Další úžasný dokument na toto téma. Ano, spojenci určitě neměli ani nemají zájem přijít o renomé a přiznat, že nebyli první. Jsem otevřený myšlence, že to Němci zvládli jako první. Při jejich naprosto neuvěřitelných úspěších ve vývoji zbraní v letech 2. sv. války mě to neudivuje. Vždyť některé jejich zbraňové systémy v modernizované formě fungují dodnes. Díky, vaše příběhy na toto téma jsou skvělé.
A co že přesně měli Němci zvládnout jako první? Samozřejmě to zkoušeli, stejně jako Japonci, ale nedostali se nikam. Důležitý je výsledek a ten prostě nebyl. Maximálně se dá spekulovat, jestli by pomohla ta těžká voda z Norska, kterou se povedlo zničit, ale nejspíš ne...
Mě navíc připadá divné, že by si Němci špatně spočítali velikost reaktoru, a i kdyby, tak měli k dispozici hromadu otrocké pracovní síly, která jim hloubila několika kilometrové podzemní tunely, takže z jejich pohledu určitě nebyl problém reaktor dodatečně zvětšit. Určitě souhlasím, že spojenci ani dnes nemají zájem přijít o své prvenství v nasazení jaderných zbraní.
Otázka je, jestli se někdy vůbec dozvíme jak daleko se ve skutečnosti dostali. Existuje docela dost indicií, které svádí k myšlence, že to tímhle rozhodně neskončilo. Čemu by uškodilo, kdyby tyto informace byly veřejně dostupné?
@@badatele Vyhráli? Vyhráli. Zbytek je nepodstatný. I když teoreticky by mohli nahnat plusové body, kdyby oznámili, jak těsně to (možná) bylo, a i když začali se zpožděním, tak stejně byli první a vyhráli. To mi nepřijde jako že by jim to ublížilo.
@@petrgucfa5336 Na tom není nic tajného, že v USA na projektu Manhattan spolupracovali i Němci. Mimo to i Češi a spousta jiných národů, povětšinou vědci migranti, kteří nechtěli mít s nacismem nic společného, nebo před ním utíkali. A Němci dotáhnout výrobu do zdárného konce nemohli. Bránila jim v tom spousta faktorů (personál, finance, dostatek uranu, čas..). USA stál celý vývoj 2mld dolarů (tehdy) a zúčastnilo se ho přímo zaměstnaných 225 000 lidí + 600 000 nepřímo (kvalifikovaný personál). Už jen výroba plutonia v požadovaném množství nebyla možná ve válce zmítané zemi jako Německo koncem války bylo.
@@petrgucfa5336 Záleží čemu říkáte pomoc. Tehdy to byl nový obor a lidí, kteří se jím zabývali na nějaké podstatné úrovni, nebylo zas tak mnoho. Ti lidé o sobě navzájem věděli, psali různé články a celou tu komunikaci přerušila až válka. Za války si lidé pracující pro nepřátelskou stranu jistě nepomáhali v přímém smyslu. To však neznamená, že nebyli navzájem ovlivněni předchozími publikacemi, konferencemi i osobní komunikací. Toto pokládáte také ještě za pomoc? Pokud ano, pak v tom nevidím problém. Málokterý vynález vznikne zcela samostatně bez ovlivňování.
Zdravia, skutočným pôvodcom všetkých nešťastí, vojen a katastróf na Zemi sú vyššie parazitické sily, ktoré ovládajú našu planétu. Podrobnejšie vo videu Tajomstvá snov na kanále Vlk Larsen.
Zas tolik bych nekonspiroval. Prostě to byl základní výzkum a aby dostali prachy, tak slibili bombu. Dneska se to snadno hodnotí, kdyz zname slepé cesty, ale tehdy ani vedci nemohli vědět jak náročné to bude. Proc si mohli spojenci po valce rozebrat tolik zazracnych technologií? Prave proto, že nemci financovali kazdy "blaznivy" projekt a nic pořádně. Zkrátka toho rozpracovali hodně a většinu dotahli max do stadia prototypu. A tim se valka nevyhrává. Jde to videt i v obrněné technice nebo letadlech. Spousta prototypů, spousta verzí kazdeho stroje a realna vyroba jen zlomek toho co vyráběli spojenci.
@FrantisekZahalka Jenže cesta k tomu, aby se masově vyrábělo něco, co je dostatečně účinné, tak vede právě přes ty prototypy, jen to chce šas na vytřídění právě těch méně efektivních cest. Krásný příklad je třeba dneska SpaceX.
Lipský "reaktor" nikdy nemohl dosáhnout řetězové reakce. Byla to chybná konstrukce, s malým množstvím uranu, s nevhodnou geometrií. Pyroforičnost uranu tento přístroj zničila. Je pravděpodobné, že němečtí vědci, neznali tyto vlastnosti uranu. Pokusy s grafitem jako s moderátorem selhali na neschopnosti jej vyčistit a zbavit prvků, jež pohlcovaly neutrony. Proto D2O. Konfigurace reaktoru s kostkami U se nejevila jako geometricky optimální pro vznik řetězové reakce. Je otázka, jak byl uran čistý. Domnívám se, že moc ne. Proto je nepravděpodobné, že zařízení mohlo dospět k řetězové reakci. Nicméně, pokud by se jim to povedlo, jak by odvedli reakční teplo. Těžkou vodou? To zrovna moc dobře nefunguje. Závěr. Nemám přesné informace jak na tom Němci byli s obohacováním U. Podle mého přesvědčení, které pro stručnost nebudu dokazovat výpočty, ke konstrukci funkčního reaktoru, jim nezbývali jen měsíce, ale spíše roky práce. A ten čas neměli. Ani lidi. Naštěstí.
Otázka je jestli chtěli opravdu hned rozjet naostro reakci kterou věděli že by neuřídili. Prd tomu rozumím, ale nemoh to být testovací reaktor schválně s takovým rozměrem, aby se reakce nemohla vymknout z rukou a jen si tam ověřili měřením nějakou teorii? Pak by klidně dávalo smysl že prostor opustili a šli testovat ve větším měřítku jinde ;)
Já bych je nepodceňoval. Ke konci války používali k obohacování odstředivky. Podle zatím odtajněných dokumentů. Ale možná se ještě něco překvapivého dozvíme.
Otázka - k výrobe bomby nepotrebuješ jadrový reaktor? Len sa pýtam či bez plutonia môžeš vyrobiť atómku ,mne sa to nezdá najprv by museli mat funkčný jadrový reaktor ktorý im vyrobí plutonium, taký bol a je v Cernobyle.
@@vladkoky278 Jaderná zbraň může být čistě uranová, bez plutonia se obejdeš. Nakonec ta byla použita na Hirošimu. Ale je potřeba značné množství obohaceného uranu.
Jaderné technologie jsou především technologie čistých materiálů. Grafitový moderátor musí být zbaven prvků pohlcujících neutrony. Plutonium musí být přvažně cca z 94-96 % izotopem 239. Uran 235 musí být obohacen min. na 80 %, lépe na víc. Šanci na výrobu Pu239 Němci neměli, to byla v roce 1945 utopie. Obohatit U235 na 80 %, což je minimum, pod 80 % vychází nálož hodně veliká, znamená desítky tisíc odstředivek, kombinovaných ještě s jinými metodami separace U235. Závod s centrifugami má obrovskou spotřebu elektrické energie. Tu III. říše neměla. A musí se rozkládat na velké ploše. Takový závod by byl ihned bombardován. A nedovedu si představit, schovat to podzemí. Co by se stalo při úniku HF6 v podzemí! Realizaci německé jaderné bomby v roce 1945 považuji za nesmysl.
Otázkou zůstává, zda se Němcům v tom reaktoru skutečně nepodařilo provést udržitelnou štěpnou reakci. Američané rovněž tvrdili, že Hans Kammler na konci války spáchal sebevraždu, ale pravda je zcela odlišná. Navíc mi připadá velice podivné, že na něco co údajně neexistovalo bylo uvaleno nejpřísnější utajení v trvání 100 let od konce války, tj. do roku 2045.
Zdravia. Všetky vojny na zemi sú organizované vyššími parazitickými silami, ktoré ovládajú našu planétu. Podrobnejšie vo videu Čo s nami bude po smrti na kanále Vlk Larsen.
S vysloveným názorem, že o tomto reaktoru víme díky jeho neúspěšnosti souhlasím. Jsem jeden z těch, kdo věří těm zprávám o tom, že Němci byli daleko dál a že do konce války stihli minimálně několik jaderných bomb vyrobit a otestovat. Ovšem úplnou pravdu se téměř jistě nikdy nedozvíme
Tak určitě, několik jaderných testů v Evropě, kterých si nikdo nevšimnul. Navíc má třetí říše otestovanou funkční jadernou zbraň, ale nepoužije ji... Sorry jako, ale fakt nechápu, jak takovouhle fantasmagorii může vůbec někdo vypustit. Snese to srovnání i s plochou Zemí 🙂
@@etalon745 No, že by si toho nikdo nevšiml není zase tak pravda, protože sám Jarda zde již několikrát toto téma probíral a jsou svědectví. Ovšem najít skutečné důkazy je i podle odborníků dnes již prakticky nemožné. Ale určitě by se nejednalo o jadernou bombu tak jak ji známe, spíše o pokusy.
@@Xfantasycz Ale no tak, buď se to povede a pak je výsledek minimálně něco jako Trinity, nebo se to nepovede. Nic mezi neexistuje. A následky něčeho jako Trinity by v Evropě určitě najít šly. A určitě by šly najít hned po válce. Podle mě prostě blbost, třetí říše se jaderné bombě ani nepřiblížila, naštěstí...
@@etalon745 ono od vyzkoušitelného prototypu k hotové bombě je ještě docela dlouhá cesta 😉 a i zde pan Mareš už toto téma nakousl a jak padlo, bohužel, v přírodě najít pozůstatky takových testů je dnes prakticky nemožné. Ale svědectví zůstávaj a některá jsou i zapsána. Srovnávejte si s plochou zemí témata o kterých něco víte 😉
@@jantravnik532 Ach jo, co by prosím pěkně takový "vyzkoušitelný prototyp" měl dělat? Bohužel jsem utrpěl nějaké to technické vzdělání, tak mě podobné "nápady" trochu dráždí 🙂Minimální množství štěpného materiálu je fyzikou jasně dané a pak buď neřízená štěpná reakce proběhne, nebo ne. V prvním případě následuje rána o ekvivalentu minimálně těch 20 kt, jako u trinity, kterou opravdu neutajíte, nebo v tom druhém nenastane nic. Pak bych to ale nenazýval vyzkoušitelný prototyp...
Развлечения
![Gunna - one of wun [Official Video]](http://i.ytimg.com/vi/w_JtBYqMgk8/mqdefault.jpg)
Další úžasný dokument na toto téma. Ano, spojenci určitě neměli ani nemají zájem přijít o renomé a přiznat, že nebyli první. Jsem otevřený myšlence, že to Němci zvládli jako první. Při jejich naprosto neuvěřitelných úspěších ve vývoji zbraní v letech 2. sv. války mě to neudivuje. Vždyť některé jejich zbraňové systémy v modernizované formě fungují dodnes. Díky, vaše příběhy na toto téma jsou skvělé.
A co že přesně měli Němci zvládnout jako první?
Samozřejmě to zkoušeli, stejně jako Japonci, ale nedostali se nikam. Důležitý je výsledek a ten prostě nebyl.
Maximálně se dá spekulovat, jestli by pomohla ta těžká voda z Norska, kterou se povedlo zničit, ale nejspíš ne...
Mě navíc připadá divné, že by si Němci špatně spočítali velikost reaktoru, a i kdyby, tak měli k dispozici hromadu otrocké pracovní síly, která jim hloubila několika kilometrové podzemní tunely, takže z jejich pohledu určitě nebyl problém reaktor dodatečně zvětšit. Určitě souhlasím, že spojenci ani dnes nemají zájem přijít o své prvenství v nasazení jaderných zbraní.
Otázka je, jestli se někdy vůbec dozvíme jak daleko se ve skutečnosti dostali. Existuje docela dost indicií, které svádí k myšlence, že to tímhle rozhodně neskončilo. Čemu by uškodilo, kdyby tyto informace byly veřejně dostupné?
Pověsti spojenců by to uškodilo určitě...
@@badatele Vyhráli? Vyhráli. Zbytek je nepodstatný. I když teoreticky by mohli nahnat plusové body, kdyby oznámili, jak těsně to (možná) bylo, a i když začali se zpožděním, tak stejně byli první a vyhráli. To mi nepřijde jako že by jim to ublížilo.
uškodilo býti pověsti,že USA vynalezli atomovku sami bez pomoci německých inženýrů
@@petrgucfa5336 Na tom není nic tajného, že v USA na projektu Manhattan spolupracovali i Němci. Mimo to i Češi a spousta jiných národů, povětšinou vědci migranti, kteří nechtěli mít s nacismem nic společného, nebo před ním utíkali. A Němci dotáhnout výrobu do zdárného konce nemohli. Bránila jim v tom spousta faktorů (personál, finance, dostatek uranu, čas..). USA stál celý vývoj 2mld dolarů (tehdy) a zúčastnilo se ho přímo zaměstnaných 225 000 lidí + 600 000 nepřímo (kvalifikovaný personál). Už jen výroba plutonia v požadovaném množství nebyla možná ve válce zmítané zemi jako Německo koncem války bylo.
@@petrgucfa5336 Záleží čemu říkáte pomoc. Tehdy to byl nový obor a lidí, kteří se jím zabývali na nějaké podstatné úrovni, nebylo zas tak mnoho. Ti lidé o sobě navzájem věděli, psali různé články a celou tu komunikaci přerušila až válka. Za války si lidé pracující pro nepřátelskou stranu jistě nepomáhali v přímém smyslu. To však neznamená, že nebyli navzájem ovlivněni předchozími publikacemi, konferencemi i osobní komunikací. Toto pokládáte také ještě za pomoc? Pokud ano, pak v tom nevidím problém. Málokterý vynález vznikne zcela samostatně bez ovlivňování.
Velice zajímavé. Díky za video!
Zdravia, skutočným pôvodcom všetkých nešťastí, vojen a katastróf na Zemi sú vyššie parazitické sily, ktoré ovládajú našu planétu. Podrobnejšie vo videu Tajomstvá snov na kanále Vlk Larsen.
👍
Zas tolik bych nekonspiroval. Prostě to byl základní výzkum a aby dostali prachy, tak slibili bombu. Dneska se to snadno hodnotí, kdyz zname slepé cesty, ale tehdy ani vedci nemohli vědět jak náročné to bude.
Proc si mohli spojenci po valce rozebrat tolik zazracnych technologií? Prave proto, že nemci financovali kazdy "blaznivy" projekt a nic pořádně. Zkrátka toho rozpracovali hodně a většinu dotahli max do stadia prototypu. A tim se valka nevyhrává.
Jde to videt i v obrněné technice nebo letadlech. Spousta prototypů, spousta verzí kazdeho stroje a realna vyroba jen zlomek toho co vyráběli spojenci.
@FrantisekZahalka Jenže cesta k tomu, aby se masově vyrábělo něco, co je dostatečně účinné, tak vede právě přes ty prototypy, jen to chce šas na vytřídění právě těch méně efektivních cest. Krásný příklad je třeba dneska SpaceX.
Lipský "reaktor" nikdy nemohl dosáhnout řetězové reakce. Byla to chybná konstrukce, s malým množstvím uranu, s nevhodnou geometrií. Pyroforičnost uranu tento přístroj zničila. Je pravděpodobné, že němečtí vědci, neznali tyto vlastnosti uranu. Pokusy s grafitem jako s moderátorem selhali na neschopnosti jej vyčistit a zbavit prvků, jež pohlcovaly neutrony. Proto D2O. Konfigurace reaktoru s kostkami U se nejevila jako geometricky optimální pro vznik řetězové reakce. Je otázka, jak byl uran čistý. Domnívám se, že moc ne. Proto je nepravděpodobné, že zařízení mohlo dospět k řetězové reakci. Nicméně, pokud by se jim to povedlo, jak by odvedli reakční teplo. Těžkou vodou? To zrovna moc dobře nefunguje.
Závěr. Nemám přesné informace jak na tom Němci byli s obohacováním U. Podle mého přesvědčení, které pro stručnost nebudu dokazovat výpočty, ke konstrukci funkčního reaktoru, jim nezbývali jen měsíce, ale spíše roky práce. A ten čas neměli. Ani lidi. Naštěstí.
Otázka je jestli chtěli opravdu hned rozjet naostro reakci kterou věděli že by neuřídili. Prd tomu rozumím, ale nemoh to být testovací reaktor schválně s takovým rozměrem, aby se reakce nemohla vymknout z rukou a jen si tam ověřili měřením nějakou teorii? Pak by klidně dávalo smysl že prostor opustili a šli testovat ve větším měřítku jinde ;)
Já bych je nepodceňoval. Ke konci války používali k obohacování odstředivky. Podle zatím odtajněných dokumentů. Ale možná se ještě něco překvapivého dozvíme.
Otázka - k výrobe bomby nepotrebuješ jadrový reaktor? Len sa pýtam či bez plutonia môžeš vyrobiť atómku ,mne sa to nezdá najprv by museli mat funkčný jadrový reaktor ktorý im vyrobí plutonium, taký bol a je v Cernobyle.
@@vladkoky278 Jaderná zbraň může být čistě uranová, bez plutonia se obejdeš. Nakonec ta byla použita na Hirošimu. Ale je potřeba značné množství obohaceného uranu.
Jaderné technologie jsou především technologie čistých materiálů. Grafitový moderátor musí být zbaven prvků pohlcujících neutrony. Plutonium musí být přvažně cca z 94-96 % izotopem 239. Uran 235 musí být obohacen min. na 80 %, lépe na víc. Šanci na výrobu Pu239 Němci neměli, to byla v roce 1945 utopie. Obohatit U235 na 80 %, což je minimum, pod 80 % vychází nálož hodně veliká, znamená desítky tisíc odstředivek, kombinovaných ještě s jinými metodami separace U235. Závod s centrifugami má obrovskou spotřebu elektrické energie. Tu III. říše neměla. A musí se rozkládat na velké ploše. Takový závod by byl ihned bombardován. A nedovedu si představit, schovat to podzemí. Co by se stalo při úniku HF6 v podzemí! Realizaci německé jaderné bomby v roce 1945 považuji za nesmysl.
Otázkou zůstává, zda se Němcům v tom reaktoru skutečně nepodařilo provést udržitelnou štěpnou reakci. Američané rovněž tvrdili, že Hans Kammler na konci války spáchal sebevraždu, ale pravda je zcela odlišná. Navíc mi připadá velice podivné, že na něco co údajně neexistovalo bylo uvaleno nejpřísnější utajení v trvání 100 let od konce války, tj. do roku 2045.
K řetězové reakci tam bezpochyby muselo docházet. Nevidíte to množství řetězů?
Prabhupada veřejně hlásal, že to co padalo v Japonsku bylo německé. Datumově to krásně sedí... Květen Němci kapitulovali, srpen Hirošima a Nagasaki.
Není nejmenší důvod proč by USA nebyla schopna vytvořit bombu sama (a teda i s pomocí ostatních Spojenců)
A nebyla atomovka v Japonsku dárek od Stalina?
Panečku, ty bys mohl psát scénáře na Céčkové filmy.
90 let od rozjezdu německých vědců k vytvoření A - bomby. Co způsobuje výkony německé a židovské vědy?
Doporučuji přednášku Filipa Grygara ruclips.net/video/X2TifqQvY0Y/видео.html
Fajny bober
Poprosím tip na vojnový film na túto tému.Nórsko a továreň na ťažkú vodu.Existuje taký film?Ďakujem.
Hrdinové z Telemarku (The Heroes of Telemark) 1965
Boj o těžkou vodu (The Heavy Water War) 2015 (seriál 6 epizod)
Problém je v tom, že Němci neměli funkční reaktor... S tím celý problém získání bomby stojí a padá. /Filip/
Zdravia. Všetky vojny na zemi sú organizované vyššími parazitickými silami, ktoré ovládajú našu planétu. Podrobnejšie vo videu Čo s nami bude po smrti na kanále Vlk Larsen.
S vysloveným názorem, že o tomto reaktoru víme díky jeho neúspěšnosti souhlasím. Jsem jeden z těch, kdo věří těm zprávám o tom, že Němci byli daleko dál a že do konce války stihli minimálně několik jaderných bomb vyrobit a otestovat. Ovšem úplnou pravdu se téměř jistě nikdy nedozvíme
Tak určitě, několik jaderných testů v Evropě, kterých si nikdo nevšimnul. Navíc má třetí říše otestovanou funkční jadernou zbraň, ale nepoužije ji... Sorry jako, ale fakt nechápu, jak takovouhle fantasmagorii může vůbec někdo vypustit. Snese to srovnání i s plochou Zemí 🙂
@@etalon745 No, že by si toho nikdo nevšiml není zase tak pravda, protože sám Jarda zde již několikrát toto téma probíral a jsou svědectví. Ovšem najít skutečné důkazy je i podle odborníků dnes již prakticky nemožné. Ale určitě by se nejednalo o jadernou bombu tak jak ji známe, spíše o pokusy.
@@Xfantasycz Ale no tak, buď se to povede a pak je výsledek minimálně něco jako Trinity, nebo se to nepovede. Nic mezi neexistuje.
A následky něčeho jako Trinity by v Evropě určitě najít šly. A určitě by šly najít hned po válce. Podle mě prostě blbost, třetí říše se jaderné bombě ani nepřiblížila, naštěstí...
@@etalon745 ono od vyzkoušitelného prototypu k hotové bombě je ještě docela dlouhá cesta 😉 a i zde pan Mareš už toto téma nakousl a jak padlo, bohužel, v přírodě najít pozůstatky takových testů je dnes prakticky nemožné. Ale svědectví zůstávaj a některá jsou i zapsána. Srovnávejte si s plochou zemí témata o kterých něco víte 😉
@@jantravnik532 Ach jo, co by prosím pěkně takový "vyzkoušitelný prototyp" měl dělat? Bohužel jsem utrpěl nějaké to technické vzdělání, tak mě podobné "nápady" trochu dráždí 🙂Minimální množství štěpného materiálu je fyzikou jasně dané a pak buď neřízená štěpná reakce proběhne, nebo ne. V prvním případě následuje rána o ekvivalentu minimálně těch 20 kt, jako u trinity, kterou opravdu neutajíte, nebo v tom druhém nenastane nic. Pak bych to ale nenazýval vyzkoušitelný prototyp...