1:35:23 - na tuhle otázku nám v meteorologii říkali, že jde především o to jak vysoko ty mraky jsou. Například z mraků typu cirrus, které tam byly ukazovány na tom slajdu v přednášce, nikdy nezaprší (ani nesněží). Není to ani fyzikálně možné, jelikož jsou ve výškách cca 10-11 km a i kdyby "kapky" či lépe řečeno krystalky (je tam -40 stupňů a trochu nižší tlak ale zase) překročily limitní hmotnost a začaly by padat, tak vysublimují/vypaří se dříve než by stihly dopadnout na zem. Čili ne ze všech mraků, ze kterých ta voda začne padat dolů, nám dole na zemi naprší. Z nízké oblačnosti typu cumulus prší běžně, jelikož je nízko nad zemí a vypařit se to nestihne.
Děkuji, že jsem mohl shlédnout tuto zajímavou přednášku. Při jejím sledování mě napadla docela zajímavá otázka, na kterou jsem dosud nenalezl odpověď. Zajímá mne, zda různé izotopy prvků tvořících molekulu vody (ať už vodíku či kyslíku), které mají různě velká atomární jádra, nemění nějakým způsobem geometrii ve výsledné molekule vody. Zda zůstávají zachované úhly, dipólové momenty, pozice míst pro vytváření vodíkových můstků. Myslím zda je vše příslušně změřeno, nejde mi jen o teoretickou úvahu
S radostí přeposílám odpověď přednášejícího doručenou e-mailem: Dobrý den, to je velmi dobrá otázka. Odpověď je - deuteraci skutečně maličko změní geometrii molekuly vody díky kvantovému efektu, kterému se říká energie nulových kmitů. Oproti tomu změna izotopu kyslíku z 16 na 18 má na geometrii vody zcela zanedbatelný efekt. S pozdravem Pavel Jungwirth
Záporné pH být nemůže. Pokud je koncentrace H+ vyšší než 1 mol/l, nemůže se pro výpočet používat pH stupnice, ale aktivitní koeficienty, protože stupnice pH je 0-14.
3 года назад+1
To je běžný omyl, používá se sice aktivita, ale aktivitní koeficient je v koncentrovaných roztocích často větší než 1, takže pro silné kyseliny nad cca 2 mol/l bude pH záporné, viz např. chemistry.stackexchange.com/questions/28542/what-is-the-ph-of-a-5m-solution-of-hydrochloric-acid
Mám za to, že ten pokus s mrznutím horké vody dříve než studené nám ve škole popisovali jako "Mpembův jev" dle jména studenta, který si toho první vážně všiml.
Velmi pěkné, děkuji. Také velmi zajímavý dokument na téma tvary v přírodě ruclips.net/video/lfhw98QtfnY/видео.html a neméně zajímavý dokument, kde je popsáno jak vlastně funguje třeba čich na kvantové úrovni ruclips.net/video/q4ONRJ1kTdA/видео.html
velmi úsměvné-zkoumáme a objevujeme subatomární částice a vymýšlíme teorie o vzniku vesmíru-ale vysvětlit , jak dokážeme pouhou chutí rozlišit těžkou a "lehkou" vodu neumíme ! O působení feromonů něco víte? O vzniku a přenosu myšlenky?...Zkoumáme vnější svět a o vlastní bytosti mnoho nevíme
Co se týče jiné chuti normální a těžké vody, tak jsem před časem viděl dokument Tajemný svět kvantové fyziky. Zde je zmíněn obor kvantová biologie, který se podobnou problematikou se zabývá. Tedy, jak je možné, že úplně rozdílné molekuly chutnají stejně. Jako vysoce pravděpodobné se zdá, že to má vztah s kavantovými stavy daných sloučenin. Je možné, že chuť nepracuje na principu "zámek-klíč" (chuťová buňka-molekula), jak se učí ve škole, ale v podstatě naslouchá, jak daná látka "zní". Abych řekl pravdu, tak se mi to zdá pravděpodobnější než stávající vysvětlení. Vede mě to, že u extrémně nízkých koncentrací by pravděpodobně nikdy k zpropojení zámek-klíč nedošlo, ale stejně přítomnost dané sloučeniny rozpoznáme.
V experimentu by musely být stejné chemické látky, stejného objemu atd., tzn. musí být zaručeno, že v obou vzorcích je stejná čistá voda bez dalších příměsích a tedy i plyny. Všechny vzorky vyčistím, ochladím na 5st, izoluji od okolí a pak jeden vzorek teprve zahřeji, abych měl rozdílné teploty.
Příčina může být dvojí: závislost hustoty vody na teplotě (vztlaková konvekce), nebo změna povrchového napětí vody závisející na teplotě (Marangoniho proudění). Přitom platí, že čím vyšší je počáteční teplota vody, tím vydatnější může být proudění.
Pane Světlíku, vy se domníváte že "takový odborník-vědec a objevitel" si sám osobně umývá zkumavky? Není to spíš práce pro nějaký pomocný personál? Podobně šéfkuchař ve špičkové restauraci také nebude umývat nádobí.
pokud vím, tak se tam tvrdilo, že tam byl obsah silikátů 1:02:41 , čili se tam zřejmě "rozpustilo" to sklo samotné, umytí kapilár (nešlo o zkumavky, ale velmi tenoulinké kapiláry) by v tomto případě nepomohlo. Nicméně u tohohle případu by mě osobně zajímalo, zda se následně zkoumalo, proč zrovna roztok silikátů ve vodě má tak úžasné účinky na růst rostlin.
![BabyChiefDoit - Too Slow (feat. STAR BANDZ) [Official Music Video]](http://i.ytimg.com/vi/zayaxws7RPg/mqdefault.jpg)
1:35:23 - na tuhle otázku nám v meteorologii říkali, že jde především o to jak vysoko ty mraky jsou. Například z mraků typu cirrus, které tam byly ukazovány na tom slajdu v přednášce, nikdy nezaprší (ani nesněží). Není to ani fyzikálně možné, jelikož jsou ve výškách cca 10-11 km a i kdyby "kapky" či lépe řečeno krystalky (je tam -40 stupňů a trochu nižší tlak ale zase) překročily limitní hmotnost a začaly by padat, tak vysublimují/vypaří se dříve než by stihly dopadnout na zem. Čili ne ze všech mraků, ze kterých ta voda začne padat dolů, nám dole na zemi naprší. Z nízké oblačnosti typu cumulus prší běžně, jelikož je nízko nad zemí a vypařit se to nestihne.
Jsem hned na začátku chtěl poukázat že experiment se sodíkem/draslíkem ve vodě už dělal thunderf00t a pak koukám že to dělali s ním :-)
Děkuji, že jsem mohl shlédnout tuto zajímavou přednášku. Při jejím sledování mě napadla docela zajímavá otázka, na kterou jsem dosud nenalezl odpověď. Zajímá mne, zda různé izotopy prvků tvořících molekulu vody (ať už vodíku či kyslíku), které mají různě velká atomární jádra, nemění nějakým způsobem geometrii ve výsledné molekule vody. Zda zůstávají zachované úhly, dipólové momenty, pozice míst pro vytváření vodíkových můstků. Myslím zda je vše příslušně změřeno, nejde mi jen o teoretickou úvahu
S radostí přeposílám odpověď přednášejícího doručenou e-mailem:
Dobrý den,
to je velmi dobrá otázka. Odpověď je - deuteraci skutečně maličko změní geometrii molekuly vody díky kvantovému efektu, kterému se říká energie nulových kmitů. Oproti tomu změna izotopu kyslíku z 16 na 18 má na geometrii vody zcela zanedbatelný efekt.
S pozdravem
Pavel Jungwirth
Záporné pH být nemůže. Pokud je koncentrace H+ vyšší než 1 mol/l, nemůže
se pro výpočet používat pH stupnice, ale aktivitní koeficienty, protože
stupnice pH je 0-14.
To je běžný omyl, používá se sice aktivita, ale aktivitní koeficient je v koncentrovaných roztocích často větší než 1, takže pro silné kyseliny nad cca 2 mol/l bude pH záporné, viz např. chemistry.stackexchange.com/questions/28542/what-is-the-ph-of-a-5m-solution-of-hydrochloric-acid
Mám za to, že ten pokus s mrznutím horké vody dříve než studené nám ve škole popisovali jako "Mpembův jev" dle jména studenta, který si toho první vážně všiml.
Je to tak: cs.wikipedia.org/wiki/Mpemb%C5%AFv_jev
v okamžiku, kdy se těžká voda dostane k chuťovým buňkám, už není spektroskopicky čistá, alebrž je to nějaký roztok.
A pro normální vodu to neplatí?
Velmi pěkné, děkuji.
Také velmi zajímavý dokument na téma tvary v přírodě ruclips.net/video/lfhw98QtfnY/видео.html
a neméně zajímavý dokument, kde je popsáno jak vlastně funguje třeba čich na kvantové úrovni ruclips.net/video/q4ONRJ1kTdA/видео.html
velmi úsměvné-zkoumáme a objevujeme subatomární částice a vymýšlíme teorie o vzniku vesmíru-ale vysvětlit , jak dokážeme pouhou chutí rozlišit těžkou a "lehkou" vodu neumíme ! O působení feromonů něco víte? O vzniku a přenosu myšlenky?...Zkoumáme vnější svět a o vlastní bytosti mnoho nevíme
Spoustu těchto paradoxů kolem vody popisuje Dr. Pollack ve své knize a přednášce o 4. skupenství vody: ruclips.net/video/NnRMRGsAHfA/видео.html
Co se týče jiné chuti normální a těžké vody, tak jsem před časem viděl dokument Tajemný svět kvantové fyziky. Zde je zmíněn obor kvantová biologie, který se podobnou problematikou se zabývá. Tedy, jak je možné, že úplně rozdílné molekuly chutnají stejně. Jako vysoce pravděpodobné se zdá, že to má vztah s kavantovými stavy daných sloučenin. Je možné, že chuť nepracuje na principu "zámek-klíč" (chuťová buňka-molekula), jak se učí ve škole, ale v podstatě naslouchá, jak daná látka "zní". Abych řekl pravdu, tak se mi to zdá pravděpodobnější než stávající vysvětlení. Vede mě to, že u extrémně nízkých koncentrací by pravděpodobně nikdy k zpropojení zámek-klíč nedošlo, ale stejně přítomnost dané sloučeniny rozpoznáme.
Super video. Mam otazky. Elektrina(napatie, typ napatia, prud, kmitočet) a voda ? Ake su typy vody potom ?
LIKOS
Radsi mravencan ethylnaty. :-)
kurňa ... to záporné pH .... ach!
www.wikiskripta.eu/w/PH
Horká voda může rychleji zmrznout, protože neobsahuje rozpuštěné plyny
V experimentu by musely být stejné chemické látky, stejného objemu atd., tzn. musí být zaručeno, že v obou vzorcích je stejná čistá voda bez dalších příměsích a tedy i plyny. Všechny vzorky vyčistím, ochladím na 5st, izoluji od okolí a pak jeden vzorek teprve zahřeji, abych měl rozdílné teploty.
Příčina může být dvojí: závislost hustoty vody na teplotě (vztlaková konvekce), nebo změna povrchového napětí vody závisející na teplotě (Marangoniho proudění). Přitom platí, že čím vyšší je počáteční teplota vody, tím vydatnější může být proudění.
Ten "převratný objev s pí -vodou" mě tedy dostal! takový odborník-vědec a objevitel a neumí si pořádně umít zkumavky? hmm ..a tomu mám věřit...? :-)
Pane Světlíku,
vy se domníváte že "takový odborník-vědec a objevitel" si sám osobně umývá zkumavky?
Není to spíš práce pro nějaký pomocný personál?
Podobně šéfkuchař ve špičkové restauraci také nebude umývat nádobí.
pokud vím, tak se tam tvrdilo, že tam byl obsah silikátů 1:02:41 , čili se tam zřejmě "rozpustilo" to sklo samotné, umytí kapilár (nešlo o zkumavky, ale velmi tenoulinké kapiláry) by v tomto případě nepomohlo. Nicméně u tohohle případu by mě osobně zajímalo, zda se následně zkoumalo, proč zrovna roztok silikátů ve vodě má tak úžasné účinky na růst rostlin.
Po pěti letech výzkumu: www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Tezka-voda-chutna-sladce/