ASTROgastro 28: Záletný Kozoroh

Možná vás to překvapí, ale původ jmen jednotlivých souhvězdí, stejně jako jejich podoba, nikdy neprošla jakoukoli kodifikací. A vlastně není divu. Vždyť je lidé začali „kreslit“ mezi hvězdy před dávnými tisíciletími, během nichž nezměrná fantazie vytvořila komplikované předivo příběhů a téměř nekonečnou variaci jejich obrazů. Pěkně to dokumentuje třeba Kozoroh.
Svým způsobem se jedná o nezajímavé seskupení, poskládané pouze z nenápadných hvězd, daleko od Mléčné dráhy a při pohledu z České republiky navíc plazící se nízko nad obzorem. Jeho „pověst“ zachraňuje jen probíhající ekliptika, díky které se zde vyskytují nápadná tělesa Sluneční soustavy, především pak naše denní hvězda.
Jelikož právě zde Slunce v den zimního slunovratu dosahovalo nejjižnější polohy na hvězdné obloze, dal obrazec jméno pozemskému obratníku Kozoroha. Ten odpovídá zeměpisné šířce 23 stupňů 26 minut 14,4 sekundy, tedy místům, kde nejjižněji může Slunce dosáhnout zenitu (nadhlavníku).
Avšak ouha!
Podíváte-li se na jakoukoli hvězdnou mapu, zjistíte, že díky precesi zemské osy došlo za tři tisíciletí k posunu, a dnes se Slunce v době zimního slunovratu nachází ve Střelci. Totéž analogicky platí pro obratník Raka, letní slunovrat a souhvězdí Blíženci. V obou případech došlo k pojmenování několik století před naším letopočtem, kdy se Slunce skutečně nacházelo v tomto souhvězdí/znamení.
Dvojakost Kozoroha podtrhuje i jeho podoba. Rohatá koza křížená s rybí ploutví. Přední část může symbolizovat neohroženost zvířete šplhajícího po strmých skalách za potravou, podobně jako když se Slunce z nejnižšího místa vydalo směrem k severu. Zadní pak odkazovat na okolní „vodní“ souhvězdí Ryb, Velryby či Vodnáře. Jak to je doopravdy ale nezjistíme, zmínky zapsané klínovým písmem na hliněných destičkách však naznačují, že se tak jmenoval už 13 tisíc roků před naším letopočtem. Sumeřané totiž měli v oblibě obojživelné tvory.
V řeckých bájích Kozoroh reprezentuje Pana, boha lesů, stád, jejich pastýřů a lovců. Navíc bytost holdující alkoholu a sexuálně náruživou… Aniž by rozlišoval pohlaví, pronásledoval kde koho, lidi děsil hlasitým křikem, ostatně dal tak význam slovu „panika“. Jedním z jeho synů, kterého si pořídil s Euphemií, se stal Krotus, stojící na nebi vedle Kozoroha v podobě Střelce.
Jak to, že se takový prostopášník vlastně dostal na oblohu? Vlastně proto, že zachránil svět. Matka Země totiž poslala Tyfóna, aby zabil bohy. Pan je ale svým křikem varoval a ještě navrhl, aby se zachránili proměnou ve zvířata. Sám Pan skočil do řeky, kde se jeho zadní část proměnila v rybu. Při téže události jej do vody následovala i Afrodita se synem Erotem v podobě ryb svázaných stuhou.
Aby toho nebylo málo, monstrum Diovi z rukou a nohou vytáhlo šlachy, které ale pohotově nahradil Pan a Hermes. Zeus tak mohl pokračovat v pronásledování, až Tyfóna pohřbil pod sopkou Etna. Z vděčnosti pak Zeus umístil na oblohu obraz Pana jako souhvězdí Kozoroha.
--
ASTROgastro 28: Kozoroží řízečky s bramborovým salátem s lososem
kůzlečí řízky, mléko, máslo, strouhanka, vejce, mouka, česnek, sůl, ředkvičky, kyselé okurky, jarní cibulka, šťavnaté jablko, majonézu, uzený losos, na zálivku dijonská hořčice, pepř, olej
Z kůzlečí kýty připravíme medailonky - řízky a necháme je naležet v mléce s česnekem a solí. Rozpálíme pánev, na které necháme rozpustit přepuštěné máslo. Obalíme řízky v trojobalu - strouhanku si uděláme v mixéru z den starých rohlíků. Nenasaje pak tolik tuku. Smažíme na mírném stupni.
Na zálivku nakrájíme brambory uvařené ve slupce na kolečka, dále přidáme ředkvičky, kyselé okurky, jarní cibulku a šťavnaté jablko. Přidáme trochu majonézy nebo zakysané smetany. Nakonec přidáme kousky uzeného lososa a zálivku dijonskou hořčici s pepřem a olejem.
Servírujeme.
--
Stejně „posunutý“ jako obratník Kozoroha, je samozřejmě i obratník Raka, který představuje nejsevernější rovnoběžku (23° 26' 14,675"), na níž může dopadat záření Slunce kolmo k povrchu. Právě zde se naše denní hvězda ocitne v zenitu (nadhlavníku) jednou do roka - o letním slunovratu, kdy na své dráze pozemskou oblohou dosáhne nejjižnějšího bodu. Z míst mezi oběma obratníky, tzv. tropického pásu, je Slunce v zenitu pozorovatelné dvakrát ročně, vně obratníků pak nikdy. To je případ třeba České republiky.
Zajímavé je, že se díky kývavému pohybu rotační osy planety Země mírně mění - průběhu 40 tisíc roků od 22,1 do 24,5 stupně zeměpisné šířky. V současnosti je obratník Kozoroha unášen směrem na sever rychlostí 15 metrů za rok, v roce 2045 tak bude odpovídat jižní rovnoběžce přesně 23° 26’.

[@wcmanik]

Pánové moc děkuji za toto speciální spojení ASTROgastro 👌