Fajn čekal jsem že se zbavím neschopnosti hovořit na kameru.. místo toho mě ten úvod málem zbavil života :D To jsou mi fóry teda :D Jedna z věcí které fakt nemusím, je když se z těch repráku liny větší kravál než stačí abych ho slyšel.. A tam hodíte rachot blesku :D * že to není ono je ještě lichotka.. ale to bylo nemožně nesnesitelné, myslím že při tom objektiv tak pnul že by brzo prasknul kdybych dál točil. Naprosto stejně to mám i mluveným slovem. Přitom ale pouze když vím že mě něco nahrává.. Prostě to nejde.. ale když to nevím a normálně mluvím. Tak je to velmi poutavé a zkrátka nemám problém ani třeba mezi lidmi promluvit nahlas.. cizími, to jsem se třeba lehko naučil.. jelikož jsem viděl jednoho blba, který se vždy ozval s nějakou kravinou, jo všichni si řekli co je to za vola.. ale další den už nevěděli že nějaký vůl existuje a co udělal.. Tudíž i když řeknu blbost, pořád lepší říct blbost než se neříct něco důležitého kvůli strachu.. Ale já nemám před kamerou strach, tam hraje roli ten aspekt, že to není můj čistý projev upřímný... je to projev na kameru a přes to vlak nejede.. Tudíž prostě účel mého sdělení je rázem jiný, místo sdílet něco zajímavého, se to mění na to nevypadat jako blbec, říct to správně.. a už teď jsem úplně mimo primární účel a to předat myšlenku, rázem už je myšlenka zapomenuta čas vykoktaný s naprosto nesnesitelným tónem.. Taky se nemůžete slyšet z repráků ? To už tím tuplem nechápu, až jsem se zhrozil jak hnusný hlas mám.. Přitom ale jsem si nikdy nevšiml že by byl někomu nepříjemný právě naopak, Kolikrát se mi povedlo zaujmout pozornost celé naší bandy.. Dokonce i školní třídy, zámečníků na učňáku tedy pavilonu opic.. jelikož to byly divoké zvířata.. a jednu přestávku sem se trochu rozpovídal o něčem zajímavém po chvíli si všímám že jsem uprostřed kruhu celé třídy která s otevřenou hubou žere každé mé slovo.. o přestávce!! V tichosti! Nemožné! Tehdy jsem se až leknul.. a taky hlavně pochopil, že mám schopnost zaujmout i tu nejhorší třídu na celé škole.. Což je velmi prospěšná schopnost i v životě. Ovšem psaný text mi umožňuje jakoby se zcela ponořit do toho víru, a někdy úplně ztrácím přehled a nevím o sobě, pak se se probírám prsty bolí text nekonečný a sotva jej odešlu tak tím klikem spouštím zemětřesení :D Párkrát jsem na svůj komentář narazil.. a bylo mi hned jasné co to ty lidi tak táhne.. Je to něco mezi řádky. Je to jakoby podtón který si nelze uvědomit, který se postupně tvoří a spolu s textem, jakobych do toho textu byl schopen vložit i náladu a atmosféru, to jak se cítím.. Já to ale nepovažuji za nic neobvyklého, prostě umím psát, a komunikovat s použitím zdravého rozumu.. Přesto si všímám že je to vzácnost.
Fajn čekal jsem že se zbavím neschopnosti hovořit na kameru.. místo toho mě ten úvod málem zbavil života :D To jsou mi fóry teda :D Jedna z věcí které fakt nemusím, je když se z těch repráku liny větší kravál než stačí abych ho slyšel.. A tam hodíte rachot blesku :D * že to není ono je ještě lichotka.. ale to bylo nemožně nesnesitelné, myslím že při tom objektiv tak pnul že by brzo prasknul kdybych dál točil. Naprosto stejně to mám i mluveným slovem. Přitom ale pouze když vím že mě něco nahrává.. Prostě to nejde.. ale když to nevím a normálně mluvím. Tak je to velmi poutavé a zkrátka nemám problém ani třeba mezi lidmi promluvit nahlas.. cizími, to jsem se třeba lehko naučil.. jelikož jsem viděl jednoho blba, který se vždy ozval s nějakou kravinou, jo všichni si řekli co je to za vola.. ale další den už nevěděli že nějaký vůl existuje a co udělal.. Tudíž i když řeknu blbost, pořád lepší říct blbost než se neříct něco důležitého kvůli strachu.. Ale já nemám před kamerou strach, tam hraje roli ten aspekt, že to není můj čistý projev upřímný... je to projev na kameru a přes to vlak nejede.. Tudíž prostě účel mého sdělení je rázem jiný, místo sdílet něco zajímavého, se to mění na to nevypadat jako blbec, říct to správně.. a už teď jsem úplně mimo primární účel a to předat myšlenku, rázem už je myšlenka zapomenuta čas vykoktaný s naprosto nesnesitelným tónem.. Taky se nemůžete slyšet z repráků ? To už tím tuplem nechápu, až jsem se zhrozil jak hnusný hlas mám.. Přitom ale jsem si nikdy nevšiml že by byl někomu nepříjemný právě naopak, Kolikrát se mi povedlo zaujmout pozornost celé naší bandy.. Dokonce i školní třídy, zámečníků na učňáku tedy pavilonu opic.. jelikož to byly divoké zvířata.. a jednu přestávku sem se trochu rozpovídal o něčem zajímavém po chvíli si všímám že jsem uprostřed kruhu celé třídy která s otevřenou hubou žere každé mé slovo.. o přestávce!! V tichosti! Nemožné! Tehdy jsem se až leknul.. a taky hlavně pochopil, že mám schopnost zaujmout i tu nejhorší třídu na celé škole.. Což je velmi prospěšná schopnost i v životě. Ovšem psaný text mi umožňuje jakoby se zcela ponořit do toho víru, a někdy úplně ztrácím přehled a nevím o sobě, pak se se probírám prsty bolí text nekonečný a sotva jej odešlu tak tím klikem spouštím zemětřesení :D Párkrát jsem na svůj komentář narazil.. a bylo mi hned jasné co to ty lidi tak táhne.. Je to něco mezi řádky. Je to jakoby podtón který si nelze uvědomit, který se postupně tvoří a spolu s textem, jakobych do toho textu byl schopen vložit i náladu a atmosféru, to jak se cítím.. Já to ale nepovažuji za nic neobvyklého, prostě umím psát, a komunikovat s použitím zdravého rozumu.. Přesto si všímám že je to vzácnost.
Dik za ten uvod, magore, hlavne za manzelku ktera uz spala.
Edit po dokoukani: Zbytek velice prinosne video