Hodnotný info přímo z praxe, děkujeme! ..a včelaři vám budou argumentovat tím, že přeci v přírodě si žádnou podsíťovou podložku včely nevytáhnou a budou přehlížet fakt, že jich v přírodě přežije když moc tak 10% :D
Presne tim bych argumentoval. Ale chtel jsem se zeptat, uz podruhe, napoprve su neodpovedel, z jakeho zdroje cerpas, kdyz uvadis, ze jich ve volne prirode prezije sotva 10%....to nedava moc smysl.
@PluhyhoSvet jezis...tak vis to nebo to nevis? Ono totiz by to asi nezajimalo jen mne, video dobry, ale chybi zaver. Muzu jen spekulovat na co ma vliv zavreny dno a co je pricinou prebujeni nosemy - vlhkost, vymena vzduchu, teplota, x dalsich veci...cimz jsem na zacatku ze nevim, protoze to je vsechno a nic. Ale ta odpoved, ci rozuzleni nekonci tou sitovou podlozkou.
Dobrý den, skvělé video, má to však jedno ale... A to je,že by to chtělo potvrzení teorie o otevřeném dnu, několik let po sobě. Takto to může být "lepší " rok na Nosemu. Jen můj názor... Ještě by mě zajímalo, zda jste zkoušel použit pelyněk.
Dobry den, diky za video a hlavne srovnavaci postupy stanovist. Take se tim ted par tydnu nechtene zabyvam a hledam, co maji vcelstva na jednom a tomtez stanovisti, ktera maji zvyseny spad mrtvolek a ktera jsou v pohode, spolecneho a odlisneho. Vsechna maji podsitove podlozky v poloze otevreno, takze to luftuje, neni to tedy na tesno uzavrene, ale spad mrtvolek a zvysena potreba se vykalet je jen v nekterych z nich. Chtel jsem se zeptat, co je podle vas tedy tim, co ovlivni "prebujeni" nosemy u vcelstev s vlozenou podsitvou vlozkou? A jeste jedna otazka....nejak si z vasich starsich videi pamatuji, ze jste pouzival PODMETOVE vlozky v urcitych obdobich roku. Temi podsitovymi vlozkami jsou tedy mysleny skutecne vlozky pod sito a v poloze uzavreno nebo podsitove vlozky pod sito v poloze otevreno nebo jste dp toho zahrnul i ty vlozky do podmetu? Diky za upresneni.
Dobrý den, jestli dovolíte napíši jak to vidím já. Píši z vlastní zkušenosti před pár lety. Včela je živočich jako člověk a tedy trpí obdobnými problémy jako my všichni. Když onemocníme, z převážné většiny případů, je to tím, že máme momentálně oslabenou či již poškozenou imunitu. Pak stačí, aby se to kolem nás jen mihlo a už to máme také. Tedy dělejme vše pro to, aby ta imunita včel byla co nejlepší. Např. teď v zimě, kdy si včely samy nedokáží ovládat celý úl -nedovolme uvnitř prostředí, kde se daří plísním, ale ani ne průvan atd. Ve vašem případě bych ještě nedělal žádné závěry. Ty včelstva, které to ještě jak píšete dávají, neznamená, že za měsíc či dva to může být jinak. Do jara je ještě velice daleko a čeká je nejtěžší část zimy. Nepřeji vám to, je to smutný pohled na uhynulá či zbídačená včelstva. Podle toho co vím o vašem případu, podle mne na prvním místě je příčinou nevhodná strava, když se k tomu přidá ještě další špatný, je to jistý zánik včelstva. Přeji vám ať to dopadne co nejlépe.
@tomassulc5683 dobry den, diky za nazor, popravde receno, cim vic o tom premyslim a pozoruju a divam se na jednotliva vcelstva, tak mam "seznam" vice otazek, nez odpovedi. Mate pravdu, ze zima, ci kus zimy, je jeste pred nami a stat se muze ledacos. Rozhodne se k tomu nestavim tak, ze ty co jsou bez problemu, maji vyhrano. Jak jsem ve videich uvadel, hledam odlisnosti mezi vcelstvy, ktere problemy maji a temi, co je nemaji a vsimam si kazdeho detailu, nebot i ten muze byt vyznamny. Soucasne ale stale pri zvazivani kazdeho faktoru/ detailu beru v uvahu, ze v prirode vcelstva zimuji na strave, kterou si donesou, a vyzimuji. Proto si myslim, ze skladba stravy/ zasob vcelamy donesenymi, nemuze byt to, co je zahubi, to nedava smysl. Nepopiram, ze zprwcovabi tech ci onech zasob muze byt pro vcely snazsi nez jinych, ale i tak to nemuze byt to, co je zahubi. Skutecny duvod, bezprostredni pricina, je podle mne jinde a snazim se na to v mych skromnych podminkach prijit.
@@yttomask Já jsem tehdy měl téměř stejný scénář, měl jsem plánované krmení na zimu cca okolo 10. srpna. Z rodinných a jiných důvodů jsem to nezvládl a počítal jsem s tím, že to holt udělám první týden v září, že se to dělávalo dříve také tak to snad nějak holky zvládnou. Jenže ouha. Já připravil cukerný roztok a jdu ke včelám, že jim ho tam "naperu", otevřu úl a ten doslova bez přehánění narvaný melecitózou, kterou sto pro na začátku srpna neměli ani náhodou (rovnal jsem sezení na zimu). Oni ten cukr prostě neměli kam dát. Asi pět včelstev (těch silnějších) si vzalo asi 2-3 litry zbytek max půl litru a to bylo vše. Modlil jsem se aby to daly. Nedaly. Začaly kapat přesně okolo nového roku, Začalo to jedním včelstvem a ostatní úspěšně slábly. Nevětší úbytek byl v únoru. V dubnu už mi zůstalo jen těch 5 co si cuclo cukru, ale pohled na ně byl žalostný...slaboši max na tři uličky. Samozřejmě ta "skvělá strava" s sebou nesla samé benefity - rychlé plnění výkalových vaků, potřeba vody a proletu (v zimě nemožné), stres, potřeba více ohřívat zásoby, aby z nich vůbec něco dostaly atd. Některé včelstvo bylo pokálené, jiné téměř ne. Zmenšující se včelstvo již nedokáže zahřát zásoby natolik, aby je mohlo využít. Přirovnám to k tomu, že člověk také nepolyká zmrzlé kostky chleba vcelku. Když vzpomínáte divoké včelstvo...já sice nikdy neměl štěstí ho najít, tam ale fungují jako když jezdíte výtahem, tedy se snůškou se posouvají dolů, v době spotřeby nahoru. Tedy ten náš melecitozní či pozdní med mají (pokud jim tam nikdo neraboval) ve spodní části, ten spotřebují průběžně při tvorbě zimní generace a na podzim když mohou ještě létat a pak se přesunou na vhodnější část zásob k zimování. Pokud je nemají - smůla taky je to boj o přežití. Určitě jste si všiml, že včelstvo když naplní úl medem, poklesne jeho sběrací aktivita, protože již nepotřebuje a ani nemá kam ukládat. Taky nedáte do sklepa víc uhlí než je sklep velký. Možná je opravdu na čase začít tím, že člověk nebude vše převracet za každou cenu aby to vyhovovalo jemu. Myslím, že již kvůli nám trpí moc nevinných. Kdo jiný by o tom mohl něco vědět a pochopit to než včelaři, kteří jsou s tou přírodou přímo spojeni a díky prodloužené ruce (včele) vlastně až ke zrodu mnoha toho co nás obklopuje a co k životu potřebujeme nejen my lidé...to s čím dnes urputně u včel bojujeme, je výsledek naší práce, bohužel...
@@yttomask Ta náročnost na zpracování melecitózy je pravdu veliká. Jedná se o trisacharid který včela nedokáže efektivně rozštěpit na jednoduché cukry. Tím se stává pro ni nestravitelnou a její zbytky velice rychle plní výkalové váčky včel. Vzhledem k omezené možnosti včel vykonat čistící prolety v tomto zimním období záhy nastupuje masivní úplavice a dehydratované a oslabené včely hynou ve větších počtech přímo do dna. Pokud je ve včelstvu také přítomna větší infestace NC tak se přidává i ona.
Podmetové vložky, nebo také uteplovací podmětové vložky/podložky jsou tenké izolační desky (kartonplast) které se mohou v předjaří a na jaře vkládat pod plodištní nástavek na stavební uzávěru. Tato dodatečná izolace pomáhá zmenšit a optimalizovat vyhřívaný prostor spolu s komorovacími přepážkami takzvané "komorování na plod" kdy včely nepřicházejí tak rychle o vyrobené teplo. Spolu s Hoffmanovymi loučkami je to velice účinné, ale z provozních důvodů to není optimální při vyšších počtech včelstev. V podstatě jde o eliminaci nevýhod vysokého podmětu s varroa dnem kdy si vytvoříte izolované nízké dno.
Sme sa dopracovali od toho, ze "ked klimatizujem, tak mam zavrete okna"", lebo je to energeticky menej narocne, k uplne opacnemu, ze "od zaciatku rojeni vsetko otvorene" :)
Dobry den, pane Sedlacku, jeste me napadl jeden dotaz. Zkousel jste kontaktovat vcelare, kteri vcelari na ulech se zavrenym dnem a vyzjistit, jak oni maji zamorene / uhynule vcely na nosemu?
![Noob To Max With DRAGON REWORK In Blox Fruits [FULL MOVIE]](http://i.ytimg.com/vi/LnBMOinoOvA/mqdefault.jpg)
Hodnotný info přímo z praxe, děkujeme!
..a včelaři vám budou argumentovat tím, že přeci v přírodě si žádnou podsíťovou podložku včely nevytáhnou a budou přehlížet fakt, že jich v přírodě přežije když moc tak 10% :D
Presne tim bych argumentoval.
Ale chtel jsem se zeptat, uz podruhe, napoprve su neodpovedel, z jakeho zdroje cerpas, kdyz uvadis, ze jich ve volne prirode prezije sotva 10%....to nedava moc smysl.
@@yttomask Stačí se zamyslet.
@PluhyhoSvet nebud tajuplnej a napis to sem, me to fakt nenapada, co by melo byt tou pricinou.
Fakt ne, nedelam si legraci.
@@yttomask pokud potřebuješ mít všechno polopaticky vysvětlené, pak není na škodu naučit se hledat informace i po své vlastní ose
@PluhyhoSvet jezis...tak vis to nebo to nevis? Ono totiz by to asi nezajimalo jen mne, video dobry, ale chybi zaver.
Muzu jen spekulovat na co ma vliv zavreny dno a co je pricinou prebujeni nosemy - vlhkost, vymena vzduchu, teplota, x dalsich veci...cimz jsem na zacatku ze nevim, protoze to je vsechno a nic.
Ale ta odpoved, ci rozuzleni nekonci tou sitovou podlozkou.
Ďakujem za video
Dobrý den, skvělé video, má to však jedno ale...
A to je,že by to chtělo potvrzení teorie o otevřeném dnu, několik let po sobě. Takto to může být "lepší " rok na Nosemu. Jen můj názor...
Ještě by mě zajímalo, zda jste zkoušel použit pelyněk.
Myslím že o této problematice píše abbé Warre. Proto požíval polštář na absorbcí vlhkosti.
Dobry den, diky za video a hlavne srovnavaci postupy stanovist.
Take se tim ted par tydnu nechtene zabyvam a hledam, co maji vcelstva na jednom a tomtez stanovisti, ktera maji zvyseny spad mrtvolek a ktera jsou v pohode, spolecneho a odlisneho.
Vsechna maji podsitove podlozky v poloze otevreno, takze to luftuje, neni to tedy na tesno uzavrene, ale spad mrtvolek a zvysena potreba se vykalet je jen v nekterych z nich.
Chtel jsem se zeptat, co je podle vas tedy tim, co ovlivni "prebujeni" nosemy u vcelstev s vlozenou podsitvou vlozkou?
A jeste jedna otazka....nejak si z vasich starsich videi pamatuji, ze jste pouzival PODMETOVE vlozky v urcitych obdobich roku.
Temi podsitovymi vlozkami jsou tedy mysleny skutecne vlozky pod sito a v poloze uzavreno nebo podsitove vlozky pod sito v poloze otevreno nebo jste dp toho zahrnul i ty vlozky do podmetu?
Diky za upresneni.
Dobrý den, jestli dovolíte napíši jak to vidím já. Píši z vlastní zkušenosti před pár lety. Včela je živočich jako člověk a tedy trpí obdobnými problémy jako my všichni. Když onemocníme, z převážné většiny případů, je to tím, že máme momentálně oslabenou či již poškozenou imunitu. Pak stačí, aby se to kolem nás jen mihlo a už to máme také. Tedy dělejme vše pro to, aby ta imunita včel byla co nejlepší. Např. teď v zimě, kdy si včely samy nedokáží ovládat celý úl -nedovolme uvnitř prostředí, kde se daří plísním, ale ani ne průvan atd. Ve vašem případě bych ještě nedělal žádné závěry. Ty včelstva, které to ještě jak píšete dávají, neznamená, že za měsíc či dva to může být jinak. Do jara je ještě velice daleko a čeká je nejtěžší část zimy. Nepřeji vám to, je to smutný pohled na uhynulá či zbídačená včelstva. Podle toho co vím o vašem případu, podle mne na prvním místě je příčinou nevhodná strava, když se k tomu přidá ještě další špatný, je to jistý zánik včelstva. Přeji vám ať to dopadne co nejlépe.
@tomassulc5683 dobry den, diky za nazor, popravde receno, cim vic o tom premyslim a pozoruju a divam se na jednotliva vcelstva, tak mam "seznam" vice otazek, nez odpovedi.
Mate pravdu, ze zima, ci kus zimy, je jeste pred nami a stat se muze ledacos. Rozhodne se k tomu nestavim tak, ze ty co jsou bez problemu, maji vyhrano.
Jak jsem ve videich uvadel, hledam odlisnosti mezi vcelstvy, ktere problemy maji a temi, co je nemaji a vsimam si kazdeho detailu, nebot i ten muze byt vyznamny.
Soucasne ale stale pri zvazivani kazdeho faktoru/ detailu beru v uvahu, ze v prirode vcelstva zimuji na strave, kterou si donesou, a vyzimuji. Proto si myslim, ze skladba stravy/ zasob vcelamy donesenymi, nemuze byt to, co je zahubi, to nedava smysl.
Nepopiram, ze zprwcovabi tech ci onech zasob muze byt pro vcely snazsi nez jinych, ale i tak to nemuze byt to, co je zahubi. Skutecny duvod, bezprostredni pricina, je podle mne jinde a snazim se na to v mych skromnych podminkach prijit.
@@yttomask Já jsem tehdy měl téměř stejný scénář, měl jsem plánované krmení na zimu cca okolo 10. srpna. Z rodinných a jiných důvodů jsem to nezvládl a počítal jsem s tím, že to holt udělám první týden v září, že se to dělávalo dříve také tak to snad nějak holky zvládnou. Jenže ouha. Já připravil cukerný roztok a jdu ke včelám, že jim ho tam "naperu", otevřu úl a ten doslova bez přehánění narvaný melecitózou, kterou sto pro na začátku srpna neměli ani náhodou (rovnal jsem sezení na zimu). Oni ten cukr prostě neměli kam dát. Asi pět včelstev (těch silnějších) si vzalo asi 2-3 litry zbytek max půl litru a to bylo vše. Modlil jsem se aby to daly. Nedaly. Začaly kapat přesně okolo nového roku, Začalo to jedním včelstvem a ostatní úspěšně slábly. Nevětší úbytek byl v únoru. V dubnu už mi zůstalo jen těch 5 co si cuclo cukru, ale pohled na ně byl žalostný...slaboši max na tři uličky. Samozřejmě ta "skvělá strava" s sebou nesla samé benefity - rychlé plnění výkalových vaků, potřeba vody a proletu (v zimě nemožné), stres, potřeba více ohřívat zásoby, aby z nich vůbec něco dostaly atd. Některé včelstvo bylo pokálené, jiné téměř ne. Zmenšující se včelstvo již nedokáže zahřát zásoby natolik, aby je mohlo využít. Přirovnám to k tomu, že člověk také nepolyká zmrzlé kostky chleba vcelku. Když vzpomínáte divoké včelstvo...já sice nikdy neměl štěstí ho najít, tam ale fungují jako když jezdíte výtahem, tedy se snůškou se posouvají dolů, v době spotřeby nahoru. Tedy ten náš melecitozní či pozdní med mají (pokud jim tam nikdo neraboval) ve spodní části, ten spotřebují průběžně při tvorbě zimní generace a na podzim když mohou ještě létat a pak se přesunou na vhodnější část zásob k zimování. Pokud je nemají - smůla taky je to boj o přežití. Určitě jste si všiml, že včelstvo když naplní úl medem, poklesne jeho sběrací aktivita, protože již nepotřebuje a ani nemá kam ukládat. Taky nedáte do sklepa víc uhlí než je sklep velký. Možná je opravdu na čase začít tím, že člověk nebude vše převracet za každou cenu aby to vyhovovalo jemu. Myslím, že již kvůli nám trpí moc nevinných. Kdo jiný by o tom mohl něco vědět a pochopit to než včelaři, kteří jsou s tou přírodou přímo spojeni a díky prodloužené ruce (včele) vlastně až ke zrodu mnoha toho co nás obklopuje a co k životu potřebujeme nejen my lidé...to s čím dnes urputně u včel bojujeme, je výsledek naší práce, bohužel...
@@yttomask Ta náročnost na zpracování melecitózy je pravdu veliká. Jedná se o trisacharid který včela nedokáže efektivně rozštěpit na jednoduché cukry. Tím se stává pro ni nestravitelnou a její zbytky velice rychle plní výkalové váčky včel. Vzhledem k omezené možnosti včel vykonat čistící prolety v tomto zimním období záhy nastupuje masivní úplavice a dehydratované a oslabené včely hynou ve větších počtech přímo do dna. Pokud je ve včelstvu také přítomna větší infestace NC tak se přidává i ona.
Podmetové vložky, nebo také uteplovací podmětové vložky/podložky jsou tenké izolační desky (kartonplast) které se mohou v předjaří a na jaře vkládat pod plodištní nástavek na stavební uzávěru. Tato dodatečná izolace pomáhá zmenšit a optimalizovat vyhřívaný prostor spolu s komorovacími přepážkami takzvané "komorování na plod" kdy včely nepřicházejí tak rychle o vyrobené teplo. Spolu s Hoffmanovymi loučkami je to velice účinné, ale z provozních důvodů to není optimální při vyšších počtech včelstev. V podstatě jde o eliminaci nevýhod vysokého podmětu s varroa dnem kdy si vytvoříte izolované nízké dno.
Sme sa dopracovali od toho, ze "ked klimatizujem, tak mam zavrete okna"", lebo je to energeticky menej narocne, k uplne opacnemu, ze "od zaciatku rojeni vsetko otvorene" :)
Dobry den, pane Sedlacku, jeste me napadl jeden dotaz.
Zkousel jste kontaktovat vcelare, kteri vcelari na ulech se zavrenym dnem a vyzjistit, jak oni maji zamorene / uhynule vcely na nosemu?