Běh 300 km: Lysá hora (Beskydy) - Třebíč
HTML-код
- Опубликовано: 15 сен 2024
- Hned na úvod odpovím na otázku, proč se trasa klikatila jako had. Mým cílem bylo uběhnout minimálně 290 km a k tomu jsem musel najít vhodnou trať. Naplánovaná byla opravdu na 290 km, ale se všemi odchylkami a občasnými změnami se vyšplhala až na rovných 300 km. Když už jsem u těch kilometrů, tak po tomto běhu jsem překročil hranici 4100 km naběhaných od začátku roku.
A co se týče komunikace, tak opravdu při běhu fotím, natáčím, upravuji, píši, odesílám, odpovídám, telefonuji i sleduji mapu. Zatím se to dá stíhat. Kdo se mnou běžel, pravdu ví.
Páteční cesta na Lysou horu proběhla až na jednu kolonu před Olomoucí zcela bez problémů. Řidič i s autem nocoval u svých známých někde u Frýdku-Místku a já s taťkou na vrcholu Lysé hory. Dle statistik zde bývá prý 37 bouřek za rok. My jsme hned jednu chytli při příjezdu a několik dalších přes celou noc. Takže kromě toho, že jsme pravděpodobně vyčerpali kvótu ročních bouřek, vůbec jsme se nevyspali. Běh začal ráno ve 4 hodiny naštěstí už bez deště. U Frenštátu pod Radhoštěm se k nám přidal Karel s doprovodným vozidlem. Po hlavní silnici jsme se dostali do Rožnova pod Radhoštěm. Odtud po cyklostezce kolem Bečvy až do Valašského Meziříčí, kde jsme se u prodejny Lara Fusky setkali s ultracyklistou Sváťou Božákem. Slunce začalo pálit, a tak jsem se začal chladit, kde to jen šlo. Tou dobou už se u mě vystřídalo několik běžců i cyklistů. V Hranicích na Moravě, kde jsem nebyl ani ve třetině, už mně bylo opravdu divně. Když to za Lipníkem nad Bečvou přešlo, začal jsem cítit výrazně namožená stehna hned nad koleny. Tento stav se už nezlepšil. Po západu slunce jsme proběhli Olomoucí a vydali se vstříc noci a bouřkám. Ty nás zastihly hned v první vesnici. Díky třem borcům z Prostějova následujících 20 km uteklo doslova jako voda. Když za Vyškovem začalo svítat, přišlo na mě spaní a vůbec mně to neběželo, takže se omlouvám cyklistům, že jsem neměl moc náladu. Když ráno taťkovi kvůli bahnu upadla přehazovačka na kole, nálada spadla ještě níže. K ukončení už moc nezbývalo. Naštěstí Brno bylo za rohem a s ním velké množství běžců a cyklistů, kteří dokázali náladu dokonale zlepšit. Protáhli mě celým Brnem a ještě pozvali na občerstvení. Na tento úsek se přidal i taťka, aby nemusel sedět jen v autě. Do cíle už zbývalo kolem 80 km, takže jsem začínal tušit, že by to mohlo vyjít. Z Brna až do Ivančic to byla pěkná výheň. Naštěstí se u mě neustále někdo střídal, takže díky povídání jsem to teplo tolik nevnímal. Za Ivančicemi se za námi přijel podívat bratr s přítelkyní a dovezli mamku, která zbývajících 50 km jela na kole. Když u Dukovan začalo zapadat slunce, vyskočil opět taťka z auta a běžel se mnou až do Třebíče. Čím blíže k Třebíči jsme byli, tím více mě bolely nohy a já musel častěji zastavovat, abych jim na chvíli ulevil. Odhadovaný doběh ve večerních hodinách se protáhl do nočních hodin. GPS byla nastavená, že o půlnoci přestane zaznamenávat, takže můj doběh bohužel už nešel sledovat online. Před Třebíčí byla půlnoc a nikdo nevěděl, kde jsem, takže jsem opravdu nečekal, že někoho potkám. Neuvěřitelně mě tedy překvapilo, když se ze tmy postupně vynořila moje kamarádka, a pak ještě další dvě ženy. Docela by mě zajímalo, jestli tuší, že mě jedna z nich kdysi učila matematiku na základní škole. A téměř před cílem ve městě se přidali další dva běžci, kteří už se mnou odpoledne běželi úsek k Dukovanům. Náměstí jsme si společně dvaapůlkrát oběhli a v pondělí hodinu a pár minut po půlnoci jsme doběhli do cíle. Přesně 300 km za přesných 45 hodin. Následovalo vzájemné poděkování, fotky a odvoz domů. Jen jsem nahrál závěrečnou fotku, osprchoval se a padl do postele. Okamžitě jsem usnul, takže jsem se vyhnul zimnicím a křečovým záchvatům, které běžně mívám. Před usnutím jsem se ještě zvážil a chyběla mi 4 kila, což je o 2 kila lepší, než když jsem běžel minulý měsíc ze Sněžky. Tentokrát to ale byly pouze tekutiny, protože do třech dnů jsem byl na normálu. A to jsme pil víc než dostatečně. Za celý víkend jsem do sebe nalil celkem asi 40 l tekutin.
Druhý den ráno mě bolela hlava a měl jsem trochu problém chodit, proto jsem se musel pohybovat kolem zdí, o které jsem se opíral. Nohy sice bolely, ale tak nějak v normě, takže jsem jel na kole do města vyřídit pár věcí. Odpoledne jsem se zastavil na zahradě, kde jsem usnul. Úklid věcí, fotky i texty na mě čekaly na následující den.
Další výzva za mnou a nová přede mnou!
--
Článek a fotky:
www.off-limits...
--
Osobní stránky:
dvorak-stepan....
--
#DvorakStepan #Run #Running #UltraRunning #UltraMarathon #OfflimitsCZ #CeskaRepublika #Cesko #CzechRepublic #Tschechia #LysaHora #Challenge
sportuji rád, ale přímo běh nesnáším ... proto oceňuji tvůj výkon! Paráda!
Bobicek18 Díky!
Ahoj, klobouk dolů, obdiv a respekt. Gratuluju, drž se
Díky.
Supeer
El diabolo! Já smekám a hluboce se klaním. Můj osobní rekord je 401 km v jednom dni, ale na kole!
sunalexx Díky. To už je starý výkon. Letos jsem ho více než zdvojnásobil.
Divím se, že tolik ze svých běhů děláte na asfaltu. Vsadím boty(hehe), že se dají vymyslet lepší, i když delší, trasy třeba skrz přírodu a na měkčím povrchu. Taky běhám ultra, ale silnicím se snažím vyhýbat. Připadá mi, že běh na asfaltu je tak nepřirozený jako jezdit na kole po poli. Jde to, ale stojí to za prd. Pokud je ale cíl "jen" doběhnout X km nebo z A do B tak to chápu, ale nic to nemění na tom, že je to zničující nuda.
Prvně jsem si říkal, jestli jste se nepřepsal, ale asi ne :)
Já totiž běhám skoro pořád traily. Jenom tady na RUclips mám totiž pouze 5 silničních běhů a zbytek asi 35 trailů :D
Ty silniční běhy, o kterých se zmiňujete, jsou totiž opravdu jen přeběhy z bodu A do bodu B. Ale to nejdůležitější je, že jsou běhány tzv. non-stop, to znamená téměř bez spaní. A to opravdu nejde dělat v terénu. Po několika desítkách hodin jsem tak unavený, že bych terén prostě nezvládl. Kdežto na silnici lze běžet i v hodně zničenému stavu v úsporném režimu. Například poslední non-stop přeběh měřil 1035 km. To bych po pár nocích v terénu skončil smotaný někde v křoví :D
A jen tak mimochodem, zrovna tohle video je jedno z nejstarších. Vlastně můj teprve čtvrtý opravdu dlouhý ultra běh a první, který jsem zkusil i natáčet.
Schválně se zkuste podívat na nějaké novější.
A samozřejmě mnohem více informací mám na webu:
dvorak-stepan.off-limits.cz
@ Díky za dovysvětlení. Koukám právě od nejlépe hodnocených videí na vašem kanále a tak to mám zkreslené - tedy vidím hlavně ty extrémy co táhnete po asfaltu. To musí bejt fakt muka.
@@notmedude To můžu potvrdit. Nic psychicky náročnějšího, tedy kromě Spartathlonu, jsem neběžel. Ale u těchto silničních běhů byl cíl opravdu jen zvládnout doběhnout na druhou stranu.
U trailů to mám naopak - Vidět toho co nejvíce.
twoe, ted jsem docetl o tarahumarech a hned narazim na jednoho doma ;) slusna porce
Tak jsem se zasmál :D
Tohle už je staré. Zatím jsem to stihl více než zdvojnásobit.
@ ja dal dnes poprve 8.5 km ;) na jare te prebehnu ;D stastnej novej rok a at Ti zdravi slouzi!
:D
Díky. Tobě také.