Z toho, co jsem pochopil, se většina chyb dělá ve slovech latinského původu, vypůjčených a stojících za neologismy. Nejsem lingvista (jazykovědec) , jsem jen Čech z komunity žijící v Rumunsku a rumunština, jak se zná, má latinský původ. Viděl jsem tedy tato vysvětlení jinak, z jiného úhlu pohledu což pro mě (4 pád!!😜) bylo velmi zajímavé . Já nemluvím každý den česky (jsem z Bukurešti) a takto jsem zjistil časté chyby v "původní češtině". Gratuluji k tomuto videu!!!👍👍👍
Z Latiny? To je pro mne NOVÉ .Domnival jsem se ,že Francouština ,Italština a Rumunština je od latinske větve. Čeština a jiné Slovanské jazyky s Latinou nesouvisi. tak nas to učil učitel češtiny na střední škole. Rozdělil to na tyto větve: germanska , Švedove Norove ,Dáni ,Holanďane , Britové ,Němci dale na Latinskou vetev Belgove , Francouzi ,Spanele , Portugalci,italové, Rumuni. Dále na Slovanskou vetev: Polaci ,Češi , Rusové ,Ukrajinci, Bulhaři , Chorvaté, Srbové (Bosna je bud |Chorvat -muslim nebo Srp -Muslim a neco turečtiny ale Bosensky Hiljada neni turecky vyraz ale Srbský a znamena tiśuć Chorvatsky a Česky náš tisíc Srpsky a Bosensky hiljada . Bosnáci tedy etnicti Bosenští muslimové maji slova z Turečtiny ,hlavně pak jména .
@@danielprihlaska6715 Je to tak, jak řekl váš učitel českého jazyka. Ale kromě toho, existují ve slovní zásobě všech jazyků (myslím ty evropské !) neologismy, vypůjčené z řečtiny a latiny. A čeština není výjimkou ! Nemluvě o tom, že v rumunském jazyce je mnoho slovanských slov, vliv Slovanů, kteří tudy procházeli : lopata (lopata), cireașă (třešeň, čerešňa po slovensky) vișină (višeň, višňa po slovensky.) .. Jen pár slov, která mě napadnou. Pak názvy rumunskych lokalit, jako Slatina, Cernavoda, Târgoviște... A zjišťuji, že Rumuni se naučí slovanský jazyk mnohem snadněji než Francouzi, Italové nebo Španělé.
Sláva! Konečně mi někdo potvrdil, že je to potenciální :-D, už jsem si začínal myslet, že chybu dělám já a je to skutečně potencionální, i když mě z toho slova bolí uši :-D
Já z toho taky chytám rakovinu. Jak si to vůbec může někdo splést? Třeba u permanentní a pernamentní by se dalo říct, že se to líp vyslovuje, takže je to degenerace jazykolamem, ale koho kdy napadlo si tam lupnout zcela náhodně "on" a zmrvit tak pěkné slovo... Jediné co mě napadá, že v Harry Potterovi bylo myslím kouzlo Potencio, tak jestli se to chytlo a lidi začli říkat Potencio-nální...
Neviem ako som sa dostal ku najčastejším chybám gramatiky češtiny, ale je to celkom zaujímavé. U nás je obrovským problémom taktiež čeština, presnejšie bohemizmy (nie všetko, čo k nám prekĺzlo z češtiny, je v slovenčine spisovné).
TO nie je . To JE OBECNÉ- šrajtofel je toho prikladem z Němčiny Die Schreittofel portmonka z Francouzkého port moné (čti ne piš ) neboli doslovne pristav pro penize (dnes portefeuille)
Omlouvám se, ze pisu bez hacku a carek, ale nemam ted ceskou klavesnici (jedine hacky a carky, ktere vidite, jsou automaticky opravnene XD). Jako učenec vašeho jazyka, který studoval češtinu jako cizi jazyk, je pro me dost snadne používat kondicional (bych, bys, by, bychom, byste). Nechápu jak se cesi by mohli pomýlit. Naše učitelka mne jednou rekla, ze tvar "bysme" misto "bychom" patri k obecne češtině, nechápu ale tvar by jsme (je to pochybnost mezi minulým casem a kondicionálem?). Pro me velký problém jsou carky, předpony (mate strašně hodne sloves), a skloňování typu Vaclavuv/ova/ove, je to pro me hrůza to skloňovat..A take slovosled je pro me dost těžké. Rika se, ze cestina díky padum je volny jazyk, ale ve skutečnosti není vždycky to tak. Ještě o slove "protežovat". Je zajímavé, ze v mem slovníku je to přeloženo do italštiny jako "favorire", coz znamená neco jak podpořit, avšak sloveso "proteggere" v italštině a "proteger" v francouzštině znamená přesně chranit/branit. Mam tedko pochybnost, jestli protežovat v češtině znamená chránit, podpořit anebo oba. Dekuji za video!
Ahoj #..#..! Díky Ti za obohacení, Čeština je krásná ale velmi ohrožená! ..kolik dospělých čechů by obstálo na výbornou z diktátu pro osmou třídu z.š? ...sám sebou si jistej nejsem..) Při Tvém videu jsem si vzpomněl na ulici v H. Počernicích. Byla nazvána "U úlů". (4 písmena, 3 'u' a každý jiný, to je děs!)) Díky a hodně dalšího zdaru přeju!, eL.
ČÍST, ČÍST, ČÍST! syn zname na voziku s DMO IQ 58 utře lidi chodici s běžným vzdělánim v "i" a "y " protože si to namemoroval do pameti čtením. Hodně čtěte a vryje se vám do paměti , jak se to píše. Nebo se odstěhujte do Chorvatska či jinam na Balkán . maji "i" vždy a vždy vyslovují tvrdě " y "
U mě a mně je jednoduchá pomůcka. Přišel ke mně (Přišel k Vaškovi/Markovi/Pavlovi - končí na ovi = mně). Pobídl mě (Pobídl Vaška/Marka/Pavla - končí na a = kratší = mě). Pokud tohle pochopíte tak v tom nikdy už neuděláte chybu. :-)
To by mě teda zajímalo, kde je ta jednoduchá část. To ty jeho 2 a 3 písmena jsou miliardakrát jednodušší než vymýšlet nějaký jména a přemýšlet hodinu nad tím, jestli končí na a, y, ovi, nebo Bůh ví co a pak to ještě mám počítat? No tak to vůbec. Zase takovej einstein nejsem abych počítal délku koncovky pokaždý když chci mít ve větě předmět
Dobrý, ulice jsou fajn, ale pak dojde na ulici nábřeží Kapitána Jaroše a podobné srandy. :) Úděsné je taky skloňování slova 'spousta', to mnoho lidí nezvládá.
Jasně, zrovna u psaní velkých písmen bych asi přistoupil na nějaké zjednodušení. Už proto, že v některých případech sám z hlavy nevím, jak je to správně (Duch Svatý, svatý Václav, Svatá Trojice... ehm). A u nás v Litomyšli se jeden hotel tvrdohlavě pojmenoval Hotel Zlatá hvězda. A vysvětlujte si jim, že to není gramaticky správně, když oni se tak zaregistrovali v rejstříku.
s efektní na efektivní mám často problém, takže děkuji! A ještě bych dodala... mne osobně obrovsky vytáčí, když někdo píše výjimečně jako vyjímečně, to by my mohly oči vykrvácet :D
Pro mě jsou to teda 2 identická slova... On je ale hlavně problém v tom, že se to tak vyslovuje. Možná je to jen dialektem, ale /výjmečně/ jsem v životě neslyšel. Všichni totiž říkají /vjímečně/. (Tedy abych naznačil opravdu krátkou a dlouhou samohlásku, jinak samozřejmě nevypadává.)
Já myslím, že nejde říct to nebo to. Asimilace znělosti (nevím jak v češtině, v angličtině je asimilace znělosti něco jiného, tohle by byl devoicing), platí pro znělé hlásky, které jsou na konci. Pokud ale skloňujeme, měla by znělost zůstat. Tedy třeba "plot" se čte /plot/ a "plod" se taky čte /plot/. Pokud ale začnu přidávat sufixy, najednou slyším rozdíl; ploty vs. plody například. To samé bude, podle mě, u standardu. "Standard" se čte /standart/, ale standardy už je s /d/. Co myslíte?
Z toho, co jsem pochopil, se většina chyb dělá ve slovech latinského původu, vypůjčených a stojících za neologismy. Nejsem lingvista (jazykovědec) , jsem jen Čech z komunity žijící v Rumunsku a rumunština, jak se zná, má latinský původ. Viděl jsem tedy tato vysvětlení jinak, z jiného úhlu pohledu což pro mě (4 pád!!😜) bylo velmi zajímavé . Já nemluvím každý den česky (jsem z Bukurešti) a takto jsem zjistil časté chyby v "původní češtině". Gratuluji k tomuto videu!!!👍👍👍
Z Latiny? To je pro mne NOVÉ .Domnival jsem se ,že Francouština ,Italština a Rumunština je od latinske větve. Čeština a jiné Slovanské jazyky s Latinou nesouvisi. tak nas to učil učitel češtiny na střední škole. Rozdělil to na tyto větve: germanska , Švedove Norove ,Dáni ,Holanďane , Britové ,Němci dale na Latinskou vetev Belgove , Francouzi ,Spanele , Portugalci,italové, Rumuni. Dále na Slovanskou vetev: Polaci ,Češi , Rusové ,Ukrajinci, Bulhaři , Chorvaté, Srbové (Bosna je bud |Chorvat -muslim nebo Srp -Muslim a neco turečtiny ale Bosensky Hiljada neni turecky vyraz ale Srbský a znamena tiśuć Chorvatsky a Česky náš tisíc Srpsky a Bosensky hiljada . Bosnáci tedy etnicti Bosenští muslimové maji slova z Turečtiny ,hlavně pak jména .
@@danielprihlaska6715 Je to tak, jak řekl váš učitel českého jazyka. Ale kromě toho, existují ve slovní zásobě všech jazyků (myslím ty evropské !) neologismy, vypůjčené z řečtiny a latiny. A čeština není výjimkou ! Nemluvě o tom, že v rumunském jazyce je mnoho slovanských slov, vliv Slovanů, kteří tudy procházeli : lopata (lopata), cireașă (třešeň, čerešňa po slovensky) vișină (višeň, višňa po slovensky.) .. Jen pár slov, která mě napadnou. Pak názvy rumunskych lokalit, jako Slatina, Cernavoda, Târgoviște... A zjišťuji, že Rumuni se naučí slovanský jazyk mnohem snadněji než Francouzi, Italové nebo Španělé.
Sláva! Konečně mi někdo potvrdil, že je to potenciální :-D, už jsem si začínal myslet, že chybu dělám já a je to skutečně potencionální, i když mě z toho slova bolí uši :-D
Já z toho taky chytám rakovinu. Jak si to vůbec může někdo splést? Třeba u permanentní a pernamentní by se dalo říct, že se to líp vyslovuje, takže je to degenerace jazykolamem, ale koho kdy napadlo si tam lupnout zcela náhodně "on" a zmrvit tak pěkné slovo...
Jediné co mě napadá, že v Harry Potterovi bylo myslím kouzlo Potencio, tak jestli se to chytlo a lidi začli říkat Potencio-nální...
Mně -Pepovi/mě Pepu.
Děkuji za všechna Vaše videa.
Moc pěkné, už vím jak psát správně.
Neviem ako som sa dostal ku najčastejším chybám gramatiky češtiny, ale je to celkom zaujímavé.
U nás je obrovským problémom taktiež čeština, presnejšie bohemizmy (nie všetko, čo k nám prekĺzlo z češtiny, je v slovenčine spisovné).
TO nie je . To JE OBECNÉ- šrajtofel je toho prikladem z Němčiny Die Schreittofel portmonka z Francouzkého port moné (čti ne piš ) neboli doslovne pristav pro penize (dnes portefeuille)
7:17 je podle tebe cílem jazykové vědy popisovat použití jazyka nebo určovat jak by lidé měli jazyk používat?
Děkuji 😁😁 máte ještě nějaké videa s českou gramatikou pro pokročilé?
Proteger , francouzsky přízvuk je vždycky na konci slova, to se vyslovuje tak: "protežè" 👍 potencionální, znamená něco se může stát / by mohlo stát?
Ještě doplnit koule jako párový orgán :) Super zpracování
Dobré tipy, děkuju. A máte hezké triko. 😀
Super video, jen prosim "Balrog", ne "Barlog" :D
holt vs hold :D dost dlouho jsem to psal špatně
Omlouvám se, ze pisu bez hacku a carek, ale nemam ted ceskou klavesnici (jedine hacky a carky, ktere vidite, jsou automaticky opravnene XD). Jako učenec vašeho jazyka, který studoval češtinu jako cizi jazyk, je pro me dost snadne používat kondicional (bych, bys, by, bychom, byste). Nechápu jak se cesi by mohli pomýlit. Naše učitelka mne jednou rekla, ze tvar "bysme" misto "bychom" patri k obecne češtině, nechápu ale tvar by jsme (je to pochybnost mezi minulým casem a kondicionálem?). Pro me velký problém jsou carky, předpony (mate strašně hodne sloves), a skloňování typu Vaclavuv/ova/ove, je to pro me hrůza to skloňovat..A take slovosled je pro me dost těžké. Rika se, ze cestina díky padum je volny jazyk, ale ve skutečnosti není vždycky to tak. Ještě o slove "protežovat". Je zajímavé, ze v mem slovníku je to přeloženo do italštiny jako "favorire", coz znamená neco jak podpořit, avšak sloveso "proteggere" v italštině a "proteger" v francouzštině znamená přesně chranit/branit. Mam tedko pochybnost, jestli protežovat v češtině znamená chránit, podpořit anebo oba. Dekuji za video!
Nešlo by potencionální od slova potence?
To by bylo potenční
Ještě se hodně vyskytuje ve výslovnosti... Poenta/Pointa ?
Ahoj #..#..!
Díky Ti za obohacení, Čeština je krásná ale velmi ohrožená!
..kolik dospělých čechů by obstálo na výbornou z diktátu pro osmou třídu z.š? ...sám sebou si jistej nejsem..)
Při Tvém videu jsem si vzpomněl na ulici v H. Počernicích. Byla nazvána "U úlů". (4 písmena, 3 'u' a každý jiný, to je děs!))
Díky a hodně dalšího zdaru přeju!, eL.
Jsem rád, že jsme měli přísnou učitelku, zároveň skvělou a vše nám rvala do hlavy.. Tudíž se nemusím zabývat těmito věcmi :DD
ČÍST, ČÍST, ČÍST! syn zname na voziku s DMO IQ 58 utře lidi chodici s běžným vzdělánim v "i" a "y " protože si to namemoroval do pameti čtením. Hodně čtěte a vryje se vám do paměti , jak se to píše. Nebo se odstěhujte do Chorvatska či jinam na Balkán . maji "i" vždy a vždy vyslovují tvrdě " y "
4:14 shlédnout x zhlédnout
Dekujem! Mozna trochu pomaleji
Takže už s tím mě/mně nebudu mít problém, díky!!
Buh vzdy z velkym! Nabozenske jmena vzdy velkym. 😅 A u stolu, nezivotne nohy, klidne stul bez noh. Ne bez nohou.
U mě a mně je jednoduchá pomůcka. Přišel ke mně (Přišel k Vaškovi/Markovi/Pavlovi - končí na ovi = mně). Pobídl mě (Pobídl Vaška/Marka/Pavla - končí na a = kratší = mě). Pokud tohle pochopíte tak v tom nikdy už neuděláte chybu. :-)
Super pomůcka :)
To by mě teda zajímalo, kde je ta jednoduchá část. To ty jeho 2 a 3 písmena jsou miliardakrát jednodušší než vymýšlet nějaký jména a přemýšlet hodinu nad tím, jestli končí na a, y, ovi, nebo Bůh ví co a pak to ještě mám počítat? No tak to vůbec. Zase takovej einstein nejsem abych počítal délku koncovky pokaždý když chci mít ve větě předmět
Dobrý, ulice jsou fajn, ale pak dojde na ulici nábřeží Kapitána Jaroše a podobné srandy. :)
Úděsné je taky skloňování slova 'spousta', to mnoho lidí nezvládá.
Jasně, zrovna u psaní velkých písmen bych asi přistoupil na nějaké zjednodušení. Už proto, že v některých případech sám z hlavy nevím, jak je to správně (Duch Svatý, svatý Václav, Svatá Trojice... ehm). A u nás v Litomyšli se jeden hotel tvrdohlavě pojmenoval Hotel Zlatá hvězda. A vysvětlujte si jim, že to není gramaticky správně, když oni se tak zaregistrovali v rejstříku.
Jsme nejbohatší národ, ónsly.
s efektní na efektivní mám často problém, takže děkuji! A ještě bych dodala... mne osobně obrovsky vytáčí, když někdo píše výjimečně jako vyjímečně, to by my mohly oči vykrvácet :D
Pro mě jsou to teda 2 identická slova...
On je ale hlavně problém v tom, že se to tak vyslovuje.
Možná je to jen dialektem, ale /výjmečně/ jsem v životě neslyšel. Všichni totiž říkají /vjímečně/. (Tedy abych naznačil opravdu krátkou a dlouhou samohlásku, jinak samozřejmě nevypadává.)
😀
standard se vysluvuje na konci D né T www.mojecestina.cz/article/2010070403-chytaky-v-cestine-standardni-nebo-standartni
lokomotiva152 no právě že ne. Píše se D, ale vyslovujeme T. Tomu se právě říká asimilace znělosti.
tak jim napiš že to mají blbě napsaný www.nabla.cz/obsah/cestina/clanky/standard-standardy-standardni-standarta.php
lokomotiva152 však si zkus vyslovit "standarD", zlomil by sis jazyk. A po přečtení informací na tom webu jsem usoudil, že autor o opravy nestojí.
Já myslím, že nejde říct to nebo to. Asimilace znělosti (nevím jak v češtině, v angličtině je asimilace znělosti něco jiného, tohle by byl devoicing), platí pro znělé hlásky, které jsou na konci. Pokud ale skloňujeme, měla by znělost zůstat. Tedy třeba "plot" se čte /plot/ a "plod" se taky čte /plot/. Pokud ale začnu přidávat sufixy, najednou slyším rozdíl; ploty vs. plody například. To samé bude, podle mě, u standardu. "Standard" se čte /standart/, ale standardy už je s /d/. Co myslíte?
Duální tvar bych používal i u koulí.
🤣😂...A kdo ti v tom.... "brani"?
Díky X kvůli. Nejhorší chyba, kterou slyším já :).
To ale není úplně chybovitá chyba, protože záleží na tvém osobním postoji k danému problému. Použít jde vždy oboje.
@@petrjara7559 Většinou je zjevné, že jde o chybu.
HduAj