To není depresivní povídání,ale realistický pohled na svět a lidi. Buddhiva nauka ,Dhamma. Budhova nauka je pro realisty a inteligentní lidi. Je to nauka ,která vede do Pravda a osvobození od iluzí,Návrat ke svobodě a moudrosti.
O budhismu nevím zcela nic (až na toto video), ale pokud příjmu myšlenku, že je vše pomíjivé nebo spíš imaginární a díky tomu zmizí moje úzkost, strach, flustrace.. nezmizí i radost a štěstí, protože se pro mě stanou pomíjivými i lidé na kterých mi teď záleží a dělají mi nejen starosti, ale i radost? Opravdu nevím jaká je praxe ve snaze přijmutí myšlenky imaginace světa, ale tato myšlenka mi nyní vrtá hlavou.
Mně funguje nechat si ty věci (lidi), které generují potěšení, ale každý den si připomínat jejich pomíjivost. Člověk se sice díky tomu neodpoutá, ale minimálně získá určitého nadhledu, který může využít např. v nějaké nepříjemné situaci. I sebehorší psychický stav, sebehorší situace či událost je pomíjivá, tedy vždy po nějaké chvíli přijde zase štěstí, úleva. Když se něco takového děje, už jsem jakoby předem vnitřně napojuji na to budoucí štěstí o kterém vím že přijde, a nejsem tedy otrokem momentální situace. Jakobych byl už jinde.
Jak se to vezme - z hlediska buddhismu je tohle prostě objektivní popis reality. Depresivní je to pro toho, kdo setrvává v tý "neprobuzený" pozici (třeba dalajlama nebo další buddhisté evidentně netrpí žádnými depresemi, naopak).
Krásně vysvětleno. A to protivné cvakání v kole většinou dělají řidítka. Pokud to zmizí při držení jednou rukou, je to v riditkach. Mě to taky dlouho rozčiluje. Ale tak hezky podaný princip budhismu jsem snad neslyšel. :-)
@@firesermon22 opravdu skvělý. Taková komprimovana forma. Měl bych hodně doplňujících otázek. Ta nejzákladnější je, co vás vedlo k tomu to nastudovat? A jaké další náboženství /fylosofie máte nastudované?
@@MrSun4ever dostal jsem se k tomu přes Schopenhauera... ten mě zajímá hodně, ještě s Nietzschem a Ladislavem Klímou. Zbytek filosofie je oproti těmhle třem poměrně akademickej. Náboženství mě zajímá spíš okrajově (jde tam o věření, nikoli myšlení). Buddhismus v tý původní podobě je spíš filosofie než náboženství, a tu analýzu strastiplnosti života provedl brilantně, řekl bych, proto mě zajímá.
Tam někde za tichem,
kam dřív se vstoupit bál,
tam už byl jenom klid.
Tam plakat, ani smát se
nebylo už třeba.
Je to pěkný. Kdo to napsal?
Já, dík.@@matej9482
To není depresivní povídání,ale realistický pohled na svět a lidi. Buddhiva nauka ,Dhamma. Budhova nauka je pro realisty a inteligentní lidi. Je to nauka ,která vede do Pravda a osvobození od iluzí,Návrat ke svobodě a moudrosti.
jo, to je dobře řečeno
Krásný povídání, ale nemá pokračovní? Končí takhle náhle?
dík, ještě udělám druhej díl
Děkuju. Krásně, smysluplně vysvětleno. Je z Vás cítit přirozenost, jakási nenucenost.
dík
O budhismu nevím zcela nic (až na toto video), ale pokud příjmu myšlenku, že je vše pomíjivé nebo spíš imaginární a díky tomu zmizí moje úzkost, strach, flustrace.. nezmizí i radost a štěstí, protože se pro mě stanou pomíjivými i lidé na kterých mi teď záleží a dělají mi nejen starosti, ale i radost?
Opravdu nevím jaká je praxe ve snaze přijmutí myšlenky imaginace světa, ale tato myšlenka mi nyní vrtá hlavou.
Pokud Vam to vrta hlavou, tak to je nejlepsi zacatek🙂
Mně funguje nechat si ty věci (lidi), které generují potěšení, ale každý den si připomínat jejich pomíjivost. Člověk se sice díky tomu neodpoutá, ale minimálně získá určitého nadhledu, který může využít např. v nějaké nepříjemné situaci. I sebehorší psychický stav, sebehorší situace či událost je pomíjivá, tedy vždy po nějaké chvíli přijde zase štěstí, úleva. Když se něco takového děje, už jsem jakoby předem vnitřně napojuji na to budoucí štěstí o kterém vím že přijde, a nejsem tedy otrokem momentální situace. Jakobych byl už jinde.
Ahoj Marku, nevíš náhodou, kde bych mohl sehnat buddhu od Bondyho? Rad bych ho přečetl, ale nemůžu se dopátrat...dekuji a mej se
zdar, v antikvariátu, např. www.trhknih.cz/kniha/gluwfvyky
@@firesermon22 diky za tip. A rovnou jsem koupil:)
Zbaviť sa pocitov negatívnych aj pozitívnych je cesta k vyrovnanej nekonecnej pokojnej mysli ktorá je nad všetkým
super video marku
Tak trošku depresivní povídání.
Jak se to vezme - z hlediska buddhismu je tohle prostě objektivní popis reality. Depresivní je to pro toho, kdo setrvává v tý "neprobuzený" pozici (třeba dalajlama nebo další buddhisté evidentně netrpí žádnými depresemi, naopak).
Krásně vysvětleno. A to protivné cvakání v kole většinou dělají řidítka. Pokud to zmizí při držení jednou rukou, je to v riditkach. Mě to taky dlouho rozčiluje. Ale tak hezky podaný princip budhismu jsem snad neslyšel. :-)
dík
Super , povídání jen mi trhá uši ten přízvuk :( Kdyby to bylo namluveno spisovně určitě by tomu hodně stoupl kredit ;)
Kdo je autor? :)
toho povídání? já
@@firesermon22 opravdu skvělý. Taková komprimovana forma. Měl bych hodně doplňujících otázek. Ta nejzákladnější je, co vás vedlo k tomu to nastudovat? A jaké další náboženství /fylosofie máte nastudované?
@@MrSun4ever dostal jsem se k tomu přes Schopenhauera... ten mě zajímá hodně, ještě s Nietzschem a Ladislavem Klímou. Zbytek filosofie je oproti těmhle třem poměrně akademickej. Náboženství mě zajímá spíš okrajově (jde tam o věření, nikoli myšlení). Buddhismus v tý původní podobě je spíš filosofie než náboženství, a tu analýzu strastiplnosti života provedl brilantně, řekl bych, proto mě zajímá.
mas hlas jak Vilda Cok :D
jo? to beru, ó hory ó hory .-) ruclips.net/video/cTlFp4gGVRI/видео.html