Problémy sídliště (2/6): Až moc veřejného prostoru škodí
HTML-код
- Опубликовано: 6 сен 2023
- Spousta lidí zastává názor, že čím více veřejného prostoru, tím lépe. Problém nastává, když je veřejného prostoru tolik, že není možné se o něj adekvátně starat. A to je u nás na panelových sídlištích bohužel běžná praxe.
Údržba veřejného prostoru v ČR je problém, bez ohledu na jeho velikost a lokaci...
Přesně, je úplně jedno, jestli je potřeba udržovat dvorek ve škole nebo volný místo na sídláku. Bordel všude stejnej.
Pokud by mesta mela takovy pomer verejne/soukrome, jako je treba v Barcelone, tak verim tomu ze by to nebyl problem.
Skutecne je rozdil jestli se starate o jeden travnik na namesti anebo o desitky obsratych zarostlych travnicku mezi panelakama.
@@trupman U nás je obecně problém s údržbou. Ta se zanedbává a pak se to řeší megalomanskými revitalizacemi, protože čím větší zakázka, tím líp se něco "odkloní".
Díky za další zajímavej díl a dovolím si reagovat na zmínku 7:15 o pokládání chodníků podle potřeb obyvatel, že: "Neznám žádnej takovej příklad ze světa, kde by se to takhle skutečně realizovalo".
Jeden takový příklad je známý, zdokumentovaný a nemusíme za ním ani moc daleko, stačí jen do Zlína 😀. Překvapivě do éry Tomáše Bati a dnes třeba do dolní části před jeho památník.
"Jindy mu inženýři naprojektovali pravoúhlé chodníčky mezi parky a trávníky . Jenže nás tam bylo pět tisíc mladých mužů, kteří ráno letěli na šestou z internátů do fabriky si “štípnout” a víte, jak to je, když máte chodit cik-cak, a by jste nepošlapali trávník. Když se na to Baťa zeptal, neuměli mu říci nic víc, jen to, že “tak se to dělá”. A Baťa řekl” Ne. Tam uděláte ty chodníky křížem, jak to ti lidé po tom trávníku pošlapali, aby měli do továrny nejkratší cestu a nemuseli dělat jalové kroky - to bude ta pravá cesta - a nebudou Vám šlapat tam, kde nechcete! "
Ano, přesně tak. Bohužel na toto projektanti stále nemyslí. A pak jsou vyšlapané cesty přes trávu. Těm lidem to snad ani nejde mít za zlé.
Nebylo by jednodušší, kdyby Baťa zaměstnal takové inženýry, kterým to dojde samo, než aby musel dělat mikromanažera?
Díky moc, Adame, za skvělé video a velká prosba o minisérii na téma satelitní městečka.
tak to bude kratke :)
satelitne mestecko: konglomerat absolutne neekologickych, nelogickych, neestetickych, ne..atd uniformnych stavieb (cierna strecha, biele steny, uplne bez akejkolvek dekoracie ci naznaku ludskej cinnosti/zivota) osadenych na uzemi bez akehokolvek urbanistickeho konceptu, obyvanych primitivnymi novozbohatlikmi a snobmi, ktori za svoj zivotny uspech povazuju vlastnictvo domu v takejto kolonii, minimalne 2 suv-cka, vlastny bazen a uplne dokonaly sterilny travnik na pozemku s 2-metrovym betonovym plotom. zrejme kvoli tomu aby mali svoje sukromie a boli od susedov izolovani, ktori su paradoxne uplne rovnaky idioti :D
raz som to uz niekde pisal: vyhoda tychto kolonii spociva v tom ze ti idioti byvaju tam a nie tu, medzi nami ;)
Preco ho k tomu nutis 😂
Děkujeme moc za podporu. Satelitní městečka nakonec budeme muset udělat :)
Polemizoval bych s tím že Vinohrady atd mají optimální poměr obydleného a veřejného prostoru. Pro život dospělého je to fajn i z nějakého estetického pohledu, jako dítě bych tam vyrůstat nechtěl. Jako dítě jsem na sídlišti vylezl z domu na bruslích a mohl jezdit po celém sídlišti, mohl jsem si dojet na jakékoliv hřiště vůbec se mě netýkal provoz, kostky, úzké ulice plné chodců což jsou přesně Vinohrady, zajel jsem za blok a tam bylo hřiště. Mohli jsme de facto kdekoliv s kámošema zasednout a hrát si. Vůbec si nedovedu představit svoje dětství na Vinohradech kde vylezu z domu, kde z ulice téměř nenarazím na veřejné hřiště, kde když chci na kolo, tak mě někdo musí někam odvézt do klidnější čtvrti atd. A stejně tak i naopak, jak někteří hlásají, že pro dítě je nejlepší barák. To byla moje noční můra, že si naši koupí barák někde za městem kde bude minimum mých vrstevníků a když budu chtít něco dělat tak budu muset někam dojíždět
Bydlím v Bohnicích I s dítětem a ani nemám dojem, že jsem v Praze. Právě kvůli těm volným plochám
Tady ale nemluvil o využití té veřejné plochy, ale o jejím poměru a mě ten poměr taky připadá tak nějak ideální. Možná 40 zastavěné : 60 veřejné je ještě lepší ale asi tak nějak. 50:50 je blízko tomu ideálu. To, že si tam děti nemají kde hrát a že tam je provoz, to už je zase dáno horší infrastrukturou a špatným využitím té plochy.
Skvělé video 👏 Děkuji.
Já na těchhle sídlištích vyrostl (80+). A měl jsem tu divočinu stejně nejraději. Jako děti jsme prolézaly staré domy, kterým ze střechy rostly stromy. Staré zahrady s betonovými sloupy porostlými břečťanem. Skákaly jsme z nich do takové kašny plné břečťanu.
Byly to světy o kterých dospěláci neměli ponětí.
A nejlepší atrakcí byl na bok převrácený kombajn ve kterým byl navíc mrtvej ježek.
Říkám to pořád, že i když si to jako společnost neumíme přiznat, ty zdivočelé plochy veřejného prostoru jsou pro náš zdravý vývoj nezbytné.
Naprosto souhlasím. Jsem rodilý Bohničák a ta rozvolněnost sídliště spolu s blízkosti volných ploch, svahů a polí bylo pro mne požehnání a většina zahušťování tady nedopadla dobře.
Už když jsem na Ládví, tak mám pocit, že se tam mezi těmi paneláky dusím a ztrácím.
Ono také nezapomínejme, že tady díky tomu všemu, co by určitě dobrý architekt jistě zajímavě zastavěl, máme široké biokoridory pro zvířata a nevím jestli s více šlechtěšným prostorem bychom na sídlišti našli běžně zajíce, někdy bažanty a když se poštěstí, tak i koroptev. A taky lišky a divočáky.
Trochu jsem nad tím přemýšlel, jak svůj předchozí post formulovat lépe a výstižněji, až mi v hlavě uzrálo toto:
Kdybych chtěl mít na svém bydlišti volné plochy jako na Vinohradech, tak žiji na Vinohradech.
Asi mám tu hranici, kde je to pro mne už dlouhodobě neobyvatelné, posunutou ještě o kousek více, neboť jsem si jist, že pokud bych musel někde v centru Prahy žít déle jak 2 roky, tak si snad raději hodím mašli.
Na druhou stranu je rozhodně dobře, že je ve videu zmíněno, že i volná plocha něco stojí, popř. něco ovlivňuje a že se dá i o jejím rozvržení přemýšlet lépe.
Skvělá série, díky. Jsem zvědavá, co najdete na Bohnicích pozitivního 🙂
Bohnice jsou ještě v poho 🙂, takové Modřany je hravě strčí do kapsy.
Aha, Modřany, a jáčetl Dobřany...@@ediesundial3649
@@ediesundial3649 nebo Pankrac-kontrast V Toweru a panelaku
@@ediesundial3649 Bohnice opravdu v poho nejsou.. :D
Bohnice budou v poho až tam bude tramvaj od Kobylis do Podbaby
Místo kde se častečně navrhlo rozložení cest pomocí lidí by byl Disneyland. Při originálním otevření se tam nacházelo pouze minimum cest a čekalo se, až turisté sami vyšlapou cestičky. Dle nich se následně postavily skutečné chodníky.
Gebrian feat panelaky, na takovou serii jsem čekala celý život, děkuji!
Já mám s veřejnými spotrovišti zcela opačnou zkušenost. Jako dítě "Ty tu s náma nebudeš", "tady je to naše", "táhni nebo tě zmlátíme"... tzn. soukromá sportoviště jen "pro bohaté děti" a ta veřejná pro "místní kápa". Díky tomu jsem si jako dítě ke sportu našel doslova krajní odpor. Dneska jsem rád za zaplacený slot v kdekoli soukromu, protože na mne nikdo neřve, nehýká, nekouří mi pod nos, nehází po mě prázdné flašky. Vsadím se, že polovina dětí vůbec ven nechce právě kvůli skupinkách blbečků, ze kterých mají strach... ...nebo si někdo myslíte, že ten bordel, vajgly, posprejované kontejnery a rozkopané koše tam páchají hodné děti?
Pokud jde o lokality, kde začnou dominovat nepřizpůsobivé socky, tak tam těžko hledat řešení. Na našem sídlišti byla celkem pohoda za mého dětství a je tam i dnes, kdy ta hřiště jsou mnohem lépe vybavená. Dnešní mládež jsou možná větší čuňata, ale městská část do vcelku stíhá uklízet, za mého dětství se veřejný prostor moc neuklízel ani neudržovoval.
@@breznik1197: nějak bych si to neidealizoval. Ven jsem začal chodit cca před 30 lety a na sídlišti to byl tenkrát slušný bordel akorát nám to tenkrát nevadilo. I přes to ale člověk oběhl sídliště a vždycky někde někoho našel na hru. Teď když si projdu to samé sídliště, tak hřiště zejí prázdnotou a je větší pravděpodobnost , že tam člověk potká partičku dospělých jak hrají nohejbal než skupinu dětí. Tahle generace zkrátka odrostla.
@@petrjoza1453 U nás zrovna jsou celkem dobrá hřiště pro všechny věkové skupiny a mládež se tam schází celkem přirozeným způsobem, a možná intenzivněji, než to bylo za mého mládí. Samozřejmě mentalita i druhy zábavy jsou jiné - my jsme třeba ještě dost hráli kuličky a ty dnes už není kde hrát, protože se nikde nedají dělat vhodné důlky. A houpačka přes potok už dole pod sídlištěm taky není. Po staveništích se dnes nedá courat, protože jsou hlídaná. Ale zase mají třeba něco jiného, co my jsme neměli.
Díky. V podstatě asi se vším souhlasím a děkuji za skvělé pořady. Asi je tím veřejným prostorem myšlený prostor ve městech - na sídlišti. V lese - nebo když už je ten prostor opravdu obrovský - je to nejspíš jinak - to už je divočina :D Já mám ale v třeba v Praze rád i místa, která jsou opuštěná, nevyužívaná a nikoho nepotkám. Nejsou tam veřejné záchody a "vybavenost". Někdy jsou i trochu zanedbaná. Jako dítě jsem s bráchou prolézal pražské dvorky a to už dnes asi nejde. Je to všechno už moc civilizované. Děti můžou do parku co splňuje všechny normy a je bezpečný.
Teoreticky by peněz na údržbu mělo být dost vzhledem k vysoké hustotě obyvatel na sídlištích.
faktem je, že hustota obyvatel na sídlištích je poloviční než v blokových čtvrtích jako Vinohrady, Žižkov, Dejvice nebo Nusle. Takže toho veřejného prostoru není jenom příliš mnoho obecně, ale je na něj ještě méně peněz.
@@hhvhhvcz To, že blokové čtvrtě mají pouze dvounásobnou hustotu oproti sídlištím právě podle mého potvrzuje, že by to s tou údržbou šlo, kdyby se chtělo. Typologie veřejného prostoru na Vinohradech a na sídlištích není stejná... Možná se mnou nebudete souhlasit, ale myslím, že není těžké si představit kde bude údržba metru čtverečního dražší.
Vinohrady mají méně veřejného prostoru a více peněz na jeho údržbu. Taky mají ale vinohrady mnohem více stromů a asfaltu, o který se musí starat, kdežto sídliště mají jenom trávu a pole na sekání.
Hustota neni vsechno. Je jeste rozdil jestli ty prazdne plochy (ktere nareduji hustotu) jsou sokrome nebo verejne. Panelova sidliste jsou mozna na husto, ale vsechno "prazdno" je verejne (obecni). Klasicka blokova zastavba nizsich cinzaku ma vnitrobloky ktere jsou soukrome. Takze je rozdil mezi hustotou a hustototu.
A za druhe, rozpoctove urceni dani a dan z nemovitosti jsou v Cesku smesne. Takze neprecenujme vahu jakou ma obcan na naplneni mestske kasy. Tim spis pokud sidliste jsou narvane duchodci a danove mene vykonnymi kastami. 😂
Perfektní. Žijeme v chlívu a doteď jsem si myslel, že je to lenost místních politiků, ale možná je to opravdu tím, že je toho moc.
Ne to není, je to tím, že se nás věřejný prostor netýká a tak k němu přistupujeme...
Je to lenost politiků. Na VHD taky serou. A peněz je málo, protože neumí hospodařit a správně zdanit příjmy.
Zaujímavé video. Jedna veľká výhoda sídlisk, ktorá je viditeľná aj v tomto videu, sú nádherné vzrastlé stromy. Mať v blízkosti svojho bydliska toľko stromov, ktoré majú aspoň 50 rokov a môcť využívať priestor okolo nich je veľký luxus. Z hľadiska adaptácie na klimatickú zmenu sú tieto miesta na nezaplatenie a kvalita života obyvateľov panelákov sa vďaka nim zvyšuje každé leto. Oproti tomu obsah uzavretých vnútroblokov napr. vo Vinohradoch, ktoré mali asi tiež pôvodne fungovať ako malé parky pre obyvateľov, tvoria často zlepence budov, parkovacích miest a vysokých múrov, z ktorých má benefit 1% obyvateľov daného bloku. Za mňa je toto lepšie, aj keď sa to ťažšie udržiava.
Mně ten "přebytek" zeleného prostoru dost vyhovuje. Za svůj život jsem si vyzkoušela jak sídliště, tak starou městskou zástavbu. A na sídlišti trávím víc času venku a aktivním pohybem. Vystoupím si ty 3 zastávky autobusu/tramvaje dřív a projdu se, udělá mi to radost, i když ne všechna místa jsou perfektně uklizená. Obchůzky projedu radši na kole a ne úplně přímou cestou. To jsem jinde neměla.
Výborná série na jedno téma, děkujeme
Dobrá ! Názor , že když je veřejného prostoru moc, stojí moc peněz/času/práce ho udržovat. JO , možná! Ale taky záleží na tom jaký ten prostor je! Pokud ten " zbytkový prostor" zaplníme schody, cestičkami ( asfaltovými ) , lavičkami a tak, tak je pracnost onoho udržování jistě veliká!! Ale můžeme ji taky zaplnit něčím jako loukami a řídkými remízky, což vyžaduje spíše jen hlídat to aby je někdo nezačal využívat jako skládky. Louky a remízky jsou v podstatě přirozeným prostředím a udržují se víceméně samy- jen snad jednou do roka možná vyklučit od křoví a pak jen zbytek roku hlídat před odpadky!
Jinak v blízkosti mého bydliště se léta chodilo přes loučku až se v ní vychodil docela široký chodník- který se ovšem v dešti " nádherně " rozbahnil . Docela nedávno se ona loučka změnila v docela příjemný parčík a onen vyšlapaný chodník se vydláždil zámkovou dlažbou a místo i cesta se tak změnila k lepšímu. Takže občas se stane, že si architekti nechají od lidí poradit, což kvituji s povděkem!
škoda, že diskuse neumožňuje vložit obrázky , rád bych přidal pozitivní příklad!
Jelikož jsi natáčel v místech která znam od dětství tak se mi moc nelibi ze říkáš že je tam moc veřejného prostoru. Je to akorát. Ja bych se zbláznil bydlet někde v centru. Naopak myslím že velice zastavěné oblasti jsou naprostý zlo hromady lidí neni kde parkovat v létě děsný horko protože všecky stavby naakumuluji teplo a hřejou přes noc. No děs běs paneláky a jejich okolí mi přijde nejgeniálnější stavební celek za historii lidstva. Člověk když je horko může jít v přírodě ve stínu domu. Nikdo mi nečumí do bytu z vedlejšího baráku. Samá pozitiva vidím v panelových sídlištích.
"Za trest musíš ven!" No tak to je dobrý. To jsem zvědavý, co s takové generace bude za pár let...
50:50 je důvod, proč se mi na Vinohradech nelíbí. Chodov, Háje, Ládví je super. Tam si lze s kamarády sednout s pivkem a nemusíme ani do hospody.
S cestičkami souhlasím. To by bylo fajn.
Nepořádek je tam, kde nejsou koše, nebo jsou plné.
Jsem jedinej, komu příjde fajn, když je někde v Praze nějaký kus přírody, která si jen tak sama pro sebe roste?
jo to je fakt fajn, ale ve videu se mluvilo o neudržovaném prostoru určeném pro lidi, jestli jsi teda narážel na to
Nejsi. Já jsem fakt rád za to, že na sídlišti máme mezi paneláky mnohem víc trávníku než asfaltu. Myslím, že i nijak neudržovaná, ale stále travnatá plocha, je lepší, než žádná travnatá plocha. A přesně to je na Vinohradech, Kralíně, Novém Městě, Smíchově nebo v Holešovicích = obvykle žádná travnatá plocha mezi domy a ulicí.
Takže za mě, i když se to bude udržovat mizerně nebo se provede jednou za 30 let nárazová rekonstrukce, je to stále lepší, než ty plochy nemít vůbec.
Úplně si nemyslím, že by každé sportoviště mělo být osvětleno a nebo když už, tak aby doba osvětlení korelovala s nějakou dobou užívání. V noci má být tma a prázdné hřiště, keteré svítí zbytečně celou noc, tomu zrovna neprospěje...
Stačí spínač nebo pohybové čidlo
Pozdější vydláždění časem vyšlapaných cest se ve větším často realizovalo na amerických univerzitách (známější jsou třeba Michigan State University, Ohio State University), viděl jsem několik realizací třeba v Rakousku, Dánsku, Švédsku, menší sídlištní celky nebo parky.
Jiank je tenhle díl dokonalej a měly by ho povině shlédnout všichni zastupitelé městskýc částí a obcí, co mají veřejný prostor na starosti - často jim schází to uvědomění, že správa veřejného prostoru je především dlouhodobá a plánovaná investice do jeho údržby spíše než jednorázové investice na jeho "zkrášlení".
Jsou obce, kde vůbec nejsou zvyklí na systematičnost, odpovědnost, kontrolu. Někdy to zachrání koncový článek, když ti metaři a zahradníci jsou srdcaři, ale mnohde mám pocit, že peníze na údržbu sice kamsi ve velkém tečou, ale zmizí bez efektu, jen někde někomu potichu připlouvají kapříci.
7:16 Tak přesně tohle nám říkala rozumná učítelka na základní škole, už v roce 1982.
V Bohnicích jsem snad v životě nebyl, někdy to musim napravit, o tom sídlišti toho slýcham docela dost.
A to já mam zase rád takový ty "černobyl" místa kde je nějaká trochu zarostlá lavička kam se dá zašít a nikdo mě tam neotravuje, teda líbí se mi to do doby než se tam objeví první somrák nebo smažka, pak většinou zdrham. 😀
Na Vinohradech jsem chvíli bydlel a nijak zdravě a příjemně jsem se tam fakt necejtil, neni kam si sednout, za zelení musíte někam do parku (aspoň je tam grébovka a další parky poblíž) a v noci pod barákem furt řvali nějaký opilci. Vim že na Ípáku je to trochu extrémní případ a jsou tam lepší místa, ale asi bych v těhle čtvrtích už bydlet nechtěl, to radši ty paneláky, a nebo co bych spíš preferoval jsou nějaký funkcionalistický baráky ze 30. let, ale tam je venku stejnej problém s tim že je málo míst kam si sednout a kde se zašít třeba s kafem nebo tak něco, v těhle klasickejch čtvrtích když si sednete na lavičku tak je u vás do 5 minut nějakej žebrák nebo jinej opruz protože jste všude na očích, neni kam se schovat, veřejnej prostor je moc malej.
Z toho co jsem procestoval tak nejlíp jsem se cejtil v těch místech kde byl ten poměr veřejnýho prostoru blíž k těm panelákům, třeba v Lisabonu jsem se cejtil hodně nepříjemně a až když jsme tam odjeli na konečnou metra na nějký sídliště tak to bylo konečně celkem příjemný prostředí kde se dalo sednout někde pod stromama.
Podle mě je ale velkej rozdíl v tom co je člověk ochotnej strávit na dovolený a co chce mít doma. Na dovolený do toho centra jdu se podívat co tam je, omrknout památy a něco tam třeba nafotit, ale když jedu do stejnýho místa znova, tak už do toho centra skoro nemam důvod jít, jako letos v Pule kde jsme byli podruhý, loni jsme tam všechno prolezli a teď jsem neměl motivaci se tam mačkat s těma turistama a zůstávali jsme v naší novější části města kde jsem se cejtil líp, bylo kde nakoupit a poblíž moře kde se dalo koupat, ne jenom přísav jako v centru, takže asi tak. Párkát za dovolenou si tam člověk dá něco předraženýho a snese to mačkání a čekání půl hodiny na to až přijde číšník, ale že bych se tam cejtil dobře? To fakt ne, radši pak vypadnu někam daleko od centra když chceme zajít na pivo nebo kafe nebo něco. Na kafe jsme tam třeba chodili na vlakový nádraží do takový miniaturní kavárničky s posezením venku, byly tam normální ceny a žádný otravný turisti a naopak mě na dovolený nejvíc baví ta interakce místníma a místní fakt nechoděj na kafe to turistickýho centra, tam potkáte jenom akorát další turisty. Tady v tý kavárně jsme pokecali s několika lidma a dozvěděli jsme se spoustu věcí, to se vám v historickym centru nestane.
"Prostor je zanedbanej" jako jo, ale je les nebo louka jentak někde v přírodě zanedbanej? No asi jo, ale přesto se tam člověk rád jde projít. To že na spoustě těch sídlišť jsou přírodní místa na který člověk skoro nesáhne může bejt taky pro spoustu lidí výhoda a zajímavost, nechci sedět jak ve Vídni v kýčovitech habsburskejch parcích co jsou obehnaný plotem a v noci se to zamkne, chci spíš divočejší místa. Nebejt těhle míst, tak bysme si kdysi jako děti fakt neměli kde hrát.
Podle mě aby se ten prostor po 20 letech nerozpadnul, tak je právě potřeba ty místa nechávat víc v přírodnim stylu aby vlastně nebylo o co se starat, pokud tam někdo udělá podobný kraviny jako je to vidět v těch Bohnicích, tak se to bez údržby rozpadne ne za 20, ale už za 5 let, ale jsou místa kde ta neúdržba nijak zásadně nevadí protože je to prostě přírodní místo kde neni nutný aby s tim člověk něco dělal, maximálně tam tak občas uklidit odpadky.
chci taky spíš divočejší místa!! .. trochu mi to celé zní jako lepší úryvek z Trainspottingu 😂
Děkuji moc za sérii i za poznatky, které mi pomáhají pochopit neutěšený stav našeho životního prostoru. Podobně jako lituji nezájmu o budovy z dob komunismu - tady myslím hlavně jejich údržbu, přestavby nebo bourání, užírá mě nepořádek a nedokonalá péče o veřejný prostor. Když se radní v Modřanech rozhodli pro zbourání Prioru a postavení nicneříkající stavby (kdyby alespoň nabízela benefit krytého průchodu celou východní částí Sofijského náměstí s amfitéátrovým schodištěm, jako to dělá nyní neudržovaný Prior) -přišlo mi divné, že dodnes neexistuje žádný manuál na úrovni státu nebo alespoň měst, který by řešil problémy těchto budov a pomohl s jejich konverzí jak městům, tak soukromým vlastníkům. Stejně to vidím i u veřejného prostoru. Neexistuje tu celospolečenská diskuse a také ne spolupráce s širokým spektrem odborníků na danou tématiku. Chápu, že jde především o to, přesvědčit lidi a politiky, aby se něco ve společnosti dalo do pohybu. Pokud bychom měli vymyšlený systém trvanlivých materiálů s nízkou mírou nutnosti údržby i její snadnosti pro různé druhy veřejného prostoru, šetřili bychom astronomické částky nákladů a taková místa by se tak stala příjemnější k životu. Jen nejsem ten, který by měl schopnosti to rozhýbat.. Kdysi jsem se seznámil s knowhow Toyoty a oblíbil jsem si jejich systém, kdy na každý proces vznikne určitý manuál. Ten obsahuje popis situace která se řeší, ukazuje postup, a eliminuje možná rizika. Je psaný tak, aby ho dokázal pochopit nejen člověk, který proces zná, ale i ten, který není z oboru a nemá s věcí žádnou zkušenost. Celý manuál prochází neustálým progresem tak, aby byl co nejefektivnější, nejbezpečnější a nejlevnější. Vzhledem k tomu na jaké pozici ve světě značka stojí, je jasné, že ten systém funguje dobře.
Pěkné video, které je pěkne spracované a vysvětlené.
I tak bych chtěl vytknout pár detailů:
1. Poměr volného prostoru ku zastavěné ploše je potřeba brát i z hlediska počtu obyvatel na jednotku plochy. Porovnávat město s 3 patry domů vs město (sídliště), kde jsou i 20 patrové domy je trochu nesmysl.
2. Skrácení cesty u pravoúhlého chodníku neni proto, že by někdo chtěl ušetřit 1 metr, ale protože pro lidské tělo je přirozenější zatáčet kruhově, né kolmo. Snad jsem to dobře vysvětlil.
3. Veřejné sportoviště s umělým osvětlením je rušivý element pro lidi co bydlí blízko nich.
Rozumím tomu, že když je prostoru moc, tak se nezvládá udržovat. Zvláštní ale je, že tam většinou vypadá téměř všude neudržovanej. Ne že část je dobrá a část vůbec nebo že všechno tak trochu do nějaký úrovně. Ale úplně všude všechno je zanedbaný. Jedině popelnice a pár trávníků se seká, ale to přece nemůže vyčerpat všechny finance...
On ten rozpočet organizace, která má údržbu na starosti se většinou jakoby rozmělní. Protože je ten prostor velký, použijí se finance na to, aby byly jednou za čas vyneseny všechny koše, posečená tráva a uklizeno před nejfrekventovanějšími místy jako je nějaké náměstíčko a na víc prostě nezbyde. Nakonec vypadá vše tak nějak podobně neudržovaně.
Nikdy jsem na sídlišti ani ve městě nebydlel. Nápad to není špatný, nebo veřejněprospěšné práce. Vše ok. A co třeba taková brigáda místních obyvatel? Přeci je to pro ně. Není to až zase tolik veřejný prostor pro všechny, jako třeba náměstí. Neměla by to být i jejich vizitka. Minimálně, bezprostřední okolí domu. Nebo přispět z fondu oprav, který má každé společenství. Já v RD si také udržuji zahradu, parkovací místo/garáž. Navíc jsem si to pořizoval=zaplatil. A tady se o tom uvažuje jako něčem cizím, co není moje. Město, oprav to, já to tu chci mít hezký! Nevím, jen můj pohled.
6:54 Opravdu mě fascinuje, jak architekti a urbanisti mají vystudováno XY škol, roky zkušeností a přesto NIKDY netvoří cesty tak, jak je budou lidé chtít reálně používat, ale jak si ONI přejí a jak se JIM líbí, aby je lidé používali. Což samozřejmě nebudou. Vznikají tak systémy chodníků a cest, které vypadají strašně pěkně na plánech v ateliéru, architekti se u těch plánů a modelů navzájem plácají po zádech, jak to krásně navrhli, ale první půlrok používání ukáže naprostý opak.
adame, vsetko tak ako hovoris. akurat je jedna vec co treba spomenut v tejto suvislosti a to je mentalita ludi, ktori to mesto/miesto obyvaju. totizto: garantujem ti ze ak by si napriklad nastahoval japoncov na take sidlisko, za par rokov je tam vsetko super ciste, plno nadhernych zahrad, poriadok, system. no a keby si do japonskeho mesta/sidliska nastahoval nasincov, tak zachvilu to tam bude vyzerat ako u nas. o inom etniku ako nasi zakonom chraneni udeni spoluobcania ani nehovorim. to by z japonska bolo getto uz na druhy den :D
lebo my ako architekti sa mozme snazit ako to vymysliet co najlepsie, filozofovat na tym a hentym, ale v konecnom dosledku je to o ludoch co tam budu byvat. cize vsetko zacina a konci vychovou!!! bohuzial, nasou hlavnou filozofiou je egoizmus a mamvpicizmus a potom to tu tak aj vyzera. snad sa to raz zlepsi..
Ahoj Adame. Děkuji Vám za skvělé postřehy s VP (veřejný prostor). Údržba VP komplexně je něco, co jsme tady v ČR zatím nezvládlo, pokud někde ano, tak je to skvělé! Údržba VP stojí veřejné peníze, ale hlavně je to o lidech, o nastavení mezilidských vztahů k sobě navzájem, tradic, hodnot. Stačí se podívat jen pár km na západ nebo do skandinávských zemí. A tam to jde a tady se to nechce vidět, že to tam jde, jen se hledají výmluvy, proč to nejde. v 11 minutě to popisujete jasně ty jednorázovky a dále skutek utek... Je to takové očím nechtěné zrcadlo pravdy, jak to ve skutečnosti je.
velmi zajímavé, video jsem si užil
Je fakt že když ta kvalita veřejnýho prostoru kolem sídlišť je naprosto bídná tak ty děti prostě nebudou chtít si jít hrát na tu vrzající zatuhlou houpačku a tak ztuhlej kolotoč že ho roztočí sotva dospělej a k tomu placený hřiště na tenis
dekuji za skvele vysvetleni, pred tim jsem nechapala co je ne tal v miste kde bydlim, proc se mi nelibi ty prostory a pravda, nevyuzivam je, pouze prochazim a sere mi to ze mam ztratit +2 min navic... nerikam o tom jak se to fouka mezi vysoky domy kdyz je takovej prostor...
Je hlavní prediktor kvality a užitečnosti veřejného prostoru skutečně poměr zastavěné a nezastavěné plochy? Mě přijde ještě docela důležitá počet obyvatel (hustota), kteří by se optimálně na financování takového prostoru měli podílet. 15% zastavěnost je něco jiného v Los Angeles a na Pražském sídlišti s paneláky o 10 patrech. Případně 50% zastavěnost bude asi vypadat jinak na Vinohradech a v Hong Kongu. Na sídlištích oceňuji vysokou hustotu obyvatel a přitom množství využitelného místa.
Pak je asi taky otázka, koho čekáme jako uživatele takového prostoru. Na Vinohradech je mi dnes příjemně když sedím na zahrádce restaurace, ale jako dítě jsem je nenáviděl, protože to byla pořád samá silnice (kde se nedá nic dělat) nebo sterilní parčík. Proti všem možným zákoutím sídliště strašná nuda :)
A to, jestli dneska děti chtějí nebo nechtějí být venku bych veřejným prostorům přisuzoval jen minimálně. Hlavní faktor je přece ten, co všechno jde dneska doma dělat proti době před 40 lety!
Zahrnout do toho součtu i silnice a parkoviště, to je opravdu míchání jablek s bramborama. Míchat 8 patrové paneláky s 3patrovými cihláky dtto. Kromě toho, děti to vidí naprosto jasně. Čím víc místa na "dobrodružné výpravy" , stromů, keřů, tajemných zákoutí, tím líp 😄
Dobrá zákoutí se dají najít i ve více zastavěném prostředí. Já jsem vyrůstal ve více zastaveném prostředí a nijak ochuzen se necítím, spousta "dobrodružství" se dala zažít třeba na dvorcích, ve vnitroblocích, v průjezdech, průchodech či pasážích. Nebo i přímo v domech, obvykle jsme šli k někomu do domu (nikoliv domů) a ten jsme postupně prozkoumali od půdy po sklep.
faktem je, že hustota obyvatel na sídlištích je poloviční než v blokových čtvrtích jako Vinohrady, Žižkov, Dejvice nebo Nusle. Takže toho veřejného prostoru není jenom příliš mnoho obecně, ale je na něj ještě méně peněz.
@hhvhhvcz Jaká jsou pro to dobrá data? Protože porovnávat třeba hustotu obyvatel podle čtvrtí má úskalí, že to třeba v okrajových čtvrtích potenciálně zahrne spoustu místa, co je třeba les.
Skvělá série (ikdyž trochu smutná...). K ideji venkovního osvětlení sportovišť... No, u nás na sídlišti v Praze-Stodůlkách díky revitalizaci sídliště z peněz EU máme osvětlení u sportovišť. Každopádně, tak nějak po česku... bylo to vyzkoušeno jednou nebo dvakrát a od té doby už nikdy. Dokonce se nechávaly zabudovávat světla ke stromům, které pak nikdy nesvítily... Holt, postavit za peníze z EU je jednoduché, ale následně platit provoz se asi moc nechce...
Osobně bych nebyl nadšený, kdybych měl bydlet poblíž sportoviště s osvětlením. Co to znamená v praxi pro lidi, kteří bydlí okolo? Nejen, že se sportoviště využívá celý den (tzn. nárazy míče do plotů okolo, hlučící výrostci a samozřejmě "hudba" z přenosných repráků, bez toho se "přece" sportovat nedá), ale i večer. Do kolika hodin? Že by sportovci ve 22:00 usoudili, že se nemá rušit noční klid? Pochybuji.
Veřejný prostor by měl být otevřený všem. Veřejný prostor vyhrazený jedné jediné funkci už není tak docela veřejný.
Žil jsem několik let ve Vídni a viděl jsem, kam vede snaha radnice za každou cenu investovat do "vybavenosti". V širším centru prakticky neexistuje jediný park hodný toho jména. Co je na mapě označeno jako park, je ve skutečnosti vydlážděná nebo vybetonovaná plocha, kde musí být hřiště pro děti, sportoviště, pikniková zóna a (pravda, nevydlážděný) výběh pro psy. Stromy pouze tam, kde zbylo trochu místa, tráva žádná. Výsledkem byla místo veřejného prostoru řada monokultur. Každý tak nějak má kam zajít, ale ty ostatní plochy nejsou pro něj. Venčit psa či batole nemůžete všude, kde je zeleň, ale jen tam, kde je to pro tento účel vyhrazené, a naopak, nikdo jiný tam nemá co dělat.
Udělat zákon pro lidi co neumí hodit věc do koše a nasadit na to lidi/kamery. Ono by to šlo, ale to co tu s náma žije je prostě smutný :(. Občas dobrovolně něco uklídím, ale nedá se to ve velkém okolí.... Jinak super video ;)
Já jsem vždycky brala dostatek zeleně, která je na sídlištích (konkrétně na tomto bohnickém), jako pozitivum a pořád to tak do jisté míry beru - přijde mi, že díky tomu velkému množství nevyužité, nezastavěné a nekultivované zeleně a celkového prostoru je tam příjemnější vzduch, než někde uprostřed města, kde jsou na sebe domy nalepené a vzduch se tam může jen těžko pohybovat... člověk to pocítí zejména v letních měsících, jak se to dusno, vedro a výpary drží mezi "nahečmanými" baráky (aspoň můj dojem)... ale máte pravdu, že by ten volný prostor šel udělat líp, efektivněji....
Myslím, že idea dobrého poměru zástavby ku volnému prostoru je sama o sobě rozumná, ale zohlednil bych jednu zásadní věc. Úzké uličky historických center starých měst jsou mezi domy, které mají dvě až tři patra a jsou každý trochu jiný - mám-li se tam cítit dobře. Jiný a mnohem méně příjemný pocit mám v úzkých bočních ulicích velkých měst (Francie, Německo, některé části Prahy), kde jsou domy jednotnou uliční architekturou a vysoké 6-8 pater. V soudobých aglomeracích s i širšími ulicemi podél kterých jde jednolitá železo-sklo-betonová zástavba s 10 a více patry se cítím vysloveně nepříjemně. A to vše právě proto, že nezávisí jen na poměru plochy, ale na objemu. Čím vyšší domy (celkový objem, nejen plocha), tím pro psychickou pohodu potřebuji víc volné plochy. Asi je to tím, že je tam prostě příliš mnoho lidí, kteří mě poté, co se vyhrnou z domů ven, musí zákonitě ušlapat.
Na sídlištích si také myslím není zbytkový prostor vůbec na škodu. Místa, kam se prostě normálně vůbec nechodí nemusí být sama o sobě špatná. Prostor zarostlý neprostupným keřem je kousek "přírody", který narušuje sterilní lidskou zástavbu. Na satelitech mě třeba neuvěřitelně irituje, že je každý milimetr vyasfaltovaný nebo aspoň vydlážděný nebo vysypaný nějakým kamením. A těch pár centimetrů trávníku mezi krajem silnice a chodníku, který tam je víceméně omylem, to je už jen takové upozornění na to, co zmizelo. Naopak i neudržované keře a vlastně nepoužívané louky mezi paneláky brněnského sídliště Lesná jsou naprosto super. Je to prostě kus přírody, kterou člověk "nezvládl" zástavbou znásilnit.
A myslím, že to i vysvětluje ten generační povzdech. Když si vzpomenu, jakými keři a špinavými plácky jsme podnikali naše dětské objevné expedice na sídlišti, tak se sice divím, že jsem neměl tyfus, ale byly to skvělé zážitky, kdy bylo pořád co objevovat. A dnešní děti? Co mají v moderním satelitním sídlišti objevovat? Špinavé garáže s umělým osvětlením? Perfektně posekaný minitrávníček jediného "komunitního" plácku, kde je z maminkovské lavičky vidět od zamykaného vstupu až k zadnímu plotu a není se kam schovat? To bych si našel soukromý prostor taky spíš na mobilu v zavřeném pokojíčku.
Díky!
Díky, pěkné povídání. S tím množstvím veřejného prostoru lze do jisté míry souhlasit, on se dá navrhnout i tak, aby náklady na údržbu byly minimální. Rovněž zapojení místních do pomoci s údržbou veřejného prostoru je (částečným) řešením - tím nutně nemyslím, že se o něj musí starat, ale stačí občasná výpomoc - např. já uklízím před domem chodník desítky let - od sněhu, pevele...ač je za mým plotem a není můj. No ale pokud k tomu bude ale většina společnosti přistupovat tak, že vlastnictví je jejich nejvyšší životní hodnota a co mají za plotem nebo dveřmi je nezajímá, pak se nic nezmění.
Taky děkuju za bezvadné video, stopro souhlasím že nemá ve městě smysl mít rozlehlejší plochy zeleně nebo čehokoli, pokud je to nad kapacitu lidí pro údržbu a dobrou péči. Bohužel mnoho lidí brání další výstavbě, jen aby se někde zachovala "zeleň", která ale k ničemu není a jen se tam schází bezdomovci... Případ "trojmezí" na Praze 10
Trojmezí je trochu jiný příklad, to v tuto chvíli není město, ale příroda, byť v hranicích města. Je to vlastně podobné, jako byste psal, že se má zastavět Hostivařský lesopark nebo Milíčák. Lidé ten prostor prostě vnímají jako volnou přírodu.
Dále je nutno říci, že výstavba by měla prostor kultivovat. Což se třeba v případě Trojmezí zrovna vůbec nedaří. To, co tam bylo už povoleno a vytvořeno prostor zrovna nekultivuje, spíš prostě jen zaplácne. Pak proti výstavbě vystupují i lidé, kteří by jinak proti nebyli.
@@LadislavSimekRama Díky za odpověď. Já na to Trojmezí koukám z okna Záběhlic a vnímám to jako směs přírody a brownfieldu. Klidně si dokážu představit to rozumně zastavět včetně infrastruktury jako dva parky, školka, škola apod. Jako příklad města kde se dobře žije je mnohde uváděna Vídeň, kde počet obyvatel na km čtvereční je dvojnásobný co v Praze. Takže za mě bych se vůbec nebál škrtat i tu přírodu na území Prahy.
@@Jirikor Taky si dokážu představit zastavění, které by bylo rozumné. A s ohledem na blízkost další přírody by to v tomto místě neměl být problém. Jen tedy chybí v Praze ty rozumné příklady z jiných míst. Nějak mám pocit, že jsme k rozumné zástavbě nedospěli. Ale zase, abych nebyl jen negativní, zlepšuje se to. Uvidíme, jak dopadne třeba současná výstavba na Hájích mezi Výstavní a Otickou.
Jedno takové sídliště, kde byl veřejný prostor zastavěn ve velké míře je jihozápadní město(Nové Butovice až Stodůlky). A to co z něj stalo, je tragédie. Díky bohu, že jsem zdrhl na sídliště Bohnice, dá se tu dýchat a jako čech si tu nepřijdu jako menšina)))
Když se mi připomenete, mohu Vám poslat fotky realizace z Kladna. Zde na sídlišti reálně vydláždili cestičky, které byly vyšlapané od lidí :)
V Táboře se to jednu dobu také tak dělalo. Prostě co lidi vyšlapali, tak se z toho udělal oficiální chodník.
@@MiloslavBrada Pokud projektant myslí hlavou, tak se toho většina dá odhadnout předem.
Moje izolovaná a nezobecnitelná poznámka k příliš mnoho veřejnému prostoru:
Bydlím na sídlišti, pár set metrů od domu máme dálnici. Ta je při pohledu z mého bytu od nás oddělená pásem poměrně vzrostlých náletových dřevin. Když k nim člověk přijde blíž, vidí bordel a cestičky ke stanům bezdomovců. Není to udržovaný, není to lesík, kam by si člověk mohl nebo chtěl zajít na vycházku, ale jsem strašně rád, že tam jsou, protože při pohledu z balkónu ty odpadky nevidím, zato vidím koruny stromů, když je vítr tak je jde skrz permanentní hukot dálnice i slyšet šumět, a opravdu výrazně přidávají k mojí pohodě. Doufám, že nikdy nikoho nenapadne to tam "zkultivovat," za mě by se to těžko dalo vylepšit.
Super zajímavé video. V Polabinách v Pardubicích mi přijde, že se daří obojí - jsou tam poměrně velké veřejné prostory, které jsou zároveň dobře udržované. Ale možná to jen už nevnímám, těžko říct.
super,
za mě souhlas s těma hřištěma =) za mého mládí to bylo automatické, dnes je plno věcí nepřístupných
Nádhené pořady, moc za ně děkuji.
Co se týká místa, kde by si lidé sami vyšlapali chodníky, setkala jsem se s tím již více jak před třiceti lety ve Švédsku, v jedné Stockholmské čtvrti. Pokus byl velmi úspěšně realizován. Ale již neznám další osud tohoto pokusu.
Většinu života jsem strávil na Pražských Vinohradech, stará zástavba s náměstími a parky a mám jí stále rád a rád se tam vracím. Posledních sedm let žiju na sídlišti Mladá v Milovicích (nad Labem, okres Nymburk). Proti Praze je pravda větší klid. Ale některé negativy se tu vytvářejí ve veřejném prostoru i když je menší. Ale město snaží zlepšovat.
Skvělé video, jak je u vás již zvykem!👌Na sídlišti jsem vyrostla, a obecně ten problém s prázdný prostorem je, že jaksi nemá využití, už když je plánován. Na videu je jasně vidět spousta úplně plonkových míst, kde je jeden keř/strom, deset čtverečních metrů trávy, okolo chodníky. Půjde si tam někdo sednout, nebo lehnout na deku? Těžko. Akorát to někdo z technických služeb bude buď do zblbnutí sekat, nebo to zpustne. Tady v USA má skoro každý bytový komplex, ve kterém jsou klidně i třeba 2 stovky bytových jednotek většinou nějakou plochu mezi domy, kde bývá letní bazén (pozor, platí to i pro levnější nájmy, nejde o výsadu boháčů), posezení s grilem, hřiště pro děcka, většinou bytové komplexy disponují i společnou prádelnou, posilovnou, sportovištěm. V každém veřejném parku jsou toalety a pítko. Prostory, ukázané na videu, se zde prakticky vůbec nevyskytují. Ne, že by neexistovaly vůbec, ale je jich minimum. Každý bytový komplex má svého správce, kterému se hlásí případné nedostatky, a který se je snaží řešit...
V Kanadě je to zase trochu jinak. Tam veřejné prostory skoro nikdo nevyužívá a jsou to spíše nebezpečná místa, kde se sdržují pochybné existence a kde rozhodně nechcete jít večer. Aspoň tedy v Edmontonu.
Ja radšej trochu podudržiavaného priestoru medzi panelákmi, než nahustené domy a medzi nimi len dlažbu a asfalt niekde na Smíchově či Vinohradech. Ale asi je to vec osobných preferencií.
Část puberty jsem strávil v Letňanech v paneláku přímo naproti hřišti bez osvětlení a vždy večer jsem z okna vytáhnul halogen a už se šlo hrát :D Super vzpomínka, kterou si vybaví dost kamarádů bych řekl. Jinak k veřejnému prostoru - nejvíce se mi líbí "předzahrádky" baráků, kdy se nájemníci starají o tento kousek tzv "pro své lahodící oko". Je škoda, že občas i městská část jde proti tomu (byla pár let zpět reportáž o záhoncích před paneláky takto).
7:16 Tento postup byl uplatněn např. při stavbě Jižního města II. (sídliště Horní Roztyly a Horní Kunratice aka Chodov). V tomto směru slyším názory od zástupců všech tří generací (moji vrstevníci, vrstevníci mých rodičů a mých prarodičů), že to nebyl špatný nápad. Samozřejmě svá ale to jistě mělo, nicméně svůj účel to splnilo na výbornou.
Bydlim ve Švýcarsku a tady maji na spoustě míst veřejný prostor vyřešen docela dobře. Developer postaví skupinu bytových domů a lidé co v nich bydli platí z nájmu firmu, která se stará o celý prostor. Uklízí chodby, seká trávu, ořezavá dřeviny, čistí garáže atd. atd. Kolem našich bytovek je čisto, uklizeno, nic nechátrá a nerozpadá se. V zimě pak spolu s obcí odmetají chodníky od sněhu. Samozřejmě, že to stojí peníze, ale veřejný rozpočet může putovat jinam a v okolí to vypadá hezky.
Pojďme se seriózně zamyslet nad tím, že jisté procento zanedbaného a jaksi zdivočelého veřejného prostoru je důležité jak pro zdraví společnosti (která bez toho kontaktu s temným zákoutím začíná rychle jaksi měknout a "sněhovločkovatět"), tak pro určitou množinu lidí, kteří právě takováto místa využívají jako místo odpočinku (od bezdomovců až po lidi jako já, kteří tyhle místa cíleně vyhledávají jako místo kde si můžu odpočinout od únavné hyper-bezpečnosti, obsesivní spořádanosti a kolektivního cvrlikání) nebo místa "nouzových řešení"(každý koho někdy nečekaně popadla sračka, ví o čem je řeč).. Nemyslím tím, že by jsme měli cíleně budovat např. uprostřed sídliští temný les který by sloužil jako no-go zóna plná násilníků a narkomanů, ale sem tam nějaká ta parcela s rozbujelým křovím, zapomenutým odpadkovým košem, časem ohlodaným betonovým panelem namísto lavičky, kde majorita cíleně nechodí a jen málokdy třeba jen prochází.. to je ten jakýsi urbanistický "stín" který potřebujeme i když to nevíme nebo si nechceme přiznat.
To sledování cest ve sněhu proběhlo při rekonstrukci Moravského Náměstí v Brně.
7:33 tak je v Arteku (Krym, Ukraina)
Hrubě nesouhlasím, neposekaná tráva a vzrostlé křoví snad nelze paušálně považovat za nekvalitní prostor...
Mě nepohoršuje ani to schodiště prorostlé trávou a porostlé mechem. Ale ty hromady odpadků všude, to hezky nevypadá.
@@breznik1197 To už je trochu horší, ano 😀
osobně bych parkoviště nebral jako otevřený prostor, u nás na sídlišti je to ve veřejném prostoru 50 na 50 parkoviště vs prostor kde jsou hřiště chodníky nějaká ta zeleň. Aby toho nebylo málo tak tady parkují lidi na chodnících v zákazech vjezdu, před popelnicemi (to snad je běžné snad všude), nebo před kotelnou.
8:00 nejšilenější takovej roh co vim v Praze je na křižovatce Tlumačovská-Červeňanského směrem na jeden supermarket, tam se projektant vyřádil
👌👌
Trochu mi chybí do těch poměrů započítání množství lidí, kteří ten prostor obývají, Když na sídlišti v Bohnicích žije 30k lidí, tak by objem peněz na údržbu veřejného prostoru měl být vyšší, než třeba na těch Vinohradech. A teprve pokud by peníze nestačili, tak bych usoudil že ten veřejný prostor je moc velký.
Tak zrovna v Marrakéši teď toho "prázdna" docela dost přibylo...
Několik let jsem strávil na Chodově a nebyl to moc pěkný zážitek. Tam naopak toho veřejného prostoru bylo podle mě málo a lidé se shromažďovali před OC Chodov.
Tam je ho malo kvoli dialniciam ktore ho predeluju. Za mna co sa mi na chodove nepacilo je ze tam neustale fuka vietor
Tady v Plzni na Doubravce právě realizují projekt dláždění průšlapů. V radničním tisku dokonce vyzvali veřejnost, aby posílala návrhy na nejvhodnější lokality.
Obecně si myslím, že by se už při navrhování toho veřejného prostoru mělo i tak trochu dopředu počítat s jeho zarůstáním a vymýšlet ho tak, aby místo chátrání "zrál". A zrovna třeba u veřejné zeleně od počátku počítat s tím, že se některá místa nechají záměrně "zdivočet".
Pro sídliště jsou bohužel typické taková ta divná "hluchá" místa - opuštěné proluky, nesmyslné ostrůvky, nadchody, podchody, zídky... Taková ta místa, která původní funkci nikdy řádně neplnila a žádnou jinou nikdy nezískala. Jednou se to bez většího rozmyslu postavilo a od té doby se na to urbanisticky nesáhlo.
Celkem má to smysl, že čím víc je veřejného prostoru, tím dražší je údržba. Ale příklady ve videu ukazují spíš špatnou práci architekta a nedokončené stavby, než přebytek veřejného prostoru:
* zbytečné schody, které vedou k oknu (ne ke dveřím) - 3:10
* cesta přes nezastavěné místo - 0:28
* lávka přes silnici (OC Odra), o kterou už jste řekli v jiném videu - 3:24
Problém s údržbou zpravidla vyskytuje tam, kde máme kus zemí s nejasnou funkci. Musel tam být barák, trávník nebo asfaltová cesta, ale nic nepostavili a proto máme tam bordel.
Já s tím souhlasím, ale není to problém množství veřejného prostoru, ale problém jeho koncepce. Čím více je tam zeleně, tím se člověk na sídlišti asi cítí lépe. Jen je třeba to koncipovat spíše jako otevřený lesopark v kterém jsou zasazeny lavičky hřiště a podobné věci. To co vidím v Praze, jsou obrovské plochy cest obrubníků a různých zbytečných dlážděných prostranství bez přírody které to trhají na kusy, Dále to trhají na kusy různé pásy zbytečných záhonů a křovin které tam maskují nepořádek a v člověku navozují pocit ohrožení protože nevidí co je za nimi Menší města to mají často řešená mnohem lépe.
Nepovedené cesty a nucení lidí chodit určitým způsobem mě hrozně vytáčí. Chodit v pravých úhlech a zbytečně si prodlužovat cestu je zkrátka proti přírodě a je naprostá hloupost snažit se proti tomu bojovat jenom aby město "vypadalo hezky" - vždyť se podívejte do lesa na chodníčky od zvěře.
Dláždění zvykových chodníků je sice super nápad, ale pokud se to udělá špatně, tak je to jenom na škodu. Kolem mého domu je několik takových vyšlapaných zkratek, které sama každý den používám. Jednoho dne se na nich objevily velké ploché kameny... Jupí, zpevnění! Oficiální stezka! Jenže ty kameny jsou tak s prominutím debilně položené, že po nich nejde jít žádným způsobem tak aby vycházely na délku kroku, aspoň mně ne, a podle množství lidí šlapajících vedle nejsem sama. Takže místo streamlinování stezky do jednoho místa, se stezka ještě více rozšířila na obě strany. Gratulace.
Nevím, na co architekti a designéři studují tolik škol, když zapomínají na nejdůležitější pravidlo... Na to, co funguje, se nesahá.
Tak treba to všetko zastavať.. každý kúsok akej takej zelene...a bude " problém s priestorom " vyriešený...🤦
Super video.
Moja mala vyhrada, do pomeru zastavanej plochy by sa mali ratat aj cesty a chodniky. Ak hovorime o verejnom priestore ako mieste kde ludia radi travia cas a nesluzi len na presun, tak tam urcite nepatria. Navyse o ich udrzbu je spravidla postarane.
Najvacsi problem verejneho priestoru nevidim v jeho rozsahu, problemom je ze patri vsetkym a teda nikomu a podla toho sa k nemu v nasich koncinach spravame.
Chápu sice pokus o vysvětlená logiky využívání veřejných míst, ale nemůžu souhlasit. Abych někde chtěl trávit svůj volný čas, tak nade všemi ostatními aspekty je pro mě nejdůležitější, aby tam bylo co nejméně lidí a co nejmenší provoz. Když tedy budu mít velký poměr mezi zastavěnou plochou a oním "zbytkem", pak to zvyšuje šanci, že se to podaří. Naopak Vinohrady jsou pro mě jen tranzit. Není tam žádné místo, kde bych chtěl trávit svůj čas. Ulice pochcané a podělané od psů (skákal jsem přes ten hnus každý den), žádné větší plochy zeleně - prostě tragédie. To rozhodně není správný směr vývoje města.
Místa, která jsou ve videu zmiňována (úzké uličky v historických jádrech měst), ze kterých jsou prý hezké vzpomínky, jsou pro mě noční můrou. Ano, dá se to jednorázově nějak přežít, ale pak je třeba vypadnout někam, kde je klid, ideálně soukromí, zeleň, prostor. A to by bylo kde, když by ten prostor nebyl?
Dovolím si tvrdit, že to jste asi výjimka potvrzující pravidlo. Tak jako téměř každý koho znám a snad i každý architekt považuje zástavbu typu vinohrady za příklad špičkového urbanismu. Výkaly od psů a jiné znečištění veřejného je sice problém, který se s hustotou zastěvění/osídlení zvyšuje, ale nemůžu z vlastní zkušenosti potvrdit, že by se jím Vinohrady vyznačovaly. Za problém Vinohradů lze považovat třeba parkování podél chodníků, ale jinak je to skutečně příklad kvalitního města - stromy podél chodníků, ulice lidského měřítka, energeticky a ekonomicky efektivní bloková zástavba...
Hustěji zastavěné oblasti, zejména ty turisticky vytížené už sice mohou na něčí vkus vyvolávat až příliš interakcí nebo vést chodce k vzájemnému narušování osobního prostoru, ale je potřeba mít na paměti že taková místa jsou nejlepší z hlediska pěší (nebo cyklo) dostupnosti základních potřeb a nezvyšují nároky na dopravní a technickou infrastrukturu zdaleka tolik, jako zástavba která plýtvá místem. Právě díky zabránění zbytečného rozlézání města do plochy je možné zachovat více skutečných, přírodních zelených ploch (lesy, louky), které jsou pak i blíže k obydlím, než kdyby bylo potřeba překonávat rozlehlé řídce osídlené oblasti.
@@architektradim Váš názor vám neberu, máte na něj právo, jen se v tom neshodneme. Vy se na to díváte logicky (a máte nepochybně pravdu - tedy až na ty výkaly), ale mě krom logiky zajímají i pocity. Kdybych se omezil jen na logiku, tak bych z bydlení na Vinohradech měl nejpozději do měsíce depresi a nepomohlo by mi ani to, že bych mohl v protějším domě sledovat natáčení filmů pro dospělé zdarma. Naštěstí jsem tam jen pracoval. Ano, jsou i horší čtvrti, ale já jsem rád, že bydlím v jiné části města, kde jsou z mého pohledu mnohem příjemnější podmínky k bydlení. Všude kolem zeleň, volný prostor, malý provoz. Ale chápu, že to nejde všude. Možná je to ale ne o racionálním posouzení a logice, ale o zvyku a povaze. Znám mnoho lidí, kteří jsou spokojení s bydlením v bytě a do domu by nešli. Nebo do nějaké čtvrti mimo širší centrum.
@@Thales_WH Taky vám to neberu, v ideáním světě my měl každý mít možnost bydlet tam, kde opravdu chce.
Jednoduše souhlasím. Bydlel jsem na Vinohradech s rodiči. Od té doby, co si mě našla žena a máme svou rodinu, bydlíme na Jižním Městě a jsme tu mnohem spokojenější. Na sídlišti je spousta dětských hřišť a sportovišť (i přístupných "zdarma") a je tu něco, co na Vinohradech prostě skoro nikde není: trávník v podstatě u každého domu. Na Vinohradech vylezete ze dveří činžáku a jste na chodníku. O 4 metry dál je obrubník, před kterým jsou za zábradlím stromy (pokud invazivní akáty budeme nazývat slovem "strom") v hustotě cca 7 ks/100 m uliční hrany a za tím obrubníkem je ulice, na které parkují auta a po které ta uata jezdí. Z druhé strany ulice je to úplně stejné. Opět stromy za zábradlím, pak 4 m široký chodník a hend činžák. Keře, trávník a místo, kam byste si mohli třeba volně sednout na lavičku nebo i jen tak na zem na deku, musíte na Vinohradech hodně složitě hledat nebo se za ním vypravit do parku. Na sídlišti máme ale ten park vlastně u každého domu.
Jo, údržba zeleně na Jižním Městě není dokonalá, ale jsem 100× raději za to, že máme nedokonalou údržbu zeleně, než abych se na zeleň jezdil dívat několik stanic tramvají jako na atrakci. Jsem radši za řešení formou "staré lavičky u chodníků" než za Vinohradské řešení "žádné lavičky u chodníků". Jsem mnohem raději za řešení typu "dopravní tepna je aspoň 20 m od oken bytů" než za Vinohradské řešení "okna některých bytů jsou 4 m od projíždějících tramvají".
Bydlím na sídlišti, náhodou přesně tam, kde se odehrává video a s Adamem v tomhle souhlasím. Veřejný prostor tam opravdu není takový abych v něm chtěl trávit svůj volný čas a většina "sousedů" to má zdá se podobně. Slouží většinou jen jako transit od bytu někam jinam - do obchodu nebo na zastávku. Když chci být venku, tak jedu skoro vždy někam jinam, právě na ty Vinohrady, do Karlína nebo do Holešovic, kde se cítím dobře a také ty čtvrti na rozdíl od Bohnic nějak žijí.
Není tam i důležitý poměr mezi plochou domu vs užitečná plocha domů, což se násobí s patry domů? Tjs i poměr mezi výškou staveb a volným prostorem. Jedna věc je mít 1-2 patrové stavby se silnou hustotou a vysoké stavby mezi kterými je prostor. Jinak ten příklad, že dle reálných footpath vznikli chodníky je v Ohio State University.
Ano, Ohio State University a zajímavé na tom je, že ty chodníky nejsou jen přímky spojující dva body, ale jsou i různě křivolaké, alespoň pokud vím.
Adame 12:33 minuta. Nesouhlasím, že veřejného prostoru je tolik, je starat se o něho dostatečně dobře je nemožné. Je to jen výmluva, že to nejde. Nechce se.
Nedávno jsem koukal na malý bytový dům (podle konstrukce nějaký ,,skeletsystem") když jsem to viděl dokončené přišlo mi to docela smysluplné. Poměrně decentně navržený bytový domek o šesti bytových jednotkách s nějakou společnou zahradou, grilovacím místem atd. Přijde mi to smysluplnější, než velké anonymní bytové komplexy, kde nikdo nikoho nezajímá.. A hlavně nikoho nezajímá prostor před tím domem..
Žiju v malém Panelkovém sídlišti na okraji města , kde zeleň tvoří oproti zastavěné ploše většinovou část a nikdy bych neměnil. Z oken výhled na louky které navazují hned na sídliště a panoramata Krušných hor a je to bezva :) naopak to člověka táhne ven , protože ví, že je za 3 minuty v přírodě , v lese u potoka, zaběhat si, projít se se psem :) pokud y se využívali plochy mezi sídlišti k veřejným učelum stylem hřiště s tribunou na pořádání akcí, nebo restaurace, terasy, hospody, apd. zmizel by ten klid :) a nevím jak jinak využít plochu a v panelovém sídlišti ji zastavit více, protože to bychom si už mohli se sousedy podávat ruku z okna do okna, kdyby se prostory ještě více stísnili :)
Příliš mnoho všeho škodí, stručně řečeno
Přestože nejsem ani z města, natož ze sídliště, tento seriál mne hodně zaujal. Vlastně hodně vašich videí.
O životě na sídlišti tudíž nevím nic. Ale když vidím ty odpadky všude... Opravdu je to vina městské správy, že to neuklízí? Opravdu je to vizitka jen její? Já myslím, že je to primárně vizitka těch obyvatel. Dnes jsou všude odpadkové koše, popelnice, kontajnery. Ano, že nejsou vyvežené, to je chyba města.
Také si nejsem úplně jistý, zda údržbu a opravy házet jen na město. Já tyto prostory nechápu jako ten PRAVÝ veřejný prostor. Tím je pro mne třeba náměstí, ulice. Ale toto je tam víceméně pouze pro obyvatele toho konkrétního sídliště. Tak bych skoro očekával nějakou spoluúčast na údržbě. Ať už fyzickou, nebo finanční.
Ano, o uklid verejnych prostranstvi se ma starat mesto. Kdyz zije na sidlisti nekolik desitek tisic lidi, tak se proste musi pocitat s tim, ze nekdo z nich bordel udela:)
@@matejpolak6638No, tím si nejsem právě jistý. Asi je to tak nastavené a lidé jsou na to zvyklí. Ale selský rozum mi říká, že je to také vizitka těch obyvatel. Jak se ke svému okolí chovají. A proto bych očekával nějakou tu spoluúčast na údržbě, úklidu. My v RD se zahradami se staráme v přepočtu o mnohem větší plochy a většina s tím nemá problém. Chápu, že zavést nějaké brigády by byl dnes problém. Ten kdo nemůže či nechce osobně, mohl by platit.
@@matejpolak6638A vůbec, neodvádí každé společenství nějakou částku městu právě na toto?
@@philophil1961 Ano, rika se tomu dane.
@@philophil1961 cim si nejste jisty? Ze lide jsou nedokonali a obcas bordel vytvori? Cistota je vizitkou mesta, kolik prostredku je ochotne poskytnout na spravu spolecnych (verejnych) prostor
9:57 No nevím, copak na takové oplocené a dobře vybavené sportoviště půjde nějaké dítě, které se vede za ruku, jen tak? Nechodí tam sportovci, kteří se na to oblíkli a vzali si míč atd.? Spontaneitě určitě víc hoví obyčejný trávník. Na rozdíl od vydlážděných a oplocených a osvětlených sportovišť, kam se - pokud tam zrovna někdo hraje basket - nikdo jiný nedostane, je park s přístupným trávníkem (!) daleko univerzálnější.
Velký palec nahoru za zmínku o sportovištích.
Panelový dům má více obyvatel = větší příjem do státní kasy. Tedy měl by byt schopny ufinancovat větší veřejné prostranství
Jenze okoli panelaku patri vetsinou mestu. A mestska kasa neni statni kasa.
Napr. panelaky maji vetsinou nejnizsi dan z nemovitosti (ktera jde primo do obecniho). Predstavte si ten rev, kdyby se zvysila dan z nemovitosti v panelacich (povstani duchodcu a nezamestnanych socek).
Navic panelakova sidliste jsou dost velky zrout financi napr. do parkovani, osvetleni, udrzby chodnicku atd.
Máte pravdu, že v Bohnicích s tím problém trochu je. Bohužel ale ta úprava a údržba probíhá trochu ledabyle.
K plánování chodníků bez vyšlapaných cestiček: Před pár lety jsem četla o Japonsku, kde parkové cesty řešili tak, že v novém parku vysadili po celé ploše levný trávník bez jediné zpevněné cesty a počkali, až to lidi prošlapou. Pak teprve vysadili definitivní trávník a cestičky vydláždili. 😊
Veřejnýho prostoru není na sídlištích "moc", pokud se mu nechá nějaká typologie. Dost z toho je nějaká izolační zeleň, víc přírodnějších prostor, místo, kde se klidně projdu i po vyšlapaných cestičkách, co (jsme) si vychodili (my) pejskaři. Není účel mít všude zahrádky, anglický trávník, kytičky, lavičky a 100% upravenost - právě naopak. Jsou taková místa a měla by být, ale není a neměla by to být jediná verze toho veřejného prostoru.
Na Jižním Městě v Praze, kde bydlím, se mi právě líbí ta rozmanitost - větší upravenost v těch vnitroblocích, větší "divočina" podél silnic či mimo hlavní komunikace a tak. Vylézt z baráku a sednout si na lavičku, popovídat s náhodně potkanými sousedy, jít na hřiště s dětmi a mít dokonce výběr ... máloco z toho jde vůbec provést na těch Vinohradech v jiných než pečlivě vyhrazených oblastech.
Bloková zástavba by byla super a fungovala nádherně jako veřejný prostor v případě, že těch 50% nezastavěné plochy by bylo skutečně použitelné veřejností. Což není. Vnitrobloky jsou soukromé a často velmi neudržované (a viděl jsem jich desítky) a uliční prostor jsou chodníky nalepené na budovy, parkování nalepené na chodníky a ve standardní ulici není v podstatě žádná zeleň - čest výjimkám. O lavičkách atp. ani nemluvě.
A co se sídlišť týká, tak si neodpustím reakci na ten "tranzitní prostor". Za mě mají sídliště obrovskou urbanistickou kvalitu v tom, že skvěle oddělují motorovou a nemotorovou dopravu. I ten tranzitní prostor je tak klidový, podporuje kola, koloběžky či chůzi pěšky atd. Můžete klidně vypustit děti z domu jít si jezdit ven a já sám jsem mezi 7. a 15. rokem života najezdil stovky kilometrů po sídlišti a dokázal jsem při dodržení pravidla "nesmíš jezdit přes silnici" pokrýt skoro půlku Jižňáku od našeho vchodu. Tohle prostě v centru Prahy neexistuje, lidi mají vyhrazené úzké koridory, kudy musí chodit a pokud chcete jít do zeleně, máte na výběr z jednotek prostor ve vašem dosahu, které ale slouží tisícům lidí, kteří - stejně jako vy - nemají jinou možnost. Lepší než nic, ale jako ideál bych to nenazval.
A přijde mi, že tohle u Vás trošku zapadlo.
Ovrovská výhoda "nadbytečného veřejného prostoru" je v tom, že i když je dnes třeba neudržovaný a zanedbaný, tak teoreticky lze udělat něco, čím se tento stav zlepší (třeba naše země zázračně zbohatne a začne se - nebo její obyvatelé - o věci veřejné starat).
Ovšem když je toho prostoru málo, nebo téměř neexistuje (jako v bytových novostavbách skladby: barák-parkoviště-silnice-parkoviště-barák), tak tím už je to hotovo, vyřízeno a není co řešit - žádný veřejný prostor tam není, nikdy se nezlepší, nic se s tím nestane a dokud se za 100 let ty nekvalitní papundeklové domy neodstřelí (možná se spíš rozstříhají), tak ani není žádná naděje na změnu.
No k těm chodníkům. Já si myslím, že lidi rádi zkracují, takže i když jim to vydláždíme tam kde chodí, tak si to zase začnou zkracovat.
Umělé veřejné osvětlení. Hynek Medřický by si s Vámi rád pohovořil. Ne, vtip. Skvělý video. K těm hřištím naprostý souhlas. Já patřím k té populačně slabší generece narozené kolem roku 2000. Dost času jsme trávili u počítače a hřiště byla spíše prázdná, teď kolem sebe vidím, že se hřiště plní což je daný silnýma ročníkama ale i tak to jde správným směrem. Existuje nějaké číslo na kolik obyvatel by mělo vycházet jedno multifunkční hřiště? 🙂
Mne pride ze zalezi ako to je spravene. Byvame Praha Repy a ma to aj tu svoje muchy ale je to relativne dobre udrzovane okolo nasho panelaku.
Ja si myslím, že potrebný nejaký stred. To znamená, prečo nevyplniť prázdne plochy malými zástavbami a tým pádom by si každý aj udržiaval svoju plochu.
Ty zkratky (zvykový chodník tuším koncept aplikovaný v některé ze skandinávie)
Extrémní chyba sídlišť.. malá zatavěnost (max. 50 na 50 super!!)
+ neoblíbené -> kde se člověk jen musí nutně přesunout, byť nechce, spousta zbytečných kroků přesně jak říkáte "zbytný prostor", parking by měl být skrytý a pak stačí opravdu min. prostotu, který by se efektivně využival, vč. např. psího záchodu, kde by poklad propadl roštem, páníček by ho nesbíral do plastového/papírového pytlíku a neházel do komunálu kde skončí na smetišti spalovně, ale byl by součástí kompostu na hnojení veřejné zeleně cokoli.. a spousta dalších efektivních řešení veřejného prostoru) města tímto cíleně zmenšit na zlomek a o tom více by mohlo být rezervací, lesů, luk, polí v našem okolí
o tom vyslepani chodniku jsem slysel uz kdysi davno, a ze to tak delaji ve svedsku... nechaji lidi vyslapat sve cesticky a pak je vydlazdi...
Na české poměry je příliš mnoho veřejného prostoru i uzounká ulička na starém městě. Sídliště mají alespoň tu výhodu, že častou jsou ty veřejné prostory zeleň, o kterou není třeba se zas až tak moc starat jako třeba o různá sportoviště, vodní prvky a podobné věci.
Ja si myslim ze problem verejnych prostor je jejich clenitost a komplikovanost... a z toho plynouci narocnost/nakladnost na udrzbu.
Video mě bavilo a přišlo mi velmi zajímavé, ale chtěl bych se zeptat na jeden dotaz... Není možné takovému množství veřejného prostoru opravdu vyhradit více financí? Nejsou paneláková sídliště naopak levnější co se údržby domů a silnic týče oproti širším centrům se zastavěnou plochou těch 50%, které jste zmińoval?
Zajímalo by mě, kolik státních peněz stojí údržba veškeré infrastruktury (jak veřejné prostory, tak budovya vše ostatní) na člověka v centrech oproti sídlištím. Osobně bych se nedivil, kdyby stát za jednoho občana na sídlišti investoval do daleko méně, než právě v bohatších centrech, ale skutečná čísla neznám, proto píši tento dotaz.
Děkuji.
No a teď si představte, že takové "krásné" lavičky máme ve Vršovicích na Čecháči - jediný odpočinkový/zelený veřejný prostor v lokalitě Koh-i-noor.
Pul na pul je totalni nesmysl, naopak tech 15% je akorat. Ale to je vec, kterou nelze exatne zmerit, protoze je ciste dojmova, kazdymu vyhovuje neco jinyho. Ja bych uz v centru Prahy bydlet v zadnym pripade nechtel, a fatalni nedostatek prostoru a zelene (a s tim spojena preliddnenost, proste se lidi nemaji kam rozptylit) je hlavni duvod.
6:49
Tohle nechápu u těch košů.
Koš je poloprázdnej a to je opravdu někomu za těžko, hlavně teda pejskaři s hovnama aby, když se netrefí do koše se ohnul a hodil to zpět.
pak se to takhle všude válí a odpadky jsou pak rozlítané po sídlišti.
Podle mého by v tom vzorečku poměru zastavěných prostor měla hrát roli výška okolní zástavby - tedy že nelze porovnávat Marakeš (4:08) s třípatrovými domy a sídliště s 12patrovými paneláky.
Paradoxně zrovna k Bohnicím není tato epizoda úplně spravedlivá :-) Před několika lety zpevnili několik frekventovaných vyšlapaných pěšin (tzn. bylo jich tam ještě víc, než když jste tam natáčeli ;-) Přerostlé trávníky a louky (6:00) se, i na žádost obyvatel, sekají méně často a vyšším střihem, aby neusychaly - pomáhá to. No a veřejných sportovišť coby součást veřejného prostoru je tam také spousta, hodně jich přibylo před nějakými 10 lety (byť bez zmiňovaných tribun a osvětleny "pouze" okolním pouličním osvětlením), navíc řada škol má veřejné přístupné ovály. Ploty a mantinely jsou často hlavně aby neutíkaly míče, než aby byla sportoviště oddělena od okolního prostoru. Veřejnému prostoru v Bohnicích bych tak vytknul především nedostatek zpevněných vyšlapaných pěšin a nadbytek bezdomovců.
Takže zahušťování sídlišť novou výstavbou je pozitivní věc?
Myšlenka poměru zastavěné plochy a veřejného prostoru ve spojitosti s je zajímavá. Ale pokud se budeme bavit o množství financi získaných na údržbu, není lepši spiš počítat s hustotou zalidnění? Přece jen z 12. patrového domu “ přiteče” do kasy vic než z 5.patroveho
faktem je, že hustota obyvatel na sídlištích je poloviční než v blokových čtvrtích jako Vinohrady, Žižkov, Dejvice nebo Nusle. Takže toho veřejného prostoru není jenom příliš mnoho obecně, ale je na něj ještě méně peněz.
jasně.je třeba to prodat.soukromníčkům,malopodnikatelům..mě :) nic nesmí být státní a veřejné(všech)
Veřejná místa jsou taková kde nejsme doma nebo v práci, při vší úctě jsem rád že je zatím kam chodit.