Vladimír Wagner - Fukušima I pět let poté (Pátečníci 14.10.2016)
HTML-код
- Опубликовано: 19 окт 2016
- Už více než pět let uplynulo od jednoho z největších známých zemětřesení a následné vlny cunami. Jejich důsledkem byla i druhá největší havárie jaderné elektrárny v téměř šedesátileté historii využívání jaderné energetiky. I když tato havárie, na rozdíl od zemětřesení a cunami, neměla žádné přímé oběti na životech, způsobené škody byly velmi vysoké. Obyvatelé se už sice mohou pomalu vracet do evakuovaných oblastí, ale kompletní likvidace dopadů havárie bude trvat řadu let. V současné době probíhá zlomové období, kdy se zrychluje cesta k likvidaci zničené elektrárny a také k rekonstrukci a revitalizaci zasažených území. Přednáška se pokusí rozebrat některé aspekty této události. Bude věnována příčinám a průběhu havárie jaderné elektrárny Fukušima I. Podrobněji budou rozebrány práce na stabilizaci situace v elektrárně a likvidaci důsledků havárie i plánovaný budoucí postup. Budou analyzovány získané poznatky pro rozvoj bezpečnosti jaderných reaktorů. Minule jsme rozebrali situaci v Černobylu. I zde se nastoupila cesta k likvidaci elektrárny a revitalizaci zakázané zóny. To umožňuje nejen srovnání obou událostí, ale i zhodnocení jejich dopadu nejen na jadernou energetiku. Během přednášky si všimneme i zkoumání dopadů radioaktivity a kontaminace na přírodu i lidi.
Wladimír Wagner pracuje na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci. Zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty. Taková hmota vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři můžeme takovou hmotu získat ve srážkách těžkých jader na velmi vysoké energie (rychlosti blízké rychlosti světla). Zabývá se také výzkumem možnosti využití produkce neutronů pomocí tříštění jader protony s velmi vysokou energií a využitím tohoto procesu pro "spalování" jaderného odpadu. 
Наука
Neuvěřitelně dobrá přednáška. Díky.
Skvělá přednáška . to je zábava, která neomrzí. chtěla bych i knížku p. Wagnera, Fukušima I poté, kdyby někdo věděl, kde ji ještě lze sehnat...
Perfektní přednáška! Body navíc i za zvládnutý zvuk přednášejícího (což bohužel není až tak samozřejmé v záznamech, jak by se mohlo zdát).
InstaBlaster
Z podobného důvodu bylo zaplavené metro, Pracovníci, kteří měli s předpovědí záplavy okamžitě odstavovat, na svou zodpovesnost, nebot jsou školení a mají nad zařízením větší pravomoc, než ředitel, nebo akcionáři. Jenomže včas nekonali, ač měli.
www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
Adresa pro všechny, kteří chtějí
- podpořit organizaci přednáškového cyklu Pátečníci,
- odměnit našeho skvělého kameramana - majitele tohoto kanálu - i další osoby, které se na záznamech z našich akcí podílejí,
- přispět na obnovu a zlepšení používané techniky
- a vůbec pomoci s popularizací vědy, o kterou se na našich přednáškách, našem webu www.patecnici.net/ i na facebookových stránkách "Sisyfos - Český klub skeptiků" snažíme.
Děkujeme!
Právě to zpracovávám z převzatého materiálu.
Díky. Bude zveřejněn i záznam zmiňované přednášky o Černobylu?
Článek k desátému výročí havárie ve Fukušimě, který popisuje situaci likvidace následků havárie na začátku roku 2021 je zde: www.osel.cz/11626-fukusima-i-deset-let-pote.html
LIKOS
Nepise se nahodou Tsunami?
10:53 na slaidu "extrémní zemětřesení a cunami" a tak to píše snad všude...
nepíše se to náhodou Tsunami? Nebo se pletu? Ale jinak dobrá přednáška, pan Wagner se dobře poslouchá, nenudí a téma má očividně dobře naučené...
Cunami je také správně česky.
Sesterskou elektrárnu Fukushima DaiNi zachránili natažením cca 5km kabelu vicemene na poslední chvíli,...
Dík, tak to je sila! Fakt je to len v ľuďoch a ide o to, či sa najde medzi bláznami opatrný človek! ruclips.net/video/3TWgUvB7w7Y/видео.html
@@romanhanajik3185 Nekdy pomožei štestí a treba mat príležitost,...
@@marianmarkovic5881 šťestí, příležitosť a vlastnú opatrnosť... a nebáť sa vyjadriť.
Největší havárie byla r.1979 na Long Islandu.
Autor jaderným reaktorům moc nerozumí. Je jen populizátorem, se všemi nedostaky tohoto řemesla. Některé jeho výroky a tvrzení jsou zcela mimoňovské.
Pane Černý, popularizací vědy, hlavně fyziky, se zabývám intenzivně.. A nestydím se za to. Považuji to za extrémně důležité. Zvláště v době, kdy společnost a hlavně mladí lidé často považují znalosti a poznávání za něco nepodstatné a nepotřebné. A zaměřují se na jiné oblasti a rozhodují podle jiných kritérií. Ovšem primárně nejsem popularizátor, ale jaderný fyzik, který se zabývá vědeckým výzkumem v oblasti jaderné fyziky. Nejsem však jaderný inženýr a ani reaktorový fyzik a na jaderné elektrárně nepracuji. Takže nemusím mít přesné expertní znalosti v této oblasti. Zároveň se populární prezentace vždy musí uchýlit k jistým zjednodušením a na jejich konkrétní formu a relevantnost může být i mezi experty rozdílný názor. Takže pochopitelně nevylučuji, že jsem se někde zachoval mimoňovsky. Pak bych však čekal, že expert pan Černý napíše nemimoňovské osvětlení alespoň jednoho konkrétního problému, který se mu v přednášce nezdál. Ani ne proto, aby ukázal, jaký jsem já mimoň, ale, aby zlepšil znalosti ostatních o nějaké zajímavé informace k danému tématu. Alespoň já bych považoval za užitečný takový příspěvek, kde diskutující sám přistoupí i k popularizaci něčeho zajímavého a nezůstane pouze u kritiky autora článku či přednášky..
Pane Cerny, bylo by dobre ocitovat z tech mimoňovskych vyroku napriklad jeden a pridat protiargument. Mimoňochodem, kdo je vlastne populizator?