Pěna je super věc. Mám ji fakt rád. Pohodlně se s ní pracuje, je lehká a tak. Třeba polystyren lepím jedině pěnou. I když je to lákavé, tak na zdění určitě nepoužiju. Sedlácký rozum mě velí, že cihla, i ta broušená v nasa, prostě rovná není. Pěna se splácne a cihly se dotýkají bodově. Lepidlo (zdící malta) právě tyto nerovnosti pohltí a cihly jsou zatížené po celé ploše rovnoměrně. Při bodovém zatížení cihly, v místě bodového styku, je zatížení extrémní a cihla praskne. No a pak další a další a ....
Jsem si téměř 100% jistý, že když postavím zeď 2m vysokou "lepenou" tou pěnou, nebo normálně vyzděnou a pak na tyto zdi budu v jejich vrcholu z boku (tedy kolmo k nim) působit nějakou silou, tak ta lepená spadne dřív...Také je třeba počítat s tím, že mnoho lidí udělá hrubou stavbu a ne hned dojde k jejímu "zacelení" fasádou. Buď nemají hned peníze, nebo se řeší ještě interiér...Rok bez fasády není nic divného...Chápu, že pro takové lidi to není, ale ruku na srdce, chtěl by jst emít dům lepený pěnou ? Já ne
Výrazný vliv na přilnavost pěny a to ke všemu, je rosení základového materiálu. Pěna se mnohem lépe chytne i trochu více nabyde, vyzraje a vytvoří si rychleji konečnou strukturu. Lze použít jakoukoli pěnu. Výrobce si jen maže kapsu na doplňkovém materiálu. I ta nejlacinější pěna z marketu bude fungovat úplně stejně. Plošné lepení polystyrenu, tam je penetrace velmi doporučována. Já si nechal nařezad polystyrenové desky o rozměru 2 x 1 metr, to pak bylo mnohem rychlejší. Mezery mezi deskama jsem zapěnil pistolý. Vrazit ji do spáry a lehce zapěnit. Chce to trochu cviku a odhadu, aby toho moc nevylezlo. Výsledek je pasivní dům, který má v republice druhý nejméně průvzdušnou hodnotu v celé ČR. A to bylo první měření. Ten lepší, ten měřil 3x a dodatečně utěsňoval vadná místa.
Ani jedno, nejlepší je zdít na VC maltu. Já tak zdím už od vyučení a je to daleko levnější a trvanlivější. Při maltování ložných spár položím 15mm laťky a potom namaltuji a strhnu podle latěk a ty následně odstraním a vznikne mi tepelně izolační vzduchová mezera a tento způsob je doporučován i pro zdění z pórobetonových tvárnic od nepaměti. Minimální spára z lepidla anebo pěny nedovolí zatlučením srovnat křivou tvárnici tak jak to jde jednoduše u zdění na maltu. Mám postavený svůj dům a zdil jsem obvodové zdivo z Porothermu P+D 40cm na maltu včetně vnitřních příček z bouraných CP 29x14x6,5 a potom jsem uvnitř udělal vápenné omítky a vápenný štuk. V celé stavbě nebyl použit ani čtvereček perlinky, lepidla a multibatu, vše jen vápenný hydrát, cement a písek na maltu a štuk. Základy 8x14m jsme ve dvou lidech (s bratrem) kopali ručně týden a beton byl míchán v míchačce ručně přímo u základů a vylévali jsme míchačku přímo do výkopu a jeden to roztahoval a házel kameny. Betonáž základů trvala ve dvou lidech od rána do večera a následné betonování desky bylo hotové za jedno dopoledne. Přeji hezký den a práci čest.
Jenže je také třeba brát cenu. Takový metr čtvereční strojní omítky vs. ruční klasické je sakra rozdíl. Krát počet metrů v celém domě krát spousta dalších věcí a najednou můžeme být třeba o půl miliónů dolů
@@Adam-di6hl Nejvíc se na stavbě ušetří na tom,že neděláte jednu věc dvakrát,třeba za 20 let nebouráte anhydrit protože potrubí v podlezu už díky usazování kamene a nečistot nemá ten správný průtok a podobně,Klasické domy stojí 200-300 let,ale tyto technologie už po pár desítkách let mají problémy a pěna na chemické bázi je bude mít na 100 %.Tady se nehraje na životnost,ale na rychlost a záruku,dál už je to dodavateli jedno
@@avajavaj : Souhlasím s Vámi. Tento půdorys by byl přitom technikou vykopán dopoledne. Cena cca 5000,- Kč. Jen hlupák by ušetřil takovéto peníze ve prospěch svého zdraví. Ale jak se to říká : Když je .... hlava, trpí celé tělo :-)
Pokud ta pena lepi lepe nez malta nebylo by lepsi u zakladaci malty pockat do druheho dne az vytvrdne a pak pouzit penu? Tim padem by se daly zadelat i pruhy v zakladaci malte ktere tam vznikaji po zakladaci sade
zajímalo by mě Pavle kolik lze vyzdít šárů při soustavném zdění, jestli je nutné dodržovat nějaké technologické přestávky ve zdění, aby pěna dostatečně vytvrdla pro další zdění.
Dobrý den, žádný předpis toto striktně neurčuje. Limitující může být únosnost zakládací malty, pokud se zakládá do zavadlé malty a následně se hned zdí, pak se doporučuje vyzdít 4 řady cihel. V případě, že se zakládá např až další den, poté je možné vyzdít např. i jedno patro. U příček (např. tl. 11,5 cm) bych doporučoval vyzdít stěnu na "dva záběry".
Zdravím jaké je celkové porovnání obou metod (časově určitě pěna, v celkových nákladech na metr?) protipožární vlastnosti? Vnitřní příčky jsou doporučené na pěnu nebo maltu? Nevím jestli jsem slyšel správně ve videu jste říkali, že k broušeným cihlám dává Heluz zdarma pěnu nebo maltu na potřebnou spotřebu. děkuji Patrik
Slyšel jsem že při použití pěny pak dům "vrže" je to pravda?? .. a nebo když budu stavit dům na kopci tak když si nanesu housenky aby mi to větr neodfoukl.. je to možné? :)
Pavle, jeste jste dle meho zapomneli polozit dotaz, do jake vysky se muze zdit na penu a lepidlo? Nekde jsem se doslechl, ze to je maximalne do 4 pater. Svepomocne asi moc lidi nestavi 4ry patra, ale dotaz mi prijde zajimavy.
Počet pater je tuším 5. Bavili jsme se o tom ve videu, které jsme před rokem natáčeli do stavby Svépomocí ŽIVĚ. Tento počet, by ovšem svépomocného stavebníka neměl nijak trápit. :-)
8 лет назад
Charakteristická pevnost zdiva fk z např. Heluz PLUS 38 třídy pevnosti v tlaku P10 - 10 MPa pěna - 1.8 MPa celoplošné lepidlo - 3.6 MPa lepidlo - 2.8 MPa Z toho vyplývá, že výsledná únosnost zdiva všech pojiv je daleko menší než pevnostní třída cihly. Stavebníka by to mohlo na první pohled znejistit, jenomže únosnost 1.8 Mpa je v přepočtu 183 tun/m2, což je na 1m délky zdiva z výše uvedené cihly 69.55 tun. Z toho vyplývá, že řešit únosnost u zdění na pěnu v podmínkách svépomocných staveb je opravdu téměř bezvýznamné. Zdění na pěnu je podle mých zkušeností rychlé, přesné a nenáročné. Aniž bychom si dávali bůhví jak velký pozor i spotřeba odpovídá výpočtu Heluzu.
Ptám se jako laik. Jak je to z excentrickým vybočením zdva? Je PUR horší? Sám pán z heluzu říká (nejprve teoreticky), že příčky které jsou více zatíženy je lepší lepit na 2 pruhy a počítat s tím (prakticky). Osobně mi z reakce na komínový efekt připadá, že to problém je. Kolik stavebíků si dá práci s dobře vymazanými dírami. Zdivo i omitky časem praskají, takže jakékoliv oddělení a snížení tohoto rizika je na místě. Těch podmínek, za kterých vzniká tento efekt, pán vyjmenoval na konci celkem dost.
8 лет назад
Každá třetí - čtvrtá řada cihel se musela kolíčkovat, ani broušené cihly úplně rovné nebyly. Přitom bylo založeno zakládací sadou a laserem. I tak však bylo zdění na pěnu rychlejší než klasika. Cihly po slepení nelze po 30 min. odtrhnout, samotná malta lepí cihly k sobě daleko hůře, jen vytváří vyrovnávací lůžko, proto bych se a příčky lepené pěnou v jedné čáře věšet těžké konstrukce nebál. Komínový efekt vznikne jen v místě defektů zdiva a instalací např. krabiček na vypínače. Stačí vypěnit respektive vysádrovat či vymaltovat. Jinak bych se nebál.
Dobrý den, toto vzdy závisí na dispozicích stavby, např. na rozpětí stropních konstrukcí. Na PU pěnu se běžně zdí 2 patra (lze ale i více). Na maltu pro tenkou spáru lze zdít několika patrové domy bežně 2-4 patra (lze i více).
Jednoducho :) Taketo testy sa robia na hocico, prakticky v kazdom priemyselnom odvetvi. Dany material sa moze napriklad vystavit niekolkonasobne ´´horsim´´ podmienkam, ake panuju bezne. Na zaklade toho sa da usudit, kolko by asi vydrzali, v beznych podmienkach. Inym pripadom je napriklad dlhodobe testovanie (mesiac, pol roka, rok atd.). Nasledne sa vyhodnoti, ako velmi sa zmenil material za dane obdobie a z toho sa uz nasledne da vypocitat, ako sa zmeni za 5 rokov, 10 rokov, 100 rokov...Cize tvrdit, ze nieco by malo pri beznych podmienkach vydrzat 100 rokov nie je nonsens...je to seriozna veda.
@@marcelkuracina8078 Co chápat psaný text, kdy on se směje 100procentnímu tvrzení "vydrží" vs co píšete vy, že je předpokald na základě testů, že by mělo vydržet, ale chápu dost lidí Pr firem už převzalo za své a nerozlišují podobné věci, ale takový by něměli dělat technické věci, kdy závisí životy ;)
@@jakubmana1057 Takže je to simulace/předpoklad a ne jistoty jak tvrdíte vy co umíte "onu matematiku"... Ale chápu, matematika a porozumění textu co napsal JakubMrlian je rozdíl, na to už vy budete muset mít doktorát...
@@jakubmana1057 ano, až na to že my jsme se ve osmdesátých letech ve škole učili (taky na základě této "matematiky"), že poločas rozpadu igelitového sáčku je 2000 let, a dneska existují bakterie, které to za 2 roky sežerou do mrti. Nechci domyslet co bude až se podobné bakterie či houby pustí do těch plastových oken co jsou všude kolem nás, to bude úrazů a smrťáků, až se to začne rozpadat....
Pokud pominu spíše reklamní sdělení tohoto příspěvku, než čistě objektivní informaci o daném problému, může mi kdo chce co chce říkat, zdít na pěnu jednoduše nedává jak z ekonomických, tak hlavně kvalitativních důvodů smysl. Příklad s 50 letým testem kvality ani komentovat nebudu. Upřímně ono i uvedené "lepidlo" už je také hodně v uvozovkách, ale je to stále menší zlo než nějaká pěna! Nic lepšího, než klasická malta se zatím nevymyslelo. Jak z časových, tak i finančních důvodu. Výrobci se nám snaží podobnými reklamními bloky prodat něco na oko kvalitnějšího a jednoduššího, ale opak je bohužel pravdou. Úkol zněl jasně, jak to udělat, abychom vydělali více a produkt vydržel méně, aby se lidé za 20 let vrátili zpět a byli nuceni koupit znovu?? výsledek je pěna ve spreji :-x Poctivá malta a klasická cihla je prakticky nesmrtelná přátelé. Ne vždy je to jednodušší lepší varianta.
kdopak si tenhle pořad objednal??? němco zdění na pěnu vymysleli a zjistili , že u patrových domů nejsou schopni spočítat statiku , tak od toho upustili a ejhle češi to spotřebují... fuj pěnu mám rád, ale na svůj barák jedině maltu . o němcích pěkné bláboly.... jak jsme napřed.. hahaha
Dělám interierové práce SDK,obklady,elektro a na každém domě stavěném na pěnu jsou na vnitřních omítkách vlásenkové praskliny jak zdivo sedá a nejvíc jsou při napojení příček,svislé po celé délce.Není nad příčku vyzděnou do kapes a né tady na ty nerez pásky.NEBRAT
Pravda ta pena je hlupost.. Nekto sa snazil len neco rychlo vymyslet aby na tom zarobili.. Obviously.. Problem s tym najvecsi je ze nerovnosti vznikaju ajtak, ci chces alebo nechces, mozes mat prvy rad zalozeny aj na mikrometer presne a ajtak neskor budu vznikat rozdiely.. je to blbost
Ta pěna je sráč. Od jak živa se dům spojoval betonem a do zimy musel být pod střechou. Tím že budova vymrzla se ustálila vlhkost a proces zrání betonu. Tudíž se pak neobjevovali plísně a praskliny.
ten pan Ing Heinrich, moc hezky mluví a zná a umí.
Pěna je super věc. Mám ji fakt rád. Pohodlně se s ní pracuje, je lehká a tak. Třeba polystyren lepím jedině pěnou. I když je to lákavé, tak na zdění určitě nepoužiju. Sedlácký rozum mě velí, že cihla, i ta broušená v nasa, prostě rovná není. Pěna se splácne a cihly se dotýkají bodově. Lepidlo (zdící malta) právě tyto nerovnosti pohltí a cihly jsou zatížené po celé ploše rovnoměrně. Při bodovém zatížení cihly, v místě bodového styku, je zatížení extrémní a cihla praskne. No a pak další a další a ....
Dobrý den,
dík za komentář. Vlastnosti malt na únostnost zdiva jsou zohledněny v našich podkladech (Příručka pro projektanty a stavitele).
Jsem si téměř 100% jistý, že když postavím zeď 2m vysokou "lepenou" tou pěnou, nebo normálně vyzděnou a pak na tyto zdi budu v jejich vrcholu z boku (tedy kolmo k nim) působit nějakou silou, tak ta lepená spadne dřív...Také je třeba počítat s tím, že mnoho lidí udělá hrubou stavbu a ne hned dojde k jejímu "zacelení" fasádou. Buď nemají hned peníze, nebo se řeší ještě interiér...Rok bez fasády není nic divného...Chápu, že pro takové lidi to není, ale ruku na srdce, chtěl by jst emít dům lepený pěnou ? Já ne
Ako vždy a vo všetkom. Sme len skúšobne králiky. Mi to začneme a ak sa to osvedčí tak začnú stým aj iný.
Inak dobre :)
Výrazný vliv na přilnavost pěny a to ke všemu, je rosení základového materiálu. Pěna se mnohem lépe chytne i trochu více nabyde, vyzraje a vytvoří si rychleji konečnou strukturu. Lze použít jakoukoli pěnu. Výrobce si jen maže kapsu na doplňkovém materiálu. I ta nejlacinější pěna z marketu bude fungovat úplně stejně. Plošné lepení polystyrenu, tam je penetrace velmi doporučována. Já si nechal nařezad polystyrenové desky o rozměru 2 x 1 metr, to pak bylo mnohem rychlejší. Mezery mezi deskama jsem zapěnil pistolý. Vrazit ji do spáry a lehce zapěnit. Chce to trochu cviku a odhadu, aby toho moc nevylezlo. Výsledek je pasivní dům, který má v republice druhý nejméně průvzdušnou hodnotu v celé ČR. A to bylo první měření. Ten lepší, ten měřil 3x a dodatečně utěsňoval vadná místa.
Ani jedno, nejlepší je zdít na VC maltu. Já tak zdím už od vyučení a je to daleko levnější a trvanlivější. Při maltování ložných spár položím 15mm laťky a potom namaltuji a strhnu podle latěk a ty následně odstraním a vznikne mi tepelně izolační vzduchová mezera a tento způsob je doporučován i pro zdění z pórobetonových tvárnic od nepaměti. Minimální spára z lepidla anebo pěny nedovolí zatlučením srovnat křivou tvárnici tak jak to jde jednoduše u zdění na maltu. Mám postavený svůj dům a zdil jsem obvodové zdivo z Porothermu P+D 40cm na maltu včetně vnitřních příček z bouraných CP 29x14x6,5 a potom jsem uvnitř udělal vápenné omítky a vápenný štuk. V celé stavbě nebyl použit ani čtvereček perlinky, lepidla a multibatu, vše jen vápenný hydrát, cement a písek na maltu a štuk. Základy 8x14m jsme ve dvou lidech (s bratrem) kopali ručně týden a beton byl míchán v míchačce ručně přímo u základů a vylévali jsme míchačku přímo do výkopu a jeden to roztahoval a házel kameny. Betonáž základů trvala ve dvou lidech od rána do večera a následné betonování desky bylo hotové za jedno dopoledne.
Přeji hezký den a práci čest.
proč se nedřít když to jde co?
Jenže je také třeba brát cenu. Takový metr čtvereční strojní omítky vs. ruční klasické je sakra rozdíl. Krát počet metrů v celém domě krát spousta dalších věcí a najednou můžeme být třeba o půl miliónů dolů
@@Adam-di6hl Nejvíc se na stavbě ušetří na tom,že neděláte jednu věc dvakrát,třeba za 20 let nebouráte anhydrit protože potrubí v podlezu už díky usazování kamene a nečistot nemá ten správný průtok a podobně,Klasické domy stojí 200-300 let,ale tyto technologie už po pár desítkách let mají problémy a pěna na chemické bázi je bude mít na 100 %.Tady se nehraje na životnost,ale na rychlost a záruku,dál už je to dodavateli jedno
@@avajavaj : Souhlasím s Vámi. Tento půdorys by byl přitom technikou vykopán dopoledne. Cena cca 5000,- Kč. Jen hlupák by ušetřil takovéto peníze ve prospěch svého zdraví. Ale jak se to říká : Když je .... hlava, trpí celé tělo :-)
Dotaz - mám pěny v nichž není tlak . Porádíte někdo jak použít ?
Pokud ta pena lepi lepe nez malta nebylo by lepsi u zakladaci malty pockat do druheho dne az vytvrdne a pak pouzit penu? Tim padem by se daly zadelat i pruhy v zakladaci malte ktere tam vznikaji po zakladaci sade
zajímalo by mě Pavle kolik lze vyzdít šárů při soustavném zdění, jestli je nutné dodržovat nějaké technologické přestávky ve zdění, aby pěna dostatečně vytvrdla pro další zdění.
My vyzdili u vnitřních zdí celé patro za 1 den
Dobrý den,
žádný předpis toto striktně neurčuje. Limitující může být únosnost zakládací malty, pokud se zakládá do zavadlé malty a následně se hned zdí, pak se doporučuje vyzdít 4 řady cihel. V případě, že se zakládá např až další den, poté je možné vyzdít např. i jedno patro. U příček (např. tl. 11,5 cm) bych doporučoval vyzdít stěnu na "dva záběry".
K cihlam 30+.... Tam jsou celkem přesne.....ale přickovky jsou dost často úplně do banánu 😀
Rád bych se zeptal, zda je možné vyzdít na pěnu a nechat přes zimu bez zastřešení? Děkuji.
Dobrý den,
přes zimu je nutné chránit zdivo proti povětrnosti. Je tedy nutné zakrýt korunu zdiva např. zatěžkanou fólií, plachtou, apod.
Zdravím jaké je celkové porovnání obou metod (časově určitě pěna, v celkových nákladech na metr?) protipožární vlastnosti? Vnitřní příčky jsou doporučené na pěnu nebo maltu? Nevím jestli jsem slyšel správně ve videu jste říkali, že k broušeným cihlám dává Heluz zdarma pěnu nebo maltu na potřebnou spotřebu. děkuji Patrik
Ne zdarma ale v ceně. Alespoň vidíš jak tě natáhli.
Slyšel jsem že při použití pěny pak dům "vrže" je to pravda?? .. a nebo když budu stavit dům na kopci tak když si nanesu housenky aby mi to větr neodfoukl.. je to možné? :)
nieje staviam takto domy už dlho ... preto sa tam dava voda na kocky aby pena lepšie držala
vlastně,vlastně vlastně..hrozně to trhá uši :D
mi to nevadí, hlavně když se dozvím co potřebuji, vlastně
Dobrý den, kde mohu zakoupit trička s reklamou heluz?
Dobrý den, doporučujeme obrátit se na společnost HELUZ. Pokud byste chtěl trička s reklamou Svépomocí.cz najdete je na eshop.svepomoci.cz
v cukrarně
Pavle, jeste jste dle meho zapomneli polozit dotaz, do jake vysky se muze zdit na penu a lepidlo? Nekde jsem se doslechl, ze to je maximalne do 4 pater. Svepomocne asi moc lidi nestavi 4ry patra, ale dotaz mi prijde zajimavy.
Počet pater je tuším 5. Bavili jsme se o tom ve videu, které jsme před rokem natáčeli do stavby Svépomocí ŽIVĚ.
Tento počet, by ovšem svépomocného stavebníka neměl nijak trápit. :-)
Charakteristická pevnost zdiva fk z např. Heluz PLUS 38 třídy pevnosti v tlaku P10 - 10 MPa
pěna - 1.8 MPa
celoplošné lepidlo - 3.6 MPa
lepidlo - 2.8 MPa
Z toho vyplývá, že výsledná únosnost zdiva všech pojiv je daleko menší než pevnostní třída cihly. Stavebníka by to mohlo na první pohled znejistit, jenomže únosnost 1.8 Mpa je v přepočtu 183 tun/m2, což je na 1m délky zdiva z výše uvedené cihly 69.55 tun. Z toho vyplývá, že řešit únosnost u zdění na pěnu v podmínkách svépomocných staveb je opravdu téměř bezvýznamné. Zdění na pěnu je podle mých zkušeností rychlé, přesné a nenáročné. Aniž bychom si dávali bůhví jak velký pozor i spotřeba odpovídá výpočtu Heluzu.
Ptám se jako laik. Jak je to z excentrickým vybočením zdva? Je PUR horší? Sám pán z heluzu říká (nejprve teoreticky), že příčky které jsou více zatíženy je lepší lepit na 2 pruhy a počítat s tím (prakticky).
Osobně mi z reakce na komínový efekt připadá, že to problém je. Kolik stavebíků si dá práci s dobře vymazanými dírami. Zdivo i omitky časem praskají, takže jakékoliv oddělení a snížení tohoto rizika je na místě. Těch podmínek, za kterých vzniká tento efekt, pán vyjmenoval na konci celkem dost.
Každá třetí - čtvrtá řada cihel se musela kolíčkovat, ani broušené cihly úplně rovné nebyly. Přitom bylo založeno zakládací sadou a laserem. I tak však bylo zdění na pěnu rychlejší než klasika. Cihly po slepení nelze po 30 min. odtrhnout, samotná malta lepí cihly k sobě daleko hůře, jen vytváří vyrovnávací lůžko, proto bych se a příčky lepené pěnou v jedné čáře věšet těžké konstrukce nebál.
Komínový efekt vznikne jen v místě defektů zdiva a instalací např. krabiček na vypínače. Stačí vypěnit respektive vysádrovat či vymaltovat. Jinak bych se nebál.
Dobrý den,
toto vzdy závisí na dispozicích stavby, např. na rozpětí stropních konstrukcí. Na PU pěnu se běžně zdí 2 patra (lze ale i více).
Na maltu pro tenkou spáru lze zdít několika patrové domy bežně 2-4 patra (lze i více).
pena vydrží 100rokov je to vyskúšané prosím vás ako ste to stihli 3:10
Jednoducho :) Taketo testy sa robia na hocico, prakticky v kazdom priemyselnom odvetvi. Dany material sa moze napriklad vystavit niekolkonasobne ´´horsim´´ podmienkam, ake panuju bezne. Na zaklade toho sa da usudit, kolko by asi vydrzali, v beznych podmienkach. Inym pripadom je napriklad dlhodobe testovanie (mesiac, pol roka, rok atd.). Nasledne sa vyhodnoti, ako velmi sa zmenil material za dane obdobie a z toho sa uz nasledne da vypocitat, ako sa zmeni za 5 rokov, 10 rokov, 100 rokov...Cize tvrdit, ze nieco by malo pri beznych podmienkach vydrzat 100 rokov nie je nonsens...je to seriozna veda.
@@marcelkuracina8078 Co chápat psaný text, kdy on se směje 100procentnímu tvrzení "vydrží" vs co píšete vy, že je předpokald na základě testů, že by mělo vydržet, ale chápu dost lidí Pr firem už převzalo za své a nerozlišují podobné věci, ale takový by něměli dělat technické věci, kdy závisí životy ;)
nemohl jsem si nevšimnout nápisu IDEÁLNÍ NA PASIVNÍ DOMY co to znamená ? Když by byly aktivní tak si ten dům odcestuje ?
Jednoduse receno jsou pasivni domy mnohem vice tepelne izolovane ....jak zdivo tak treba okna s trojitym sklem apod :)
Aktivní znamená že se vám při zemětřesení sesune. Jelikož střih se v našich seismických podmínkách moc neřeší.
ze 100 rokov a to ste kedy skusaly????
v roce 1912 na Titaniku
Tomu sa hovori matematika, sampling a matematicke modely. Ja viem to uz je vysoka skola...
@@jakubmana1057 Takže je to simulace/předpoklad a ne jistoty jak tvrdíte vy co umíte "onu matematiku"... Ale chápu, matematika a porozumění textu co napsal JakubMrlian je rozdíl, na to už vy budete muset mít doktorát...
@@jakubmana1057 ano, až na to že my jsme se ve osmdesátých letech ve škole učili (taky na základě této "matematiky"), že poločas rozpadu igelitového sáčku je 2000 let, a dneska existují bakterie, které to za 2 roky sežerou do mrti. Nechci domyslet co bude až se podobné bakterie či houby pustí do těch plastových oken co jsou všude kolem nás, to bude úrazů a smrťáků, až se to začne rozpadat....
Pokud pominu spíše reklamní sdělení tohoto příspěvku, než čistě objektivní informaci o daném problému, může mi kdo chce co chce říkat, zdít na pěnu jednoduše nedává jak z ekonomických, tak hlavně kvalitativních důvodů smysl. Příklad s 50 letým testem kvality ani komentovat nebudu. Upřímně ono i uvedené "lepidlo" už je také hodně v uvozovkách, ale je to stále menší zlo než nějaká pěna! Nic lepšího, než klasická malta se zatím nevymyslelo. Jak z časových, tak i finančních důvodu. Výrobci se nám snaží podobnými reklamními bloky prodat něco na oko kvalitnějšího a jednoduššího, ale opak je bohužel pravdou. Úkol zněl jasně, jak to udělat, abychom vydělali více a produkt vydržel méně, aby se lidé za 20 let vrátili zpět a byli nuceni koupit znovu?? výsledek je pěna ve spreji :-x Poctivá malta a klasická cihla je prakticky nesmrtelná přátelé. Ne vždy je to jednodušší lepší varianta.
kdopak si tenhle pořad objednal??? němco zdění na pěnu vymysleli a zjistili , že u patrových domů nejsou schopni spočítat statiku , tak od toho upustili a ejhle češi to spotřebují... fuj pěnu mám rád, ale na svůj barák jedině maltu . o němcích pěkné bláboly.... jak jsme napřed.. hahaha
děláme reklamu na drahý řešení :)
Dělám interierové práce SDK,obklady,elektro a na každém domě stavěném na pěnu jsou na vnitřních omítkách vlásenkové praskliny jak zdivo sedá a nejvíc jsou při napojení příček,svislé po celé délce.Není nad příčku vyzděnou do kapes a né tady na ty nerez pásky.NEBRAT
Pravda ta pena je hlupost.. Nekto sa snazil len neco rychlo vymyslet aby na tom zarobili.. Obviously.. Problem s tym najvecsi je ze nerovnosti vznikaju ajtak, ci chces alebo nechces, mozes mat prvy rad zalozeny aj na mikrometer presne a ajtak neskor budu vznikat rozdiely.. je to blbost
stavba.tzb-info.cz/107021-test-zdeni-na-polyuretanovou-penu
To jsou přesně ty praskliny na novostavbách a o kterých jsem psal
Píšou tam lži
Tak čo je lepšie lepidlo alebo pena
Já osobně zkoušel lepidlo i pěnu a raději používám pěnu
Nulová pevnost v tahu a smyku pidi.. Super dům je z betonu... Zemětřesení nemáme, by vše vyskakalo a držel jen beton :)
Pěna vám nikdy dlouhodobě nebude držet jako vápencocěentové materiály, kdo jenom trošku chápe chemii a fyziku odpověď zná. Pěna je průser!
a co to udělá když začne hořet, raději ani nedomýšlet...
@@patricieprojektova667 🤣🤣🤣🤣🤣
Zvažuji použít pěnu i lepidlo.Už to někdo zkoušel?
Na fuškach používám obojí varianty zatím bez problémů.
Pěnou jsem lepil polystyren a drží to jak beton 😁
Ta pěna je sráč. Od jak živa se dům spojoval betonem a do zimy musel být pod střechou. Tím že budova vymrzla se ustálila vlhkost a proces zrání betonu. Tudíž se pak neobjevovali plísně a praskliny.
Betonem se dům nikdy nespojoval - vápenná malta, vápennocementová malta. Beton nikdy!
Vlastně, vlastně, vlastně......
Zlatej itong
Ytong
Trápí Vás vlhké zdi a plíseň ? Pomůže Vám Dried Box.
Vyborne Horste :) a to se vyplati!!!