Volá Mars #1 - tentokrát o ledu

Поделиться
HTML-код
  • Опубликовано: 12 сен 2024
  • Nepravidelný pořad o nejnovějších vědeckých objevech spjatých s Marsem i jejich zasazení do kontextu! Tentokrát o objevení vodního ledu v jedné části Marsu!

Комментарии • 15

  • @danielbukovsky9517
    @danielbukovsky9517 2 месяца назад +1

    Mám strašně moc rád tento kanál a povídání o vesmírné vulkanologii

  • @FranZavo
    @FranZavo 7 месяцев назад +1

    Dík pane

  • @Krmic1
    @Krmic1 7 месяцев назад

    Děkuji 😘

  • @Hobbittak
    @Hobbittak 7 месяцев назад

    Ohledně cesty na Mars a nemožnosti komunikace na několik let. Podle mne to pro spoustu lidí nebude problém. Dříve když ještě nebyly telefony, internet tak také lidi jezdili do zahraničí a domů se vraceli po 5, 10 letech. A dopisy taky chodili týden. Takže také byly bez rodin, bez přátel.
    Jasně, že Mars je trochu dál než Amerika a Mars bude taková "samotka", protože tam bude jen "pár" stále stejných lidí.
    Ale i tak si myslím, že to těm lidem uběhne jako voda, protože budou mít spoustu práce a nebudou mít čas na nějaké stesky po domově. Alespoň to je můj pohled. Je spousta lidi, pro které samota nic neznamená. A jasně, že lidi kdo nevydrží 5 minut bez pípnutí mobilu jestli jim někdo neodepsal tam asi nepoletí. 🙂

    • @xbnlf
      @xbnlf 7 месяцев назад +1

      Potiz je to spis technicka, dneska si muzes v krabicce velikosti sirek vzit sebou gigantickou zasobu filmu, knizek, .... ale pokud resis nejaky akutni problem, nikdo ti nepomuze. Normalne by to fungovalo velice podobne jako email. Co se tyce komunikace, tak typicky se vyuziva laser, protoze zvlada vetsi objemy dat, to nesmi byt mezi komunikujicimi slunce. Pak se da pouzit radio, za cenu vyrazneho snizeni bitrate.
      Mas ale dalsi aspekty. Letet na Mars proto aby si tam nekdo zapich vlajecku je proste pitomost. Defaultne tam mas totiz cca 3 mesice. Mnohem efektivnejsi by bylo tam zustat rok, a pak se vystridat. Po navratu se da predpokladat nejaka ta karantena, 1/2 roku rekneme. Co vic, pokud by se povedlo najit nejaky ty martany ;D (bohate staci nejaky jednoduchy organismus), tak bys zbytek zvivota treba taky stravil zavreny v nejake plechovce ve vesmiru.
      Karantenou budes muset projit i pred odletem a mozna ne zdaleka jen karantenou. Zvazuje se i nasazeni umele mikroflory atd. Aby se zredukovala pravdepodobnost ruznych zdravotnich problemu.
      Da se tudiz predpokladat, ze i kdyz se nic nepodela, budes nedostupny a zavreny se stejnymi lidmi nejmene 5 let. A po naprosto drtivou vetsinu toho casu naopak nebudes mit vubec do ceho pichnout.
      Pricti k tomu rekneme nejmene 10 let pripravy na let. A pravdepodobnost aktualne rekneme 95%, ze se nevratis. Vis jaka je aktualni pravdepodobnost, ze tam uspesne dopadne nejaka sonda? Cca 40%. To ze dostanes na Mars = jenom tam, ziveho cloveka, bude tak 10%.

  • @1986Merlin
    @1986Merlin 7 месяцев назад +1

    Zdravím, opět super video :)
    Ale vnutila se mi otázka: když sondy objevují jen pár centimetrů pod vrchním regolitem led, jak mohou být na takových místech i hluboké krátery - resp. jak hluboko by měla být voda ještě zmrzlá? Bych očekával, že po impaktu se vytvořený kráter zalije vodou z okolí, ak zmrzne, pokryje "prachem" ... Děkuji za vysvětlení :)

    • @Chmee2
      @Chmee2  7 месяцев назад +1

      Googlete rampart craters. Z fotek uvidite, co se stane. V zakladu se led roztavi, podlozi tece a pak zase zmrzne. Dela to zajimave laloky okolo tech krateru.
      Jinak kryosfera Marsu, se dle oblasti odhaduje na stovky mezru az vyssi kilometry

  •  7 месяцев назад

    A k dalšímu videu, u jednoho z živejch přenosů z Islandu jeden z diváků zmiňoval vnitrodeskový vulkanismus (pokud jsem dobře Wikipedioval, tak asi něco jako Horký skvrny) - nechtěl bys to někdy nějak vysvětlit, jako že proč, jak a co to sakra je? :)

    • @Chmee2
      @Chmee2  7 месяцев назад +2

      Ano. Island nejenom ze lezi na rozhrani dvou litosferickych desek, ale take v miste, kde je horka skvrna, respektive plastova pluma. Ta umoznuje masivni sopecnou cinnost i uprostred litosferickych desek

    • @sfvb
      @sfvb 7 месяцев назад

      ruclips.net/video/Na-sHl0nXc0/видео.htmlsi=I5_V0MGt0A-55iuF

  • @xbnlf
    @xbnlf 7 месяцев назад

    19:00 ... to ale neni dane techologii. Technologie by byla, ale pristavani by vyzadovalo mnohem vice paliva na brzdeni, a to palivo by se tam muselo vzit sebou, coz opet znamena mnohem vice paliva pri startu. Ve skutecnosti vetsina sond na Mars ani tak nepristane, jako spis dopadne.
    35:50 ... pokud si pamatuju, uzavreny cyklus se zatim nikomu nepovedlo udrzet ani na Zemi. Ale miliony lidi na to vazne netreba, za predpokladu ze se ti lide nahradi technikou.
    50:50 ... civilni letadla se tlakuji na 8 000ft neboli cca 2,5km vysky (respektive ponekud mene = vyssi tlak, toto jsou mezni hodnoty). Proto se lidem s nekterymi obtizemi letat vrele nedoporucuje. Dela se to primarne kvuli omezeni namahani draku, ktery se pritom roztahuje a smrstuje.

  • @slavomirjelinek4349
    @slavomirjelinek4349 7 месяцев назад

    Pane Vy ste v péoriadku? Vy vedci a vedkyne.

  • @dito1177
    @dito1177 7 месяцев назад

    45:40 :) Vzhledem k tomu že tlak je to co drží vše uvnitř nás, tak by bylo potřeba ještě hnědé kalhoty k té kyslíkové masce, kdekoliv na Marsu :)
    48:30 pro člověka je důležitý jak tlak tak relativně přesné složení atmosféry tlak ideálně tlak jako na zemi (+/- 1,3-0,7 atmosféry (0,3 je na vrcholku Mount Everestu ale to není něco trvale zvládnutelného (Na Marsu je tlak podle tabulek uvedených ve videu 0.0118 až 0.0008 atmosféry))) se složením 20-25%kislík zbytek dusík dlouhodobě aby tělo správně fungovalo. (Krátkodobě může jít o trochu dál ale ne na trvalo) Tlak je zapotřebí aby tělo fungovalo jak má a pokud je kyslík nad 25% nastává výrazně zrychlený srdeční tep a to vede k zvýšenému tlaku a to vede časem k selhávání orgánů. (Pár měsíců až let) (Na krátkou chvíli člověk vydrží i trochu větší koncentrace (Klidně 100% za lehce sníženého tlaku) ale nad 50% kyslíku by po pár dnech mohlo vést u hodně lidí k vážným zdravotním problémům přímo způsobených kyslíkem) Tlak je zapotřebí aby fungovali správně kapaliny v těle + jsme stavěni tak aby nám do plic tlak vháněl vzduch + tlak drží i další věci uvnitř nás. A zároveň rychlé přechody z jednoho tlaku do druhého by vedly k vzniku embolií takže je nutné aby byl tlak i hodně stabilní a velké změny nastávali hodně pomalu.
    Naše těla jsou prostě stavěná na to být na zemi kde nejsou tak razantní změny za normálních okolností bez moderních přístrojů skoro ani možné dosáhnout pokud vynechám hloubkové potápění a nebo výšlapy na hodně vysoké hory kde se také dělají pokud jde o hory přestávky třeba na den aby si tělo zvyklo a nebo při tom potápění se vynořuje pomaleji než stoupají bublinky k hladině.