Ten začátek si myslím, že je o penězích. Pokud má člověk dost peněz, které mu zajistí určitou "svobodu" (nebo dosáhl limitu, který mu stačí), může si dovolit neřešit výnosy svého počínání.
Souhlas. Ale jednou za čas pelmel ode zdi ke zdi má každý. Chvilku vydržet a opět to bude plné výzev a cílů a směrování. Sleduji s respektem a obdivem přes 10 let pravidelně a dá se lecos vysledovat.
Člověk (zejména muž) potřebuje v životě výzvy, potřebuje překonávat překážky, a být za to adekvátně ohodnocen, aby byl dlouhodobě šťasten. Člověk si neumí příliš vážit něčeho, čeho má nadbytek, a to včetně peněz a volného času. Vše při nadbytku a nerovnováze ztrácí svou hodnotu.
Já s tebou souhlasím. Je to záležitost dopaminu a je vidět, že máš dobře nastavenou mentalitu (no surprise :D). Průměrný člověk dnes scrolluje na Instagram Reels a významnou část dne prokrastinuje. Takový člověk nepotřebuje challenge a uměle si stimuluje dopamin skrze snadnou zábavu. Člověk jako ty, má stimulaci dopaminu, mimo jiné, hlavně z dosažení cílů a překonání překážek, které stály hodně usilí. Čas a peníze které máš, si pak díky tomu víc užiješ např. s rodinou, protože cítíš, že je to zasloužené. Ale v moment, kdy zmizí překážky a struggles, tak tvůj hlavní zdroj stimulace dopaminu prakticky zmizí a cítíš se prázdný a nechápeš v ten moment svůj smysl. Věkem je důležitý si tohle uvědomit a směrovat tyto překážky jiným směrem než pracovním, ale lidi jako ty potřebují v životě překážky, aby se cítili živí (jak si přesně řekl). Takže víc než souhlas.
Ahoj Petře, v mém případě byl hlavní challenge přestal kouřit. Rozhodl jsem se začít běhat a přihlásil jsem se na Pražský půlmarathon. Povedlo se, přestal jsem kouřit a zároveň se mi zalíbil běh jako takový. Další step byl tedy marathon, pak triatlon a v současnosti mám zajetých 10 Ironmanů a nekolik marathonů ale co chci říci je, že když se přihlásím na další závod tak začíná odpovědnost se co nejlépe připravit aby byl výsledek zas o něco nejlepší. Navíc datum závodů znáš, takže si připravíš tréninkový plán. Co je vždycky challenge, jsou chvilky kdy se ti vážně nechce. Třeba když je venku -10 nebo 35. Jak si mluvil o jídle, tak pro sportovce je jídelníček a regenerace na prvním místě abys mohl druhý den podat 100% tréninkovou jednotku a tím se zas posunul. Správné návyky, disciplina, odříkání, cílevědomost a ochota vystoupit ze své konfortní zóny, to je to, co člověka obohatí a posouvá dál. BTW člověk se učí celý život. Pokud někoho tento můj dlouhý komentář zaujal, tak já čerpám z knížek a podcastů Petra Vabrouška, který je svetovým unikátem na dlouhých tratích. Mějte se krásně a ať se vám všem daří.🙏
Já u sebe dlouhodobě vnímám, že mi dělá v životě největší radost pokrok - nějaký posun k lepšímu a to úplně v čemkoliv co se rozhodnu dělat. To co jsem ale nedávno zjistila je, že pokud smažete své programy, které ve vás vyvolávají jakýkoliv nepříjemný pocit, tak jste v pohodě sám se sebou, spokojený a vyrovnaný i když vlastně ničeho významného na vnější úrovni nedosahujete. Zjišťujete, že vše plyne naprosto přirozeně. Náš vlastní pocit je velmi dobrým ukazatelem zda je třeba něco zpracovat. V tu chvíli nejenom, že dosahujete na vnitřní úrovni, ale překonáváte se zdravým způsobem.
Mám to stejně už dlouhou dobu. Nemám konkrétní cíle, mám směr a pocit. Chci cítit, že rostu a posunuju se v nějakém směru, kde je můj BHAG (Big Hairy Audacious Goal). Že v tom směru jedu aspoň! 50 km/h a ne 5. :-). Hrozně mě baví tvoje pohledy na život a zamyšlení se. Takového osobního kouče, bych si jednou přála mít :-)
Ultimátní cíl může být právě vybírat si ty překážky, které chceš překonávat. To je vlastně svoboda. Ale zároveň člověk nesmí zlenivět aby měl chuť ty překážky najít a překonávat je. 🙂 Ať se daří :)
Vybirat prekazky pro prekazky, to mi prijde trochu vyumelkovany a prirovnal bych to ke krysimu zavodu. Myslim ze je potreba urcit si smysluplnou vizi a od toho se odvoji zbytek.
@@mikulikm No ano, určíme si čeho chceme dosáhnout a vyřešíme to, jak se k tomu dostat. Ale sami si vybíráme to, čeho chceme dosáhnout, sami si můžeme vybrat překážky - nemyslím tím, vybrat si nutně tu nejsložitější cestu. Prakticky máme na mysli, myslím, to samé, jen to popisujeme jinými slovy, trochu z jiného pohledu.
@@lukask1630 souhlas, vzdy jde o to urcit si ten cil. To muze byt cokoli. Myslim ze si hodne lidi mysli, ze cil je vdyz na konci, ten posledni bod, to pomyslne protnuti cilove pasky. Ale casto, je cilem ten proces o kterem pises, ktery muze byt i nekonecny.
Ahoj, je možné mě odkázat někam, kde dáváš info ohledně zmíněného zlepšení zdraví, kurkumin, jak si ten 'problém' vyřešil? Sam mám podobný problém, rád bych se dozvěděl více.
Nemít měřitelne cíle, ale jet podle pocitu je jednak o mindsetu a druhak o svobodě, že mam dostatek peněz na svůj život. Za mě ok. K bolesti - lidstvo vždy žilo v nějakém painu. Takže neumíme žít spokojeně bez painu. Touha potom žene lidstvo vpřed. Říct Prapraprababicce, že bude dostatek jidla, nebude umírat tolik děti a skoro všichni budou mít peníze (v te dobe byla dost zastoupena směna nebo extrémně chude děti jedli kazdy den střídavě u sousedů...) tak řekne, že je to sen a že se máme skvěle a že takhle budou lidi šťastní. Ehm a jaka generace je dnes opravdu happy?
Ano delani veci ze kterych mame strach nam ve skutecnosti ucini stastnejsi - kdyz neco z ceho mame hruzu prekoname tak mame nejen ze sebe dobry pocit, ale zaroven si verime ze toho dokazeme udelat vice
Smysl to dává, raději méně peněz a být spokojený a být obklopený fajn lidmi, než mít více peněz a být s lidmi, nebo v kolektivu kde nejsem spokojený, protože pokud je člověk v práci nespokojený s kolektivem, tak to bere strašně moc energie. Člověk tráví kolikrát více jak třetinu v práci, tak je potřeba aby byl spokojený a vždycky se jde, co se týká peněz uskromnit.
Petr úplne ťa chápem a som rád že nie som sám kto to takto má. Už som začal rozmýšlať či som divný že si ten život takto sám komplikujem naschval a hádžem si ,,polená,, pod nohy. Potom som pochopil že ja mám rád výzvy a prekonávanie sa. A nenávidim stereotyp v živote takže veľa krát sa nútim ísť skúsiť niečo nové a mimo mojej komfortnej zony. V komfortnej zone mám pocit že nežijem a nikam sa neposúvam. Som rád že tieto otázky rieši aj človek čo má 45 lebo som si myslel že som už starý nato aby som sa zamýšlal nad týmto (29) :D Ale nakoniec som prišiel nato že pochopiť samého seba, využiť prednosti ktoré mám a robiť to čo ma baví a robí štastným je vlastne to jediné dôležité. Každý deň ako posledný, bez očakavaní a vždy dať na vnútorný hlas.
To co popisujes okolo te 6 minuty, ten "pain" kterej tak trochu kazdej potrebuje, si myslim ze spousta lidi uz na to prislo a to je ten duvod proc je ted tolik lidi, co zacali sportovat a zacina to pro ne byt zivot. Myslim si, ze to je takove dobre meritelne prekonavani sama sebe a jakmile prekonas nejakou mez tak zacnes resit o to vic i stravu a zjistis ze ti to dela dobre i v praci apod a je to "zacarovany" kruh, ktery ale vlastne chces.
Ahoj, pls co to máš za pásek na AW? Vidím barvu, vidím, že to je na způsob Trail loopu? Nebo jsou to adaptéry a něco na stěžejkách? Případně odkaz by nebyl?
Mindset „je zábava překonávat překážky” je fajn pro zvládání překážek a přináší do života radost. Ale objevil jsem, že je fajn mít smysl svého života mimo svůj život. Pak člověk dělá co je třeba pro své zachování a zbytek co může, věnuje činnosti, která ho naplňuje a je vyšší než on sám. (Ať si za to každý dosadí co chce, ekologii, pomoc sirotkům, zvelebování nemocnic…) Když se objeví překážky, pro své zachování stáhnu kousek ze zdrojů pro ultimátní nedosažitelný cíl (to co mi dává smysl). A pokud nejsou překážky, můžu dávat všechno tomu co mě naplňuje. Až tu nebudu, to, pro co jsem žil, tu bude dál zlepšovat společnost. A můžu se radovat ať se zrovna daří či nedaří.
Podobný až stejný názory má ve svých nedávných videích Marian Jelínek. Jak říkáš, je dobré se udržovat v mírném diskomfortu a dělat věci, které nás nebaví.
Co do překážek - řekl bych, že do určité fáze, je to o dalším vzdělávání a učení se dalších a dalších nových věcí, které ten struggle přináší. Ale možná už jste se přesunul do pozice úspěšného podnikatele, který si najde koníček, převede ho na business, vytříská a po čase prodá nebo vystoupí a najde úplně jinou "firmu", které se zase začne věnovat naplno. PS. Jestli skončí YT, prosím nikdy netahejte Středo/ěkk za paywall 😊🙈
Na tuhle tvoji situaci bych doporučil knihu "dopamin" od Michael E. Long. (Pokud si ji ještě nečet). Možná tam najdeš odpověď. Další věc je začít se otužovat (možná nastudovat wimhofovu metodu).
Když tě tak poslouchám, mám z tebe pocit, že komentovat výrobky od Apple tě už přestalo naplňovat a touhle analýzou sama sebe dáváš o sobě vědět, že bys rád přijal nějakou pracovní nabídku ve srovnatelné velikosti, jako bylo dřív od Apple... Nemám pravdu?
pozornost, kterou jsi získal prezentací produktů teď využíváš k prezentaci vlastních názorů.. to je v pořádku, ale nezapomínej na produkt, ten tě definuje
Pane Mara, rad Vas sleduji, ale dneska jsem nemel na to sledovat video az do konce. Podle me v tom mate ted uz docela zmatek, vlastne nevite ani sam co je pro Vas dobre a co spatne ...mozna jste uz, moc premotivovan, chcete plnit sve cile stale dal a dal, neni toho na Vas uz moc ? Mozna by to chtelo uz i vice odpocivat, co si budem nalhavat ....nikdo nemladne .
Tvoje videa sleduji roky, ale tohle je takovy bullshit, ze jsem to malem nedokoukal. Pokud to mela byt reklama na hero hero komunitu, tak tam tedy fakt byt nechci. To co popisujes, je problem cele nasi zapadni civilizace - prezranost. Malo objektivnich problemu. Mame se moc dobre a tak si zaciname vymyslet problemy. Pokud na tom jsi fakt takhle, jdi pomahat ostatnim, zacni delat charitu. Zbav se zbytecneho luxusu a s tim zmizi i tvuj problem “mam se moc dobre”. 🤷♂️
![🍖🍖🍖 EXPERIMENT 600 dnů na mase [4K]](http://i.ytimg.com/vi/J9E9WM9B9dk/mqdefault.jpg)
![🍖🍖🍖 EXPERIMENT 600 dnů na mase [4K]](/img/tr.png)
Ten začátek si myslím, že je o penězích. Pokud má člověk dost peněz, které mu zajistí určitou "svobodu" (nebo dosáhl limitu, který mu stačí), může si dovolit neřešit výnosy svého počínání.
Souhlas. Ale jednou za čas pelmel ode zdi ke zdi má každý. Chvilku vydržet a opět to bude plné výzev a cílů a směrování. Sleduji s respektem a obdivem přes 10 let pravidelně a dá se lecos vysledovat.
Člověk (zejména muž) potřebuje v životě výzvy, potřebuje překonávat překážky, a být za to adekvátně ohodnocen, aby byl dlouhodobě šťasten. Člověk si neumí příliš vážit něčeho, čeho má nadbytek, a to včetně peněz a volného času. Vše při nadbytku a nerovnováze ztrácí svou hodnotu.
Já s tebou souhlasím. Je to záležitost dopaminu a je vidět, že máš dobře nastavenou mentalitu (no surprise :D). Průměrný člověk dnes scrolluje na Instagram Reels a významnou část dne prokrastinuje. Takový člověk nepotřebuje challenge a uměle si stimuluje dopamin skrze snadnou zábavu. Člověk jako ty, má stimulaci dopaminu, mimo jiné, hlavně z dosažení cílů a překonání překážek, které stály hodně usilí. Čas a peníze které máš, si pak díky tomu víc užiješ např. s rodinou, protože cítíš, že je to zasloužené. Ale v moment, kdy zmizí překážky a struggles, tak tvůj hlavní zdroj stimulace dopaminu prakticky zmizí a cítíš se prázdný a nechápeš v ten moment svůj smysl. Věkem je důležitý si tohle uvědomit a směrovat tyto překážky jiným směrem než pracovním, ale lidi jako ty potřebují v životě překážky, aby se cítili živí (jak si přesně řekl). Takže víc než souhlas.
Inspirativní zamyšlení. Děkuji
Teď jsem odešel do důchodu. A to člověku také změní pohled na svět i na priority v životě.
Ahoj Petře, v mém případě byl hlavní challenge přestal kouřit. Rozhodl jsem se začít běhat a přihlásil jsem se na Pražský půlmarathon. Povedlo se, přestal jsem kouřit a zároveň se mi zalíbil běh jako takový. Další step byl tedy marathon, pak triatlon a v současnosti mám zajetých 10 Ironmanů a nekolik marathonů ale co chci říci je, že když se přihlásím na další závod tak začíná odpovědnost se co nejlépe připravit aby byl výsledek zas o něco nejlepší. Navíc datum závodů znáš, takže si připravíš tréninkový plán. Co je vždycky challenge, jsou chvilky kdy se ti vážně nechce. Třeba když je venku -10 nebo 35. Jak si mluvil o jídle, tak pro sportovce je jídelníček a regenerace na prvním místě abys mohl druhý den podat 100% tréninkovou jednotku a tím se zas posunul. Správné návyky, disciplina, odříkání, cílevědomost a ochota vystoupit ze své konfortní zóny, to je to, co člověka obohatí a posouvá dál. BTW člověk se učí celý život. Pokud někoho tento můj dlouhý komentář zaujal, tak já čerpám z knížek a podcastů Petra Vabrouška, který je svetovým unikátem na dlouhých tratích. Mějte se krásně a ať se vám všem daří.🙏
Já u sebe dlouhodobě vnímám, že mi dělá v životě největší radost pokrok - nějaký posun k lepšímu a to úplně v čemkoliv co se rozhodnu dělat. To co jsem ale nedávno zjistila je, že pokud smažete své programy, které ve vás vyvolávají jakýkoliv nepříjemný pocit, tak jste v pohodě sám se sebou, spokojený a vyrovnaný i když vlastně ničeho významného na vnější úrovni nedosahujete. Zjišťujete, že vše plyne naprosto přirozeně. Náš vlastní pocit je velmi dobrým ukazatelem zda je třeba něco zpracovat. V tu chvíli nejenom, že dosahujete na vnitřní úrovni, ale překonáváte se zdravým způsobem.
Mám to stejně už dlouhou dobu. Nemám konkrétní cíle, mám směr a pocit. Chci cítit, že rostu a posunuju se v nějakém směru, kde je můj BHAG (Big Hairy Audacious Goal). Že v tom směru jedu aspoň! 50 km/h a ne 5. :-).
Hrozně mě baví tvoje pohledy na život a zamyšlení se. Takového osobního kouče, bych si jednou přála mít :-)
Ultimátní cíl může být právě vybírat si ty překážky, které chceš překonávat. To je vlastně svoboda.
Ale zároveň člověk nesmí zlenivět aby měl chuť ty překážky najít a překonávat je. 🙂
Ať se daří :)
Vybirat prekazky pro prekazky, to mi prijde trochu vyumelkovany a prirovnal bych to ke krysimu zavodu. Myslim ze je potreba urcit si smysluplnou vizi a od toho se odvoji zbytek.
@@mikulikm No ano, určíme si čeho chceme dosáhnout a vyřešíme to, jak se k tomu dostat. Ale sami si vybíráme to, čeho chceme dosáhnout, sami si můžeme vybrat překážky - nemyslím tím, vybrat si nutně tu nejsložitější cestu. Prakticky máme na mysli, myslím, to samé, jen to popisujeme jinými slovy, trochu z jiného pohledu.
@@lukask1630 souhlas, vzdy jde o to urcit si ten cil. To muze byt cokoli. Myslim ze si hodne lidi mysli, ze cil je vdyz na konci, ten posledni bod, to pomyslne protnuti cilove pasky. Ale casto, je cilem ten proces o kterem pises, ktery muze byt i nekonecny.
Mohl byste natočit video o kurkuminu (Evinature) dost lidi vas sleduje protože zije se stejnou chorobou jako vy moc by nam to pomohlo dekuju 😊
Přikláním se k @lukasjanecek1605 mám UC, docházím k p. Hora a uvítal bych bližší info k tomuto tématu 🇨🇿🙋♂️
Jasné - chápem Vás - Vaše uvažování je správné 🍀🥇👑
Ahoj, je možné mě odkázat někam, kde dáváš info ohledně zmíněného zlepšení zdraví, kurkumin, jak si ten 'problém' vyřešil? Sam mám podobný problém, rád bych se dozvěděl více.
Nemít měřitelne cíle, ale jet podle pocitu je jednak o mindsetu a druhak o svobodě, že mam dostatek peněz na svůj život. Za mě ok. K bolesti - lidstvo vždy žilo v nějakém painu. Takže neumíme žít spokojeně bez painu. Touha potom žene lidstvo vpřed. Říct Prapraprababicce, že bude dostatek jidla, nebude umírat tolik děti a skoro všichni budou mít peníze (v te dobe byla dost zastoupena směna nebo extrémně chude děti jedli kazdy den střídavě u sousedů...) tak řekne, že je to sen a že se máme skvěle a že takhle budou lidi šťastní. Ehm a jaka generace je dnes opravdu happy?
Na čo zameriaš energiu, to porastie..
Ideálna je rovnováha ⚖️
Zdravie, rodina, biznis.
Ano delani veci ze kterych mame strach nam ve skutecnosti ucini stastnejsi - kdyz neco z ceho mame hruzu prekoname tak mame nejen ze sebe dobry pocit, ale zaroven si verime ze toho dokazeme udelat vice
Smysl to dává, raději méně peněz a být spokojený a být obklopený fajn lidmi, než mít více peněz a být s lidmi, nebo v kolektivu kde nejsem spokojený, protože pokud je člověk v práci nespokojený s kolektivem, tak to bere strašně moc energie. Člověk tráví kolikrát více jak třetinu v práci, tak je potřeba aby byl spokojený a vždycky se jde, co se týká peněz uskromnit.
Po tom co jsi skončil carnivore jedeš jake jidlo? Plus ten curcumin tolik pomaha?
Petr úplne ťa chápem a som rád že nie som sám kto to takto má. Už som začal rozmýšlať či som divný že si ten život takto sám komplikujem naschval a hádžem si ,,polená,, pod nohy. Potom som pochopil že ja mám rád výzvy a prekonávanie sa. A nenávidim stereotyp v živote takže veľa krát sa nútim ísť skúsiť niečo nové a mimo mojej komfortnej zony. V komfortnej zone mám pocit že nežijem a nikam sa neposúvam. Som rád že tieto otázky rieši aj človek čo má 45 lebo som si myslel že som už starý nato aby som sa zamýšlal nad týmto (29) :D Ale nakoniec som prišiel nato že pochopiť samého seba, využiť prednosti ktoré mám a robiť to čo ma baví a robí štastným je vlastne to jediné dôležité. Každý deň ako posledný, bez očakavaní a vždy dať na vnútorný hlas.
Peter prosim Ta, nezahliadol som, ako si na tom s carnivor po cca 5 rokoch?
Toto je imho možné pouze, když je člověk na určitém stupni materiálního zajištění.
Ralph Waldo Emerson “It’s the not the Destination, It’s the journey.”
To co popisujes okolo te 6 minuty, ten "pain" kterej tak trochu kazdej potrebuje, si myslim ze spousta lidi uz na to prislo a to je ten duvod proc je ted tolik lidi, co zacali sportovat a zacina to pro ne byt zivot. Myslim si, ze to je takove dobre meritelne prekonavani sama sebe a jakmile prekonas nejakou mez tak zacnes resit o to vic i stravu a zjistis ze ti to dela dobre i v praci apod a je to "zacarovany" kruh, ktery ale vlastne chces.
Ahoj, pls co to máš za pásek na AW? Vidím barvu, vidím, že to je na způsob Trail loopu? Nebo jsou to adaptéry a něco na stěžejkách? Případně odkaz by nebyl?
Díky za video. Výzvy a překážky si také dávám rád. Člověka to posiluje. Bohužel značná část lidí to podle mě moc nechápe.
Všechno je v pořádku ❤
Mindset „je zábava překonávat překážky” je fajn pro zvládání překážek a přináší do života radost. Ale objevil jsem, že je fajn mít smysl svého života mimo svůj život. Pak člověk dělá co je třeba pro své zachování a zbytek co může, věnuje činnosti, která ho naplňuje a je vyšší než on sám. (Ať si za to každý dosadí co chce, ekologii, pomoc sirotkům, zvelebování nemocnic…)
Když se objeví překážky, pro své zachování stáhnu kousek ze zdrojů pro ultimátní nedosažitelný cíl (to co mi dává smysl). A pokud nejsou překážky, můžu dávat všechno tomu co mě naplňuje. Až tu nebudu, to, pro co jsem žil, tu bude dál zlepšovat společnost. A můžu se radovat ať se zrovna daří či nedaří.
Mě se třeba ty cíle a výzvy přesouvají do koníčků ( kompetetivní koníčky). Což mě teda dost brzí v práci na druhou stranu a to mi začíná vadit.
Jaký ten kurkumin dáváte? Díky
Evinature
Přesně tohle popisují v knize atomové návyky. Podle této knihy to děláš od teď dobře :)
Jaky curcumin konkretne ti pomohl prosim? Pripadne kde jsi mluvil o tom, jak jsi vyresil tve zdravotni problemy? Herohero? Dik!
Dobrý den, evinature.com - CurQD Protocol
Co říkáš dává smysl, vlastně jsi našel cestu, která vedek nadčlověku (Friedrich Wilhelm Nietzsche). Přeji hodně štěstí a ať se daří.
Petr Mára. To je zkrátka Radek Hulán dnešní doby.
Mohu se zeptat proč nosíš dvoje hodinky?😅
Podobný až stejný názory má ve svých nedávných videích Marian Jelínek. Jak říkáš, je dobré se udržovat v mírném diskomfortu a dělat věci, které nás nebaví.
Co do překážek - řekl bych, že do určité fáze, je to o dalším vzdělávání a učení se dalších a dalších nových věcí, které ten struggle přináší. Ale možná už jste se přesunul do pozice úspěšného podnikatele, který si najde koníček, převede ho na business, vytříská a po čase prodá nebo vystoupí a najde úplně jinou "firmu", které se zase začne věnovat naplno. PS. Jestli skončí YT, prosím nikdy netahejte Středo/ěkk za paywall 😊🙈
Na tuhle tvoji situaci bych doporučil knihu "dopamin" od Michael E. Long. (Pokud si ji ještě nečet). Možná tam najdeš odpověď. Další věc je začít se otužovat (možná nastudovat wimhofovu metodu).
Je to všechno o vědomé práci s diskomfortem a jeho určitými úrovněmi prožívání.
Clovek potrebuje v životě kontrasat. Jinak highs se nezdají být jako highs. 🤷🏼♂️
petra maru jsem potkal na jednom mensim eventu v Karline, pohodovej typek
Můžu se zeptat na radu? Apple macbook pro 13 2020 m1 8gb/512 za 20500 nebo apple macbook air 13 2022 m2 8gb/256 za 21900
Je to úplně jedno :D
Když tě tak poslouchám, mám z tebe pocit, že komentovat výrobky od Apple tě už přestalo naplňovat a touhle analýzou sama sebe dáváš o sobě vědět, že bys rád přijal nějakou pracovní nabídku ve srovnatelné velikosti, jako bylo dřív od Apple... Nemám pravdu?
Pro me je "pain" moje prace. Porad se musim prekonavat. Takze jsem vlastne stastnej aniz o tom vim :)
pozornost, kterou jsi získal prezentací produktů teď využíváš k prezentaci vlastních názorů.. to je v pořádku, ale nezapomínej na produkt, ten tě definuje
Pane Mara, rad Vas sleduji, ale dneska jsem nemel na to sledovat video az do konce. Podle me v tom mate ted uz docela zmatek, vlastne nevite ani sam co je pro Vas dobre a co spatne ...mozna jste uz, moc premotivovan, chcete plnit sve cile stale dal a dal, neni toho na Vas uz moc ? Mozna by to chtelo uz i vice odpocivat, co si budem nalhavat ....nikdo nemladne .
prostě kámen, letí :D
Rok 2026 "Petr Mára - byl jsem RUclipsr" 😂😂
Ten konec (který je useknutý): Mě bude 32, tak snad se toho taky dožiju! 😅😂 Včetně toho “nepřežívání”. 👍🏻
Priority bez štěstí i prostředků mi jsou víme kde. Nestačí pouze chtít a jít si za tím…
Pravda, nevypadáš zdravě😂
Môžeš darovať časť peňazí fanúšikom aby si nebol znudený a môžeš začať od znova a mať výzvu sám pre seba.
Mozek si sám hledá problémy atd. které chce řešit. Nic nedělání je pro něj nemyslitelné
Strach, nekomfort a výzva pro 2024? Zbrojní průmysl a příprava na válku.
Vím že je to úplně mimo, ale nechtěl bys zkusit jít do politiky? Tam ti bude furt někdo házet klacky pod nohy 😉
Tady jsem asi spatne, kdyz penize nebyly priorita nikdy... ;))
takže cesta je ten cíl
Úvahy starců.
metr Pára
Tvoje videa sleduji roky, ale tohle je takovy bullshit, ze jsem to malem nedokoukal. Pokud to mela byt reklama na hero hero komunitu, tak tam tedy fakt byt nechci. To co popisujes, je problem cele nasi zapadni civilizace - prezranost. Malo objektivnich problemu. Mame se moc dobre a tak si zaciname vymyslet problemy. Pokud na tom jsi fakt takhle, jdi pomahat ostatnim, zacni delat charitu. Zbav se zbytecneho luxusu a s tim zmizi i tvuj problem “mam se moc dobre”. 🤷♂️
spatne to neni z Mary se stava GenZ 🤣
😅