S Ondrou jste úplně nepřekonatelný tým. Jste oba vtipní, odborně zdatní a skvěle umíte problematiku vysvětlit. Díky vám se vždy dozvím fůru nových informací. Děkuji.
super. jediná fotovoltaika, čo má teda vlastne zmysel, je klima s panelom. čím viac pečie slnko, tým viac energie má klima a v zime dokáže prípadne prikúriť.
Je super, žě někdo ukazuje i chyby. Bylo by super sehnat i někoho kdo se těch chyb už vyvaroval. Aby byl lépe vidět ten rozdíl, a lidi tyhle chyby přestali ignorovat.
Jen taková malá vsuvka, Země žádný východ nebo západ nemá a Slunce nevychází a nezapadá, jestli něco vychází a zapadá, je to Země 🙂 jen tak pro zasmání 🙂
Najlepsie videa a fotovoltaike v celom cesku a slovensku...uplne ze top ziadne odrby ...pravdy,vyhody, nevyhody zaujimavosti navody a rady v jednom...ziadne odrby predajcov!!!top dvaja pani....dakujem za vsetkych tymto videam
Díky za vyčerpávající informace. Jsem přesně ten případ, kde celý dům jede na elektřinu včetně topení drátem v podlaze. A po shlédnutí videa nepůjdu Go no go. Já vám snad pošlu něco na Patreon :)
Tady doplnujici info k podlahovemu topení, je o to jestli mate kabel pod krytinou - primotop. Ale jestli zalito v betonu - akumulace a tam je vhod. To samé jaký je RD jestli zděný nebo dřevostavby ? A jestli je pasiv tak úplně něco jiného. A na raditory úplně zapomenout :-))
@@ondrej.bacinabude nějaké porovnávací video se současnou legislativou? Dnešní povolený výkon už by mohl něco vytopit, u pasivu? Jestli jsem video přehlédl tak sorry 😁
Tak já FV topím, nebo spíše zkracuju normální topnou sezónu a to i do elektrických podlah. Výhodou je akumulace do 5cm betonového potěru elektricky vytápěné podlahy.
Zhlednul jsem video celé až do konce. Některé pasáže jsem si musel pustit znova. Nejlepší je ta Grafana na konci videa. Tam je vše vidět názorně a přehledné. Moc jste mi pomohl jak vy tak hlavně váš kolega z videa. Milé rád přispějí k další tvorbě jen co zjistím jak. Ještě jednou vám oběma z videa děkuji.
Důležitá je i lokace. Při tlakové výši podzim -zima je u nás na horách třeba 10 dní jasno ale celé Česko leží v mlze. V létě je to na horách horší než v nížině ale z pohledu fotovoltaiky jsou hory celkově lepší.
Skvelé video, aj keď hrozne smutné! 😀 Ale od úmyslu dať si fotovoltaiku ma to neodradilo - ale ja mám zasa na to dobré podmienky: mám plnú netienenú strechu na JZJ, mám v boileri na teplú vodu aj elektrickú špirálu, takže si plánujem na tú špirálu natiahnuť separé kábel, elektro špirálu nastaviť na teplotu +1-2°C nad teplotu nastavenú z plynového kotla - takže mne by už len tá špirála mohla robiť do značnej miery "uschovávač prebytkov" - pričom plánujem aj virtuálnu batériu. Takže mne fotovoliatika zmysel dáva perfektný.
Super videa o fve chlapi 👍 Po zhlédnutí všech vaších videí o fve jsem dospěl k názoru , že fve asi fakt zatím nepotřebuju. Roční spotřebu el. Energie mám do 3Mwh plus topím vlastním dřevem, občas kondenzačním kotlem na plyn, kterým v letě ohříván hlavně jen tuv. Celkově se vlezu do 30-35 tisíc ročně za celkovou spotřebu energie domu el+plyn. Takže díký za ušetřené peníze za fve👍 zatím do toho nejdu, ikdyž koníček by to byl krásny 😁
Díky za feedback. Je to skutenčně tak - FVE se rozhodně nevyplatí každému. Je potřeba to vždy zvážit z více stran. Pod některým z videí jsme dávali i odkaz na diskusní forum s tabulkou, kde si každý může vložit svoji spotřebu a další údaje, čímž zjistí, kolik elektřiny mu FVE ročně ušetří. Aby to dávalo ekonomický smysl, tak je většinou potřeba vařit i ohřívat TUV elektřinou a plyn si nechat jen na zimu a topení. A 3MWh spotřeby ročně je určitě málo :) Takže leda jako toho koníčka a manželce raději neukazovat cenovku :D
Jj, jsem na tom stejne. Topeni + TUV = 8 MWh plynovy kondenzacni kotel. Elektrinu mam 2,5 MWh (spotrebice + vareni). At pocitam, jak pocitam, v nejlepsim pripade jsem se dostal na navratnost 20 let.... Skoda. Ja bych si tak chtel hrat s grafiky... :)
Zdravím, mám TČ v 50 let starém domě. Litinové radiátory a je to stará konstrukce 90/60. Vodá v zimě je cca mas 45 C. SCOP je sice u TČ psaná 4,89 ale realita je jiná a to 2,99 u mého domu. Nejdůležitější je dobré zateplení i starších domů.
Dobrý deň Prosím vás, mám obdobný problém. Svokrovci majú 30r dom, radiatori, a zvažujú TC. Je to vhodne? Majú zateplené a vymenene okna. Ďakujem za odpoved
Souhlas - po těch zkušenostech co mám, už bych dnes vše stavěl/rekonstruoval úplně jinak. Bohužel, v minulosti jsem udělal hodně moc špatných rozhodnutí a změna mi zabere delší čas a fůru peněz. Ale do důchodu to snad stihnu.
Jenom drobná připomínka, pánové mají pravdu. Ovšem v přechodném období ( březen-duben) je to veselejší. To samé na podzim. Takže nakupuji na topení od listopadu do února. Dávat kabel do podlahy je nesmysl a plýtvání, když lze instalovat tepelné čerpadlo, které spotřebuje x-krát méně při stejném výkonu. Před virtuální baterií jsem varoval už dříve, je to prodělečná past.
Díky za povedené video. Zrovna se rozhoduju, jestli jít, nebo nejít... A tohle video ukázalo věci které se moc vidět nedají a to vlastní spotřeba Boxu.
Jó kluci jste dobří, že si tu blbost přiznáte. Každý stavebník asi udělá něco špatně ✌🏻 Ještě si vzpomínám na veletrh kde mě boreček přesvědčoval do drátů v podlaze. Naštěstí mi to už tenkrát docvaklo a šlo to všechno do vody v podlaze bez jediného radiátoru. Ať se daří.
Dobré jako vždy. Ale nedá mě to .. :-) Chápu argument k virtuálce, že tu nebude za stejných podmínek, jako jsou dnes, věčně. Ono pokud by do níc šli všichni co si dnes pořizují FVE, tak to ČEZ brzo změní. Říkám si ale, že až nebude VB tak výhodná, jako je dneska (ne není to jen "záplata" Ondro) bude jistě nějaký lepší prodej napřímo. Tedy snad už nebudou žádné obstrukce u ČEZu k druhému EANu pro FVE, protože nechceš prodávat a kupovat u jednoho dodavatele. Grafana super, jak sám víš jedu na ní od záčátku co mám FVE. Omalovánky máme rádi. Tedy ale ta spotřeba to je masakr :-)
Dobrý den, ta spotřeba topení je masakr, mám od některých lidí zatracované TČ země voda , v nezateplené novostavbě 189m2 a spotřeba zima 2020-21 byla průměr 13,3kw za 24h, letos to bude méně Jinak škoda ze nemáte panely FVE na jih, to by ten graf vypadal jinak, ale děkuji co děláte.
chalani opat super video, v niecom sice nesuhlasim ale ja uz som raz taky :) ale tesi ma ze ste dalsi dokaz toho ze system ktory som si doma urobil aj niekto dalsi povazuje za "rozumny" 10kWp (5 kwp na streche a 5kwp na plote, voda v podlahe, akumulacny bojler a elektrokotel. pouzivame aj krb (bez vymenniku) ale castejsie obcas prikurujem klimatizaciou a celorocna potreba nasho domu (180m2 zastavana plocha) na kurenie je okolo 2600kwh (potreba bez pouzitia FVE - takuto spotrebu sme mali cisto na elektrinu zo siete nakolko az teraz ideme spustat tych 10kwp tak uvidime co sa udeje)
WOW! Celková spotřeba jen 2,6MWh elektřiny ročně, při topení elektrokotlem a klimou? To je sen... Určitě máte výborně zateplený celý dům, že? Je i v pasivním standardu? A také velmi málo elektrospotřebičů, nebo je asi poctivě vypínáte.
@@obajer - nene, 2600 je jen topeni podlahou, vychadzi to cca 15kwh/m2/p.a. celkove dom spotrebuje cca 7MWh elektriky rocne (topeni 2600kWh, spotrebice vareni prani atd cca 4000kWh, zbytek ohrev TUV. mame 6 mesacne dieta a stale sa u nas vari zehi perie ... takto nam to funguje ked sa absolutne neobmedzujeme vnicom presne ako vy... 2600 total to by bol asi trosku extrem :D
@@obajer dom je celkom rozumne navrhnuty a postaveny s zateplenim 30cm EPS na stenach a dopredu som ho projektoval s umyslom pouzitia FVE, studny a v buducnosti elektromobil ale stale cakam na Teslu model 3 s V2H technologiou :D skor pre man elektromobil asi nebude mat financny zmysel vzhladom na minimum km ktore najazdime
ahoj, dostal jsem se k tomuto videu až teď. TČ daikin co ma ja ma na hlavnim panelu spotřebovanou energii za rok cca 4mW, celková spotřeba 12MW. Není pravda, co říkáte o spotřebě. Jo a to TČ zajišťuje i TUV a v letních mesících chladím do podlahy! takže reálně bude na vytápění 2-3MW. to TČ má příkon na vytápění 1,6-1,7kW a je vybavena inverterem. takže když není -15 tak ty spotřeby nejsou až tak hrozné a dá se v pěkných dnech dost pomoct, teda doufám, za pár dní mi budou montovat fve.
První solárku jsem viděl ve hvězdárně v Úpici snad ještě za totáče. Šel čas a já se rozhodl teprve před 3 roky, jak vyřešit elektriku a topení. Oboje mám zadarmo, ještě vydělám a investice je zaplacená. Těžím a HW vždy prodám. Jen by bylo lepší topit do vody.
Pekný deň. Ako uvažujem ja s FV: Dávam 12 panelov AmeriSolar 385 Wp, striedač 8,8 kW,.. a cez topnú špirálu (buď 2400W, alebo silnejšiu 2x 2000W) si chcem pritápať AKU nádržou ATTACK 800 K (je to nádrž v nádrži 800 litrová = 160 lit.TUV + 640 lit.UK) a + rozvod do liatinových radiátorov. A to je moja batéria. Prípadné prebytky v lete cez elektromer 4Q do siete. Mám splyňovací kotol na drevo ATTACK DP25 Profi + 32 m3 suchého dreva. O žiadnej batérii neuvažujem (zatiaľ - som dôchodca - sú drahé). Veľmi ste ma potešil s INFO, že do 100 lit.vody dám 10 kW. Teoreticky do 800 lit. môžem dať 80 kW - samozrejme nie v zime. Som z Trebišova - svit cca 1300 W/h, uhol sklonu chcem 35 stupňov - orientácia - čistý JUH. Možno neskôr doplním panely. A dávam pochvalu za vynikajúci obsah. Chcem Vás poprosiť - či uvažujem správne - hoci krátkou odpoveďou. Milan Porhinčák, Trebišov. Mail: porhincakm@gmail.com Tel: +421 904 584 972 Ďakujem a celý príspevok si idem uložiť. ŠIKOVNÝ.
Ano, tohle na přitápění fungovat bude. Samozřejmě, ještě lepší by bylo prohnat tu elektřinu přes tepelné čerpadlo, které by ji v zimě vynásobilo cca 3x. Jenže TČ je drahá věc a hlavně, při spojení s radiátory nefunguje moc dobře. Takže topná spirála bude OK. Pozor na jednu věc, ve videu jsem to nerozvedl, ale 10kW tepla uložíte do 100L horké vody pokud ji bude ohřívat z nuly na 100°C. V praxi budete ohřívat v nějakém menším rozsahu horní a spodní teploty, takže je lepší uvažovat s tím, že té energie uložíte do vody jen poloviční množství. Co se týče toho přitápění, listopad-prosinec-leden to fungovat nebude, ale únor-březen-duben-květen Vám to s topením pomůže. To samé na podzim. Ještě že máte ten kotel na dřevo, ten Vám závidím :) Poslední věc - nevím jak přesně to funguje na SK, ale tu v ČR lze přebytky výroby FVE prodávat za cenu, která odpovídá téměř ceně na burze a mění se každou hodinu. Pokud byste na ty letní přebytky dokázal najít na SK něco podobného, vyděláte mnohem více peněz (teď je v ČR elekřina občas za 300-400EUR/MWh. Tu 1MWh v létě v pohodě za měsíc natočíte.
@@obajer Veľmi ďakujem - uklidnil ste mne. Som dôchodca- viete aké sú dôchodky. Žiadosť do DISTRIBUČKY je podaná - a mne by vyhovovalo, keby mi výroba FV mínusovala elektromer (nejaký 4Q). - alebo odpredaj. My sme tu veľmi dobrá lokalita na SVIT - až cez 1300 W/h /m2. A tohto roku od mája neprší - ale svieti jak na Sahare. Vďaka - potešil ste ma. Ďakujem za Váš čas pre mňa a pomáhajte ľuďom ďalej. Dobrá rada - nad zlato. Vďaka, veľa zdravia a múdrych príspevkov. Milan,Trebišov.
Můžete prosím v nějakém dalším díle detailneji probrat monitoring? Jake komponenty jsou použity? Popsat výhody a nevýhody? Hlavně co je v rozvaděči a popřípade udělat nejaký diagram jak funguje monitoring a řízení spotřeby?
@@amperak Zaleží jaké je to programování. Psát si všechno od začatkuv Ccku, tak na to bych se mohl... pokud je to ale nejaký script jazyk v existujícím software, tak s tím není problém.
@@obajer Jestli to chápu správne, tak vsechen monitoring a řízení je děláno pres Fibaro. Jenom me chybí detaily jak treba meříte odběr ze sítě, z panelů atd. Jestli tyto hodnoty berete přímo z měniče nebo mate v rozvaděči měřící trafa atd. Využívá to protokol SNMP? nebo to má neco vlastního? Jedná se mě o základní monitoring pro menič KING II.
@@tomkohout8456 Pokud by šlo o Axpert King, tak tam existuje knihovna někde na GitHub, ve které je komunikační protokol už zpracován. Některé jiné měniče zase mívají integrační pluginy třeba přímo do HomeAssistant. U mne je to vyčítání uděláno viz níže. Věci okolo FVE beru přímo z měniče, přes sériový port takže ano, bylo potřeba rozklíčovat komunikační protokol. Data z FVE: RS232 - Teco Foxtrot - LAN - Fibaro - InfluxDB - Grafana Data ze spotřebičů: Z-Wave - Fibaro - InfluxDB - Grafana Data z Wallboxu: RestAPI - LAN - Fibaro -InfluxDB - Grafana Data z podružných elektroměrů: Z-Wave - Fibaro - InfluxDB - Grafana
Ha , to jsem zvědav jak to dopadne u mě. Dům postavený před 6 lety, spotřeba cca 16 MWh ,tepelné čerpadlo vzduch voda / podlahovka, cca měsíc mám fotovoltaiku 10 kwp a tarif D45d - 2,3 Kč. 🙈 To aby jsem začal vybírat el. auto. 😂 Jinak děkuji za skvělé videa, nejen o fotovoltaických el. 👍
Nebojte, dopadne to dobře :) V listopadu-prosinci-lednu toho FVE moc nevyrobí a TČ bude jen sporadicky přikrmovat. Baterka u FVE bude často vybitá. Ale už od února jede FVE násobně lépe a protože topit se musí i v únoru, tak tam to spolupracovat bude krásně. Uvidíte to pak sám, až si budete dělat roční grafy spotřeby a výroby po měsících - tam se to krásně projeví. Držím palce, ať vám dům i technologie fungují a dělají radost!
Já to ještě nemám vyladěné a některé věci tam také nefungují úplně jednoduše. Například převod kW na kWh pomocí integrace v čase je docela náročný na CPU cykly a evidentně bude dělat problémy jak tam budou přibývat data za stále delší časové období. Ovšem jsou borci, co mají v Grafaně udělané luxusní dashboardy na sledování úplně všeho a to je úplně jiná liga.
Ta spotřeba je fakt na dnešní dobu masakr. :-) Místo dalších baterek, tam mělo být dávno tepelné čerpadlo. Já jsem měl v domě spotřebu energie v prosinci cca 25kwh za den(elektřina+plyn) a to jsem si říkal, že bych mohl něco uspořit 😂 .
Jednou se k tomu zateplení taky dostanu. Bohužel, nemá smysl jej dělat a natahovat fasádu, když vím, že půlku baráku budu ještě bourat a předělávat. Takže holt musím postupně. Co se týče TČ, to je ideální v kombinaci se zde neexistující vodní podlahovkou :D Jinak já osobně fanda tepelných čerpadel moc nejsem. Funguje to, je to super technologie, ale pořád je tam ta potřeba dodávat elektřinu z externího zdroje. Já to tedy do budoucna asi vyřeším nějak jinak - ideálně dřevem z vlastního lesa ;)
@@obajer Vize dobrá, ale zaměřil bych se na to, abych potřeboval energie co nejméně. Znám spousty lidí v důchodovém věku, kteří mají vlastní les, vlastní dřevo a topí elektřinou. Prostě jim už došly síly a také chtějí co největší komfort. Takže dřevo raději prodají a za něj nakoupí elektřinu :-) A také, jestli půjde třeba za 30let dřevo vůbec legálně pálit v lokálním topeništi. Už se objevují v EU náznaky, že nové rod. domy budou muset být zcela bez komínů....
Panove diky za video. Konecne nekdo rekl, ze topne kabely nebo folie do podlahy jsou nesmysl. Ale treba muj dum se z FVE topit da. Maximalni prikon kompresoru TC je 750W, ale v praxi nejde nad 600W. Celkova spotreba na topeni za den, vcetne TUV je cca 5-6kWh. Pri 17kW na strese se to skutecne i v zime pomerne casto da. Dum 150m2, TZ 2,5kW pri -15st. Jeste k ulozene energii do vody: merna tepelna kapacita vody 4,18 kJ/kg.K pro ohrati 1000l(kg) vody z 20st na 80st potrebuju tedy 4,18x1000x60=251MJ Jedna kWh=3,6MJ (joule je jednotka prace a 1J = 1Ws (Wattsekunda), z toho vychazi prepocet Wh a kWh) Nedoporucuje se natapet akumulacku na vice nez 80st, technologicke maximum je cca 90st. Rozlozeni teploty v akumulacni nadrzi ale neni idealni a nejleplejsi bude nahore. V idealni soustave tedy cca 69kWh, realne a bezpecne do 1000l ulozime spise 50kWh.
Díky za zkušenosti z praxe, máte to super! S tou vodou je to přesně jak říkáte, v tom videu jsem to už dál nerozebíral, což byla možná škoda. Pravda je, že člověk by musel tu nádrž nahřívat od nuly do 100°C, což se nikdy nedělá. Kotlem či spirálami bude nahřívat někde k těm 80°C, TČ to bude někde mezi 35-55°C. A samozřejmě, stratifikace také zapracuje :/ Posílat z nádrže do podlahovky vodu chladnější než 20°C také nemá smysl, takže když si to člověk pak všecko sečte, tak zjistí, že toho užitečného tepla se do 1000L vody nevleze oněch teoretických 100kWh, jak jsem říkal ve videu, ale maximálně těch 50kWh, jak píšete. Díky :)
Dobrý den, mohl bych požádat o upřesnění ? "se to poměrně často dá" mě moc nenaplňuje optimismem. :D Dá nebo nedá ? Chystám se stavět a hledám nějaké čisté a jednoduché řešení. S oblíbeným "přitápím si krbem" nepočítám. Mohl bych se zeptat na podobu obvodového zdiva ? Jaký materiál a šířku zateplení jste zvolil ? Děkuji.
Pánové, velké díky za vysvětlení👍. Uvažoval jsem o kombinaci FV a tepelného čerpadla a vzhledem k mé jinak poměrně nízké spotřebě by to byla slepá ulička. Ještě jednou díky.
Určitě se ale zkuste ještě poradit s odborníkem, jak by u Vás ekonomicky vycházelo samotné TČ. V ideálním případě dokáže TČ ušetřit více než dvě třetiny nákladů za topení (v porovnání s elektrokotlem), ale vždy záleží na konkrétním domu. Někde je TČ dobrá volba, jinde nikoliv. Přidáním FVE se pak dá ušetřit ještě něco málo z jara a na podzim, ale když přepočtete tu dodatečnou úsporu na náklady pořízení FVE, tak už to ekonomický smysl nedává. A samozřejmě, zcela se odstřihnout od sítě a topit v listopadu, prosinci a lednu jen kombinací FVE+TČ opravdu nejde, jak jste odhalil z videa. Díky za sledování!
@@obajer Tepelné čerpadlo na vytápění mám už 3 roky a max. spokojenost. Stejně tak i bojler na TUV s tepelným čerpadlem, který mi zároveň chladí vinotéku v sousední místnosti 🙂 Na případné kratší blackouty by místo FV mohl stačit i benzínový generátor s max. výkonem 2kW (do 20.000 Kč).
Možná by to šlo zkombinovat s tím, že ty děti budou nemanželské a jejich biologičtí tatínkové na ně budou pravidelně posílat pěkné výživné. Pak by to topení zadarmo mohlo ekonomicky docela fungovat!
Hezký video, kdyby to šlo v létě když to vyraby nejvíce a máte baterku plnou ,tak to posílat do sítě a v zimě síto zase vzít bez nějakých poplatků bude to někdy tak nebo budou přebitky odkupovat nebo bez poplatků vzít třeba v zimě spátky.
Kolik pán nasypal do své FVE ale hlavně kolik platí ročně za elektřinu ČEZu ? Ta spotřeba jenom na topení je přímo astronomická. Myslím si, že z dlouhodobého hlediska by bylo určitě lepší udělat pořádnou rekonstrukci RD.
Rozhodně souhlasím. Úplně nejlepší by bylo to celé zbourat a postavit znovu: Starej barák, izolace žádná, takže kromě obytného podlaží se vytápí navíc i suterén a podkroví. Aspoň, že po výměně oken za trojskla už netaje i sníh v okolí. Ale i tak masakr. Za zimu letos protopím asi sto tisíc Kč, v roce 2019 to bylo 30 tisíc Kč. Do FVE už jsem nacpal víc než 1 mil. Kč, ale mám to jako hračku. Tak, jako někdo třeba motorku nebo veterána.
Toto video je strašně zajímavý. Je škoda, že jste to nesrovnali třeba s vakuovými solárními kolektory na nemrznoucí kapalinu vs. vodní topení. Mám už deset let 7,2 m2 a jejich výkon je za slunečného počasí v zimě takový, že natopím 300 l sud na 65° a odpoledne systém pošle ještě něco málo do radiátorů. Někdy samozřejmě zůstane také voda studená. Ta efektivita je zhruba stejná, jako kdybych měl asi 30m2 FVE. V kombinaci s dobře zatepleným domem s velkou kapacitou a účinnými pyrolytickými krbovkami s vodním okruhem do radiátorů to teď funguje výborně - přes den topí Slunce okny + radiátory a večer dřevo. Teď už začínáme pomalu vynechávat dny, kdy je potřeba zatopit dřevem. Jasný, nejede to bez elektřiny. Je potřeba ukrmit dvě čerpadla primárního okruhu (TUV, topení) a jedno čerpadlo sekundáru (topení). A večer další čerpadlo na kamnový okruh. Na to ale ve velkém nadšení stačí malá FVE (1 kWp jako UPS utáhne vše i v hluboké zimě, protože když je zataženo, čerpadla nejedou). Ano, má to své mouchy - v létě moc tepla a potřeba chlazení, FVE se dá využít i jinak atd. Na druhou stranu není třeba řešit revizi na elektřinu 🙂 a hromady panelů na střeše. Ekonomická návratnost? Velmi variabilní - v porovnání s elektrickým kotlem asi někde 15 roků (teď to začíná výrazně klesat). V porovnání s dodatečnou přípojkou plynu + kondenzační kotel + plyn (max. 2-5 let) a v porovnání s krbem >30 let. No jo, ale byli jsme moc rádi, že už nemusíme topit dřevem 7 měsíců, ale jen 4... Držím palce. PS: Náš dům od doby vzniku (2004) měl mít elektrický kotel na ústřední topení. Vloni jsem konečně dráty marně koukající od kolaudace ze zdi napojil na wallbox pro naše auto. A musím naprosto souhlasit - FVE dává v kombinaci s autem naprosto smysl, i když jsem se tam ještě úplně nepropracoval. Už jen to, že v létě najezdím ca. 2/3 cest.
Díky za sledování! Jelikož s termickými kolektory nemám praktické zkušenosti, necítím se dostatečně kompetentní k tomu abych o nich nějak hlouběji hovořil. Pravda je, že zatímco účinost fotovoltaických panelů je dnes 20-23%, tak účinnost fototermických kolektorů o stejné ploše je klidně 60 i více procent. Dobrý, byť starší, článek je zde: voda.tzb-info.cz/priprava-teple-vody/10453-priprava-teple-vody-fotovoltaika-nebo-solarni-tepelne-kolektory Přímá výroba tepla je prostě snažší, než přímá výroba elektřiny. Možná bude Tesláček někdy v budoucnu dělat rozhovor s někým, kdo má jak FT tak FV kolektory a pak by takové srování mohlo být zajímavé. Mě osobně je bližší elektřina a dráty, ale pro některé uživatele, lokality či způsoby využití se zase určitě více hodí FT. Je fajn, že si každý může vybrat :)
No nemám sice vakuové, ale moc na to topení sluncem nevěřím. V listopadu a prosinci uběhnou i týdny bez toho aby slunce zasvítilo. Akumulační nádoba se natápí jak z krbu tak z termickýho soláru. A protože solár spíná při deltě 15° a akumulační nádoba má od krbu stále okolo 60°, tak to čerpadlo slyším sepnout párkrát za zimu.
@@zdenekmastalir6910 To je výhoda dvou sériových nádrží - tu první nahřívá Slunce, druhou elektřina (/plyn/dřevo). V první je voda na vstupu vždy 10°C a čeká, jestli se Slunce pochlapí. Pokud ano, odchází přes třícesťák do druhé nádrže voda v rozmezí 10-50°, a tam se případně dohřívá na ca. 45°, pokud je chladnější. A na Vánoce je voda skutečně jen kolem 20-25°C teplá. To mi zajišťuje, že se spirála nespíná, pokud je voda v první nádrži mezi 45-90°C. Znamená to, že v té první 300 l nádrži lze vodu nahřát teoreticky skutečně do 90°. Vodní kámen nevadí, nemáme moc minerální vodu a velké teplotní výkyvy zajistí postupné opadání sintru na dno nádrže. Přes zimu mám nastavený limit na 60°, aby solár i topil do radiátorů a byly menší ztráty (včera a dnes se od 12 do 16 topilo tak na 35-40°). Tím se využije na maximum Slunce i v zimě a v létě se vykryjí dny s větší spotřebou vody nebo při deštivé obloze. No, je to jiný jako elektřina 🙂.
V EU údajně vzniká nějaká snaha změnit pravidla kde by třeba na paneláku vyrobil někdo přebytek elektřiny a mohl by ho prodat " sousedům" v domě bez nesmyslného poplatku za distribuci a tím by odpadla investice do baterií a tím by FVE byla atraktivnější. Ono když se člověk nad tím zamyslí tak třeba když někdo na vesnici má FVE a druhý ne tak elektřina se spotřebuje a nikam vlastně neputuje a výrobce by byl přímý prodejce bez nesmyslných poplatků. A pokud se bude rozšiřovat počet elektromobilů tak se kapacita FVE může zvětšit aniž by hrozily nějaké výpadky. Jediné co bych těm z ČEZu a podobným dopřál je například u virtuální baterie přebytky v létě vyplácet jako by až v zimě kdy si je majitel FVE bude chtít využít v plné výši a bez odečítání distribuce a podobně. Ať si nižší spotřebu v létě řeší ČEZ a nehází to na lidi, už tak je to na palici že kWh vyrobená za 16 haléřů je prodávaná lidem za víc jak 5kč. Doufám že rozum zvítězí.
Ale ona ta myšlenka topit dráty v podlaze není špatná, ba naopak. Vysvětlím. V letech 2010-2015 jsem dělal v servisu FV střídačů (SMA), měl jsem na starosti cca 600MW v stridacich, převážně malých decentralnich síťových stridacich (3-20kVA) a teď už 7 rokem v realizaci a servisu zařízení HVAC a TČ a dospěl jsem k závěru, že technologie v RD mají být primitivní, v podstatě nevyžadující servis a údržbu a RD má mít malé ztráty, aby mě nemrzelo že mají tyto technologie horší účinnost. A zároveň měla by existovat zastupitelnost technologií, když se něco stane. Nakonec jsem dospěl závěru, že pro menší , úsporné RD do cca 150m2 plochy (NED, Pasiv) je nejvhodnější přímotopné el. topení v podlaze (nízké náklady na realizaci, žádná potřeba servisu, vysoká odolnost vůči SPOF) , doplneneneho o klimatizaci (multisplit) , vždy jedna na celé patro (v obýváku 1np, a v chodbě 2 NP) kterou lze v zimě topit s SCOP cca 3 (doplněk k topení, jehož případná porucha nema vliv na můj komfort) , Doplněno o akumulační kamna na dřevo bez výměníku (aby to bylo jednoduché , spolehlivé a s životností delší 40 let a existoval zaskok). A pro TUV ohřívat vodu v bojleru s dvěma jimkami, kdy v jedné mám topný článek připojený na distribuci a v druhé na FVE s regulátorem. Vše to jsou primitivní a spolehlivé technologie. Není problém se dostat s roční spotřebou někam ke 3,5-4MWh plus nějaké to dřevo (1-2 PRMS). Samozřejmě, když se pořídí BEV, tak nároky na spotřebu EE vzrostou výrazně a tam už dává sofistikovanější FVE smysl.
z tohto nazoru si beriem snad kazdu vetu. este lepsie vysledky majitel dosiahne ak ma dom len do 100m2, optimalne natoceny na svetove strany, vhodne umiestnene okna, pec na drevo postavenu zhruba v strede domu, vonkajsie rolety (nie zaluzie) ktore izolacne pomozu v zime (najhorsie su jasne noci), zainvestuje do zateplenia zakladov do 1 metra pod uroven terenu a odvetranej fasady, tepelny odpor stien ma R=10, strecha R=20. ak chce mat chladny interier v lete, najlepsia je betonova strecha s tepelnou izolaciou v exterieri. potom sa tam podla mna hravo uzivi infraziaric za 25e v kazdej izbe pripadne klimatizacie a moze to fungovat aj bez elektrickych odporovych kablov, folii v podlahe. tiez je zaujimava uvaha mat v kupelni bojler do 30l zapojeny na 3 fazy aby vedel zohriat vodu na jedno okupanie do cca 30-40 minut. rekuperacia je uz len perlicka ktora viac ako usporu energie dodava cerstvy vzduch, zvysuje pohodu. Teoreticky by sa dalo kurit aj starymi wolframovymi ziarovkami ktore su najlepsie infraziarice kedze wolfram ma pracovnu teplotu cca 2600 celzia akurat na noc sa vypina lebo nikto nechce spat po svetle ;)
Ahoj kluci, dlouho jsem vás neviděl. Jen bych Vám chtěl doplnit nějakou tu zkušenost. Mluvíte o teplovodním podlahovém topení jako super topení. Topeníém disponuji včetně 400 litrové nádrže natápěné čerpadlem a teplovodními kolektory na střeše. Každý systém má své obrovské výhody. Oproti vašemu drátu v zemí je zde poměrně velmi pomalý náběh topení jedná se o několik hodin, zatímco vy s drátem dokážete podlahy doslova "nastřelit" jinými slovy, lze velmi jednoduše natápet koupelny na super komfort pouze v časech kdy se používají. To samé jsou doběhy. Taktéž mám celý dům inteligentně řízený a v 1. Np mám radiátory. Každá místnost disponuje termostatem. Je obrovský rozdíl udržet požadovanou teplotu v místnosti s podlahovým topením vs místnost s radiátory ( ja jim pouštím stejnou teplotu jako do podlahy )... Chci tím říci, že pokud máte dům plný velkých oken zasvítí sluníčko a v zímě dochází k přehřátí interieru termostat vypíná topení a než něco zaznamenáš je to 3 - 5 hodin. Následně se topení dalších 3-5 hodin třeba rozbíhá. Je to opravdu velmi složitá problematika. Pokud bych doporučil za sebe, tak voda je správné řešení, ale osobně bych se vydal cestou kolektoru v podlaze či radiátorů ( rychlá regulace, perfektní řiditelnost, nízká investice ) - provozoval bych pouze za předpokladu efektivního plynového kotle ( jak jste zminovali natápět tepelným cerpadlem na 60 stupnu akumulacku je trapeni... V případě použití čerpadla dává opravdu smysl pouze podlahové topení. Toť za mě další zkušenost z provozu :-)
Ještě doplním, obrovské problémy podlahových topení jsou špatně spočítané ztráty, které jsou doháněny výkonem a teplotou do podlahy. Zdravotní a hygienická norma je uvedena na 27 stupnu povrchové teploty., standardně v zime do podlahy vsichni posilaji kolem 30-35 stupnu. Výsledná povrchová je pak kolem 29 az 33 stupnu v extremních případech. Toto jiz opravdu pro chodila ci treba deti hrající si na zemi není opravdu zdravé. Dále podlahové topení, byť vsichni vyrobci uvádí, že jsou certifikované atp.. tak ano, nefungují jako izolace ALE.... Pokud nevolíte DLAŽBU, KOBEREC, PRAVÉ DREVO, tak pravděpodobně narazíte na problém povolené povrchové teploty. Jedná se o informaci, kterou naleznete až na technickém listu dané podlahy. V případě překročení této teploty, dochází k deformaci podlahy, spárám, zvlněním a dále... jedná se o opravdu velké škody. Podlaháři dnes standardně do nivelační stěrky dávají tzv. teplotní plomby, aby bylo jasné zdali zákazník tuto teplotu překročil či ne.... Překračování těchto teplot je naprosto běžné a v podstatě zákazník okamžitě ztrácí záruku na podlahovou krytinu. Případně více informací na www.videopodlahy.cz
Zdarec Kubo! Moc díky za postřehy! JJ, myslím, že jsem v tom videu mluvil, že pokud někdo musí kvůli radiátorům valit TČ na 55°C, tak pak má na houby COP a navíc je to trápení. Ideální je max těch 35°C, což do podlahovky musí úplně stačit. Já natápím podlahu na 29-30°C a je to možná až moc, ale mám prostě rád trenýrkovou teplotu a kdyžtak vyvětrám...no, šetření mi nikdy nešlo ;) S tou vodou mám úplně stejné zkušenosti jak říkáš: oproti drátům se mi to natápělo vždycky hrozně dlouho. Měl jsem totiž vodní podlahovku, když jsem bydlel ještě v Praze a kvůli tomu dlouhému náběhu teploty jsem ji právě nechtěl dělat do tohodle starýho baráku. Byla to ale chyba, měl jsem tam ty trubky nechat zalít a dráty přihodit na to právě kvůli možnosti rychle nahřát koupelnu nebo WC. Takže jednou to budu muset všecko rozmlátit, abych tam ty trubky zase přidal. Každopádně, nejlepší by stejně bylo postavit celej barák úplně znovu. Já koupil polotovar z 90-tek, co se z jedné strany rozpadal a z druhé ještě nebyl hotovej. Výsledek je jakej je - prostě energetickej masakr :D
Ja mam kombinaci. Radiatory vsude krome chodby, v nekterych castech domu podlahovka. Laboroval jsem s regulaci a nakonec po rekonstrukci topeni podlahu nereguluju, posilam vsude stejnou teplotu (ma to svoji levnou ekvitermu a teplotu podle venku 28-31 st) a zbytek doresi hlavice na radiatorech. Radiatory jsem predimenzoval a posilam do nich max 50 st. (a to jen kdyz hodne mrzne).
Teslacku, prosimte jak velky dum ma pan Bajer - neni li to tajemstvi ? Aby bylo mozno porovnavat. Jinac perfektni video, je to dobre vysvetleno. A ano zakladem je co nejvice snizit spotrebu na to vytapeni aby melo smysl s tim "neco" delat. Muj pripad je nizkoenergeticky dum (nikoliv tedy pasivni) a vytapim 240m2 plochy 1kWh tepelnym cerpadlem, kdyz je v zime hezky tak se pres den netopi ale naopak uklada teplo (dum se chladi) do zemniho kolektoru, to je samozrejme celkem knicemu spis jde o to aby konstrukce domu moc nepracovala (teplem). Jde o to ze i pres den v zime pokud je dum spravne orientovan (okna) lze vyuzit teplo takto - a ulozit do baraku (akumulace, dum je z betonu), realne pak bezi TC v noci treba jen 3-4hodiny. FVE teprve planuju a samozrejme me uvahy vedly stejnym smerem ohledne vytapeni... teoreticky by to mozna mohlo vychazet lepe nez tech zminenejch 200kWp :)
Můj barák je stará stavba z 90-tých let, absolutně nic v něm není zatepleno. 120m2 obytné plochy + 120m2 suterén + 120m podkroví. A právě kvůli tomu, že to ještě není nijak zatepleno, tak to vlastně vytápím všecko :( V suterénu tak je i v nejtužších mrazech příjemných 18°C :D U nízkoenergetických a pasivních domů se samozřejmě dá dosáhnout úplně jiných čísel. Tam pak ale platí zajímavá věc, kterou jsme ve videu neprobrali (složitě se vysvětluje): Roční spotřeba elektřiny na topení v domech ve standardech NED a PS může být tak nízká, že je levnější si tu trochu elektřiny nakoupit z ČEZu, než investovat do FVE za 350 tisíc Kč a pak čekat 20 let, jestli se ta investice vůbec vrátí. Obzvláště, když v měsících listopad-prosinec-leden FVE vyrobí opravdu tak málo elektřiny, že se z toho ČEZu musí nakupovat tak jako tak a elektrickou přípojku tedy zrušit nelze. A bohužel, fixní měsíční náklady elektrické přípojky dnes dělají i několik tisíc za rok. I v NED a PS může dávat FVE smysl, ale její ekonomiku a velikost je potřeba posuzovat podle klasických spotřebičů, nikoliv podle topení. Tak snad jsem to popsal nějak srozumitelně.
@@obajer dekuji za odpoved, budu si to moct lepe dat do kontextu ted. Ano je dost mozne ze v pripade velmi nizkych nakladu/spotreb se FVE ani nevyplati stavet (dnes). Ale je tezke to vsechno spocitat. Ono taky treba uz jen to ze diky baterii v baraku, ktera vykreje ty nejvetsi spicky je mozne treba o 30% snizit velikost jistice u dodavatele ma zajimavy efekt (ze pry ten prvni kWh baterie je to nejcennejsi co clovek ma - no dotaze zelena usporam to vidi jinak). Je jasne ze FV panely jsou v podstate mizerie co do ucinnosti atd, ja to beru tak ze je to vyuziti energie ktera by jinak dopadla na strechu a nebyla nijak vyuzita. A naprosto klicove je mit vsude tu vodu (vytapeni), kdyz to clovek da i do zdi a stropu tak teplota media na vytapeni staci o 1-2stupne vetsi nez je cilova teplota v mistnosti to je teprve hukot v kombinaci s TC :)
V zimě mám spotřebu 24 kWh. Všiml jsem si, že na spotovém trhu lze v určité hodiny nakoupit levnou elektřinu a tu kdybych si uložil do baterky a pak touto elektřinou mohu topit. Kdybych měl baterku 15 kWh tak dvakrát za den naplním baterku ze sítě a mohu takto levně topit.
Ano je to tak :) Samozřejmě, je potřeba připočítat náklady na opotřebení baterie cyklováním a zvážit, zda-li se mi to stále vyplatí. Při dnešních cenách (4-5Kč/kWh ve fixu vs 0-1kWh v nejnižším spotu) se to ale opravdu vyplatí. Další věc je, že zatímco od jara do podzimu je na spotu rozdíl mezi vysokou a nízkou cenou obrovský, tak v zimě se tento rozdíl může dost zmenšovat, případně se může zmenšovat i počet dní, kdy je takový rozumný rozdíl nastává. Každopádně, pokud denně potřebujete jen cca 24kWh elektřiny, tak ještě lepší než baterii je použít teplovodní akumulační nádrž, jejíž nahřívání bude řízeno právě spotovou cenou. Velmi zjednodušeně, do 1000L vody teoreticky uložíte 100kWh tepla, prakticky cca 50kWh. Nádrž lze ohřívat jak spirálou, tak samozřejmě i pomocí TČ. Přes TČ se ale bude nahřívat na mnohem nižší teplotu, takže budete potřebovat větší nádrž. Plus nastává problém, že TČ nemívá dostatečný výkon na to, aby dokázalo ze sítě odebrat oněch 24kWh elektřiny během těch pár hodin, kdy je spot nejnižší.
Nemyslím si, že by topení do podlahovky byl až takový nesmysl. Argumentujete, že to bude topit přes den, když nejsem doma, ale to přece nevadí, ta obrovská masa betonové podlahy to teplo udrží až do druhého dne ( pokud se stihne nahřát) ale samozřejmně kdybych dnes volik, šel bych do teplovodní podlahovky. Máme dům z 2016 v Cčku.
Takže na ohřev vody se mi to skoro nevyplatí a topit se s tím v zimě nedá. To je pecka. Snad tedy jen, že by zpětný odkup eonu v měsících, kdy to vyrábí, zaplatil zimní výpadek topení. Jsem ale absolutní laik. Pokud to tak jde nebo ne, budu rád, když mi k tomu někdo napíše, zda je to možnost.
Pokud si člověk sundá růžové brýle, tak realita je cca tato: Domácí FVE o výkonu 10 a více kWp, v kombinaci s pasivním domem, případně s domem, který má velmi nízké tepelné ztráty a je vytápěn tepelným čerpadlem, bude schopná poměrně dobře pokrýt většinu nákladů na topení v přechodném období. Tedy cca březen, duben plus září, říjen. Letní přebytky lze skutečně odprodat a ze zisku hradit část nákladů na topení přes zimu, ale z dlouhodobého hlediska taková strategie moc fungovat nebude. Minulý rok to pár lidem vyšlo, přes léto si díky prodeji přebytků našetřili třeba 24 tisíc Kč, ale to jen proto, že elektřina byla drahá a byly dobré výkupní ceny. Dlouhodobě zcela jistě nastane situace, kdy v létě bude výkupní cena velmi nízká, nebo dokonce i nulová. Rozhodně bych tedy nedoporučoval investovat do FVE s tím, že buď přímo, nebo přes prodej přebytků, vyřeší zimní topení. Co se týče ohřevu TUV, tam to naopak může ekonomicky fungovat velmi dobře, protože TUV je potřeba po celý rok a jedná se o jeden z nějvětších energetických výdajů v RD, hned po topení a osobní dopravě. Asi nejlepší poměr cena/výkon mají jednoúčelové systémy typu Siton či Oplocký, doplněné o cca 8ks panelů. Klasická velká FVE s drahým střídačem a baterií se na ohřev TUV použít dá také, ale ekonomicky to už vyjde násobně hůř, pokud nemám rozumný způsob jak využít letní přebytky (obzvláště když vezmu v potaz, že za takových 10 let už nikdo letní přebytky odkupovat nebude).
Listopad-Prosinec-Leden FVE nepomůže ani zde. Ovšem od února už FVE pojede a bude do betonu akumulovat polední přebytky. Samozřejmě, aby to vůbec fungovalo, musí to být FVE přifázovaná k DS. Tedy ongrid nebo hybrid. Jen díky tomu bude možné v betonu "mixovat" v jedněch topných kabelech zároveň energii z distribuční sítě společně s přebytky FVE.
Shlédnul jsem celý playlist... Borci klobouk dolů, opravdu jste super. Mám jeden dotaz, nikde jsem nezaznamenal jestli řešíte poly vs monokrystaly. Dotaz zní, jaký by to byl rozdíl poly vs mono na ostrov s natočením na zimu? Byl by velký rozdíl? Má to smysl řešit? Děkuji za odpověď.
Rozdíl mezi mono a poly v praxi vůbec nepoznáte a v zimě už vůbec ne. Čistě technicky tam drobný rozdíl je: polykrystalické panely dokáží lépe využít rozptýlené svělo, monokrystalické zase o ždibec lépe vyrábějí z přímého slunce. Papírově nejlepší výrobu za špatného počasí mají amorfní panely, což je ale dávno překonaná technologie se spoustou nevýhod. V současné době má smysl rozhodovat se pouze mezi mono vs poly, a to čistě na základě velikosti dostupné plochy pro instalaci a hlavně ceny přepočtené do Kč za Wp. V Austrálii běžel před pár roky velmi zajímavý výzkumný projekt, kde dlouhodobě porovnávali panely různých výrobců a technologií. Data jsou veřejně přístupná a když se člověk podívá na normalizované výstupy, tak zjistí, že lámat si hlavu nad tím, jestli pořídit mono nebo poly je úplně zbytečné: dkasolarcentre.com.au/locations/alice-springs/graphs
Jinak pro info, výkonný počítač zapnutý 24/7 je schopný sežrat ročně klidně 2MWh, co je šílené, tak pozor na to. Jinak Ondro, vidím, že máš Pylontechy, můžeš z nich vyčíst, za dobu co je máš, o kolik ti klesla kapacita těch baterek při využívání 100-20%? Tohle by určitě zajímalo enormní množství lidí.
Mám je tuším cca 3 roky. Kapacita je furt stejná, tam není zatím vidět změna. SOH indikátor ale ukazuje už 98% zdraví, takže k nějakému opotřebení došlo.
@@Dzordzikk Nabíjecí i vybíjecí proud je max 300A, ale to opravdu jen velmi vyjímečně. Většinou se ty proudy hejbou někde okolo 100-200A, tedy max 10kW. Kapacita je teď 50kWh, 1036Ah. Když to vybíjím těch 200A, tak je to vlastně C/5. Podle mne je to pohoda a baterky jsou tu jako v bavlnce.
Low SOC limit jsem dlouho držel na 40%. Pak jsem to chtěl trochu potrápit, tak jsem to posunul na těch 20%. Níž nechodím. V létě se to většinou drží furt mezi 100-70% a níž se to ani nestihne vybít a už zase vyleze slunko. Na starých grafech to bylo hezky vidět - jak se blížil podzim, tak se míra každodenního vybití stále zvětšovala. V grafaně to uvidím až příští rok :)
Ahoj, je to úplná topka, řeším teď stavbu nového RD, je možnost nějaké konzultace s Ondřejem? Zvažuji poměrně komplexní systém, který mi přijde podobný s tím, co zde Ondřej prezentuje. 10 kWp hybrid na jih, akumulator 15 kWh, wallbox, krbova vlozka s vymenikem, akumulacni nadrz na tuv - 500l, akumulacni nadrz na podlahove vytapeni. Pokud konzultace není možná, existuje zde video o využitých technologiích tak, aby bylo možné si doprogramovat rozhraní v grafaně?
Zdravím Vás, lepší asi bude, když to proberete s nějakým profesionálem. Já jsem jen takový fanda. Co se týče napojení monitoringu FVE do Grafany nebo domácí automatizace, tak ideální je použít takový střídač, který má integrační plugin pro Loxone nebo HomeAsisstant (HA). Pokud vím, tak GoodWe lze do HA zapojit určitě, u těch dalších to bude chtít trochu programátorské práce. Victron zase podporuje MQTT, což je dnes asi vůbec nejlepší možnost napojení. Stav akumulátorů se typicky zjišťuje přes komunikaci se střídačem, takže baterie můžete zvolit jaké chcete. Pokud byste tu integraci do Grafany chtěl probrat s někým kdo bude mít podobný systém jako Vy, tak zkuste třeba fórum www.mypower.cz, tam se to kutily a geeky jen hemží :) Něco málo o tom, jak jsem FVE napojil do Grafany já najdete v jednom z videí tesláčkova playlistu zde: ruclips.net/p/PLJpNgLIJ1aMxvf8UMm3fpu6sdfvOj0rqu
Pokud Vám jde jen o jednu nebo dvě zásuvky, tak nejjednodušší je vykašlat se na Grafanu a pořídit si prostě nejlevnější chytrou zásuvku, co má WIFI a umí zobrazovat spotřebu pomocí vlastní aplikace pro mobil. Pokud byste chtěl zásuvek monitorovat a ovládat více, tak už zase dává smysl pořídit si nějaký systém domácí automatizace, jako třeba Home Assistant, Loxone, nebo to co používám já, tedy Fibaro Home Center. K těmhle centrálním "hubům" se pak chytré zásuvky připojují třeba pomocí bezdrátového protokolu Z-WAVE (například moje zásuvky jsou většinou "Fibaro Wall Plug"). Hodně dobré grafy umí centrální jednotky zobrazit rovou (mají webové rozhraní) a teprve kdyby Vám to nestačilo, tak pak dává smysl posílat data z centrální jednotky do databáze InfluxDB a pomocí Grafana je vizualizovat.
Zdravím, vaše videa jsou čím dál lepší. Hodně jsem se o FVE díky vám dozvěděl. Já zatím na svou čekám, ale do léta snad bude 7,65Kwp a 14,2 baterie. A hybridní střídač Goodwe 10 EK a právě místo toho mě teď nabídla firma tento Sunways STH-10KTL-HT s funkcí back-up. Chci se zeptat jestli je to změna k lepšímu nebo mám radši trvat na tom Goodwe. Dík moc za případnou radu.
GW10k-ET je čínská klasika, které se v ČR namontovalo už tisíce kusů. Má své mouchy a neduhy, ale také pár výhod - existuje uživatelská základna, takže se člověk může poradit s dalšími uživateli. Také existují hotové integrace do některých systémů domácí automatizace. Sunways STH-10KTL-HT je podle specsheetu výrazně lepší technika. Značka je to však neznámá. Nejde o výkony, tam je limit dán zákonem, ale o možnosti krátkodobého přetížení a další funkční vlastnosti, například konfigurační rozhraní a možnost pozdějšího škálování backup výstupu z více měničů dohromady (to GW neumí). Nevýhodou je, že moc uživatelů tohoto střídače ani této značky v ČR nenajdete. V EU také ne. Může to být šťastná volba, ale také nemusí. Pokud chcete někdy později FVE integrovat do domácí automatizace, vyberte si střídač, který s Vaší automatizací bude umět pracovat. U GW je například pěkná integrace s HomeAssistantem. V opačném případě bych si s tím nelámal hlavu a nechal to na firmě. Když to nebude chodit, tak jim to omlátíte o hlavu. Mnohem větší riziko, než to, že budete mít zlobivý střídač, je dnes stav, kdy montážníci něco zapojí obráceně nebo špatně nakonfigurují. PS: Je-li to možné, dejte rovnou 10kWp panelů. Pozdější přidání panelů je velký problém - firmy se nedovoláte, cena bude přemrštěná a ještě budete muset znovu úřadovat formality a updatovat projektovou dokumentaci pro ČEZ/EON.
@@obajer Díky za vyčerpávající odpověď. O rozšíření jsem přemýšlel,ale nakonec jsem od toho ustoupil. Na letošní rok nám vychází spotřeba necelých 7Mwh
draty v podlaze, pokud nad sebou maji akumulacni vrstvu hmoty nejsou problem, problem je ten, ze se ty draty casto daji primo pod dlazbu... typicky se prodava "topna rohoz" vs topne draty... topna rohoz se da do lepidla, topne draty si clovek musi spocitat, jak a kam je polozi.... ale jinak voda je lepsi, diky kombinaci vstupu tepla do akumulacni nadrze.
Muž se zeptat jak můžete měřit jednotlivé spotřebiče? To máte ke každé zásuvce vlastní kabel? Protože já mám na jednom kabelu nebo-li jističi napojení x spotřebičů takže nechápu jak bych to měřila i když by mě to zajímalo. Díky a ještě díky za super videa
To dělá "domácí automatizace". Některé okruhy měřím opravdu extra, ale to jen ty velké typu bojler, klimatizace atd. U normálních spotřebičů stačí takový mezikus do zásuvky. www.mojefibaro.cz/
Ahoj diky moc za geek informace. Jak prosim meris tu hladinu nadrze na vodu? Videl jsem ruzne principy ale spolehlivost pry nic moc. A o jakou nadrz se jedna? Diky!
Nádrž plastová podzemní od fy Graf, ale už ji mám dlouho: www.eco-aqua-shop.cz/zasobniky-nadrze-jimky-na-destovou-vodu/nadrze-carat/nadrz-na-destovou-vodu-graf-carat-6500-l Na měření hladiny jsem postupně zkoušel tři různé způsoby a vše bylo extrémně nespolehlivé a taky nepřesné. Nakonec jsem se plácnul přes kapsu a použil průmyslovou ponornou sondu LMK 307. Měří výšku hladiny v rozsahu 0-6m pomocí snímání hydrostatického tlaku, obsahuje automatickou kompenzaci atmosférického tlaku a výstupem ze sondy je analogové napětí 0-10V. Takže pak už je hračka dostat tento signál do automatizace. Je to fakt přesné, měří spojitě a spolehlivě. Akorát cena bude pro někoho trochu overkill: www.marsystems.cz/ponorne-sondy-pro-mereni-vysky-hladiny?ft=LMK%200-6m
Na několik dní v měsíci určitě ne. Na to přišli Němci vloni ke konci roku, že se nic moc nevyrábí. A to jim ČEZ za pusu prodává elektřinu, kterou kupujeme obohacenou o cenu Německa.
Kluci, ještě bych měl jeden dotaz....viděl jsem, že má Ondra měření po jednotlivých spotřebičích a nikde jsem ve vašich videích nezabral ( možná přehlédl ) do čeho sbírá analog.data z jednotlivých měření. Klasický wattrouter by to všechno , leda nějaký MEGA smartmetr ? Děkuji
Něco málo k tomu jsme ukazovali ve videu zde: ruclips.net/video/hn1KZzdUpOE/видео.html Data z FVE: RS232 - Teco Foxtrot - LAN - Fibaro - InfluxDB - Grafana Data ze spotřebičů: Z-Wave - Fibaro - InfluxDB - Grafana Data z Wallboxu: RestAPI - LAN - Fibaro -InfluxDB - Grafana Data z podružných elektroměrů: Z-Wave - Fibaro - InfluxDB - Grafana
Šlo by přidat do hybrid střídače FVE (mám volný jeden přívod i výkon střídače ) malou větrnou elektrárnu? Nebo jak dokombinovat věrnou elekrárnu a využít baterii?
Bohužel, připojit větrný generátor do MPPT vstupu fotovoltaického střídače jednoduše nelze. PV MPPT vstup totiž očekává DC napětí, zatímco větrníky generují AC (střídavý proud), navíc třífázový. Kromě toho musí být u každého větrníku ještě tzv. Dump Load, což je umělá zátěž, která slouží ke zpomalení otáček ve chvíli, kdy hodně fouká a nebo když není žádný odběr. To by větrník roztočilo nad přípustnou mez a odstředivá síla by jej poškodila. V praxi se kombinace FVE + VTE řeší většinou dvěma způsoby: A) Pro FVE s akumulátorem na cca 48V se použije větrný generátor plus třífázový VTE regulátor, který výstup z VTE usměrní a pošle do společné baterie. B) Pro FVE s HV akumulátorem (většina AiO hybridů) se použije větrný generátor plus VTE usměrňovač plus ongrid střídač, který výrobu větru převádí rovnou na 230V AC. Těchto 230V AC se poté spojí s hybridem pomocí AC-couplingu. Profi elektronické komponenty pro malé VTE dělá například firma SMA, řada Windy Boy. C) Lze vyřešit i "na prasáka" pomocí samodomo 3F usměrňovače a nacpání DC do PV MPPT vstupu, ale bude problém s regulací a neexistujícím dump loadem.
@@obajer Díky, zkusím se podívat jestli bych mohl realizovat. Potřebuji jen 1faz. výstup, protože mám celý barák jen jednofázově, stačil by mi výkon 200-300W. Myslel jsem něco jako větrník na plachetnici apod.
@@karelk1157 pokud mate 1f FVE stridac, tak mate velmi pravdepodobne 48V baterie. Tam se da pouzit kit, ktery obsahuje vrtuli, generator a 48V charge controller. Asi nejznamejsi znacka pouzivana prave na jachtach je Istabreeze. Akorat se podivejte jak vypadaji grafy vykonu v zavislosti na vetru. Chce to mit aspon 15m stozar, jinak je vitr slaby a vykon velmi maly. Priklad zde: www.google.com/amp/s/istabreeze.us/amp/kit-i-1000w-48v-wind-turbine-hybrid-charge-controller-tower/
Něco málo k tomu jsme ukazovali ve videu zde: ruclips.net/video/hn1KZzdUpOE/видео.html Data z FVE: RS232 - Teco Foxtrot - LAN - Fibaro - InfluxDB - Grafana Data ze spotřebičů: Z-Wave - Fibaro - InfluxDB - Grafana Data z Wallboxu: RestAPI - LAN - Fibaro - InfluxDB - Grafana Data z podružných elektroměrů: Z-Wave - Fibaro - InfluxDB - Grafana
a jak je to s vyrobou z panelu co jsou na jih naplocho na fasade v lete? ta fasada v lete je vyprazena sluncem taky, ale proste pod uhlem ale fakt super informace, aspon vim jak si postupne projektovat a upravovat projekt baraku co si postupne projektuju, a kde se vyvarovat jakych reseni s vytapenim pokud chci mit celou strechu z fotovoltaiky ja treba ted mam v projketu tepelne cerpadlo vrt-voda (ne kolektor, ale vrt), kvuli daleko lepsimu topnemu faktoru 10-12x, a s tim by se jiz mohlo dat obcas fotovoltaikou nejen prihrejvat ale mozna i par dni topit, pri dnesnich panelech me pokriti planovane jizni casti strechy vychazi ca 42kWp (zatim to mam projektovane jako nejlevnejsi pozink strecha a plosne to cele zakryjou panely, vcetne klempiriny na okrajich, takze nebude ta puvodni strecha vesmes vubec viditelna) a informace ze do podlahy staci mensi stupne je vesmes pro me pozitivni, ja pocital s 60 stupni, vesmes zatim jen projket, ale urcite na mnohem lepsi urovni stratovosti, kdy pocitam ze barak Ondry ve videu ma asi slusny tepelny ztraty , tedy ze to neni dum podle pasivniho standardu a nema ani zadnou rekuperaci, nebo? ja prave zatim v projektu resim dva typy vytapeni, prvni primarni je rekuperacni vymena vzduchu a sekundarni prave teplovodni rozvod v podlaze s tepelnym cerpadlem, coz by melo zajistit tepelnej komfort od noh, a kombinace toho me zatim vychazi na relativne male spotreby cca 4-5W na metr a ted vidim ze Ondra ma tedy silenou spotrebu na topeni a barak vesmes hodne energeticky ztratovej , prumer odhadem 120kWh za den, takze jasny u stareho baraku podle norem nekde ze 70-80 let je topeni nesmysl a sezere to nesmysl, u novostaveb ktere vesmes smeruji k plne pasivite se bavime u 100m uzitne plochy o spotrebach okolo 5-10kWh za den v mrazech a jeste pri nastaveni teploty na nejakou silenost sauny
Jižní fasáda je výborná věc v zimě i v létě. Například pro 10kWp panelů jsou čísla tyto: ZIMA Na východní střeše vyrobí 10kWp panelů v prosinci 160 kWh Na jižní střeše vyrobí v prosinci 370 kWh Na jižní fasádě vyrobí v prosinci 400 kWh. Tedy ještě více, než na střeše a navíc se nemusí čistit od prachu a sněhu. LÉTO Na východní střeše vyrobí 10kWp panelů v červenci 1150 kWh Na jižní střeše vyrobí v červenci 1230 kWh Na jižní fasádě vyrobí v červenci 660 kWh Nejvíc elektřina chybí právě v období listopad-prosinec-leden. Orientace východ-západ jsou v tomto období velmi špatnou volbou, jak je vidět z čísel. V létě naopak vyrobí východ-západ skoro to samé, co jih. Ohledně jižní fasády čísla ukazují, že na zimu je nejlepší, ale výrazně ztrácí výkon v létě. Pokud má tedy člověk jižní střechu, určitě osadit spíše jižní střechu, než jižní fasádu. Pokud má ale člověk střechu východ-západ, tak je jižní fasáda jasnou doplňující volbou právě na zimu.
Ó! 42kWp čistě na jih, to už bude fungovat.Průměrná výroba v prosinci bude 1500MWh, tedy cca 50kWh denně. Takže i během období listopad-prosinec-leden se najde pár týdnů, kdy taková FVE utáhne sama jak spotřebiče, tak i topení přes TČ. Samozřejmě, taky tam bude pár týdnů, kdy ani 42kWp nevyrobí téměř nic a bude to chtít odebrat elektřinu z DS. Ale to je prostě realita naší geografické polohy a podzimního sychravého počasí. Držím palce ať vše klapne a doufám, že detaily z projektu a realizace zveřejníte třeba na solarforum.cz !
@@obajer no ja si ted u bytu kde mam prostor pro 2,16kWp chci prave zkusit takovouhle malou fotovoltaiku na ktere si vyzkousim jak to funguje a co a jak propriste udelat lip, ale prave mam to 2 balkony, takze svysla instalace, ted v zime me sem pere slunce tak ze zaluzie jsou proste porad dole :D stineni sice 2 stromy, ale relativne malo, vesmes 70% te plochy kde by panely byli je porad osvetlena pokud sviti, ale v lete zase kdys je slunce nahore, tak to sem sice sviti ale pod uhlem, tak jestli to v lete nakonec nebude nejak o hodne horsi? mirnej naklon na leto bych asi zvladnul, tak jak tak si musim konstrukci pro uchyceni vyrobit, a jestli si tam pridal v horni casti panty a v dolni nejaky posuv ktery by to treba do 20 stupnu naklonil by asi problem nebyl, a prave najaky rozumny data kolik daj za stejneho svytu v lete kdy je slunce krasne nahore panely svysle na fasade a panely s takovym a makovym naklonem jsme nikde nenasel velkou fotovoltaiky bych pak resil az postavime barak a rovnou proste zakryti cele strechy s klempirinou okolo, ze to proste bude pusobyt jako primarni strecha, ac pod tim bude i bezna nejlevnejsi pozink strecha, ale abych i tu malou nestavel jen tak jakoze mam vofotoltaiku, tak si zjistuju jak vubec muze fungovat a jestli to vubec neco z te rocni spotreby toho bytu cca 1,7MWh ukousne, ono i tech 2,16kWp proste prijde s baterkou a kvalitnim menicem na nejakych 100 tisic, takze aby to za rok vyrobilo treba baj voko nad 1100kW pro spotrebu v miste, coz je cca bod kdy to ma asi navratnost mensi nez 15 let
Jj elektricky topeni, to byl jednu dobu hroznej hit, vykopal jsem 50m pripojku, zadarmo ji prevedl do majetku el. spol a pak konvertoval topeni na plyn ;-)
Pomocí Fibaro. Některé silnější spotřebiče mají z-wave elektroměry, z některých zařízení vyčítám příkon pomocí jejich API (wallboxy, fve), světla umí reportovat spotřebu pomocí fibaro modulů které zároveń slouží jako vypínače. Podobné moduly používám třeba u čerpadel. A na ty úplně nejtupější spotřebiče používám mezikusy do zásuvky "Fibaro Smart Plug".
JJ: 2,5kW x 24h = 60kWh energie denně. Ale předpokládám, že kotel běží jen 70% času, takže spolkne tak 42kWh energie. Určitě se během zimy najde pár dní, kdy by se to utáhnout dalo, ale když k tomu člověk přičte ještě aspoň 10kWh elektřiny pro běžné spotřebiče, tak už to je 50kWh a taková výroba bude v prosinci tak maximálně jeden den. Tedy, v případě hybridní FVE, která umí plynule mixovat DS+FVE se v listopadu-prosinci-lednu dá takovému kotli pomoct, ale určitě nelze ČEZ odpojit a mít FVE jako jediný zdroj elektřiny a tepla. Naopak od února už je to mnohem lepší, solární zisky se zlepšují každým dnem a třeba v březnu se takový elektrokotel už dá krmit čistě z FVE. Ovšem problém je ten listopad-prosinec-leden, tam se na to spolehnout fakt nedá. Za rok možná uděláme video-update i s nějakými ročními grafy, tak tam ten propad výroby v kWh bude okamžitě vidět.
Letošní zimu se reálná TZ pohybovala mezi 5-6kW. Ale i kdybych to pořešil TČ se SCOP 5, tak je to furt 24kWh energie na topení plus minimálně 10kWh energie na spotřebiče. A 34kWh se každý den opravdu vyrobit nedá, to už mám ověřeno za mnoho let provozu mojí FVE.
Dobrý den, můžu se zeptat jaký typ domu vytopíte s 2,5kW ? Předpokládám, že pasiv. Stačí když mi papíšete rozlohu, formu (podlaha nebo radiátory) a zda to stačí. (Pokud k tomu přitápíte např. krbem, tak považujte mou otázku za bezpředmětnou) Díky.
JJ, myslím že o pár desítek vteřin tam vysvětluju, že těch 10kW by bylo při ohřevu 0-100°C a že v reálu to tedy bude tak polovina ;) EDIT: Tak jsem si tu část pustil a zrovna v tomhle videu to neříkám. Ajaj! Musel jsem to tedy blíže vysvětlit v jiném, jenomže to už teď nenajdu. No, tak aspoň že Vás to vyburcovalo k napsání komentáře. Děkuji!
Ahoj projel jsem úplně všechny videa, ale asi jsem někde přeslechl jaký je výkon jednotlivého panelu u Ondry tak zda mohu poprosit? :) a případně jaké jsou dnes možnosti? Nejvíce jsem viděl na internetu výkony okolo 400 Wp, ale doba jde dopředu a jsou vidět i 540 Wp tak zda je to jen marketingový tah nebo zda je to podstatný rozdíl. Moje střecha mi bohužel neumožňuje dát na JZ střechu více než 4 až 5 panelů takže bych rád maximální výkon z jednotlivého panelu. Snad přemýšlím správně a díky za odpověď a ať se daří :)
@@ondrej.bacina chápu nejde mi tolik až o cenu panelu nebo baterií jako spíš, že nedám více než 4 až 5 panelů na celou střechu (je to malý dům) proto jsem myslel, že bude dobré se soustředit na maximální výkon jednoho panelu, abych z něj "vyždímal" co nejvíc energie
Moje panely jsou už 4 roky staré, tenkrát se montovaly mnohem menší výkony: 280Wp per panel, 72ks. Rozměry jednoho panelu cca 95cm x 120cm a váha 20kg. Dnes se nejčastěji montují panely nad 450Wp. Jenomže ten vyšší výkon není dán lepším materiálem článků, ale tím, že celý panel je skoro 2x větší na plochu. Například 105cm x 210cm. Distributoři v ČR letos naskladňují i panely o výkonu 655-670Wp, tam je rozměr panelu 130cm x 240cm a váha 35 Kg. Při výběru panelů na menší střechu je vhodné zvolit co největší rozměr panelu, který se vejde, ale zároveň zohlednit cenu "Kč za Wp". Ty nejvýkonnější panely mají totiž cenu za Wp šíleně vysokou. Technické parametry panelů jsou ke stažení například zde (velkoobchod): shop.solarity.cz/modules_c4316442132534
Laicky pohled. Pokud mate orientaci vychod a zapad nebylo by dobre mit spíše amorfni panely ktere o hoodne vic berou bocni svetlo? Nebo, kdyz mate tolik penez, nataceci konstrukci na zahrade? A taky me napada, ze nechapu proc jste tak odsoudili, ze tepelne cerpadlo ve spojeni s fve nefunguje. Prece cerpadlo může topit i za pomoci cezu, takze úspora na topeni jako takovem, plus pomahat do bojleru a fve napajet zbytek domu plus opet pomoc bojleru. Pri tech investicich, ktere tam mate, ani nerozumim tomu, proc nemate pasivní dum, kdyz evidentne na jeho stavbu byste mel a inkaso by vas stalo 5.000 ročně (uplne laicky odhad). Celkove moc nerozumim, proc tak silene investujete do úspor, kdyz pak to srazite na kolena nevhodnymi panely, nevhodnou orientaci, nedoplnenim o string na omitku nebo nezvolenim teda, kdyz tak silene jste investoval do tech "uspor" pasivniho domu. Jsem laik, jen me odhady. Chtel jste mit jen preelektrizovany dum a vlastne neslo o úspory vyplyvajici z moznosti fve? Myslim, ze minimalne lepsim odlazenim fve soustavy i na zimu byste ziskal pro zimu cca jednou tolik vykonu. Je to zly odhad?
Amorfní panely nedávají v dnešní době už žádný smysl. K dosažení stejného kWh výkonu potřebují 2-3x větší plochu, než mono/poly. Pak je logické, že když svítí málo, tak z té násobně větší plochy dodávají trochu více výkonu, než mono/poly. Z hlediska jejich účinnosti i z hlediska ceny za kWp jsou ale amorfy/thinfilm/CdTe prostě horší. Hodí se ale buď na fasády moderních budov (kvůli pěknému designu) nebo na lesní chaty (kvůli tomu, že jim tolik nevadí stíny od větví). Kombinace FVE s TČ samozřejmě funguje tak, že elektřina z FVE může TČ "přikrmovat". Zejména v říjnu, únoru, březnu, dubnu. Ale v listopadu-prosinci-lednu FVE nepomůže TČ vůbec. Nevyrobí dostatek energie ani pro běžné spotřebiče a nabití baterií. A právě tyto tři měsíce jsou obdobím, které chce hodně lidí pomocí FVE + TČ vyřešit.....a to je přesně to, co nefunguje. Po instalaci a prvních dvou letech provozu jsou pak buď zklamaní, nebo žijí v blažené nevědomosti. V mém konkrétním případě, pokud bych přidal nějaké panely na jižní fasádu, tak bych skutečně v zimě měl 2x vyšší energetické zisky. Jednou se k tomu snad dokopu. Co se týče domu a toho proč není pasivní - jedná se o starou stavbu z roku cca 1990, kterou jsem kdysi koupil ve stavu, kdy ještě nebyla ani pořádně hotová. Už se v ní ale bydlelo a z druhé strany se rozpadávala. K dokončení je tu milion věcí, tak to nějak postupně lepím. Kdybych stavěl nový dům, určitě bych ho udělal jako pasivní a rovnou optimalizovaný pro kombinaci s fotovoltaikou. Od své FVE jsem nějaké radikální úspory nečekal. Právě proto, že v domě je zcela nevhodný typ vytápění, zcela chybí zateplení a střecha je V-Z. Mám to pro zábavu a jako laboratoř :)
@@obajer Zdravím. Moc díky za velmi poučná videa!! Ještě jen k těm amorfním panelům, nevyřešily by i při větší ploše právě problém v zimě s nízkým osvitem-by alespoň něco dodávaly, a v létě by negenerovaly obří přebytky. Takový jakoby průměr. Hlavně v té zimě by mohly opravdu dát něco trošku smysluplného než nic z monokrystalu?? Díky!
@@vozy1918 Čistě technicky to funguje, ale ekonomicky nikoliv. Problém je v té potřebné ploše, v ceně za kWp a v ceně za nosnou kostrukci. Když člověk spočítá, kolik bude pro ty amorfy potřebovat plochy, jaké množství materiálu pro nosnou konstrukci a kolik je cena za kWp amorfního panelu, tak nakonec dojde k tomu, že je levnější koupit 50kWp monokrystalů a bude to vyrábět ještě lépe. Ony ty amorfy bývaly hodně vidět na velkých polních FVE. Ale ještě než ty amorfy vůbec stačily zastarat, je většina provozovatelů nechala sundat, hodit do drtičky a na jejich místo naplácala mono/poly. Jednu dobu se tak daly koupit tyhle jeté amorfy 100Kč za kus, nakřáplé nebo s ustřiženými konektory bývaly i za odvoz. Tam by to možná smysl dávalo, ale kupovat nové amorfy je fakt ekonomická sebevražda.
@@obajer Díky moc za odpověď. Na ty amorfy asi můžu zapomenout-dají se právě docela levně sehnat. Cesta je tedy mono/poly krystal. Moc díky za přehledná a jasná videa. Ušetříte hodně lidem hodně času a námahy. Díky a sleduji nadále.
Konečně kritika. :D Většinou tu je jen pochvala. Tyto otázky si kladu celou dobu. (Zmínka ve videu o orientaci mě úplně odpravila) Podle mě, jsou pánové ajtáci a mají to jako hobby. (tedy přesně ten typ fve pionýrů, co si to pořídí protože nemusí řešit návratnost") Z níže uvedené odpovědi o starém baráku to začíná dávat smysl. Ta videa z vlastní zkušeností jsou poučná, za to dík. Otázkou je jakou mají vypovídající hodnotu pro někoho s novostavbou nebo plánujícího stavět... Jelikož já patřím do té druhé skupiny, tak jsem se opět odpovědi na otázku zda se dá fve v zimě topit nedozvěděl... Teslu kvůli FVE neplánuju. Chci normálně existovat, což mi trh, stát, a desítky firem které aktuálně rejžujou na stavbách FVE (a naslibují hory doly) neumožnuje :-(
to je ekologie, to je nářez, ten za 3 měsíce protopí elektrikou tolik, jako má spotřebu barák s 3 rodinamy za celý rok a k tý elektrice si platí samozřejmě plyn pro vaření a topení a tuv, což je ve finále podobná částka jako za roční elektriku, pryč se všema dotacema, zpět levný ruský plyn, všechno chtěj jen lidem posrat mozci zelení , aby se mělo dobře jen horních 100k lidí, opravdu takovouhle logiku nechápu, a ta spotřeba je brutál, to jsou ti lidi, co vyhazují oknem milióny a statisíce a nemá 5000kč na fasádní polystyren na jednu velkou stěnu, tedy barák 4x, plus nějaké to lepidlo síť atd.i kdyby to bylo bez omítky a malby, stejně by ušetřil mega kw
aneb jak za 1 sezónu protopit cenu samodomo zateplení baráku polystyrenem, (ne přes firmu), a jak už reagují na mně jinde, ano, dnes je pokřivený trh naprosto všude, včetně kartelu stavebnin a držení zásob, umělá nedostupnost a předraženej nafouklej vzduch v kousku hmoty plastu, teď prodávají dráž než dřevo, co roste pár desítek let, kocourkov hadr
Preco si nikto spravi Panely a spotrebu ma na dom 120mw na den ja mam rodinny don 134m2 zateplena postaveny 3 roky a spotrebu dennu komplet mam do 30kw denne teplota 22stupnou. za tie peniaze sprait zateplenie a vymenu okien za kvalitne
Jak by fungovalo vedle baráku zakopat do země zaizolovanou akumulační nádrž třeba 3-5000l a mimo fotovoltaiky dát na jižní stranu cíleně na zimní slunce kolmo fototermiku?
Fungovalo by to, ale do 5000L vody se vleze cca 500kWh tepla, pokud se ta voda nahřeje z 0°C na 100°C. Takže v reálu tam člověk nacpe jen tak 300kWh. Tedy v nejlepším případě tak na týden-dva topení. Asi to nemá moc cenu. Ale psal tu u některého videa pán, co má zakopané nějaké obrovské staré nádrže s desítkami tisíc litrů vody a to už poznat je. Pak také ti kdo mají TČ zěmě-voda dělají to, že v létě "nabíjejí" vrt teplem z přebytků výroby FVE a v zimě si to vybírají zpátky. Technicky to určitě funguje, otázkou je složitost a životnost takového systému. Já si prostě myslím, že nejlepší topení je hodit do kamen dřevěné poleno z vlastního lesa. Akorát by to chtělo mít ještě dřevorubce a hospodyni nebo topiče, aby to bylo bez práce :)
@@obajer jestli neni jednodussi (a hlavne levnejsi) udelat opatreni, tedy typicky treba zatepleni. Ono nejlevnejsi energie je ta, co se nemusi vyrobit/spotrebovat.
To SCOP 5 u TC nebude platit v pripade, ze natapis vodu na 57 stupnu. Tam to SCOP bude nizsi. SCOP se vetsinou uvadi pro vystupni teplotu vody 35 stupnu.
Proč ale natápět vodu na tak vysokou teplotu? Mě v zatepleném 50 let starém RD stačí celou zimu topit vodu v okruhu topení (klasické plechové radiátory, staré rozvody) topit na 40 stupňů. Jenom v největších mrazech jsem to zvýšil na 50st. V zimě, když je tak kolem nuly nebo lehce nad, tak stačí i 37st v radiátorech, aby to dům vytopilo.
@@Dzordzikk mám to podobně. ty máš otopný systém, totiž navržen, stejně jako já, na odpolední topění pět hodin. proto je systém předimenzovaný. jenže dnes se systém navrhuje na stáálé topení a jsou tedy menší radiátory. konkrétně třikrát, proto se musí v moderních systémech topit na tak vysokou teplotu.
@@Dzordzikk Tak pokud mas akumulacni nadrz a pouzivas ji jak na ohrev TUV, tak topeni, tak vetsinou budes natapet na vysokou teplotu. Malo komu bude stacit TUV 40 stupnu. Ja vim, ze se to da a resi jednou akumulacni nadobou na topeni a pak druhym zasobnikem na TUV. Nevim, jak to pak vychazi financne. Jinak ja mam TC i FVE. Mam ale novy dum, zatepleni a podlahove topeni, kde v zime netopim teplou vodu na vic, nez 28 stupnu. Aktualne ohrivam na 25 a doma mame 22 stupnu. TC jsem koupil jeste pred dotacema a stalo me 52 tisic. Dalsich asi 60 tisic stala nadrz na TUV, zapojeni a veci kolem. Aktualne budu nadrz na TUV menit za vetsi a pripam patronu na ohrev z FVE. Tim by melo TC bezet uz jen v zime a maximalne nekdy dohrat TUV, kdyz bude osklive pocasi. Nicmene navratnost tohoto reseni bude take dlouha.
@@obajer proč by se mělo přestat vyplácet ? Předpokládám, že cokoliv co násobí vloženou energii se logicky vyplácí, ne ? Co jiného byste pak použil ? :D Jako já osobně snim o zemljance, ale nemám na to vhodný pozemek.
@@avrahamstern4550 Princip ekonomiky tepelných čerpadel je založen na tom, že díky topnému faktoru stojí topení TČ stejně, jako topení uhlím, ale zároveň je pro uživatele pohodlné. Pokud silová elektřina zdražila z 1,6Kč na 7,5Kč za kWh, zatímco uhlí podražilo jen minimálně, tak už ekonomika TČ vs uhlí nevychází. Zůstává jen to pohodlí.
@@obajer ok, na uhlí jsem zapomněl (neberu ho v úvahu, vim jak to u nás vypadalo před plynofikací a tak nějak jsem čekal, že energie porostou logicky všechny, proč by uhlí mělo být výjimkou). Každopádně díky vyšim videím jsem zjistil, že ideální FVE na zimu pro můj plánovaný dům je tak 100kWp, na střechu se mi vejde tak 70kWp, ne že by se to nedalo zaplatit, ale co s tim v létě ? :D Tak teď přemýšlím o geotermálním vrtu... jaký na to máte názor ? Bohužel si něco zvolit musim, bez toho na úřad nemůžu :-(
Hmm solarne panely su fajn ale ked vidim tu problematiku a efektivitu tak neviem no .. ten magneticky generator mi neda spavat snad sa to posunie dalej od prototypov pretoze ak by sa nahradil 10KW solar ktory pracuje len ked svieti 10KW generatorom ktory dokaze ist 24/7 tam by to davalo ovela vacsi zmysel v kazdom rocnom obdobi popripade by bolo mozne aj vykurovanie ..
jj to mně taky, v jednom videu to týpek vysvětluje na 2 malých modelech motor----altík, nj a pak ukáže, že motor je fake, uvnitř baterka(ne motor) a altík je obyčejný motor a k tomu zapojená žárovka, takže v tom videu sice machruje s ručním roztočením to sepne baterku, ale tím se to zapne a furt se to točí a jde to ze skryté baterky a tenhle fake se šíří v různých variantách, a aby bylo video koukatelné a dlouhé , blbnou tam s magnety a různým uložením,lepením, vrtáním,... těch silnejch magnetů, a pokud to funguje, určitě by byla už infinity centrála na trhu, ikdyž uvidíme
@@VideotoursofPrague1 HMSB ma videa na youtube ma patentovany magneticky motor 120 koni vykon pozri stranku aj dalsie video tej americkej spolocnosti ...
@@jankrnac9211 ampérák to pěkně vysvětluje ten podvod, free energie se skrytým lakovaným napájecím drátem do 220v, a to free jsou youtube dolary od diváků :o), HMSB neznám, je možná výzkum teprv a nebo lepší promakaný fake a prachy z videí z reklam,
@@itguru2840 HMSB uz len podla toho kolko ma videi a ake ma videa urcite na tom nezarobi mozno par dolarov z youtube z coho ani nevyzije a to nedava zmysel .. podla toho co vsetko ma zrealizovane skor zarobi na tom co dokazal ako na videach .. urcite su na youtube ludia co nevedia ako to zrealizovat a tak tvoria videa o tom ako by to asi mozne bolo a robia video za videom tak to je jasne ze asi zarabaju na reklamach z videi .. urcite je dost fejkov ale verim tomu ze niekomu sa to uz podarilo .. keby to bolo jednoduche dokazal by to kazdy ..
Infrapanel občas zapínám v pracovně. Funguje docela dobře, ale mít to jako primární vytápění celého starého baráku si nedovedu moc představit. Možná v nějakém hodně dobrém pasivu. Kde mi infrapanel přijde ideální, jsou velké prostory, které člověk temperuje třeba jen na 16°C a infrapanel si dá tak, aby mu ohříval jen to místo, kde po většinu času stojí/sedí. Takže třeba na recepci ve vstupní hale firmy, nebo když má člověk vnitřní bazén a tak si dát pár infrapanelů na strop, nad lehátka.
@@obajer Měl jsem je v obýváku a kuchyni 4x600W a 1x300W. Výhoda že podlaha byla teplá což bylo super a po příchodu z práce jsem zatopil v kamnech dřevem a byla hned pohoda.
Ten pocit keď zadrbeš do systému pol mega bez mihnutia oka a potom sa tváriš ako strašne ťa ničí to že v zime to nezarába a plačeš do videa aké to je. Gratulujem.
Bohužel. Starej barák, izolace žádná a tak to kromě obytného podlaží vytápí navíc i suterén a podkroví. Aspoň že po výměně oken za trojskla už netaje i sníh v okolí. Ale i tak masakr.
Konečne niaké normálné vydeo a nie propaganda 👍👍👍
Chlapi, díky moc za vaše zkušenosti, zachránili jste mi mnoho penízků. Kachláky to jistí...
S Ondrou jste úplně nepřekonatelný tým. Jste oba vtipní, odborně zdatní a skvěle umíte problematiku vysvětlit. Díky vám se vždy dozvím fůru nových informací. Děkuji.
Děkujeme :)
super. jediná fotovoltaika, čo má teda vlastne zmysel, je klima s panelom. čím viac pečie slnko, tým viac energie má klima a v zime dokáže prípadne prikúriť.
Relativně dobře vychází i jiná využití, ale kombinace FVE+klima je opravdu nepřekonatelná. A ekonomicky je to téměř perpetum mobile :)
@@obajer Zdravím, mohl byste doporučit nějakou klimatizaci vhodnou prioritně k topení ? Sinclair, Samsung ?
tak tak, pocitac ani nevypinam a zapinam ohrievanie uterakov v kupelni, nechcem zit v jaskyni a svietit si ohnom predsa 👍👍👍
Je super, žě někdo ukazuje i chyby. Bylo by super sehnat i někoho kdo se těch chyb už vyvaroval.
Aby byl lépe vidět ten rozdíl, a lidi tyhle chyby přestali ignorovat.
Jen taková malá vsuvka, Země žádný východ nebo západ nemá a Slunce nevychází a nezapadá, jestli něco vychází a zapadá, je to Země 🙂 jen tak pro zasmání 🙂
Slunce obíhá kolem měsíce
Najlepsie videa a fotovoltaike v celom cesku a slovensku...uplne ze top ziadne odrby ...pravdy,vyhody, nevyhody zaujimavosti navody a rady v jednom...ziadne odrby predajcov!!!top dvaja pani....dakujem za vsetkych tymto videam
Díky za vyčerpávající informace. Jsem přesně ten případ, kde celý dům jede na elektřinu včetně topení drátem v podlaze. A po shlédnutí videa nepůjdu Go no go. Já vám snad pošlu něco na Patreon :)
Tady doplnujici info k podlahovemu topení, je o to jestli mate kabel pod krytinou - primotop. Ale jestli zalito v betonu - akumulace a tam je vhod. To samé jaký je RD jestli zděný nebo dřevostavby ?
A jestli je pasiv tak úplně něco jiného. A na raditory úplně zapomenout :-))
Děkuji zachránily jste mi statisice. Ja jsem si až do tohoto videa myslel že když spojím TČ a FVE že si budu levně topit. Děkuji mooooc.
Pokud svítí slunce tak ano. Problém je ze v zimě je dost dni kdy nesviti :( nicméně pokud se změní zákon na 40kWp max tak bude situace zase jiná :)
@@ondrej.bacinabude nějaké porovnávací video se současnou legislativou? Dnešní povolený výkon už by mohl něco vytopit, u pasivu? Jestli jsem video přehlédl tak sorry 😁
Montážník všechno podepisuje 👍
Skvělé video. Je to vysvětleno jasně a srozumitelně.
Tak já FV topím, nebo spíše zkracuju normální topnou sezónu a to i do elektrických podlah. Výhodou je akumulace do 5cm betonového potěru elektricky vytápěné podlahy.
Zhlednul jsem video celé až do konce. Některé pasáže jsem si musel pustit znova. Nejlepší je ta Grafana na konci videa. Tam je vše vidět názorně a přehledné. Moc jste mi pomohl jak vy tak hlavně váš kolega z videa. Milé rád přispějí k další tvorbě jen co zjistím jak. Ještě jednou vám oběma z videa děkuji.
Díky, zajímavé .
Důležitá je i lokace. Při tlakové výši podzim -zima je u nás na horách třeba 10 dní jasno ale celé Česko leží v mlze. V létě je to na horách horší než v nížině ale z pohledu fotovoltaiky jsou hory celkově lepší.
chlape a co děláš těch dalších 20 dní, když bude zamračeno nedej bože v kuse:o)
proč mlčíš 3dny, otázka je jednoduchá, co děláš těch zbylých 20 dní v měsíci, když je zataženo v kuse
vyskusam ked sa fotovoltaika nainstaluje. zijem v horach 760 m.n.m. a po roku fungovania sa ozvem ak nezabudnem
Skvelé video, aj keď hrozne smutné! 😀 Ale od úmyslu dať si fotovoltaiku ma to neodradilo - ale ja mám zasa na to dobré podmienky: mám plnú netienenú strechu na JZJ, mám v boileri na teplú vodu aj elektrickú špirálu, takže si plánujem na tú špirálu natiahnuť separé kábel, elektro špirálu nastaviť na teplotu +1-2°C nad teplotu nastavenú z plynového kotla - takže mne by už len tá špirála mohla robiť do značnej miery "uschovávač prebytkov" - pričom plánujem aj virtuálnu batériu. Takže mne fotovoliatika zmysel dáva perfektný.
Super videa o fve chlapi 👍 Po zhlédnutí všech vaších videí o fve jsem dospěl k názoru , že fve asi fakt zatím nepotřebuju. Roční spotřebu el. Energie mám do 3Mwh plus topím vlastním dřevem, občas kondenzačním kotlem na plyn, kterým v letě ohříván hlavně jen tuv. Celkově se vlezu do 30-35 tisíc ročně za celkovou spotřebu energie domu el+plyn.
Takže díký za ušetřené peníze za fve👍 zatím do toho nejdu, ikdyž koníček by to byl krásny 😁
Díky za feedback. Je to skutenčně tak - FVE se rozhodně nevyplatí každému. Je potřeba to vždy zvážit z více stran. Pod některým z videí jsme dávali i odkaz na diskusní forum s tabulkou, kde si každý může vložit svoji spotřebu a další údaje, čímž zjistí, kolik elektřiny mu FVE ročně ušetří. Aby to dávalo ekonomický smysl, tak je většinou potřeba vařit i ohřívat TUV elektřinou a plyn si nechat jen na zimu a topení. A 3MWh spotřeby ročně je určitě málo :) Takže leda jako toho koníčka a manželce raději neukazovat cenovku :D
Jj, jsem na tom stejne. Topeni + TUV = 8 MWh plynovy kondenzacni kotel. Elektrinu mam 2,5 MWh (spotrebice + vareni). At pocitam, jak pocitam, v nejlepsim pripade jsem se dostal na navratnost 20 let.... Skoda. Ja bych si tak chtel hrat s grafiky... :)
Zdravím, mám TČ v 50 let starém domě. Litinové radiátory a je to stará konstrukce 90/60. Vodá v zimě je cca mas 45 C. SCOP je sice u TČ psaná 4,89 ale realita je jiná a to 2,99 u mého domu. Nejdůležitější je dobré zateplení i starších domů.
Dobrý deň
Prosím vás, mám obdobný problém.
Svokrovci majú 30r dom, radiatori, a zvažujú TC.
Je to vhodne?
Majú zateplené a vymenene okna.
Ďakujem za odpoved
Místo do 50kWh baterie bych osobně prvně investoval do kvalitního zateplení + tep. čerpadlo. Spotřeba 20kWh je brutální.
Souhlas - po těch zkušenostech co mám, už bych dnes vše stavěl/rekonstruoval úplně jinak. Bohužel, v minulosti jsem udělal hodně moc špatných rozhodnutí a změna mi zabere delší čas a fůru peněz. Ale do důchodu to snad stihnu.
@@obajer kup teplej svetr a bačkory zateplený na důchpd :D
@@obajer Zase bez tvých pokorně přiznaných chyb by bylo víc lidí kteří by je opakovali... včetně mě. Díky za video !!!
Já myslím, že by stačilo na noc vypínat počítač :-D
@@swifftswifft6523 Já nevypínám počítač taky. má spotřebu 40-60W, což je stejně jako vlastní spotřeba měniče.
Díky!
Moc děkuji za podporu!
Jenom drobná připomínka, pánové mají pravdu. Ovšem v přechodném období (
březen-duben) je to veselejší. To samé na podzim. Takže nakupuji na topení od listopadu do února. Dávat kabel do podlahy je nesmysl a plýtvání, když lze instalovat tepelné čerpadlo, které spotřebuje x-krát méně při stejném výkonu. Před virtuální baterií jsem varoval už dříve, je to prodělečná past.
Díky za povedené video. Zrovna se rozhoduju, jestli jít, nebo nejít... A tohle video ukázalo věci které se moc vidět nedají a to vlastní spotřeba Boxu.
No tak to se podívej na pokračování :) CEZ Battery Box
Ja musim podekovat. Na video jsem narazil uplne nahodou a je to velka inspirace. Velky plus za Grafanu, to je parada.
Tak to smekám, že jste nás vydržel poslouchat tak dlouho - Grafana ukazujeme až po půl hodině :-o
Jó kluci jste dobří, že si tu blbost přiznáte. Každý stavebník asi udělá něco špatně ✌🏻 Ještě si vzpomínám na veletrh kde mě boreček přesvědčoval do drátů v podlaze. Naštěstí mi to už tenkrát docvaklo a šlo to všechno do vody v podlaze bez jediného radiátoru. Ať se daří.
Supr videjko 👍🏻 díky kluci
Super koníček.
Dobré jako vždy. Ale nedá mě to .. :-) Chápu argument k virtuálce, že tu nebude za stejných podmínek, jako jsou dnes, věčně. Ono pokud by do níc šli všichni co si dnes pořizují FVE, tak to ČEZ brzo změní. Říkám si ale, že až nebude VB tak výhodná, jako je dneska (ne není to jen "záplata" Ondro) bude jistě nějaký lepší prodej napřímo. Tedy snad už nebudou žádné obstrukce u ČEZu k druhému EANu pro FVE, protože nechceš prodávat a kupovat u jednoho dodavatele. Grafana super, jak sám víš jedu na ní od záčátku co mám FVE. Omalovánky máme rádi. Tedy ale ta spotřeba to je masakr :-)
Dobrý den, ta spotřeba topení je masakr, mám od některých lidí zatracované TČ země voda , v nezateplené novostavbě 189m2 a spotřeba zima 2020-21 byla průměr 13,3kw za 24h, letos to bude méně Jinak škoda ze nemáte panely FVE na jih, to by ten graf vypadal jinak, ale děkuji co děláte.
chalani opat super video, v niecom sice nesuhlasim ale ja uz som raz taky :) ale tesi ma ze ste dalsi dokaz toho ze system ktory som si doma urobil aj niekto dalsi povazuje za "rozumny" 10kWp (5 kwp na streche a 5kwp na plote, voda v podlahe, akumulacny bojler a elektrokotel. pouzivame aj krb (bez vymenniku) ale castejsie obcas prikurujem klimatizaciou a celorocna potreba nasho domu (180m2 zastavana plocha) na kurenie je okolo 2600kwh (potreba bez pouzitia FVE - takuto spotrebu sme mali cisto na elektrinu zo siete nakolko az teraz ideme spustat tych 10kwp tak uvidime co sa udeje)
WOW! Celková spotřeba jen 2,6MWh elektřiny ročně, při topení elektrokotlem a klimou? To je sen... Určitě máte výborně zateplený celý dům, že? Je i v pasivním standardu? A také velmi málo elektrospotřebičů, nebo je asi poctivě vypínáte.
@@obajer - nene, 2600 je jen topeni podlahou, vychadzi to cca 15kwh/m2/p.a. celkove dom spotrebuje cca 7MWh elektriky rocne (topeni 2600kWh, spotrebice vareni prani atd cca 4000kWh, zbytek ohrev TUV. mame 6 mesacne dieta a stale sa u nas vari zehi perie ... takto nam to funguje ked sa absolutne neobmedzujeme vnicom presne ako vy... 2600 total to by bol asi trosku extrem :D
@@obajer dom je celkom rozumne navrhnuty a postaveny s zateplenim 30cm EPS na stenach a dopredu som ho projektoval s umyslom pouzitia FVE, studny a v buducnosti elektromobil ale stale cakam na Teslu model 3 s V2H technologiou :D skor pre man elektromobil asi nebude mat financny zmysel vzhladom na minimum km ktore najazdime
ahoj, dostal jsem se k tomuto videu až teď. TČ daikin co ma ja ma na hlavnim panelu spotřebovanou energii za rok cca 4mW, celková spotřeba 12MW. Není pravda, co říkáte o spotřebě. Jo a to TČ zajišťuje i TUV a v letních mesících chladím do podlahy! takže reálně bude na vytápění 2-3MW. to TČ má příkon na vytápění 1,6-1,7kW a je vybavena inverterem. takže když není -15 tak ty spotřeby nejsou až tak hrozné a dá se v pěkných dnech dost pomoct, teda doufám, za pár dní mi budou montovat fve.
První solárku jsem viděl ve hvězdárně v Úpici snad ještě za totáče. Šel čas a já se rozhodl teprve před 3 roky, jak vyřešit elektriku a topení. Oboje mám zadarmo, ještě vydělám a investice je zaplacená. Těžím a HW vždy prodám. Jen by bylo lepší topit do vody.
Tomu moc nevěřím.
Pekný deň. Ako uvažujem ja s FV: Dávam 12 panelov AmeriSolar 385 Wp, striedač 8,8 kW,.. a cez topnú špirálu (buď 2400W, alebo silnejšiu 2x 2000W) si chcem pritápať AKU nádržou ATTACK 800 K (je to nádrž v nádrži 800 litrová = 160 lit.TUV + 640 lit.UK) a + rozvod do liatinových radiátorov. A to je moja batéria. Prípadné prebytky v lete cez elektromer 4Q do siete. Mám splyňovací kotol na drevo ATTACK DP25 Profi + 32 m3 suchého dreva. O žiadnej batérii neuvažujem (zatiaľ - som dôchodca - sú drahé).
Veľmi ste ma potešil s INFO, že do 100 lit.vody dám 10 kW. Teoreticky do 800 lit. môžem dať 80 kW - samozrejme nie v zime. Som z Trebišova - svit cca 1300 W/h, uhol sklonu chcem 35 stupňov - orientácia - čistý JUH. Možno neskôr doplním panely. A dávam pochvalu za vynikajúci obsah.
Chcem Vás poprosiť - či uvažujem správne - hoci krátkou odpoveďou. Milan Porhinčák, Trebišov. Mail: porhincakm@gmail.com Tel: +421 904 584 972
Ďakujem a celý príspevok si idem uložiť. ŠIKOVNÝ.
Ano, tohle na přitápění fungovat bude. Samozřejmě, ještě lepší by bylo prohnat tu elektřinu přes tepelné čerpadlo, které by ji v zimě vynásobilo cca 3x. Jenže TČ je drahá věc a hlavně, při spojení s radiátory nefunguje moc dobře. Takže topná spirála bude OK. Pozor na jednu věc, ve videu jsem to nerozvedl, ale 10kW tepla uložíte do 100L horké vody pokud ji bude ohřívat z nuly na 100°C. V praxi budete ohřívat v nějakém menším rozsahu horní a spodní teploty, takže je lepší uvažovat s tím, že té energie uložíte do vody jen poloviční množství. Co se týče toho přitápění, listopad-prosinec-leden to fungovat nebude, ale únor-březen-duben-květen Vám to s topením pomůže. To samé na podzim. Ještě že máte ten kotel na dřevo, ten Vám závidím :) Poslední věc - nevím jak přesně to funguje na SK, ale tu v ČR lze přebytky výroby FVE prodávat za cenu, která odpovídá téměř ceně na burze a mění se každou hodinu. Pokud byste na ty letní přebytky dokázal najít na SK něco podobného, vyděláte mnohem více peněz (teď je v ČR elekřina občas za 300-400EUR/MWh. Tu 1MWh v létě v pohodě za měsíc natočíte.
@@obajer Veľmi ďakujem - uklidnil ste mne. Som dôchodca- viete aké sú dôchodky. Žiadosť do DISTRIBUČKY je podaná - a mne by vyhovovalo, keby mi výroba FV mínusovala elektromer (nejaký 4Q). - alebo odpredaj. My sme tu veľmi dobrá lokalita na SVIT - až cez 1300 W/h /m2. A tohto roku od mája neprší - ale svieti jak na Sahare. Vďaka - potešil ste ma. Ďakujem za Váš čas pre mňa a pomáhajte ľuďom ďalej. Dobrá rada - nad zlato. Vďaka, veľa zdravia a múdrych príspevkov. Milan,Trebišov.
Můžete prosím v nějakém dalším díle detailneji probrat monitoring? Jake komponenty jsou použity? Popsat výhody a nevýhody? Hlavně co je v rozvaděči a popřípade udělat nejaký diagram jak funguje monitoring a řízení spotřeby?
púroblém je, že na všechno potřebuješ trochu programování a není to sranda.
Něco málo k tomu jsme ukazovali ve videu zde: ruclips.net/video/hn1KZzdUpOE/видео.html
@@amperak Zaleží jaké je to programování. Psát si všechno od začatkuv Ccku, tak na to bych se mohl... pokud je to ale nejaký script jazyk v existujícím software, tak s tím není problém.
@@obajer Jestli to chápu správne, tak vsechen monitoring a řízení je děláno pres Fibaro. Jenom me chybí detaily jak treba meříte odběr ze sítě, z panelů atd. Jestli tyto hodnoty berete přímo z měniče nebo mate v rozvaděči měřící trafa atd. Využívá to protokol SNMP? nebo to má neco vlastního?
Jedná se mě o základní monitoring pro menič KING II.
@@tomkohout8456
Pokud by šlo o Axpert King, tak tam existuje knihovna někde na GitHub, ve které je komunikační protokol už zpracován. Některé jiné měniče zase mívají integrační pluginy třeba přímo do HomeAssistant.
U mne je to vyčítání uděláno viz níže. Věci okolo FVE beru přímo z měniče, přes sériový port takže ano, bylo potřeba rozklíčovat komunikační protokol.
Data z FVE: RS232 - Teco Foxtrot - LAN - Fibaro - InfluxDB - Grafana
Data ze spotřebičů: Z-Wave - Fibaro - InfluxDB - Grafana
Data z Wallboxu: RestAPI - LAN - Fibaro -InfluxDB - Grafana
Data z podružných elektroměrů: Z-Wave - Fibaro - InfluxDB - Grafana
Ha , to jsem zvědav jak to dopadne u mě. Dům postavený před 6 lety, spotřeba cca 16 MWh ,tepelné čerpadlo vzduch voda / podlahovka, cca měsíc mám fotovoltaiku 10 kwp a tarif D45d - 2,3 Kč. 🙈 To aby jsem začal vybírat el. auto. 😂
Jinak děkuji za skvělé videa, nejen o fotovoltaických el. 👍
Nebojte, dopadne to dobře :) V listopadu-prosinci-lednu toho FVE moc nevyrobí a TČ bude jen sporadicky přikrmovat. Baterka u FVE bude často vybitá. Ale už od února jede FVE násobně lépe a protože topit se musí i v únoru, tak tam to spolupracovat bude krásně. Uvidíte to pak sám, až si budete dělat roční grafy spotřeby a výroby po měsících - tam se to krásně projeví. Držím palce, ať vám dům i technologie fungují a dělají radost!
D45d za 2,30 ??
@@505blanka Ano.
Super, v té Grafaně , je ten přehled fakt dobrej.
Já to ještě nemám vyladěné a některé věci tam také nefungují úplně jednoduše. Například převod kW na kWh pomocí integrace v čase je docela náročný na CPU cykly a evidentně bude dělat problémy jak tam budou přibývat data za stále delší časové období. Ovšem jsou borci, co mají v Grafaně udělané luxusní dashboardy na sledování úplně všeho a to je úplně jiná liga.
Ta spotřeba je fakt na dnešní dobu masakr. :-) Místo dalších baterek, tam mělo být dávno tepelné čerpadlo. Já jsem měl v domě spotřebu energie v prosinci cca 25kwh za den(elektřina+plyn) a to jsem si říkal, že bych mohl něco uspořit 😂 .
Za me lepsi investovat domopatreni snizeni spotreby, tedy v tomto pripade rozhodne zateplit. Jako mesicni spotreba v zime 3 MWh je fakt brutalni.
Jednou se k tomu zateplení taky dostanu. Bohužel, nemá smysl jej dělat a natahovat fasádu, když vím, že půlku baráku budu ještě bourat a předělávat. Takže holt musím postupně. Co se týče TČ, to je ideální v kombinaci se zde neexistující vodní podlahovkou :D Jinak já osobně fanda tepelných čerpadel moc nejsem. Funguje to, je to super technologie, ale pořád je tam ta potřeba dodávat elektřinu z externího zdroje. Já to tedy do budoucna asi vyřeším nějak jinak - ideálně dřevem z vlastního lesa ;)
@@obajer Vize dobrá, ale zaměřil bych se na to, abych potřeboval energie co nejméně. Znám spousty lidí v důchodovém věku, kteří mají vlastní les, vlastní dřevo a topí elektřinou. Prostě jim už došly síly a také chtějí co největší komfort. Takže dřevo raději prodají a za něj nakoupí elektřinu :-) A také, jestli půjde třeba za 30let dřevo vůbec legálně pálit v lokálním topeništi. Už se objevují v EU náznaky, že nové rod. domy budou muset být zcela bez komínů....
@@obajer jo se drevem se clovek zahreje asi desetkrat - od pokaceni, svozu, az po rezani, stipani, uskladneni, ztopeni a vyneseni popele :D
@@TomH519 ja s jistou formou nadsazky rikam, ze “technologie stredoveku” do 21 stoleti opravdu nepatri :D
Panove diky za video. Konecne nekdo rekl, ze topne kabely nebo folie do podlahy jsou nesmysl.
Ale treba muj dum se z FVE topit da. Maximalni prikon kompresoru TC je 750W, ale v praxi nejde nad 600W. Celkova spotreba na topeni za den, vcetne TUV je cca 5-6kWh. Pri 17kW na strese se to skutecne i v zime pomerne casto da. Dum 150m2, TZ 2,5kW pri -15st.
Jeste k ulozene energii do vody:
merna tepelna kapacita vody 4,18 kJ/kg.K
pro ohrati 1000l(kg) vody z 20st na 80st potrebuju tedy 4,18x1000x60=251MJ
Jedna kWh=3,6MJ (joule je jednotka prace a 1J = 1Ws (Wattsekunda), z toho vychazi prepocet Wh a kWh)
Nedoporucuje se natapet akumulacku na vice nez 80st, technologicke maximum je cca 90st. Rozlozeni teploty v akumulacni nadrzi ale neni idealni a nejleplejsi bude nahore.
V idealni soustave tedy cca 69kWh, realne a bezpecne do 1000l ulozime spise 50kWh.
Díky za zkušenosti z praxe, máte to super!
S tou vodou je to přesně jak říkáte, v tom videu jsem to už dál nerozebíral, což byla možná škoda. Pravda je, že člověk by musel tu nádrž nahřívat od nuly do 100°C, což se nikdy nedělá. Kotlem či spirálami bude nahřívat někde k těm 80°C, TČ to bude někde mezi 35-55°C. A samozřejmě, stratifikace také zapracuje :/
Posílat z nádrže do podlahovky vodu chladnější než 20°C také nemá smysl, takže když si to člověk pak všecko sečte, tak zjistí, že toho užitečného tepla se do 1000L vody nevleze oněch teoretických 100kWh, jak jsem říkal ve videu, ale maximálně těch 50kWh, jak píšete. Díky :)
Dobrý den, mohl bych požádat o upřesnění ? "se to poměrně často dá" mě moc nenaplňuje optimismem. :D Dá nebo nedá ? Chystám se stavět a hledám nějaké čisté a jednoduché řešení. S oblíbeným "přitápím si krbem" nepočítám. Mohl bych se zeptat na podobu obvodového zdiva ? Jaký materiál a šířku zateplení jste zvolil ? Děkuji.
Pánové, velké díky za vysvětlení👍. Uvažoval jsem o kombinaci FV a tepelného čerpadla a vzhledem k mé jinak poměrně nízké spotřebě by to byla slepá ulička. Ještě jednou díky.
Určitě se ale zkuste ještě poradit s odborníkem, jak by u Vás ekonomicky vycházelo samotné TČ. V ideálním případě dokáže TČ ušetřit více než dvě třetiny nákladů za topení (v porovnání s elektrokotlem), ale vždy záleží na konkrétním domu. Někde je TČ dobrá volba, jinde nikoliv. Přidáním FVE se pak dá ušetřit ještě něco málo z jara a na podzim, ale když přepočtete tu dodatečnou úsporu na náklady pořízení FVE, tak už to ekonomický smysl nedává. A samozřejmě, zcela se odstřihnout od sítě a topit v listopadu, prosinci a lednu jen kombinací FVE+TČ opravdu nejde, jak jste odhalil z videa. Díky za sledování!
@@obajer Tepelné čerpadlo na vytápění mám už 3 roky a max. spokojenost. Stejně tak i bojler na TUV s tepelným čerpadlem, který mi zároveň chladí vinotéku v sousední místnosti 🙂
Na případné kratší blackouty by místo FV mohl stačit i benzínový generátor s max. výkonem 2kW (do 20.000 Kč).
Nejlepší hláška, že vytopíš pasivní dům, kdy budeš mít 10 dětí a i s manželkou dají 1kw, ale nevíš, jestli to uživíš 🙂
Možná by to šlo zkombinovat s tím, že ty děti budou nemanželské a jejich biologičtí tatínkové na ně budou pravidelně posílat pěkné výživné.
Pak by to topení zadarmo mohlo ekonomicky docela fungovat!
Jo, ta ekonomika je prostě vždycky z bláta do louže :-) Ale u nás se říkalo "S dětma nezatopíš...."
@@obajer Tak jedině tak. Ondra je prostě kreativní :-)
Ahoj, nehodláš navštívit český soběstačný dům? 20 kWp FVE a 20 kw baterie a fungují i v zimě....
Hezký video, kdyby to šlo v létě když to vyraby nejvíce a máte baterku plnou ,tak to posílat do sítě a v zimě síto zase vzít bez nějakých poplatků bude to někdy tak nebo budou přebitky odkupovat nebo bez poplatků vzít třeba v zimě spátky.
VIRTUÁLNÍ BATERIE ANO/NE ? FOTOVOLTAIKA DÍL #5 | WWW.TESLACEK.TV
ruclips.net/video/qyxe84ya8lw/видео.html
Ondro a Ondro...
Pozdravujem.
Stano
Kolik pán nasypal do své FVE ale hlavně kolik platí ročně za elektřinu ČEZu ? Ta spotřeba jenom na topení je přímo astronomická. Myslím si, že z dlouhodobého hlediska by bylo určitě lepší udělat pořádnou rekonstrukci RD.
Rozhodně souhlasím. Úplně nejlepší by bylo to celé zbourat a postavit znovu: Starej barák, izolace žádná, takže kromě obytného podlaží se vytápí navíc i suterén a podkroví. Aspoň, že po výměně oken za trojskla už netaje i sníh v okolí. Ale i tak masakr. Za zimu letos protopím asi sto tisíc Kč, v roce 2019 to bylo 30 tisíc Kč. Do FVE už jsem nacpal víc než 1 mil. Kč, ale mám to jako hračku. Tak, jako někdo třeba motorku nebo veterána.
Toto video je strašně zajímavý. Je škoda, že jste to nesrovnali třeba s vakuovými solárními kolektory na nemrznoucí kapalinu vs. vodní topení. Mám už deset let 7,2 m2 a jejich výkon je za slunečného počasí v zimě takový, že natopím 300 l sud na 65° a odpoledne systém pošle ještě něco málo do radiátorů. Někdy samozřejmě zůstane také voda studená. Ta efektivita je zhruba stejná, jako kdybych měl asi 30m2 FVE. V kombinaci s dobře zatepleným domem s velkou kapacitou a účinnými pyrolytickými krbovkami s vodním okruhem do radiátorů to teď funguje výborně - přes den topí Slunce okny + radiátory a večer dřevo. Teď už začínáme pomalu vynechávat dny, kdy je potřeba zatopit dřevem. Jasný, nejede to bez elektřiny. Je potřeba ukrmit dvě čerpadla primárního okruhu (TUV, topení) a jedno čerpadlo sekundáru (topení). A večer další čerpadlo na kamnový okruh. Na to ale ve velkém nadšení stačí malá FVE (1 kWp jako UPS utáhne vše i v hluboké zimě, protože když je zataženo, čerpadla nejedou). Ano, má to své mouchy - v létě moc tepla a potřeba chlazení, FVE se dá využít i jinak atd. Na druhou stranu není třeba řešit revizi na elektřinu 🙂 a hromady panelů na střeše. Ekonomická návratnost? Velmi variabilní - v porovnání s elektrickým kotlem asi někde 15 roků (teď to začíná výrazně klesat). V porovnání s dodatečnou přípojkou plynu + kondenzační kotel + plyn (max. 2-5 let) a v porovnání s krbem >30 let. No jo, ale byli jsme moc rádi, že už nemusíme topit dřevem 7 měsíců, ale jen 4... Držím palce.
PS: Náš dům od doby vzniku (2004) měl mít elektrický kotel na ústřední topení. Vloni jsem konečně dráty marně koukající od kolaudace ze zdi napojil na wallbox pro naše auto. A musím naprosto souhlasit - FVE dává v kombinaci s autem naprosto smysl, i když jsem se tam ještě úplně nepropracoval. Už jen to, že v létě najezdím ca. 2/3 cest.
Díky za sledování! Jelikož s termickými kolektory nemám praktické zkušenosti, necítím se dostatečně kompetentní k tomu abych o nich nějak hlouběji hovořil. Pravda je, že zatímco účinost fotovoltaických panelů je dnes 20-23%, tak účinnost fototermických kolektorů o stejné ploše je klidně 60 i více procent. Dobrý, byť starší, článek je zde: voda.tzb-info.cz/priprava-teple-vody/10453-priprava-teple-vody-fotovoltaika-nebo-solarni-tepelne-kolektory
Přímá výroba tepla je prostě snažší, než přímá výroba elektřiny. Možná bude Tesláček někdy v budoucnu dělat rozhovor s někým, kdo má jak FT tak FV kolektory a pak by takové srování mohlo být zajímavé. Mě osobně je bližší elektřina a dráty, ale pro některé uživatele, lokality či způsoby využití se zase určitě více hodí FT. Je fajn, že si každý může vybrat :)
Jenze FTE zarovku nerozsviti. A jeste se zeptam, tech 300l TUV je k jakemu vyuziti presne?
No nemám sice vakuové, ale moc na to topení sluncem nevěřím. V listopadu a prosinci uběhnou i týdny bez toho aby slunce zasvítilo. Akumulační nádoba se natápí jak z krbu tak z termickýho soláru. A protože solár spíná při deltě 15° a akumulační nádoba má od krbu stále okolo 60°, tak to čerpadlo slyším sepnout párkrát za zimu.
@@_s474n Baterka na TUV 🙂
@@zdenekmastalir6910 To je výhoda dvou sériových nádrží - tu první nahřívá Slunce, druhou elektřina (/plyn/dřevo). V první je voda na vstupu vždy 10°C a čeká, jestli se Slunce pochlapí. Pokud ano, odchází přes třícesťák do druhé nádrže voda v rozmezí 10-50°, a tam se případně dohřívá na ca. 45°, pokud je chladnější. A na Vánoce je voda skutečně jen kolem 20-25°C teplá. To mi zajišťuje, že se spirála nespíná, pokud je voda v první nádrži mezi 45-90°C. Znamená to, že v té první 300 l nádrži lze vodu nahřát teoreticky skutečně do 90°. Vodní kámen nevadí, nemáme moc minerální vodu a velké teplotní výkyvy zajistí postupné opadání sintru na dno nádrže. Přes zimu mám nastavený limit na 60°, aby solár i topil do radiátorů a byly menší ztráty (včera a dnes se od 12 do 16 topilo tak na 35-40°). Tím se využije na maximum Slunce i v zimě a v létě se vykryjí dny s větší spotřebou vody nebo při deštivé obloze. No, je to jiný jako elektřina 🙂.
V EU údajně vzniká nějaká snaha změnit pravidla kde by třeba na paneláku vyrobil někdo přebytek elektřiny a mohl by ho prodat " sousedům" v domě bez nesmyslného poplatku za distribuci a tím by odpadla investice do baterií a tím by FVE byla atraktivnější. Ono když se člověk nad tím zamyslí tak třeba když někdo na vesnici má FVE a druhý ne tak elektřina se spotřebuje a nikam vlastně neputuje a výrobce by byl přímý prodejce bez nesmyslných poplatků. A pokud se bude rozšiřovat počet elektromobilů tak se kapacita FVE může zvětšit aniž by hrozily nějaké výpadky. Jediné co bych těm z ČEZu a podobným dopřál je například u virtuální baterie přebytky v létě vyplácet jako by až v zimě kdy si je majitel FVE bude chtít využít v plné výši a bez odečítání distribuce a podobně. Ať si nižší spotřebu v létě řeší ČEZ a nehází to na lidi, už tak je to na palici že kWh vyrobená za 16 haléřů je prodávaná lidem za víc jak 5kč. Doufám že rozum zvítězí.
Ale ona ta myšlenka topit dráty v podlaze není špatná, ba naopak. Vysvětlím. V letech 2010-2015 jsem dělal v servisu FV střídačů (SMA), měl jsem na starosti cca 600MW v stridacich, převážně malých decentralnich síťových stridacich (3-20kVA) a teď už 7 rokem v realizaci a servisu zařízení HVAC a TČ a dospěl jsem k závěru, že technologie v RD mají být primitivní, v podstatě nevyžadující servis a údržbu a RD má mít malé ztráty, aby mě nemrzelo že mají tyto technologie horší účinnost. A zároveň měla by existovat zastupitelnost technologií, když se něco stane. Nakonec jsem dospěl závěru, že pro menší , úsporné RD do cca 150m2 plochy (NED, Pasiv) je nejvhodnější přímotopné el. topení v podlaze (nízké náklady na realizaci, žádná potřeba servisu, vysoká odolnost vůči SPOF) , doplneneneho o klimatizaci (multisplit) , vždy jedna na celé patro (v obýváku 1np, a v chodbě 2 NP) kterou lze v zimě topit s SCOP cca 3 (doplněk k topení, jehož případná porucha nema vliv na můj komfort) , Doplněno o akumulační kamna na dřevo bez výměníku (aby to bylo jednoduché , spolehlivé a s životností delší 40 let a existoval zaskok). A pro TUV ohřívat vodu v bojleru s dvěma jimkami, kdy v jedné mám topný článek připojený na distribuci a v druhé na FVE s regulátorem. Vše to jsou primitivní a spolehlivé technologie. Není problém se dostat s roční spotřebou někam ke 3,5-4MWh plus nějaké to dřevo (1-2 PRMS). Samozřejmě, když se pořídí BEV, tak nároky na spotřebu EE vzrostou výrazně a tam už dává sofistikovanější FVE smysl.
Ano, to souhlasím. Pokud je dům v pasivním standardu, tak topné kabely, nebo i folie, mohou vycházet celkově nejlépe. Tam by to tedy bylo v pohodě.
z tohto nazoru si beriem snad kazdu vetu. este lepsie vysledky majitel dosiahne ak ma dom len do 100m2, optimalne natoceny na svetove strany, vhodne umiestnene okna, pec na drevo postavenu zhruba v strede domu, vonkajsie rolety (nie zaluzie) ktore izolacne pomozu v zime (najhorsie su jasne noci), zainvestuje do zateplenia zakladov do 1 metra pod uroven terenu a odvetranej fasady, tepelny odpor stien ma R=10, strecha R=20. ak chce mat chladny interier v lete, najlepsia je betonova strecha s tepelnou izolaciou v exterieri. potom sa tam podla mna hravo uzivi infraziaric za 25e v kazdej izbe pripadne klimatizacie a moze to fungovat aj bez elektrickych odporovych kablov, folii v podlahe. tiez je zaujimava uvaha mat v kupelni bojler do 30l zapojeny na 3 fazy aby vedel zohriat vodu na jedno okupanie do cca 30-40 minut. rekuperacia je uz len perlicka ktora viac ako usporu energie dodava cerstvy vzduch, zvysuje pohodu. Teoreticky by sa dalo kurit aj starymi wolframovymi ziarovkami ktore su najlepsie infraziarice kedze wolfram ma pracovnu teplotu cca 2600 celzia akurat na noc sa vypina lebo nikto nechce spat po svetle ;)
Super video krásné zhrnutí :)
Ahoj kluci, dlouho jsem vás neviděl. Jen bych Vám chtěl doplnit nějakou tu zkušenost. Mluvíte o teplovodním podlahovém topení jako super topení. Topeníém disponuji včetně 400 litrové nádrže natápěné čerpadlem a teplovodními kolektory na střeše. Každý systém má své obrovské výhody. Oproti vašemu drátu v zemí je zde poměrně velmi pomalý náběh topení jedná se o několik hodin, zatímco vy s drátem dokážete podlahy doslova "nastřelit" jinými slovy, lze velmi jednoduše natápet koupelny na super komfort pouze v časech kdy se používají. To samé jsou doběhy. Taktéž mám celý dům inteligentně řízený a v 1. Np mám radiátory. Každá místnost disponuje termostatem. Je obrovský rozdíl udržet požadovanou teplotu v místnosti s podlahovým topením vs místnost s radiátory ( ja jim pouštím stejnou teplotu jako do podlahy )... Chci tím říci, že pokud máte dům plný velkých oken zasvítí sluníčko a v zímě dochází k přehřátí interieru termostat vypíná topení a než něco zaznamenáš je to 3 - 5 hodin. Následně se topení dalších 3-5 hodin třeba rozbíhá. Je to opravdu velmi složitá problematika. Pokud bych doporučil za sebe, tak voda je správné řešení, ale osobně bych se vydal cestou kolektoru v podlaze či radiátorů ( rychlá regulace, perfektní řiditelnost, nízká investice ) - provozoval bych pouze za předpokladu efektivního plynového kotle ( jak jste zminovali natápět tepelným cerpadlem na 60 stupnu akumulacku je trapeni... V případě použití čerpadla dává opravdu smysl pouze podlahové topení. Toť za mě další zkušenost z provozu :-)
Ještě doplním, obrovské problémy podlahových topení jsou špatně spočítané ztráty, které jsou doháněny výkonem a teplotou do podlahy. Zdravotní a hygienická norma je uvedena na 27 stupnu povrchové teploty., standardně v zime do podlahy vsichni posilaji kolem 30-35 stupnu. Výsledná povrchová je pak kolem 29 az 33 stupnu v extremních případech. Toto jiz opravdu pro chodila ci treba deti hrající si na zemi není opravdu zdravé. Dále podlahové topení, byť vsichni vyrobci uvádí, že jsou certifikované atp.. tak ano, nefungují jako izolace ALE.... Pokud nevolíte DLAŽBU, KOBEREC, PRAVÉ DREVO, tak pravděpodobně narazíte na problém povolené povrchové teploty. Jedná se o informaci, kterou naleznete až na technickém listu dané podlahy. V případě překročení této teploty, dochází k deformaci podlahy, spárám, zvlněním a dále... jedná se o opravdu velké škody. Podlaháři dnes standardně do nivelační stěrky dávají tzv. teplotní plomby, aby bylo jasné zdali zákazník tuto teplotu překročil či ne.... Překračování těchto teplot je naprosto běžné a v podstatě zákazník okamžitě ztrácí záruku na podlahovou krytinu. Případně více informací na www.videopodlahy.cz
Zdarec Kubo! Moc díky za postřehy! JJ, myslím, že jsem v tom videu mluvil, že pokud někdo musí kvůli radiátorům valit TČ na 55°C, tak pak má na houby COP a navíc je to trápení. Ideální je max těch 35°C, což do podlahovky musí úplně stačit. Já natápím podlahu na 29-30°C a je to možná až moc, ale mám prostě rád trenýrkovou teplotu a kdyžtak vyvětrám...no, šetření mi nikdy nešlo ;)
S tou vodou mám úplně stejné zkušenosti jak říkáš: oproti drátům se mi to natápělo vždycky hrozně dlouho. Měl jsem totiž vodní podlahovku, když jsem bydlel ještě v Praze a kvůli tomu dlouhému náběhu teploty jsem ji právě nechtěl dělat do tohodle starýho baráku. Byla to ale chyba, měl jsem tam ty trubky nechat zalít a dráty přihodit na to právě kvůli možnosti rychle nahřát koupelnu nebo WC. Takže jednou to budu muset všecko rozmlátit, abych tam ty trubky zase přidal. Každopádně, nejlepší by stejně bylo postavit celej barák úplně znovu. Já koupil polotovar z 90-tek, co se z jedné strany rozpadal a z druhé ještě nebyl hotovej. Výsledek je jakej je - prostě energetickej masakr :D
Ja mam kombinaci. Radiatory vsude krome chodby, v nekterych castech domu podlahovka. Laboroval jsem s regulaci a nakonec po rekonstrukci topeni podlahu nereguluju, posilam vsude stejnou teplotu (ma to svoji levnou ekvitermu a teplotu podle venku 28-31 st) a zbytek doresi hlavice na radiatorech. Radiatory jsem predimenzoval a posilam do nich max 50 st. (a to jen kdyz hodne mrzne).
Super rozhovor
Hlásím se do klubu zoufalců s drátama v podlaze 🤣🤣🤣
Teslacku, prosimte jak velky dum ma pan Bajer - neni li to tajemstvi ? Aby bylo mozno porovnavat. Jinac perfektni video, je to dobre vysvetleno. A ano zakladem je co nejvice snizit spotrebu na to vytapeni aby melo smysl s tim "neco" delat. Muj pripad je nizkoenergeticky dum (nikoliv tedy pasivni) a vytapim 240m2 plochy 1kWh tepelnym cerpadlem, kdyz je v zime hezky tak se pres den netopi ale naopak uklada teplo (dum se chladi) do zemniho kolektoru, to je samozrejme celkem knicemu spis jde o to aby konstrukce domu moc nepracovala (teplem). Jde o to ze i pres den v zime pokud je dum spravne orientovan (okna) lze vyuzit teplo takto - a ulozit do baraku (akumulace, dum je z betonu), realne pak bezi TC v noci treba jen 3-4hodiny. FVE teprve planuju a samozrejme me uvahy vedly stejnym smerem ohledne vytapeni... teoreticky by to mozna mohlo vychazet lepe nez tech zminenejch 200kWp :)
Můj barák je stará stavba z 90-tých let, absolutně nic v něm není zatepleno. 120m2 obytné plochy + 120m2 suterén + 120m podkroví. A právě kvůli tomu, že to ještě není nijak zatepleno, tak to vlastně vytápím všecko :( V suterénu tak je i v nejtužších mrazech příjemných 18°C :D
U nízkoenergetických a pasivních domů se samozřejmě dá dosáhnout úplně jiných čísel. Tam pak ale platí zajímavá věc, kterou jsme ve videu neprobrali (složitě se vysvětluje): Roční spotřeba elektřiny na topení v domech ve standardech NED a PS může být tak nízká, že je levnější si tu trochu elektřiny nakoupit z ČEZu, než investovat do FVE za 350 tisíc Kč a pak čekat 20 let, jestli se ta investice vůbec vrátí. Obzvláště, když v měsících listopad-prosinec-leden FVE vyrobí opravdu tak málo elektřiny, že se z toho ČEZu musí nakupovat tak jako tak a elektrickou přípojku tedy zrušit nelze. A bohužel, fixní měsíční náklady elektrické přípojky dnes dělají i několik tisíc za rok. I v NED a PS může dávat FVE smysl, ale její ekonomiku a velikost je potřeba posuzovat podle klasických spotřebičů, nikoliv podle topení. Tak snad jsem to popsal nějak srozumitelně.
@@obajer dekuji za odpoved, budu si to moct lepe dat do kontextu ted. Ano je dost mozne ze v pripade velmi nizkych nakladu/spotreb se FVE ani nevyplati stavet (dnes). Ale je tezke to vsechno spocitat. Ono taky treba uz jen to ze diky baterii v baraku, ktera vykreje ty nejvetsi spicky je mozne treba o 30% snizit velikost jistice u dodavatele ma zajimavy efekt (ze pry ten prvni kWh baterie je to nejcennejsi co clovek ma - no dotaze zelena usporam to vidi jinak). Je jasne ze FV panely jsou v podstate mizerie co do ucinnosti atd, ja to beru tak ze je to vyuziti energie ktera by jinak dopadla na strechu a nebyla nijak vyuzita. A naprosto klicove je mit vsude tu vodu (vytapeni), kdyz to clovek da i do zdi a stropu tak teplota media na vytapeni staci o 1-2stupne vetsi nez je cilova teplota v mistnosti to je teprve hukot v kombinaci s TC :)
V zimě mám spotřebu 24 kWh. Všiml jsem si, že na spotovém trhu lze v určité hodiny nakoupit levnou elektřinu a tu kdybych si uložil do baterky a pak touto elektřinou mohu topit. Kdybych měl baterku 15 kWh tak dvakrát za den naplním baterku ze sítě a mohu takto levně topit.
Ano je to tak :) Samozřejmě, je potřeba připočítat náklady na opotřebení baterie cyklováním a zvážit, zda-li se mi to stále vyplatí. Při dnešních cenách (4-5Kč/kWh ve fixu vs 0-1kWh v nejnižším spotu) se to ale opravdu vyplatí. Další věc je, že zatímco od jara do podzimu je na spotu rozdíl mezi vysokou a nízkou cenou obrovský, tak v zimě se tento rozdíl může dost zmenšovat, případně se může zmenšovat i počet dní, kdy je takový rozumný rozdíl nastává. Každopádně, pokud denně potřebujete jen cca 24kWh elektřiny, tak ještě lepší než baterii je použít teplovodní akumulační nádrž, jejíž nahřívání bude řízeno právě spotovou cenou. Velmi zjednodušeně, do 1000L vody teoreticky uložíte 100kWh tepla, prakticky cca 50kWh. Nádrž lze ohřívat jak spirálou, tak samozřejmě i pomocí TČ. Přes TČ se ale bude nahřívat na mnohem nižší teplotu, takže budete potřebovat větší nádrž. Plus nastává problém, že TČ nemívá dostatečný výkon na to, aby dokázalo ze sítě odebrat oněch 24kWh elektřiny během těch pár hodin, kdy je spot nejnižší.
paráda..
Nemyslím si, že by topení do podlahovky byl až takový nesmysl. Argumentujete, že to bude topit přes den, když nejsem doma, ale to přece nevadí, ta obrovská masa betonové podlahy to teplo udrží až do druhého dne ( pokud se stihne nahřát) ale samozřejmně kdybych dnes volik, šel bych do teplovodní podlahovky. Máme dům z 2016 v Cčku.
Takže na ohřev vody se mi to skoro nevyplatí a topit se s tím v zimě nedá. To je pecka. Snad tedy jen, že by zpětný odkup eonu v měsících, kdy to vyrábí, zaplatil zimní výpadek topení. Jsem ale absolutní laik. Pokud to tak jde nebo ne, budu rád, když mi k tomu někdo napíše, zda je to možnost.
Pokud si člověk sundá růžové brýle, tak realita je cca tato:
Domácí FVE o výkonu 10 a více kWp, v kombinaci s pasivním domem, případně s domem, který má velmi nízké tepelné ztráty a je vytápěn tepelným čerpadlem, bude schopná poměrně dobře pokrýt většinu nákladů na topení v přechodném období. Tedy cca březen, duben plus září, říjen. Letní přebytky lze skutečně odprodat a ze zisku hradit část nákladů na topení přes zimu, ale z dlouhodobého hlediska taková strategie moc fungovat nebude. Minulý rok to pár lidem vyšlo, přes léto si díky prodeji přebytků našetřili třeba 24 tisíc Kč, ale to jen proto, že elektřina byla drahá a byly dobré výkupní ceny. Dlouhodobě zcela jistě nastane situace, kdy v létě bude výkupní cena velmi nízká, nebo dokonce i nulová. Rozhodně bych tedy nedoporučoval investovat do FVE s tím, že buď přímo, nebo přes prodej přebytků, vyřeší zimní topení.
Co se týče ohřevu TUV, tam to naopak může ekonomicky fungovat velmi dobře, protože TUV je potřeba po celý rok a jedná se o jeden z nějvětších energetických výdajů v RD, hned po topení a osobní dopravě. Asi nejlepší poměr cena/výkon mají jednoúčelové systémy typu Siton či Oplocký, doplněné o cca 8ks panelů. Klasická velká FVE s drahým střídačem a baterií se na ohřev TUV použít dá také, ale ekonomicky to už vyjde násobně hůř, pokud nemám rozumný způsob jak využít letní přebytky (obzvláště když vezmu v potaz, že za takových 10 let už nikdo letní přebytky odkupovat nebude).
@@obajer Moc děkuji za skvělý souhrn.
Dobrý den, kupříkladu my máme doma topné kabely, ale v 7cm betonu jako akumulační vrstvy. Myslíte, že i k tomuto se FVE nehodí? Děkuji
Listopad-Prosinec-Leden FVE nepomůže ani zde. Ovšem od února už FVE pojede a bude do betonu akumulovat polední přebytky. Samozřejmě, aby to vůbec fungovalo, musí to být FVE přifázovaná k DS. Tedy ongrid nebo hybrid. Jen díky tomu bude možné v betonu "mixovat" v jedněch topných kabelech zároveň energii z distribuční sítě společně s přebytky FVE.
@@obajerděkuji za odpověď 👍🏻
Shlédnul jsem celý playlist... Borci klobouk dolů, opravdu jste super. Mám jeden dotaz, nikde jsem nezaznamenal jestli řešíte poly vs monokrystaly. Dotaz zní, jaký by to byl rozdíl poly vs mono na ostrov s natočením na zimu? Byl by velký rozdíl? Má to smysl řešit? Děkuji za odpověď.
Děkujeme, je za tím obrovský kus práce téměř bez odměny.
Rozdíl mezi mono a poly v praxi vůbec nepoznáte a v zimě už vůbec ne. Čistě technicky tam drobný rozdíl je: polykrystalické panely dokáží lépe využít rozptýlené svělo, monokrystalické zase o ždibec lépe vyrábějí z přímého slunce. Papírově nejlepší výrobu za špatného počasí mají amorfní panely, což je ale dávno překonaná technologie se spoustou nevýhod. V současné době má smysl rozhodovat se pouze mezi mono vs poly, a to čistě na základě velikosti dostupné plochy pro instalaci a hlavně ceny přepočtené do Kč za Wp.
V Austrálii běžel před pár roky velmi zajímavý výzkumný projekt, kde dlouhodobě porovnávali panely různých výrobců a technologií. Data jsou veřejně přístupná a když se člověk podívá na normalizované výstupy, tak zjistí, že lámat si hlavu nad tím, jestli pořídit mono nebo poly je úplně zbytečné: dkasolarcentre.com.au/locations/alice-springs/graphs
nedá sa nejako rozumne kombinovať FVE a veterná elektrána v domácích podmienkach?
Jde to, ale ani kombinace VTE + FVE není všespásná. Na téma VTE bychom rádi v budoucnu udělali extra video. Děkujeme za přízeň a sledování :)
Jinak pro info, výkonný počítač zapnutý 24/7 je schopný sežrat ročně klidně 2MWh, co je šílené, tak pozor na to. Jinak Ondro, vidím, že máš Pylontechy, můžeš z nich vyčíst, za dobu co je máš, o kolik ti klesla kapacita těch baterek při využívání 100-20%? Tohle by určitě zajímalo enormní množství lidí.
Mám je tuším cca 3 roky. Kapacita je furt stejná, tam není zatím vidět změna. SOH indikátor ale ukazuje už 98% zdraví, takže k nějakému opotřebení došlo.
@@obajer Děkuju. Jaký je u tebe reálný vybíjecí proud vzhledem ke kapacitě? A jakou necháváš rezervu přes léto když přes zimu je to 20%?
@@Dzordzikk Nabíjecí i vybíjecí proud je max 300A, ale to opravdu jen velmi vyjímečně. Většinou se ty proudy hejbou někde okolo 100-200A, tedy max 10kW. Kapacita je teď 50kWh, 1036Ah. Když to vybíjím těch 200A, tak je to vlastně C/5. Podle mne je to pohoda a baterky jsou tu jako v bavlnce.
@@obajer Jj, 0,2C je ok. Proto tam máš tak nízké opotřebení.
Low SOC limit jsem dlouho držel na 40%. Pak jsem to chtěl trochu potrápit, tak jsem to posunul na těch 20%. Níž nechodím. V létě se to většinou drží furt mezi 100-70% a níž se to ani nestihne vybít a už zase vyleze slunko. Na starých grafech to bylo hezky vidět - jak se blížil podzim, tak se míra každodenního vybití stále zvětšovala. V grafaně to uvidím až příští rok :)
Ahoj, je to úplná topka, řeším teď stavbu nového RD, je možnost nějaké konzultace s Ondřejem? Zvažuji poměrně komplexní systém, který mi přijde podobný s tím, co zde Ondřej prezentuje. 10 kWp hybrid na jih, akumulator 15 kWh, wallbox, krbova vlozka s vymenikem, akumulacni nadrz na tuv - 500l, akumulacni nadrz na podlahove vytapeni. Pokud konzultace není možná, existuje zde video o využitých technologiích tak, aby bylo možné si doprogramovat rozhraní v grafaně?
Zdravím Vás, lepší asi bude, když to proberete s nějakým profesionálem. Já jsem jen takový fanda.
Co se týče napojení monitoringu FVE do Grafany nebo domácí automatizace, tak ideální je použít takový střídač, který má integrační plugin pro Loxone nebo HomeAsisstant (HA). Pokud vím, tak GoodWe lze do HA zapojit určitě, u těch dalších to bude chtít trochu programátorské práce. Victron zase podporuje MQTT, což je dnes asi vůbec nejlepší možnost napojení. Stav akumulátorů se typicky zjišťuje přes komunikaci se střídačem, takže baterie můžete zvolit jaké chcete.
Pokud byste tu integraci do Grafany chtěl probrat s někým kdo bude mít podobný systém jako Vy, tak zkuste třeba fórum www.mypower.cz, tam se to kutily a geeky jen hemží :)
Něco málo o tom, jak jsem FVE napojil do Grafany já najdete v jednom z videí tesláčkova playlistu zde: ruclips.net/p/PLJpNgLIJ1aMxvf8UMm3fpu6sdfvOj0rqu
Poradíte, jakou smart zásuvku pořídit, abych mohl zobrazit data o spotřebě prostřednictvím zmíněné Grafany ?
Pokud Vám jde jen o jednu nebo dvě zásuvky, tak nejjednodušší je vykašlat se na Grafanu a pořídit si prostě nejlevnější chytrou zásuvku, co má WIFI a umí zobrazovat spotřebu pomocí vlastní aplikace pro mobil.
Pokud byste chtěl zásuvek monitorovat a ovládat více, tak už zase dává smysl pořídit si nějaký systém domácí automatizace, jako třeba Home Assistant, Loxone, nebo to co používám já, tedy Fibaro Home Center. K těmhle centrálním "hubům" se pak chytré zásuvky připojují třeba pomocí bezdrátového protokolu Z-WAVE (například moje zásuvky jsou většinou "Fibaro Wall Plug"). Hodně dobré grafy umí centrální jednotky zobrazit rovou (mají webové rozhraní) a teprve kdyby Vám to nestačilo, tak pak dává smysl posílat data z centrální jednotky do databáze InfluxDB a pomocí Grafana je vizualizovat.
co říkáš na comma ai?
Zdravím, vaše videa jsou čím dál lepší. Hodně jsem se o FVE díky vám dozvěděl. Já zatím na svou čekám, ale do léta snad bude 7,65Kwp a 14,2 baterie. A hybridní střídač Goodwe 10 EK a právě místo toho mě teď nabídla firma tento Sunways STH-10KTL-HT s funkcí back-up. Chci se zeptat jestli je to změna k lepšímu nebo mám radši trvat na tom Goodwe. Dík moc za případnou radu.
GW10k-ET je čínská klasika, které se v ČR namontovalo už tisíce kusů. Má své mouchy a neduhy, ale také pár výhod - existuje uživatelská základna, takže se člověk může poradit s dalšími uživateli. Také existují hotové integrace do některých systémů domácí automatizace.
Sunways STH-10KTL-HT je podle specsheetu výrazně lepší technika. Značka je to však neznámá. Nejde o výkony, tam je limit dán zákonem, ale o možnosti krátkodobého přetížení a další funkční vlastnosti, například konfigurační rozhraní a možnost pozdějšího škálování backup výstupu z více měničů dohromady (to GW neumí). Nevýhodou je, že moc uživatelů tohoto střídače ani této značky v ČR nenajdete. V EU také ne. Může to být šťastná volba, ale také nemusí.
Pokud chcete někdy později FVE integrovat do domácí automatizace, vyberte si střídač, který s Vaší automatizací bude umět pracovat. U GW je například pěkná integrace s HomeAssistantem. V opačném případě bych si s tím nelámal hlavu a nechal to na firmě. Když to nebude chodit, tak jim to omlátíte o hlavu. Mnohem větší riziko, než to, že budete mít zlobivý střídač, je dnes stav, kdy montážníci něco zapojí obráceně nebo špatně nakonfigurují.
PS: Je-li to možné, dejte rovnou 10kWp panelů. Pozdější přidání panelů je velký problém - firmy se nedovoláte, cena bude přemrštěná a ještě budete muset znovu úřadovat formality a updatovat projektovou dokumentaci pro ČEZ/EON.
@@obajer Díky za vyčerpávající odpověď. O rozšíření jsem přemýšlel,ale nakonec jsem od toho ustoupil. Na letošní rok nám vychází spotřeba necelých 7Mwh
Také bych dal ovnou 10...
draty v podlaze, pokud nad sebou maji akumulacni vrstvu hmoty nejsou problem, problem je ten, ze se ty draty casto daji primo pod dlazbu... typicky se prodava "topna rohoz" vs topne draty... topna rohoz se da do lepidla, topne draty si clovek musi spocitat, jak a kam je polozi.... ale jinak voda je lepsi, diky kombinaci vstupu tepla do akumulacni nadrze.
Muž se zeptat jak můžete měřit jednotlivé spotřebiče? To máte ke každé zásuvce vlastní kabel? Protože já mám na jednom kabelu nebo-li jističi napojení x spotřebičů takže nechápu jak bych to měřila i když by mě to zajímalo. Díky a ještě díky za super videa
To dělá "domácí automatizace". Některé okruhy měřím opravdu extra, ale to jen ty velké typu bojler, klimatizace atd. U normálních spotřebičů stačí takový mezikus do zásuvky. www.mojefibaro.cz/
Děkuji a jste super borci
Ahoj diky moc za geek informace. Jak prosim meris tu hladinu nadrze na vodu? Videl jsem ruzne principy ale spolehlivost pry nic moc. A o jakou nadrz se jedna? Diky!
Nádrž plastová podzemní od fy Graf, ale už ji mám dlouho: www.eco-aqua-shop.cz/zasobniky-nadrze-jimky-na-destovou-vodu/nadrze-carat/nadrz-na-destovou-vodu-graf-carat-6500-l
Na měření hladiny jsem postupně zkoušel tři různé způsoby a vše bylo extrémně nespolehlivé a taky nepřesné. Nakonec jsem se plácnul přes kapsu a použil průmyslovou ponornou sondu LMK 307. Měří výšku hladiny v rozsahu 0-6m pomocí snímání hydrostatického tlaku, obsahuje automatickou kompenzaci atmosférického tlaku a výstupem ze sondy je analogové napětí 0-10V. Takže pak už je hračka dostat tento signál do automatizace. Je to fakt přesné, měří spojitě a spolehlivě. Akorát cena bude pro někoho trochu overkill: www.marsystems.cz/ponorne-sondy-pro-mereni-vysky-hladiny?ft=LMK%200-6m
@@obajer diky! Kouknu na to
No jsem rad ze mam podlahovku na vodu, tč a aku nadrz.. ted uz jen ta fotovoltaika
Teď by se vyplatila elektrárna větrná víc než solární :D
To každopádně :)
Na několik dní v měsíci určitě ne. Na to přišli Němci vloni ke konci roku, že se nic moc nevyrábí. A to jim ČEZ za pusu prodává elektřinu, kterou kupujeme obohacenou o cenu Německa.
Kluci, ještě bych měl jeden dotaz....viděl jsem, že má Ondra měření po jednotlivých spotřebičích a nikde jsem ve vašich videích nezabral ( možná přehlédl )
do čeho sbírá analog.data z jednotlivých měření. Klasický wattrouter by to všechno , leda nějaký MEGA smartmetr ? Děkuji
je to v nějakém videu, má chytré zásuvky co to umí měřit
Něco málo k tomu jsme ukazovali ve videu zde: ruclips.net/video/hn1KZzdUpOE/видео.html
Data z FVE: RS232 - Teco Foxtrot - LAN - Fibaro - InfluxDB - Grafana
Data ze spotřebičů: Z-Wave - Fibaro - InfluxDB - Grafana
Data z Wallboxu: RestAPI - LAN - Fibaro -InfluxDB - Grafana
Data z podružných elektroměrů: Z-Wave - Fibaro - InfluxDB - Grafana
💓❤️💓 20 💓🐯🐅❤️ 22 💓❤️💓
Šlo by přidat do hybrid střídače FVE (mám volný jeden přívod i výkon střídače ) malou větrnou elektrárnu? Nebo jak dokombinovat věrnou elekrárnu a využít baterii?
Bohužel, připojit větrný generátor do MPPT vstupu fotovoltaického střídače jednoduše nelze. PV MPPT vstup totiž očekává DC napětí, zatímco větrníky generují AC (střídavý proud), navíc třífázový. Kromě toho musí být u každého větrníku ještě tzv. Dump Load, což je umělá zátěž, která slouží ke zpomalení otáček ve chvíli, kdy hodně fouká a nebo když není žádný odběr. To by větrník roztočilo nad přípustnou mez a odstředivá síla by jej poškodila. V praxi se kombinace FVE + VTE řeší většinou dvěma způsoby:
A) Pro FVE s akumulátorem na cca 48V se použije větrný generátor plus třífázový VTE regulátor, který výstup z VTE usměrní a pošle do společné baterie.
B) Pro FVE s HV akumulátorem (většina AiO hybridů) se použije větrný generátor plus VTE usměrňovač plus ongrid střídač, který výrobu větru převádí rovnou na 230V AC. Těchto 230V AC se poté spojí s hybridem pomocí AC-couplingu. Profi elektronické komponenty pro malé VTE dělá například firma SMA, řada Windy Boy.
C) Lze vyřešit i "na prasáka" pomocí samodomo 3F usměrňovače a nacpání DC do PV MPPT vstupu, ale bude problém s regulací a neexistujícím dump loadem.
@@obajer Díky, zkusím se podívat jestli bych mohl realizovat. Potřebuji jen 1faz. výstup, protože mám celý barák jen jednofázově, stačil by mi výkon 200-300W. Myslel jsem něco jako větrník na plachetnici apod.
@@karelk1157 pokud mate 1f FVE stridac, tak mate velmi pravdepodobne 48V baterie. Tam se da pouzit kit, ktery obsahuje vrtuli, generator a 48V charge controller. Asi nejznamejsi znacka pouzivana prave na jachtach je Istabreeze. Akorat se podivejte jak vypadaji grafy vykonu v zavislosti na vetru. Chce to mit aspon 15m stozar, jinak je vitr slaby a vykon velmi maly. Priklad zde: www.google.com/amp/s/istabreeze.us/amp/kit-i-1000w-48v-wind-turbine-hybrid-charge-controller-tower/
Zajímalo by mě jak dostává ty data, předpokládám ModBus a přes co dál...?
Něco málo k tomu jsme ukazovali ve videu zde: ruclips.net/video/hn1KZzdUpOE/видео.html
Data z FVE: RS232 - Teco Foxtrot - LAN - Fibaro - InfluxDB - Grafana
Data ze spotřebičů: Z-Wave - Fibaro - InfluxDB - Grafana
Data z Wallboxu: RestAPI - LAN - Fibaro - InfluxDB - Grafana
Data z podružných elektroměrů: Z-Wave - Fibaro - InfluxDB - Grafana
Škoda, že jsem to nevěděl před třema lety....
👋
a jak je to s vyrobou z panelu co jsou na jih naplocho na fasade v lete? ta fasada v lete je vyprazena sluncem taky, ale proste pod uhlem
ale fakt super informace, aspon vim jak si postupne projektovat a upravovat projekt baraku co si postupne projektuju, a kde se vyvarovat jakych reseni s vytapenim pokud chci mit celou strechu z fotovoltaiky
ja treba ted mam v projketu tepelne cerpadlo vrt-voda (ne kolektor, ale vrt), kvuli daleko lepsimu topnemu faktoru 10-12x, a s tim by se jiz mohlo dat obcas fotovoltaikou nejen prihrejvat ale mozna i par dni topit, pri dnesnich panelech me pokriti planovane jizni casti strechy vychazi ca 42kWp (zatim to mam projektovane jako nejlevnejsi pozink strecha a plosne to cele zakryjou panely, vcetne klempiriny na okrajich, takze nebude ta puvodni strecha vesmes vubec viditelna) a informace ze do podlahy staci mensi stupne je vesmes pro me pozitivni, ja pocital s 60 stupni, vesmes zatim jen projket, ale urcite na mnohem lepsi urovni stratovosti, kdy pocitam ze barak Ondry ve videu ma asi slusny tepelny ztraty , tedy ze to neni dum podle pasivniho standardu a nema ani zadnou rekuperaci, nebo? ja prave zatim v projektu resim dva typy vytapeni, prvni primarni je rekuperacni vymena vzduchu a sekundarni prave teplovodni rozvod v podlaze s tepelnym cerpadlem, coz by melo zajistit tepelnej komfort od noh, a kombinace toho me zatim vychazi na relativne male spotreby cca 4-5W na metr
a ted vidim ze Ondra ma tedy silenou spotrebu na topeni a barak vesmes hodne energeticky ztratovej , prumer odhadem 120kWh za den, takze jasny u stareho baraku podle norem nekde ze 70-80 let je topeni nesmysl a sezere to nesmysl, u novostaveb ktere vesmes smeruji k plne pasivite se bavime u 100m uzitne plochy o spotrebach okolo 5-10kWh za den v mrazech a jeste pri nastaveni teploty na nejakou silenost sauny
Jižní fasáda je výborná věc v zimě i v létě. Například pro 10kWp panelů jsou čísla tyto:
ZIMA
Na východní střeše vyrobí 10kWp panelů v prosinci 160 kWh
Na jižní střeše vyrobí v prosinci 370 kWh
Na jižní fasádě vyrobí v prosinci 400 kWh. Tedy ještě více, než na střeše a navíc se nemusí čistit od prachu a sněhu.
LÉTO
Na východní střeše vyrobí 10kWp panelů v červenci 1150 kWh
Na jižní střeše vyrobí v červenci 1230 kWh
Na jižní fasádě vyrobí v červenci 660 kWh
Nejvíc elektřina chybí právě v období listopad-prosinec-leden. Orientace východ-západ jsou v tomto období velmi špatnou volbou, jak je vidět z čísel. V létě naopak vyrobí východ-západ skoro to samé, co jih.
Ohledně jižní fasády čísla ukazují, že na zimu je nejlepší, ale výrazně ztrácí výkon v létě. Pokud má tedy člověk jižní střechu, určitě osadit spíše jižní střechu, než jižní fasádu. Pokud má ale člověk střechu východ-západ, tak je jižní fasáda jasnou doplňující volbou právě na zimu.
Ó! 42kWp čistě na jih, to už bude fungovat.Průměrná výroba v prosinci bude 1500MWh, tedy cca 50kWh denně. Takže i během období listopad-prosinec-leden se najde pár týdnů, kdy taková FVE utáhne sama jak spotřebiče, tak i topení přes TČ. Samozřejmě, taky tam bude pár týdnů, kdy ani 42kWp nevyrobí téměř nic a bude to chtít odebrat elektřinu z DS. Ale to je prostě realita naší geografické polohy a podzimního sychravého počasí. Držím palce ať vše klapne a doufám, že detaily z projektu a realizace zveřejníte třeba na solarforum.cz !
@@obajer no ja si ted u bytu kde mam prostor pro 2,16kWp chci prave zkusit takovouhle malou fotovoltaiku na ktere si vyzkousim jak to funguje a co a jak propriste udelat lip, ale prave mam to 2 balkony, takze svysla instalace, ted v zime me sem pere slunce tak ze zaluzie jsou proste porad dole :D stineni sice 2 stromy, ale relativne malo, vesmes 70% te plochy kde by panely byli je porad osvetlena pokud sviti, ale v lete zase kdys je slunce nahore, tak to sem sice sviti ale pod uhlem, tak jestli to v lete nakonec nebude nejak o hodne horsi? mirnej naklon na leto bych asi zvladnul, tak jak tak si musim konstrukci pro uchyceni vyrobit, a jestli si tam pridal v horni casti panty a v dolni nejaky posuv ktery by to treba do 20 stupnu naklonil by asi problem nebyl, a prave najaky rozumny data kolik daj za stejneho svytu v lete kdy je slunce krasne nahore panely svysle na fasade a panely s takovym a makovym naklonem jsme nikde nenasel
velkou fotovoltaiky bych pak resil az postavime barak a rovnou proste zakryti cele strechy s klempirinou okolo, ze to proste bude pusobyt jako primarni strecha, ac pod tim bude i bezna nejlevnejsi pozink strecha, ale abych i tu malou nestavel jen tak jakoze mam vofotoltaiku, tak si zjistuju jak vubec muze fungovat a jestli to vubec neco z te rocni spotreby toho bytu cca 1,7MWh ukousne, ono i tech 2,16kWp proste prijde s baterkou a kvalitnim menicem na nejakych 100 tisic, takze aby to za rok vyrobilo treba baj voko nad 1100kW pro spotrebu v miste, coz je cca bod kdy to ma asi navratnost mensi nez 15 let
@@cryptofaucet_bitcoin vynosy pri ruznych naklonech je nejlepsi vypocitat pomoci toolu JRC: re.jrc.ec.europa.eu/pvg_tools/en/#PVP
Jj elektricky topeni, to byl jednu dobu hroznej hit, vykopal jsem 50m pripojku, zadarmo ji prevedl do majetku el. spol a pak konvertoval topeni na plyn ;-)
Ondro jak merite jednotlive spotrebice?
Pomocí Fibaro. Některé silnější spotřebiče mají z-wave elektroměry, z některých zařízení vyčítám příkon pomocí jejich API (wallboxy, fve), světla umí reportovat spotřebu pomocí fibaro modulů které zároveń slouží jako vypínače. Podobné moduly používám třeba u čerpadel. A na ty úplně nejtupější spotřebiče používám mezikusy do zásuvky "Fibaro Smart Plug".
No ja topim 2.5kw elektrokotel. Tzn tam se urcite dny topit i da. Kolika kw teda topite 10kw? Jakou mate tepelnou ztratu?
JJ: 2,5kW x 24h = 60kWh energie denně. Ale předpokládám, že kotel běží jen 70% času, takže spolkne tak 42kWh energie. Určitě se během zimy najde pár dní, kdy by se to utáhnout dalo, ale když k tomu člověk přičte ještě aspoň 10kWh elektřiny pro běžné spotřebiče, tak už to je 50kWh a taková výroba bude v prosinci tak maximálně jeden den. Tedy, v případě hybridní FVE, která umí plynule mixovat DS+FVE se v listopadu-prosinci-lednu dá takovému kotli pomoct, ale určitě nelze ČEZ odpojit a mít FVE jako jediný zdroj elektřiny a tepla. Naopak od února už je to mnohem lepší, solární zisky se zlepšují každým dnem a třeba v březnu se takový elektrokotel už dá krmit čistě z FVE. Ovšem problém je ten listopad-prosinec-leden, tam se na to spolehnout fakt nedá. Za rok možná uděláme video-update i s nějakými ročními grafy, tak tam ten propad výroby v kWh bude okamžitě vidět.
Letošní zimu se reálná TZ pohybovala mezi 5-6kW. Ale i kdybych to pořešil TČ se SCOP 5, tak je to furt 24kWh energie na topení plus minimálně 10kWh energie na spotřebiče. A 34kWh se každý den opravdu vyrobit nedá, to už mám ověřeno za mnoho let provozu mojí FVE.
Dobrý den, můžu se zeptat jaký typ domu vytopíte s 2,5kW ? Předpokládám, že pasiv. Stačí když mi papíšete rozlohu, formu (podlaha nebo radiátory) a zda to stačí. (Pokud k tomu přitápíte např. krbem, tak považujte mou otázku za bezpředmětnou) Díky.
Ahojte, viete mi odporučiť inteligentnú zásuvku ktorá vám ukáže v grafe aktuálnu spotrebu pripojeného spotrebiča?
:) 10kW do 100l bojleru no :) s rozdielom 85°C velmi teoreticke cislo radsej by som uvazoval s 5kW na 100l :) inak fajn a veselo
JJ, myslím že o pár desítek vteřin tam vysvětluju, že těch 10kW by bylo při ohřevu 0-100°C a že v reálu to tedy bude tak polovina ;) EDIT: Tak jsem si tu část pustil a zrovna v tomhle videu to neříkám. Ajaj! Musel jsem to tedy blíže vysvětlit v jiném, jenomže to už teď nenajdu. No, tak aspoň že Vás to vyburcovalo k napsání komentáře. Děkuji!
Zdravím jo jsem v počátcích toho všeho nemám elektro auto ani ještě hodiny .3´Čekám když mi to zapojí . a nemám baterie jenom virtuálni
v skratke nie( majitel 11kWp systemu)
Kašlete na ty předěly , to se nedá při práci poslouchat...jako by tam nebylo dost reklam
Ahoj projel jsem úplně všechny videa, ale asi jsem někde přeslechl jaký je výkon jednotlivého panelu u Ondry tak zda mohu poprosit? :)
a případně jaké jsou dnes možnosti?
Nejvíce jsem viděl na internetu výkony okolo 400 Wp, ale doba jde dopředu a jsou vidět i 540 Wp tak zda je to jen marketingový tah nebo zda je to podstatný rozdíl. Moje střecha mi bohužel neumožňuje dát na JZ střechu více než 4 až 5 panelů takže bych rád maximální výkon z jednotlivého panelu. Snad přemýšlím správně a díky za odpověď a ať se daří :)
Pořad je tu současný legislativní limit 10kW pak je velikost panelu dobra akorát tak na drobné snížení pořizovací ceny. Nejdražší je to ostatní.
@@ondrej.bacina chápu nejde mi tolik až o cenu panelu nebo baterií jako spíš, že nedám více než 4 až 5 panelů na celou střechu (je to malý dům) proto jsem myslel, že bude dobré se soustředit na maximální výkon jednoho panelu, abych z něj "vyždímal" co nejvíc energie
Jo tak to pak ano, každopádně teoretické maximum je někde kolem 1kW/m2 tak moc velké posuny za hranici 700 nečekejte
@@ondrej.bacina chápu a děkuji :)
Moje panely jsou už 4 roky staré, tenkrát se montovaly mnohem menší výkony: 280Wp per panel, 72ks. Rozměry jednoho panelu cca 95cm x 120cm a váha 20kg. Dnes se nejčastěji montují panely nad 450Wp. Jenomže ten vyšší výkon není dán lepším materiálem článků, ale tím, že celý panel je skoro 2x větší na plochu. Například 105cm x 210cm.
Distributoři v ČR letos naskladňují i panely o výkonu 655-670Wp, tam je rozměr panelu 130cm x 240cm a váha 35 Kg. Při výběru panelů na menší střechu je vhodné zvolit co největší rozměr panelu, který se vejde, ale zároveň zohlednit cenu "Kč za Wp". Ty nejvýkonnější panely mají totiž cenu za Wp šíleně vysokou. Technické parametry panelů jsou ke stažení například zde (velkoobchod): shop.solarity.cz/modules_c4316442132534
Laicky pohled. Pokud mate orientaci vychod a zapad nebylo by dobre mit spíše amorfni panely ktere o hoodne vic berou bocni svetlo? Nebo, kdyz mate tolik penez, nataceci konstrukci na zahrade? A taky me napada, ze nechapu proc jste tak odsoudili, ze tepelne cerpadlo ve spojeni s fve nefunguje. Prece cerpadlo může topit i za pomoci cezu, takze úspora na topeni jako takovem, plus pomahat do bojleru a fve napajet zbytek domu plus opet pomoc bojleru. Pri tech investicich, ktere tam mate, ani nerozumim tomu, proc nemate pasivní dum, kdyz evidentne na jeho stavbu byste mel a inkaso by vas stalo 5.000 ročně (uplne laicky odhad). Celkove moc nerozumim, proc tak silene investujete do úspor, kdyz pak to srazite na kolena nevhodnymi panely, nevhodnou orientaci, nedoplnenim o string na omitku nebo nezvolenim teda, kdyz tak silene jste investoval do tech "uspor" pasivniho domu. Jsem laik, jen me odhady. Chtel jste mit jen preelektrizovany dum a vlastne neslo o úspory vyplyvajici z moznosti fve? Myslim, ze minimalne lepsim odlazenim fve soustavy i na zimu byste ziskal pro zimu cca jednou tolik vykonu. Je to zly odhad?
Amorfní panely nedávají v dnešní době už žádný smysl. K dosažení stejného kWh výkonu potřebují 2-3x větší plochu, než mono/poly. Pak je logické, že když svítí málo, tak z té násobně větší plochy dodávají trochu více výkonu, než mono/poly. Z hlediska jejich účinnosti i z hlediska ceny za kWp jsou ale amorfy/thinfilm/CdTe prostě horší. Hodí se ale buď na fasády moderních budov (kvůli pěknému designu) nebo na lesní chaty (kvůli tomu, že jim tolik nevadí stíny od větví).
Kombinace FVE s TČ samozřejmě funguje tak, že elektřina z FVE může TČ "přikrmovat". Zejména v říjnu, únoru, březnu, dubnu. Ale v listopadu-prosinci-lednu FVE nepomůže TČ vůbec. Nevyrobí dostatek energie ani pro běžné spotřebiče a nabití baterií. A právě tyto tři měsíce jsou obdobím, které chce hodně lidí pomocí FVE + TČ vyřešit.....a to je přesně to, co nefunguje. Po instalaci a prvních dvou letech provozu jsou pak buď zklamaní, nebo žijí v blažené nevědomosti.
V mém konkrétním případě, pokud bych přidal nějaké panely na jižní fasádu, tak bych skutečně v zimě měl 2x vyšší energetické zisky. Jednou se k tomu snad dokopu. Co se týče domu a toho proč není pasivní - jedná se o starou stavbu z roku cca 1990, kterou jsem kdysi koupil ve stavu, kdy ještě nebyla ani pořádně hotová. Už se v ní ale bydlelo a z druhé strany se rozpadávala. K dokončení je tu milion věcí, tak to nějak postupně lepím. Kdybych stavěl nový dům, určitě bych ho udělal jako pasivní a rovnou optimalizovaný pro kombinaci s fotovoltaikou.
Od své FVE jsem nějaké radikální úspory nečekal. Právě proto, že v domě je zcela nevhodný typ vytápění, zcela chybí zateplení a střecha je V-Z. Mám to pro zábavu a jako laboratoř :)
@@obajer Zdravím. Moc díky za velmi poučná videa!! Ještě jen k těm amorfním panelům, nevyřešily by i při větší ploše právě problém v zimě s nízkým osvitem-by alespoň něco dodávaly, a v létě by negenerovaly obří přebytky. Takový jakoby průměr.
Hlavně v té zimě by mohly opravdu dát něco trošku smysluplného než nic z monokrystalu??
Díky!
@@vozy1918 Čistě technicky to funguje, ale ekonomicky nikoliv. Problém je v té potřebné ploše, v ceně za kWp a v ceně za nosnou kostrukci. Když člověk spočítá, kolik bude pro ty amorfy potřebovat plochy, jaké množství materiálu pro nosnou konstrukci a kolik je cena za kWp amorfního panelu, tak nakonec dojde k tomu, že je levnější koupit 50kWp monokrystalů a bude to vyrábět ještě lépe.
Ony ty amorfy bývaly hodně vidět na velkých polních FVE. Ale ještě než ty amorfy vůbec stačily zastarat, je většina provozovatelů nechala sundat, hodit do drtičky a na jejich místo naplácala mono/poly. Jednu dobu se tak daly koupit tyhle jeté amorfy 100Kč za kus, nakřáplé nebo s ustřiženými konektory bývaly i za odvoz. Tam by to možná smysl dávalo, ale kupovat nové amorfy je fakt ekonomická sebevražda.
@@obajer Díky moc za odpověď.
Na ty amorfy asi můžu zapomenout-dají se právě docela levně sehnat. Cesta je tedy mono/poly krystal.
Moc díky za přehledná a jasná videa.
Ušetříte hodně lidem hodně času a námahy.
Díky a sleduji nadále.
Konečně kritika. :D Většinou tu je jen pochvala. Tyto otázky si kladu celou dobu. (Zmínka ve videu o orientaci mě úplně odpravila) Podle mě, jsou pánové ajtáci a mají to jako hobby. (tedy přesně ten typ fve pionýrů, co si to pořídí protože nemusí řešit návratnost") Z níže uvedené odpovědi o starém baráku to začíná dávat smysl. Ta videa z vlastní zkušeností jsou poučná, za to dík. Otázkou je jakou mají vypovídající hodnotu pro někoho s novostavbou nebo plánujícího stavět... Jelikož já patřím do té druhé skupiny, tak jsem se opět odpovědi na otázku zda se dá fve v zimě topit nedozvěděl... Teslu kvůli FVE neplánuju. Chci normálně existovat, což mi trh, stát, a desítky firem které aktuálně rejžujou na stavbách FVE (a naslibují hory doly) neumožnuje :-(
to je ekologie, to je nářez, ten za 3 měsíce protopí elektrikou tolik, jako má spotřebu barák s 3 rodinamy za celý rok a k tý elektrice si platí samozřejmě plyn pro vaření a topení a tuv, což je ve finále podobná částka jako za roční elektriku, pryč se všema dotacema, zpět levný ruský plyn, všechno chtěj jen lidem posrat mozci zelení , aby se mělo dobře jen horních 100k lidí, opravdu takovouhle logiku nechápu, a ta spotřeba je brutál, to jsou ti lidi, co vyhazují oknem milióny a statisíce a nemá 5000kč na fasádní polystyren na jednu velkou stěnu, tedy barák 4x, plus nějaké to lepidlo síť atd.i kdyby to bylo bez omítky a malby, stejně by ušetřil mega kw
aneb jak za 1 sezónu protopit cenu samodomo zateplení baráku polystyrenem, (ne přes firmu), a jak už reagují na mně jinde, ano, dnes je pokřivený trh naprosto všude, včetně kartelu stavebnin a držení zásob, umělá nedostupnost a předraženej nafouklej vzduch v kousku hmoty plastu, teď prodávají dráž než dřevo, co roste pár desítek let, kocourkov hadr
Preco si nikto spravi Panely a spotrebu ma na dom 120mw na den ja mam rodinny don 134m2 zateplena postaveny 3 roky a spotrebu dennu komplet mam do 30kw denne teplota 22stupnou. za tie peniaze sprait zateplenie a vymenu okien za kvalitne
Jak by fungovalo vedle baráku zakopat do země zaizolovanou akumulační nádrž třeba 3-5000l a mimo fotovoltaiky dát na jižní stranu cíleně na zimní slunce kolmo fototermiku?
Fungovalo by to, ale do 5000L vody se vleze cca 500kWh tepla, pokud se ta voda nahřeje z 0°C na 100°C. Takže v reálu tam člověk nacpe jen tak 300kWh. Tedy v nejlepším případě tak na týden-dva topení. Asi to nemá moc cenu. Ale psal tu u některého videa pán, co má zakopané nějaké obrovské staré nádrže s desítkami tisíc litrů vody a to už poznat je. Pak také ti kdo mají TČ zěmě-voda dělají to, že v létě "nabíjejí" vrt teplem z přebytků výroby FVE a v zimě si to vybírají zpátky. Technicky to určitě funguje, otázkou je složitost a životnost takového systému. Já si prostě myslím, že nejlepší topení je hodit do kamen dřevěné poleno z vlastního lesa. Akorát by to chtělo mít ještě dřevorubce a hospodyni nebo topiče, aby to bylo bez práce :)
@@obajer Dík za odpověď. Videa jsou super!
@@obajer jestli neni jednodussi (a hlavne levnejsi) udelat opatreni, tedy typicky treba zatepleni. Ono nejlevnejsi energie je ta, co se nemusi vyrobit/spotrebovat.
@@_s474n Stoprocentně ano, zateplení dává smysl. Ikdyž, třeba u mne by asi bylo nejlepší ten starej barák zbourat a postavit jinej, znovu a lépe.
@@obajer a orientovanej na jih, ze? :D
Jestli by nebylo lepsi ho prodat a postavit si novej jinej ;)
panove jste na OSKARA drzim palce at mate velikou sledovanost aspon 2 miliony :)
Moc děkujeme! Aby se vrátilo vše co do toho dáváme pouze z reklamy pak by to takovou sledovanost potřebovalo. :)
To SCOP 5 u TC nebude platit v pripade, ze natapis vodu na 57 stupnu. Tam to SCOP bude nizsi. SCOP se vetsinou uvadi pro vystupni teplotu vody 35 stupnu.
Presne tak.
SCOP je lež, marketingovýá tah jak prodat křáp za víc peněz. Je to průměr za sezonu.
Proč ale natápět vodu na tak vysokou teplotu? Mě v zatepleném 50 let starém RD stačí celou zimu topit vodu v okruhu topení (klasické plechové radiátory, staré rozvody) topit na 40 stupňů. Jenom v největších mrazech jsem to zvýšil na 50st. V zimě, když je tak kolem nuly nebo lehce nad, tak stačí i 37st v radiátorech, aby to dům vytopilo.
@@Dzordzikk mám to podobně. ty máš otopný systém, totiž navržen, stejně jako já, na odpolední topění pět hodin. proto je systém předimenzovaný. jenže dnes se systém navrhuje na stáálé topení a jsou tedy menší radiátory. konkrétně třikrát, proto se musí v moderních systémech topit na tak vysokou teplotu.
@@Dzordzikk Tak pokud mas akumulacni nadrz a pouzivas ji jak na ohrev TUV, tak topeni, tak vetsinou budes natapet na vysokou teplotu. Malo komu bude stacit TUV 40 stupnu. Ja vim, ze se to da a resi jednou akumulacni nadobou na topeni a pak druhym zasobnikem na TUV. Nevim, jak to pak vychazi financne.
Jinak ja mam TC i FVE. Mam ale novy dum, zatepleni a podlahove topeni, kde v zime netopim teplou vodu na vic, nez 28 stupnu. Aktualne ohrivam na 25 a doma mame 22 stupnu. TC jsem koupil jeste pred dotacema a stalo me 52 tisic. Dalsich asi 60 tisic stala nadrz na TUV, zapojeni a veci kolem. Aktualne budu nadrz na TUV menit za vetsi a pripam patronu na ohrev z FVE. Tim by melo TC bezet uz jen v zime a maximalne nekdy dohrat TUV, kdyz bude osklive pocasi. Nicmene navratnost tohoto reseni bude take dlouha.
Ahoj, nový ceník Innogy, d57D cena NT 7,5 Kč /kW. Takže tě čeká zdražení přes 300%
Je to masakr. Při takových cenách už se snad nebude vyplácet ani tepelné čerpadlo.
@@obajer proč by se mělo přestat vyplácet ? Předpokládám, že cokoliv co násobí vloženou energii se logicky vyplácí, ne ? Co jiného byste pak použil ? :D Jako já osobně snim o zemljance, ale nemám na to vhodný pozemek.
@@avrahamstern4550 Princip ekonomiky tepelných čerpadel je založen na tom, že díky topnému faktoru stojí topení TČ stejně, jako topení uhlím, ale zároveň je pro uživatele pohodlné. Pokud silová elektřina zdražila z 1,6Kč na 7,5Kč za kWh, zatímco uhlí podražilo jen minimálně, tak už ekonomika TČ vs uhlí nevychází. Zůstává jen to pohodlí.
@@obajer ok, na uhlí jsem zapomněl (neberu ho v úvahu, vim jak to u nás vypadalo před plynofikací a tak nějak jsem čekal, že energie porostou logicky všechny, proč by uhlí mělo být výjimkou). Každopádně díky vyšim videím jsem zjistil, že ideální FVE na zimu pro můj plánovaný dům je tak 100kWp, na střechu se mi vejde tak 70kWp, ne že by se to nedalo zaplatit, ale co s tim v létě ? :D Tak teď přemýšlím o geotermálním vrtu... jaký na to máte názor ? Bohužel si něco zvolit musim, bez toho na úřad nemůžu :-(
Hmm solarne panely su fajn ale ked vidim tu problematiku a efektivitu tak neviem no .. ten magneticky generator mi neda spavat snad sa to posunie dalej od prototypov pretoze ak by sa nahradil 10KW solar ktory pracuje len ked svieti 10KW generatorom ktory dokaze ist 24/7 tam by to davalo ovela vacsi zmysel v kazdom rocnom obdobi popripade by bolo mozne aj vykurovanie ..
jj to mně taky, v jednom videu to týpek vysvětluje na 2 malých modelech motor----altík, nj a pak ukáže, že motor je fake, uvnitř baterka(ne motor) a altík je obyčejný motor a k tomu zapojená žárovka, takže v tom videu sice machruje s ručním roztočením to sepne baterku, ale tím se to zapne a furt se to točí a jde to ze skryté baterky a tenhle fake se šíří v různých variantách, a aby bylo video koukatelné a dlouhé , blbnou tam s magnety a různým uložením,lepením, vrtáním,... těch silnejch magnetů, a pokud to funguje, určitě by byla už infinity centrála na trhu, ikdyž uvidíme
@@VideotoursofPrague1 HMSB ma videa na youtube ma patentovany magneticky motor 120 koni vykon pozri stranku aj dalsie video tej americkej spolocnosti ...
@@jankrnac9211 ampérák to pěkně vysvětluje ten podvod, free energie se skrytým lakovaným napájecím drátem do 220v, a to free jsou youtube dolary od diváků :o), HMSB neznám, je možná výzkum teprv a nebo lepší promakaný fake a prachy z videí z reklam,
@@itguru2840 HMSB uz len podla toho kolko ma videi a ake ma videa urcite na tom nezarobi mozno par dolarov z youtube z coho ani nevyzije a to nedava zmysel .. podla toho co vsetko ma zrealizovane skor zarobi na tom co dokazal ako na videach .. urcite su na youtube ludia co nevedia ako to zrealizovat a tak tvoria videa o tom ako by to asi mozne bolo a robia video za videom tak to je jasne ze asi zarabaju na reklamach z videi .. urcite je dost fejkov ale verim tomu ze niekomu sa to uz podarilo .. keby to bolo jednoduche dokazal by to kazdy ..
mě to vyrábjá aj když prší
Mě taky. 10% nominálního výkonu.
130kWh za den blááázen :)
A co infra panely? Nebylo by to lepší než voda? Dík za video.
infra panely jsou na elektřinu, takže nebylo. vodu lze nahřívat krbem, infra panel ne (ale pozor, jsou i teplovodní infrapanely)
Infrapanel občas zapínám v pracovně. Funguje docela dobře, ale mít to jako primární vytápění celého starého baráku si nedovedu moc představit. Možná v nějakém hodně dobrém pasivu. Kde mi infrapanel přijde ideální, jsou velké prostory, které člověk temperuje třeba jen na 16°C a infrapanel si dá tak, aby mu ohříval jen to místo, kde po většinu času stojí/sedí. Takže třeba na recepci ve vstupní hale firmy, nebo když má člověk vnitřní bazén a tak si dát pár infrapanelů na strop, nad lehátka.
@@obajer Měl jsem je v obýváku a kuchyni 4x600W a 1x300W. Výhoda že podlaha byla teplá což bylo super a po příchodu z práce jsem zatopil v kamnech dřevem a byla hned pohoda.
Ten pocit keď zadrbeš do systému pol mega bez mihnutia oka a potom sa tváriš ako strašne ťa ničí to že v zime to nezarába a plačeš do videa aké to je. Gratulujem.
Ale no.
hahaha, poslednich 14 dnu vyroba 0 :) tim se bude dobre topit. nesmysl
to je masakr, 130kWh denně vytápění
Bohužel. Starej barák, izolace žádná a tak to kromě obytného podlaží vytápí navíc i suterén a podkroví. Aspoň že po výměně oken za trojskla už netaje i sníh v okolí. Ale i tak masakr.