💥 Sloupová vrtačka 7. Procraft BD 2250 - NEJVĚTŠÍ 🚧 náhradní díly ❓ řemenový převod ❗
HTML-код
- Опубликовано: 12 сен 2024
- 🛒 BD 2250 : procraft.cz/pr...
🤝 Staň se členem TECH kanálu a získej přístup k výhodám: / @techkanal
💰 Podpořit TECH kanál můžete i tu 🚧 paypal.me/TECH... 🚧
nebo tady 🚧 1484817010/3030 🚧
__________________________________________________________________
🌍 FACEBOOK skupina Tech Kanálu : / tech-kan%c3%a1l-106901...
🔊 Náš DISCORD na hry a pokec "VLHKÝ HERNÍ BRLOH" : / discord
📫 E-mail : lukidol@centrum.cz
__________________________________________________________________
Jako vždy super procrafťákoví vrtačkový video 👍👍👍👍
36:50 Plantážníku ty zvíře jedno kde máš řezný olej, nebo aspoň nějaký olej 🤦♂️ jinak recenzia superová. A ano opravdu kdybych si měl vybrat z celé řady bral bych tu největší, je to pravda trochu alibismus ale je to tak 👍😉
Pěkný stroj, jen by v tom pro střední Evropu mohl být třífázový motor, na druhou stranu chápu, že je to malý trh a ten 1kW zase není tak moc, ikdyž ono jde krapet i o spolehlivost, totiž ten kondenzátor má konečnou (a ne úplně velkou) životnost.
Asynchronní motor točí podle Hz v síti napětí v běžné toleranci prakticky nemá vliv na otáčky
@@flodurkeng děkuji za info
I prd, to platí pro synchroňák. Asynchroňák ztrácí otáčky se zátěží. Kdyby neexistovalo tření a další ztráty, pak se v kleci nebude indukovat proud, ten motor bude plně odbuzený a bude mít naprázdno nekonečné otáčky. Když ho naopak zablokuju, pak se klec nepohne a bude se to celé v podstatě chovat jako transformátor se zkratovaným sekundárem. Normální provozní režim leží někde mezi tím a bude cestovat se zátěží, tudíž měřit tomuto otáčky na prázdno je nevypovídající, protože i s malou zátěží budou klesat. Měřením bez zátěže se změří nejvyšší možné otáčky na daném převodu. A pochopitelně na to bude mít vliv jak napětí, tak kmitočet, protože špule toho motoru má při různých kmitočtech různou impedanci, totéž platí o impedanci klece a vzájemné impedanci klece a vinutí. Naproti tomu synchroňák je z podstaty své funkce cize buzený (ať už pomocným vinutím nebo permanentním magnetem), jeho otáčky jsou dány točivým magnetickým polem, tyto se drží konstantní s rostoucí zátěží, což působí vzrůst proudu až do momentu, kdy něco povolí, ať už mechanicky, nebo elektricky. Ve vrtačkách a podobných věcech je synchronní motor životu nebezpečný, protože při konstantních otáčkách s rostoucí zátěží roste i kroutivý moment (pochopitelně s ohledem na zdroj, nicméně síť je schopna dát obrovské proudy aniž by začalo padat napětí), což vede potom na stavy typu praskajících vrtáků a obrobků létajících napříč dílnou. Tomu člověk přidává, zatěžuje, ono to jede furt stejně rychle, nic nevaruje, až je z toho najednou hirošima hadr. Toto asynchroňák neudělá, protože tomu spadnou otáčky na nesmysl, tudíž to (minimálně) nemá potenciál lítat. Samozřejmě pořád je tu nějaká mechanická energie namotaná v setrvačnosti roztočených částí, která sama o sobě dokáže udělat značnou paseku, avšak toliko omezeného rozsahu.
Toto (doufám) vzniklo intuitivně zkušeností s frekvenčním měničem, kde se změna kmitočtu skutečně používá k řízení otáček asynchroňáku, avšak funkcionalita frekvenčního měniče ve vztahu k asynchronnímu motoru je poněkud komplexnější, přičemž sám pojem „frekvenční měnič“ je zde zcela neintuitivním a silně zavádějícím. Povšimňete si prosím, že ta věc je buď poměrně složitá a tím pádem drahá, nebo to ke správné funkci potřebuje tachogenerátor, nebo to nedokáže držet otáčky.
Já mám obavy z členství - až začnou solit...