Ahoj Marphy, teď doháním sledování Tvých videi. Tohle video mě nadchlo. Perfektní vysvětlení jak funguje spínaný zdroj. To musí pochopit snad každý. Jiní to vysvětlují zbytečně složitě. Díky.
Konečne niekto vysvetlil podrobne, doteraz som nemohol najst problem na mojom zdroji.Je to cinsky zdroj AC-DC2416 .Takže problem bol vo vystupnych kondikoch aj ked na pohlad boli ako nove, nemal som ako meriat tie kondiky,ale ked som si kupil Habotest HT125b multimeter tak tam je specialne nastavenie len na kondiky aoulala problem sa našiel.Kedysi som napajal 12 v vysavač a pridal som prud,kedže zdroj ma 36v,a po pridani prudu zdroj vybuchol presnejsie mosfet 20n60c3.+poistka a novy najdeny problem kondik VELKA vdaka marphy si borec.like +odber samozrejmost
Bomba video ! 1000x ďakujem si úžasný ... vysvetlenie v tvojom podaní je fenomenálne... po30min pozeraní videa.. pridávam tento featback s pultom 130 z užasu... si zabil... 👍
pěkný video díky. dostal jsem chuť opravit nějakej starej levnej spínák zdroj za jakoukoli cenu jen když se to povede. pak si řeknu nestálo to vůbec za to kvůli ceně a času, ale jsem dobrej.
Ahoj, moc pěkné vysvětleno 👏 nedávno jsem objevil způsob jak z napěťového zdroje jde udělat jednoduše proudový zdroj. Například když potřebuju napájet nějaký LED modul a mám jen vhodný napěťový zdroj. Postačí k tomu jen vhodný a dostatečně dimenzovaný rezistor coby bočník a optočlen. Na bočníku v sérii s výstupem díky procházejícímu proudu vzniká a snímá napětí 1V, který sepne optočlen a ten dá signál do řídícího čipu zdroje a ten buď ubírá nebo přidává střídu přes tranzistor do trafíčka zdroje, tak aby proud na výstupu byl konstantní, tedy proudová zpětná vazba. Akorát že tahle úprava vhodná jen na pár ampér (když je dostatečně výkonově dimenzovaný bočník, tak to jde i na víc ampér). Osobně vyzkoušeno. Mohl bys to taky vyzkoušet a udělat o tom video a popsat to tam, prosím? Dost mě tahle úprava zaujala, a myslím že nejen mě 😉🙂 jinak tuhle úpravu popsal i TO220 ve videu "jak napájet LED diody a moduly" v 17:23 😊
Ahoj. Zni to zajimave, principielne to, myslim, chapu, takze proc ne 🙂 Podivam se na to video od TOcka a jako navrh na Hokus Pokus je to super 🙂 Nerikam, ze to bude hned, ale urcite se v tom pohrabem 🙂
@@marphymarphy super, díky. Jsem na to zvědavý. TO220 to taky zkoušel ve videu, a na pokus mu to stačilo. Je to jednoduchý, ale svý maličký nevýhody to samozřejmě má, ale nic extra. Za pokus vyzkoušet to rozhodně stojí 😉
@@marphymarphy ještě bych rád doplnil, že je ještě druhá možnost a to, že to můžeš vylepšit tím, že na bočník dáš tranzistor a budeš ho spínat jím (výhoda je že bude nižší úbytek napětí na bočníku, místo 1V cca 0,6V), a výstup z tranzistoru půjde z kolektoru přes odpor rovnou na optočlen. Kdyžtak mě můžeš ve videu i zmínit a doporučit tenhle nápad ostatním zkušeným bastlířům, určitě ho uvítají 😉
Super videjko, perfektně vysvětleno pro naprostého laika, jako jsem já. Měl bych prosbičku. Docela by mne zajímalo diagnostikovat ATX zdroj a kde se nejčastěji porouchá a vůbec vše, co se týká ATX-ek. Díky moc, pokud to natočíš.
Ahoj Mirku. Mrkni na videa zpetne, mam tam asi 3 nebo 4 ATX zdroje v rade. Je tam ukazana diagnostika i zavada na tech zdrojich. Nejcasteji, jako u kazdych zdroju, odchazi elektrolyty na vystupu jednotlivych vetvi, pripadne ty velke 200-450V vstupni. Pak drivery mosfetu, mosfety samotne a komponenty kolem nich😊Diagnostika je celkem jednoducha - zapnes zdroj a zmeris vystupni napeti jednotlivych vetvi idealne v zatezi. Mrkni na ta videa a myslim, ze zaklad zmaknes bez problemu😊Jinak samozrejme u kazdeho zdroje muze odejit v podstate cokoli, vetsinou je to ale videt😊
Ahoj Marphy. Nevysvetlil si základný princíp funkcie elektronických súčiastok: Elektronické súčiastky fungujú na princípe vnútorného dymu. Dym sa do súčiastky zabuduje vo výrobe. Keď dym zo súčiastky unikne, súčiastka prestáva fungovať. Napríklad do výkonových polovodičov je potrebné zabudovať pomerne veľké množstvo dymu. Preto majú väčšie púzdra.
VF kapacitor mezi primárem a sekundárem je neutralizační vazba. Zamezuje pronikání rušivých vf proudů do rozvodné sítě. Na sekundární straně trafa díky nelineární charakteristice usměrňovacích diod vznikají n-té harmonické.
@@marphymarphy big clive nekde popisoval tenhle kilovoltovej kondik jako likvidace statickeho vyboje ze sekundaru treba z umeleho svetru nebo koberce. kondiky se davaji minimalne 1kV videl jsem i 3kV u prumysloveho zdroje ktere davalo kolem 1800W 24V
Pouze dvě věci, ta kombinace rc článku a diody je snubber network a topologie je tu flyback. Pochopitelně zaobírat se složitějšími věcmi tak je to video asi x-krát delší. To podstatné tu zaznělo a i člověk neznalý si z toho může vzít docela hodně informací. Takže za mě díky a přeji hezký den.
Ahoj Marku😊Ja to znam jako snubber circuit, chtel sem tomu dat nejakej ceskej nazev😅Prosim Te. Co konkretne znamena to flyback? Jakoze je to nejaka kategorie? Jake jsou ty dalsi? A podle ceho se to rozlisuje?🤔Dekuju😊
@@marphymarphy Je to topologie zdroje, flyback, něco jako jednocestný, half bridgee = dva tranzistory, full bridge = 4 tranzistory. V základu. Odvíjí se to od výkonu. Half Bridge, Full Bridge se nachází vesměs v počítačových zdrojích s tím, že můžou být i buzené skrze trafo atd. Pochopitelně o to složitější návrh. Ona celá ta probletika je docela obsáhlá a pro opravy stejně není úplně nutná. A to pomíjí PFC = Power Factor Correction. Jak pasivní tak i aktivní. A todle je pro opravy už docel prasárna, protože je navázána na ten obvod co řídí spínání. A když se to odstaví tak ta mrcha se pak tváří, že nefunguje. 😅Pak přichází na řadu RENTABILITA a todle se řeší jen ve vyjímečných případech. O těch topologiích byl i nějaký článek v AR (Amaterské rádio) a pro základní znalost je to dostačující.
@@marphymarphy Jinak existuje trojice knih Napájecí zdroje I, II, III autor Krejčířík. Dá se to najít i na ulozto. A v některém díle je o tom celé pojednání. Já říkám good to know. 😀 Dopl. Takže je to první díl, strana 215.
A to je jeste celkem ta lepsi varianta, kdyz sou tam srouby😊Docela sem si oblibil ty lepeny zdroje "rozpraskat" po obvodu ve sveraku, jde to pak celkem hezky otevrit a neni to okousany😊Dekuju za koment a preju hezky vecer😊
Dnes bývají šrouby poměrně často, na lepidlo zase platí teplo, ale naprostá katastrofa bylo ultrazvukové svařování, což byl hit 90. let a přetrvalo to přes rok 2000. To se dalo jedině rozřezat. Dnes už to naštěstí není moc k vidění. Tuším, že to bude někde zakázané kvůli nakládání s odpadem, ale s jistotou to nevím. Jistá věc je jediná - otrok se šroubovákem je nejlevnějším řešením.
Som skoro lajk, ale základy som pochopil, veľmi dobre to vysvetľuješ. Mám napozerané veľa videí o opravách, ale nikto to takto pre začiatočníka nevysvetľuje, len ty, . Aj keď si to musím pozrieť znovz a znova a zapísať tie tvoje výkresy, tak mi to dosť pomôže .Aj som poslal niečo na kávu.
Tezko rict, zalezi na parametrech puvodniho OC. Pokud souhlasi, nebo upravis obvod zpetne vazby tak, aby vyhovoval pro tento OC, tak jo💁🏻♂️😊V podstate pokud nevis, jaky tam byl, muzes to vyzkouset a merit vystup. Muze se stat, ze vystup nekam lehce ujede, muze se stat, ze ne, muze se stat, ze se OC prorazi, muze se stat, ze se tranzistor v OC nezavre a vystup vystoupa do nebes (jako by zpetna vazba nebyla). Tezko rict takhle z hlavy💁🏻♂️Dost pravdepodobne se ale nestane nic extra, max. to lehce ujede na vystupu🤔
Tak jak to popisuješ, zdroj typu blokující měnič nefunguje. Zkus se na problematiku podívat znovu důsledně z pohledu proudů a poznáš co se kdy dostane na sekundár transformátoru. Obvod s diodou a RC článkem paralelně k primáru rozhodně neslouží k tomu, aby se na kolektor tranzistoru nedostalo 600V, ale je nesmírně důležitý pro přenos energie přes transformátor. Hledej jak a kudy tečou proudy v cyklu, zakresli si i diodu na sekundáru, je pekelně důležitá, a ona ti otevře uzavřené tajemství... 🙂
Vzhledem k tomu, ze existuje vypocet pro zatizeni tranzistoru s a bez tohoto obvodu, si celkem stojim za tim, ze slouzi k tomu, co rikam💁🏻♂️Pokud mas jinej nazor, napis sem konkretne, co myslis, rad se s Tebou o tom pobavim. Ja nemam uplne cas lustit nejaky hadanky, co kdo myslel tim, co napsal, diky😊
@@marekpospa1266 Psát někomu "studuj, ono to přijde" je víc než povýšenecké až neuctivé. I kdyby byla v jinak slušném videu, které dalo určitě hodně práce, nakrásně chyba ve výkladu, tak tento přístup vše dehonestuje. Příteli, lepší je se podělit o konkrétní informace ku prospěchu i ostatních než psát tohle.
Měl jsem za to, že transformátor může pracovat jen se střídavý proudem... jenže tady je před transformátorem usměrňovač a za ním tudíž stejnosměrný proud. Jak to mám teda chápat? Díky za odpověď, super video
Ahoj. Ano, to mas pravdu, trafo skutecne muze pracovat jen se stridavym proudem. Ve spinanem zdroji dochazi (od vstupu po vystup) k usmerneni sitoveho napeti, kde je klasickej sinus 50Hz (idealne), dal se usmernene napeti opet rozstrida tranzistorem, tentokrat na hodnoty vyssich desitek kHz, prochazi trafem a za trafem se opet usmerni a vyhladi vystupni diodou a kondenzatorem😊
@@marphymarphy v čase 4:40 si řekl, že za switchem už vzniká pwm tvořený switchem (tranzistorama). Pokud je teda za switchem opět AC, tak to znamená, že část pwm je pod hranicí 0V, abychom mohli tvrdit, že se jedná skutečně o AC? Něco jsem hledal a dočetl jsem se něco o pulsujícím stejnosměrném napětí, na kterém může transformátor fungovat taky. Není to právě tento případ? Dokonce tam někdo tvrdí, že se to využívá právě u těchto spínaných zdrojů. Učím se na závěrečné zkoušky a jedna z otázek jsou spínané zdroje, tak tam nechci říct nějakou nějakou blbost xD Tady je odkaz na tu diskusi ohledně pulsujícího stejnosměrného napětí. www.reddit.com/r/ElectricalEngineering/comments/t113re/what_happens_if_we_apply_a_pulsed_dc_to_a/?
Sry, kdyby vedel, ze to mas ke zkouskam, odpovedel bych trochu presneji😅Ten tranzistor na trafo privadi v podstate pwm - Ma pouze dva stavy - on a off. Tim privadi napeti na trafo. Jenze trafo jsou jen dve civky na jadru. Tim, jak se tranzistor sepne, privede napeti na primarni civku, zde se naindukuje elmag pole, pote, co tranzistor prepne na off, elmag pole zkolabuje a nasledne vytvori el proud opacnym smerem - tim na trafu vznika "kostkaty" AC. Poslu Ti sem odkaz na video, kde je to hezky popsany😊
@@dominikbaricak9589 ano ano, pulsující stejnosměrné napětí - kdesi jsem vyčetl, že pan Tesla dělal své pokusy hlavně s pulsujícím stejnosměrným napětím - kdo to dělá se střídavým tak nedojde ke stejným výsledkům jako Tesla.
1. Topologie zdrojů jsou různé, nejen flyback. A vyskytují se poměrně běžně, například v pračkách, myčkách a podobných věcech bývá step-down, protože tam není třeba izolace od sítě, u větších příkonů zase bývají jiné architektury, záleží na konkrétním zařízení. Flybacky se obecně používají pro zařízení s malým příkonem, kde je potřeba izolovat sekundární stranu. 2. Zpětná vazba je u jednoduchých flybacků typicky dvoustavová a toliko blokuje primární stranu při nárůstu napětí na sekundáru. Dvoustavovost se projevuje zvlněním výstupu minimálně o hysterezi detekce napětí na sekundární straně. Při nedostatečně zatíženém zdroji se do výstupního filtru vřítí energie jednoho pulzu (méně primární strana dát neumí), která nemá kam dále jít, tudíž je zvlnění poněkud vyšší. Lineární optočleny obvykle nejsou příliš lineární, existují částečně lineární typy, jejichž cena je nemalá. 3. Rozepnutí primární strany se iniciuje nárůstem proudu primárem transformátoru. Na indukčnosti napětí předbíhá proud, takže nárůst proudu přichází se zpožděním a současně indikuje, sycení jádra transformátoru. To v kombinaci poskytuje částečné časování řídícím obvodům zdroje. Po rozepnutí indukce v cívce udržuje původní proud, jelikož tranzistor je rozepnutý, visí cívka do vysoké impedance, tudíž se na ní indukuje velice velké napětí. Teoreticky vzato, v ideálním případě dojde v cívce k indukci rozpojením, no a proud tekoucí do ideálního rozpojení znamená nekonečně velké napětí, takže těch 325V je blbost, pokud by zemřel snubber (toto už je sedmý název, který ten system za dobu mého života dostal, děs), byly by tam řádově vyšší jednotky kV, takže destrukce toho tranzistoru by byla okamžitá. Opětovné sepnutí se dělá timeoutem (typicky nějaký časovací kondenzátor) a blokuje jej právě zpětná vazba. 4. Spínat jde na kladné i záporné straně a dokonce i na obou stranách současně. Každé z těch řešení má určité výhody a nevýhody, u malých flybacků se obvykle spíná v záporné straně, protože N-MOSFETy mívají typicky menší Rds a ono se s nimi v záporné straně snáz zachází. 5. Napěťová zpětná vazba se testuje jako celek. Na sekundární stranu se přivede napětí z laboratorního zdroje, toto se postupně zvyšuje a hledá se reakce optočlenu. Pokud nenastane, hledá se od optočlenu, protože je to nejsnadnější. 6. Užití pojmu PWM v této souvislosti mi nepřipadá adekvátní. Asi nějaký populární pojem, na neadekvátních místech s tím šermuje spousta lidí, asi si na to budu muset zvyknout.
Zpětná vazba zde asi není pro pochopení laiky nejlépe použitý pojem, zpětná vazba je, co se elektroniky týče, primárně kladná nebo záporná a týká se (primárně) tranzistorů ( OZ a pod) a je přesně definovaná, kdo má vzdělání v elektronice, měl by se orientovat, kutil se v tom často ztrácí (nedivím se, jakmile se pomixuje ZSV a KSV s regulací- kdy se tyto pojmy často zaměňují - někdy to jde ale jindy ne, tak je to hezký gulášek) ... , takže je lépe možná použít pojem regulační smyčka - u PWM zdrojů jde o regulaci a ta je obecně několika typů ( extremální, lineární , integrační, derivační, dopředná, zpětná...) a zde u síťových spínaných zdrojů jde o regulaci na danou hodnotu. PWM je adekvátní pojem, jelikož se týká elementární funkce řízení energie ze vstupu na výstup zdroje a ta je krásně popsaná ve videu. Další kategorií jsou např. zdroje nazvané step UP, Step Down, případně mixované, kdy je řídící obvod schopen pracovat v několika režimech - Ty se používají často v zařízeních napájených z akumulátorů a kombinují výhody PWM a PFM Ostatně, někdy i autor zapojení(konstruktér) po čase, když se objeví zádrhel, často pracně vzpomíná a hledá důvody, proč tam ten odpůrek (kondík, cívka) je a pokud nemá pečlivě vedenou historii tak to dá práci... U oprav obecně je někdy hlubší teorie víc ke škodě než k užitku. Protože často osciloskopem nic člověk nezměří, na analogový logger nebo dost rychlý paměťák nemá leckterý servis ( ohledně na zdroje to je nerentabilní) a dokonce to , že je dioda nebo bipolár staticky OK, nic neznamená, takže u zdrojů, když něco není měřitelně KO, vyměnit rychlé diody, a následně trafo (Pokud teda není možnost změřit indukci vinutí a při hrubě odlišných hodnotách ho ihned nepotvrdit. A pak jsou ještě "chuťovky" jako prasklý tišťák tak nebo tam že není vidět, "uvibrované" nožky, které ale staticky multimetrem změříte jako perfektní . PWM pojem je zde zcela na místě, horší je nadměrné používání termínů a hodnot, které laikovi nic neřeknou a zbytečně ho zmatou (např RDS- dynamický spínací odpor, v minulosti toliko glorifikované h21e (proudový zesilovací součinitel) i když to je důležité pouze pro některé aplikace (např. použití tranzistoru jako zesilovače v akustických aplikacích) , a jinde skoro vůbec nehraje roli, nebo třeba šum tranzistoru je daleko důležitější). To videjko je suprovní, perfektně názorné a nezanášel bych do toho "vyšší dívčí" ... to obecně laiky pouze zavede na scestí a poplete.
Ahoj. Propojení primáru a sekundáru bezpečnostním(!) kondenzátorem malé kapacity má za úkol odstranit vf rušení. Jestli tomu tak je jsem nezkoumal, ale narazil jsem v jednom zapojení na problém, že na sekundáru se dá naměřit i běžným voltmetrem proti zemi (nulový kolík) AC napětí 90 V. A ono mi to blblo. Je to sice napětí velice měkké, ale citlivé osoby ho mohou zaregistrovat jako takové píchání na kůži. Někdo to řeší tak, že ten kondík vyhodí.
Ahoj Jirko. Moc dekuju za osvetleni toho kondiku😊👏🏻A ten "bezpecnostni" je nejak znacenej nebo nejaka spesl kategorie, nebo je to proste beznej keramickej kondik?
@@marphymarphy Jsou to kondenzátory, které jsou zařazeny do bezpečnostních tříd. Jsou na ně kladeny vyšší nároky protože tady existují různá nebezpečí při jejich proražení. Zadej do vyhledávače - kondenzátory bezpečnostní třída.
Perfektné video, rovnako dobré, ako aj ostatné. Uvítal by som video aj na invertorovú časť zdroja z monitora. O tom sa neviem dopátrať žiadneho videa. Je to možné ? Veľmi by ma to potešilo.
Tam to nebude tak odlisny, neni tam moc co vymejslet. Nikdy sem to nevidel, ale nejspis tam bude vic vystupu a bude to zbytecne chytry, ale zaklad zustava vzdy stejnej😊
Super video. Koukám ale do mého zdroje, a já mám výstupy z VCC vinutí trafa na straně primáru. Nevím kde fyzicky to vinutí je umístěné, ale někdy to může být trochu zavádějící.
Joo, ono samozrejme, pokud je tech vystupu vic, jsou nejaky na jedne strane, nejaky na druhy :-) To uz si musi kazdej dohledat, nejde udelat uplne 100% univerzalni navod. Ja ted uplne nvm, kde sem rikal / kreslil, ze to je na nejaky urcity strane, ale pokud to bylo v nakresu, bylo to spis pro lepsi predstavu :-)
@@marphymarphy VCC vinutí má nakresleno na sekundáru, stejně tak na tom ukázkovém zdroji máš vývody na sekundáru. Do komentářů hodně píší, že jsou laici, takže to bylo myšleno spíš pro ně. Výstup toho vinutí může být klidně na druhé straně. Sekundár není pravidlem. Jinak souhlasím s tím, že univerzální návod neexistuje.👍
Ahoj. Mam na to nekolik videi a upozornuji na to v kazdym videu, kde se hrabu ve spinanym zdroji😊💁🏻♂️Musis zkontrolovat a pripadne vybit hl. filtracni kondenzatory. Cim, najdes ve stryyyymu s nazvem "Stavime vybijec kondenzatoru"😊
@@marphymarphy jo děkuji já právě jen vím ty konzelnátory a co mě zajima se kouknu a děkuji za odpověd samořejmě kouknu jak udělat ten vybýječ to jsem pravě vyděl u tebe a nevedel jsem jak ho udelat
Ahoj opravdu tam může být 330v dýl než nula? Když se zamyslím nebylo by to na škodu? Nebyl by největší výkon když by bylo 330v stejnej čas jako nula? Narážím tím na efektivní hodnotu střídavého signálu.
@tomasjanik6540 efektivni hodnota je podle trafa a frekvence pwm ne jen podle duty cycle, takze pokud se primár trafa pomalu vybíjí (demagnetizuje) tak musi vyrobce pouzit pomalejsi frekvenci aby na sekundáru lezlo plus i minus stejnou dobu (duty cycle 50%) efektivita zdroje je teda rozdil vstupnich watu oproti vystupnim watum. kdyz zdroj malo zatizis nebo moc jsou na to grafy u znackovejch vyrobcu nebo si ho muzes sam spocitat pri stálé zátěži pomoci watmetru a kalibrovanym merenim na vystupu. u nekterych atx zdrojů je obvod pro rizeni efektivity, power factor correction (PFC)
@@MikulasLevy-kc7ipbohuzel trafo potrebuje sinus, kdyz bude primár trafa sepnutý stále tak nam prestane pumpovat magneticke pole a tim nemuze dojit k indukci do sekundarnich vinutí 50% duty cycle (střída) je nejefektivnejsi jak pro indukci tak pro usmerneni a filtraci
class y alebo este lepsie x sa medzi primarom a sekundarom dava na znizenie elektromagnetickeho rusenia. zozerie prudy ktore by sa inak dostali spat do siete
Ahoj. Neni to uplne vyrazny jako lihovka, kterou ted pouzivam, ale uplne necitelny to taky neni. Pokud to vidis fakt blbe, zkus si pohrat s kontrastem, protoze ja to vidim celkem ok🤔
Nemám zájem ti dávat radu a nechci ti odradit sledovatelnost, rád se dívám co mohu dodrého se přiučit od Vás dříve narození 🙂 al přiznej že tužku dolaďovat kontrastem na mobilu je?? Murphyho zákony. 🤫🤫
No, tak on tvrdí, že na výstupe je PWM modulovaných 330V -akosi opomína trafo za spínacími tranzistormi. Takže na výstupe trafa bude trebárs pulzných 20V, ale rozhodne nie 330V (a mimochodom, amplitúda v sieti je 320V a nie 330V). A z tých 20V max sa vygeneruje priemer 12V. Neznášam tak hrubé nepresnosti
Ahoj Mikulasi. Bohuzel si neuvedl cas, kde tvrdim, co pises, takze neumim zhodnotit, zda si me spatne pochopil, nebo sem se prerek, nebo sem to proste rekl blbe🤷🏻♂️Co se tyce Umax, tak v zasuvce 230V je Umax 325V. Nicmene, dlouho sem nevidel zasuvku, kde by bylo presne 230V, vetsinou je tam dost pres, takze Umax 330V neni zas tak mimo💁🏻♂️😊Ja mam treba v zasuvce skoro 240V, bo sem hned za trafem.
@@heno_3098 každý z nás má svoju terminologiu , a píšem to tak všeobecne , lebo za 1. neviem pozicie daných sučiastok a za 2. to opisujem ako sučiastky ktore kam patria.
Pane učiteli děkuji za odbornou hodinu, zase jsem se něco nového přiučil.
To sem rad, diky😊
Krásně vysvětlené rád Vás odebírám a sleduji 👍
Je dekuji :-)
Je super žes to rozjel. Já na tom moje ale stredocy pin neměl. Závada na chlup stejná. 😊
Díky za super výukové video, snad se mi podaří díky němu opravit starou nabíječku od Nokie 😊,na výstupu cca 0,08V
Za malo a drzim palce😊Hlavne predne zmerit hlavni filtr😊
Ahoj Marphy, teď doháním sledování Tvých videi. Tohle video mě nadchlo. Perfektní vysvětlení jak funguje spínaný zdroj. To musí pochopit snad každý. Jiní to vysvětlují zbytečně složitě. Díky.
Ahoj Doktore😊Diky, diky, jsem jedine rad, pokud se video libi a je v nem vse pochopitelny😊Snad poslouzi svemu ucelu😊
Konečne niekto vysvetlil podrobne, doteraz som nemohol najst problem na mojom zdroji.Je to cinsky zdroj AC-DC2416 .Takže problem bol vo vystupnych kondikoch aj ked na pohlad boli ako nove, nemal som ako meriat tie kondiky,ale ked som si kupil Habotest HT125b multimeter tak tam je specialne nastavenie len na kondiky aoulala problem sa našiel.Kedysi som napajal 12 v vysavač a pridal som prud,kedže zdroj ma 36v,a po pridani prudu zdroj vybuchol presnejsie mosfet 20n60c3.+poistka a novy najdeny problem kondik VELKA vdaka marphy si borec.like +odber samozrejmost
Ahoj. Dekuju a gratuluju k uspesne oprave :-)
noc veľká paráda, ďakujem
Rado se stalo, jsem rad, pokud video pomohlo 🙂
Perfektne vysvetlené 👍👍super video
Ahoj. Dekuju, sem rad, ze je to srozumitelny😊
Bomba video ! 1000x ďakujem si úžasný ... vysvetlenie v tvojom podaní je fenomenálne... po30min pozeraní videa.. pridávam tento featback s pultom 130 z užasu... si zabil... 👍
Ahoj. Moc dekuju :-) Jsem rad, ze video pomohlo a je srozumitelny :-)
Opäť parádne video👍 pre niekoho veľmi poučné, dobre vysvetlené 👍
Len tak ďalej👍👍👍 neprestavaj😀
Ahoj, dekuju😊Nemam v planu prestavat😊
Super Murphy.... Krásne vysvetlené. 🤔 👌👌👌
Ahoj Zdenko. Dekuju, jsem rad, ze to nejakou srozumitelnou formu😊
pěkný video díky. dostal jsem chuť opravit nějakej starej levnej spínák zdroj za jakoukoli cenu jen když se to povede. pak si řeknu nestálo to vůbec za to kvůli ceně a času, ale jsem dobrej.
Ahoj. A o to jde hlavne...O tu zabavu a uspokojeni, kdyz to nakonec funguje😊
Dle mě naprosto skvěle vysvětleno, díky
Dekuju, jsem rad, ze je to srozumitelny :-)
Ahoj, moc pěkné vysvětleno 👏 nedávno jsem objevil způsob jak z napěťového zdroje jde udělat jednoduše proudový zdroj. Například když potřebuju napájet nějaký LED modul a mám jen vhodný napěťový zdroj. Postačí k tomu jen vhodný a dostatečně dimenzovaný rezistor coby bočník a optočlen. Na bočníku v sérii s výstupem díky procházejícímu proudu vzniká a snímá napětí 1V, který sepne optočlen a ten dá signál do řídícího čipu zdroje a ten buď ubírá nebo přidává střídu přes tranzistor do trafíčka zdroje, tak aby proud na výstupu byl konstantní, tedy proudová zpětná vazba. Akorát že tahle úprava vhodná jen na pár ampér (když je dostatečně výkonově dimenzovaný bočník, tak to jde i na víc ampér). Osobně vyzkoušeno. Mohl bys to taky vyzkoušet a udělat o tom video a popsat to tam, prosím? Dost mě tahle úprava zaujala, a myslím že nejen mě 😉🙂 jinak tuhle úpravu popsal i TO220 ve videu "jak napájet LED diody a moduly" v 17:23 😊
Ahoj. Zni to zajimave, principielne to, myslim, chapu, takze proc ne 🙂 Podivam se na to video od TOcka a jako navrh na Hokus Pokus je to super 🙂 Nerikam, ze to bude hned, ale urcite se v tom pohrabem 🙂
@@marphymarphy super, díky. Jsem na to zvědavý. TO220 to taky zkoušel ve videu, a na pokus mu to stačilo. Je to jednoduchý, ale svý maličký nevýhody to samozřejmě má, ale nic extra. Za pokus vyzkoušet to rozhodně stojí 😉
@@marphymarphy ještě bych rád doplnil, že je ještě druhá možnost a to, že to můžeš vylepšit tím, že na bočník dáš tranzistor a budeš ho spínat jím (výhoda je že bude nižší úbytek napětí na bočníku, místo 1V cca 0,6V), a výstup z tranzistoru půjde z kolektoru přes odpor rovnou na optočlen. Kdyžtak mě můžeš ve videu i zmínit a doporučit tenhle nápad ostatním zkušeným bastlířům, určitě ho uvítají 😉
super vysvetleni, dekuji moc;)
Rado se stalo 🙂
Marphy , skvělé , děkuji.
Neni zac. Jsem rad, pokud video k necemu poslouzilo😊
Super video!
Ahoj. Dekuju😊
Super videjko, perfektně vysvětleno pro naprostého laika, jako jsem já. Měl bych prosbičku. Docela by mne zajímalo diagnostikovat ATX zdroj a kde se nejčastěji porouchá a vůbec vše, co se týká ATX-ek. Díky moc, pokud to natočíš.
Ahoj Mirku. Mrkni na videa zpetne, mam tam asi 3 nebo 4 ATX zdroje v rade. Je tam ukazana diagnostika i zavada na tech zdrojich. Nejcasteji, jako u kazdych zdroju, odchazi elektrolyty na vystupu jednotlivych vetvi, pripadne ty velke 200-450V vstupni. Pak drivery mosfetu, mosfety samotne a komponenty kolem nich😊Diagnostika je celkem jednoducha - zapnes zdroj a zmeris vystupni napeti jednotlivych vetvi idealne v zatezi. Mrkni na ta videa a myslim, ze zaklad zmaknes bez problemu😊Jinak samozrejme u kazdeho zdroje muze odejit v podstate cokoli, vetsinou je to ale videt😊
Ahoj Marphy. Nevysvetlil si základný princíp funkcie elektronických súčiastok:
Elektronické súčiastky fungujú na princípe vnútorného dymu. Dym sa do súčiastky zabuduje vo výrobe.
Keď dym zo súčiastky unikne, súčiastka prestáva fungovať.
Napríklad do výkonových polovodičov je potrebné zabudovať pomerne veľké množstvo dymu. Preto majú väčšie púzdra.
Super📈
Diky😊
Díky!
Ja dekuju😊👍🏻
Perfektne vysvetlené 👍
Diky😊Jsem rad, ze video pomaha a je srozumitelne snad pro vsechny😊
❤
VF kapacitor mezi primárem a sekundárem je neutralizační vazba. Zamezuje pronikání rušivých vf proudů do rozvodné sítě. Na sekundární straně trafa díky nelineární charakteristice usměrňovacích diod vznikají n-té harmonické.
Dekuju za doplneni, ten kondik mi byl dlouho zahadou😊
@@marphymarphy big clive nekde popisoval tenhle kilovoltovej kondik jako likvidace statickeho vyboje ze sekundaru treba z umeleho svetru nebo koberce. kondiky se davaji minimalne 1kV videl jsem i 3kV u prumysloveho zdroje ktere davalo kolem 1800W 24V
Lajk + zdielam v skupine
Dekuju Palo😊
Pouze dvě věci, ta kombinace rc článku a diody je snubber network a topologie je tu flyback. Pochopitelně zaobírat se složitějšími věcmi tak je to video asi x-krát delší. To podstatné tu zaznělo a i člověk neznalý si z toho může vzít docela hodně informací. Takže za mě díky a přeji hezký den.
Ahoj Marku😊Ja to znam jako snubber circuit, chtel sem tomu dat nejakej ceskej nazev😅Prosim Te. Co konkretne znamena to flyback? Jakoze je to nejaka kategorie? Jake jsou ty dalsi? A podle ceho se to rozlisuje?🤔Dekuju😊
@@marphymarphy Je to topologie zdroje, flyback, něco jako jednocestný, half bridgee = dva tranzistory, full bridge = 4 tranzistory. V základu. Odvíjí se to od výkonu. Half Bridge, Full Bridge se nachází vesměs v počítačových zdrojích s tím, že můžou být i buzené skrze trafo atd. Pochopitelně o to složitější návrh. Ona celá ta probletika je docela obsáhlá a pro opravy stejně není úplně nutná. A to pomíjí PFC = Power Factor Correction. Jak pasivní tak i aktivní. A todle je pro opravy už docel prasárna, protože je navázána na ten obvod co řídí spínání. A když se to odstaví tak ta mrcha se pak tváří, že nefunguje. 😅Pak přichází na řadu RENTABILITA a todle se řeší jen ve vyjímečných případech. O těch topologiích byl i nějaký článek v AR (Amaterské rádio) a pro základní znalost je to dostačující.
@@marphymarphy Jinak existuje trojice knih Napájecí zdroje I, II, III autor Krejčířík. Dá se to najít i na ulozto. A v některém díle je o tom celé pojednání. Já říkám good to know. 😀
Dopl. Takže je to první díl, strana 215.
@@marekquarda8023 Podivam se po tech knizkach, dekuju👏🏻😊
Absolútna P.E.C.K.A. Doučil som sa veci, ktoré som na strednej škole elektrotechnickej kvôli zábave a vtedajšiemu nezáujmu nevedel :-)
Super, dekuju, to sem moc rad :-)
super bracho, za mna velika vdaka aj od nas, zo slovenska
Rado se stalo😊Sem rad, pokud je video pro nekoho uzitecny😊O to vic, ze i pres moje przneni Slovenstiny na nej koukate i na Slovensku😂
Dobrá práca hlavne keď človek chce rozobrať a trápi sa a zisti potom ze sa tam šrovby a večinou je to lepené
A to je jeste celkem ta lepsi varianta, kdyz sou tam srouby😊Docela sem si oblibil ty lepeny zdroje "rozpraskat" po obvodu ve sveraku, jde to pak celkem hezky otevrit a neni to okousany😊Dekuju za koment a preju hezky vecer😊
@@marphymarphy aj tebe príjemny vikend
Dnes bývají šrouby poměrně často, na lepidlo zase platí teplo, ale naprostá katastrofa bylo ultrazvukové svařování, což byl hit 90. let a přetrvalo to přes rok 2000. To se dalo jedině rozřezat. Dnes už to naštěstí není moc k vidění. Tuším, že to bude někde zakázané kvůli nakládání s odpadem, ale s jistotou to nevím. Jistá věc je jediná - otrok se šroubovákem je nejlevnějším řešením.
Som skoro lajk, ale základy som pochopil, veľmi dobre to vysvetľuješ. Mám napozerané veľa videí o opravách, ale nikto to takto pre začiatočníka nevysvetľuje, len ty, . Aj keď si to musím pozrieť znovz a znova a zapísať tie tvoje výkresy, tak mi to dosť pomôže .Aj som poslal niečo na kávu.
Ahoj. Mockrat dekuju😊Jsem rad, ze je to srozumitelny a pomaha to lidem pochopit a venovat se spinanym zdrojum😊
Ahoj mam otazku do spinaneho zdroja potrubujem vymenit optoclen moze tam dat PC 817 alebo co by tam pasoval dik.
Tezko rict, zalezi na parametrech puvodniho OC. Pokud souhlasi, nebo upravis obvod zpetne vazby tak, aby vyhovoval pro tento OC, tak jo💁🏻♂️😊V podstate pokud nevis, jaky tam byl, muzes to vyzkouset a merit vystup. Muze se stat, ze vystup nekam lehce ujede, muze se stat, ze ne, muze se stat, ze se OC prorazi, muze se stat, ze se tranzistor v OC nezavre a vystup vystoupa do nebes (jako by zpetna vazba nebyla). Tezko rict takhle z hlavy💁🏻♂️Dost pravdepodobne se ale nestane nic extra, max. to lehce ujede na vystupu🤔
Tak jak to popisuješ, zdroj typu blokující měnič nefunguje.
Zkus se na problematiku podívat znovu důsledně z pohledu proudů a poznáš co se kdy dostane na sekundár transformátoru. Obvod s diodou a RC článkem paralelně k primáru rozhodně neslouží k tomu, aby se na kolektor tranzistoru nedostalo 600V, ale je nesmírně důležitý pro přenos energie přes transformátor. Hledej jak a kudy tečou proudy v cyklu, zakresli si i diodu na sekundáru, je pekelně důležitá, a ona ti otevře uzavřené tajemství... 🙂
Vzhledem k tomu, ze existuje vypocet pro zatizeni tranzistoru s a bez tohoto obvodu, si celkem stojim za tim, ze slouzi k tomu, co rikam💁🏻♂️Pokud mas jinej nazor, napis sem konkretne, co myslis, rad se s Tebou o tom pobavim. Ja nemam uplne cas lustit nejaky hadanky, co kdo myslel tim, co napsal, diky😊
Elektronika je velká hádanka a nevyluští ji ten, kdo nemá čas.
Studuj.
Ono to přijde.
@@marekpospa1266tak informace od Marfyho jsou 1000x přínosnější než tvůj rádoby prechytračelý komentář že máme studovat a časem to přijde 😂
@@marekpospa1266 Psát někomu "studuj, ono to přijde" je víc než povýšenecké až neuctivé. I kdyby byla v jinak slušném videu, které dalo určitě hodně práce, nakrásně chyba ve výkladu, tak tento přístup vše dehonestuje. Příteli, lepší je se podělit o konkrétní informace ku prospěchu i ostatních než psát tohle.
Měl jsem za to, že transformátor může pracovat jen se střídavý proudem... jenže tady je před transformátorem usměrňovač a za ním tudíž stejnosměrný proud. Jak to mám teda chápat?
Díky za odpověď, super video
Ahoj. Ano, to mas pravdu, trafo skutecne muze pracovat jen se stridavym proudem. Ve spinanem zdroji dochazi (od vstupu po vystup) k usmerneni sitoveho napeti, kde je klasickej sinus 50Hz (idealne), dal se usmernene napeti opet rozstrida tranzistorem, tentokrat na hodnoty vyssich desitek kHz, prochazi trafem a za trafem se opet usmerni a vyhladi vystupni diodou a kondenzatorem😊
@@marphymarphy v čase 4:40 si řekl, že za switchem už vzniká pwm tvořený switchem (tranzistorama). Pokud je teda za switchem opět AC, tak to znamená, že část pwm je pod hranicí 0V, abychom mohli tvrdit, že se jedná skutečně o AC?
Něco jsem hledal a dočetl jsem se něco o pulsujícím stejnosměrném napětí, na kterém může transformátor fungovat taky. Není to právě tento případ? Dokonce tam někdo tvrdí, že se to využívá právě u těchto spínaných zdrojů.
Učím se na závěrečné zkoušky a jedna z otázek jsou spínané zdroje, tak tam nechci říct nějakou nějakou blbost xD
Tady je odkaz na tu diskusi ohledně pulsujícího stejnosměrného napětí.
www.reddit.com/r/ElectricalEngineering/comments/t113re/what_happens_if_we_apply_a_pulsed_dc_to_a/?
Sry, kdyby vedel, ze to mas ke zkouskam, odpovedel bych trochu presneji😅Ten tranzistor na trafo privadi v podstate pwm - Ma pouze dva stavy - on a off. Tim privadi napeti na trafo. Jenze trafo jsou jen dve civky na jadru. Tim, jak se tranzistor sepne, privede napeti na primarni civku, zde se naindukuje elmag pole, pote, co tranzistor prepne na off, elmag pole zkolabuje a nasledne vytvori el proud opacnym smerem - tim na trafu vznika "kostkaty" AC. Poslu Ti sem odkaz na video, kde je to hezky popsany😊
ruclips.net/video/cK5WLMFSGnw/видео.html
@@dominikbaricak9589 ano ano, pulsující stejnosměrné napětí - kdesi jsem vyčetl, že pan Tesla dělal své pokusy hlavně s pulsujícím stejnosměrným napětím - kdo to dělá se střídavým tak nedojde ke stejným výsledkům jako Tesla.
Super
Dekuju😊
1. Topologie zdrojů jsou různé, nejen flyback. A vyskytují se poměrně běžně, například v pračkách, myčkách a podobných věcech bývá step-down, protože tam není třeba izolace od sítě, u větších příkonů zase bývají jiné architektury, záleží na konkrétním zařízení. Flybacky se obecně používají pro zařízení s malým příkonem, kde je potřeba izolovat sekundární stranu.
2. Zpětná vazba je u jednoduchých flybacků typicky dvoustavová a toliko blokuje primární stranu při nárůstu napětí na sekundáru. Dvoustavovost se projevuje zvlněním výstupu minimálně o hysterezi detekce napětí na sekundární straně. Při nedostatečně zatíženém zdroji se do výstupního filtru vřítí energie jednoho pulzu (méně primární strana dát neumí), která nemá kam dále jít, tudíž je zvlnění poněkud vyšší. Lineární optočleny obvykle nejsou příliš lineární, existují částečně lineární typy, jejichž cena je nemalá.
3. Rozepnutí primární strany se iniciuje nárůstem proudu primárem transformátoru. Na indukčnosti napětí předbíhá proud, takže nárůst proudu přichází se zpožděním a současně indikuje, sycení jádra transformátoru. To v kombinaci poskytuje částečné časování řídícím obvodům zdroje. Po rozepnutí indukce v cívce udržuje původní proud, jelikož tranzistor je rozepnutý, visí cívka do vysoké impedance, tudíž se na ní indukuje velice velké napětí. Teoreticky vzato, v ideálním případě dojde v cívce k indukci rozpojením, no a proud tekoucí do ideálního rozpojení znamená nekonečně velké napětí, takže těch 325V je blbost, pokud by zemřel snubber (toto už je sedmý název, který ten system za dobu mého života dostal, děs), byly by tam řádově vyšší jednotky kV, takže destrukce toho tranzistoru by byla okamžitá. Opětovné sepnutí se dělá timeoutem (typicky nějaký časovací kondenzátor) a blokuje jej právě zpětná vazba.
4. Spínat jde na kladné i záporné straně a dokonce i na obou stranách současně. Každé z těch řešení má určité výhody a nevýhody, u malých flybacků se obvykle spíná v záporné straně, protože N-MOSFETy mívají typicky menší Rds a ono se s nimi v záporné straně snáz zachází.
5. Napěťová zpětná vazba se testuje jako celek. Na sekundární stranu se přivede napětí z laboratorního zdroje, toto se postupně zvyšuje a hledá se reakce optočlenu. Pokud nenastane, hledá se od optočlenu, protože je to nejsnadnější.
6. Užití pojmu PWM v této souvislosti mi nepřipadá adekvátní. Asi nějaký populární pojem, na neadekvátních místech s tím šermuje spousta lidí, asi si na to budu muset zvyknout.
Ahoj Niki. Diky za doplneni 🙂
Zpětná vazba zde asi není pro pochopení laiky nejlépe použitý pojem, zpětná vazba je, co se elektroniky týče, primárně kladná nebo záporná a týká se (primárně) tranzistorů ( OZ a pod) a je přesně definovaná, kdo má vzdělání v elektronice, měl by se orientovat, kutil se v tom často ztrácí (nedivím se, jakmile se pomixuje ZSV a KSV s regulací- kdy se tyto pojmy často zaměňují - někdy to jde ale jindy ne, tak je to hezký gulášek) ... , takže je lépe možná použít pojem regulační smyčka - u PWM zdrojů jde o regulaci a ta je obecně několika typů ( extremální, lineární , integrační, derivační, dopředná, zpětná...) a zde u síťových spínaných zdrojů jde o regulaci na danou hodnotu. PWM je adekvátní pojem, jelikož se týká elementární funkce řízení energie ze vstupu na výstup zdroje a ta je krásně popsaná ve videu. Další kategorií jsou např. zdroje nazvané step UP, Step Down, případně mixované, kdy je řídící obvod schopen pracovat v několika režimech - Ty se používají často v zařízeních napájených z akumulátorů a kombinují výhody PWM a PFM
Ostatně, někdy i autor zapojení(konstruktér) po čase, když se objeví zádrhel, často pracně vzpomíná a hledá důvody, proč tam ten odpůrek (kondík, cívka) je a pokud nemá pečlivě vedenou historii tak to dá práci... U oprav obecně je někdy hlubší teorie víc ke škodě než k užitku. Protože často osciloskopem nic člověk nezměří, na analogový logger nebo dost rychlý paměťák nemá leckterý servis ( ohledně na zdroje to je nerentabilní) a dokonce to , že je dioda nebo bipolár staticky OK, nic neznamená, takže u zdrojů, když něco není měřitelně KO, vyměnit rychlé diody, a následně trafo (Pokud teda není možnost změřit indukci vinutí a při hrubě odlišných hodnotách ho ihned nepotvrdit. A pak jsou ještě "chuťovky" jako prasklý tišťák tak nebo tam že není vidět, "uvibrované" nožky, které ale staticky multimetrem změříte jako perfektní .
PWM pojem je zde zcela na místě, horší je nadměrné používání termínů a hodnot, které laikovi nic neřeknou a zbytečně ho zmatou (např RDS- dynamický spínací odpor, v minulosti toliko glorifikované h21e (proudový zesilovací součinitel) i když to je důležité pouze pro některé aplikace (např. použití tranzistoru jako zesilovače v akustických aplikacích) , a jinde skoro vůbec nehraje roli, nebo třeba šum tranzistoru je daleko důležitější).
To videjko je suprovní, perfektně názorné a nezanášel bych do toho "vyšší dívčí" ... to obecně laiky pouze zavede na scestí a poplete.
Ahoj.
Propojení primáru a sekundáru bezpečnostním(!) kondenzátorem malé kapacity má za úkol odstranit vf rušení. Jestli tomu tak je jsem nezkoumal, ale narazil jsem v jednom zapojení na problém, že na sekundáru se dá naměřit i běžným voltmetrem proti zemi (nulový kolík) AC napětí 90 V. A ono mi to blblo. Je to sice napětí velice měkké, ale citlivé osoby ho mohou zaregistrovat jako takové píchání na kůži. Někdo to řeší tak, že ten kondík vyhodí.
Ahoj Jirko. Moc dekuju za osvetleni toho kondiku😊👏🏻A ten "bezpecnostni" je nejak znacenej nebo nejaka spesl kategorie, nebo je to proste beznej keramickej kondik?
@@marphymarphy Jsou to kondenzátory, které jsou zařazeny do bezpečnostních tříd. Jsou na ně kladeny vyšší nároky protože tady existují různá nebezpečí při jejich proražení. Zadej do vyhledávače - kondenzátory bezpečnostní třída.
Perfektné video, rovnako dobré, ako aj ostatné. Uvítal by som video aj na invertorovú časť zdroja z monitora. O tom sa neviem dopátrať žiadneho videa. Je to možné ? Veľmi by ma to potešilo.
Dekuju. Pokusim se neco natocit, az tu budu neco mit😊
Dobré aj pre laikov 👍
To jsem se snazil, aby to bylo co nejjednoduzsi a pochopitelny. Diky😊
Perfektní vysvětlující video, jen dotaz, není náhodu tuha v tužce vodivá? :-)
Dekuju😊Prej jo, nemeril sem to🤷🏻♂️😂
je a pomerne dobre vodiva (jednotky ohm), je to grafit teda uhlik
Safra tak bych chtěl videt diagnostiku konzolového zdroje ps3,ps4 porad se v tom vrtam
Tam to nebude tak odlisny, neni tam moc co vymejslet. Nikdy sem to nevidel, ale nejspis tam bude vic vystupu a bude to zbytecne chytry, ale zaklad zustava vzdy stejnej😊
Super video. Koukám ale do mého zdroje, a já mám výstupy z VCC vinutí trafa na straně primáru. Nevím kde fyzicky to vinutí je umístěné, ale někdy to může být trochu zavádějící.
Joo, ono samozrejme, pokud je tech vystupu vic, jsou nejaky na jedne strane, nejaky na druhy :-) To uz si musi kazdej dohledat, nejde udelat uplne 100% univerzalni navod. Ja ted uplne nvm, kde sem rikal / kreslil, ze to je na nejaky urcity strane, ale pokud to bylo v nakresu, bylo to spis pro lepsi predstavu :-)
@@marphymarphy VCC vinutí má nakresleno na sekundáru, stejně tak na tom ukázkovém zdroji máš vývody na sekundáru. Do komentářů hodně píší, že jsou laici, takže to bylo myšleno spíš pro ně. Výstup toho vinutí může být klidně na druhé straně. Sekundár není pravidlem. Jinak souhlasím s tím, že univerzální návod neexistuje.👍
👍👋
Ahoj. Stalo sa ti ze odislo trafo na spinanom zdroji?
Ahoj. Osobne sem se s tim nikdy nesetkal😊
Ahoj jaký součástky a čím vybíjet ? Aby mě to nekoplo a třeba i nepopravilo 😂
Ahoj. Mam na to nekolik videi a upozornuji na to v kazdym videu, kde se hrabu ve spinanym zdroji😊💁🏻♂️Musis zkontrolovat a pripadne vybit hl. filtracni kondenzatory. Cim, najdes ve stryyyymu s nazvem "Stavime vybijec kondenzatoru"😊
@@marphymarphy jo děkuji já právě jen vím ty konzelnátory a co mě zajima se kouknu a děkuji za odpověd samořejmě kouknu jak udělat ten vybýječ to jsem pravě vyděl u tebe a nevedel jsem jak ho udelat
Ahoj opravdu tam může být 330v dýl než nula? Když se zamyslím nebylo by to na škodu? Nebyl by největší výkon když by bylo 330v stejnej čas jako nula? Narážím tím na efektivní hodnotu střídavého signálu.
Ahoj. Muze mi, prosim, poslat cas videa, na ktery reagujes? Ja uz fakt nvm, co v tom videu rikam a musel bych na to hodinu koukat😅
No, tak najvätší výkon by bol pri striede temer 100%
@tomasjanik6540 efektivni hodnota je podle trafa a frekvence pwm ne jen podle duty cycle, takze pokud se primár trafa pomalu vybíjí (demagnetizuje) tak musi vyrobce pouzit pomalejsi frekvenci aby na sekundáru lezlo plus i minus stejnou dobu (duty cycle 50%) efektivita zdroje je teda rozdil vstupnich watu oproti vystupnim watum. kdyz zdroj malo zatizis nebo moc jsou na to grafy u znackovejch vyrobcu nebo si ho muzes sam spocitat pri stálé zátěži pomoci watmetru a kalibrovanym merenim na vystupu. u nekterych atx zdrojů je obvod pro rizeni efektivity, power factor correction (PFC)
@@MikulasLevy-kc7ipbohuzel trafo potrebuje sinus, kdyz bude primár trafa sepnutý stále tak nam prestane pumpovat magneticke pole a tim nemuze dojit k indukci do sekundarnich vinutí 50% duty cycle (střída) je nejefektivnejsi jak pro indukci tak pro usmerneni a filtraci
I když jsem profík tak je dobrý
Tak super, diky :-)
Říkali jsme termistor té součástce.
class y alebo este lepsie x sa medzi primarom a sekundarom dava na znizenie elektromagnetickeho rusenia. zozerie prudy ktore by sa inak dostali spat do siete
Ten tranzistor prosím vyberte, aký typ tam býva?, a zmerajte. Je tam klasický alebo mosfet?
Je tam mosfet. Vetsinou Vds>650V a par Amper podle vykonu zdroje.
Škoda za tu tužku která je nečitelná, velký papír malí schéma, škoda? 🤔 7:12
Ahoj. Neni to uplne vyrazny jako lihovka, kterou ted pouzivam, ale uplne necitelny to taky neni. Pokud to vidis fakt blbe, zkus si pohrat s kontrastem, protoze ja to vidim celkem ok🤔
Nemám zájem ti dávat radu a nechci ti odradit sledovatelnost, rád se dívám co mohu dodrého se přiučit od Vás dříve narození 🙂 al přiznej že tužku dolaďovat kontrastem na mobilu je?? Murphyho zákony. 🤫🤫
No, tak on tvrdí, že na výstupe je PWM modulovaných 330V -akosi opomína trafo za spínacími tranzistormi. Takže na výstupe trafa bude trebárs pulzných 20V, ale rozhodne nie 330V (a mimochodom, amplitúda v sieti je 320V a nie 330V). A z tých 20V max sa vygeneruje priemer 12V. Neznášam tak hrubé nepresnosti
Ale ináč, slušne vysvetlené detaily, takže v globále palec nahor
Ahoj Mikulasi. Bohuzel si neuvedl cas, kde tvrdim, co pises, takze neumim zhodnotit, zda si me spatne pochopil, nebo sem se prerek, nebo sem to proste rekl blbe🤷🏻♂️Co se tyce Umax, tak v zasuvce 230V je Umax 325V. Nicmene, dlouho sem nevidel zasuvku, kde by bylo presne 230V, vetsinou je tam dost pres, takze Umax 330V neni zas tak mimo💁🏻♂️😊Ja mam treba v zasuvce skoro 240V, bo sem hned za trafem.
Najčastejšie býva bez kapacity ten malý elit v napájani toho driveru , pripadne bývaju rezistory zo zvetšenou hodnotou v napajani toho driveru.
@@heno_3098 každý z nás má svoju terminologiu , a píšem to tak všeobecne , lebo za 1. neviem pozicie daných sučiastok a za 2. to opisujem ako sučiastky ktore kam patria.
@@heno_3098 za 1. Nie som egoista , za 2. už nebudem písať ani komentovať , prajem pekný deň.