?
A co sinice, pohlcují CO2 stejně jako plankton? Myslím že sinice se dají pěstovat lépe a jednoduše než plankton.
Stromy sú dobré ani nie tak na pohlcovanie CO2 a produkciu O2, lebo koľko skonzumujú skoro toľko aj vylúčia, no sú na udržiavanie vlahy, súdržnosť pôdy a existenciu biodiverzity (malé rastlinstvo a živočíšstvo, ktoré v nich prebýva).
Ak chceme znížiť CO2 treba ho skrátka menej produkovať (napr. v podobe zníženého chovu hov. dobytka).
holisticka metoda chovu hovadzieho dobytka naopak vie sekvestrovat CO2 do pody, zvysovat jej biologicku hodnotu a zvratit dezertifikaciu, ale ano klasicky mastalovy chov dobytka je morda
Takže kácet lesy, a pak zase sázet.
Při fotosyntéze nevzniká celulóza, ale glukóza.
Bude koronavirus.com i v Česku?????!
asi jo
teda.. pravděpodobně
Vzhledem k tomu, že se v Německu přiblížil víc k českým hranicím tak se tomu asi nevyhneme
Zakyselení oceánu, ale z oceánu jde nejvíce CO2 přece ... Tak to teď nechápu jak to mám pobrat, nebo co je pravda.
@Mr.E The General No až takhle vědecky jsem to nepotřelo. Ale teďka si mi připomněl, že pára, že vodní pára z oceánů vytváří víc jak polovinu co2 ve vzduchu.
@@pavelno.6121 chtěl jste říci, že vodní pára je nejvýznamnější sklenikovy plyn,
Stromy pohlcuji co2 ale musi se sadid a ne kacet jinak scipnem bez kysliku se neda žit ja to vim .skoušel jsem to . musime dychat jinak scipnem ŽE.
co nám jako brání ty vyrostlé stromy skácet
Tím že slavením dřeva vypustíš nějaké to CO2… a pak následně pokud se třeba spálí tak toho CO2 vyprodukuje přibližně 1,7x víc, než ten strom pohltil.
@@ladislavivherynek3348 kde se tam veme 0,7x více CO2?
@Mr.E The General Strom pohltí určité množství CO2 ze kterého vzniká C6H12O5. Strom se spálí a C obsažené ve stromu se spojí s O2 a tím vzniká CO2. Kde se v tomto procesu přidá těch 0,7x víc CO2? (omlouvám se za formulaci, vůbec nemohu najít ty správná slova, kvůli španělskému studiu)
Mohol by si spraviť video o tom čo je to bitcoin mining a ako to funguje?
Jednoduše... Koupíš si drahou mining grafárnu a budeš těžit 24/7... A když si to spočítáš, tak zjistíš, že nenatěžíš ani na pokrytí spotřebované energie :D
Tak to využiť kým žijem u rodičov
Inak som počul že sa dá poškodiť takto grafika
@@pepeknamornik2955 , pokud v dnešní době nejsi schopen tyhle informace sám najít, tak bych se být tebou staral o školu, než o těžení bitcoinu na účet rodičů ;)... Najdi si radši brigádu, než čekat, že bez námahy vyděláš peníze.
zjednodušeně - vyplatí se to jen těm, co mají několik grafických karet na těžení a ideálně nemusí platit elektřinu (takže například využívají počítačové viry aby se nabourali do cizího PC a používali k těžení cizí graf. kartu, což je nelegální). Jak bylo zmíněno výše, je lepší najít jiný způsob vydělání peněz. I blbé kurzové sázení je podle mně lepší způsob než tyhle ptákoviny jako těžba kryptoměny.
budeme holit stromy😂
thank you to the scientific hammer.
Einen rrrrrrrrecht herzlichen Dank an den Wissenschaftshammer!
Je samozřejmě hloupost myslet si, že jen sázením stromů zlikvidujeme CO2, které produkujeme, zároveň je ale chyba dávat to do kontrastu s veškerým produkovaným CO2, není to tak, že by se nic z námi produkovaného CO2 neredukovalo dalšími vlivy (i třeba zmíněným planktonem), přesto sázení stromů pozitivně přispěje svou troškou navíc v likvidaci CO2. Zároveň není úplně pravda, že by plně vyrostlý strom nepřispíval již proti CO2 nijak, stále ho spotřebovává na výživu svých ročně obměňovaných listů, tvorbu pylu a sazenic, zacelování svých "ran" a zlámaných větví a tak podobně, jen už to je podstatně méně efektivní z tohoto hlediska (a ne, z opadaných listí se nevrátí veškeré CO2 do vzduchu, pokud se zrovna teda nespálí), v tomto ohledu je možná tedy ale efektivnější postupně kácet již dorostlé stromy a obměňovat je novými sazenicemi. Ale jak jsem chtěl naznačit na začátku, nemá jít o řešení všeho, jen o malý příspěvek k většímu celku, stále je zapotřebí i dbát na to, abysme své celkové emise snižovali, čehož lze docílit i třeba jen tím, že máme stále efektivnější komponenty v počítačích (za stejný příkon máme větší výkon, což znamená ve většině případů menší průměrnou spotřebu), na naší fakultě jsme letos v rámci jednoho předmětu dělali různé průzkumy ohledně uhlíkových stop různých věcí a troufám si tvrdit, že i jako pouzí studenti bakalářského studia jsme narazili na mnoho možností, kde lze uhlíkovou stopu nějakým způsobem zredukovat. Jedna dvojice spolužáků například dělala průzkum kde spočítali uhlíkovou stopu jednoho běžného spam emailu a jaký vliv by mohl mít lepší spam filtry. Výsledný vliv něčeho takového by byl samozřejmě triviální, ale jde o to poskládat kousek ke kousku.
No, takze, vysadime 3-6e+12 stromu a ty co vyrostou hodime na dno oceanu, protoze na dne oceanu je to teda asi OK. Easy.
Ted jeste vymyslet, jak zvysit hustotu toho dreva, aby se samo potopilo...
Každé dřevo nakonec ke dnu klesne :) Ale ta představa oceánu plného dřeva ... to je jak nedělní výlet do IKEA.
Ahoj, znie to všetko zaujímavo, ale nie moc intuitívne a keďže som z vedeckých kruhov.... Máš k tvojim tvrdeniam aj nejaké zdroje (z ktorých si čerpal)? Alebo si si to celé vymyslel?
Nemyslím to zle ako nejakú narážku, ale 99% veci na internete, ktoré nemajú jediný zdroj (ako tvoje video) tak aj napriek tomu že vyzerajú velice dôveryhodne, tak sú to úplné blbosti a myslím že keď už si dáš tu prácu a urobíš scenár, natočíš video, zostriháš, tak skopírovať jeden dva linky do popisu (možno aj 10 keď sa posnažíš o tom niečo naozaj dozvedieť) nemôže byť až tak ťažké...
Zdroje neznám, ale určitě někdo něco dodá, jen chci říct, že mně to teda zní dost intuitivně. Dokonce i tvorba uhlí je částečně důsledek tohohle ne?
@@jardaburian3386 a odkiaľ tie informácie sú? Lebo ako bolo povedané vo videu, v škole sa to neučí... Alebo ťa to len tak napadlo vo vani? 😂 Lebo tie informácie sú dosť zložité aby si to niekto dávno dozadu prečítal a teraz si to zrazu bezchybne spomenul a urobil video bez jediného vodítka k ďalším informáciám...
Já neříkám, že je to pravda a taky budu moc rád za zdroj. Jen jsem chtěl říct, že mi to přijde intuitivní😃
@@jardaburian3386 lebo bez zdrojov aký je rozdiel medzi youtuberom čo tvrdí, že zem je plochá a tebou, čo tvrdíš veľa iných nepodložených veci? (NECHCEM V ŽIADNOM PRÍPADE NAZNAČOVAŤ, ŽE TVOJ OBSAH JE POROVNATEĽNÝ S FLAT EARTH) ale z objektívneho hľadiska pre nezaujatého (možno trochu nevzdelaného) človeka ponúkaš rovnako dôveryhodné informácie...
mohl by si udělat něco o jaderné elektrárně v Chernobylu.
To už tady bylo. Není to zrovna staré video
Masterix divné, že jsem ještě neshlédl
@@maskot7965 tak se běž kouknout je to zajímavé video ;)
len taky postreh mimo podstatu tohto videa.. v procese fotosyntezy sa sice vytvori cukor, ale nejedna sa o celulozu, ale o jej monomer-glukozu (0:37)
ZŠ jsou na hovno v tom případě...dobrý video, ale moc si mě nepotěšil
Někdo by měl vymyslet vodo-planktonový filtr, a namontovat ho do všech aut a komínů. 😂 jo to je blbost.. Ale filtr, který by fungoval na bázi šťepení plynů by fungovat mohl!
Jakože novou generaci filtru který by šel místo katalyzátoru?
BTW je to hodně dobrý ale těžko proveditelný nápad. A hlavně by se musel extrémně často měnit
Existují nějaké společnosti které chtějí dělat "vysavače" na skleníkové plyny a potom z toho dělat palivo nebo dokonce i jídlo pro lidi. Určitě to má větší potenciál než sázení stromů
Tak to pak jo.
@@vaclavzajac214 Dělat něco, vysávat něco, vyrábět něco z něčeho ... to vše potřebuje nějakou energii. Takže mnoho práce a výsledek může být v lepším případě 0 :)
@@kafykafy9473 jestli chceme být CO2 " neutrální" tak ten plyn zakopeme do země.
1$ = 1 plankton ;) Pošlete mi prachy a saveneme planetu!!
Pěstovalo více stromů? všichni přece víme že stromy se chovají...
Stromovous souhlasí 👍
Nesouhlas!
Náhoda? Nemyslím si
ruclips.net/video/PX1Rc0xlUpk/видео.html
démonizování CO2 neberu
#teamtrees
Proč barvy blednou např. Na oblečení
Tady si poslechntě přednášku biologa, který varuje před vysazováním stromů. ruclips.net/video/Hd67EMWFKek/видео.html&ab_channel=LLionTV
Vlastně tady ta je lepší. ruclips.net/video/EP3naiGq_2k/видео.html&ab_channel=LLionTV
prečo tym planktonom nepokryjeme väčšinu plochy oceanov?
Šlo by o obrovský narušení ekosystému v oceánu
Už o tom uvažovali a vieme ako to spraviť ale tým by sme nielenže vytvorili na hladine vrstvu cez ktorú by nešlo svetlo takže napríklad by sme prizabili rastliny a ryby čo sa nimi živia ale ešte by sme rozšírili planktón produkujúci toxické látky (sebaobranný proces), takže tak trošku apokalypsa, šlo by to keby sme to vedeli kontrolovať ale to asi veľmi kontrolovať nepôjde.
Ako udrzat CO2 v lesoch: ruclips.net/video/4bRsctf78rc/видео.html
Nechceš se projet? Mohlo by to být velice zajímavé..
ruclips.net/video/Re6dz0MlVoc/видео.html
velmi špatné video. Nezahnuje celkovou problematiku a dává tak mylný dojem, že lesy mají nevýznamný vliv na koncentraci CO2 ve vzduchu. Ale ony mají velmi významný vliv.
Ten vzorec glukózy je nesprávny. Má to byť C6H12O6.
Možná proto, že to není glukóza, ale celulóza...
@@michalkolar1460 Tak, tak...
technicky vzate by sme mali koronaviru 2019 podakovat znizuje to za nas :D
To je asi trochu nanič, získali sme tak akurát pár mesiacov (možno pól roka) na odvrátenie katastrofy navyše.
2:15 Plankton ke konci svého života klesne na dno oceánu a to znamená že nikdy nevypustí své CO2 zpátky do přírody.
Martine... Ta tvoje židle bude nejspíš z plastu, teda z ropy viď? A ta tabule asi taky a ty fixy taky a tvoje oblečení a řemínek od hodinek a..... ;DD
To ať si řeší za bilion let :D
No nechtěl jsem říct "pokud ho nějaké hovado nevykope"
Z toho planktonu potom vzniká ropa a metan