Zdravím Vás pane Broži 🙂. I když většinu informací, které jste ve videu zmínil jsem znal z Vašich předchozích videí, tak musím říci, že mě toto obsáhlejší povídání bavilo a dozvěděl jsem se opět pár nových detailů. Teraformace Marsu po tomto videu mi zní ještě absurdněji, než kdy dříve 🙂. Osobně jsem vyrůstal na Star Treku a miluji vesmírné Sci-fi, ale nejen díky Vám, ale i jiným informacím o vesmíru, které s chutí hltám se mi změnil pohled na celkovou problematiku. Baví mě Vaše PUNKOVÉ povídání a asi nejvíce jsem se bavil, když jste žehlil, to byl superPUNK 😂 Děkuji za toto video. Ať se Vám daří a budu se těšit na další PUNKové povídání 🙂
Tak neboj se,mluvíš pěkně,jsou horší přednášející,který já nevydržím poslouchat dýl než 10min a pak usínám,byť mě téma velice zajímá.Takže děkuju za fakt globální pohled na teraformaci Marsu.Mě už to moc netrápí,je mě 70let a ani se nedožiju prvního člověka na Marsu,ale co čeká naše potomky,jim moc nezávidím.Tak jen pokračuj v podobných povídáních a snad se zase někdy uvidíme naživo na přednášce!Dobrou noc pro dnešek!
Děkuji. U "skleněného" zastřešení kráteru mě hned napadl další problém...mikrometeority. Je mi jasné, že by muselo jít o materiál speciálně upravený a v několika vrstvách, aby se jednotlivé díly mohly efektivně opravit/vyměnit
Kde by se na Marsu vzaly mikrometeority, když má dostatečně hustou atmosféru na to, aby v ní shořely?? Na Zemi malé meteoroidy hoří v cca 90km výšce, kde je atmosféra ještě daleko řidší než je marsovská.
Perfektní video, délka mi vůbec nevadí. Naopak bych ocenil klidně ještě delší verzi, nebo i několik pokračování, kde byste mohli jednotlivá témata a problémy více rozebrat. Mimochodem, když jste zmiňoval „špatný nápad“ nechat vybuchnout atomové zbraně na pólech kvůli radiaci - není to tak, že radioaktivní materiál vznikající při jaderném výbuchu má většinou krátký poločas rozpadu? To by znamenalo, že po relativně krátké době (řádově měsíce) už by radiace nemusela představovat větší problém, na rozdíl od jaderných reaktorů, kde vznikají silně aktivní izotopy dlouhodobě bombardované gama zářením. Příkladem toho jsou města Nagasaki a Hirošima, kde dnes lidé žijí normální životy, což naznačuje, že dlouhodobé následky radiace po jaderných výbuších nemusí být vždy tak závažné. Navíc, v časovém měřítku, o kterém se tu bavíme, by to asi nebyl zásadní problém. Také si myslím, že pokud by skutečně došlo k explozi atomových zbraní na pólech, lidé by se pravděpodobně soustředili na život v oblasti rovníku, což by vliv radiace ještě více omezilo. Možná se mýlím, ale budu rád, pokud mě někdo opraví nebo vyvede z omylu. Děkuji za skvělé video a přeji hodně úspěchů při tvorbě dalších!
Ne všechno má krátký poločas rozpadu. Cesium-137: S poločasem rozpadu kolem 30 let je jedním z hlavních zdrojů dlouhodobé radiace. Stroncium-90: Má poločas rozpadu přibližně 29 let a je nebezpečný kvůli své schopnosti nahrazovat vápník v kostech. Krypton-85: S poločasem rozpadu 10,7 let je jedním z plynných produktů štěpení. Plutonium-239: Má velmi dlouhý poločas rozpadu, přibližně 24 100 let, a je vysoce toxický.
Díky za komentář, to máte vlastně pravdu a to jsem dobře ve videu nepodchytil. Googlím a vypadá to, že by to větší problém dělalo ca nižších pár desetiletí. Takže z delšího pohledu by to tolik nevadilo. Nicméně je asi dobrý dodat, že jak má Mars globální prachové bouře, které roznáší materiál po celé planetě, ten spad by nezůstal jen v oblasti pólů, ale začal by se šířit po celé planetě. Takže kdyby v době ostřelování by byli už lidi na povrchu, zbytečně by to pro ně bylo riziko... Pokud bychom si řekli, že Mars rozstřílíme teď a přistaneme tam až za půl století, pak by to bylo asi jedno... A na závěr stále platí, že i když led roztavíme, stále toho materiálu nebude dost. Takže mi to furt vychází jako špatný nápad a že se vyplatí upnout pozornost na naučení se, jak odklánět asteroidy :)
extremne skvele video !! perfektne shrnuto do 2 hodin ... super prace... muj sci-fi scenar (berte jako vtip): poslat krabici s zelvuskama nebo podobne odolnou havet a cekat, co se bude dit a treba zmutuji v nejake martany, kteri se casem stanou inteligentnimi a budou zkoumat nasi planetu a zbytek soustavy :D
Aby ten scénář fungoval, potřeboval byste tu krabici poslat někam, kde by byla dostupná kapalná voda. Bez ní ani želvušky nefungují - vypnou se a po čase stejně umřou, protože si během toho vypnutí neumí opravovat DNA. Takže by bylo potřeba, aby ta krabice uměla třeba během místního léta tavit okolní vodní led a dělat kapalnou vodu. Pak by to začalo být zajímavé :)
Skvělé video, děkuji 😊 Možná opět akademická otázka - pokud nejsme vlastně schopní i přes nepředstavitelné náklady a s tím spojené a propojené problémy vybudovat udržitelnou a funkční marsovskou přírodu - zkusit se zaměřit ne na předělání planety, ale nalezení vhodnější planety a soustředit lidské zdroje k vyřešení dopravy na tu planetu? Je to vůbec teoreticky možné? A tím nemyslím pohon blízký rychlosti světla a cesty na desítky nebo stovky tisíc let. Děkuji. P.S. Vesmírníček 1 skvělý na loňské Vánoce, dvojka už čeká pod stromečkem😊
Je to moja obľúbená téma, aj pri riedkej atmosfére je na Marse cca 25x viac CO2 ako na Zemi. Prečo je teda na Marse taký veľký rozdiel teploty medzi dňom a nocou? Odpoveď je - chýba tlak atmosféry, to znamená ostatných neskleníkových plynov. To znamená že Zemská atmosféra je schopná zadržiavať teplo nielen vďaka prítomnosti skleníkových plynov ale vďaka celej mohutnej atmosfére. Takže to rozpočítavanie skleníkového efektu Zeme na 26% z 33°C mi nedáva veľký zmysel.
Díky za vaši práci, pane Broži. Myslím, že k teraformaci Marsu nikdy dojít člověkem nemůže. Nemá na to - ani technologii, ani znalosti, ani sílu, moc, znalosti fungování vesmíru... a nikdy je mít nebude. V tomto jsem pesimista.
Nikdy, na to je krátká odpověď. Proto se mi zdá stopáž 2+ hodiny jako nepochopitelná. Je to stejné jako zabývání se zeměplackou. Proti tomu je loupání brambor nožem a odmítání škrabky některými východními etniky mnohem pochopitelnější, i když je to rovněž nesmysl.
![prof. P. Kulhánek: Novinky z fyziky a astronomie a uvedení knížky „Pokřivený svět“ [Fyz. čtvrtek]](http://i.ytimg.com/vi/4o4GZua7Rio/mqdefault.jpg)
![prof. P. Kulhánek: Novinky z fyziky a astronomie a uvedení knížky „Pokřivený svět“ [Fyz. čtvrtek]](/img/tr.png)
Zdravím Vás pane Broži 🙂. I když většinu informací, které jste ve videu zmínil jsem znal z Vašich předchozích videí, tak musím říci, že mě toto obsáhlejší povídání bavilo a dozvěděl jsem se opět pár nových detailů. Teraformace Marsu po tomto videu mi zní ještě absurdněji, než kdy dříve 🙂. Osobně jsem vyrůstal na Star Treku a miluji vesmírné Sci-fi, ale nejen díky Vám, ale i jiným informacím o vesmíru, které s chutí hltám se mi změnil pohled na celkovou problematiku. Baví mě Vaše PUNKOVÉ povídání a asi nejvíce jsem se bavil, když jste žehlil, to byl superPUNK 😂 Děkuji za toto video. Ať se Vám daří a budu se těšit na další PUNKové povídání 🙂
Perfektní přednáška, ostatně jako vždy.
Perfektní práce.
Klobouk dolů.
Děkuji.
Ať se daří 😀👍
Diky!
Super, díky moc a hezký večer i Vám 🤘🤘🤘
Tak neboj se,mluvíš pěkně,jsou horší přednášející,který já nevydržím poslouchat dýl než 10min a pak usínám,byť mě téma velice zajímá.Takže děkuju za fakt globální pohled na teraformaci Marsu.Mě už to moc netrápí,je mě 70let a ani se nedožiju prvního člověka na Marsu,ale co čeká naše potomky,jim moc nezávidím.Tak jen pokračuj v podobných povídáních a snad se zase někdy uvidíme naživo na přednášce!Dobrou noc pro dnešek!
Zdravím, moc díky za vaši skvělou práci. Každé vaše video je super. Těším se na další a klidně i delší 🤣.
Diky!
Díky za parádní video!👍
Mockrat diky!
Děkuji.
U "skleněného" zastřešení kráteru mě hned napadl další problém...mikrometeority. Je mi jasné, že by muselo jít o materiál speciálně upravený a v několika vrstvách, aby se jednotlivé díly mohly efektivně opravit/vyměnit
Kde by se na Marsu vzaly mikrometeority, když má dostatečně hustou atmosféru na to, aby v ní shořely?? Na Zemi malé meteoroidy hoří v cca 90km výšce, kde je atmosféra ještě daleko řidší než je marsovská.
Dakujem, uzasna prednaska, dal som to v rychlosti 1,75x a takmer som sa terraformoval. Keep going 👍
Opäť super video, názorne a jednoducho vysvetlená problematika, teším sa na ďalšie 🥰
Mockrát děkuji!
Skvělá přednáška! Díky! 🙂
Děkuji!
@@Chmee2 >>> Není zač 🙂 Jen takový drobný detail: "flór" se píše "fluor" nebo "fluór" 🙂
Perfektní video, délka mi vůbec nevadí. Naopak bych ocenil klidně ještě delší verzi, nebo i několik pokračování, kde byste mohli jednotlivá témata a problémy více rozebrat. Mimochodem, když jste zmiňoval „špatný nápad“ nechat vybuchnout atomové zbraně na pólech kvůli radiaci - není to tak, že radioaktivní materiál vznikající při jaderném výbuchu má většinou krátký poločas rozpadu? To by znamenalo, že po relativně krátké době (řádově měsíce) už by radiace nemusela představovat větší problém, na rozdíl od jaderných reaktorů, kde vznikají silně aktivní izotopy dlouhodobě bombardované gama zářením. Příkladem toho jsou města Nagasaki a Hirošima, kde dnes lidé žijí normální životy, což naznačuje, že dlouhodobé následky radiace po jaderných výbuších nemusí být vždy tak závažné.
Navíc, v časovém měřítku, o kterém se tu bavíme, by to asi nebyl zásadní problém. Také si myslím, že pokud by skutečně došlo k explozi atomových zbraní na pólech, lidé by se pravděpodobně soustředili na život v oblasti rovníku, což by vliv radiace ještě více omezilo. Možná se mýlím, ale budu rád, pokud mě někdo opraví nebo vyvede z omylu.
Děkuji za skvělé video a přeji hodně úspěchů při tvorbě dalších!
Ne všechno má krátký poločas rozpadu.
Cesium-137: S poločasem rozpadu kolem 30 let je jedním z hlavních zdrojů dlouhodobé radiace.
Stroncium-90: Má poločas rozpadu přibližně 29 let a je nebezpečný kvůli své schopnosti nahrazovat vápník v kostech.
Krypton-85: S poločasem rozpadu 10,7 let je jedním z plynných produktů štěpení.
Plutonium-239: Má velmi dlouhý poločas rozpadu, přibližně 24 100 let, a je vysoce toxický.
Díky za komentář, to máte vlastně pravdu a to jsem dobře ve videu nepodchytil. Googlím a vypadá to, že by to větší problém dělalo ca nižších pár desetiletí. Takže z delšího pohledu by to tolik nevadilo. Nicméně je asi dobrý dodat, že jak má Mars globální prachové bouře, které roznáší materiál po celé planetě, ten spad by nezůstal jen v oblasti pólů, ale začal by se šířit po celé planetě. Takže kdyby v době ostřelování by byli už lidi na povrchu, zbytečně by to pro ně bylo riziko... Pokud bychom si řekli, že Mars rozstřílíme teď a přistaneme tam až za půl století, pak by to bylo asi jedno... A na závěr stále platí, že i když led roztavíme, stále toho materiálu nebude dost. Takže mi to furt vychází jako špatný nápad a že se vyplatí upnout pozornost na naučení se, jak odklánět asteroidy :)
@Chmee2 anebo kombinace. Jaderném zbraně bychom mohli odpálit hned asteroidy postupně až nějaké vhodné najdeme🤣. Ale děkuji za obsáhlou odpověď.
Ďakujem za prednášku,bola skvelá.
Já děkuji za pozornost :)
Výborné jako vždy ❤
extremne skvele video !! perfektne shrnuto do 2 hodin ... super prace... muj sci-fi scenar (berte jako vtip): poslat krabici s zelvuskama nebo podobne odolnou havet a cekat, co se bude dit a treba zmutuji v nejake martany, kteri se casem stanou inteligentnimi a budou zkoumat nasi planetu a zbytek soustavy :D
Aby ten scénář fungoval, potřeboval byste tu krabici poslat někam, kde by byla dostupná kapalná voda. Bez ní ani želvušky nefungují - vypnou se a po čase stejně umřou, protože si během toho vypnutí neumí opravovat DNA. Takže by bylo potřeba, aby ta krabice uměla třeba během místního léta tavit okolní vodní led a dělat kapalnou vodu. Pak by to začalo být zajímavé :)
Skvělé video, děkuji 😊 Možná opět akademická otázka - pokud nejsme vlastně schopní i přes nepředstavitelné náklady a s tím spojené a propojené problémy vybudovat udržitelnou a funkční marsovskou přírodu - zkusit se zaměřit ne na předělání planety, ale nalezení vhodnější planety a soustředit lidské zdroje k vyřešení dopravy na tu planetu? Je to vůbec teoreticky možné? A tím nemyslím pohon blízký rychlosti světla a cesty na desítky nebo stovky tisíc let. Děkuji. P.S. Vesmírníček 1 skvělý na loňské Vánoce, dvojka už čeká pod stromečkem😊
😊 super
Je to moja obľúbená téma, aj pri riedkej atmosfére je na Marse cca 25x viac CO2 ako na Zemi. Prečo je teda na Marse taký veľký rozdiel teploty medzi dňom a nocou? Odpoveď je - chýba tlak atmosféry, to znamená ostatných neskleníkových plynov. To znamená že Zemská atmosféra je schopná zadržiavať teplo nielen vďaka prítomnosti skleníkových plynov ale vďaka celej mohutnej atmosfére. Takže to rozpočítavanie skleníkového efektu Zeme na 26% z 33°C mi nedáva veľký zmysel.
naprosto božský, jste dokonalej
Díky!
Paráda Děkuji
Díky!
Skôr je mozne ze dovtedy deteraformujeme zem. 😊
uzasny! dekujeme moc, bez prestavky od zacatku dokonce SUPER
Tak to jsem rád a děkuji za investici dvou hodin do Vašeho sebevzdělávání :)
Díky za vaši práci, pane Broži. Myslím, že k teraformaci Marsu nikdy dojít člověkem nemůže. Nemá na to - ani technologii, ani znalosti, ani sílu, moc, znalosti fungování vesmíru... a nikdy je mít nebude. V tomto jsem pesimista.
Vsak o tom je video, ze to nebude nikdy nic snadneho... :)
@@Chmee2 🙂Jo - jen jsem chtěla potvrdit, co jste ve videu říkal.
Nedokážeme teraformovať ani Saharu, a to tam máme všetko, vzduch, tlak, ochranný magnetizmus, teplo, dokonca aj suroviny.
@@HtcVege Přesně tak! 🙂
"80,000" není "80 000"!!!
Je, ChatGPT kašle při výpočtech na to, jak zapisuje čísla jeden malý národ v srdci Evropy
Nikdy, na to je krátká odpověď. Proto se mi zdá stopáž 2+ hodiny jako nepochopitelná. Je to stejné jako zabývání se zeměplackou. Proti tomu je loupání brambor nožem a odmítání škrabky některými východními etniky mnohem pochopitelnější, i když je to rovněž nesmysl.