Zaniklé tramvajové trati (15. díl). Lokální trať SZD mezi Bohumínem a Kopaninami. Rozchod 760 mm
HTML-код
- Опубликовано: 5 сен 2024
- Popis úseku trati Slezských Zemských Drah - S.Z.D. mezi Novým Bohumínem a Kopaninami. Vedení úseku ze zastávky Bohumín-nádraží - popis Bohumínské tramvajové vozovny - Skřečoň - Německá Lutyně - Polská Lutyně - Kopaniny. Trať provozovaná v letech 1913 s postupným rušením mezi lety 1966 až 1973.
dobrá práce!!!
A teď jsem si teprve všimnul, že ještě zajímavější je ta dráha do cihelny. To je paráda.
No to jo, taková zahradní železnička 😄
Trošku jsem váhal s odpovědí, ale snad jsem to vymyslel. Když mi bylo o čtyřicet míň, byl jsem dopravní romantik a skoro jsem ronil krokodýlí slzy nad osudem celkově všech tramvají v Ostravě. Třeba v srpnu 1984 jsem v Porubě potkal a vyfotil dvojčata vozů T1, nebo jsem ve stejném roce 4x navštívil linku 5, na které jezdily jako na posledním úseku dvounápravové vozy. Ale pak mi trochu z očí spadly růžové brýle a pochopil jsem, že k udržení provozu není třeba jen nadšení, ale i, bohužel, peníze, zájem a kompetence. Samozřejmě, že by bylo perfektní udržovat třeba jedno pořadí o víkendu ve starých vozech, ale to by znamenalo třeba nejen překopat grafikony, ale třeba dílensky udržovat vozidla v dobrém technickém stavu. Já vím, že to jde, viz naše linky 23 a 42, ale je to práce navíc a je otázka, jestli by se dlouhodobě vyplatila. A stejně jako i u našich tramvají se nabízí i otázka třeba náhradních dílů. Ale to je vše na dlouhou diskusi.
To je sice pravda, ale na druhou stranu, kolik třeba v Německu existuje provozů zabezpečovaných starými vozy (třeba v Bad Schandau KirnitztalBahn), chápu že Němci na to asi mají víc peněz, ale ta Kyjovická linka se k tomu nabízí, s Libereckou linkou mezi Libercem a Jabloncem jsou to vlastně dvě poslední meziměstské linky s jednokolejovým provozem, nepočítám do toho provoz Most-Litvínov. Takže udělat na nich nějaký výletní provoz jako mají třeba v Praze starými Ringhoferkami by nebylo asi na škodu 🙂 Ale to tady asi nevyřešíme 🙄 tak se holt můžem jenom těšit na to, že ty naše "Bedny" uvidíme aspoň při nějakých nostalgických jízdách.
21:01 oranžový barák rodičů a babičky, babička si ještě dobře pamatuje jak jezdila kolem tramvajka a jak tím jezdila do Orlové nebo Ostravy 🙂 děkuji za video pustil jsem ho babičce a zavzpomínala na ty časy 🙂
myslím že právě o tom to má být, připomenout ty zapomenuté časy 🙂
Krásná prezentace. Část snímků znám z obou publikací o zaniklých úzkorozchodných drahách na Ostravsku, konkrétně z roku 1974 a 2004. Stálo by za to, aby se někdo pokusil o rozbor, jestli by se vyplatilo v době, kdy se začalo s likvidací (začátek šedesátých let) investovat do obnovy a přestavby celého systému.
A ještě drobnost - dvoukolejná jízda se odborně označuje výrazem vidlicová jízda.
Tak vidlicovou jízdu si zkusím zapamatovat na někdy příště až se s tím třeba na nějaké fotce setkám. A jinak co se týká té likvidace úzkorozchodných provozů, můj názor: probíhalo to v době, kdy byla nafta a celkově PHM z Ruska v rámci RVHP za hubičku, tak pro tehdejší aparát bylo výhodnější nahradit tramvaje autobusy, které jezdily po silnicích, které už stejně existovaly, než opravovat propadající se koleje, které stejně nikdo pořádně neopravoval, jenom se udržovaly v jakémžtakémž provozním stavu.
Díky za reakci. A ještě k rentabilnosti - nejde ani tak o levné vstupy, ale pokud by se dříve nebo později mělo přikročit k modernizaci, bylo třeba sanovat v podstatě celou kolejovou síť, protože vedla územím, kde probíhala intenzivní důlní činnost a v první řadě by se muselo jednat o stabilitě kolejí. K tomu by brzy přišla i otázka, jak a kde sehnat modernější dopravní prostředky, protože ani Sedany nebyly nesmrtelné. Navíc se k tomu přidala i otázka rozchodu a systému napájení 900 V =. A postupně, pokud by systém přežil do dneška, by určitě přišlo i ke změně dispečerského systému, protože jednokolejný decentralizovaný systém lze řídit do deseti kilometrů, ale ne na síti, která měřila skoro 6O km, takže by muselo dojít i k tomuhle. A je jistě zajímavé, že by Ostrava a okolí dostala první vlakotramvaje . A mimochodem, já si myslím, že je už v padesátých letech (řekněme od roku 1953, po převzetí provozu DPMO) již měla.
Já si dovolím možná vyslovit vlastní názor, s nímž nebudou souhlasit nejen rodáci, ale i přiznivci kolejové MHD, Ostrava přišla o unikátní kolejový sytém, který ale byl v době, kdy zanikal, ekonomicky a technologicky neudržitelný. Bohužel. @@stareostravskelokalky3107
Souhlasím, udržitelné to celé asi opravdu nebylo. možná snad by stačilo zachovat alespoň nějaký úsek trati pro příští generace, Škoda třeba je, že se masivně rušil celý vozový park, a to co vlastně zůstalo, je uzavřeno někde v Brně ve vozovně bez možnosti nějaké prohlídky, případně jeden Bohumínský vůz nenávratně rezaví v Nitře a pár vlečňáků je ještě na Slovensku na úzkorozchodné železničce jako památník.. Doufám, že až se u hlavního nádraží v Ostravě postaví to dopravní muzeum, jak už se pár let odkládá, tak že je z Brna domů alespoň zapůjčí.@@aleskarlovsky6282
Pamatuju se, jak mi jeden starý pán-bývalý soused-tramvaják kdysi vyprávěl, jak se ke konci provozu mezi Karvinou a Ostravou ráno před zahájením ranního provozu musela vypravovat ještě před zahájením zvláštní tramvaj, která projela trať a zjišťovalo se, jestli se někde nepropadly přes noc koleje 🙂 to jenom tak na okraj k té sanaci kolejí.
@@stareostravskelokalky3107 To šlo o klasický kontrolní vlak, který jezdí po každém přerušení provozu.
Super video🙂👍
Bezesporu krásný dokument doby a hromadné dopravy. Jen si dovolím malý tip. Bylo by hezké, kdyby u snímku byla uvedena lokace? Usnadnilo by to orientaci. Děkuji.
Dobrý den. Jestli myslíte abych tam přidal souřadnice GPS, myslím že by to nebyl problém, jen díky velikosti písma, kterým popisuji fotky, kdybych tam ještě do dalšího řádku přidával souřadnice, tak už by ty fotky byly popsané celkem na velké ploše, už tak mám někdy problém tam ten text dostat tak abych tu fotografii moc neznehodnotil. Proto tam přidávám výřezy z map, kde označuji daná místa myslím si dost přehledně. A myslím si, že není moc lidí, co by si chtěli ručně přepisovat tu kopu čísel z filmu do mapy, bohužel u videa to asi nejde ctrl+c/ctrl+v 🙂
tak GPS jsem zrovna nemyslel, mnoho z pamětníků si asi do MT souřadnice nezadá, navíc je tu podmínka smart MT. Tam kde máte srovnávací fota (tehdy/nyní), tak to je perfektní! Mám na mysli např. fota od 4 min do 6 min kde by mohl být u fota krátký titulek "Zastávka u nádraží", atd....
Hmmm, tak to jsem si asi mylně myslel, že to je právě uděláno přehledně 😕Například Vámi popisovaná část videa: v čase 2:20 min zvýrazněný popis že se jedná o Nový Bohumín-nádraží KFNB, potom následují fotografie z oblasti kolem Bohumínského nádraží (některé s bližším popisem) až do času 6:10 min, kde je zase zvýrazněný popis, že trať pokračuje do výjezdu směrem k Bohumínské vozovně. Tak je jasné, že mezi popisky jsou fotografie z oblasti zastávky před Bohumínským nádražím, ne odnikud jinde. Přijde mi zbytečné to ještě psát ke každé fotce zvlášť a tím je ochuzovat vepsaným textem 🥺@@jansramek2867
Nadhera. Diky za videa. Ze jsem tak zvedava, kde jste vsude patral po tech dobovych fotografiich? Myslim, ze na pudach lutynskych domu urcite budou stare fotky i s provozem tramvaji (treba zrovna tech chybejicich mist), skoda ze se to ven nejspis nikdy nedostane.
Dobrý večer. Nějaké fotky se dají sehnat různě na burzách sběratelů, ale to jsou většinou staré pohlednice. Takže pátrání je hlavně o prohlížení různých webů (a že na to už padlo hodně nocí u PC 🙄) nejen českých, celkem dost je toho i u Němců a Rakušáků, ti mají tyhle provozy celkem rádi. Bohužel k těm fotkám co mají lidé různě doma po babičkách se dostává těžko, na to je asi nejlepší např. facebook a různá městská fóra. Ale je to opravdu hlavně o tom, věnovat hledání hodně času.
Dobrý den děkuji za video. Tento úsek v současné době skýtá asi nejvíce pozůstatků po provoze. Ale i ten už pomalu nenávratně mizí. Výhybna v Borku fungovala do roku 1960 nikoli 1971. Od roku 60 do 71 byla v provozu výhybna asi 200m před zastávkou Nerad. V úseku mezi restaurací od Halady do centra Lutyně jsem napočítal 4 ks hraničních kamenů Slezských zemských drah a 6 ks patek sloupů trakčního vedení. Psal jsem Vam Messenger zkuste kouknout
Jj, dík za upozornění, o té výhybně jsem to věděl, a přesto jsem se ukliknul a napsal tam konec provozování úseku 😞holt bylo už mezi 4 - 5 h ráno 🙂 Mám i fotky těch hr. kamenů, jen jsem je do videa nedával, i když jsem měl asi, no tak snad někdy příště. Přeji hezký den S.O.L.
Ještě ohledně Messengeru, ten bohužel nepoužívám, tak nemůžu kouknout 😐
Teď jsem koukal do videa, v čase 15:14 o tom dokonce píšu že ta výhybna fungovala do r.1960, u fotky jsem se nevím proč v ročníku ukliknul, no co už, budu se muset naučit s tím nějak žít 🙄
Chyba v 16.37 minutě, místo je asi o 600 metrů dále k Dolní Lutyni.
Dík za info. Některá místa se podle fotek holt hůř hledají, zrovna v tomto úseku se jak volná krajina, tak i zástavba celkem změnila, hodně toho zmizelo, tak se někdy stane že zradí i souřadnice GPS 😞