JÁCHYMOV - 🇨🇿⚒️KRAJINA ČESKOSLOVENSKÝCH GULAGŮ...
HTML-код
- Опубликовано: 5 июл 2023
- Po roce 1945 potřeboval SSSR životně nutně zahájit těžbu uranové rudy potřebné k vlastnímu nukleárnímu programu. Jenže na svém území neměl k dispozici vhodné ložisko. To leželo na území ČSR - v Jáchymově. Po roce 1948 se zdejší krajina stala soustředěním táborů nucené práce využívající otrocké pracovní nasazení zejména politicky nepohodlných osob....
00:30 Moskva potřebuje uran!
05:57 Budují se tábory
11:50 Podmínky v lágrech
16:56 Rudá věž smrti
20:46 Dnešní situace
Děkuji za velmi pěknou informativní reportáž no muselo to být strašný když se člověk nad tím zamýšlí. Velmi velmi velký respect pro politické vězně a všem neoprávněné odsouzené ještě jednou díky 👍💯
Moc díky :) /Filip/
Super, díky, paráda jako vždy 😊
Díky!! /Filip/
Moc Vám děkuji za tenhle váš dokument. Tyhle věci se musí připomínat, aby se nikdy nezapomnělo. Můj strýček byl v r. 1950 odsouzen ve vykonstruovaném procesu, společně s dalšími 23 nevinnými lidmi. On odsouzen jako mladistvý na 16 let a poslán právě těžit uran v Jáchymově, v dole Svornost. Vrátil se s podlomeným zdravím, zbaven občanských práv. O tom procesu byl také natočen film - ATA (2021).
A to jsou furt lidi, kteří budou tvrdit jak to za bolše bylo vlastně fajn. /Filip/
Temná historie našeho státu by neměla být zapomenuta
To rozhodně ne. Snažím se proto některá temná zákoutí odhalovat. /Filip/
@@valcast
my taky, fakty - Náklady na těžbu jednoho kilogramu uranu v roce 1952 činily 855,- Kčs, v roce 1958 jen 326,- Kčs. V tomto časovém úseku nastala situace, kdy SSSR platil za uranovou rudu podstatně vyšší cenu, než bylo ve světě obvyklé. V roce 1953 se cena uranové rudy ve světě pohybovala mezi 5-10 dolary za kilogram (36-72 Kčs nové měny), a cena koncentrátu mezi 20-30 dolary (144-216 Kčs). Sovětský svaz ale za kilogram rudy platil 710,40,- Kčs a za koncentrát dokonce 2296,70,- Kčs. V roce 1958 platil SSSR za rudu i koncentrát dvakrát vyšší cenu, než bylo ve světě obvyklé. Proto bylo ze strany SSSR nutné učinit opatření, aby byl tento nevýhodný obchod změněn. Proto se v dalším období setkáváme s tzv. pevnými cenami pro danou pětiletku.5 V letech 1959-1967 již platil SSSR za náš uran pevnou cenu 135,- Kčs za kilogram. Tato cena byla určena na pět let dopředu, záleželo čistě na efektivitě těžby, zda bude vývoz do SSSR ziskový nebo ztrátový
@@valcast Po svržení bomb na Hirošimu a na Nagasaki v srpnu 1945 se Sovětský svaz cítil ohrožen v pozici vítěze války, neboť nevlastní „absolutní zbraň“. Výrobě atomové zbraně podřídil SSSR veškeré úsilí (koncem roku 1948 disponoval Sovětský svaz 1000 tunami uranu, což bylo v této době odpovídající množství pro výrobu atomové zbraně; první sovětská atomová bomba vybuchla u Semipalatinska 29. srpna 1949. „Absolutní zbraň“ v amerických rukou donutila Stalina, aby přehodnotil nejen zahraniční, ale i vnitřní politiku. Ze strany SSSR byla vyvíjena maximální snaha dostihnout vojensky USA a po té je i předstihnout. Stalin v prvé fázi závodu ve zbrojení neměl žádný jiný zdroj uranu, nežli československý jáchymovský uran, což velmi podstatně ovlivnilo sovětský atomový projekt. V Jáchymově se nacházelo jediné otevřené uranové ložisko v utvářející se sféře sovětského mocenského vlivu. V přehodnocení sovětské politiky si i Československo našlo své místo. Po roce 1945 vzniká na území republiky odvětví uranového průmyslu. Dne 23. listopadu 1945 byla podepsána „Dohoda mezi vládou Svazu Sovětských Socialistických republik a vládou Československé republiky o rozšíření těžby rud a koncentrátů v Československu, obsahujících radium a jiné radioaktivní prvky, jakož i o jejich dodávkách do Svazu Sovětských Socialistických Republik“. Tuto dohodu podepsal ministr zahraničního obchodu (národní socialista) Hubert Ripka a za SSSR náměstek ministra zahraničního obchodu Ivan Bakulin. Hodnocení této dohody je dosti problematické a ještě dnes nejednou záměrně zkreslované. O komplikovanosti hodnocení svědčí dvě níže uvedené citace: „Byla to smlouva pro ČSR tak výhodná, že by se v dějinách mezistátních dohod sotva našla obdobná.“1 Co to prakticky znamenalo? Do roku 1959 tedy SSSR hradil veškeré náklady na produkci našeho uranu, a to včetně investičních nákladů, nákladů na občanskou vybavenost, byty, závodní stravování a další nevýrobní náklady. A geologický průzkum v Československu ze sta procent plně hradil do roku 1960 (z padesáti procent do roku 1980). K tomu Československo ještě dostávalo nejprve patnáct, později deset procent zisku. 1 Kol.: 30 let československého uranového průmyslu. Úvodní slovo Arnošta Schindlera vládního zmocněnce pro ČSUP, , Praha 1975, s.1. STUDIE | 21 Sovětský svaz nám na patnáct let poskytl bezúročnou půjčku, kterou jsme spláceli uranovou rudou. Otázkou zůstává určení ceny rudy. Další názor na podepsanou smlouvu: „[…] udělala z ČSR banánovou republiku, protože po celou dobu, až do roku 1990, se v podstatě za nevýhodných podmínek odvážel - neřeknu prodával - odvážel veškerý uran do SSSR.“2 Fakticky smlouva pro odvětví uranového průmyslu znamenala: Již před únorem 1948 bylo znárodněno jakékoliv podnikání v tomto odvětví; Československo se dobrovolně vzdalo možnosti volně disponovat s částí svého nerostného bohatství ve prospěch SSSR; dohoda se týkala i nalezišť do této doby neobjevených.3 Historii těžby, respektive produkci uranové rudy, můžeme rozčlenit na určité časové úseky:4 V letech 1945-1951 byla uranová ruda produkována bez ohledu na cenu a lidské síly - za každou cenu. Z pohledu potřeby uranu pro výrobu sovětské atomové bomby se jedná o zcela pochopitelnou věc. V této době byly sovětskou stranou hrazeny veškeré náklady na těžbu, včetně mimovýrobních nákladů (výstavba zázemí pracovníků Jáchymovských dolů n. p. (JD), infrastruktura, platy...). Mimo toho mělo Československo ještě od roku 1949 garantován zisk osmnácti, později patnácti procent. V roce 1949 činily náklady na těžbu jednoho kilogramu uranu 1993,- Kčs. Na druhou stranu je pravda, že do roku 1949 platil SSSR za uran, kdy chtěl a kolik chtěl. K 16. září 1946 bylo zaplaceno 5 milionů Kčs a ze SSSR dodáno zařízení za 2,5 milionu Kčs. Podnik JD pracoval na úvěr. Dá se ale s jistotou tvrdit, že v tomto období šlo o nejvýhodnější vývoz uranu do SSSR. V této době tam bylo vyvezeno pouhé jedno procento uranu, z celkového množství, které odešlo tímto směrem do roku 1991. V rozmezí let 1952-1959 platil SSSR pouze náklady na těžbu, a zisk byl snížen na deset procent. Na konci tohoto období nabídka uranové rudy převyšovala poptávku. SSSR měl již dostatečnou zásobu uranu a jeho zájem o další těžbu opadal. Náklady na těžbu jednoho kilogramu uranu v roce 1952 činily 855,- Kčs, v roce 1958 jen 326,- Kčs. V tomto časovém úseku nastala situace, kdy SSSR platil za uranovou rudu podstatně vyšší cenu, než bylo ve světě obvyklé. V roce 1953 se cena uranové rudy ve světě pohybovala mezi 5-10 dolary za kilogram (36-72 Kčs nové měny), a cena koncentrátu mezi 20-30 dolary (144-216 Kčs). Sovětský svaz ale za kilogram rudy platil 710,40,- Kčs a za koncentrát dokonce 2296,70,- Kčs. V roce 1958 platil SSSR za rudu i koncentrát dvakrát vyšší cenu, než bylo ve světě obvyklé. Proto bylo ze strany SSSR nutné učinit opatření, aby byl tento nevýhodný obchod změněn. Proto se v dalším období setkáváme s tzv. pevnými cenami pro danou pětiletku.5 V letech 1959-1967 již platil SSSR za náš uran pevnou cenu 135,- Kčs za kilogram. Tato cena byla určena na pět let dopředu, záleželo čistě na efektivitě těžby, zda bude vývoz do SSSR ziskový nebo ztrátový. 2 „Uran v českých dějinách“, expozice. Hornické muzeum Příbram, Pobočka Památník Vojna, 3 ÚDV-225/VvK-95. TOMEK, Prokop: Československý uran 1945-1989. ÚDV, Praha 1999, s. 41. 4 Níže uvedená část vychází z podkladů spisu ÚDV-225/VvK-95. 5 JANČÍK, Drahomír: Vývoz československého uranu do Sovětského svazu v letech 1946-1959. Acta Oeconomica Pragensia, roč. 15, č. 7, Praha 2007, s. 203-207. 22 | STUDIE V letech 1961-1965 byla těžba ztrátová a 3 miliardy Kčs byly hrazeny ze státního rozpočtu. V roce 1960 bylo dosaženo nejvyšší těžby; do SSSR se celkem vyvezlo 3037 tun uranu. V období 1967-1989 převyšovala výrobní cena daleko cenu, za kterou by byl SSSR ochoten uran nakupovat. Těžba byla dotována ze státního rozpočtu. V roce 1979 činila dotace na kilogram uranu 932,- Kčs + náklady na geologický průzkum + náklady na bytovou výstavbu + náklady na infrastrukturu, atd. Státní dotace za období 1965-1989 činily celkem 38,5 miliardy Kčs (jen za rok 1989 1,705 miliardy Kčs). V souvislosti se ztrátovostí vývozu uranu do SSSR je však v rámci objektivity třeba zmínit, že ze Sovětského svazu do Československa putovaly vybrané komodity pod světovou cenou (např. ropa). Co se ekonomické rentability těžby uranové rudy týká, je třeba zmínit stále se objevující spekulace typu:
„Zájem o československou uranovou rudu projevily po válce i Spojené státy a nabízely za něj náhradu rovnající se mnohonásobku československého státního rozpočtu. Teoreticky by obyvatelé tehdejší Československé republiky nemuseli po několik let platit žádné daně. Rovněž kompletní náklady na celkovou exploataci tohoto tehdy vzácného a nebezpečného kovu nabízely USA hradit v plné výši. […]6 V tomto případě jde však spíše o zbožné přání. Spojené státy totiž nakupovaly po konci války kilogram uranové rudy za 5-10 dolarů a za 20-30 dolarů kilogram koncentrátu; tyto ceny se více méně držely až do začátku sedmdesátých let 20. století. V této době neexistovaly žádné světové ceny, které by alespoň orientačně určovaly cenu uranu. Byla pouze zcela jasně vymezená pravidla, za kterých USA, respektive SSSR, nakupovaly uranovou rudu. Tato pravidla byla obsažena ve „Smlouvě“ respektive „Dohodě“. Výše uvedená „Dohoda“ mezi Sovětským svazem a Československem se velmi podobala britsko-americké smlouvě s Kongem (uhrazení nákladů na těžbu + zisk). Není logického zdůvodnění, které by vysvětlovalo, proč by hypoteticky USA platily mnohem vyšší částky za československý (jáchymovský) uran, který nebyl, a to si přiznejme, nejkvalitnější. Připusťme, že by USA kupovaly náš uran z důvodu, aby se nedostal do rukou SSSR, ale co ostatní naleziště ve „východním bloku“? A tak by se dalo pokračovat... Zbohatnout na produkci uranové rudy v námi sledované době se nedalo. Bezpochyby nejlepším řeším by bylo ponechat toto nerostné bohatství dalším generacím
A čo ta dnešna hystoria ?????? Ktora je 100 tisic krat horšia kde banda lotrov rozkrada rozpredava aš už teraz nemame nič !!!!!!! Zlaty komunizmus
@@nillonil8276 pro vás je horší krádež než vražda??? Takže jste další neúspěšný komunista
Perfektně zpracované 👌
Můj děda tam byl a raději si ani nechci představit co se tam skutečně dělo. Prakticky nic jsem se od něj nedozvěděl, protože o tom nikdy nechtěl mluvit.
Což není divný... /Filip/
Čím dál lepší!:)děkuji!
Tak zrovna tohle je řemeslně úplně blbě jako. :D Ale díky :) /Filip/
@@valcast já myslel to tema:)a nezdálo se mě to úplně blbě!:)to bych se malinko hadal;)
Ale jo, téma dobrý. Jsou tam zbytečně dlouhý pauzy.../Filip/
Ďakujeme
Kolega v bývalé práci opakovaně říkal: "Dobře bude, až budou dvě vrstvy. Komunisti a pálené vápno."
Au. :D/Filip/
Valcast Pane,vy ste, nejaký múdry vojak, keď viete o histórii všetko!Moju mamu neznasilnili Rusi a takisto aj maminu babku Júliu! Nikto ju neznásilnil!Chodila na brigádu ako 15- ročná a neznasilnili ju komunisti!Moja babka,utekala zo svojho mesta Turany nad Ondavou,boli evakuovaní do Svini!A museli sa chovať,nie ako Ukrajinci na Slovensku!
Nemci,vypaľovanie Turany nad Ondavou!Z jedinej strany išli Nemci a z druhej strany išli Rusi!Neviem, odkiaľ máte, také informácie! Čo vám povedia z hora!A Česi počas druhej svetovej vojny, zabíjali Nemcov!Ak,je to pravda! Môžete, dať nejaký článok, ak je to pravda!Lebo si to môžem, zistiť aj inde!
Aj môj dedo bol ako politický väzeň v jachymove. A nikdy ani slovko neutrusil co sa tam dialo.
Se moc nedivím... /Filip/
"alespoň zatím" - to bylo výstižný... Je děsivý co se dneska vrací za názory.
No přesně! /Filip/
přesně političtí vězni 2023 ,lidé jsou tu souzeni za své názory ,diktatura cenzuruje, špicluje jako za komárů
neboj fašistická cenzura je smázne , že válcaste ? v usa gulagy pracovní lágry jsou stále , usa je ta země která dodnes mučí lidi,
muj otec pracoval jako mistr odstřelu na dolu Svornost a poté Eduard tam už byli vězni
Ano,to je dost dobře možné. /Filip/
👍👌✌️
❤
Nejvyšší průměrný stav pracovníků v jáchymovských dolech byl dosažen v roce 1955 na úrovni 46 351 osob, z toho 9 214 odsouzených. (19,9 %). Maximální počet odsouzených, nasazených při těžbě uranu, činil 13 821 osob v roce 1953 (34,3 % z celkového stavu zaměstnanců).
@@petrpaclt9438 Viz. moje delší poznámky nahoře. Jenže z těch odsouzených zdaleka ne všichni byli političtí. Jak jsem uvedl, v hospodách během sedmdesátých let základní vojenské služby jsem potkal řadu havířů, kterým skončil dlouhodobý trest za závažné trestné činy ještě z doby I. republiky, dále tam byli odsouzení příslušníci SS, gestapa, kolaboranti s nacisty a mnozí civilní zaměstnanci kvůli vysokým výdělkům.
Jako vojáci ZVS jsme bydleli 10 let po zrušení lágrů v jejich budovách, které byly zbourány až někdy v průběhu osmdesátých a devadesátých let minulého století.
K podmínkám ubytování a stravování včetně hygienických podmínek. Každý velitel tábora byl hodnocen za plnění plánu, pokud by vězňům netopil, nenechal je po šichtě vysprchovat a vyspat, pořádně je nenakrmil, brzo by mu onemocněli a jeho by z trestu přeřadili na ještě horší místo.
Samozřejmě, že podmínky tam nebyly jako v dnešních věznicích - ozdravovnách. To ani za nás vojáků ZVS nebyl pobyt v Krušných horách 800 metrů nad mořem žádná procházka růžovým sadem, zejména v zimě.
A poslouchal jste to pořádně? Tam se totiž říká, že mezi odsoiuzenými bylo množství vězňů z kriminálních nebo retribučních procesů... /Filip/
Prací ke svobodě=Arbeit macht Frei, náhoda, nemyslím si.
Strašný. /Filip/
Do 40. let byly na světě jen dve známá ložiska uranu. V Československu a Belgickém Kongu.
No..tak o tom Kongu jsem věděl taky. Tam to nějak putovalo do Německa během války. Myslím tedy, pokud se nepletu. /Filip/
@@valcast Němci toho docel dost nasáli i od nás.
@@Jirka_Globus To taky. /Filip/
Bratrství je myslím uložiště jaderneho odpadu ujv řež a Rovnost je stale aktivní jako Svornost ale jen na čerpání radonové vody
Nevím jestli přímo pro ÚJV, ale je tady. /Filip/
Pan Havel nám přinvsl svobodu, tak už se to nebude opakovat.
.
Komunisty jsme po roce 1989 měli soudit a věšet, stejně jako nacisty v Norimberku. Tyto dvě ideologie jsou totiž velice podobné.
Ano, jsou stejně zhoubné. /Filip/
No veru dosť podobne Adlofino vraždil ✡ zabíjal Rómov a teplých a postihnutých .... tiež planoval vyhladiť Britov a SLOVANOV ....
To ze tretia risa sa nespravala kritikom zrovna najlepšie asi netreba pripomínať ..
Dnes sa v podstate deje to isté akurát násilie vystriedalo nalepkovanie a umlcovanie ....
Neplánuješ do budúcna natočiť nejaké video o Námořní základna v zátoce Guantánamo?
Já se chci zase pořádně věnovat druhé světové teď zase ;) /Filip/
@@valcast :👍
Bude plno zajímavých dílů z období WW2. /Filip/
lágr pro kolaboranty
Odsouzení v tzv. retribučním soudnictví zde byli též uvěznění. /Filip/
V roce 1945 nikdo přesně nevěděl, jak důležitá to bude surovina.
.
tam pracoval muj otec ,,,znám ty šachty velice dobře
A dá se ještě dostat úplně dovnitř?? /Filip/
přijde na to jak moc se bojíš ale dá se .....i legálně na Svornost dolu se dá .....Eduard je také přiztupný ale celá těžní jáma je zatopená ale volně přístupná ....ten pohled do utrob šachty je děsiví a epický ale je to dobře schované v lese nebyt tam mříž tak tam spadneš ....stačí říct ukážu @@valcast
V příští pětiletce, až budu mít čas :( /Filip/
ok@@valcast
"Prací ke svobodě".. Jak krásné heslo, asi jako "Arbeit mach frei..." Aneb když je 'osvoboditel' stejný jako bývalý okupant...
To je na tom vlastně ten největší paradox! /Filip/
presně, kdo je okupant, utvořili jsme důchodci takovou partu, že vždy poslední čtvrtek v měsíci chodíme na pivo. Jsme tam 4 bývalí strojníci a 3 inženýři, kteří byli v menežmentu Dukovan
2 z toho hodně jezdili po jaderkách. Byli například v Maďarsku, Slovensku, Francii, Anglii, Rusku, USA, Německu, Japonsku takže to jsou odborníci, kteří o tom něco vědí. Na pivu jsme samozřejmě taky probírali, koho nechat postavit pátý blok v Dukovanech.
Všichni se shodli na Rusku. Možná to ani nevíte, ale v Temelíně s firmou Westinghaus byly takový problémy, že to nemohli najet. Nechápeme, o jaké bezpečnosti politici stále mluví. Palivo v Dukovanech i Temelíně je ruské. Zkoušelo se jiné, ale nefungovalo to.
Ještě vám řeknu perličku. V roce 1984 jsem byl na tříměsíčním kurzu v Brně. V té době mělo Československo 10 krajů. V každým kraji měla být 1 jaderka a u Prahy se měla postavit jaderná kotelna, která měla vytápět část Prahy.
Čili v ČSSR 10 jaderek (nakonec jsou Dukovany, Temelín, Jaslovské Bohunice a Mochovce) - do pytle, kde ti komouši na to brali?
V Dukovanech jsou 4 bloky v Temelíně 2. Dneska se má postavit 1 blok a už 11let se řeší, kde na to vezmeme peníze. Jinak se mně líbí Orbán, ten se vyprdnul na Brusel a nechal v Pakši postavit elektrárnu Rusama, na souhlas EU se vyprdnul. Najetí a provoz absolutně bez problémů.
Běžte už s tím strašením Ruskem do Brusele!
Když ministr Karel Havlíček před pár dny oznámil, že dotazník k tendru na dostavbu Dukovan pošle i ruskému Rosatomu, strhla se nebývalá mela. Všichni věrní Bruselané vyrazili jako na povel a s divokým křikem na zteč. Že prý zrada!
Zvací dopis…. Nebo aspoň „ohrožení národní bezpečnosti”.
Tak se na to podívejme zblízka.
Jaderná elektrárna Dukovany byla postavena na základě smlouvy z roku 1970, mezi tehdejší ČSSR a SSSR. Z větší částí českými firmami, ale na sovětské technologii a podle sovětské dokumentace. Má 4 bloky. Základem každého z nich je tlakovodní reaktor tzv. Voroněžského typu. Dnes, po úpravách o výkonu 510 MW. Všechno to jede na ruské palivo. Stejně, jako v Temelíně. Ono totiž ideologicky motivované experimentování s palivem od Westinghausu, prováděné právě v Temelíně, jaksi „nedopadlo” a od r. 2009 se temelínští pokorně vrátili k původnímu dodavateli.
Takže 4 pětiny Dukovan (po dostavbě) na ruské technologii i palivu stejně pojedou dál, ale ta pátá, ta nově postavená, ta nesmí ani za nic… I kdyby čert na koze rajtoval! Není to, soudruzi Bruselští, poněkud na hlavu? Kde je to vaše „ohrožení naší bezpečnosti”?
Pro ty, kteří by snad namítli, že v dodávkách paliva, je nutné vysvětlit tzv. Palivový cyklus elektrárny: každý rok se v dukovanských reaktorech vymění jen 1/5 článků. Takže kompletní výměna (cyklus) trvá 5 let. Proto se také zásoby jaderného paliva navážejí jednou až dvakrát za desetiletí. Naráz. A pak si pěkně leží ve skladu. Na rozdíl od ropy a plynu, kde lze kohoutek utáhnout prakticky okamžitě, je „jaderně-palivové vydírání” z technických důvodů jaksi odložené o polovinu desetiletí. A to už mnohé vášně vychladnou….
O co ve skutečnosti jde, naznačil dnes Předseda bezpečnostního výboru Senátu a neúspěšný presidentský kandidát Pavel Fischer v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Ohrožení národní bezpečnosti ČR Rosatomem podle něj spočívá v tom, že „….by nás to zavazovalo na ní spolupracovat se státní firmou, jejíž členové vedení jsou na sankčním seznamu EU, který podepsala i Česká republika. Firmou, která má přímé napojení na Kreml. Dlouholetý šéf Rosatomu Sergej Kirijenko je dnes členem vedení administrativy prezidenta Vladimír Putina…”
Takže politika. Rusko je fuj, Západ naopak naše skvělá budoucnost. I kdyby nás to mělo stát kalhoty…. Cenovou výhodnost Rosatomu totiž přiznává i zmíněný Pavel Fischer. Ale odbývá ji pseudomorálním argumentem: „Kdybyste někoho přizvali jen kvůli snížení ceny jako stafáž, přestože dobře víte, že mu zakázku nedáte, tak by to bylo neuctivé a neférové.” No jedno oko nezůstalo suché.
Podobné diplomatické servítky si nebral lidovec Jan Bartošek, který ve Sněmovně na Havlíčka řval, že oslovení Rosatomu se rovná tzv. Zvacímu dopisu z r. 1968. Podíváme-li se, kdo křičí nejvíce, bude ještě jasněji.
Pirát Bartoš, TOPařka Pekarová, osvědčení „genossen” Jurečka s Bartoškem z KDU, progresivní socan Petříček… no a pak taky třeba Aňa Geislerová a s ní ti nejlepší z kultury. Všichni, kteří tu už léta dělají, co mohou, aby se náš národ a naše státnost rozpustila v úžasné, jednotné, multikulturní a liberální Evropě.
Spolupráce s Ruskem? To by tak hrálo! S Rusem přece mohou jednat jen někteří, vybraní příslušníci velkých států. Kdysi se také říkalo „herrenvolk”. Kteří to jednak umí, a druhak k tomu mají morální oprávnění. Jako třeba kancléřka Merkelová, která jezdí za Putinem častěji, než běžný Čech na chatu. Nejen že bychom je případným vlastním jednáním s Rusem podrazili, ale mohli bychom také mimoděk šlápnout do osvědčeného obchodního modelu - Čech za 10 vyrobí a Němec to za 20 Rusovi prodá…
Dalším důvodem rozhořčení je sama povaha zakázky. Jaderná elektrárna… Něco tak hnusně, machisticko-technicko-předpotopního. V době obnovitelných zdrojů. K čemu, když „elektřina je přece v zásuvce a na tu televizi se můžete dívat i při svíčkách”, jak svého času řekla jedna z ikon zelené politiky. Navíc, jak části inteligentnějších propagátorů Green dealu začíná docházet, by se tak Češi mohli na poslední chvíli vyvléknout z oprátky plánované chudoby, blackoutů a všeobecné bídy, kterou pro nás připravují.
Budiž tedy Karlu Havlíčkovi veliký dík. Svým činem, možná nevědomky, velice projasnil českou politickou scénu. Příslušníci obou soupeřících týmů, globalistů i národovců se jako na povel rozeběhli na svou stranu hřiště a shromáždili okolo svých praporů. Agenti cizích zájmů a slouhové nadnárodního řízení pod „protiruským” praporem Bruselským a vlastenci okolo své zástavy národních zájmů. Že je slyšet, bohužel, jen ty první, to je dáno “špecifickou” povahou našich médií.
A ještě jedna pikantnost o našich uvědomělých Bruselistech. Jak jste možná z náznaků v médiích pochopili, tak tou mírně protěžovanou firmou, z portfolia možných budovatelů dostavby Dukovan, je francouzská EDF group. Ovšem málo se ví, že před třemi lety navázala velmi úzkou spolupráci s Rosatomem. Takže by případná technologie do Dukovan mohla být zase ruská. Ale pasírovaná přes Francouze a tudíž Západní, úžasná… a dvakrát dražší. Ale to nikomu nevadí. Je to Západ. Mrzký peníz nějaká Geislerová neřeší. A ze Západu k nám přece přichází jen samé dobré věci.
Gender, neziskovky, korektnost, multikulti, svatby homosexuálů, Mee too, Black lives matter… Zkrátka pokrok.
Ještě jednou dík, Karle Havlíčku, že zase vidíme, kdo je kdo.
Pepa Valach ...
Ufff.. a šlo by se nějak držet tématu...? /Filip/
@@valcast
Samozřejmě, období využívání vězeňské práce k produkci uranu lze rozdělit do dvou časových úseků: od vzniku pracovních táborů při uranových dolech do 1. června 1961 (zrušení posledního táboru na Jáchymovsku Rovnosti, respektive Vojny) a od 2. června 1961 do 31. prosince 1986. Ve druhém období se uranová ruda pomocí trestanců produkovala jen na Příbramsku, přičemž se již téměř nevyskytovali političtí vězni.
Nacházeli se zde odsouzení za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví,
krádeže,
loupeže,
ublížení či ujmu na zdraví,
neoprávněného řízení motorového vozidla,
znásilnění atd.
@@valcast
S jistotou se ví, že při pokusu o útěk z tábora Vojna zastřelil strážmistr Vladimír Dohnal dvěma dávkami ze samopalu dva německé válečné zajatce - Waltra Berga a Helmuta Wada. Oba usmrtil 12. května 1949 při pronásledování u obce Vrančice.228 Do 31. července 1950 nebyl útěk z TNP soudně postižitelný, provinivšího kázeňsky potrestal velitel tábora.
Ani po tomto datu však postihy nebyly nikterak drastické, na rozdíl od NPT, kde se útěk posuzoval jako velezrada. Od ledna do konce října 1949 uprchlo ze všech TNP celkem 902 lidí, což činilo 10,9 % z počtu osob, které prošly tábory. Polovinu uprchlých chovanců se ale podařilo dopadnout.229 V případě útěků z táborů na Příbramsku byly stanoveny dva stíhací okruhy: Vltava a Brdy.230
V prosinci 1951 zastřelila hlídka při pokusu o útěk politického vězně Kuldu. Jedná se o jeden z nejčastěji zmiňovaných pokusů o útěk z tábora Vojna, mimo jiné také pro to, že šlo o jediné zastřelení v areálu tábora. O tom, že se Kulda pokusí uprchnout, dostalo velení již předem zprávu. Prchajícího trestance zasáhla střelba v koridoru, který obklopoval tábor.
V roce 1960 si v táboře Vojna odpykávalo trest 1208 vězňů, z nich 659 odsouzených za protistátní činnost. Z tohoto počtu propustili 450 mužů na svobodu.