Sopky a Merkur, aneb úvod do planetární vulkanologie

Поделиться
HTML-код
  • Опубликовано: 26 авг 2024
  • Třetí díl z cyklu planetární vulkanologie, ve kterém se tentokrát vydáme na ke Slunci nejbližší planetu, Merkuru! Pokud vás tak někdy zajímalo, jestli jsou na něm sopky, jak případně vypadají a co ke svému vzniku potřebují, pak jste tady správně!

Комментарии • 18

  • @PakPako
    @PakPako 7 месяцев назад +3

    Dík moc za ďalšie super video 👍

    • @Chmee2
      @Chmee2  7 месяцев назад

      Rado se stalo! Priste poletime na Venusi!

  • @woodlandarcheryintheczechh3652
    @woodlandarcheryintheczechh3652 7 месяцев назад +2

    Opět díky moc za video 💪

    • @Chmee2
      @Chmee2  7 месяцев назад +1

      Rado se stalo!

  • @pavelsinkyrik5866
    @pavelsinkyrik5866 7 месяцев назад +1

    Dobrý den, předem děkuji za skvělou serii přednášek a prosím, zajímalo by mě, jestli někdy budete dělat video na téma postupného odplyňování vnitřních planet SS. Moc by mě zajímala souvislost s hypotetickým anorganickým původem uhlovodíků na zemi. Těším se na povídání o Venuši a o dalších tělesech.

    • @tomasstanek319
      @tomasstanek319 7 месяцев назад

      Se obávám, že tohle téma se moc nekryje s geologií, na níž je tento kanál zaměřen....

    • @pavelsinkyrik5866
      @pavelsinkyrik5866 7 месяцев назад

      @@tomasstanek319 omlouvám se, ale vzhledem k definici geologie, kterou jsem si přečetl na wiki tam tohle téma plně zapadá. Geologie se určitě týká všech třech skupenství, ve kterých se hmota pod povrchem Země může nacházet.

  • @therion108
    @therion108 7 месяцев назад +3

    Díky za video. Teda s tou hustotou jste mě ale zmátl. Žiju v přesvědčení, že nejhustější je Země a Merkur má střední hustotu, sice jen o trošičku, ale nižší. Myslím, že u Země máte prohozená desetinná místa.. Mělo by to být 5,51, ne 5,15. Nebo se pletu (a Wikipedia taky)?

    • @Chmee2
      @Chmee2  7 месяцев назад +3

      Ano, máte pravdu. U Země tam mám přehozené pořadí čísel! Nevšiml jsem si toho, díky!

  • @danielbukovsky9517
    @danielbukovsky9517 2 месяца назад

    Miluji tyto videa o vesmíru a volkanologii

  • @michalhajek4772
    @michalhajek4772 7 месяцев назад

    👍 Pěkné video. Mám dotaz k poznámce o možné vulkanické aktivitě po impaktu asteroidu. Je možné, že dopad asteroidu na konci křídy inicioval či zintenzivnil mohutný vulkanismus na Dekánské plošině v Indii v přibližně stejné době? Ta leží zhruba na opačné straně Země než Chicxulub, vyvolané otřesy tam mohly uvolnit cesty magmatu k výlevu. Po ničivém zemětřesení v Japonsku o mnoho řádů menším seismometry u nás zaznamenaly chvění ještě 1-2 dny po něm.

    • @Chmee2
      @Chmee2  7 месяцев назад

      Dobry den, neni. Ten vulkanismus v Dekanske plosine zacal uz pred tim, nez asteroid dopadl...

  • @trijizvy
    @trijizvy 7 месяцев назад

    Děkuji za video, ke kterému se budu opakovaně vracet, planetární geologie mě mimořádně zajímá, snad nejvíce ze všeho!🪐🌋❤️. Chci se ještě zeptat, pánev Caloris basin se nachází na jižní polokouli planety? Mám pocit, že ano, ale nejsem si jistá, mohla bych poprosit o upřesnění? Děkuji 💜

  • @angelovestieri9013
    @angelovestieri9013 7 месяцев назад

    Super video. Dotaz. Jak můžeme zjistit jak je velké jádro u Země? Natož u planet, kolem kterých jen obíhaly nějaké sondy.

    • @tomasstanek319
      @tomasstanek319 7 месяцев назад

      Matematika

    • @angelovestieri9013
      @angelovestieri9013 7 месяцев назад

      @@tomasstanek319takže nějaká síla gravitace plus velikost planety? Jak poznáme složení jádra? Odhad z prvků planety?

    • @tomasstanek319
      @tomasstanek319 7 месяцев назад +1

      @@angelovestieri9013 Nepotřebuješ nic odhadovat. Dostupných prvků schopných vytvořit mag pole dané intenzity moc není. Plus díky nálezů kovových meteoritů víme o složení vnitra kamenných planet dost. (dále díky studiu seismických vln nejen na Zemi) Ještě více se dozvíme, až sonda Psyche dorazí ke stejnojmenné planetce, která je odhalené jádro bývalé planetesimály.
      Navíc při obíhání sondy (družice) kolem tělesa, díky přesnému měření její dráhy, lze toto všechno potvrdit matematicky.