Do série. Změřil bych odpor potenciometru na nastavení dejme tomu 3 Volty a takový odpor bych dal do série. Maximální napětí by se zvýšilo a minimální napětí taky takže by zdroj dával 3 Volty s potenciometrem v krajní poloze. Zároveň využiješ celou dráhu poteciometru k regulaci.
@@marphymarphy Nejen že je to dobrá poznámka, ale taky jediné správné řešení a to ještě za předpokladu této jednoduché regulace. Tím že snížíš oba odpory zvedneš proud zpětné vazby, jednak kvůli 431 (což si dobře spočítal) ale i kvůli tomu, že potenciometry mohou jít v krajní poloze do zkratu jezdce s dráhou, navíc to zareguluješ na třeba 100 Ohmů - v turánu je proud jinde a si v čudeli - vložení sériového odporu 10k před 10k potenciometr zajistí v takovém případě minimální hodnotu 10k. Hezký den 🙂 Tom
V 9:10 minute se hovori o proudu i ref. Moc tomu nerozumim. Kdyz jde vstup ref do komparatoru ktery ma ohromny odpor radove v megaohmech tak do nej nepotece preci zadny proud... dle katalogu 2-4uA.... nemelo se spis jednat o to aby byl pricny proud delicem dodrzen az 10 mA pro to aby vstupni proud do reference mel spravnou hodnotu a pracovala reference spravne? Nevim cim by se mela poskodit ta tl431....
Ahoj. Nekde jsem nasel informaci, ze za urcitych podminek, pri odpojem nekterem z pinu muze dojit k prudkemu narustu proudu na ref pinu (radove stovky mikroA) a ze mimo jine i z toho duvodu je dulezite mit ten proud nastaveny tim rezistorem dle datasheetu nekde mezi absolut max ratings. Jestli vetsi protekajici proud dokaze za normalni funkce nejak ovlivnit funkci, nevim a nevedel jsem a ani nezjistoval 🙂Dulezite pro me bylo predat info, ze je nutno drzet se nejakych udaju z datasheetu. Pokud o tom vis vic, budu rad, kdyz to doplnis zde v komentech 🙂Kazdopadne dekuju za upresneni 🙂
Cau cau , ano ale to se netyka zapojeni ktere ty tu pouzivas 🙂 to by se tykalo jineho zapojeni kdy by byl vstup K i A uzemnen a do refernce by tekl proud na vstupu z baze do kolektoru. Ale v tomto tvem zapojeni tam nepotece vetsi proud nez 4 uA.
Ahoj. Konkretne s regulaci ATX zdroje nemam praktickou zkusenost, ale principielne to bude fungovat stejne. Zmenou odporu na delici u zpetny vazby se muzes dostat v podatate jak vysoko budes chtit, otazka je, jestli to vydrzi to trafo. Precijen je dimenzovany na 12V. Osobne bych se pres 20V nepoustel, ale to neznamena, ze to nemuze fungovat. Na webu i YT k tomu videa jsou, ja si to napisu jako tema pro pristi videa k natoceni, alespon se sam neco priucim, protoze u toho ATX je treba to resit komplexneji nez u takhle jednoduchyho trafa, jako mam ve videu😊 Vic Ti bohuzel neporadim. Preju, at se Ti zadari😊
Ještě bych měl jeden malý dotaz, na odporovém děliči je od výrobce definované napětí, myslím že ve videu to bylo 2.5v. proč v datasheetu byl na něm tak velký rozsah ? Funguje to na logické úrovni je napětí od do a optočlen pracuje?
@@liborsekot9239 Uplne ted nevim, jestli rozumim otazce, ale kolem tech 2,5V je celkem uzce specifikovany rozsah, kdy 431 otevira. Stredni hodnota je, tusim, 2,495V a reaguje opravdu na tisiciny Voltu. Jediny rozsah, ktery na refencnim pinu je, tak je proudovy, ktery byl od minus prd do 10mA. Napetovy rozsah je mezi anodou a katodou od 2,5 do nekde 36V v tomto pripade (tusim, ted si to video nemuzu pustit a zalezi na dane diode). To ale v praxi nema uz nic spolecneho s delicem, to je napeti, ktere muze "tect" skrz tu diodu smer anoda - katoda. Proudove je to opet omezene. Ve chvili, kdy na delici dosahnes tech 2,5V na ref pinu, zacne se otvirat 431ka, zacne se "otvirat" i optoclen, kterej zacne brzdit PWM regulator a napeti na vystupu se stabilizuje tak, aby na delici na ref pinu zustalo tech 2,5V.
@@marphymarphy ok díky moc . Už jsem to pochopil. Ještě jednou díky . A příští video prosím o ATX zdroji . Tam to bude zajímavější o složitější zpětnou vazbu a odvození napětí 😀
Výkon zdroja 12 V krát 2 A = 24 W nemôžme počítať všeobecne. Napríklad pri nastavení na 4 V nám ten zdroj asi nedá 24 W : 4 V = 6 A. Inak pekné video. Vďaka.
Video je bezpochyby užitečné, ale mám jednu poznámku a jednu otázku k zamyšlení: Neměl bys aktivní prvky (jako je TL431) připojovat tak dlouhými přívody, hrozí nestabilita. Otázka k zamyšlení je, co se stane, když ten potenciometr, ktrý jsi řidal, nebude fungovat správně? Může chrastit (to potenciometry namáhané zejména stejnosměrným napětím rády dělají) nebo se i přerušit. Obecně potenciometry jsou dosti nespolehlivé součástky. Lze to sice vhodným zapojením obejít, ale tady se tak neděje. Tak schválně - co se stane, když bude kontakt potenciometru v tomto zapojení nespolehlivý?
Ahoj. Ty privody byly jen na pokusny ucely, pak sem to stavel dost min "na pavouka"😅Co se tyce toho potaku, tak jasny, stava se. Mne se to stalo u Teslackyho zdroje, kdy stary potaky byly vylitany a napeti skakalo, jak se mu zrovna zlibilo. Neni to uplne dokonaly, ale spis ukazka toho neprimitivnejsiho reseni, ktery si muze doma na zkousku postavit kazdej😊💁🏻♂️Otazka je, co by se stalo, kdyby se ten potak prerusil. Nechce se mi moc verit, ze by to napeti stoupalo "do nekonecna" a nemam vyzkouseny, co by umrelo. Osetrit by to nejspis slo vhodnym, paralelne vrazenym rezistorem. Pokud mas zkusenost, napis to sem, prosim i pro ostatni, pripnu to😊Diky😊
tiez tym potenciometrom moc neverim, ja by som dal k tomu 10k potenciometru este 10k resistor paralelne co mi spravy 5-10k rozsah ( ale krutim opacne ) a vyhnem sa tym nizkym nestabilnym napatiam ako ked je to od 0-10k. s kalkulackou sa da najst isto presne napatie tak aby to bolo ideal, ale na ukazku takto vyborne
No, proto se ke vstupním i výstupním vývodům připojují i kondíky 100 nF, jako i u stabilizátorů řady 78.. - tato poznámka se týká nestability. Pokud se ty kondíky neosadí, stabilizátor se zcela jistě rozkmitá. Ohledně "potmetru": nemám tak zlé zkušenosti s nimi. Ale kondík kolem 100 uF připojen k jeho běžci by problém zcela dobře vyřešil pro případ pochybnosti
Ahoj. Hodne zhruba ano. ALE...Musis bezpodminecne vymenit vystupni kondenzatory a prepocitat srazeci rezistory pro tu Zenerku i pro diodu v optoclenu + nvm, co je to za zdroj, takze to cele projit, abys neco nepopravil.
No, tak pokud někdo umí počítat odporové děliče (kupecké počty), tak si sám snadno odvodí odpor třeba R2, když si stanoví R1, pro potřebné výstupní napětí 2,45V při daném napájecím napětí. Mělo by se počítat i se vstupním proudem pro vývod Uref. Platí, že odporový dělič musí být schopen poskytnout proud na svém výstupu min 3x větší, než je požadovaný výstupní proud. Tento proud je však tak malý, že pokud se nepohybujeme na hodnotách odporového děliče stovek k Ohm, tak nemusíme nic řešit. Obvykle mi vycházel celkový odpor děliče kolem 33 - 47 k Ohm, ale ty hodnoty jsou dány pouze tím, jak "tvrdý" dělič navrhneme. Takže jsem neřešil ani ztrátový výkon odporů na děliči
TL431 je třísvorkový integrovaný přesný regulátor bočního napěťového regulátoru. Pomocí externího děliče napětí může TL431 regulovat napětí v rozmezí od 2,5 do 36 V při proudech do 100 mA
Ahoj Marku. Nemyslim si, ze je nutne tu citovat Wiki, navic v jejim celkem zavadejicim a nepresnem prekladu. Jestli si chces o tematu popovidat, jsem tu cely pro Tebe😊Nicmene dekuju za komentar😊
Dvě slova !dobře ty! Ale dal bych tam ještě jeden rezistor aby mi zdroj nevypínal v poloze U min.
Ahoj. Diky 🙂 Myslis jako paralelne k tomu potaku?
Do série. Změřil bych odpor potenciometru na nastavení dejme tomu 3 Volty a takový odpor bych dal do série. Maximální napětí by se zvýšilo a minimální napětí taky takže by zdroj dával 3 Volty s potenciometrem v krajní poloze. Zároveň využiješ celou dráhu poteciometru k regulaci.
@@tomasjanik6540 Joo, jasny, uz tomu rozumim 🙂 Dobra poznamka, pripinam 🙂
@@marphymarphy Nejen že je to dobrá poznámka, ale taky jediné správné řešení a to ještě za předpokladu této jednoduché regulace. Tím že snížíš oba odpory zvedneš proud zpětné vazby, jednak kvůli 431 (což si dobře spočítal) ale i kvůli tomu, že potenciometry mohou jít v krajní poloze do zkratu jezdce s dráhou, navíc to zareguluješ na třeba 100 Ohmů - v turánu je proud jinde a si v čudeli - vložení sériového odporu 10k před 10k potenciometr zajistí v takovém případě minimální hodnotu 10k.
Hezký den 🙂 Tom
Skvěle vysvětleno. Mohl by jsi vyučovat (a to si nedělám srandu). Díky moc. 👍 Pro mě velice přínosné. 👌
Diky. Jsem rad, ze video pomaha a je to srozumitelny😊
Výborne Marphy 👍
Dekuju😊
Díky za užitečné video. 👍
Ahoj. Rado se stalo 🙂
Moc chválím, takový polopatizmus tady ještě nebyl. Bravo! Správně, ta "431" se vyrábí ve dvou provedeních, která nemají shodné zapojení vývodů!!!
Kdyby jen 431 :)
👍👍👍
V 9:10 minute se hovori o proudu i ref. Moc tomu nerozumim. Kdyz jde vstup ref do komparatoru ktery ma ohromny odpor radove v megaohmech tak do nej nepotece preci zadny proud... dle katalogu 2-4uA.... nemelo se spis jednat o to aby byl pricny proud delicem dodrzen az 10 mA pro to aby vstupni proud do reference mel spravnou hodnotu a pracovala reference spravne? Nevim cim by se mela poskodit ta tl431....
Ahoj. Nekde jsem nasel informaci, ze za urcitych podminek, pri odpojem nekterem z pinu muze dojit k prudkemu narustu proudu na ref pinu (radove stovky mikroA) a ze mimo jine i z toho duvodu je dulezite mit ten proud nastaveny tim rezistorem dle datasheetu nekde mezi absolut max ratings. Jestli vetsi protekajici proud dokaze za normalni funkce nejak ovlivnit funkci, nevim a nevedel jsem a ani nezjistoval 🙂Dulezite pro me bylo predat info, ze je nutno drzet se nejakych udaju z datasheetu. Pokud o tom vis vic, budu rad, kdyz to doplnis zde v komentech 🙂Kazdopadne dekuju za upresneni 🙂
Cau cau , ano ale to se netyka zapojeni ktere ty tu pouzivas 🙂 to by se tykalo jineho zapojeni kdy by byl vstup K i A uzemnen a do refernce by tekl proud na vstupu z baze do kolektoru. Ale v tomto tvem zapojeni tam nepotece vetsi proud nez 4 uA.
Ahoj, díky moc za srozumitelný popis, ale je možné upravit ATX zdroj na vyšší napětí cca 25v ? pokud ano, za jakých předpokladů? Díky za odpověď
Ahoj. Konkretne s regulaci ATX zdroje nemam praktickou zkusenost, ale principielne to bude fungovat stejne. Zmenou odporu na delici u zpetny vazby se muzes dostat v podatate jak vysoko budes chtit, otazka je, jestli to vydrzi to trafo. Precijen je dimenzovany na 12V. Osobne bych se pres 20V nepoustel, ale to neznamena, ze to nemuze fungovat. Na webu i YT k tomu videa jsou, ja si to napisu jako tema pro pristi videa k natoceni, alespon se sam neco priucim, protoze u toho ATX je treba to resit komplexneji nez u takhle jednoduchyho trafa, jako mam ve videu😊 Vic Ti bohuzel neporadim. Preju, at se Ti zadari😊
Ještě bych měl jeden malý dotaz, na odporovém děliči je od výrobce definované napětí, myslím že ve videu to bylo 2.5v. proč v datasheetu byl na něm tak velký rozsah ? Funguje to na logické úrovni je napětí od do a optočlen pracuje?
@@liborsekot9239 Uplne ted nevim, jestli rozumim otazce, ale kolem tech 2,5V je celkem uzce specifikovany rozsah, kdy 431 otevira. Stredni hodnota je, tusim, 2,495V a reaguje opravdu na tisiciny Voltu. Jediny rozsah, ktery na refencnim pinu je, tak je proudovy, ktery byl od minus prd do 10mA. Napetovy rozsah je mezi anodou a katodou od 2,5 do nekde 36V v tomto pripade (tusim, ted si to video nemuzu pustit a zalezi na dane diode). To ale v praxi nema uz nic spolecneho s delicem, to je napeti, ktere muze "tect" skrz tu diodu smer anoda - katoda. Proudove je to opet omezene. Ve chvili, kdy na delici dosahnes tech 2,5V na ref pinu, zacne se otvirat 431ka, zacne se "otvirat" i optoclen, kterej zacne brzdit PWM regulator a napeti na vystupu se stabilizuje tak, aby na delici na ref pinu zustalo tech 2,5V.
@@marphymarphy ok díky moc . Už jsem to pochopil. Ještě jednou díky . A příští video prosím o ATX zdroji . Tam to bude zajímavější o složitější zpětnou vazbu a odvození napětí 😀
Většina těch ATX zdrojů měří napětí na 5V větvi a 12V lehce plave. Já z toho kdysi dělal jednoduchou nabíječku na 12V akumulátory.
Zrozumiteľné 🙂🙂🙂 používaj prosím kontrastnejšiu fixku?? Inak OK.
Jsem rad, ze je to pochopitelny a srozumitelny😊Jj, je to jedno z prvnich videi, takze i ten pohled je samozrejme spatne😊
Výkon zdroja 12 V krát 2 A = 24 W nemôžme počítať všeobecne. Napríklad pri nastavení na 4 V nám ten zdroj asi nedá 24 W : 4 V = 6 A. Inak pekné video. Vďaka.
Jasny, jako 1V a 24A to taky neda. Pocitat jen v rozumnem rozsahu :-) Pro predstavu, co si clovek muze dovolit, je to dostacujici :-)
Video je bezpochyby užitečné, ale mám jednu poznámku a jednu otázku k zamyšlení: Neměl bys aktivní prvky (jako je TL431) připojovat tak dlouhými přívody, hrozí nestabilita. Otázka k zamyšlení je, co se stane, když ten potenciometr, ktrý jsi řidal, nebude fungovat správně? Může chrastit (to potenciometry namáhané zejména stejnosměrným napětím rády dělají) nebo se i přerušit. Obecně potenciometry jsou dosti nespolehlivé součástky. Lze to sice vhodným zapojením obejít, ale tady se tak neděje. Tak schválně - co se stane, když bude kontakt potenciometru v tomto zapojení nespolehlivý?
Ahoj. Ty privody byly jen na pokusny ucely, pak sem to stavel dost min "na pavouka"😅Co se tyce toho potaku, tak jasny, stava se. Mne se to stalo u Teslackyho zdroje, kdy stary potaky byly vylitany a napeti skakalo, jak se mu zrovna zlibilo. Neni to uplne dokonaly, ale spis ukazka toho neprimitivnejsiho reseni, ktery si muze doma na zkousku postavit kazdej😊💁🏻♂️Otazka je, co by se stalo, kdyby se ten potak prerusil. Nechce se mi moc verit, ze by to napeti stoupalo "do nekonecna" a nemam vyzkouseny, co by umrelo. Osetrit by to nejspis slo vhodnym, paralelne vrazenym rezistorem. Pokud mas zkusenost, napis to sem, prosim i pro ostatni, pripnu to😊Diky😊
tiez tym potenciometrom moc neverim, ja by som dal k tomu 10k potenciometru este 10k resistor paralelne co mi spravy 5-10k rozsah ( ale krutim opacne ) a vyhnem sa tym nizkym nestabilnym napatiam ako ked je to od 0-10k. s kalkulackou sa da najst isto presne napatie tak aby to bolo ideal, ale na ukazku takto vyborne
No, proto se ke vstupním i výstupním vývodům připojují i kondíky 100 nF, jako i u stabilizátorů řady 78.. - tato poznámka se týká nestability. Pokud se ty kondíky neosadí, stabilizátor se zcela jistě rozkmitá. Ohledně "potmetru": nemám tak zlé zkušenosti s nimi. Ale kondík kolem 100 uF připojen k jeho běžci by problém zcela dobře vyřešil pro případ pochybnosti
Super, išlo by z 5V zdroja výmenou zd za 12v zd urobiť 12V zdroj?
Ahoj. Hodne zhruba ano. ALE...Musis bezpodminecne vymenit vystupni kondenzatory a prepocitat srazeci rezistory pro tu Zenerku i pro diodu v optoclenu + nvm, co je to za zdroj, takze to cele projit, abys neco nepopravil.
No, tak pokud někdo umí počítat odporové děliče (kupecké počty), tak si sám snadno odvodí odpor třeba R2, když si stanoví R1, pro potřebné výstupní napětí 2,45V při daném napájecím napětí. Mělo by se počítat i se vstupním proudem pro vývod Uref. Platí, že odporový dělič musí být schopen poskytnout proud na svém výstupu min 3x větší, než je požadovaný výstupní proud. Tento proud je však tak malý, že pokud se nepohybujeme na hodnotách odporového děliče stovek k Ohm, tak nemusíme nic řešit. Obvykle mi vycházel celkový odpor děliče kolem 33 - 47 k Ohm, ale ty hodnoty jsou dány pouze tím, jak "tvrdý" dělič navrhneme. Takže jsem neřešil ani ztrátový výkon odporů na děliči
TL431 je třísvorkový integrovaný přesný regulátor bočního napěťového regulátoru. Pomocí externího děliče napětí může TL431 regulovat napětí v rozmezí od 2,5 do 36 V při proudech do 100 mA
Ahoj Marku. Nemyslim si, ze je nutne tu citovat Wiki, navic v jejim celkem zavadejicim a nepresnem prekladu. Jestli si chces o tematu popovidat, jsem tu cely pro Tebe😊Nicmene dekuju za komentar😊
@@marphymarphy Máte pravdu, TL431 se používá jako referenční napětí. Česky to je SMD stabilizátor referenční napětí.
@@mareksmetana2698 Prečo SMD, je predsa i v puzdre TO 92.
Limit je napětí výstupních kondenzátorů jak pujdes vyš tak bude bum
Ahoj. Diky za koment😊Kondiky das jiny, to neni problem, ty Te nijak nelimitujou😊
To ano ale na to jsi neupozornil a jsou lidi kteří to neví
@@jaroslavnovotny6631 Konkretne 15:43 na to zacina samostatna kapitola💁🏻♂️😊
@@jaroslavnovotny6631 No to, kteří tohle nevědí by se do takové úpravy vůbec neměli pouštět!