MimoZáznam: NĚMECKÁ ATOMOVKA:☢️💥⚛️ Proč ji nikdy neměli...Část I.
HTML-код
- Опубликовано: 2 окт 2024
- Výzkum v Německu za časů 2. světové války s cílem získat atomovou pumu se stal postupně předmětem mnoha mýtů, dohadů a především úplných nesmyslů, které nemají nic společného s realitou. My se je proto pokusíme uvést na pravou míru
Jeden z mála normálních kanálů ....přeji úspěch.
Teda hodně těžké téma a obdivuju snahu jít do hloubky.Díky za super informace.
Hodně těžké!! Jsem si říkal, jestli se na to nevykašlu, protože něco jsem chápal fakt obtížně! /Filip/
Už tenkrát se vědělo, že jadernou bombu je možné sestavit buď z uranu 235 nebo z plutonia. Obě ty varianty vyzkoušeli Američané v roce 1945, jednu v Hirošimě, druhou v Nagasaki. Uranu 235 je v přírodním uranu cca 0,7% a je velice obtížné jej z přírodního uranu oddělit. Plutonium se dá získat z Uranu 238, kterého je v přírodním uranu přes 99%, bombardováním neutrony. Tedy jednou z možností jak získat plutonium je rozběhnout jadernou reakci v reaktoru s přírodním uranem a vzniklým tokem neutronů bombardovat uran 238, kterého je v přírodním uranu cca 99%. Jsou ale i další možnosti, jak je možné získat tok částic kterými je možné přeměnit uran 238 na plutonium, například v zařízení nazývaném cyklotron. Veškeré tyto informace němečtí vědci věděli, nebo minimálně tušili, ale v daném čase a daných podmínkách to asi úplně nedotáhli. Je otázkou, zda nepovažovali za lepší prodat získané znalosti Američanům než snažit se zachránit nacistickou mašinerii. Omlouvám se za silné zjednodušení fyzikálních principů.
Zjednodušení?? Já si to musel přečíst třikrát :D ale to je tím, že část fyziky jde fakt mimo mě. /Filip/
Plutoniová cesta je jednodušší. Ovšem problém je oddělit Pu239 od ostatních částí palivových článků.
@@harrysoldier2893 Ono v zásadě na výrobě štěpného materiálu není jednoduchého vůbec nic. Nicméně plutonium se dá od ostatních prvků oddělovat pomocí chemických procesů, zatímco Uran 235 od Uranu 238 chemicky oddělit nelze.
@@hzb6246 Velmi správně, Plutonium oddělit je chemie, kdežto U235/238 oddělit chemicky nelze, izotopy se chovají chemicky stejně... zase, u Plutonia je nutné pracovat s radioaktivním materiálem (ne Plutonium, ale "ostatní" štěpné produkty) (anebo čekat roky až aktivita poklesne), kdežto izotopová separace Uranu je poměrně "čistá" věc, zase je energeticky náročná... ale kdyby bývali už tehdy dokázali "vyřešit" vysokorychlostní centrifugy, měli by to relativně jednoduché... i mechanická stránka U235 bomby je vcelku trivální (jde v podstatě o "hlaveň").
Díky za tohle téma!
Tohle bylo skutečně nejtěžší co jsem dělal :) /Filip/
Fakt dobrá práce, klobouk dolů. Díky 👏👍
Díky!! /Filip/
Zajímavostí je, že při implozi 2 tun výbušnin se koule Pu239 o velikosti pomeranče smrští na velikost pingongového míčku.
Z 1 tuny uranu (krychle o hraně 37 cm) lze získat přibližně 6 kg U235.
Já teda nechci být hnidopich, ale nechápu, že jste si zvolil téma, které je složité, ale o kterém v podstatě nemáte žádné vědomosti a je to hodně vidět. K vaší cti tedy je, že to sám přiznáváte. V podstatě jen přednášíte údaje z nějaké (pravděpodobně populárně naučné) literatury. Jen jeden příklad za všechny 35:30 “pokusy byly v zásadě neůspěšné a reakce běžela velice pomalu a byla velice slabá”. Podle toho, co víme, tam se Němcům za války nepodařilo rozběhnout jarenou reakci (jinak by v nalezeném uranu byly nalezeny štěpné produkty) čili ani “pomalou a slabou”. A co si představujete pod pojmy pomalá a slabá? A myslíte, že v “Chicagském pilíři” Pile-1, který obsahoval tuny uranu a při prvním spuštění dosáhl výkon menší než watt byla “rychlá a silná”? Doporučuju se tématům, o kterých nic nevím a není je jednoduché je nastudovat se vyhnout obloukem. V opačném případě je naučná hodnota videa nula, jde jen o papouškování a další zkomolování již dříve zmimolených informací
Pozor - jedna věc je fyzikální podstata věci. A ta je fakt složitá, to jsem se opravdu musel naučit od nuly. A není to jednoduché..a druhá je historická. Jenže jedno bez druhého, a v tomto případě zejména, existovat nemůže. Takže jasně, v něčem máte pravdu a beru to. Jinak ale ne. Nemám jinou možnost, než to vysvětlit tak, jak jsem to sám pochopil - jsem především člověk se zájmem o historii a tohle je fakt peklo složitý.. jenže bez vysvětlení úplného základu fyzikální podstaty věci by to video nemohlo vzniknout. A když, pak by to vedlo k úplně stejným chybným závěrům, které udělali jiní badatelé přede mnou. /Filip/
Pak hexafluorid uranu je ten správný. Obsahuje uran a to složený z 99,3 procent U238 a 0,7 procent našeho U235.
No...a nebo :)) /Filip/
Proč domnělých? Romersova zpráva některé ty testy celkem jasně a průkazně popisuje. A sovětské archivy její pravdivost v mnohém potvrzují
Romersa se stal obětí drobného klamu. Vysvětlím ve druhém videu./Filip/
Já si myslím že nacisti nebyli tak hloupí aby testovali jadernou bombu někde v lese a uprostřed Německa.
@@valcast To jsem zvědavý. Protože svědkem nebyl jen on. V sovětských archivech je k tomu minimálně 10 dalších potvrzených svědeckých výpovědí k minimálně dvěma německým zřejmě jen částečně úspěšným pokusům
@@LotharBolzen Jasné, to chápu. Ale mám pro to možné vysvětlení. Ve druhém díle to bude. /Filip/
@@valcast OK. Těším se. Vždy se může vyskytnout něco nového co vyplave z archívů
Pro domácí kutily: Stačí 18 kg U-235, teda alespoň aby ho tam bylo 90 a více proceent. Teorie atomové bomby je úplně jednoduchá. Přibližte k sobě dvě porce správného materiálu, pevně přidržte, počkejte půl sekundy a všechno se začne dít samo. Pro domáckou výrobu A-bomby postačí něco přes 18 kg uranu 235.
Potom se dívejte, protože ten záblesk už nikdy znovu neuvidíte :) /Filip/
Inak tvoje videá si vždy rád pozriem a keďže už som mimo aktivít minulosti môžem zverejňovať aj fakty o ktorých verejnosť nevie,
Myslím že Vemork nebyl přečerpávací elektrárna ale velmi výkonná vodní elektrárna.
Pouze si byl s přečerpávací elektrárnou podobný a to díky trubkám, které vedly vodu k turbínám. Na místě elektrárny byl původně vysoký vodopád a proto byla voda svedena potrubím.
Aha... já jsem celou dobu žil v tom, že to fakt byla přečerpávačka /Filip/
@@flaaaboyeda608 Tak to je potom jasné, k funkci "přečerpávačky" by potřeboval ještě reversibilní turbíny/čerpadla...
Ale tehdy ještě pravděpodobně neměli odběrové špičky (a "sedla") aby vůbec cítili nějakou potřebu přečerpávací elektrárny. Jinak sama výroba těžké vody byl do jisté míry způsob jak "utratit" přebytečnou elektřinu v časech kdy byl odběr nižší než produkce...
Děkuji
Cena uranu letos narostla - prodává se za přibližně 100 dolarů za 1 libru, tj. za 0,454 kg. Tedy zhruba 200 dolarů za 1KG uranu. Šikovný domácí kutil si ovšem uranovou rudu může nakopat sám na haldách.
Ne, to nemůže :)) /Filip/
Tak aspoň vzorky smolince@@valcast
Huraaa konečně je to tady!
Jste se dočkal :))) /Filip/
Kritické množství Pu 239 je malé. Kulička materiálu. Pomeranč. Cca 11 kg.
Uran je v čistém stavu stříbrobílý lesklý kov, který na vzduchu pozvolna nabíhá - pokrývá se vrstvou oxidů. Rozmělněný na prášek je samozápalný. Není příliš tvrdý a lze jej za obyčejné teploty kovat nebo válcovat. Při zahřívání se stává nejprve křehkým, při dalším zvyšování teploty je však plastický. Při teplotách pod 0,68 K se stává supravodičem I. typu.
Hexafluorid uranu sublimuje - tedy mění se přímo z pevného skupnství v plyn při teplotě 56 stupňů Celsia.
Proč právě na hexafluorid uranu, proč ne na například chlorid uranu? protož Fluor má v přírodě pouze jeden izotop. Chlor jich má více.
👍👍👍
Ahoj opět luxusní video ,jenom lehce upravit asi citlivost mikrofonu osobně bych ubral ale taky je možné že to tak zni jenom u mě
ale jinak paradní video to mluvení ti fakt jde
Ahooj, hele to bude některým typem sluchátek třeba /Filip/
@@valcastjinak to mluveni ti jde dobře líp jak mě já se zakoktavam 🤣
@@GJRasputin No já občas děsně a musí se to stříhat :D /Filip/
Pu 239.Jedná se o hlavní štěpitelný nuklid používaný v jaderných zbraních, U 235 se používá méně často.
Aha. /Filip/
Ahoj Filipe, díky za tvoje videa moc rád Je sleduju. Ohledně tvé nejistoty o Neptuniu: Poločas rozpadu Neptunia 93 je závislý na tom, o jaký izotop jde (viz treba zde - cs.m.wikipedia.org/wiki/Neptunium). Zjevně máš neuvěřitelně rozsáhlé faktické znalosti o věcech, o kterých mluvíš. A chápu že pro laika musí být problematika štěpení jádra těžko pochopitelná. Tím víc smekám, že ses do toho pustil. 🙏
Díky moc. Hele tenhle odkaz jsem měl v ruce taky, ale to co tam bylo neodpovídá zdroji. Takže chyba bude asi u nich. Respektive autorem prezentovaná rozpadová řada ho vůbec neuvádí. /Filip/
@@valcast Aha. Já jen doufal, že budu moct aspoň něčím přispět, protože fyziku jsem studoval (byt jsem studium nedokončil), mám ji rád a finanční podporu si teď nemůžu dovolit. Tak ti aspoň znova děkuju za Tvou práci, protože kanálů s kvalitním obsahem (a s příjemným hlasovým projevem) na RUclips moc není. Michal.
@@DJMysh8 Vůbec nic se neděje!! Díky moc! /Filip/
Naštěstí je oděleení U235 a U238 technologicky extrémně obtížné a zdlouhavé. Jinak by se atomovky vyráběly jak párky v masokombinátu. Pásová výroba.
Spíš energeticky náročné... /Filip/
To ano@@valcast
Plutonivá cesta je mnohem jednodušší.
O té ale Němci nevěděli. /Filip/
No, zostal som po vzhliadnutí komentára na rozpakoch. Čo bolo cieľom ? Analyzovať osobnosti a vzťahy vedcov ktorí zostali v európe a hlavne v teoretickej rovine skúmali problematiku štiepneho procesu a súbežne s tým, kdesi na pozadí naznačovať cestu k jadrovej zbrani? Osobnosti vedcov sú faktom, no vzťahy medzi nimi sú už historikmi sprostredkované, rozhodnutia a smery skúmania odhadované, komentované. Ale o tom je väčšina kníh, čo som čítal. Ak nie všetky. Kto môže skutočne vedieť, ako sa veci a udalosti diali.
V koncepte, štruktúre komentára o vývoji nemeckej jadrovej zbrane mi však zásadne chýba veľmi jednoduchý, stručný popis, čo a prečo museli vedci na úrovni doby urobiť, aby sa dostali k jadrovej zbrani. Lebo nadpis je Nemecká atomovka.
Existencia nejakých reaktorov G2 a G4 a pod. mi nič nehovorí o tom, načo boli, prečo ich stavali, prečo robili pokusy s riadenou štiepnou reakciu, keď cieľom bola neriadené reakcia - výbuch.
Teda veľmi mi chýba stručný, jednoduchý popis, že ak chceli v tej dobe zostrojiť jadrovú bombu, museli niekde získať urán. Hovoríš, že U235 je 1%. Zrejme ako vyťažiteľná surovina. Teda ťažilo sa niečo iné, čoho je viac. To vyťažené sa potom čistilo, upravovalo a... načo reaktor? Riadenou štiepnou reakciou toho vyťaženého, vyčisteného "niečoho" v reaktore "sa" teda dá získať produkt, ktorý je koncentrovanejší, iných vlastností? Ten sa dá ďalej koncentrovať, obohacovať, upravovať a potom z neho vyrobiť dve podkritické množstvá, alebo jedno podkritické, ktoré sa zrazením, či implóziou stanú nadkritickými a vybuchnú? Problematika nie je jednoduchá, no my sa na ňu pozeráme s odstupom 80 rokov. Teda už by sme mohli zostaviť akúsi pochopitenú os poznania, procesov, práce vedúcich od ťažby smolinca k výbuchu jadrovej nálože. Takto mám pocit z komentára, že nemci niečo síce skúmali, teoretizovali a robili, ale akoby bezcielne.
p.s. Už si to presne nepamätám, ale videl som v TV dokument o "ťažkej vode" ktorú angličanmi vyslané komando potopilo spolu s trajektom v jazere kdesi pri NorskHydro. Potápačský team vybavený robotom našiel a vyzdvihol hrdzavý barel, v ktorom mala byť ťažká voda nejakej kvality. Už si nepamätám či obsah, percentá alebo čo. Predtým som vo viacero knižkách čítal, ako angličania zbrzdili, či až zastavili nemecký jadrový výskum zničením - potopením transportu. Barel otvorili, odobrali vzorku a už pri odoberaní jeden z teamu spochybňoval, že či je to skutočne ťažká voda a nie niečo ako vedľajší produkt jej výroby. Rozbor ukázal, že ťažká voda to nie je. Kam sa teda podeli a kadiľ a kedy tony skutočnej ťažkej vody zrazu nevedeli. Tak na záver rozoberali, že zbytočne utopili myslím 8 cestujúcich trajektu, ale že kto mohol vedieť....
Nuž, nevedeli to ani autori, čo zasvätene písali, že anglické komando zastavilo nemcov. Ale napísali....
To mě mrzí, líp to neumím. Ale díky za kouknutí. /Filip/
Myslím že umíš, z Tvojich videí cítiť veľkú energiu, ktorú venuješ publikovaniu, len problematika jadrovej zbrane je myslím priveľmi rozsiahla, náročná, aby si sa v štyroch dňoch zorientoval, stanovil si koncepciu, naštudoval a sumarizoval publikované udalosti a zoradil ich do pravdepodobného sledu. Pri Tvojom tempe publikovania si to ťažko predstaviť. Prečítal som veľa dostupnej literatúry o jadrových začiatkoch, no môj prístup k takej histórii je dosť osobitý. Nezaujíma ma veľmi kedy, kto konkrétne, kde urobil niečo a ako sa to volalo. Aj tak to skoro hneď zabudnem. No zaujíma ma, čo to ten niekto urobil, čo na tom bolo zaujímavé, poučné, významné. Preto mi je jedno, či pokusný reaktor bol G2, alebo G4, ale chcel by som vedieť, čo bolo cieľom riadenej štiepnej reakcie a k čomu to bolo dobré, aby na konci prác bola jadrová nálož. Už to bolo dávnejšie, v ktorejsi knihe som čítal o problematike implozívneho odpálenia jadrovej nálože. Iste. Dáke dve tony konvenčnej trhaviny "sa" odpália a stlačia myslím Plutónium veľkosi pomaranča do nadkritického objemu a nastane výbuch. Sa odpália? Ako? Ak urobíš z výbušniny guľu, ako to odpáliš, aby to vybuchlo rovnomerne, aby to rovnomerne-guľovito smerovalo do stredu v rovnakom okamihu, nie v zlomku sekundy na jednej strane gule skôr, než na druhej? Výbuch by pri nerovnomernom odpálení výbušniny jednoducho niekam smeroval a Plutónium symetricky nestlačil. Samozrejme, ktože ho teraz vie, ako to bolo, no v knihe bolo popisované, ako dlho a zložito nemci skúšali symetrické odpálenie trhaviny v tvare gule. Overiť to nemám ako, ale logiku to má. Nemci mali dokonca veľký problém s rozbuškami. Elektrickými. Nereagovali presne v rovnakom zlomku času. Napokon sa dostali ďalej vyvinutím elektrickej súčiastky, názov som zabudol, ktorá riadila odpálenie viac ako 30, tuším 36 rozbušiek, rozmiestnených po povrchu gule výbušniny, aby bol tlak symetrický a viedol k stlačeniu podkritického jadra vo vnútri gule z výbušniny. V inej knihe som čítal, že v kanaďanmi zadržanej nemeckej ponorke, boli okrem bedničiek s oxydom uránu aj špecialisti, ktorí práve američanov posunuli ďalej v implozívnej technike odpálenia jadrovej nálože. Vraj preto američania zhodili na Hirošimu bombu na princípe zrazenie dvoch podkritických množstiev do nadkritického. Bolo to podľa ich hlavného postupu, ktorý vybádali v Manhattane. Nagasaki poničila bomba implozívna, kde vraj práve nemci pomohli tou špeciálnou el. súčiastkou. V knihe o Klaus Fuchsovi je okrem iného uvedené, že účinok bomby nad Nagasaki dosiahol proti výpočtom iba 20% uvoľnenia jadrovej energie. O Klaus Fuchsovi je celkom zaujímavá, no mne ťažko čitateľná kniha. Iná kniha je síce román, ale o F. Forsythovi koluje informácia, že mal dosť blízko k tajným službám. Okrem iných napísal román "Štvrtý protokol". Je to aj v skvelej audioforme. Ak musíš cestovať, doporučujem si to dať na USB. Je tam celkom dobre popísaná konštrukcia jadrovej nálože taktického typu, roky neskôr po druhej svetovej a jadrových začiatkoch.
Nuž, jadrová problematika nie je vôbec jednoduchá a chápem, že nie je jednoduché nájsť úroveň, na ktorej niečo o tom publikovať, aby to nebolo naivné, ale zrozumiteľné a zasa nie prehnane teoretické. Nech sa darí, ale občas by hádam nebolo od veci, vyjsť si niekam na lúku plnú púpav, ľahnúť do trávy a iba tak žiť.
@@lubosuslik5686 Je to obrovsky rozsáhlé. Podle mě, pokud bych chtěl udělat kompletní přehled, nevešlo by se to ani do 4 videí :)) /Filip/
Určite. Nechcem zabávať, ale trošku ma to "naštartovalo". Pozrel som po knihách, čo mám po ruke. Nenašiel som presne čo som chcel, no v inej knihe je to tiež spomenuté. Nemcov z jadrového výzkumu zavreli kamsi v anglicku a odpočúvali. (VonBrauna plus cca 100 ďalších si vzali rovno do ameriky ;) Zdali sa vraj celkom sebavedomí, že o jadrovom štiepení niečo vedia. Keď potom Otto Hahnovi sprístupnili noviny o výbuchu v Hirošime, nemci boli vraj podesení a neverili, že to američania dotiahli až tak ďaleko.
Teda asi o tom sú moje pripomienky. Nemci skúmali, bádali, počítali, robili pokusy, stavali a overovali teóriu, ale priamy ťah - cieľ vyrobiť jadrovú bombu v zásade asi nemali. Asi preto som pripomínal názov dokumentu skôr Nemecký jadrový výzkum, než nemecká atomovka. Ale inak v pohode, nech sa darí.
Uranová ruda se převádí na na Fluorid uranový. Hexafluorid uranu. Bílá krystalická látka. Tady už je možné oddělovat od sebe složky U 238 a U 235. Používají se dva principy oddělení.
Jenže ani tyhle odstředivky Němci v dostatečném počtu neměli. /Filip/
Aha.@@valcast
@@valcast V žádném počtu je neměli... první Zippe-type centrifugy vznikají až v padesátých letech...
@@SYNtemp Myslím, že na nich ale projektově dělali. /Filip/
Jseš frajer, hlídám si tvoje videa.
Dík!! /Filip/
Proč se pouštíte do témat , kterým nerozumíte jak sám říkáte. Přečtěte si knihu atomový protektorát od J.V.Mareše. Vše už bylo řečeno ...
Atomový protektorát je pouze na bázi hypotézy, kterou je docela složité dokázat. /Filip/
Moc pěkná práce vtěsnat takto složité téma do 40 minut trvajícího komentu. Část historických pramenů a účastníků událostí okolo Nacistického jadarného výzkum tvrdí, že Werner Heisenberg nic nebrzdil. On se jen mýlil. Ostatně sám jsi to řekl, že právě roztříštěnost tohoto výzkumu v Německu byla hlavní brzdou úspěšného vývoje jaderné zbraně. Američané vše okolo projektu Manhattan naopak maximálně koncentrovali (vlastně dali pod vojenské velení). Hlavně výzkumný tým, dalo by se říci, uzavřeli do nově vybudovaného střediska v Los Alamos. A ani tak jejich cesta k dosažení první jaderné exploze nebyla vůbec snadná. Viz. např. US film Chlapeček a tlouštík.
Já si myslím, že Heisenberg na tom fakt usilovně makal až do roku 41. Podle mě, proč to začal zneprůhledňovat, byla ta rozmluva s Bohrem. Její podstata ale není známa. Kromě toho, mohl se opravdu mýlit stejně jako úmyslně výzkum sabotovat../Filip/
Kdyby Němci neválčili s SSSR, tak by měli prostředky na vývoj A. bomby a pravděpodobně by s Japonskem porazili USA. Co v té době dělal,Stalin je otázka
Stalin atomu nevěřil vůbec. Rozhodně před válkou vůbec /Filip/
Ono to má od.p.Mareše pokračovani na jeho stránkách (,,Štěchovický poklad) v knižce není všechno .-pro doplněni info .. 😊
Jojo, já asi vím co myslíte. Štěchovický poklad - konec legend...? /Filip/
Četl jsem na tohle téma poměrně hodně informací, ta situace byla celkově zajímavá.
Počkám na druhý díl abych nespojleroval :D. Případně.
Ve druhým díle to bude dál ještě ;) /Filip/
Super video. Jsem docela rád že konečně se konečně někdo seriózně zajímá o tuhle problematiku.
No ale teda parádně složitý co se fyziky týče!! /Filip/
Ešte si to aspoň raz pozriem aby som z fyziky aspoň niečo pochopil😁 Opäť raz skvelá práca.
Já jsem taky z toho byl docela pěkně v lese, tedy alespoň co se té fyziky týkalo! /Filip/
@@valcast Ó to väčší klobúk dole pred tebou.
Mám takový pocit že se zaměřili na vodíkovou pumu....ale přeskočili uranovou,bez té tu deuteriovou sestrojit nemohli.
No ono neměli kapacitu ani na jednu z nich. /Filip/
Nene, Deuterium (resp. D2O) bylo moderátorem, nikoliv palivem... dodnes nemáme žádnou vodíkovou pumu která by neměla "primary" (řekněmež roznětku) v podobě "klasické" štěpné pumy. Čili "skočit přímo" by stejně znamenalo vyřešit štěpnou pumu...
👍👍👍
Takže kdy bude série o německých konspiračních teoriích? Aspoň bude legrace.
Nebude ;D /Filip/
Nebude;D /Filip/
Opět kvalitní video Filipe. Upřímně si myslim, ze skutečnost, že Američané vyvijeli souběžně dva naprosto odlišné modely atomových bomb, tedy plutoniovou a uranuvou spolu s odlišným technickým řešením dosažení nadkritického množství, hovoří spíše pro teorii válečné kořisti (třeba i v podobě Know-how) v případě bomby uranové a v pravděpodobné cestě USA vyrobit bombu plutoniovou. Plutonium získávali v několika speciálních obrovských reaktorech. Plutonium bylo sice náročnější vyrobit, ale bylo na jeho výrobu pro pumu o stejné ničivé síle potřeba méně uranu, nez v případě s obohaceným uranem 235. Je to jen spekulace, ale co když?... Jinak práce J.Mareše, přinesla docela zajímavá zjištění, jak ohledně elektrickeho vedení ze Štěchovic na Příbram , tak skutečnosti, že část českého uranu ukořistěného Němci, byla deponována právě tam.Diky za video... 👍👍👍
Jj, já jsem tam p. Mareše zmiňoval i to, že jeho teorie je hodně zajímavá. /Filip/
@@valcast Prostudujte su jeho knihu Atomovy protektorat napr.
No, ono jak to říct... uranu pro potřeby obohacování měli relativně dostatek (při obsahu U235 necelé procento by jim na nadkritické množství stačilo řádově 3 tuny přírodního uranu, když zvážíme účinnost procesu tak řekněme 5t) ale tehdejší nejlepší proces obohacování (calutrony) byl obtížný, zdlouhavý a energeticky náročný (mj. protože měď byla potřebná na mnoha jiných místech válečné výroby, dostali na vinutí elektromagnetů zapůjčeno za státních rezerv asi 15000t stříbra) a tak postupoval celkem bez technologických problémů, zato dost pomalu. Až později se ve větším rozjela plynná difůze a s tím rostl výkon izotopové separace ("výroby" U235), ale to už běžely též reaktory a vyráběly Plutonium, a když byla zvládnutá technologie imploze (protože pro plutoniovou bombu byl "gun principe" který stačil na uranovou bombu (Little Boy svržený na Hirošimu) nedostatečný) tak potom se "výkonnější" technologií stala výroba Plutonia...
Nicméně izotopové obohacování nikdy zcela svůj význam neztratilo, i reaktorům se hodila "vsázka" s vyšším obsahem U235 než je přírodní, takže plynová difůze (K-25) běžela ještě dlouho po válce, a když zrovna byl přebytek "weapons grade" uranu tak se některé bomby vyráběly s uranovým jádrem, případně slitinovým (U-Pu).
Mimochodem ani u Plutonia nejsou všechny izotopy stejně vhodné pro výrobu bomby, ale tam se pokud vím nikdy izotopová separace neprovozovala, stačilo složení "regulovat" prostřednictvím doby kterou uranové tyče strávily v reaktoru (pro "weapons grade" plutonium byly vhodné doby řádově 1-2 týdny) a většina tehdejším reaktorů byla buďto čistě vojenská nebo dvojúčelová (energie+plutonium) , každopádně však s kontinuálním doplňováním paliva, aby právě bylo možné snadno regulovat dobu kterou palivo stráví v reaktoru...
...no vidíš 😊
❤❤❤❤😂❤
Díky :) /Filip/