Tohle má všecko pod palcem Dan, já neumím ani stříhat. Ale u některých delších videí by asi nebylo na škodu dávat audio i na spotify nebo itunes. Budeme o tom uvažovat :)
Skvělé video! Jen doplním, že Asie v Harrym Potterovi zmíněná byla a víckrát. Ve čtvrtém filmu se Harry zeptal Nevilla, jestli neví o nějakém tibetském tuřínu, který by mu umožnil dýchat pod vodou. Vedlejší postavy Cho Changová a dvojčata Patilová mají typicky asijská jména z čehož můžeme usuzovat, že i Asie v kouzelnickém světě existuje. (Další zmínky jsou v knihách Fantastická zvířata a kde je najít i Famfrpál v průběhu věků.) Samozřejmě pokud se tedy někdo dřív nerozhodl jinak a nebyla třeba zničena.
Učím se na státnice a s těmito filozofickými věcmi trochu bojuju. Ještě, že existuje někdo jako ty, kdo mi ukáže, že to vlastně není tak složité. Ten pocit po tomto videu je neskutečný! Konečně tomu rozumím! Díky
K příkladu zkusmo rozvíjené teorie předpokládané existence kontinentu Asie v knižní sérii Harry Potter a k možným důkazům jinak možná přímo "nenavštíveného" kontinentu (cca 21. minuta): Napadlo mě ještě takhle z paměti, že vedle geografické podoby s naším reálným světem hovoří pro existenci Asie např. výskyt postav obdařených přiléhavými jmény: Cho Chang a dvojčata Padma a Parvati Patil. (Tj. geografický a etymologický původ jmen, nikoli nutně přesně určená národnost a občanství postav, které bude zřejmě britské.) V neposlední řadě potom v Ohnivém poháru při Turnaji tří kouzelníků Čínský ohnivý drak.
Ahoj, chtěla bych se zeptat, jak je to s fikčním světem lyriky: Jak rozumět fikčnímu světu subjektu, subjektu lyrickému, básnickému a jak chápat lyrickou komunikaci?
2 года назад
Na tohle tema je nejlepsi studie Fikcni svety lyriky od Cervenky, vyslo to i knizne, ale ma to jen cca 70 stran.
31:00 k názoru pána Doležela: Neviem, o čom by teda mladí mali čítať. Sociálne romány atď.? 🤔 Máš veľmi dobrý prejav, obsah videa aj vyjadrovanie je veľmi zrozumiteľné. 😉
A jak se staví teorie fikčních světů k chybám ve fiktivních světech? Myslím tím, že každý fiktivní svět má nějaké universum, se svými jasně danými pravidly. Ale občas autor udělá chybu a tyto pravidla poruší. Postaví se k tomu tak, že autor udělal chybu a nebo, že chyba je anomálií, patřící do tohoto fiktivního světa, jako vše ostatní?
To je děsně komplexní problém. V první řadě se dají fikční světy hodnotit a klasifikovat podle spousty dalších charakteristik, které jsem ve videu nezmínil, protože znějí moc cize (tzv. aletická, deontická, axiologická a epistemická omezení). Takže pak fikční světy můžeme hodnotit i na základě toho, co je v nich možné, nemožné, povinné, co je zakázené či povolené, co (ne)má hodnotu atd. Každopádně i když děláme "jako by" se jednalo o jiný svět, nezapomínáme na to, že ho zkrátka vytvořil nějaký člověk, má znakovou povahu a hodnotíme jeho estetické kvality. Někdy jsou chyby běžnou součástí toho světa, pro svět nemá hodnotu, aby v něm všechno dávalo logický smysl, jindy slouží jako parodie (třeba v postmoderní literatuře). Pokud jsou ale logické chyby ve fikčním světě, který logické chyby nepřipouští, tak to zkrátka hodnotíme tak, že to autor zmastil. Však pro brakovou literaturu jsou typické chyby v příběhu, neuvěřitelné zvraty (deus ex machina) atp. Pokud si o tom chceš přečíst víc, je online dostupná studie M.L. Ryanové "Cheap Plot Tricks, Plot Holes, and Narrative Design". Tam všechny možné druhy autorských přešlapů probírá podrobně.
Myslím si, že jedením z nejobtížněji překonatelných problémů k vytvoření absolutně nezávislého fikčního světa, jsou přírodní zákony. Každý fikční svět, o němž jsem slyšel, se opírá o nějaké pravdy, které vycházejí z našeho světa, na předměty působí naše fyzikální zákony, vystupují tam lidé či postavy lidem velmi podobné, živé organismy potřebují vodu a kyslík, střídá se den a noc ... Jestli to dobře chápu, tak by autor musel změnit všechna tato pravidla, nebo alespoň ta, která jsou z díla zjistitelná, a vytvořit pravidla naprosto jiná. Zajímalo by mě, jestli je to možné a zda u některých věcí jde vůbec dokázat nezávislost na našel světě. 🤔
No to je zas problém s žánry obecně. On Doležel V Heterokosmikách přímo uvádí Tolkiena jako zakladatele žánru fantasy, ale mluví spíš o tom, čemu se dnes myslím říká "young adult", tedy taková ta konzumní literatura, které nejde o nějakou rekonstrukci národních mytologií prostřednictvím narativu, ale prostě o to, naházet dohromady nějaká kouzelná stvoření, dát lidem vtipně znějící jména, párkrát obrátit čas, nalézt speciální zbraň/kouzlo/místo a porazit chlapáka s divně znějícím jménem, který má nějakou speciální zbraň/kouzlo/místo. A pak napsat sedmnáct pokračování, kde se jen variují jména, kouzla zbraně a místa. Jinak z dobrých fantasy na které jsem si nevzpomněl určitě Silmarilion nebo Zaklínač. Pokud je teda můžeme označit jako fantasy, protože vědmák taky hodně vychází ze slovanské mytologie, a navíc používá Sapkowsky některé postmoderní postupy, které by nejspíš podle Doležela posunuly tu knihu na úroveň "hodnotné literatury".
@@davidjirsa8582 Tak to mám radost (jestli je to tak). Když jsem tenhle Doleželův názor slyšel (Heterocosmicu II jsem ještě nečetl), tak mě taky překvapil a naštval a napadl mě právě Zaklínač, který určitě hodnotnou literaturou je. Sám jsem ho vždycky považoval za částečně postmoderní dílo, takže pokud by ho Doležel díky/kvůli tomu vyřadil z žánru, tak bych s tím velký problém neměl. :)
Ahoj Davide, jenom mě napadla otázka, jak si tato teorie poradí třeba s nespolehlivým vypravěčem, popřípadě s autorem, který rád používá metafory způsobem, že není úplně jasné, co metafora je a co ne. V těchto případech přestává být jasná pravda i uvnitř knížky, tudíž nutně musí dojít k rozdílné interpretaci. A ještě bych uvedl trošku Calvinovský dodatek, a to že nejenom že neexistuje svět čistě fantaskní, ale neexistuje ani žádný svět který by aspekty fikce neměl. :)
Jo nespolehlivý vypravěč je problém. Před lety na to téma byla konference, které se zúčastnil sám Doležel, a na konci prohlásil, že podle něj koncept nespolehlivého vypravěče vůbec nepotřebujeme. Jinak na téma nespolehlivého vyprávění v teorii možných světů napsala několik studií Lucie Faulerová, některé by měly být dostupné online. Ale nakonec se vždycky zasekneme na problému, že často nejde určit, jestli je nespolehlivý vypravěč, nebo prostě autor udělal chybu :)
Krom zjevných Tolkiena a Sapkowského, kteří v komentářích padli, mě napadl ještě Neil Gaiman, i když jeho zařazení mezi fantasy je asi problematické. Obvykle pracuje s hybridním světem. Nejvíc to asi vyniká v Amerckých bozích. Pokud někdo viděl jen seriál, ten je v závěru dost těžkopádný a zmatený. Román poskytuje mnohem lepší zážitek.
![Felix "Unfair" | [Stray Kids : SKZ-PLAYER]](http://i.ytimg.com/vi/Oswujxm2Ag0/mqdefault.jpg)
Upřímně, já si myslím, že o většině věcí, o kterých si myslíš, že by zájem asi nebyl, by naopak právě zájem byl. :D
jo vypadá to tak
A moc bychom si přáli díl o používání možných světů v lingvistice!
Nenapadlo tě dávat videa i na spotify, myšleno jen audiostopu?
Tohle má všecko pod palcem Dan, já neumím ani stříhat. Ale u některých delších videí by asi nebylo na škodu dávat audio i na spotify nebo itunes. Budeme o tom uvažovat :)
Skvělé video! Jen doplním, že Asie v Harrym Potterovi zmíněná byla a víckrát. Ve čtvrtém filmu se Harry zeptal Nevilla, jestli neví o nějakém tibetském tuřínu, který by mu umožnil dýchat pod vodou. Vedlejší postavy Cho Changová a dvojčata Patilová mají typicky asijská jména z čehož můžeme usuzovat, že i Asie v kouzelnickém světě existuje. (Další zmínky jsou v knihách Fantastická zvířata a kde je najít i Famfrpál v průběhu věků.) Samozřejmě pokud se tedy někdo dřív nerozhodl jinak a nebyla třeba zničena.
Učím se na státnice a s těmito filozofickými věcmi trochu bojuju. Ještě, že existuje někdo jako ty, kdo mi ukáže, že to vlastně není tak složité. Ten pocit po tomto videu je neskutečný! Konečně tomu rozumím! Díky
Skvělý video! Věnuješ se také fonetice? Bylo by fajn natočit něco o konsonantech a jejich distinktivních rysech. Mám v tom docela zmatek
Tak už vím co budu sledovat při online zkoušce z Poetiky poezie, prózy a dramatu :D
K příkladu zkusmo rozvíjené teorie předpokládané existence kontinentu Asie v knižní sérii Harry Potter a k možným důkazům jinak možná přímo "nenavštíveného" kontinentu (cca 21. minuta):
Napadlo mě ještě takhle z paměti, že vedle geografické podoby s naším reálným světem hovoří pro existenci Asie např. výskyt postav obdařených přiléhavými jmény: Cho Chang a dvojčata Padma a Parvati Patil.
(Tj. geografický a etymologický původ jmen, nikoli nutně přesně určená národnost a občanství postav, které bude zřejmě britské.)
V neposlední řadě potom v Ohnivém poháru při Turnaji tří kouzelníků Čínský ohnivý drak.
Ahoj, chtěla bych se zeptat, jak je to s fikčním světem lyriky:
Jak rozumět fikčnímu světu subjektu, subjektu lyrickému, básnickému a jak chápat lyrickou komunikaci?
Na tohle tema je nejlepsi studie Fikcni svety lyriky od Cervenky, vyslo to i knizne, ale ma to jen cca 70 stran.
Stejně jako Kundera to má David Lynch. Také nic nevysvětluje a nechává to na divácích.
My dnes žijeme v časech Blade Runneru. Listopad 2019:-)
Asi si dám příště v kantýně smažený sýr :-)
31:00 k názoru pána Doležela: Neviem, o čom by teda mladí mali čítať. Sociálne romány atď.? 🤔
Máš veľmi dobrý prejav, obsah videa aj vyjadrovanie je veľmi zrozumiteľné. 😉
Opravdu řekl o Aristotelovi a Platónovi "skorolidi"? 🤔
A jak se staví teorie fikčních světů k chybám ve fiktivních světech? Myslím tím, že každý fiktivní svět má nějaké universum, se svými jasně danými pravidly. Ale občas autor udělá chybu a tyto pravidla poruší. Postaví se k tomu tak, že autor udělal chybu a nebo, že chyba je anomálií, patřící do tohoto fiktivního světa, jako vše ostatní?
To je děsně komplexní problém. V první řadě se dají fikční světy hodnotit a klasifikovat podle spousty dalších charakteristik, které jsem ve videu nezmínil, protože znějí moc cize (tzv. aletická, deontická, axiologická a epistemická omezení). Takže pak fikční světy můžeme hodnotit i na základě toho, co je v nich možné, nemožné, povinné, co je zakázené či povolené, co (ne)má hodnotu atd. Každopádně i když děláme "jako by" se jednalo o jiný svět, nezapomínáme na to, že ho zkrátka vytvořil nějaký člověk, má znakovou povahu a hodnotíme jeho estetické kvality. Někdy jsou chyby běžnou součástí toho světa, pro svět nemá hodnotu, aby v něm všechno dávalo logický smysl, jindy slouží jako parodie (třeba v postmoderní literatuře). Pokud jsou ale logické chyby ve fikčním světě, který logické chyby nepřipouští, tak to zkrátka hodnotíme tak, že to autor zmastil. Však pro brakovou literaturu jsou typické chyby v příběhu, neuvěřitelné zvraty (deus ex machina) atp. Pokud si o tom chceš přečíst víc, je online dostupná studie M.L. Ryanové "Cheap Plot Tricks, Plot Holes, and Narrative Design". Tam všechny možné druhy autorských přešlapů probírá podrobně.
Myslím si, že jedením z nejobtížněji překonatelných problémů k vytvoření absolutně nezávislého fikčního světa, jsou přírodní zákony. Každý fikční svět, o němž jsem slyšel, se opírá o nějaké pravdy, které vycházejí z našeho světa, na předměty působí naše fyzikální zákony, vystupují tam lidé či postavy lidem velmi podobné, živé organismy potřebují vodu a kyslík, střídá se den a noc ... Jestli to dobře chápu, tak by autor musel změnit všechna tato pravidla, nebo alespoň ta, která jsou z díla zjistitelná, a vytvořit pravidla naprosto jiná. Zajímalo by mě, jestli je to možné a zda u některých věcí jde vůbec dokázat nezávislost na našel světě. 🤔
Je tam Činsky Ohniváč jako drak... Takze Asie existuje
No přeci Dänikem má kvalitní fantazii... dokonce tak kvalitní, že si myslí, že jeho Sci-fi, jsou vědecké práce.
To přepracované vydání koupím 😂
Pána prstenů nepovažuješ za fantasy nebo te akorát nenapadl? :)
No to je zas problém s žánry obecně. On Doležel V Heterokosmikách přímo uvádí Tolkiena jako zakladatele žánru fantasy, ale mluví spíš o tom, čemu se dnes myslím říká "young adult", tedy taková ta konzumní literatura, které nejde o nějakou rekonstrukci národních mytologií prostřednictvím narativu, ale prostě o to, naházet dohromady nějaká kouzelná stvoření, dát lidem vtipně znějící jména, párkrát obrátit čas, nalézt speciální zbraň/kouzlo/místo a porazit chlapáka s divně znějícím jménem, který má nějakou speciální zbraň/kouzlo/místo. A pak napsat sedmnáct pokračování, kde se jen variují jména, kouzla zbraně a místa. Jinak z dobrých fantasy na které jsem si nevzpomněl určitě Silmarilion nebo Zaklínač. Pokud je teda můžeme označit jako fantasy, protože vědmák taky hodně vychází ze slovanské mytologie, a navíc používá Sapkowsky některé postmoderní postupy, které by nejspíš podle Doležela posunuly tu knihu na úroveň "hodnotné literatury".
@@davidjirsa8582 Tak to mám radost (jestli je to tak). Když jsem tenhle Doleželův názor slyšel (Heterocosmicu II jsem ještě nečetl), tak mě taky překvapil a naštval a napadl mě právě Zaklínač, který určitě hodnotnou literaturou je. Sám jsem ho vždycky považoval za částečně postmoderní dílo, takže pokud by ho Doležel díky/kvůli tomu vyřadil z žánru, tak bych s tím velký problém neměl. :)
Zcela nezávislý svět se pan Doležel jistě neobával najít, znaje svého Sokrata v base. 😉
Ahoj Davide, jenom mě napadla otázka, jak si tato teorie poradí třeba s nespolehlivým vypravěčem, popřípadě s autorem, který rád používá metafory způsobem, že není úplně jasné, co metafora je a co ne. V těchto případech přestává být jasná pravda i uvnitř knížky, tudíž nutně musí dojít k rozdílné interpretaci.
A ještě bych uvedl trošku Calvinovský dodatek, a to že nejenom že neexistuje svět čistě fantaskní, ale neexistuje ani žádný svět který by aspekty fikce neměl. :)
Jo nespolehlivý vypravěč je problém. Před lety na to téma byla konference, které se zúčastnil sám Doležel, a na konci prohlásil, že podle něj koncept nespolehlivého vypravěče vůbec nepotřebujeme. Jinak na téma nespolehlivého vyprávění v teorii možných světů napsala několik studií Lucie Faulerová, některé by měly být dostupné online. Ale nakonec se vždycky zasekneme na problému, že často nejde určit, jestli je nespolehlivý vypravěč, nebo prostě autor udělal chybu :)
Co fantasy světy a co historická fantasy ?
Jste skvely/í
Nechcel by si rozobrat Bedárov od Victora Huga?😍
Krom zjevných Tolkiena a Sapkowského, kteří v komentářích padli, mě napadl ještě Neil Gaiman, i když jeho zařazení mezi fantasy je asi problematické. Obvykle pracuje s hybridním světem. Nejvíc to asi vyniká v Amerckých bozích. Pokud někdo viděl jen seriál, ten je v závěru dost těžkopádný a zmatený. Román poskytuje mnohem lepší zážitek.