Já v té výtopně pracuji a musím říci, že je veliká škoda, jak nám sebraly parní lokomotivy 423 0145, 411 019, BS80, 414 404. Teď už tu zůstaly jen 310 006, 403 303, 556 0304... Je to škoda, ale co naděláme...
Vstávají mi vlasy hrůzou na hlavě. Ani se nedivím, že oprava nebyla dokončena. Který k*k*t vymyslel to nýtování pouze pomocí palice a kladiva u pevnostního spoje? To se to mohlo raději opravdu zavařit a funkčně by to bylo lepší. "Nýtovaný" díl můžete rovnou vyhodit, nebo hlavy odsekat a zanýtovat to pořádně. A to už nemluvím o nestejné tloušťce okrajů a tom, že očividně jsou okraje nýtů mimo osu, a to až natolik, že je vidět nýtem nepokrytá část předvrtaného otvoru pro nýt. Prostě neuvěřitelná prasárna. Každému dříve vyučenému strojnímu zámečníkovi, nebo kováři se nad tím musí zvednout žaludek. Nástroje, kterým se říká "závěrný hlavičkář" a "tužník", bez kterých NELZE kvalitní pevnostní spoj udělat, zřejmě těmto "specialistům" nic neříká. Sice jsem už starší člověk, vystudovaný historik, ale původně jsem se vyučil strojním zámečníkem (pak jsem si teprve při práci udělal střední i vysokou školu) a naposled jsem takto nýtoval asi tak před 40ti lety, ale troufám si tvrdit, že i po 40ti letech bych to s výše uvedenými nástroji zanýtoval lépe a přesně. Přičemž vyrobit na soustruhu hlavičkář a tužník, tak aby odpovídal průměru daného nýtu není ani zdaleka tak složité. Stačí pro to kus obyčejného "roxoru" a kalení na višňovou barvu a smočení na dvakrát v oleji. Ale i s obyčejným kladivem, místo závěrného hlavičkáře a ztupeným "majzlíkem" bych si asi poradil, pro dostižení potřebné pevnosti. Ani se vám nedivím, že jste se takovouto prasárnu tak dlouho ostýchal uveřejnit. Dodnes, přes všechny tituly, kterých jsem dosáhl mám výborně vybavenou dílnu a s železem, ocelí a litinou rád pracuji. Jen tu výheň nemám, ale asi si jí brzo opatřím. To, co jsem v tomto videu viděl byla naprostá prasárna, za kterou by se v dobách, kdy jsem se vyučil styděl každý učedník.
Proč se asi používaly pneumatické nýtovačky jakmile existovaly ? Nejen snazší práce , poměrně rovné údery a hlavně rychlé zaklepání nýtu dokud je žhavý aby teprve chladnutím ( vlivem tepelné roztažnosti ) spoj důkladně utáhl . Pokud není originál nýtovačka , docela dobře může posloužit sbíječka se zkráceným upraveným oškrtem a na něm nasazeným hlavičkářem . Jsem sice ,, obyčejný " elektrikář ( dnes už důchodce ) z údržby kde jsem často musel vymýšlet různé improvizace na starých mašinách které někde fungují dodnes . Navíc dnes existují indukční ohřívače kde si můžete dokonale kontrolovat teplotu nýtu . To už by ,, zuřiví památkáři " nepoznali .
![Sean Rii, Karyon, Sharzkii - Taungule [My Love] (Official Music Video)](http://i.ytimg.com/vi/eJoMuypbSzQ/mqdefault.jpg)
Díky za zveřejnění této reportáže. Mrzí mě jak nakonec ten projekt dopadl.
Parádne video!! Ďakujem za zdielanie!! Palec hore!
Já v té výtopně pracuji a musím říci, že je veliká škoda, jak nám sebraly parní lokomotivy 423 0145, 411 019, BS80, 414 404. Teď už tu zůstaly jen 310 006, 403 303, 556 0304... Je to škoda, ale co naděláme...
good effort.
PS: omlouvám se za pravopisnou chybu správně: "kdy jsem se vyučil, styděl každý učedník"..
Vstávají mi vlasy hrůzou na hlavě. Ani se nedivím, že oprava nebyla dokončena. Který k*k*t vymyslel to nýtování pouze pomocí palice a kladiva u pevnostního spoje? To se to mohlo raději opravdu zavařit a funkčně by to bylo lepší. "Nýtovaný" díl můžete rovnou vyhodit, nebo hlavy odsekat a zanýtovat to pořádně. A to už nemluvím o nestejné tloušťce okrajů a tom, že očividně jsou okraje nýtů mimo osu, a to až natolik, že je vidět nýtem nepokrytá část předvrtaného otvoru pro nýt. Prostě neuvěřitelná prasárna. Každému dříve vyučenému strojnímu zámečníkovi, nebo kováři se nad tím musí zvednout žaludek. Nástroje, kterým se říká "závěrný hlavičkář" a "tužník", bez kterých NELZE kvalitní pevnostní spoj udělat, zřejmě těmto "specialistům" nic neříká. Sice jsem už starší člověk, vystudovaný historik, ale původně jsem se vyučil strojním zámečníkem (pak jsem si teprve při práci udělal střední i vysokou školu) a naposled jsem takto nýtoval asi tak před 40ti lety, ale troufám si tvrdit, že i po 40ti letech bych to s výše uvedenými nástroji zanýtoval lépe a přesně. Přičemž vyrobit na soustruhu hlavičkář a tužník, tak aby odpovídal průměru daného nýtu není ani zdaleka tak složité. Stačí pro to kus obyčejného "roxoru" a kalení na višňovou barvu a smočení na dvakrát v oleji. Ale i s obyčejným kladivem, místo závěrného hlavičkáře a ztupeným "majzlíkem" bych si asi poradil, pro dostižení potřebné pevnosti. Ani se vám nedivím, že jste se takovouto prasárnu tak dlouho ostýchal uveřejnit. Dodnes, přes všechny tituly, kterých jsem dosáhl mám výborně vybavenou dílnu a s železem, ocelí a litinou rád pracuji. Jen tu výheň nemám, ale asi si jí brzo opatřím. To, co jsem v tomto videu viděl byla naprostá prasárna, za kterou by se v dobách, kdy jsem se vyučil styděl každý učedník.
chlapci tomu dali tolik usilí a stejně jim to bezeslova sebrali, stejně jako aku Ringhoffera
Proč se asi používaly pneumatické nýtovačky jakmile existovaly ? Nejen snazší práce , poměrně rovné údery a hlavně rychlé zaklepání nýtu dokud je žhavý aby teprve chladnutím ( vlivem tepelné roztažnosti ) spoj důkladně utáhl . Pokud není originál nýtovačka , docela dobře může posloužit sbíječka se zkráceným upraveným oškrtem a na něm nasazeným hlavičkářem . Jsem sice ,, obyčejný " elektrikář ( dnes už důchodce ) z údržby kde jsem často musel vymýšlet různé improvizace na starých mašinách které někde fungují dodnes . Navíc dnes existují indukční ohřívače kde si můžete dokonale kontrolovat teplotu nýtu . To už by ,, zuřiví památkáři " nepoznali .