Máš to pěkné, jen dvě poznámky k tomu. Ta doutnavka tam má velký význam i v urychlení nabíjení toho kondenzátoru, prostě mu na začátku dá proudovou šlupku. Ona zapálí při nějakých 170V (většinou 150V), ale zhasíná někde mezi 40-70V. V tom rozsahu mezi tím drží předchozí stav, takže se to v podstatě chová jako paměť a reálně se to jako paměť používalo v historických čítačích, kde se právě pomocí doutnavek fungujících jako paměť držel zobrazený stav na digitronech zatímco vnitřek čítače čítal další hodnotu. Proto je uvnitř těchto strojů mrak doutnavek, které nejsou zvenku vidět. Dále. Po zapálení se napětí na výboji příliš nemění s procházejícím proudem, proto u sebe indikační doutnavky musí mít rezistor, současně z toho ale plyne, že se doutnavka dá použít jako paralelní stabilizátor napětí, tj. podobně jako zenerka, což je právě důležité pro tento obvod, kde touto vlastností urychluje nabíjení toho kondenzátoru, což mi připadá jako docela chytré řešení. Ona totiž má narozdíl od zenerky jednu moc dobrou vlastnost pro toto použití. Jakmile výboj zhasne, přestane do obvodu prakticky zasahovat a to i v případě, že se měří opravdu hodně malé proudy a to je tady právě klíčová věc. Dále měření malých proudů napěťovým rozsahem (ten multimetr má 10MΩ všude), tohle je opravdu navržené hlavou, líbí se mi to. Druhá poznámka se týká toho zdroje. Strop jeho možností není 400V, ale 800V. Ono to obsahuje dva zcela nezávislé zdroje 200-400V, přičemž v té poloze 0-200V se zapojí proti sobě, takže reálně z toho máš zdroj -200..200V, když přidáš tomu druhému, tak jdeš pod nulu. Toto je občas docela dobrá vlastnost, byť tomu měřáku na čelním panelu se to úplně nelíbí. Když to ale přepneš do rozsahu 200-400V, tak jsou ty dva zdroje opravdu nezávislé a můžeš je zapojit do serie, kde z nich pak vytáhneš 800V. Ty zdroje to v pohodě vydrží, nejsou tam nějaké izolační problémy, tuto možnost popisuje i manuál, takže s trochou drátování můžeš jít až na 800V, ale při těch 800V už bych raději nesahala na ty páčkové přepínače přípravku. Myslím si, že pokud je nezkusíš přepnout, tak to v pohodě snesou.
Skvělá tvorba. Téma elektronkových zařízení vysvětlujete jednoduše, názorně a prakticky. Plánuji po letech stavbu elektronkového zesilovače a určitě zužitkuji spoustu informací z Vašich videí. Zde mě napadá použít místo dvou spínačů jeden přepínač, který by kondenzátor buď připojil přes odpor na VN nebo přes menší odpor zkratoval. Něco podobného mám na laboratorním zdroji, aby mi v testovaném zařízení nezůstávaly nabité vstupní kondenzátory. Když ale čtu ostatní komentáře, nevím, zda by měl přepínač dostatečně malý svodový proud v poměru k velikosti proudů, které měříte.
Děkuji za komentář, nápad je to zajímavý a dává smysl. Nemůže se pak totiž stát, že by někdo omylem zapl oba, což není standardní stav v tomto obvodu. Svůj přípravek už asi ponechám v tomto stavu, ale je to zajímavá inspirace pro ostatní. Na ty drobné proudy by chtělo dát pozor, asi bych to prvně vyzkoušel - například já jsem u tohoto přípravku musel všechny zdířky speciálně odizolovat protože, světe div se, i ten pertinax trošku vede :)
Ďakujem za zaujímavé a poučné video, tiež som si kedysi myslel, že kondenzátor ukázaný v čase 16:30 je kvalitný, ale tu je na tom horšie ako ten hovňák. Je to rozhodne užitočný prípravok, lebo meria kondenzátory takým napätím (alebo aj vyšším), akým budú namáhané v reálnej aplikácií (elektrónkový obvod). Ale osobne neodsudzujem ani tie čínske multifunkčné prístroje, sám jeden mám, na také domáce bastlenie najmä v polovodičovej technike (lebo nezmerá zvod, ktorý je v elektrónkovej technike viac kritický) podľa mňa bohate postačuje.
Díky za koment. Souhlasím, já jsem třeba zastáncem těch čínských měřáků. Když člověk ví na co si má dát pozor, tak se s nimi měří opravdu dobře a pro tyto elektronkové aplikace je měření i dostatečně přesné. Člověk s tím zkrátka musí umět měřit a vědět co ty hodnoty ESR a hlavně Vloss znamenají a jak to může ovlivnit měření. Když toto člověk ovládá, pak je to zařízeníčko za málo peněz, co dá hodně muziky :)
Dobrý den. V Talisman 306U jste podle videa vyměnil původní svitkové kondenzátory u zdířky uzemnění 5n a antény 1n nějakým zřejmě keramickým kondenzátorem. Je podle vás výhodnější tam nepoužít svitkový kondenzátor, který se pro vyšší napětí hůře shání? Můžete mi vysvětlit výhody a nevýhody tohoto použití.
No já je mám různě posháněné po různých bývalých radioamatérech a tak, případně z něčeho vybrakované. Označení neznám. Doporučuju burzy, internetové bazary a tak. Je jich ještě spousta, ale kde konkrétně hledat to nevím.
Zdravím všetkých, vďaka za video, rád pozerám Tvoje kreatívne videá a tiež rád si prečítam kritiku v komentároch, ale len konštruktívnu kritiku, ktorá navrhuje riešenia na to, čo kritizuje. Nech sa Ti darí aj naďalej.
Díky za koment, nekonstruktivní kritiky se mi zdá stále přibývá. Argument "Já bych to dělal tak a ne tak jako ty." fakt neberu. Ale sem tak se dá něco zajímavého dozvědět. :)
Jako nějak funkčni to je ale bylo by vhodnější měřit přímo proud, at už ručkovým měřákem nebo multimetrem.. Taky bych to umístil do plastové krabičky, za pár desetikorun ta bezpečnost stojí..
I prd, no a to v obou případech! Předně. Vstupní odpor toho multimetru je 10MΩ, to u těchto přístrojů bývá, což je z mého pohledu hodně málo, nicméně to má tento vstupní odpor ještě na 2V rozsahu a z toho plyne, že na 10MΩ dokážu měřit s nějakou rozumnou přesností nějaké desítky mV, což v tomto případě znamená proudy pod 1nA, přičemž mi laskavě ukažte multimetr za pětikilo, který dokáže měřit proud 1nA. Napěťové rozsahy se na měření malých proudů běžně používají a je to jeden z důvodů, proč jsou v manuálech od multimetrů uváděny vstupní odpory a proč jsou multimetry zapojeny tak, aby ten vstupní odpor víceméně seděl. U ručičkových přístrojů bez zesilovače bývaly dokonce některé napěťové rozsahy společné s proudovými. Takže tohle dělá naprosto správně. Umístit to do plastové krabičky je ten nejhorší možný nápad. On moc dobře ví proč to dal na pertinax. Většina plastových krabiček je už kolem nějakých 100V naprosto spolehlivě vodivá, on tady dokáže měřit proudy v jednotkách nanoampér, indikovat dokáže proudy kolem 100pA a to se udělá na obyčejných zdířkách v krabičce z ABS při nějakých 20V, kdežto on tam potřebuje valit alespoň 400V. Takže pertinax je jediná možnost v tomhle případe. I krabičky určené na elektroinstalace začínají být vodivé (tečou tím proudy v desítkách μA) při napětí kolem 300V. Ikdyby do té plastové krabice vyřezal díru a jenom ten panel do toho zapustil (což nevím, čemu by mělo pomoct), pak není jasné co by sama blízkost toho plastu s měřením dělala, nicméně základní otázkou je PROČ tohle vůbec dělat a letět po palici zbytečně do problémů, když touch safe to stejně nebude, neb ten kondenzátor prostě má nějaké vývody, které se k tomu musí připojit. Ano, asi bych koupila LK80, víčko VLK80, vyhlodala do něj díru a přišroubovala na něj ten pertinax (a pak bych si možná nadávala), ale víceméně pouze proto, aby se to zespoda něčím nerozbilo když to bude ležet v šupleti. Jenomže tahle sranda vychází úhrnem asi na kilo, nikoliv nějakou desetikorunu, když použije něco většího (což by si to zasloužilo), tak cena té krabičky bude několik stokorun a krom nějaké elementární mechanické ochrany zařízení zespodu to nic nepřinese, takže to nemá smysl.
@@NikiBretschneider ale on nestavi zadny nA ale tridič starych svitku- dobry / odpadkač.. Co se tyce bezpecnosti at si to kazdy dela jak chce..mit stovky V kousek od prepinače :D kazdeho volba
@@NikiBretschneider Děkuji za komentář, každá rada dobrá. Co se týče měřícího postupu, ten mi poradil zkušený kolega a evidentně si to z prstu nevycucal :). Ten pertinax je fakt potřeba, dokonce jsem musel extra odizolovávat tu svorku +VN, protože mi tou destičkou procházel proud a i při vypnutém vypínači VN jsem stále měřil nějaké "napětí" - tedy nějaký malý proud. Uznávám, že konstrukce není v některých věcech úplně šťastná, ten vypínač je svorce VN opravdu blízko. Inu pracuji s tím, co je zrovna k dispozici. Ale když na to člověk dává pozor, tak je to v pohodě.
No tak celkem jednoduše, buď podle zapojení z nějakého rádia, nebo podle specifikací z datasheetu. Signál by měl být myslím na úrovni linkového vstupu - ale chce to spíš vyzkoušet. Pokud by to bylo třeba v zesu tak někam za 1. nebo 2. stupeň.
Ďakujem ja som síce len na základnej škole a moc nerozumiem ale ja som skôr myslel že či by sa nedala regulovať tá indikácia potenciometrom len tak pre zábavu lebo sa mi to páči dúfam že som nenapísal blbosť
@@dominikpasko1450 Určitě by to šlo, v podstatě v to mohlo reagovat na tužkovou baterku 1,5V takže konce potenciometru na zdroj a jezdec na mřížku G1. Hodnota tak 1k - 1M
Ďakujem skúsim to zapojiť ak tomu chápem tak by tým tocením potenciometru by sa malo regulovať to blykanie a ešte treba zapojiť aj žhavenie tuším 6V nie som si istí
Máš to pěkné, jen dvě poznámky k tomu. Ta doutnavka tam má velký význam i v urychlení nabíjení toho kondenzátoru, prostě mu na začátku dá proudovou šlupku. Ona zapálí při nějakých 170V (většinou 150V), ale zhasíná někde mezi 40-70V. V tom rozsahu mezi tím drží předchozí stav, takže se to v podstatě chová jako paměť a reálně se to jako paměť používalo v historických čítačích, kde se právě pomocí doutnavek fungujících jako paměť držel zobrazený stav na digitronech zatímco vnitřek čítače čítal další hodnotu. Proto je uvnitř těchto strojů mrak doutnavek, které nejsou zvenku vidět. Dále. Po zapálení se napětí na výboji příliš nemění s procházejícím proudem, proto u sebe indikační doutnavky musí mít rezistor, současně z toho ale plyne, že se doutnavka dá použít jako paralelní stabilizátor napětí, tj. podobně jako zenerka, což je právě důležité pro tento obvod, kde touto vlastností urychluje nabíjení toho kondenzátoru, což mi připadá jako docela chytré řešení. Ona totiž má narozdíl od zenerky jednu moc dobrou vlastnost pro toto použití. Jakmile výboj zhasne, přestane do obvodu prakticky zasahovat a to i v případě, že se měří opravdu hodně malé proudy a to je tady právě klíčová věc. Dále měření malých proudů napěťovým rozsahem (ten multimetr má 10MΩ všude), tohle je opravdu navržené hlavou, líbí se mi to.
Druhá poznámka se týká toho zdroje. Strop jeho možností není 400V, ale 800V. Ono to obsahuje dva zcela nezávislé zdroje 200-400V, přičemž v té poloze 0-200V se zapojí proti sobě, takže reálně z toho máš zdroj -200..200V, když přidáš tomu druhému, tak jdeš pod nulu. Toto je občas docela dobrá vlastnost, byť tomu měřáku na čelním panelu se to úplně nelíbí. Když to ale přepneš do rozsahu 200-400V, tak jsou ty dva zdroje opravdu nezávislé a můžeš je zapojit do serie, kde z nich pak vytáhneš 800V. Ty zdroje to v pohodě vydrží, nejsou tam nějaké izolační problémy, tuto možnost popisuje i manuál, takže s trochou drátování můžeš jít až na 800V, ale při těch 800V už bych raději nesahala na ty páčkové přepínače přípravku. Myslím si, že pokud je nezkusíš přepnout, tak to v pohodě snesou.
Opět parádní video, které přišlo náramně vhod. Páč jsem řešil co je to ten svod a k čemu je to vůbec dobré. 👍Díky moc, přeji hezký den.
Pěkné. Trocha izolace by nezaškodila. Jinak co se terminologie týče, napětí 50 V až 1500 V DC označujeme jako nízké napětí (nn).
Skvělá tvorba. Téma elektronkových zařízení vysvětlujete jednoduše, názorně a prakticky. Plánuji po letech stavbu elektronkového zesilovače a určitě zužitkuji spoustu informací z Vašich videí.
Zde mě napadá použít místo dvou spínačů jeden přepínač, který by kondenzátor buď připojil přes odpor na VN nebo přes menší odpor zkratoval. Něco podobného mám na laboratorním zdroji, aby mi v testovaném zařízení nezůstávaly nabité vstupní kondenzátory. Když ale čtu ostatní komentáře, nevím, zda by měl přepínač dostatečně malý svodový proud v poměru k velikosti proudů, které měříte.
Děkuji za komentář, nápad je to zajímavý a dává smysl. Nemůže se pak totiž stát, že by někdo omylem zapl oba, což není standardní stav v tomto obvodu. Svůj přípravek už asi ponechám v tomto stavu, ale je to zajímavá inspirace pro ostatní. Na ty drobné proudy by chtělo dát pozor, asi bych to prvně vyzkoušel - například já jsem u tohoto přípravku musel všechny zdířky speciálně odizolovat protože, světe div se, i ten pertinax trošku vede :)
Tenhle způsob měření ovšem předpokládá perfektně vyhlazené napětí. Zvlnění to může ovlivnit.
🥰
Ďakujem za zaujímavé a poučné video, tiež som si kedysi myslel, že kondenzátor ukázaný v čase 16:30 je kvalitný, ale tu je na tom horšie ako ten hovňák. Je to rozhodne užitočný prípravok, lebo meria kondenzátory takým napätím (alebo aj vyšším), akým budú namáhané v reálnej aplikácií (elektrónkový obvod). Ale osobne neodsudzujem ani tie čínske multifunkčné prístroje, sám jeden mám, na také domáce bastlenie najmä v polovodičovej technike (lebo nezmerá zvod, ktorý je v elektrónkovej technike viac kritický) podľa mňa bohate postačuje.
Díky za koment. Souhlasím, já jsem třeba zastáncem těch čínských měřáků. Když člověk ví na co si má dát pozor, tak se s nimi měří opravdu dobře a pro tyto elektronkové aplikace je měření i dostatečně přesné. Člověk s tím zkrátka musí umět měřit a vědět co ty hodnoty ESR a hlavně Vloss znamenají a jak to může ovlivnit měření. Když toto člověk ovládá, pak je to zařízeníčko za málo peněz, co dá hodně muziky :)
Dobrý den. V Talisman 306U jste podle videa vyměnil původní svitkové kondenzátory u zdířky uzemnění 5n a antény 1n nějakým zřejmě keramickým kondenzátorem. Je podle vás výhodnější tam nepoužít svitkový kondenzátor, který se pro vyšší napětí hůře shání?
Můžete mi vysvětlit výhody a nevýhody tohoto použití.
No já tam dávám to co je dostupné, asi takhle, čím vyšší napětí tím v této aplikaci lépe.
Ahoj. Chtěl bych se zeptat, kde se dají sehnat ty šroubové svorky, do kterých si připojoval ty kondenzátory? Případně nevíš nějaké označení?
No já je mám různě posháněné po různých bývalých radioamatérech a tak, případně z něčeho vybrakované. Označení neznám. Doporučuju burzy, internetové bazary a tak. Je jich ještě spousta, ale kde konkrétně hledat to nevím.
Měříš i svody elektrolytů?
Děkuji za inspiraci. Zhotovil jsem zkoušečku kondenzátorů v kladívkovém zapalování a funguje perfektně, více: ruclips.net/video/S9X3l72S6BQ/видео.html
Husté!
Zdravím všetkých, vďaka za video, rád pozerám Tvoje kreatívne videá a tiež rád si prečítam kritiku v komentároch, ale len konštruktívnu kritiku, ktorá navrhuje riešenia na to, čo kritizuje. Nech sa Ti darí aj naďalej.
Díky za koment, nekonstruktivní kritiky se mi zdá stále přibývá. Argument "Já bych to dělal tak a ne tak jako ty." fakt neberu. Ale sem tak se dá něco zajímavého dozvědět. :)
Ovládání tvého testeru je poněkud složité. Jistě by funkce nabíjení/ vybíjení slo vyřešit pomocí jediného přepínače.
Jako nějak funkčni to je ale bylo by vhodnější měřit přímo proud, at už ručkovým měřákem nebo multimetrem.. Taky bych to umístil do plastové krabičky, za pár desetikorun ta bezpečnost stojí..
I prd, no a to v obou případech! Předně. Vstupní odpor toho multimetru je 10MΩ, to u těchto přístrojů bývá, což je z mého pohledu hodně málo, nicméně to má tento vstupní odpor ještě na 2V rozsahu a z toho plyne, že na 10MΩ dokážu měřit s nějakou rozumnou přesností nějaké desítky mV, což v tomto případě znamená proudy pod 1nA, přičemž mi laskavě ukažte multimetr za pětikilo, který dokáže měřit proud 1nA. Napěťové rozsahy se na měření malých proudů běžně používají a je to jeden z důvodů, proč jsou v manuálech od multimetrů uváděny vstupní odpory a proč jsou multimetry zapojeny tak, aby ten vstupní odpor víceméně seděl. U ručičkových přístrojů bez zesilovače bývaly dokonce některé napěťové rozsahy společné s proudovými. Takže tohle dělá naprosto správně.
Umístit to do plastové krabičky je ten nejhorší možný nápad. On moc dobře ví proč to dal na pertinax. Většina plastových krabiček je už kolem nějakých 100V naprosto spolehlivě vodivá, on tady dokáže měřit proudy v jednotkách nanoampér, indikovat dokáže proudy kolem 100pA a to se udělá na obyčejných zdířkách v krabičce z ABS při nějakých 20V, kdežto on tam potřebuje valit alespoň 400V. Takže pertinax je jediná možnost v tomhle případe. I krabičky určené na elektroinstalace začínají být vodivé (tečou tím proudy v desítkách μA) při napětí kolem 300V. Ikdyby do té plastové krabice vyřezal díru a jenom ten panel do toho zapustil (což nevím, čemu by mělo pomoct), pak není jasné co by sama blízkost toho plastu s měřením dělala, nicméně základní otázkou je PROČ tohle vůbec dělat a letět po palici zbytečně do problémů, když touch safe to stejně nebude, neb ten kondenzátor prostě má nějaké vývody, které se k tomu musí připojit.
Ano, asi bych koupila LK80, víčko VLK80, vyhlodala do něj díru a přišroubovala na něj ten pertinax (a pak bych si možná nadávala), ale víceméně pouze proto, aby se to zespoda něčím nerozbilo když to bude ležet v šupleti. Jenomže tahle sranda vychází úhrnem asi na kilo, nikoliv nějakou desetikorunu, když použije něco většího (což by si to zasloužilo), tak cena té krabičky bude několik stokorun a krom nějaké elementární mechanické ochrany zařízení zespodu to nic nepřinese, takže to nemá smysl.
Určit proud je u toho multimetru jednoduchý. Podělím naměřené napětí 10 a dostanu proud v uA. Nebo vynásobím 100 a mám to v nA :-)
@@NikiBretschneider ale on nestavi zadny nA ale tridič starych svitku- dobry / odpadkač.. Co se tyce bezpecnosti at si to kazdy dela jak chce..mit stovky V kousek od prepinače :D kazdeho volba
@@NikiBretschneider Děkuji za komentář, každá rada dobrá. Co se týče měřícího postupu, ten mi poradil zkušený kolega a evidentně si to z prstu nevycucal :). Ten pertinax je fakt potřeba, dokonce jsem musel extra odizolovávat tu svorku +VN, protože mi tou destičkou procházel proud a i při vypnutém vypínači VN jsem stále měřil nějaké "napětí" - tedy nějaký malý proud. Uznávám, že konstrukce není v některých věcech úplně šťastná, ten vypínač je svorce VN opravdu blízko. Inu pracuji s tím, co je zrovna k dispozici. Ale když na to člověk dává pozor, tak je to v pohodě.
Ahoj mám otázku ale nie k tomuto projektu že ako mám zapojiť magické oko dakujem
No tak celkem jednoduše, buď podle zapojení z nějakého rádia, nebo podle specifikací z datasheetu. Signál by měl být myslím na úrovni linkového vstupu - ale chce to spíš vyzkoušet. Pokud by to bylo třeba v zesu tak někam za 1. nebo 2. stupeň.
Ďakujem ja som síce len na základnej škole a moc nerozumiem ale ja som skôr myslel že či by sa nedala regulovať tá indikácia potenciometrom len tak pre zábavu lebo sa mi to páči dúfam že som nenapísal blbosť
@@dominikpasko1450 Určitě by to šlo, v podstatě v to mohlo reagovat na tužkovou baterku 1,5V takže konce potenciometru na zdroj a jezdec na mřížku G1. Hodnota tak 1k - 1M
Ďakujem skúsim to zapojiť ak tomu chápem tak by tým tocením potenciometru by sa malo regulovať to blykanie a ešte treba zapojiť aj žhavenie tuším 6V nie som si istí
@@dominikpasko1450 taknějak, žhavení je 6,3V obvykle, ale rači míň než víc.