Skvělé a obohacující video! Na zahradě máme většinu půdy jílovitou a nevěděla jsem, co s ní. Děkuji za toto video, určitě zkusím tento návod! Už se těším na další video! 😁
@@vikivikina7373 myslite ze vam vyvysene zahony umoznia v zime pestovat zeleninu tak ako to vidime u plodne zahrady? Mam ich 2 a zdaju sa mi zamrznute.. pomohla by v tomto pripade hrubsia netkana textilia? Nie som si ista.
@@annakrizova7314 V zimě pěstujete na záhoně zeleninu? Spíše tam jen zůstává z předchozího roku, a to jen některé druhy. Mám vyvýšených záhonů asi 6, jeden aktuálně stěhuji na jiné místo kvůli stavbě skleníku - na dalším mám jahody, ani jeden není promrzlý, spíše naopak.
@@vikivikina7373 dakujem za odpoved. Moje premrznute su na povrchu urcite. Je mozne, ze som ich kontrolovala po zrazkach ktore v pode zamrzli. Mrzi ma ze ma nenapadlo kontrolovat ich pravidelne. Teraz neviem, cimi v zime posluzia na zimnu zeleninu alebo budem potrebovat sklenik. Tiez som z tych, co koncili sezonu po zbere paradajok a chcela by som pobvzbudena tymito videami skusit pestovat v zime, lenze plodna zahrada s vyvysenymi zahonami asi nema skusenosti.
Letos jsem zkusila jeden záhon tímto způsovem,a při dodávání kompostu jsem taky narazila na bílé larvy podobné ponravám. Ale podle malé hlavičky jsem poznala,že jde o larvu zlatohlávka,která se neživí kořínky apod. jako ponrava,takže nám neškodí,spíš pomáhá při vytváření kompostu. Taky jako vy je vracím do nehotového kompostu. V nově založeném záhonu chci pěstovat rajčata s větším kořenovým systémem. Věřím, že se jejich kořeny dostanou přes lepenku do větší hloubky, což rajčata potřebují. Děkuji za návodové video.❤
Zdravím Vás, Hanko, a děkuji mockrát za sdílení. Doporučuji lepenku pod sazenicí rajčat proseknout rýčem, aby lepenka netvořila bariéru pro růst kořenového systému.
Ahoj Petre, zrovna zacinam (ucim se) na me nove zahradce a jako mestsky clovek se vzpominkamy na zahradniceni pouze z detsvi me Tve video opet neco noveho naucilo! Dekuji Ti!
Zdravím, moc rád bych poprosil takhle dobré video o jahodách a nejlepších odrůdách 🙏. Jinak asi nejlepší zahradnický kanál, na který jsem kdy narazil 👍
Děkuji mockrát za milý komentář, který mě moc potěšil! Detailnější video o pěstování jahod časem možná také natočím. Zatím se můžete podívat na část videa Výsev a výsadba zeleniny v březnu ruclips.net/video/dGuRXVQWEyg/видео.html, které se věnuje výsadbě jahodníku - čas 15:15 - ukázka výsadby frigo sadby jahodníku.
Moc pěkné video, děkuji za inspiraci, letos se chystám na naši zahradu, tak mi to hodně pomohlo....my máme v kompostu ty nosorožíky kapucínky...tak je tam taky vracíme a vždycky jim kousek místa necháme, aby tam mohli bydlet...
Naprosto skvělé videa, vše perfektně vysvětleno s názornou ukázkou - to mi chybělo a moc děkuji. Zatím máme sníh u nás, ale další záhon zhotovím. Hlavně opravdu jednoduše a ne tak složitě s nakonec bolavým hřbetem jak doposud. Jako třešničku na pomyslném dortu vnímám že jste sympaťák. Tak se budu těšit na další videa. Jo a budou i ukázky pěstování ve skleníku?
Děkuji mockrát za milý komentář! :-) Na pěstování ve skleníku se mimo jiná videa můžete podívat například v tomto videu ruclips.net/video/uah4E5HPSEk/видео.html
Napadlo mě ověřit, jak je to s množstvím těžkých kovů a mikroplastů v papírové lepence a mám dobrou zprávu. U běžné hnědé lepenky se není čeho obávat. Z hlediska norem nesmí obsahovat více jak 100 mg/kg těžkých kovů (tj. 100 jednotek ppm, což je 0,1 ‰, tato norma je ještě přísnější než norma pro některé těžké kovy u kompostu z kompostáren), přičemž skutečný průměrný obsah se pohybuje kolem 25 mg/kg. Pro srovnání jenom olovo je v půdě na území bývalého Československa v koncentracích 23,3 -95,5 mg/kg, takže lepenka bude těžkými kovy (pokud tedy odstraníte případné kovové spony na spojích lepenky) zatížena méně než vaše půda. Neobával bych se ani zvýšeného obsahu mikroplastů v lepence (většina plastů, lepicí pásky apod. se odstraní při recyklačním procesu a rozvlákňování). Čeho bych se však obával je skutečnost, že podle různých studií údajně sníme asi 5 g mikroplastů týdně, což je ekvivalent jedné kreditní karty. Mikroplasty jsou již obsaženy nejenom v potravinách, ale i v půdě, ve vzduchu a v pitné vodě (nejvíce v té balené, ale i v kohoutkové). Například i v Pyrenejích, pohoří, které je poměrně odlehlé od velkých aglomerací, byl naměřen spad 11 400 kusů mikroplastů na metr čtvereční měsíčně (v Londýně asi 3x více).
Koukám že ty drobné plasty v kompostu z kompostem je všude.myslil jsem že je to jen místní slendrian a není.je smutné že jsou lidé líní to vybrat aby to tam nebylo
@@curdacurinka7494 Je to škoda. Jediná možnost, jak se tomu vyhnout, je vytvářet si postupně co nejvíce vlastního kompostu. Také je možné využít koňský hnůj z ověřeného zdroje (nejlépe od koní z venkovního výběhu) a kompostovat ho nebo ho jednoduše nechat 1-2 roky odležet a máte krásně čistý kompost bez plastů.
@@plodnazahrada to dělám.ale znáte to ať kompostuje člověk sebevíce pořád je ho málo.ja mám přístup ke koňskými hnoji dobrý.nejakych 100az200metru od baráku mám koně a zatím v pohodě dávají.zrovna příští týden jak počasí dovolí si jedu pro další valník.ted bude více slámoví jak se na zimu podestýlá.do budoucna to mám v hlavě více promyšlený jak více kompostovat.a to ještě vedle dělám vermikompost na hromadách a kuli zizalkovymu čaji i ve vanách.
Všechna Vaše videa jsou velmi inspirující, ale stále mi při pohledu na bujně rostoucí záhony vrtá hlavou otázka. Vy nemáte na zahradě slimáky? Pokud ano, jak se jim bráníte? Děkuji za odpověď
Jsem rád, že se Vám videa líbí, Hanko. Slimáky, a hlavně hlemýždě, mám na zahradě také. Pouze je sbírám po nebo při dešti, případně velmi brzo ráno, když je rosa a jsou aktivní, a poté je odnáším do 250 metrů vzdáleného remízku. Tím se postupně omezí jejich populace. Doporučuji mulčování kompostem a pěstování přímo v něm. Kompost vytváří prostředí, ve kterém slimáci neradi zdržují.:-) Rovněž pomůže omezit jejich přirozené úkryty (prkna, seno, vysoký porost, tlející tráva aj.), případně je využít jako pasti a slimáky tam pak jenom sesbírat. Široká nárazníková zóna před záhony v podobě mulče z kompostu, písku, štěrku apod., také pomůže. Slimákům bude chvíli trvat než se k zelenině dostanou a mezitím je stačíte sesbírat. Také lze kolem mírně vyvýšených záhonů vytvořit hranu z plechu ohnutého směrem ven ze záhonu, tuto překážku slimáci nepřelezou. Držím palce! Petr
Mám taky navážku a ještě spojenou se samou plevelí.Moc děkuji zauvedené video, mám ohromnou raddost, že mohu z této půdy udělat takovou nádheru.Právě řeším kultivaci půdy, a na zíkladě Vašeho videa upouštím od této formy vylepšení půdy.Děkuji, děkuji moc za toto video.Ať Vám Stvořitel dá sílu a zdraví k dalším užasným videím.
Ponravy jsem jen dočasně založil na okraj záhonu :-) s tím, že je pak odnesu zpět do kompostu, kde ničemu nevadí a naopak pomáhají při rozkladu tlejícího dřeva.
Díky moc za sdílení zkušeností, to je tak skvělý potkat i "online" laskavé lidi :) Mám otázku, můžu stejnou metodu použít i na záhony ve skleníku? Je tam už stará, vyschlá, neživá půda, tak se chystám na její obnovu...
To mě těší, že Vás video inspirovalo. Ano, stejnou metodu můžete použít i ve skleníku. Pokud je půda ve špatném stavu a není zaplevelená, tak stačí dát vrchní vrstvu kompostu - poprvé dejte větší vrstvu cca 10-15 cm, v dalších letech bude stačit cca 3-5 cm jednou ročně. Ať Vám to hezky roste ve skleníku i na zahrádce. Petr
Děkuji za Vaše podnětná videa. Hodně mi to dalo. Chtěla bych se zeptat, myslíte, že by v takovémto záhonů mohly být jahody? Právě jsem si podle vašich rad takovýto záhon založila, a teď nevím co na něj nasadit, a mám odnože ze zrušeného starého jahodniku. No, asi to zkusím. Jinak vám předem děkuji, za Vaši případnou odpověď, a budu vás sledovat i dál. Díky
Ano, Renato. V povrchové vrstvě kompostu můžete pěstovat i petržel, mrkev nebo pastinák. Vrstva kompostu nad lepenkou by však musela být poměrně vysoká, případně je možné počkat do dalšího roku, dokud se lepenka nerozloží. Také je možné dát povrchovou vrstvu kompostu přímo na čistou odplevelenou půdu, bez lepenky, tam pak je možné výsev provést rovnou. Další možností je první rok, než se rozloží lepenka, pěstovat pouze odrůdy kořenové zeleniny s krátký kořenem.
Zdravím a děkuji za inspirativní návod. Chápu správně, že musím výšku kompostu přizpůsobit výšce kořenového systému daných rostlin? Např. pro pěstování mrkví budu muset navézt vyšší vrstvu než pro salát apod.?
Dobry den, moc super video, dekuji za nej. Mam dotaz, chystam se na podzim zasadit cesnek. Ale nejak nevim kde a podle ceho mam zvolit misto, kde ho zasadim? Moc dekuji za kazdou radu
Zdravím Vás, jsem rád, že se Vám video líbilo! :-) Česnek zasaďte na teplé a slunné stanoviště, klidně do záhonku s mulčem z kompostu, jehož založení je vidět ve videu. Ať se daří! Petr
Dobrý večer chtěla bych se prosim ještě zeptat na jeden dotaz. Mám svažitý pozemek klesajici z východu na zapad. Jakym smerem nejlepe zalozit zahonky? Mohu je vest jakoby po vrstevnicich jih-sever. Nebo se snazit delat kratší zahonky vedouci vychod-zapad a tyto se pokusit srovnat? . Samozřejmě bych hlidala že vyssi rostlinky k severu a nižší k jihu. Moc děkuji predem za odpověď.
Záleží na tom, jak hodně svažitý pozemek je. Na svahu s velkým spádem bych udělal terasy po J-S vrstevnicích (na severní straně pěstovat vyšší rostliny, jak správně píšete). Je-li pozemek jen mírně svažitý, tak by byly lepší záhonky orientované V-Z směrem. Držím palce! :-)
Dobrý den,Petře. Zatím nemám vlastní kompost,čím mohu na podzim a na jaře podpořit záhony,které jsou chudé na živiny? Šlo by rozpustit granulovaný slepičince,kravský hnůj ? nebo raději jen poházet? Má to vliv na kvalitu půdy? Děkuji moc za radu
Zdravím Vás, Evo, pokud máte k dispozici rok a více starý hnůj, tak ho můžete využít úplně stejně jako kompost, protože vlastně již je kompostem. Dále lze půdě dodat živiny tzv. zeleným hnojením (například vysetím jetele), různými jíchami (např. kopřivová, z různých plevelů), zředěnými zkvašenými slepičincemi apod.
Děkuji za komentář. Jsem rád, že pro Vás informace byly přínosem. Dříve se běžně využívaly pásy v sadech mezi stromy k pěstování zeleniny, takže ano, lze. Čím mladší je výsadba, tím větší plochu lze využít. Hodně také záleží na tom, v jakém sponu a na jakých podnožích stromy pěstujete, aby zelenina nebyla moc zastíněná. Ať se daří.:-)
Zvětráváním, olovo je z těžkých kovů v půdě zastoupeno nejvíce. Průměrný obsah olova v půdách bývá 5-50 mg Pb/kg, za přirozený obsah se považuje 2-300 mg/kg. Běžně se vyskytuje v rozmezí 10-20 mg/kg.
Zdravím Vás, Davide, to záleží na tom, co chcete mulčovat a za jakým účelem. Pokud bych například mulčoval kořenovou zeleninu v zimě kvůli ochraně proti mrazu, tak bych raději každý rok používal slámu pokud možno co nejméně rozloženou, protože jinak je pak ve stéblech menší obsah vzduchu a tolik neizoluje, je mokrá apod. Novou slámu bych jako mulč dával i pod jahody. Pokud bych mulčoval například prostor kolem ovocných keřů či stromů, tak klidně použiji i starší nebo již částečně rozloženou slámu.
Bylo mi potěšením, Ireno. Štěpka tvoří tzv. hnědou složkou kompostu bohatou na uhlík a její podíl v kompostu je přibližně 1/3. Čím je podíl štěpky v kompostu větší, tím déle trvá rozkladný proces.
Dobrý den chtěla bych založit nové zahony, ale na místě je hodně hryzců.Jedná se o chatu, takže nemohu mít kočku, která by lovila. Měla bych dát tedy pod celé zahony králičí pletivo? Nebo je jiné řešení? Neměla bych jit raději více do výšky, aby se mi ze stran na záhony nedostali? Děkuji moc za odpověď.
Zdravím Vás, Jano. Trochu pracnějším řešením, pouze na omezenou plochu, je oplocení prostoru pletivem s malými oky (ano, musí být i pod záhonkem) nebo využití vyvýšených záhonků (na dně opět pletivo, kterým hlodavci neprolezou) se stříškou z plechu na okrajích, kterou hlodavci ani slimáci nepřelezou.
Substrát můžete dát jako spodní vrstvu místo půdy, pokud ji nemáte k dispozici, a na povrch substrátu dát kompost. Substrát a kompost mají rozdílné vlastnosti.
Zdravím Vás Petře, jste mojí inspirací, společně s Charlesem. Moc se mi líbí metoda NE-rytí, kartony, kompost, štěpka. Letos jsem si kus zahrady takhle vytvořila. Zajímá mě jedna věc, konkrétně slimáci. Záhony jsou sotva 14 dní, a když jsem dnes prováděla kontrolu, obhlídku, už jich tam pár bylo. Chci tam pěstovat rajčata, papriky, mochyně, nějaké dýně, ale...co s těmito živáčky? Jak to řešíte Vy osobně, pokud se Vám na zahradě objeví? Děkuji za Váš čas pro odpověď, Markéta
Děkuji Vám, Markéto, za milá slova. Slimáky, a hlavně hlemýždě, mám na zahradě také. Pouze je sbírám po nebo při dešti, případně velmi brzo ráno, když je rosa a jsou aktivní, a poté je odnáším do 250 metrů vzdáleného remízku. Tím se postupně omezí jejich populace. Doporučuji mulčování kompostem a pěstování přímo v něm. Kompost vytváří prostředí, ve kterém se slimáci neradi zdržují.:-) Rovněž pomůže omezit jejich přirozené úkryty (prkna, seno, vysoký porost, tlející tráva aj.), případně je využít jako pasti a slimáky tam pak jenom sesbírat. Široká nárazníková zóna před záhony v podobě mulče z kompostu, písku, štěrku apod. také pomůže. Slimákům bude chvíli trvat než se k zelenině dostanou a mezitím je stačíte sesbírat. Také lze kolem mírně vyvýšených záhonů vytvořit hranu z plechu ohnutého směrem ven ze záhonu, tuto překážku slimáci nepřelezou. Držím palce! Petr
@@plodnazahrada Velice děkuji, pane Petře za tak "plodnou" odpověď. Velice si toho vážím. Mám právě kompost, pod ním kartony, a kolem chodníčky ze štěpky. A nechce se mi ty tvorečky usmrcovat, takže tohle mi pomůže být více s přírodou, ještě jednou díky! I Vám, nechť se daří v hojnosti :)
@@FrantiškaLili Na slimáky dobře fungují ,,pivní pasti". Na záhon zapustím prázdnou plastovou nádobu od kg jogurtu jejíž vrch je v úrovni se zeminou. Potom tam naleji asi do dvou třetin pivo a slimáci tam sami lezou a utopí se.
Zdravím, u nás máme k dispozici od města kompost, který tvoří hlavně posekaná tráva. Mám strach, že bude moc kyselý pro tvorbu záhonu. Jak to ověřit? A ten hnůj tedy jak starý? Tři měsíce? Jinak super video.
Děkuji, jsem rád, že se Vám video líbilo! :-) Toho, že bude kompost z trávy kyselý, bych se neobával, spíš je otázka, jestli ta tráva neobsahuje herbicidy. Můžete si udělat test na vzorku kompostu - třeba do kompostu vysít hrášek nebo řeřichu, která velmi rychle klíčí a roste. Pokud rostlinky vyklíčí a nebudou vykazovat deformity, můžete kompost použít. Ohledně hnoje, čím starší a vyzrálejší tím lepší - za rok je z něj víceméně kompost. Na plodovou zeleninu ho lze použít cca od 3 měsíců stáří. Ať se daří.:-) Petr
Dobrý den, po shlédnutí videa jdu založit na trávníku, bez koňského hnoje nový záhon. Kompost také nemám, použiji kupovanou zahradní zeminu s použitím slepičího hnoje. Vaše videa ráda sleduji. Díky za ně.
Děkuji Vám, Zdeňko, za milý komentář. Ten slepičí hnůj, pokud je čerstvý, bude lepší nejdříve zkompostovat a až poté dát na záhon. Držím palce.:-) Petr
@@plodnazahrada Dobrý den Petře, sehnala jsem koňský hnůj (10 bramborových pytlů) a záhon 5x2,5m mám hotový :-). Mám ho ohraničený palisádou a vypadá moc dobře. Už se těším na jaro. Zdeňka
Dobrý den, sleduji videa od Slováků, Poláků, z Anglie i z Česka, také se inspiruji. Vaše videa se mi líbí, jsou věcne, strucne a motivujici. Mám na zahradě také hodně pyru i svlacce a take hodně přesličky. Přečetla jsem si i komentáře, takže zatím dotaz jen na konve...krásně z nich teče voda, ružice , co mám jsou téměř nepropustne, velmi male dirky, když jsem je zvětšila teče to stejně blbě. Kde se dají koupit pořádné konve? Děkuji za odpověď
Mockrát děkuji za zpětnou vazbu. Ty konve, které vidíte na videu jsou celkem obyčejné 10l konve, které jsem pořídil zde: gola-sada-tona.cz/ostatni/129813-konev-plastova-6-l-254276-5904913543041.html. Mám ještě jedny konve s jemnějším kropítkem a ty mi na kropení, kde chci mít větší kontrolu a jemný proud vody, vyhovují trochu lépe. Zase však mají širší držadlo a hůře se noří do sudů, které mám u skleníku. Je pro mě celkem důležité, aby se dala u kropítka odcvaknout ta děrovaná část. Zanesené otvory se pak mnohem jednodušeji čistí, na druhou stranu to časem může v místě zacvaknutí přestat těsnit a způsobit nevyrovnaný proud vody. Přeji Vám radostné kropení. Petr
Ahoj, krásné video! Koňský hnůj mám dojednaný, kartony od kol už jsou doma a kompostárna obvolána. Můžeme pomalu začít se záhonem. Pořídila jsem si i knihu od Charlese Downinga Zahradničení bez rytí, ale pořád mi není jasná jedna nebo vlastně pár věcí... Když založím záhon teď na jaře, mohu tam dát rovnou pak rajčata, jahody, dýně, hrášek, chřest apod,? Nemáte někdo zkušenosti? A kompost každý rok doplňovat vždy na podzim? A co tahle házet pod rajčata třeba rovnou i posekanou trávu? Nevíte, kolik stojí pomoc od pana Petra přes email? děkuji!
Zdravím a děkuji za sdílení. V nově založeném záhoně podle této metody, můžete pěstovat vše, co zmiňujete. Trávu, mírně zavadlou a v nižší vrstvě, na povrch pod rajčata také můžete dát. Kompost se doplňuje jen jednou ročně, kdykoliv. Napište mi a pošlete kontakt na plodnazahrada@gmail.com, ozvu se Vám ohledně možností spolupráce. Mějte se hezky. Petr
Zdravím, je možné použít čerstvý hnůj, který bych navezl na jaře společně s kompostem a začít pěstovat ihned? Nebo je lepší vše udělat co nejdříve? Děkuji.
Zdravím Vás, Danieli! Záhony pomocí lepenky a vyzrálého kompostu můžete klidně založit již nyní. Čerstvý hnůj bych však nejdříve zkompostoval nebo nechal alespoň 1 rok odležet, aby Vám nespálil rostliny. Ať se daří! Petr
Když mám na zahradě úrodnou půdu, ale bojuji tam strašně moc s plevelem, mám postupovat, jako vy ve videu? Tedy dát karton a na to kompost? Nevím, jestli jsem to pochopila z videa správně, když jste říkal, že na úrodnou půdu stačí 3cm vrstva kompostu :) nevím, jestli tedy ten karton ano nebo ne. Předem moc děkuji za odpověď
Zdravím Vás, Věro. Pokud máte záhon jen lehce zaplevelný, ta odstraňte plevel a na povrch dejte 3-5 cm kompostu. Pokud by bylo odstranění plevelu příliš pracné, tak položte na povrch lepenku a na ni dejte 10-15 cm kompostu. Držím palce! :-) Petr
@@plodnazahrada Mockrát děkuji zareakci :) Udělám to tedy s lepenkou, jsem zvědavá, jestli se mi podaří ten plevel alespoň částečně eliminovat :) A díky, že děláte tak skvělá poučná videa!
Chci se Vas zeptat jestli v prubehu sezony prihnojujete ci doplnujete vrstvu kompostu na zahonech ktere vyuzivate k celorocnimu sberu zeleniny. Pripravujete zahon jednorazove a pak pouze dosevate v prubehu dalsi druhy zeleniny a zahon pote znovu doplnite kompostem na jare, nebo zahon chystate zas a znovu pro dalsi vysevy v prubehu? Zajimalo by mne kolik sklizni v prubehu roku je mozno z takto zalozeneho zahonu jednorazove mit. Moc dekuji za reakci. Mate uzasna videa.
Zdravím Vás, Kláro, děkuji Vám za zajímavé dotazy a milý komentář. Jsem moc rád, že se Vám videa líbí. Kompost stačí doplnit pouze 1x ročně, a to pouze cca 3-5cm vrstvu. Téměř všechnu zeleninu (kromě té kořenové) předpěstovávám v sadbovačích a teprve poté vysazuji na uvolněná místa v záhonu. Záhony tak mohou být téměř po celý rok stále plné zeleniny, a to i v zimě. Na jednom záhonu se protočí klidně 2-3 sklizně. Ať se Vám daří! :-) Petr
@@plodnazahrada Dobrý den, máte moc hezká videa. Chtěla jsem se zeptat, zda neplánujete video o kompostování. Nedaří se mi udělat tak kvalitní kompost, jak vidím u Vás. Přeji hezký den. :-)
Dobry den, mam dotaz, kdyz jsem si koupila kompost z mistni kompostarny, tak jsem si totalne zaplevelila celiu zahradu. Jak je mozne, ze vam kompost nepleveli? Dekuji za odpoved, sleduji vas, jste skvely, dekuji za inspiraci 🙏🥰💝
Děkuji Vám za komentář, pochvalu i za dotaz! :-) Aby kompost neobsahoval plevel, tak musí projít teplotní fází, při které dojde ke zničení semínek plevele. Záleží na tom, jakou technologii kompostování v dané kompostárně používají. Také je možné, že se do hotového kompostu díky větru vysemenil plevel z okolí.
Dobrý deň. Veľmi sa mi páčia vaše videá a čerpám z nich inšpiráciu. Chcela som vyskúšať založiť si záhon podľa vás. Položila som na burinou zaplienennú plochu kartóny a naviezla asi 7cm vrstvu kompostu. Nato plánujem položiť mulč zo sena. Rada by som v tomto zákone pestovala zemiaky. Nie som si istá ako mám zemiaky vložiť do záhona.. Položiť len do takej tenkej vrstvy na povrch kartóna, alebo robiť dierky v kartóne a vkladať až do zeme pod kartónom ?velmi pekne ďakujem za odpoved.
Děkuji za zpětnou vazbu, Mirko! :-) 7 cm je hodně tenká vrstva kompostu na brambory, ale pokud na ni dáte vysokou vrstvu mulče ze sena, klidně položte brambory na lepenku, jen pod bramborem lepenku prosekněte rýčem. Jinak bych udělal otvor do lepenky a malou jamku pod do půdy pod úrovní lepenky.
Objevila jsem Vaše videa a propadla jim:-). Děkuji za inspiraci. Zaujalo mně, že zachováváte chroustí larvy. Nejsou to škůdci, kteří požerou budoucí úrodu?
Děkuji za Váš milý komentář, Ilono. Jsem rád, že jsou pro Vás videa inspirující. Ponravy chroustů klidně nechávám v kompostu, pomáhají rozkladným procesům. Na záhonku by mohly užírat kořínky zeleniny, i když pokud jich je jen pár, tak se není čeho obávat. Ze záhonku je tedy většinou vracím zpět na kompost nebo je někdy dostanou i slepice, pro které jsou ponravy doslova lahůdka.
Zdravím, tento spôsob zakladania záhonov je super, rada by som to vyskúšala aj v našej záhrade, zaujali ma však tie pandravy, priznám sa, keď som vlani v lete vyberala môj kompost, bolo ich tam veľmi veľa, a ja som ich dala sliepkam k obedu😀... To bola asi chyba... Čo teda s nimi?? Nechať ich v komposte? Nezjedia mi korienky rastlín? Vďaka za odpoveď Miriam
Zdravím Vás, Miriam. Ponravy, což jsou bílé larvy s třemi páry nohou, se v kompostu, který již prošel teplotní fází, vyskytují docela často, hlavně při kontaktu s půdou. Nejčastěji se jedná se ponravy chroustů, případně nosorožíků nebo zlatohlávků z čeledi vrubounovitých. V kompostu se živí tlejícím dřevem, což napomáhá jeho dalšímu rozkladu. Měl jsem také velkou haldu dřevní štěpky a byly jich tam stovky. Takže v kompostu ničemu nevadí, naopak. Ovšem na záhonek bych si je moc nedával, protože žerou i kořínky rostlin nebo třeba vykousávájí velké díry do brambor. Většinou ale způsobí jen malé škody na pár rostlinách. Přeji Vám hodně radosti při zakládání nových záhonů a ještě větší radost z bohaté úrody! Petr
Zdravím, vďaka za odpoveď, takže tento rok to spravím lepšie, všetky tie biele potvorky proste preložím do druhého kompostoviska a budem dúfať, že konečne uvidím u nás aj nejakého chrusta, nejak ich je v posledných rokoch poskromne... Miriam
Dobrý den, je opravdu možné sít nebo sázet malé sazeničky přímo do kompostu? Protože když jsem kupoval kompost z kompostárny (kvalitní kompost pouze z přírodních materiálů ze zahrad) a řekl jsem jim, že budu přímo v kompostu pěstovat zeleninu. Upozornili mě, že mi v tom zelenina neporoste, protože kompost je silné hnojivo. Kompost krásně voní a je tmavě hnědý. Opravdu mohu hned začít pěstovat mrkev, saláty atd.? Je potřeba záhony pouze z kompostu na jaře nebo v sezóně hnojit? Děkuji.
Zdravím Vás, Karle. Hodně záleží na tom, jaké postupy daná kompostárna uplatňuje při kompostování. Pokud kompost alespoň třikrát přehodí a je starý cca jeden rok, tak by měl být vyzrálý a můžete v něm pěstovat cokoliv. Pokud Vám ho přivezou ještě horký, uvnitř hromady je například 30 °C, tak kompost ještě není vyzrálý a rostliny by Vám spálil. Pak stačí kompost nechat ještě pár týdnů či měsíců uležet. Můžete si také jednoduše udělat test na vzorku kompostu - třeba do kompostu vysít hrášek nebo řeřichu, která velmi rychle klíčí a roste. Pokud rostlinky vyklíčí a nebudou vykazovat deformity, můžete kompost použít. Vyzrálý čistý kompost rostliny nespálí. Záhony s kompostem již hnojit nemusíte, vyzrálým kompostem zeleninu zároveň nelze přehnojit - rostliny si z něj vezmou pouze potřebné živiny, ne víc a ne méně. Ať se daří.:-) Petr
Dobrý den Petře, dnes jsem objevila Vaše videa a jsem nadšená, moc děkuji! Mám otázku takovýto záhon se již tedy nemusí na jaře přerývat, pouze se přidává vrstva nového kompostu (3-5 cm)? A ještě jednu otázku, když založím záhon na původním trávníku, pak stačí pokládat jen karton a cca 15 cm kompostu? Lenka S.
Pěkné video a silně inspirující.Nicméně jako letitý zahradkář,,amatér" jsem se chtěl zeptat, jak by takto relativně,, mělce založený záhon fungoval třeba na rajčata,která potřebují hlubší sázení. A ještě prosím kdbyste mi mohl odpovědět,kde Vám to tak pěkně roste. Mám na mysli geografickou polohu. děkuji Petr
Zdravím Vás, Petře, a děkuji mockrát za potěšující zpětnou vazbu. K Vašemu dotazu. Do takto založených záhonů sázím i rajčata a papriky a daří se jim výborně. Rajčata stačí vysadit pouze cca 10 cm hluboko. Před výsadbou ještě pro jistotu rýčem prorazím karton, ale pouze přímo pod kořenovým systémem budoucí sazeničky. Pokud jsou sazenice vytáhlé, tak se jednoduše položí vodorovně nebo šikmo a na povrchu se nechá vyčnívat jen malá nadzemní část sazenice. Tím se zároveň podpoří rozvětvení kořenového systému, který se nově vytvoří i ze stonku zanořeného pod povrchem. K druhé části Vašeho dotazu ohledně geografické polohy. Zahrada je jihozápadně od Prahy na okraji Českého krasu v nadmořské výšce 337 m na mírně svažitém pozemku s převýšením asi 2 metry se sklonem k jihu. Nacházíme se v klimatické zóně 6b, tzn., že nejnižší dlouhodobě naměřená teplota v zimě je v rozmezí -17,8 °C až -20,5 °C (ale např. minulý rok pouze -9 °C) . Roční srážky jsou kolem 530 mm. Přeji hodně úspěchů při pěstování. Petr
@@plodnazahrada Moc děkuju za odpověď,která mě přiměla na ,,stará kolena" k jistému pokusu dle Vaší metody. Jsem stará ,,bulharská tomatová škola",kde se říká že nejlépe se daří šikmo hluboko zasazeným rajčatům, a pozor s kořeny otočenými na jih.- Opravdu ten jih funguje:-) Ač důchodce nebráním se novým přístupům zvláště pokud ušetřím sportem zničená záda přítomnosti řýče. Apropos jsem z Novohradských hor ,takže o nějakých 200 metrů výše,tak uvidíme. Petr
Čím déle zahradničím, tím více přemýšlím nad tím, jak pěstování co nejvíce zefektivnit a nedělat něco zbytečně. Rytí půdy je právě jednou z těch činností, které není třeba vůbec provádět. Půdnímu životu, rostlinám i našim zádům :-) mnohem více prospívá pěstování bez rytí. Ohledně pěstování, výsadby a způsobů vedení rajčat existuje mnoho různých názorů. Nejvíce vyživujících kořenů se většinou tvoří poměrně blízko povrchu půdy. Směrem k jihu šikmo zasazený stonek a kořenový systém, jak uvádíte, má svoji logiku - takto založený kořenový systém se bude díky jižní orientaci lépe prohřívat, tedy pokud povrch půdy nebude zastíněn sousedními rostlinami nebo zamulčován :-). Máte nějaké zajímavé osvědčené bulharské odrůdy rajčat, kterým se u náš daří?
@@plodnazahrada Bohužel nemám. vsázím na letitou českou klasiku odrůdu Tornádo Lou :-)) Několikrát jsem četl že je to již dávno překonaná odrůda .Nicméně v našich podmínkách se mi osvědčuje..Je nenáročná,poměrně resistentní vůči chorobám i teplotám,chutná a její výtěžnost je na slušné ůrovni. Měl jsem jisté pokusy s jinými odrůdami ale vždy jsem se k Tornádu rád vrátil.Pochopitelně je doplněna Chery, Baby rajčátkama ale ty jsou spíše jako doplněk . Rajčata s manželkou konzumujeme hodně a tak sázíme běžně 12-15 keřů těchto tyčkových rajčat a jedeme na 6 pater. Ve spojitosti s tím bych měl ještě jeden dotaz.My sázíme klasicky do řádně vyhnojené (koňský hnůj) půdy ale ještě během vegetace je pravidelně přihnojujeme třeba Krystalonem. Je potřeba dle Vaší metody dodávat do toho kompostu další živiny potažmo stopové prvky(draslík,hořčík fosfor atd.)? Obává se totiž,aby ,,žravé rostliny" typu rajčata,okurky,pariky nehladověly. Dík předem za odpověď.
@@petrfilip9201 Tornádo je opravdu klasika. Jenom je škoda, že si ho člověk nemůže sám jen tak semenařit, protože je to hybridní odrůda. Důležité je, že Vám chutná a že se Vám daří s jeho pěstováním. Samotný kompost obsahuje celé spektrum živin a minerálů a úplně postačuje všem druhům zeleniny, i těm, které mají ty nejvyšší nároky na živiny. Rostliny si z něj „vytáhnou“ to, co právě potřebují. Když každoročně doplníte cca 5-7cm vrstvu kompostu, můžete klidně pěstovat rajčata opakovaně na stejném místě. Doplňkově, chcete-li nebo když není k dispozici kompost, lze použít i zředěné zkvašené slepičince nebo jíchu z kopřiv či jekéhokoliv plevele. Můžete zkusit otestovat a porovnat různé způsoby. A dejte pak vědět.:-)
Dobry den, lze takto pestovat i na raseline?Dat na raselinovy pozemek hnuj, karton, kompost a pak rostlinky?Bohuzel pozemek je raselinovy, tak nevim, zda bude horni kompost stačit, prece jen se korinky rostlin zasadi az pod hnuj....nebo dat vyssi vrstvu hnoje a do nej rostliny?Moc dekuji za radu.
Zdravím Vás, Soňo, jak píšete, zkuste dát lepenku, na ni vyšší vrstvu vyzrálého hnoje, pokud máte tu možnost, a na něj ještě 10-15 kompostu, který každoročně doplňujte.Takto by to mohlo fungovat. Například kanadské borůvky, které potřebují kyselou reakci půdy, můžete vysadit jen s doplněním kompostu.
@@plodnazahrada Teď tomu nerozumím, ve videu dáváte hnůj pod karton, vy říkáte teď ale že hnůj až na karton. Je v tom nějaký rozdíl? Sehnala jsem jen čerstvý hnůj, cca týden, max. dva starý, ten je lepší pod karton nedávat?
@@Rozetka74 Pokud je hnůj cca 1 rok starý, tak se jedná víceméně již o kompost a můžete s ním také jako s kompostem nakládat (je tedy jedno jestli bude pod nebo nad lepenkou či na povrchu). Pokud tento hnůj neprošel teplotní fází s vyššími teplotami, tak v něm budou semena plevele a dal bych ho do spodní vrstvy a teprve na tuto vrstvu bych dal kompost, který teplotní fází prošel. Čerstvý hnůj, který jste získala, bych použil pro založení kompostu.
Ako takto čerstvo osadený záhon chrániť pred slimákmi? Večer ich zbierame, ale aj tak sa nájdu také, ktoré vylezú neskôr a do rána mi ohlodajú listy veľa rastlín, ktoré už potom nerastú. Ešte sa chcem spýtať, či je možné pod kartón umiestniť sieť proti krtkom, máme ich veľa a z dlhodobého hľadiska, keď sa kartón rozloží, dokážu ho preniknúť, sadbu vyvýšiť alebo zasypať...
Dobry den, budu si zakladat zahonky v truhicich na terase, kde mam vyhrazeno 25m. Do truhliku velikosti 120x80 MOHU dat jako prvni texilii, NA TO konsky hnuj a NA TO zeminu popripade kompost. Nemusim uz davat krabicove kartony?
Záleží na tom, jak jsou vysoké ty truhlíky. Lepenku dávat nemusíte vůbec, spodní část truhlíků vyplňte zeminou a pouze na povrch dejte cca 5cm vrstvu kompostu. Pokud byste měla truhlíky vysoké např. 60 cm a více, tak bych dal dospod kusy dřeva (špalky, silnější větve...), které se časem rozloží a budou vyživovat záhon, zároveň tím i ušetříte za zahradní zeminu.
@@plodnazahrada a ten hnuj mohu primichat k normalni zemine na dno? Kdyz uz jsem ty pytle dovezla? 🤔😁 klacky super napad! Urcite to udelam. Truhliky budou vysoke 38cm. Pak bych mela jeste jeden dotaz. Loni jsem si nakoupila zeminu a vypesatovala v ni poprve rajcata. Docetla jsem se, ze neni dobre do stejne zeminy sazet zase rajcata. Poradil by jste mi, jakou zeleninu tedy do teto zeminy mohu zasadit? (Mam pripraveno: salat, okurky, turin, spenat, porek, kedlubnu, repu...) moc dekuju 🙏
@@zuzkazuzazuzana Pokud je ten hnůj již vyzrálý, tzn., že je již víceméně kompostem, tak ho můžete klidně přimíchat k té zemině. Pokud je stále relativně čerstvý, tak byste do tohoto mixu mohla sázet pouze na živiny náročnou zeleninu (dýně, okurky, rajčata...). Po rajčatech můžete klidně znovu pěstovat rajčata (i když se všude možně dozvíte, že se to nemá :-)) nebo cokoliv jiného, předtím však doplňte povrchovou vrstvu kompostu.
Mezi čerstvým hnojem a vyzrálým kompostem je velký rozdíl. V kompostu můžete pěstovat úplně všechno. Pouze částečně rozložený hnůj lze použít například u plodové zeleniny náročné na živiny, například u druhů, které uvádíte.
@@plodnazahrada a co je částečně rozložený - několik měsíců? Budu brát od soukromníka, ale jestli stačí jen kompost na karton a pod něj hnůj být nemusí, dám jen kompost
Dobrý den, chci pochválit vaše videa, ráda poslouchám i to, co neužiju. Mám dotaz ohledně těchto záhonů, šlo by to použít i na nový záhon s růžemi? Kdybych dala vyšší ohrádku? Myslíte, že by to ružím do budoucna vadilo, že jsou nad terénem?
Děkuji Vám za pochvalu, Lenko! :-) Růže budete muset nejdříve zasadit hlouběji do výsadbové jámy. Nad terén bych je nedával, ohrádku tedy dávat nemusíte, po výsadbě stačí záhon pokrýt 3-5cm mulčem z kompostu.
Dobrý deň prajem, chcel by som sa Vás spýtať na tie larvy ( chrustov ) čo ste našli v komposte, keďže ste ich vrátili naspäť do kompostu či nemôžu narobiť neskôr problémy v podobe obžierania koreňov plodín a podobne, vopred ďakujem za odpoveď .
Zdravím Vás, ponravy, což jsou bílé larvy s třemi páry nohou, se v kompostu, který již prošel teplotní fází, vyskytují docela často, hlavně při kontaktu s půdou. Nejčastěji se jedná se ponravy chroustů, případně nosorožíků nebo zlatohlávků z čeledi vrubounovitých. V kompostu se živí tlejícím dřevem, což napomáhá jeho dalšímu rozkladu. Měl jsem také velkou haldu dřevní štěpky a byly jich tam stovky. Takže v kompostu ničemu nevadí, naopak. Ovšem na záhonek bych si je moc nedával, protože žerou i kořínky rostlin nebo třeba vykousávájí velké díry do brambor. Většinou ale způsobí jen malé škody na pár rostlinách. Když tedy najdu v kompostu, který je již přemístěn na záhon larvy, tak je vracím zpět na kompost nebo je někdy dávám slepicím, pro které jsou larvy přímo lahůdkou. Přeji Vám hodně radosti při zahradničení! :-) Petr
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, když mám malou zahrádku a na ní velký starý javor v průměru 1,5m i víc. Kořeny jsou po celé zahrádce a myslím, že ubírají sílu zasazené zeleniny, které se nám nedaří pěstovat ani v novém navezeném kompostu . Co s tím, když ten strom nechci pokácet, protože je to jižní strana a celý den nám tady praží slunce a tento javor nám poskytuje jediný stín.
Můžete to vyřešit vyvýšenými záhony, které naplníte půdou a navrch dáte 5 cm kompostu. Pokud budete dělat záhony vyšší, můžete dát dospod kusy dřeva a organický materiál.
Zdravim ted jsem na vas narazila a jsem rada.Rajcatka pestuji hodne protoze je miluji.Musim ale rict ze pestuji pouze ty velike odrudy italske cesky nevim jak se jim rika .Ty obycejne me moc nejedou.V cechach jsou lepsi druhy nez tady v nemecku.Pestuji si je sama vzdy ze seminek svych.A urody sou velike.Ale napada me ze by nebylo spatne kdyby sme se dali do kupy par zahradkaru a vymenovali so mezi sebou seminka?Co vy na to Petre?😊Melissa
Zdravím Vás, Melisso. Děkuji Vám za milý komentář. Těší mě, že videa z Plodné zahrada sledují i naši zahraniční sousedé.😊 Pro zajištění kvalitních semen, které si udrží své genetické vlastnosti, je i u rajčat, i když se většinou nekříží, vhodné udržovat izolační vzdálenost alespoň 5 metrů a semínka odebírat z více rostlin. Na to v místech, kde rajčata pěstuji, nemám prostor, ale mohu Vás nasměrovat na facebook stránku Rajčata pěstování facebook.com/groups/2112842905623765, která je plná nadšenců, pěstitelů rajčat, mnozí z nich i semenaří a vyměňují si semínka, tak se můžete připojit. Přeji Vám bohatou úrodu rajčat i jiných plodů. Petr
Dobrý den, chci se zeptat,jak postupovat další roky. Budu postupovat stejně i 2 rok? Když budu pořád vrstvit, budu mít zanedlouho záhon moc vysoký. Nebo se pletu? Nebo se pak už jen hnoji kompostem? Děkuji a hezký den
Kompost se časem téměř úplně rozloží, takže nemusíte mít obavy, že záhon bude vysoký. Po zřízení záhonu se už jen jednou ročně přidá na povrch vrstva asi 3cm vrstva kompostu.
@@sarka8468 Ideálně někdy na přelomu roku, ale víceméně je to jedno. Nejpraktičtější bude přidání nové vrstvy kompostu po sklizni jedné plodiny před výsadbou té následující.
Pro tvorbu záhonů stačí kompost. Kravský hnůj můžete použít místo koňského, možná bych ho pro jistotu nechal odležet trochu déle. Na plodovou zeleninu ho klidně použijte již nyní.
Můžu se zeptat od jaké firmy kupujete osivo (hlavně té asijské listové zeleniny)? :) A během léta sazenice predpěstováváte doma nebo v nějakém fóliáku? Děkuji 🍎
Semínka sháním z různých zdrojů - ideálně od firem, které se produkcí semínek samy zabývají a ne je pouze překupují, některé nehybridní odrůdy si semenařím i sám. Z těch osvědčených dodavatelů jsou to například: permaseminka.cz/ zaměřená na nehybridní odrůdy; česká klasika SEMO www.semo.cz (mají i několik druhů asijské zeleniny) nebo rakouská biodynamická spol. Reinsaat www.reinsaat.at, jejíž semínka u nás můžete koupit i přes jejich zástupce pro český trh - www.permaland.cz; pro staré odrůdy gengel.cz/. V létě sazenice předpěstovávám v sadbovačích pouze venku v polostínu a zakrývám je netkanou textilií, která slouží jako ochrana sazeniček proti hmyzu i proti spálení, zároveň pomáhá udržovat vlhkost. Ať Vám všechno hezky roste a plodí.🙏🌱
V tomto konkrétním případě byla na jílovitou navážku položena vrstva částečně rozloženého koňského hnoje kvůli zlepšení struktury a složení navážky a také proto, že jsem ho měl k dispozici. :-) Pod lepenku byl umístěn z toho důvodu, že ještě nebyl plně rozložený, a aby se němu dostaly kořeny rostlin zasazené v kompostu nad lepenkou až po několika měsících poté, co se lepenka rozloží a kdy již bude hnůj plně vyzrálý a vlastně se z něj stane také kompost. Zbavit se výmladků akátu bude běh na dlouhou trať, tak držím palce. Petr
Můžete zkusit hřížení mladších výhonů nebo dělení keříku (podobně jako zde ruclips.net/video/5C-xABJuvTg/видео.html), případně i řízkování, ale to už chce trochu více zkušeností, jinak budete mít asi problém s ujímavosti řízků.
Dobrý den. Jak dlouho vydrží takový záhon, respektive, když si koupím kompost a vytvořím si záhony, lze na nich pěstovat i příští rok, či více, nebo již budou ( kompost) vyčerpané. Děkuji :-)
Také mě to zajímalo, tak jsem se před časem informoval u jednoho z výrobců lepenky. Podle informací výrobce se pro klížení lepenky používají pouze ekologická pojiva na bázi škrobu. Pokud tedy používáte obyčejnou hnědou lepenku, tak se nemusíte obávat. Petr
@@plodnazahrada Keby sa tým výrobcom dalo veriť... je ich viac, je možné, že iný výrobca používa iné pojivo. Myslím, že ako náhrada lepenky môže byť použitá aj drevná štiepka a slama, tak ste spomínal vo videách, že?
Pýr projde vším - kartonem, měkkým dřevem, kořenem mladého stromku....vším. Po založení záhonu se šedesáti centimetry organiky byl příští jaro opět na záhonu v plné síle.....
Je pravda, že pýr nebo třeba svlačec jsou velmi odolné plevele, pokud se však zamezí přístupu světla k plevelu, tak dříve či později odumře. U pýru to může trvat 1-2 roky, je proto vhodné položit silnější lepenku, aby se rozkládala pomaleji, případně i černý igelit, případně jiný materiál, který zamezí přístupu světla k pýru. Velmi důležité je také udržovat rozhraní mezí záhony a trávníkem s pýrem, tak, aby nedocházelo k prorůstání pýru do záhonu. I když později ojediněle nějaký oddenek pýru lepenku proroste, tak je již honě slabý a jde snadno odstranit, pokud se to ovšem učiní včas. :-)
@@plodnazahrada První záhony jsou staré 4 roky. Kromě lepenky jsme položili i dvě posunuté vrstvy králičího pletiva v plastu. Nejen pýr, ale i myši a krtek.,.......... vzhledem k tomu, že jsem na zahradě denně, odstraňování včas je samozřejmé. A neúčinné při počtu mých záhonků, vždycky se nějaký proplazí mezi listy třeba zelí ...
Je tu jeden háčik ja som si do záhrady s hnoja priniesla aj medvedík ov, ktoré som dovtedy nemala. A neviem sa ich zbaviť na tohto chro aká neplatí nič. Na medvedíka nieje ani postrek. A medvedík robí neskutočnú škodu na korienkoch rastlín.
Můžete zkusit nasadit parazitické hlístice, které se pohybují se v půdě a čichem vyhledávají larvy krtonožky, které napadají přes dýchací nebo trávicí ústrojí, v uhynulém těle larvy se pak množí další hlístice. Larvy i dospělé jedince můžete také manuálně sbírat, podobně to dělám se slimáky. Na zahradě nepoužívejte čerstvý hnůj, který krtonožky vyhledávají, ale s tím už, jak zmiňujete, máte zkušenost.
![BLACK BAG - Official Trailer [HD] - Only in Theaters March 14](http://i.ytimg.com/vi/Du0Xp8WX_7I/mqdefault.jpg)
Perfektne všetko vysvetlené a super povedané spôsobom,ako by mi to povedal dobrý priateľ-pohodová a príjemne ľudská atmosféra👏👏👏👏👏🌿🌼🌿🏵🌿🌸🍀👏👏👏👏👏👏
Děkuji mockrát za milý komentář! :-)
Parádní video 👍. Díky za inspiraci 🙏
Bylo mi potěšením! :-) Děkuji za komentář.
Toto je velmi geniální díky za radu 🌿
Bylo mi potěšením, Honzo. Děkuji za komentář! :-)
Ste veľmi sympatický.
Děkuji, uvádíte mě do rozpaků! :-)
Skvele video! Obsahuje vsetky informacie, ktore ako zaciatocnik potrebujem. Ja svoju prvu zeleninovu zahradku skusam na juhu spanielska 🤞
Zdravím na jih Španělska a děkuji za milý komentář. Ať se Vám i Vaší zahrádce daří!🙂
Skvělé a obohacující video! Na zahradě máme většinu půdy jílovitou a nevěděla jsem, co s ní. Děkuji za toto video, určitě zkusím tento návod! Už se těším na další video! 😁
To jsem moc rád. :-)
My máme půdu prorostlou kořeny jehličnanů a starých ovocných stromů. Vyřešila jsem to vyvýšenými záhony.
@@vikivikina7373 myslite ze vam vyvysene zahony umoznia v zime pestovat zeleninu tak ako to vidime u plodne zahrady? Mam ich 2 a zdaju sa mi zamrznute.. pomohla by v tomto pripade hrubsia netkana textilia? Nie som si ista.
@@annakrizova7314 V zimě pěstujete na záhoně zeleninu? Spíše tam jen zůstává z předchozího roku, a to jen některé druhy. Mám vyvýšených záhonů asi 6, jeden aktuálně stěhuji na jiné místo kvůli stavbě skleníku - na dalším mám jahody, ani jeden není promrzlý, spíše naopak.
@@vikivikina7373 dakujem za odpoved. Moje premrznute su na povrchu urcite. Je mozne, ze som ich kontrolovala po zrazkach ktore v pode zamrzli. Mrzi ma ze ma nenapadlo kontrolovat ich pravidelne. Teraz neviem, cimi v zime posluzia na zimnu zeleninu alebo budem potrebovat sklenik. Tiez som z tych, co koncili sezonu po zbere paradajok a chcela by som pobvzbudena tymito videami skusit pestovat v zime, lenze plodna zahrada s vyvysenymi zahonami asi nema skusenosti.
Děkuji moc, hodně pomohlo, zrovna začato. Jen mám navíc i dovezenou černozem.
Je mi potěšením, Heleno.:-) Přeji Vám bohatou úrodu! Petr
Skvělé video, dnes jsme s manželem založili náš první záhon a vysadili první sazeničky. Moc děkujeme za návod a nemůžeme se dočkat dalšího videa.
Děkuji a přeji hodně úspěchů při pěstování vlastní zeleniny.
Letos jsem zkusila jeden záhon tímto způsovem,a při dodávání kompostu jsem taky narazila na bílé larvy podobné ponravám. Ale podle malé hlavičky jsem poznala,že jde o larvu zlatohlávka,která se neživí kořínky apod. jako ponrava,takže nám neškodí,spíš pomáhá při vytváření kompostu. Taky jako vy je vracím do nehotového kompostu. V nově založeném záhonu chci pěstovat rajčata s větším kořenovým systémem. Věřím, že se jejich kořeny dostanou přes lepenku do větší hloubky, což rajčata potřebují. Děkuji za návodové video.❤
Zdravím Vás, Hanko, a děkuji mockrát za sdílení. Doporučuji lepenku pod sazenicí rajčat proseknout rýčem, aby lepenka netvořila bariéru pro růst kořenového systému.
Ahoj Petre, zrovna zacinam (ucim se) na me nove zahradce a jako mestsky clovek se vzpominkamy na zahradniceni pouze z detsvi me Tve video opet neco noveho naucilo! Dekuji Ti!
To mě moc těší, Tomáši.:-) Děkuji mockrát za milý komentář. Petr
Zdravím, moc rád bych poprosil takhle dobré video o jahodách a nejlepších odrůdách 🙏. Jinak asi nejlepší zahradnický kanál, na který jsem kdy narazil 👍
Děkuji mockrát za milý komentář, který mě moc potěšil! Detailnější video o pěstování jahod časem možná také natočím. Zatím se můžete podívat na část videa Výsev a výsadba zeleniny v březnu ruclips.net/video/dGuRXVQWEyg/видео.html, které se věnuje výsadbě jahodníku - čas 15:15 - ukázka výsadby frigo sadby jahodníku.
Moc pekne a poucne videiko!!!
Děkuji, těší mě, že se Vám video líbilo! :-)
Skvělá práce. Hezké video :)
Děkuji mockrát za milý komentář!: -)
Moc pěkné video, děkuji za inspiraci, letos se chystám na naši zahradu, tak mi to hodně pomohlo....my máme v kompostu ty nosorožíky kapucínky...tak je tam taky vracíme a vždycky jim kousek místa necháme, aby tam mohli bydlet...
Děkuji Vám za milý komentář! :-)
Zdravim a dekuji za vyborne rady, urcite letos zkusim:-)
Bylo mi potěšením, Ilonko! :-) Přeji Vám bohatou úrodu! Petr
Naprosto skvělé videa, vše perfektně vysvětleno s názornou ukázkou - to mi chybělo a moc děkuji. Zatím máme sníh u nás, ale další záhon zhotovím. Hlavně opravdu jednoduše a ne tak složitě s nakonec bolavým hřbetem jak doposud. Jako třešničku na pomyslném dortu vnímám že jste sympaťák. Tak se budu těšit na další videa. Jo a budou i ukázky pěstování ve skleníku?
Děkuji mockrát za milý komentář! :-) Na pěstování ve skleníku se mimo jiná videa můžete podívat například v tomto videu ruclips.net/video/uah4E5HPSEk/видео.html
Napadlo mě ověřit, jak je to s množstvím těžkých kovů a mikroplastů v papírové lepence a mám dobrou zprávu. U běžné hnědé lepenky se není čeho obávat. Z hlediska norem nesmí obsahovat více jak 100 mg/kg těžkých kovů (tj. 100 jednotek ppm, což je 0,1 ‰, tato norma je ještě přísnější než norma pro některé těžké kovy u kompostu z kompostáren), přičemž skutečný průměrný obsah se pohybuje kolem 25 mg/kg. Pro srovnání jenom olovo je v půdě na území bývalého Československa v koncentracích 23,3 -95,5 mg/kg, takže lepenka bude těžkými kovy (pokud tedy odstraníte případné kovové spony na spojích lepenky) zatížena méně než vaše půda. Neobával bych se ani zvýšeného obsahu mikroplastů v lepence (většina plastů, lepicí pásky apod. se odstraní při recyklačním procesu a rozvlákňování). Čeho bych se však obával je skutečnost, že podle různých studií údajně sníme asi 5 g mikroplastů týdně, což je ekvivalent jedné kreditní karty. Mikroplasty jsou již obsaženy nejenom v potravinách, ale i v půdě, ve vzduchu a v pitné vodě (nejvíce v té balené, ale i v kohoutkové). Například i v Pyrenejích, pohoří, které je poměrně odlehlé od velkých aglomerací, byl naměřen spad 11 400 kusů mikroplastů na metr čtvereční měsíčně (v Londýně asi 3x více).
Zajímavé, děkuji za vložení informace. Ať se daří.
@@ajamarkova2317 Děkuji za zpětnou vazbu. Jsem rád, že Vás tyto doplňující informace zaujaly.
Koukám že ty drobné plasty v kompostu z kompostem je všude.myslil jsem že je to jen místní slendrian a není.je smutné že jsou lidé líní to vybrat aby to tam nebylo
@@curdacurinka7494 Je to škoda. Jediná možnost, jak se tomu vyhnout, je vytvářet si postupně co nejvíce vlastního kompostu. Také je možné využít koňský hnůj z ověřeného zdroje (nejlépe od koní z venkovního výběhu) a kompostovat ho nebo ho jednoduše nechat 1-2 roky odležet a máte krásně čistý kompost bez plastů.
@@plodnazahrada to dělám.ale znáte to ať kompostuje člověk sebevíce pořád je ho málo.ja mám přístup ke koňskými hnoji dobrý.nejakych 100az200metru od baráku mám koně a zatím v pohodě dávají.zrovna příští týden jak počasí dovolí si jedu pro další valník.ted bude více slámoví jak se na zimu podestýlá.do budoucna to mám v hlavě více promyšlený jak více kompostovat.a to ještě vedle dělám vermikompost na hromadách a kuli zizalkovymu čaji i ve vanách.
take zkusim,dekuji moc za instrukce
Určitě vyzkoušejte, velmi to usnadní práci! :-)
Všechna Vaše videa jsou velmi inspirující, ale stále mi při pohledu na bujně rostoucí záhony vrtá hlavou otázka. Vy nemáte na zahradě slimáky? Pokud ano, jak se jim bráníte? Děkuji za odpověď
Jsem rád, že se Vám videa líbí, Hanko. Slimáky, a hlavně hlemýždě, mám na zahradě také. Pouze je sbírám po nebo při dešti, případně velmi brzo ráno, když je rosa a jsou aktivní, a poté je odnáším do 250 metrů vzdáleného remízku. Tím se postupně omezí jejich populace. Doporučuji mulčování kompostem a pěstování přímo v něm. Kompost vytváří prostředí, ve kterém slimáci neradi zdržují.:-) Rovněž pomůže omezit jejich přirozené úkryty (prkna, seno, vysoký porost, tlející tráva aj.), případně je využít jako pasti a slimáky tam pak jenom sesbírat. Široká nárazníková zóna před záhony v podobě mulče z kompostu, písku, štěrku apod., také pomůže. Slimákům bude chvíli trvat než se k zelenině dostanou a mezitím je stačíte sesbírat. Také lze kolem mírně vyvýšených záhonů vytvořit hranu z plechu ohnutého směrem ven ze záhonu, tuto překážku slimáci nepřelezou. Držím palce! Petr
Mám taky navážku a ještě spojenou se samou plevelí.Moc děkuji zauvedené video, mám ohromnou raddost, že mohu z této půdy udělat takovou nádheru.Právě řeším kultivaci půdy, a na zíkladě Vašeho videa upouštím od této formy vylepšení půdy.Děkuji, děkuji moc za toto video.Ať Vám Stvořitel dá sílu a zdraví k dalším užasným videím.
Děkuji Vám mockrát za sdílení a milá slova. Ať se Vám daří.:-) Petr
Larvy chroustu jsou pro rostlinky nebezpečné,nebod požirají korinky,proc jste si je tedy umistil do záhonu.Ma to nejaky smysl.dekuji
Ponravy jsem jen dočasně založil na okraj záhonu :-) s tím, že je pak odnesu zpět do kompostu, kde ničemu nevadí a naopak pomáhají při rozkladu tlejícího dřeva.
Zdravim a děkuji za poučné videa , mám dotaz dají se místo kartonu použít plata od vajec?
Zdravím Vás, nezkoušel jsem. Musely by tam být velké překryvy a asi to nebude úplně praktické.
Díky moc za sdílení zkušeností, to je tak skvělý potkat i "online" laskavé lidi :) Mám otázku, můžu stejnou metodu použít i na záhony ve skleníku? Je tam už stará, vyschlá, neživá půda, tak se chystám na její obnovu...
To mě těší, že Vás video inspirovalo. Ano, stejnou metodu můžete použít i ve skleníku. Pokud je půda ve špatném stavu a není zaplevelená, tak stačí dát vrchní vrstvu kompostu - poprvé dejte větší vrstvu cca 10-15 cm, v dalších letech bude stačit cca 3-5 cm jednou ročně. Ať Vám to hezky roste ve skleníku i na zahrádce. Petr
@@plodnazahrada dekuji a preju spokojeny lednovy cas na zahrade :)
Děkuji za Vaše podnětná videa. Hodně mi to dalo. Chtěla bych se zeptat, myslíte, že by v takovémto záhonů mohly být jahody? Právě jsem si podle vašich rad takovýto záhon založila, a teď nevím co na něj nasadit, a mám odnože ze zrušeného starého jahodniku. No, asi to zkusím. Jinak vám předem děkuji, za Vaši případnou odpověď, a budu vás sledovat i dál. Díky
Děkuji, Michaelo, jsem rád, že se Vám videa líbí! :-) V takovémto záhonu můžete pěstovat klidně i jahody. Ať se daří. Petr
@@plodnazahrada díky za odpověď, tak to zkusím, a dám Vám vědět jak to dopadlo.
Prosím, dala by se takto v kompostu pěstovat i petržel nebo pastinák? Děkuji za odpověď. Renata Sedláková
Ano, Renato. V povrchové vrstvě kompostu můžete pěstovat i petržel, mrkev nebo pastinák. Vrstva kompostu nad lepenkou by však musela být poměrně vysoká, případně je možné počkat do dalšího roku, dokud se lepenka nerozloží. Také je možné dát povrchovou vrstvu kompostu přímo na čistou odplevelenou půdu, bez lepenky, tam pak je možné výsev provést rovnou. Další možností je první rok, než se rozloží lepenka, pěstovat pouze odrůdy kořenové zeleniny s krátký kořenem.
Zdravím a děkuji za inspirativní návod. Chápu správně, že musím výšku kompostu přizpůsobit výšce kořenového systému daných rostlin? Např. pro pěstování mrkví budu muset navézt vyšší vrstvu než pro salát apod.?
Bylo mi potěšením. :-) Pokud pod mulčem z kompostu není vhodná půda, tak je vhodné u kořenové zeleniny výšku vrstvy kompostu přizpůsobit délce kořenů.
Dobry den, moc super video, dekuji za nej. Mam dotaz, chystam se na podzim zasadit cesnek. Ale nejak nevim kde a podle ceho mam zvolit misto, kde ho zasadim? Moc dekuji za kazdou radu
Zdravím Vás, jsem rád, že se Vám video líbilo! :-) Česnek zasaďte na teplé a slunné stanoviště, klidně do záhonku s mulčem z kompostu, jehož založení je vidět ve videu. Ať se daří! Petr
@@plodnazahrada děkuji, mám místečko, ale je u lesa, kde je skoro pul dne stín, takže radši budu hledat jiné :-)
Dobrý večer chtěla bych se prosim ještě zeptat na jeden dotaz. Mám svažitý pozemek klesajici z východu na zapad. Jakym smerem nejlepe zalozit zahonky? Mohu je vest jakoby po vrstevnicich jih-sever. Nebo se snazit delat kratší zahonky vedouci vychod-zapad a tyto se pokusit srovnat? . Samozřejmě bych hlidala že vyssi rostlinky k severu a nižší k jihu. Moc děkuji predem za odpověď.
Záleží na tom, jak hodně svažitý pozemek je. Na svahu s velkým spádem bych udělal terasy po J-S vrstevnicích (na severní straně pěstovat vyšší rostliny, jak správně píšete). Je-li pozemek jen mírně svažitý, tak by byly lepší záhonky orientované V-Z směrem. Držím palce! :-)
@@plodnazahrada děkuji, zkusim lehce srovnat zahonky a dělat od vychodu na západ.
Dobrý den,Petře. Zatím nemám vlastní kompost,čím mohu na podzim a na jaře podpořit záhony,které jsou chudé na živiny? Šlo by rozpustit granulovaný slepičince,kravský hnůj ? nebo raději jen poházet? Má to vliv na kvalitu půdy? Děkuji moc za radu
Zdravím Vás, Evo, pokud máte k dispozici rok a více starý hnůj, tak ho můžete využít úplně stejně jako kompost, protože vlastně již je kompostem. Dále lze půdě dodat živiny tzv. zeleným hnojením (například vysetím jetele), různými jíchami (např. kopřivová, z různých plevelů), zředěnými zkvašenými slepičincemi apod.
Dobrý deň. Ďakujeme za všetky praktické rady! Poprosím Vás o ďalšiu - je vhodné založiť záhony v sade medzi ovocnými stromami?
Děkuji za komentář. Jsem rád, že pro Vás informace byly přínosem. Dříve se běžně využívaly pásy v sadech mezi stromy k pěstování zeleniny, takže ano, lze. Čím mladší je výsadba, tím větší plochu lze využít. Hodně také záleží na tom, v jakém sponu a na jakých podnožích stromy pěstujete, aby zelenina nebyla moc zastíněná. Ať se daří.:-)
@@plodnazahrada Ďakujem Vám veľmi pekne za odpoveď a prajem Vám jar plnú radostí nielen na záhrade.
krása!
Děkuji mockrát! :-)
Ahoj, odkud se vzalo v půdě tolik olova ?
Je to už jedovaté ?
Zvětráváním, olovo je z těžkých kovů v půdě zastoupeno nejvíce. Průměrný obsah olova v půdách bývá 5-50 mg Pb/kg, za přirozený obsah se považuje 2-300 mg/kg. Běžně se vyskytuje v rozmezí 10-20 mg/kg.
@@plodnazahrada Děkuji, to jsem netušil že to je běžné.
A zvětráváním čeho vzniká ?
@@janbolek762 Zvětráváním olověných rud (galenit, verusit...), které se v horninách často nachází společně s rudami zinku a stříbra.
Chtěl bych se zeptat, zda používat mulčovací slámu opakovaně více let, anebo po sezoně patří na kompost?
Zdravím Vás, Davide, to záleží na tom, co chcete mulčovat a za jakým účelem. Pokud bych například mulčoval kořenovou zeleninu v zimě kvůli ochraně proti mrazu, tak bych raději každý rok používal slámu pokud možno co nejméně rozloženou, protože jinak je pak ve stéblech menší obsah vzduchu a tolik neizoluje, je mokrá apod. Novou slámu bych jako mulč dával i pod jahody. Pokud bych mulčoval například prostor kolem ovocných keřů či stromů, tak klidně použiji i starší nebo již částečně rozloženou slámu.
@@plodnazahrada díky
Děkuji za video, ten Váš kompost říkáte , že je ze štěpky...myslíte, jako jen štěpka, nebo převážně štěpka ?
Děkuji
Bylo mi potěšením, Ireno. Štěpka tvoří tzv. hnědou složkou kompostu bohatou na uhlík a její podíl v kompostu je přibližně 1/3. Čím je podíl štěpky v kompostu větší, tím déle trvá rozkladný proces.
@@plodnazahrada děkuji
Dobrý den chtěla bych založit nové zahony, ale na místě je hodně hryzců.Jedná se o chatu, takže nemohu mít kočku, která by lovila. Měla bych dát tedy pod celé zahony králičí pletivo? Nebo je jiné řešení? Neměla bych jit raději více do výšky, aby se mi ze stran na záhony nedostali? Děkuji moc za odpověď.
Zdravím Vás, Jano. Trochu pracnějším řešením, pouze na omezenou plochu, je oplocení prostoru pletivem s malými oky (ano, musí být i pod záhonkem) nebo využití vyvýšených záhonků (na dně opět pletivo, kterým hlodavci neprolezou) se stříškou z plechu na okrajích, kterou hlodavci ani slimáci nepřelezou.
@@plodnazahrada děkuji moc
Chtěl jsem se zeptat chrání netkaná textilie Před slimáky?
Někdy ano, někdy ne. Záleží jak snadno, či obtížně se pod ní dostanou.
Je možné místo kompostu dát kupovaný substrát ?
Substrát můžete dát jako spodní vrstvu místo půdy, pokud ji nemáte k dispozici, a na povrch substrátu dát kompost. Substrát a kompost mají rozdílné vlastnosti.
Zdravím Vás Petře, jste mojí inspirací, společně s Charlesem. Moc se mi líbí metoda NE-rytí, kartony, kompost, štěpka. Letos jsem si kus zahrady takhle vytvořila. Zajímá mě jedna věc, konkrétně slimáci. Záhony jsou sotva 14 dní, a když jsem dnes prováděla kontrolu, obhlídku, už jich tam pár bylo. Chci tam pěstovat rajčata, papriky, mochyně, nějaké dýně, ale...co s těmito živáčky? Jak to řešíte Vy osobně, pokud se Vám na zahradě objeví? Děkuji za Váš čas pro odpověď, Markéta
Děkuji Vám, Markéto, za milá slova. Slimáky, a hlavně hlemýždě, mám na zahradě také. Pouze je sbírám po nebo při dešti, případně velmi brzo ráno, když je rosa a jsou aktivní, a poté je odnáším do 250 metrů vzdáleného remízku. Tím se postupně omezí jejich populace. Doporučuji mulčování kompostem a pěstování přímo v něm. Kompost vytváří prostředí, ve kterém se slimáci neradi zdržují.:-) Rovněž pomůže omezit jejich přirozené úkryty (prkna, seno, vysoký porost, tlející tráva aj.), případně je využít jako pasti a slimáky tam pak jenom sesbírat. Široká nárazníková zóna před záhony v podobě mulče z kompostu, písku, štěrku apod. také pomůže. Slimákům bude chvíli trvat než se k zelenině dostanou a mezitím je stačíte sesbírat. Také lze kolem mírně vyvýšených záhonů vytvořit hranu z plechu ohnutého směrem ven ze záhonu, tuto překážku slimáci nepřelezou. Držím palce! Petr
@@plodnazahrada Velice děkuji, pane Petře za tak "plodnou" odpověď. Velice si toho vážím. Mám právě kompost, pod ním kartony, a kolem chodníčky ze štěpky. A nechce se mi ty tvorečky usmrcovat, takže tohle mi pomůže být více s přírodou, ještě jednou díky! I Vám, nechť se daří v hojnosti :)
@@FrantiškaLili Na slimáky dobře fungují ,,pivní pasti". Na záhon zapustím prázdnou plastovou nádobu od kg jogurtu jejíž vrch je v úrovni se zeminou. Potom tam naleji asi do dvou třetin pivo a slimáci tam sami lezou a utopí se.
@@frantisekcenek7298 děkuji..
Zdravím, u nás máme k dispozici od města kompost, který tvoří hlavně posekaná tráva. Mám strach, že bude moc kyselý pro tvorbu záhonu. Jak to ověřit? A ten hnůj tedy jak starý? Tři měsíce?
Jinak super video.
Děkuji, jsem rád, že se Vám video líbilo! :-) Toho, že bude kompost z trávy kyselý, bych se neobával, spíš je otázka, jestli ta tráva neobsahuje herbicidy. Můžete si udělat test na vzorku kompostu - třeba do kompostu vysít hrášek nebo řeřichu, která velmi rychle klíčí a roste. Pokud rostlinky vyklíčí a nebudou vykazovat deformity, můžete kompost použít. Ohledně hnoje, čím starší a vyzrálejší tím lepší - za rok je z něj víceméně kompost. Na plodovou zeleninu ho lze použít cca od 3 měsíců stáří. Ať se daří.:-) Petr
Dobrý den, po shlédnutí videa jdu založit na trávníku, bez koňského hnoje nový záhon. Kompost také nemám, použiji kupovanou zahradní zeminu s použitím slepičího hnoje. Vaše videa ráda sleduji. Díky za ně.
Děkuji Vám, Zdeňko, za milý komentář. Ten slepičí hnůj, pokud je čerstvý, bude lepší nejdříve zkompostovat a až poté dát na záhon. Držím palce.:-) Petr
@@plodnazahrada Dobrý den Petře, sehnala jsem koňský hnůj (10 bramborových pytlů) a záhon 5x2,5m mám hotový :-). Mám ho ohraničený palisádou a vypadá moc dobře. Už se těším na jaro. Zdeňka
Dobrý den, sleduji videa od Slováků, Poláků, z Anglie i z Česka, také se inspiruji. Vaše videa se mi líbí, jsou věcne, strucne a motivujici. Mám na zahradě také hodně pyru i svlacce a take hodně přesličky. Přečetla jsem si i komentáře, takže zatím dotaz jen na konve...krásně z nich teče voda, ružice , co mám jsou téměř nepropustne, velmi male dirky, když jsem je zvětšila teče to stejně blbě. Kde se dají koupit pořádné konve? Děkuji za odpověď
Mockrát děkuji za zpětnou vazbu. Ty konve, které vidíte na videu jsou celkem obyčejné 10l konve, které jsem pořídil zde: gola-sada-tona.cz/ostatni/129813-konev-plastova-6-l-254276-5904913543041.html. Mám ještě jedny konve s jemnějším kropítkem a ty mi na kropení, kde chci mít větší kontrolu a jemný proud vody, vyhovují trochu lépe. Zase však mají širší držadlo a hůře se noří do sudů, které mám u skleníku. Je pro mě celkem důležité, aby se dala u kropítka odcvaknout ta děrovaná část. Zanesené otvory se pak mnohem jednodušeji čistí, na druhou stranu to časem může v místě zacvaknutí přestat těsnit a způsobit nevyrovnaný proud vody. Přeji Vám radostné kropení. Petr
Ahoj, krásné video! Koňský hnůj mám dojednaný, kartony od kol už jsou doma a kompostárna obvolána. Můžeme pomalu začít se záhonem. Pořídila jsem si i knihu od Charlese Downinga Zahradničení bez rytí, ale pořád mi není jasná jedna nebo vlastně pár věcí...
Když založím záhon teď na jaře, mohu tam dát rovnou pak rajčata, jahody, dýně, hrášek, chřest apod,? Nemáte někdo zkušenosti?
A kompost každý rok doplňovat vždy na podzim? A co tahle házet pod rajčata třeba rovnou i posekanou trávu?
Nevíte, kolik stojí pomoc od pana Petra přes email?
děkuji!
Zdravím a děkuji za sdílení. V nově založeném záhoně podle této metody, můžete pěstovat vše, co zmiňujete. Trávu, mírně zavadlou a v nižší vrstvě, na povrch pod rajčata také můžete dát. Kompost se doplňuje jen jednou ročně, kdykoliv. Napište mi a pošlete kontakt na plodnazahrada@gmail.com, ozvu se Vám ohledně možností spolupráce. Mějte se hezky. Petr
Dobrý den, ten karton tam necháváte? Rozloží se? Nebo se nějak vytahuje? Nebo mluvíte o tom v nějakém videu? V jakém a kde? Díky moc.
Nechávám, po několika měsících se rozloží.
Zdravím, je možné použít čerstvý hnůj, který bych navezl na jaře společně s kompostem a začít pěstovat ihned? Nebo je lepší vše udělat co nejdříve? Děkuji.
Zdravím Vás, Danieli! Záhony pomocí lepenky a vyzrálého kompostu můžete klidně založit již nyní. Čerstvý hnůj bych však nejdříve zkompostoval nebo nechal alespoň 1 rok odležet, aby Vám nespálil rostliny. Ať se daří! Petr
@@plodnazahrada Děkuji!
Když mám na zahradě úrodnou půdu, ale bojuji tam strašně moc s plevelem, mám postupovat, jako vy ve videu? Tedy dát karton a na to kompost? Nevím, jestli jsem to pochopila z videa správně, když jste říkal, že na úrodnou půdu stačí 3cm vrstva kompostu :) nevím, jestli tedy ten karton ano nebo ne. Předem moc děkuji za odpověď
Zdravím Vás, Věro. Pokud máte záhon jen lehce zaplevelný, ta odstraňte plevel a na povrch dejte 3-5 cm kompostu. Pokud by bylo odstranění plevelu příliš pracné, tak položte na povrch lepenku a na ni dejte 10-15 cm kompostu. Držím palce! :-) Petr
@@plodnazahrada Mockrát děkuji zareakci :) Udělám to tedy s lepenkou, jsem zvědavá, jestli se mi podaří ten plevel alespoň částečně eliminovat :) A díky, že děláte tak skvělá poučná videa!
@@verka2354 Bylo mi potěšením, Věrko! :-)
Chci se Vas zeptat jestli v prubehu sezony prihnojujete ci doplnujete vrstvu kompostu na zahonech ktere vyuzivate k celorocnimu sberu zeleniny. Pripravujete zahon jednorazove a pak pouze dosevate v prubehu dalsi druhy zeleniny a zahon pote znovu doplnite kompostem na jare, nebo zahon chystate zas a znovu pro dalsi vysevy v prubehu? Zajimalo by mne kolik sklizni v prubehu roku je mozno z takto zalozeneho zahonu jednorazove mit. Moc dekuji za reakci. Mate uzasna videa.
Zdravím Vás, Kláro, děkuji Vám za zajímavé dotazy a milý komentář. Jsem moc rád, že se Vám videa líbí. Kompost stačí doplnit pouze 1x ročně, a to pouze cca 3-5cm vrstvu. Téměř všechnu zeleninu (kromě té kořenové) předpěstovávám v sadbovačích a teprve poté vysazuji na uvolněná místa v záhonu. Záhony tak mohou být téměř po celý rok stále plné zeleniny, a to i v zimě. Na jednom záhonu se protočí klidně 2-3 sklizně. Ať se Vám daří! :-) Petr
@@plodnazahrada Moc dekuji za odpoved!
Velice pěkná videa.Chtel bych se zeptat, jak vyrábíme kompost.Dekuji moc.
Děkuji! Výroba kompostu je poměrně rozsáhlé téma. Základní informace jak na to, najdete zde instagram.com/p/CFXNc-IlHlY/
@@plodnazahrada Dobrý den, máte moc hezká videa. Chtěla jsem se zeptat, zda neplánujete video o kompostování. Nedaří se mi udělat tak kvalitní kompost, jak vidím u Vás. Přeji hezký den. :-)
@@terezaseda2989 Děkuji Vám, Terezo! Video o kompostování časem také určitě natočím.
skěle video like odběr diky jsi nejlepší
Díky moc! :-)
Dobry den, mam dotaz, kdyz jsem si koupila kompost z mistni kompostarny, tak jsem si totalne zaplevelila celiu zahradu. Jak je mozne, ze vam kompost nepleveli? Dekuji za odpoved, sleduji vas, jste skvely, dekuji za inspiraci 🙏🥰💝
Děkuji Vám za komentář, pochvalu i za dotaz! :-) Aby kompost neobsahoval plevel, tak musí projít teplotní fází, při které dojde ke zničení semínek plevele. Záleží na tom, jakou technologii kompostování v dané kompostárně používají. Také je možné, že se do hotového kompostu díky větru vysemenil plevel z okolí.
@@plodnazahrada děkuji, budu sledovat dále 🥰
Dobrý den, jak se jmenuje ta havěť, co napadá brikvice? Špatně jsem Vám rozuměla. Děkuji.
Zdravím Vás, Venuše, jestli jste myslela hmyz, který si občas vyhloubí díru v bramborách, tak jsem zmiňoval ponravy chroustů.:-) Petr
Děkuji Vám za odpověď, tak to mám, bohužel, taky. Už hledám, jak je hubit. Ať se Vám daří.
Dobrý deň. Veľmi sa mi páčia vaše videá a čerpám z nich inšpiráciu. Chcela som vyskúšať založiť si záhon podľa vás. Položila som na burinou zaplienennú plochu kartóny a naviezla asi 7cm vrstvu kompostu. Nato plánujem položiť mulč zo sena. Rada by som v tomto zákone pestovala zemiaky. Nie som si istá ako mám zemiaky vložiť do záhona.. Položiť len do takej tenkej vrstvy na povrch kartóna, alebo robiť dierky v kartóne a vkladať až do zeme pod kartónom ?velmi pekne ďakujem za odpoved.
Děkuji za zpětnou vazbu, Mirko! :-) 7 cm je hodně tenká vrstva kompostu na brambory, ale pokud na ni dáte vysokou vrstvu mulče ze sena, klidně položte brambory na lepenku, jen pod bramborem lepenku prosekněte rýčem. Jinak bych udělal otvor do lepenky a malou jamku pod do půdy pod úrovní lepenky.
@@plodnazahrada Ďakujem za radu. Robíte to super!
A tiež veľmi prosím o rady do skleníka.
Objevila jsem Vaše videa a propadla jim:-). Děkuji za inspiraci. Zaujalo mně, že zachováváte chroustí larvy. Nejsou to škůdci, kteří požerou budoucí úrodu?
Děkuji za Váš milý komentář, Ilono. Jsem rád, že jsou pro Vás videa inspirující. Ponravy chroustů klidně nechávám v kompostu, pomáhají rozkladným procesům. Na záhonku by mohly užírat kořínky zeleniny, i když pokud jich je jen pár, tak se není čeho obávat. Ze záhonku je tedy většinou vracím zpět na kompost nebo je někdy dostanou i slepice, pro které jsou ponravy doslova lahůdka.
@@plodnazahrada Děkuji za rady, opět inspirativní a nové. Přeji hezké roční období plné klidu a ztišení, ale i příprav na další úrodu.
Zdravím, tento spôsob zakladania záhonov je super, rada by som to vyskúšala aj v našej záhrade, zaujali ma však tie pandravy, priznám sa, keď som vlani v lete vyberala môj kompost, bolo ich tam veľmi veľa, a ja som ich dala sliepkam k obedu😀... To bola asi chyba... Čo teda s nimi?? Nechať ich v komposte? Nezjedia mi korienky rastlín? Vďaka za odpoveď Miriam
Zdravím Vás, Miriam. Ponravy, což jsou bílé larvy s třemi páry nohou, se v kompostu, který již prošel teplotní fází, vyskytují docela často, hlavně při kontaktu s půdou. Nejčastěji se jedná se ponravy chroustů, případně nosorožíků nebo zlatohlávků z čeledi vrubounovitých. V kompostu se živí tlejícím dřevem, což napomáhá jeho dalšímu rozkladu. Měl jsem také velkou haldu dřevní štěpky a byly jich tam stovky. Takže v kompostu ničemu nevadí, naopak. Ovšem na záhonek bych si je moc nedával, protože žerou i kořínky rostlin nebo třeba vykousávájí velké díry do brambor. Většinou ale způsobí jen malé škody na pár rostlinách. Přeji Vám hodně radosti při zakládání nových záhonů a ještě větší radost z bohaté úrody! Petr
Zdravím, vďaka za odpoveď, takže tento rok to spravím lepšie, všetky tie biele potvorky proste preložím do druhého kompostoviska a budem dúfať, že konečne uvidím u nás aj nejakého chrusta, nejak ich je v posledných rokoch poskromne... Miriam
Dobrý den, je opravdu možné sít nebo sázet malé sazeničky přímo do kompostu? Protože když jsem kupoval kompost z kompostárny (kvalitní kompost pouze z přírodních materiálů ze zahrad) a řekl jsem jim, že budu přímo v kompostu pěstovat zeleninu. Upozornili mě, že mi v tom zelenina neporoste, protože kompost je silné hnojivo. Kompost krásně voní a je tmavě hnědý. Opravdu mohu hned začít pěstovat mrkev, saláty atd.? Je potřeba záhony pouze z kompostu na jaře nebo v sezóně hnojit? Děkuji.
Zdravím Vás, Karle. Hodně záleží na tom, jaké postupy daná kompostárna uplatňuje při kompostování. Pokud kompost alespoň třikrát přehodí a je starý cca jeden rok, tak by měl být vyzrálý a můžete v něm pěstovat cokoliv. Pokud Vám ho přivezou ještě horký, uvnitř hromady je například 30 °C, tak kompost ještě není vyzrálý a rostliny by Vám spálil. Pak stačí kompost nechat ještě pár týdnů či měsíců uležet. Můžete si také jednoduše udělat test na vzorku kompostu - třeba do kompostu vysít hrášek nebo řeřichu, která velmi rychle klíčí a roste. Pokud rostlinky vyklíčí a nebudou vykazovat deformity, můžete kompost použít. Vyzrálý čistý kompost rostliny nespálí. Záhony s kompostem již hnojit nemusíte, vyzrálým kompostem zeleninu zároveň nelze přehnojit - rostliny si z něj vezmou pouze potřebné živiny, ne víc a ne méně. Ať se daří.:-) Petr
Dobrý den Petře, dnes jsem objevila Vaše videa a jsem nadšená, moc děkuji! Mám otázku takovýto záhon se již tedy nemusí na jaře přerývat, pouze se přidává vrstva nového kompostu (3-5 cm)? A ještě jednu otázku, když založím záhon na původním trávníku, pak stačí pokládat jen karton a cca 15 cm kompostu? Lenka S.
To mě těší, Lenko! :-) Na obě Vaše otázky odpovídám: „Ano, přesně tak!“ :-)
Pěkné video a silně inspirující.Nicméně jako letitý zahradkář,,amatér" jsem se chtěl zeptat, jak by takto relativně,, mělce založený záhon fungoval třeba na rajčata,která potřebují hlubší sázení. A ještě prosím kdbyste mi mohl odpovědět,kde Vám to tak pěkně roste. Mám na mysli geografickou polohu. děkuji Petr
Zdravím Vás, Petře, a děkuji mockrát za potěšující zpětnou vazbu. K Vašemu dotazu. Do takto založených záhonů sázím i rajčata a papriky a daří se jim výborně. Rajčata stačí vysadit pouze cca 10 cm hluboko. Před výsadbou ještě pro jistotu rýčem prorazím karton, ale pouze přímo pod kořenovým systémem budoucí sazeničky. Pokud jsou sazenice vytáhlé, tak se jednoduše položí vodorovně nebo šikmo a na povrchu se nechá vyčnívat jen malá nadzemní část sazenice. Tím se zároveň podpoří rozvětvení kořenového systému, který se nově vytvoří i ze stonku zanořeného pod povrchem.
K druhé části Vašeho dotazu ohledně geografické polohy. Zahrada je jihozápadně od Prahy na okraji Českého krasu v nadmořské výšce 337 m na mírně svažitém pozemku s převýšením asi 2 metry se sklonem k jihu. Nacházíme se v klimatické zóně 6b, tzn., že nejnižší dlouhodobě naměřená teplota v zimě je v rozmezí -17,8 °C až -20,5 °C (ale např. minulý rok pouze -9 °C) . Roční srážky jsou kolem 530 mm. Přeji hodně úspěchů při pěstování. Petr
@@plodnazahrada Moc děkuju za odpověď,která mě přiměla na ,,stará kolena" k jistému pokusu dle Vaší metody. Jsem stará ,,bulharská tomatová škola",kde se říká že nejlépe se daří šikmo hluboko zasazeným rajčatům, a pozor s kořeny otočenými na jih.- Opravdu ten jih funguje:-) Ač důchodce nebráním se novým přístupům zvláště pokud ušetřím sportem zničená záda přítomnosti řýče.
Apropos jsem z Novohradských hor ,takže o nějakých 200 metrů výše,tak uvidíme. Petr
Čím déle zahradničím, tím více přemýšlím nad tím, jak pěstování co nejvíce zefektivnit a nedělat něco zbytečně. Rytí půdy je právě jednou z těch činností, které není třeba vůbec provádět. Půdnímu životu, rostlinám i našim zádům :-) mnohem více prospívá pěstování bez rytí. Ohledně pěstování, výsadby a způsobů vedení rajčat existuje mnoho různých názorů. Nejvíce vyživujících kořenů se většinou tvoří poměrně blízko povrchu půdy. Směrem k jihu šikmo zasazený stonek a kořenový systém, jak uvádíte, má svoji logiku - takto založený kořenový systém se bude díky jižní orientaci lépe prohřívat, tedy pokud povrch půdy nebude zastíněn sousedními rostlinami nebo zamulčován :-). Máte nějaké zajímavé osvědčené bulharské odrůdy rajčat, kterým se u náš daří?
@@plodnazahrada Bohužel nemám. vsázím na letitou českou klasiku odrůdu Tornádo Lou :-)) Několikrát jsem četl že je to již dávno překonaná odrůda .Nicméně v našich podmínkách se mi osvědčuje..Je nenáročná,poměrně resistentní vůči chorobám i teplotám,chutná a její výtěžnost je na slušné ůrovni. Měl jsem jisté pokusy s jinými odrůdami ale vždy jsem se k Tornádu rád vrátil.Pochopitelně je doplněna Chery, Baby rajčátkama ale ty jsou spíše jako doplněk . Rajčata s manželkou konzumujeme hodně a tak sázíme běžně 12-15 keřů těchto tyčkových rajčat a jedeme na 6 pater.
Ve spojitosti s tím bych měl ještě jeden dotaz.My sázíme klasicky do řádně vyhnojené (koňský hnůj) půdy ale ještě během vegetace je pravidelně přihnojujeme třeba Krystalonem. Je potřeba dle Vaší metody dodávat do toho kompostu další živiny potažmo stopové prvky(draslík,hořčík fosfor atd.)? Obává se totiž,aby ,,žravé rostliny" typu rajčata,okurky,pariky nehladověly. Dík předem za odpověď.
@@petrfilip9201 Tornádo je opravdu klasika. Jenom je škoda, že si ho člověk nemůže sám jen tak semenařit, protože je to hybridní odrůda. Důležité je, že Vám chutná a že se Vám daří s jeho pěstováním. Samotný kompost obsahuje celé spektrum živin a minerálů a úplně postačuje všem druhům zeleniny, i těm, které mají ty nejvyšší nároky na živiny. Rostliny si z něj „vytáhnou“ to, co právě potřebují. Když každoročně doplníte cca 5-7cm vrstvu kompostu, můžete klidně pěstovat rajčata opakovaně na stejném místě. Doplňkově, chcete-li nebo když není k dispozici kompost, lze použít i zředěné zkvašené slepičince nebo jíchu z kopřiv či jekéhokoliv plevele. Můžete zkusit otestovat a porovnat různé způsoby. A dejte pak vědět.:-)
Dobry den, lze takto pestovat i na raseline?Dat na raselinovy pozemek hnuj, karton, kompost a pak rostlinky?Bohuzel pozemek je raselinovy, tak nevim, zda bude horni kompost stačit, prece jen se korinky rostlin zasadi az pod hnuj....nebo dat vyssi vrstvu hnoje a do nej rostliny?Moc dekuji za radu.
Zdravím Vás, Soňo, jak píšete, zkuste dát lepenku, na ni vyšší vrstvu vyzrálého hnoje, pokud máte tu možnost, a na něj ještě 10-15 kompostu, který každoročně doplňujte.Takto by to mohlo fungovat. Například kanadské borůvky, které potřebují kyselou reakci půdy, můžete vysadit jen s doplněním kompostu.
@@plodnazahrada Teď tomu nerozumím, ve videu dáváte hnůj pod karton, vy říkáte teď ale že hnůj až na karton. Je v tom nějaký rozdíl? Sehnala jsem jen čerstvý hnůj, cca týden, max. dva starý, ten je lepší pod karton nedávat?
@@Rozetka74 Pokud je hnůj cca 1 rok starý, tak se jedná víceméně již o kompost a můžete s ním také jako s kompostem nakládat (je tedy jedno jestli bude pod nebo nad lepenkou či na povrchu). Pokud tento hnůj neprošel teplotní fází s vyššími teplotami, tak v něm budou semena plevele a dal bych ho do spodní vrstvy a teprve na tuto vrstvu bych dal kompost, který teplotní fází prošel. Čerstvý hnůj, který jste získala, bych použil pro založení kompostu.
Jde prosím pěstovat i v kopci? Máme zahradu jen do kopce a ráda bych pěstovala zeleninu, máme jílovitou pudu na skále :-)
Ano, jde, ale musela byste si ve svahu vytvořit terasovité záhony se silnější vrstvou kompostu, případně i půdy pod ním.
Ako takto čerstvo osadený záhon chrániť pred slimákmi? Večer ich zbierame, ale aj tak sa nájdu také, ktoré vylezú neskôr a do rána mi ohlodajú listy veľa rastlín, ktoré už potom nerastú. Ešte sa chcem spýtať, či je možné pod kartón umiestniť sieť proti krtkom, máme ich veľa a z dlhodobého hľadiska, keď sa kartón rozloží, dokážu ho preniknúť, sadbu vyvýšiť alebo zasypať...
Dobry den, budu si zakladat zahonky v truhicich na terase, kde mam vyhrazeno 25m. Do truhliku velikosti 120x80 MOHU dat jako prvni texilii, NA TO konsky hnuj a NA TO zeminu popripade kompost. Nemusim uz davat krabicove kartony?
Záleží na tom, jak jsou vysoké ty truhlíky. Lepenku dávat nemusíte vůbec, spodní část truhlíků vyplňte zeminou a pouze na povrch dejte cca 5cm vrstvu kompostu. Pokud byste měla truhlíky vysoké např. 60 cm a více, tak bych dal dospod kusy dřeva (špalky, silnější větve...), které se časem rozloží a budou vyživovat záhon, zároveň tím i ušetříte za zahradní zeminu.
@@plodnazahrada a ten hnuj mohu primichat k normalni zemine na dno? Kdyz uz jsem ty pytle dovezla? 🤔😁 klacky super napad! Urcite to udelam. Truhliky budou vysoke 38cm.
Pak bych mela jeste jeden dotaz. Loni jsem si nakoupila zeminu a vypesatovala v ni poprve rajcata. Docetla jsem se, ze neni dobre do stejne zeminy sazet zase rajcata. Poradil by jste mi, jakou zeleninu tedy do teto zeminy mohu zasadit? (Mam pripraveno: salat, okurky, turin, spenat, porek, kedlubnu, repu...) moc dekuju 🙏
@@zuzkazuzazuzana Pokud je ten hnůj již vyzrálý, tzn., že je již víceméně kompostem, tak ho můžete klidně přimíchat k té zemině. Pokud je stále relativně čerstvý, tak byste do tohoto mixu mohla sázet pouze na živiny náročnou zeleninu (dýně, okurky, rajčata...). Po rajčatech můžete klidně znovu pěstovat rajčata (i když se všude možně dozvíte, že se to nemá :-)) nebo cokoliv jiného, předtím však doplňte povrchovou vrstvu kompostu.
Dobrý den, ještě se zeptám, lze přesně takto připravený záhon použít na okurky, dyně, melouny? Někdy čtu, že na něco se hnůj nehodí...
Mezi čerstvým hnojem a vyzrálým kompostem je velký rozdíl. V kompostu můžete pěstovat úplně všechno. Pouze částečně rozložený hnůj lze použít například u plodové zeleniny náročné na živiny, například u druhů, které uvádíte.
@@plodnazahrada a co je částečně rozložený - několik měsíců? Budu brát od soukromníka, ale jestli stačí jen kompost na karton a pod něj hnůj být nemusí, dám jen kompost
nebo musím dát kompost i pod karton a na něj taky?
@@Rozetka74 Ano, několik měsíců. Stačí položit jen vrstvu kompostu na lepenku, kterou pod sazenicí, například, dýně, proseknete rýčem.
@@Rozetka74 Jenom na lepenku, pod ní není třeba.
Dobrý den, chci pochválit vaše videa, ráda poslouchám i to, co neužiju. Mám dotaz ohledně těchto záhonů, šlo by to použít i na nový záhon s růžemi? Kdybych dala vyšší ohrádku? Myslíte, že by to ružím do budoucna vadilo, že jsou nad terénem?
Děkuji Vám za pochvalu, Lenko! :-) Růže budete muset nejdříve zasadit hlouběji do výsadbové jámy. Nad terén bych je nedával, ohrádku tedy dávat nemusíte, po výsadbě stačí záhon pokrýt 3-5cm mulčem z kompostu.
Díky
Bylo mi potěšením! :-)
Dobrý deň prajem, chcel by som sa Vás spýtať na tie larvy ( chrustov ) čo ste našli v komposte, keďže ste ich vrátili naspäť do kompostu či nemôžu narobiť neskôr problémy v podobe obžierania koreňov plodín a podobne, vopred ďakujem za odpoveď .
Zdravím Vás, ponravy, což jsou bílé larvy s třemi páry nohou, se v kompostu, který již prošel teplotní fází, vyskytují docela často, hlavně při kontaktu s půdou. Nejčastěji se jedná se ponravy chroustů, případně nosorožíků nebo zlatohlávků z čeledi vrubounovitých. V kompostu se živí tlejícím dřevem, což napomáhá jeho dalšímu rozkladu. Měl jsem také velkou haldu dřevní štěpky a byly jich tam stovky. Takže v kompostu ničemu nevadí, naopak. Ovšem na záhonek bych si je moc nedával, protože žerou i kořínky rostlin nebo třeba vykousávájí velké díry do brambor. Většinou ale způsobí jen malé škody na pár rostlinách. Když tedy najdu v kompostu, který je již přemístěn na záhon larvy, tak je vracím zpět na kompost nebo je někdy dávám slepicím, pro které jsou larvy přímo lahůdkou. Přeji Vám hodně radosti při zahradničení! :-) Petr
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, když mám malou zahrádku a na ní velký starý javor v průměru 1,5m i víc. Kořeny jsou po celé zahrádce a myslím, že ubírají sílu zasazené zeleniny, které se nám nedaří pěstovat ani v novém navezeném kompostu . Co s tím, když ten strom nechci pokácet, protože je to jižní strana a celý den nám tady praží slunce a tento javor nám poskytuje jediný stín.
Můžete to vyřešit vyvýšenými záhony, které naplníte půdou a navrch dáte 5 cm kompostu. Pokud budete dělat záhony vyšší, můžete dát dospod kusy dřeva a organický materiál.
Zdravim ted jsem na vas narazila a jsem rada.Rajcatka pestuji hodne protoze je miluji.Musim ale rict ze pestuji pouze ty velike odrudy italske cesky nevim jak se jim rika .Ty obycejne me moc nejedou.V cechach jsou lepsi druhy nez tady v nemecku.Pestuji si je sama vzdy ze seminek svych.A urody sou velike.Ale napada me ze by nebylo spatne kdyby sme se dali do kupy par zahradkaru a vymenovali so mezi sebou seminka?Co vy na to Petre?😊Melissa
Zdravím Vás, Melisso. Děkuji Vám za milý komentář. Těší mě, že videa z Plodné zahrada sledují i naši zahraniční sousedé.😊 Pro zajištění kvalitních semen, které si udrží své genetické vlastnosti, je i u rajčat, i když se většinou nekříží, vhodné udržovat izolační vzdálenost alespoň 5 metrů a semínka odebírat z více rostlin. Na to v místech, kde rajčata pěstuji, nemám prostor, ale mohu Vás nasměrovat na facebook stránku Rajčata pěstování facebook.com/groups/2112842905623765, která je plná nadšenců, pěstitelů rajčat, mnozí z nich i semenaří a vyměňují si semínka, tak se můžete připojit. Přeji Vám bohatou úrodu rajčat i jiných plodů. Petr
Dobrý den, chci se zeptat,jak postupovat další roky. Budu postupovat stejně i 2 rok? Když budu pořád vrstvit, budu mít zanedlouho záhon moc vysoký. Nebo se pletu? Nebo se pak už jen hnoji kompostem? Děkuji a hezký den
Kompost se časem téměř úplně rozloží, takže nemusíte mít obavy, že záhon bude vysoký. Po zřízení záhonu se už jen jednou ročně přidá na povrch vrstva asi 3cm vrstva kompostu.
A můžu se zeptat, kdy je lepší tu novou vrstvu přihodit? Jaro/podzim?
@@sarka8468 Ideálně někdy na přelomu roku, ale víceméně je to jedno. Nejpraktičtější bude přidání nové vrstvy kompostu po sklizni jedné plodiny před výsadbou té následující.
Dobrý den, pokud nemám koňský hnůj, mohu použít kravský? Mám rok odleželý. Děkuji Nikola
Pro tvorbu záhonů stačí kompost. Kravský hnůj můžete použít místo koňského, možná bych ho pro jistotu nechal odležet trochu déle. Na plodovou zeleninu ho klidně použijte již nyní.
@@plodnazahrada Moooc děkuji. A těším se na další úžasná videa. Krásný den přeji.
Můžu se zeptat od jaké firmy kupujete osivo (hlavně té asijské listové zeleniny)? :) A během léta sazenice predpěstováváte doma nebo v nějakém fóliáku? Děkuji 🍎
Semínka sháním z různých zdrojů - ideálně od firem, které se produkcí semínek samy zabývají a ne je pouze překupují, některé nehybridní odrůdy si semenařím i sám. Z těch osvědčených dodavatelů jsou to například: permaseminka.cz/ zaměřená na nehybridní odrůdy; česká klasika SEMO www.semo.cz (mají i několik druhů asijské zeleniny) nebo rakouská biodynamická spol. Reinsaat www.reinsaat.at, jejíž semínka u nás můžete koupit i přes jejich zástupce pro český trh - www.permaland.cz; pro staré odrůdy gengel.cz/. V létě sazenice předpěstovávám v sadbovačích pouze venku v polostínu a zakrývám je netkanou textilií, která slouží jako ochrana sazeniček proti hmyzu i proti spálení, zároveň pomáhá udržovat vlhkost. Ať Vám všechno hezky roste a plodí.🙏🌱
@@plodnazahrada Mockrát děkuji za obsáhlou odpověď.
Zajímalo by mne, proč se na plevel dává hnůj? Proč ho nedat rovnou na karton? Máme na pozemku akát, tak zkusím dát vrstev kartonu více :)
V tomto konkrétním případě byla na jílovitou navážku položena vrstva částečně rozloženého koňského hnoje kvůli zlepšení struktury a složení navážky a také proto, že jsem ho měl k dispozici. :-) Pod lepenku byl umístěn z toho důvodu, že ještě nebyl plně rozložený, a aby se němu dostaly kořeny rostlin zasazené v kompostu nad lepenkou až po několika měsících poté, co se lepenka rozloží a kdy již bude hnůj plně vyzrálý a vlastně se z něj stane také kompost. Zbavit se výmladků akátu bude běh na dlouhou trať, tak držím palce. Petr
Doby den chcem sa opitat ako rozmnozit borovku dakujem
Můžete zkusit hřížení mladších výhonů nebo dělení keříku (podobně jako zde ruclips.net/video/5C-xABJuvTg/видео.html), případně i řízkování, ale to už chce trochu více zkušeností, jinak budete mít asi problém s ujímavosti řízků.
Dobrý den. Jak dlouho vydrží takový záhon, respektive, když si koupím kompost a vytvořím si záhony, lze na nich pěstovat i příští rok, či více, nebo již budou ( kompost) vyčerpané. Děkuji :-)
Po založení záhonu je potřeba jednou ročně přidat alespoň 3cm vrstvu kompostu, pak je to udržitelné donekonečna.
Dobrý den :) Dá se použít i králičí hnůj?
Ano, i králičí hnůj, který obsahuje vysoký poměr fosforečnanů, můžete zkompostovat nebo jím i rovnou přihnojovat.
@@plodnazahrada Super 😍 Moc děkuji za radu! 🐇☺
Môj manžel má obrovský problém, aby som používala kartón v záhrade, prekážajú mu lepidlá, ktorými je kartón lepený. Vám táto skutočnosť neprekáža?
Také mě to zajímalo, tak jsem se před časem informoval u jednoho z výrobců lepenky. Podle informací výrobce se pro klížení lepenky používají pouze ekologická pojiva na bázi škrobu. Pokud tedy používáte obyčejnou hnědou lepenku, tak se nemusíte obávat. Petr
@@plodnazahrada Keby sa tým výrobcom dalo veriť... je ich viac, je možné, že iný výrobca používa iné pojivo. Myslím, že ako náhrada lepenky môže byť použitá aj drevná štiepka a slama, tak ste spomínal vo videách, že?
@@annakrizova7314 Ano, musí však být ve velmi silné vrstvě, aby plevel neprorostl a první rok do tohoto mulče nelze přímo vysévat.
chodnicky medzi polickami nespevnujete?
Ne, není to třeba. Stačí je vysypat kompostem nebo štěpkou.
Pýr projde vším - kartonem, měkkým dřevem, kořenem mladého stromku....vším. Po založení záhonu se šedesáti centimetry organiky byl příští jaro opět na záhonu v plné síle.....
Je pravda, že pýr nebo třeba svlačec jsou velmi odolné plevele, pokud se však zamezí přístupu světla k plevelu, tak dříve či později odumře. U pýru to může trvat 1-2 roky, je proto vhodné položit silnější lepenku, aby se rozkládala pomaleji, případně i černý igelit, případně jiný materiál, který zamezí přístupu světla k pýru. Velmi důležité je také udržovat rozhraní mezí záhony a trávníkem s pýrem, tak, aby nedocházelo k prorůstání pýru do záhonu. I když později ojediněle nějaký oddenek pýru lepenku proroste, tak je již honě slabý a jde snadno odstranit, pokud se to ovšem učiní včas. :-)
@@plodnazahrada První záhony jsou staré 4 roky. Kromě lepenky jsme položili i dvě posunuté vrstvy králičího pletiva v plastu. Nejen pýr, ale i myši a krtek.,.......... vzhledem k tomu, že jsem na zahradě denně, odstraňování včas je samozřejmé. A neúčinné při počtu mých záhonků, vždycky se nějaký proplazí mezi listy třeba zelí ...
Je tu jeden háčik ja som si do záhrady s hnoja priniesla aj medvedík ov, ktoré som dovtedy nemala. A neviem sa ich zbaviť na tohto chro aká neplatí nič. Na medvedíka nieje ani postrek. A medvedík robí neskutočnú škodu na korienkoch rastlín.
Můžete zkusit nasadit parazitické hlístice, které se pohybují se v půdě a čichem vyhledávají larvy krtonožky, které napadají přes dýchací nebo trávicí ústrojí, v uhynulém těle larvy se pak množí další hlístice. Larvy i dospělé jedince můžete také manuálně sbírat, podobně to dělám se slimáky. Na zahradě nepoužívejte čerstvý hnůj, který krtonožky vyhledávají, ale s tím už, jak zmiňujete, máte zkušenost.