Jako den a noc - #19 Naše (a vaše) vtipné historky
HTML-код
- Опубликовано: 28 авг 2024
- Čauky!
Máme tady druhý díl vaší oblíbené minisérie: naše a vaše trapné/vtipné historky! :D První epizoda s tímto tématem u vás měla úspěch, a protože jsme to my, a máme vtipnotrapných historek spoustu, tak zbylo i na druhý díl! :) Mimo muflony se podíváme na mou asi nejtrapnější historku ever a Maky zavzpomíná na to, jak přistupovala ke hře na housle :D A podíváme se i na historky od vás!
Přejeme příjemný poslech :)
Tip této epizody: dvorak155
“Já koukám na muflona, muflon kouká na mě.” … :D Jinak taky jsem volala mámě, jestli mám volat sanitku, když jsem měla první velkej astma záchvat, nevěděla jsem co to je a nemohla dýchat… taky první samostatný bydlení… :D ještě, že ty maminky máme! A taky jsem se hrozně divila, že mě hned nevezli a nejdřív jsme tam asi 20 minut stáli 🙈
Míšo, bude někdy video o organizaci věcí v bytě? Pracovní stůl atd. - načerpávám inspiraci, kde se dá 😁 Vzpomínám si, že jsi to někde zmiňovala. že to máš v plánu. Nebo jsem to někde přehlédla? 🤔
fotka v rámečku :D :D :D zdravíme maminku za nejhorší maminkovský nápad všech dob.
Část o muflonech jsem si pouštěla snad tisíckrát a nikdy neomrzí😂❤️
Skvělé video, vždy se těším až vyjde další díl 😍💕
super díl ještě se směju, mně se takhle stalo když jsem byla malá se starší sestrou a bratrem tak si se mnou hráli s sestřiným plyšákem (pes) a můj bratr řekl:Já jsem Hafík haf haf. no a já s plyšovou KACHNIČKOU nutno říct řekla: Já jsem kuřátko kuř kuř. Moji sourozenci se mi tehdy hrozně vysmáli a já to stále nechápala do dneška se s tím občas bavíme.Plus jsme se jako malinká jednou chtěla také sama obléct a narvala jsem na sebe nějaké staré oblečky pro panenky a dala si na hlavu malinkou čepici z pata a mata (tu s bambulí) a přišla tak do obýváku to se mi ještě rodina na návštěvě taky hodně vysmála. :)
Tak ale ten muflon 😂😅😅😅
S "přijdu dýl" mám také fajn historku.
Byl jsem s přáteli v campu v Sedmihorkách u Turnova. Na tamní vlakové zastávce mi výpravčí řekla, že vlak přijede dýl. V tom nebyl žádný problém, já ji rozuměl. Problém nastal když jsem se zeptal, za jak dlouho tedy pojede. Jenže jsem tu větu řekl krásnou rychlou Ostravštinou. Výpravčí na mě nechápavě pohlédla a řekla: "Cože?" V ten moment mi došlo, že se setkali dva naprosto odlišné světy s odlišnou kulturou i jazykem. Omluvil jsem se tedy a pomalou, zřetelnou řečí jsem se zeptal znovu. Odpovědi se mi už dostalo. ... posléze jsem slovo "dýl," které zaslechli přátelé, musel překládat právě jim.
Já jsem četla Maasovou a byla jsem ve škole . Měli jsme tu hodinu kde si každý může číst svoji vlastní knihu . No já měla dvory. Učitelka na poslední hodinu vylosovala jednoho žáka a ten měl představit svou knihu a malý úryvek z ní přečíst. No koho asi vylosovala? Mě. Kamarádka která se jakž takž pohybuje ve světě YA literatury se začala hrozně smát když viděla jak zdráhavě popisují děj knihy a jak se snažím jisté věci osekat . Na a když jsem měla číst úryvek byla jsem úplně nahnaná 😂. Moje spolužáci se mi dodnes smějí
Tak teda já jsem z Prahy a přídu dýl je naše věta 😀 všichni moji moravský kámoši se chytaj za hlavu, ale přídu dýl sem vždycky měla za pražštinu nejvyššího kalibru 😄
ne eeeeeee, ta Míšina historka s muflonem, takový to jak si myslíte, že ta storka nemůže být lepší a ono to je ještě mnohem lepší 🤣🤣
Ahoj holky, jakožto budějčák potvrzuji po dvou letech, že "příjdu dýl" říkáme úplně běžně. :D - Míša z Budějc
Tohle adventní video je 23., ne 19. jak je nápsáno v názvu
Tohle je 19. epizoda našeho podcastu ;-)
@@radsiknihu Jo ták😀