Kravské mléko je více potravina než nápoj. Co vše nám přináší? A v jakých případech se mu spíše vyhnout? Další videa o zdraví nejen na talíři najdete na Margit.TV
Vďaka, takéto jasné a rozumné vysvetlenie som dlho hľadala. V podstate ste mi potvrdili môj názor, plynúci zo "sedliackeho rozumu". Som za Váš prínos kvalitných znalostí veľmi vďačná, škoda že som Vás "objavila" až teraz. Držím palce, ste skvelá. 🙂
Milá paní Margit, moc rád sleduji vaše videa, ale při dnešním ve mě bouchly saze. Nic z toho, co jste zde uvedla o mléku nemůže být pravda. Dobře, změkčím to. Nic z toho dříve neplatilo. Tvrdím to proto, že jsme já a moji sourozenci, moji rodiče, prarodiče vyrostli na domácím mléku, sádle, bramborách, vajíčkách a žádný z těch problémů, který vy uvádíte jsme neznali. Dokonce naše kamarádka ze sousedství si klidně klekla pod jejich kravku na pastvě, uchopila struk a mléko si přímo stříkala do pusy. Nebo když si náhodou všimla, že některá slepice právě snesla vejce, sáhla do hnízda, naťukla skořápku a vejce vypila. Navíc mohu uvést jeden protiargument ze své zkušenosti. Základní potraviny z vlastní produkce jsem měl až do vojny, kde nás "převedli" na průmyslovou stravu(i když tehdy to nebylo až v takovém měřítku jako dnes ...). Právě u mléka ale byl ten rozdíl nejmarkantnější. To, co jsme pili na vojně byla pro mě bílá voda. Když jsem se po roce vojny dostal na dovolenku, první co jsem udělal, zašel jsem k babičce a nalil si hrnek domácího vychlazeného mléka ze sklepa. Měl jsem na něho chuť celý rok, ale co se dělo dále se zde nehodí popisovat. Zkrátka jsem musel každou chvíli zrychlit krok. Chci tím jen demonstrovat, co dělá šizená, poloprůmyslová a plně průmyslová, nepřirozená strava s našim organismem. Když jsem se po dvou létech vrátil z vojny, byl domácí stravě konec, protože děda s babičkou byli v tak pokročilém věku a měli i zdravotní potíže (hlavně pohybové), že už hospodářství nezvládali, a proto kravku a kozy prodali, pole pronajali a všichni jsme přešli na potravinový meinstream. Krátce po vojně jsem si založil vlastní rodinu, přestěhovali jsme se a měli děti. Netrvalo dlouho, začaly se projevovat různé zdravotní problémy nejen u mě, ale i u mých dětí. Postupně mým dětem byly dignostikovány různé alergie a mě ji diagnostikovali ve třiceti??! Tragedií moderního způsobu života je chemizace!!! Nepamutuji si, že by tenkrát někdo z mých vrstevníků trpěl alergií, i když jsme se denně váleli v trávě, kde všechno kolem kvetlo. Čas od času se zajedu podívat na místa svého dětství a upřímně vůbec mi to nedělá dobře. Nic tam nepoznávám a prostředí na mě působí depresivně. Pole obdělávaná stále těžšími mechanismy, půda vypadá spíše jako drcený beton, jak je chemizací vyždímaná. Hnůj neviděla desítky let - odkud bychom ho také vzali, když jsme si skot nechali vymlátit. Vidím to jako dnes když děda oral s kravkou (zaorával hnůj), tak hlína byla HNĚDÁ a děda říkal, že je mastná. Běžte se dnes podívat za pluhem na lán. Jako děti jsme byli u každé práce na poli účastny a vzpomínám si, co různé té zemní havětě se v hlíně při orbě objevovalo. Žížaly, ponravy, brouci, červy atd., jen se to hemžilo. Do dneška nevím jak to rackové dělali, ale vždycky, když se oralo objevilo se jich hejno a byly to pro ně hody. Škoda, že už dnes nikdo neudělá nějakou srovnávací studii, co všechno způsobila chemie v potravinovém řetězci. I kdyby se někdo takový našel, nemá s čím srovnávat, protože není kde ty nekontaminované potraviny vypěstovat. Bio? 🤣 Přidám ještě jednu perličku na závěr, která s tématem zdánlivě nesouvisí. Měl jsem kdysi hodně dávno debatu s prvorepublikovým odborníkem, inženýrem na železnici. Ten tehdy vyslovil velice zajímavý návod na řešení tehdy (řekněme na přelomu 70. a 80. let minulého století) probíhajících diskuzí okolo problémů na železnici. Pravil: "Jediné řešení je, oplotit to z obou stran dvoumetrovým plotem, aby ani myš neprolezla a začít odznovu". Od té doby jsem si mockrát na jeho slova vzpomněl. Nojo, ale kde ...? A na závěr odhalím za mě to největší zvěrstvo. Dříve se obilí sekalo kosou, několik dní stálo na poli v panácích a teprve potom se odvezlo domů aby se tzv. vymlátilo. Mladí to možná ještě mohou uvidět v některých filmech pro pamětníky, ale měli by si pospíšit, než je zakážou. 😱 Stroje, ve kterých se obilí oddělovalo od slámy a ostatních částí stébla se nazývaly mlátička. Ty byly různého provedení, ale většinou dokázaly oddělovat zrno od plev. Tzn., že po vydrolení zrna z klasu se pomocí sít třídilo. Na boku mlátičky byly zavěšeny minimálně dva pytle, spíše tři až pět. A do těchto pytlů padaly jednotlivé frakce. Nejvíce bylo čistého zrna, pak bylo menší zrno a tzv. zlomky a nakonec tzv. zadina. Zadina byla směs semen jiných rostlin než obylí, a tato zadina se nevyhodila, ale zužitkovale se tím, že ji hospodář sešrotoval společně s obylím, které se nepoužilo na mouku a vzniklý šrot se použil pro krmení dobytka. Sláma se odebírala na druhém konci mlátičky, vázala se do otepí a v drtivé většině se používala k podestýlce zvířat a tím se dostala v podobě hnoje zpět do půdy. Oddělené plevy se jako nejlehčí frakce vyfukovala potrubím na hromadu někam mimo, ale i ony se spařené zkrmovaly. Co se děje při sklizni obilí dnes? Na pole vjedou kombajny a začnou obilí síct. Až potud je to v cajku. Zvěrstvo spočívá v tom, co se děje v kombajnu dále. Obilí je vydrceno z klasů, a pomocí sít a tlaku vzduch pročištěno, zbaveno nežádoucích příměsí. No a ty příměsi jsou většinou to, co dříve hospodář sešrotoval a zkrmil. Dnes to jednoduše padá pod kombajn zpět na pole, čímž si dnešní moderní zemedělci vysévají plevele na svoje pole. A zvěrstvo zakončí tím, že po vzejití těchto plevelů se na pole naženou pavouci s tunami jedů, které mají ty plevele zahubit/zničit. Je pro mě nepochopitelné, že ještě nikdo nepřišel na to, přidat do kombajnu ještě jeden bukr/zásobník na tu zadinu. Když na to nepřišli ti zemědělci/podnikatelé, kteří se mají v podnikání chovat s péčí řádného hospodáře, asi je pro ně ekonomičtější oželet část krmných směsí pro dobytek a raději otravovat životní prostředí. Jedno by to ale nemělo být našim zástupcům politikům. Ale co si zvolíme to tam máme. Toto vše se nám ale cudně zamčuje a už vůbec nikoho nezajímá kolik těch jedů se ročně vypustí úplně nesmyslně do potravinového řetězce. Zato se dozvíme, kolik pohlaví příroda vytvořila a za jejich rovnoprávnost se bijeme jako lvi. Ani ta pomatená Gréta tohle téma nezvedne, jen kydá bludy o CO2 a prdění krav 🤮, které jí někdo napíše. Krásný zastírací manévr. Dávám to jako výzvu pro další generace, ale nenechte se obelhat. Jak nám tady jeden říkal: "Éto vaše ďélo" a my jsme pak zkurvili všechno, na co jsme sáhli. Omlouvám se všem komu se to bude zdát přitažené za vlasy. Může to být tím, že se nekoukám na televizi?
Tak problém může být i plemeno krav, kdy došlo ke změně beta kaseinu z A2 na A1 ( záměna prolinu za histidin - nejsme na to zvyklí) a pasterace je teda taky hnus. Snopy obilí na poli navlhly -> došlo k částečnému odbourání antinutricnich látek. Vůbec jsme se obecně vzdálili tradičnímu získávání a úpravě potravin a tím pořádně zhuntovali střeva a imunitu.
@@NaHaBaMu1 ničí se jí některé složky mléka, například enzymy pomáhající trávení. Pokud nemáte ověřený zdroj, je pasterace samozřejmě rozumné řešení, pokud chcete takové mléko pít.
hmm, a udělal jste něco pro to, aby to bylo jinak? nebo jste jen podporoval celý produktivní život kritizované kupováním produktů z takových polí v obchodech? Takhle kecá každej druhý stařík, ale když jde o věc, tak ruce dozadu. Nikdo si nepřiplatí za BIO apod. Každej chce levný a to bez chemie, ničení životního prosředí a technizace nejde. Pěkné, ale tak trochu prázdné řeči...
Prosím jak je to s pasterizací mléka, je opravdu škodlivá a zbytečná? Ráda bych pila mléko od místních farmářů, kteří prodávají mléko pouze přefiltrované. Ale bojím se jestli ho mohu dávat i dětem (3 a 5 let). Moc děkuji.
Jen bych chtěla dodat, že výborné a výživově hodnotné rostlinné "mléko" není třeba kupovat za hříšné peníze. Dá se vyrobit velmi jednoduše za pár korun doma. A je jen na vás kolik si tam třeba těch mandlí dáte. Co se týče rostlinných sýrů, tam souhlasím, výživově hnus. Na milost beru kupované rostlinné jogurty, mnohé jsou chuťově výborné a když dáte pozor na složení, tak i výživově na úrovni :-).
I když nejsem vegan, v hlavě mi vrtá jedna myšlenka: Když se na to podíváme zcela racionálně, tak je konzumace mléka celkem divná... (A zapomeňme na chvíli na argumenty typu, že se to tak dělalo celou věčnost. To neznamená, že je to v pořádku.) Proč kráva produkuje mléko? Aby nakojila telata, je to vlastně mateřské mléko. My savci přirozeně potřebujeme mateřské mléko na začátku svého života. Jenže když jsme starší nebo dospělí, tak už snad mateřské mléko nepotřebujeme, ne? A my lidé jsme ještě natolik podivní, že konzumujeme v dospělosti mateřské mléko a ještě k tomu od jiného zvířete... Od sudokopytníka. Podivné a celkem nechutné. :D
Souhlasím. A vše podtrhuje ještě fakt, o kterém se paní Margit vyjádřila - že se s přibývajícím věkem v těle snižuje laktáza, která umožňuje právě trávení mléka. Je to tedy přirozený proces, který nám potvrzuje, že konzumace mléka a mléčných výrobků v době, kdy jej již nepotřebujeme, tedy již v dětském věku po odkojení, je nepřirozená a zbytečná. A opravdu to nezachraňuje nesmyslné tvrzení, že jsme se této konzumaci napříč věků přizpůsobili, a tudíž to tak být má... opravdu nemá.
A proč slepice snáší vajíčka ? Rozhodně ne kvůli tomu abychom je jedli, ale aby měla kuřátka. Jíst vejce je divné a nepřirozené. A to platí skoro pro každou potravinu.
@@pabloschlebos Myslím, že konzumace vajec je méně podivná než konzumace mléka... Tak ono vejce musí být nejdříve oplodněné, aby se vylíhlo kuře. Vejce, která jíme oplodněná nejsou, z nich by kuřata nebyla. Nechutnější je to v Číně, protože tam je normální konzumovat ještě nenarozené kachny ve vejcích - kachní embrya. :D
Paní Margit, mám prediabetes a musím zhubnout. Nedovedu si představit co bych tedy jedla, kdyz uz bych vyřadila i jogurty, syry, cottage, máslo atd atd... Je lepší vyrobky bez laktózy?
Moc by mě zajímalo, zda je nutné podstoupit gastroskopii k diagnostice této alergie, můj lékař tvrdí, že na krevní testy nemůžeme brát zcela zřetel. Prosím o radu. :-))) Děkuji.
Homogenizace jen rozbíjí kapičky tuku na jemnější, ale tak jej vystavuje oxidaci - nedoporučuji. Pasterizace zabíjí bakterie - všechny, je to na vás. Za mě samozřejmě čím méně zpracované tím lépe a tím odpovídám i že z krabice ne, nejlépe od farmáře, kterého znáte.
Děkuji za skvělé vysvětlení 😊
Diky Margit! Super vysvetleno jako vzdycky! Moc rada se od vas priucim :-)
Vďaka, takéto jasné a rozumné vysvetlenie som dlho hľadala. V podstate ste mi potvrdili môj názor, plynúci zo "sedliackeho rozumu". Som za Váš prínos kvalitných znalostí veľmi vďačná, škoda že som Vás "objavila" až teraz. Držím palce, ste skvelá. 🙂
Milá paní Margit, moc rád sleduji vaše videa, ale při dnešním ve mě bouchly saze. Nic z toho, co jste zde uvedla o mléku nemůže být pravda. Dobře, změkčím to. Nic z toho dříve neplatilo. Tvrdím to proto, že jsme já a moji sourozenci, moji rodiče, prarodiče vyrostli na domácím mléku, sádle, bramborách, vajíčkách a žádný z těch problémů, který vy uvádíte jsme neznali. Dokonce naše kamarádka ze sousedství si klidně klekla pod jejich kravku na pastvě, uchopila struk a mléko si přímo stříkala do pusy. Nebo když si náhodou všimla, že některá slepice právě snesla vejce, sáhla do hnízda, naťukla skořápku a vejce vypila. Navíc mohu uvést jeden protiargument ze své zkušenosti. Základní potraviny z vlastní produkce jsem měl až do vojny, kde nás "převedli" na průmyslovou stravu(i když tehdy to nebylo až v takovém měřítku jako dnes ...). Právě u mléka ale byl ten rozdíl nejmarkantnější. To, co jsme pili na vojně byla pro mě bílá voda. Když jsem se po roce vojny dostal na dovolenku, první co jsem udělal, zašel jsem k babičce a nalil si hrnek domácího vychlazeného mléka ze sklepa. Měl jsem na něho chuť celý rok, ale co se dělo dále se zde nehodí popisovat. Zkrátka jsem musel každou chvíli zrychlit krok. Chci tím jen demonstrovat, co dělá šizená, poloprůmyslová a plně průmyslová, nepřirozená strava s našim organismem. Když jsem se po dvou létech vrátil z vojny, byl domácí stravě konec, protože děda s babičkou byli v tak pokročilém věku a měli i zdravotní potíže (hlavně pohybové), že už hospodářství nezvládali, a proto kravku a kozy prodali, pole pronajali a všichni jsme přešli na potravinový meinstream. Krátce po vojně jsem si založil vlastní rodinu, přestěhovali jsme se a měli děti. Netrvalo dlouho, začaly se projevovat různé zdravotní problémy nejen u mě, ale i u mých dětí. Postupně mým dětem byly dignostikovány různé alergie a mě ji diagnostikovali ve třiceti??! Tragedií moderního způsobu života je chemizace!!! Nepamutuji si, že by tenkrát někdo z mých vrstevníků trpěl alergií, i když jsme se denně váleli v trávě, kde všechno kolem kvetlo. Čas od času se zajedu podívat na místa svého dětství a upřímně vůbec mi to nedělá dobře. Nic tam nepoznávám a prostředí na mě působí depresivně. Pole obdělávaná stále těžšími mechanismy, půda vypadá spíše jako drcený beton, jak je chemizací vyždímaná. Hnůj neviděla desítky let - odkud bychom ho také vzali, když jsme si skot nechali vymlátit. Vidím to jako dnes když děda oral s kravkou (zaorával hnůj), tak hlína byla HNĚDÁ a děda říkal, že je mastná. Běžte se dnes podívat za pluhem na lán. Jako děti jsme byli u každé práce na poli účastny a vzpomínám si, co různé té zemní havětě se v hlíně při orbě objevovalo. Žížaly, ponravy, brouci, červy atd., jen se to hemžilo. Do dneška nevím jak to rackové dělali, ale vždycky, když se oralo objevilo se jich hejno a byly to pro ně hody. Škoda, že už dnes nikdo neudělá nějakou srovnávací studii, co všechno způsobila chemie v potravinovém řetězci. I kdyby se někdo takový našel, nemá s čím srovnávat, protože není kde ty nekontaminované potraviny vypěstovat. Bio? 🤣 Přidám ještě jednu perličku na závěr, která s tématem zdánlivě nesouvisí. Měl jsem kdysi hodně dávno debatu s prvorepublikovým odborníkem, inženýrem na železnici. Ten tehdy vyslovil velice zajímavý návod na řešení tehdy (řekněme na přelomu 70. a 80. let minulého století) probíhajících diskuzí okolo problémů na železnici. Pravil: "Jediné řešení je, oplotit to z obou stran dvoumetrovým plotem, aby ani myš neprolezla a začít odznovu". Od té doby jsem si mockrát na jeho slova vzpomněl. Nojo, ale kde ...? A na závěr odhalím za mě to největší zvěrstvo. Dříve se obilí sekalo kosou, několik dní stálo na poli v panácích a teprve potom se odvezlo domů aby se tzv. vymlátilo. Mladí to možná ještě mohou uvidět v některých filmech pro pamětníky, ale měli by si pospíšit, než je zakážou. 😱 Stroje, ve kterých se obilí oddělovalo od slámy a ostatních částí stébla se nazývaly mlátička. Ty byly různého provedení, ale většinou dokázaly oddělovat zrno od plev. Tzn., že po vydrolení zrna z klasu se pomocí sít třídilo. Na boku mlátičky byly zavěšeny minimálně dva pytle, spíše tři až pět. A do těchto pytlů padaly jednotlivé frakce. Nejvíce bylo čistého zrna, pak bylo menší zrno a tzv. zlomky a nakonec tzv. zadina. Zadina byla směs semen jiných rostlin než obylí, a tato zadina se nevyhodila, ale zužitkovale se tím, že ji hospodář sešrotoval společně s obylím, které se nepoužilo na mouku a vzniklý šrot se použil pro krmení dobytka. Sláma se odebírala na druhém konci mlátičky, vázala se do otepí a v drtivé většině se používala k podestýlce zvířat a tím se dostala v podobě hnoje zpět do půdy. Oddělené plevy se jako nejlehčí frakce vyfukovala potrubím na hromadu někam mimo, ale i ony se spařené zkrmovaly. Co se děje při sklizni obilí dnes? Na pole vjedou kombajny a začnou obilí síct. Až potud je to v cajku. Zvěrstvo spočívá v tom, co se děje v kombajnu dále. Obilí je vydrceno z klasů, a pomocí sít a tlaku vzduch pročištěno, zbaveno nežádoucích příměsí. No a ty příměsi jsou většinou to, co dříve hospodář sešrotoval a zkrmil. Dnes to jednoduše padá pod kombajn zpět na pole, čímž si dnešní moderní zemedělci vysévají plevele na svoje pole. A zvěrstvo zakončí tím, že po vzejití těchto plevelů se na pole naženou pavouci s tunami jedů, které mají ty plevele zahubit/zničit. Je pro mě nepochopitelné, že ještě nikdo nepřišel na to, přidat do kombajnu ještě jeden bukr/zásobník na tu zadinu. Když na to nepřišli ti zemědělci/podnikatelé, kteří se mají v podnikání chovat s péčí řádného hospodáře, asi je pro ně ekonomičtější oželet část krmných směsí pro dobytek a raději otravovat životní prostředí. Jedno by to ale nemělo být našim zástupcům politikům. Ale co si zvolíme to tam máme. Toto vše se nám ale cudně zamčuje a už vůbec nikoho nezajímá kolik těch jedů se ročně vypustí úplně nesmyslně do potravinového řetězce. Zato se dozvíme, kolik pohlaví příroda vytvořila a za jejich rovnoprávnost se bijeme jako lvi. Ani ta pomatená Gréta tohle téma nezvedne, jen kydá bludy o CO2 a prdění krav 🤮, které jí někdo napíše. Krásný zastírací manévr. Dávám to jako výzvu pro další generace, ale nenechte se obelhat. Jak nám tady jeden říkal: "Éto vaše ďélo" a my jsme pak zkurvili všechno, na co jsme sáhli. Omlouvám se všem komu se to bude zdát přitažené za vlasy. Může to být tím, že se nekoukám na televizi?
Pane bože, takový roman, myslíte že vam nato bude paní Margrit reagovat?
Tak problém může být i plemeno krav, kdy došlo ke změně beta kaseinu z A2 na A1 ( záměna prolinu za histidin - nejsme na to zvyklí) a pasterace je teda taky hnus. Snopy obilí na poli navlhly -> došlo k částečnému odbourání antinutricnich látek. Vůbec jsme se obecně vzdálili tradičnímu získávání a úpravě potravin a tím pořádně zhuntovali střeva a imunitu.
@@NaHaBaMu1 ničí se jí některé složky mléka, například enzymy pomáhající trávení. Pokud nemáte ověřený zdroj, je pasterace samozřejmě rozumné řešení, pokud chcete takové mléko pít.
@@monikagujdova9924 Ale já odpověď nepožaduji. Ta by stejně nic neřešila. Je to tak a tečka.
hmm, a udělal jste něco pro to, aby to bylo jinak? nebo jste jen podporoval celý produktivní život kritizované kupováním produktů z takových polí v obchodech? Takhle kecá každej druhý stařík, ale když jde o věc, tak ruce dozadu. Nikdo si nepřiplatí za BIO apod. Každej chce levný a to bez chemie, ničení životního prosředí a technizace nejde. Pěkné, ale tak trochu prázdné řeči...
Prosím jak je to s pasterizací mléka, je opravdu škodlivá a zbytečná? Ráda bych pila mléko od místních farmářů, kteří prodávají mléko pouze přefiltrované. Ale bojím se jestli ho mohu dávat i dětem (3 a 5 let). Moc děkuji.
Jste skvela
co se týče zahlenění - máte nějaká data či odkazy k potvrzení? Děkují
Jen bych chtěla dodat, že výborné a výživově hodnotné rostlinné "mléko" není třeba kupovat za hříšné peníze. Dá se vyrobit velmi jednoduše za pár korun doma. A je jen na vás kolik si tam třeba těch mandlí dáte. Co se týče rostlinných sýrů, tam souhlasím, výživově hnus. Na milost beru kupované rostlinné jogurty, mnohé jsou chuťově výborné a když dáte pozor na složení, tak i výživově na úrovni :-).
Dekuji,a mohu se zeptat co mleko a ekzem? Kdyz nemam alergii,hodne se uvadi,ze se nema,je to pravda?
Jestliže nemáte potvrzenou alergii, tak tam souvislost není.
I když nejsem vegan, v hlavě mi vrtá jedna myšlenka:
Když se na to podíváme zcela racionálně, tak je konzumace mléka celkem divná... (A zapomeňme na chvíli na argumenty typu, že se to tak dělalo celou věčnost. To neznamená, že je to v pořádku.) Proč kráva produkuje mléko? Aby nakojila telata, je to vlastně mateřské mléko. My savci přirozeně potřebujeme mateřské mléko na začátku svého života. Jenže když jsme starší nebo dospělí, tak už snad mateřské mléko nepotřebujeme, ne? A my lidé jsme ještě natolik podivní, že konzumujeme v dospělosti mateřské mléko a ještě k tomu od jiného zvířete... Od sudokopytníka. Podivné a celkem nechutné. :D
Souhlasím. A vše podtrhuje ještě fakt, o kterém se paní Margit vyjádřila - že se s přibývajícím věkem v těle snižuje laktáza, která umožňuje právě trávení mléka. Je to tedy přirozený proces, který nám potvrzuje, že konzumace mléka a mléčných výrobků v době, kdy jej již nepotřebujeme, tedy již v dětském věku po odkojení, je nepřirozená a zbytečná. A opravdu to nezachraňuje nesmyslné tvrzení, že jsme se této konzumaci napříč věků přizpůsobili, a tudíž to tak být má... opravdu nemá.
Protože to bylo výhodné pro přežití ( máš krávu, máš všechno), v našich podmínkách tradiční zdroj D, K2, A a omega-3 ( lze vzít i jinde).
Ono když se nad tím člověk zamyslí, tak konzumace čehokoliv je podivná a celkem nechutná. Sníte to, a na druhý den z vás vypadne human manure.
A proč slepice snáší vajíčka ? Rozhodně ne kvůli tomu abychom je jedli, ale aby měla kuřátka. Jíst vejce je divné a nepřirozené. A to platí skoro pro každou potravinu.
@@pabloschlebos Myslím, že konzumace vajec je méně podivná než konzumace mléka... Tak ono vejce musí být nejdříve oplodněné, aby se vylíhlo kuře. Vejce, která jíme oplodněná nejsou, z nich by kuřata nebyla. Nechutnější je to v Číně, protože tam je normální konzumovat ještě nenarozené kachny ve vejcích - kachní embrya. :D
Paní Margit, mám prediabetes a musím zhubnout. Nedovedu si představit co bych tedy jedla, kdyz uz bych vyřadila i jogurty, syry, cottage, máslo atd atd... Je lepší vyrobky bez laktózy?
Detailní doporučení najdete zde: www.cukrpodkontrolou.cz
Moc by mě zajímalo, zda je nutné podstoupit gastroskopii k diagnostice této alergie, můj lékař tvrdí, že na krevní testy nemůžeme brát zcela zřetel. Prosím o radu. :-))) Děkuji.
Za mě nejlépe přísnou eliminační dietu na pár týdnů.
To není pravda, protože zahleňuje, když jsem přestala mléko pít nejsem zahleněná a má dcera taky, takže pěkně lžete.
Ještě by mě zajímaly rozdíly v mléce trvanlivém a mléce od farmáře. Pasterizace, homogenizace,... jak toto ovlivňuje kvalitu mléka?
Homogenizace jen rozbíjí kapičky tuku na jemnější, ale tak jej vystavuje oxidaci - nedoporučuji. Pasterizace zabíjí bakterie - všechny, je to na vás. Za mě samozřejmě čím méně zpracované tím lépe a tím odpovídám i že z krabice ne, nejlépe od farmáře, kterého znáte.
@@MargitTV Jak známo, kefír je výhodnější pro člověka, než mléko. Z "živého" mléka neuděláte kvalitní kefír.
A Váš názor na bezlaktózové mléko?
Za mě když jsou potíže mléko trávit, tak bych jej nepila, v bezlaktózovém je disacharid laktóza jen rozdělen na monosacharidy.
Ty dislajky patří výrobcům konvenčního kravského mléka předpokládám :D ...Není nad A2 kasein
Vápník není mikroživina.