@@plodnazahrada děkuji pěkně záleží hlavně na počasí loni velmi velké vedra předloni povodně jsme sever Slovenska počasí tu je jak na houpačce každý rok se snažíme mít úrodu cukety dýně mrkev petržel rajčata papriky brambory máme co dělat loni jsem Mnela vysazeno 90 rajčat
To jsem rád, že jsem Vám udělal radost. :-) Ještě se můžete těšit na další video o zajištění podmínek pro úspěšné klíčení a nejčastějších chybách při výsevu. Bude tam i ukázka výsevu salátů. :-) Mějte se hezky. Petr
Děkuji za opět skvělé, inspirativní video. Mám ráda Vaše videa. Už se i střádá kartón a během měsíce přivezeme kompost. V dalších letech si kompost budeme dělat sami. Ale teď pro začátek to snad nebude vadit, když kompost zakoupíme v kompostárně.
Děkuji, Vaše zpráva mě opravdu moc potěšila! :-) Když zakládáte větší množství záhonů, tak Vám kompost z kompostárny umožní začít pěstovat ihned. Nejlepší je sice ten vlastní, nad jehož tvorbou i vstupy máte plnou kontrolu, ale chvíli potrvá, než ho budete mít dostatečné množství. Kompostu stejně nikdy není dost a vždycky ho může být víc! :-)
@@berthilsky8376 To je dobrá zpráva, Berte. Pokud nemáte náklaďák, tak si kompost raději nechte zavézt. Při zakládání nových záhonů spotřebujete několik kubíků kompostu jako nic. Petr
To je výborné, Tome! Zasklená lodžie Vám může sloužit jako perfektní skleník. Ředkvičky jsou fajn, rostou přímo před očima a již za měsíc, někdy i dříve, si na nich můžete pochutnat. V polovině března si doma vysejte a předpěstujte rajčata, kterým se po přesunutí do lodžie také bude dařit. Přeji Vám bohatou úrodu na Vaší balkónové zahrádce. Petr
@@plodnazahrada Mám také zasklenou lodžii, ovšem na sever. Je lepší sazenice rajčat a paprik dávat na jižní stranu na terasu, kde je slunce a na noc dovnitř, nebo je dát na sever na tu zasklenou lodžii, ale bez sluníčka je tam nechat trvale?
@@geraniumroseum Zdravím Vás, Alčo, plodová zelenina Vám na severní straně nebude prosperovat. Doporučuji tedy jižní stranu s patřičnou ochranou (pařenistě, minifóliovník...) sazenic před nízkými teplotami a jarními mrazíky (plodová zelenina přestává při teplotách pod 10 °C). Ať se daří! :-) Petr
Děkuji za zpětnou vazbu. Hodně záleží na tom, jaké máte podmínky pro předpěstování a jak dlouhou má daná odrůda vegetační dobu. Pokud máte málo světla, tak raději papriky vysejte spíše trochu později, jinak budou sazeničky hodně vytahané. Už jsem vyséval papriky dokonce i na začátku dubna a také stihly dozrát, byť později. :-)
Já v lednu až v únoru předpěstovávám ještě lilek, ale spíše v půlce ledna, k tomu čínské zelí, majoránku atd. Je fakt, že mám lampy, takže přisvěcuju 6hodin denně. Mám osvědčené CFL teplota chromatičnosti 14tisíc K. Příští rok zprovozním solární skleník, takže lampy jsou už 3 rokem v testovacím režimu... Mnoho zdaru a krásné výnosy přeju
@@plodnazahrada I já vás zdravím, rád vás sleduju, protože nikdy není dost zkušeností a informací. Velice ste mě potěšil oběma díly například o kompostování. Pro maji půdu to je alfa/omega jak doplňovat živiny, a jak do kompostu přidávat jen ty suroviny, které vytvoří tu skvělou půdu pro moji permakulturní zahradu. Mimochodem, tento způsob pěstování dělám mnohem mnohem delší čas, než se vůbec o permakultuře v Česku začalo hovořit. Těší mě nesmírně, že lidi mají zájem a vůli něco tvořit...I vám mno zdaru a na nové díly se těší Jiří
Děkuji, těší mě, že Vám video líbilo, byť s roztřeseným obrazem. V průběhu videa bylo potřeba zabírat různé objekty, tak byl původní záměr točit s kamerou na stativu opuštěn. Až pořídím stabilizátor kamery, tak by to mělo být mnohem lepší.:-)
Zdravím, hurá za připomenutí, že už je čas. ten nádherný sníh za oknem svádí k zimnímu spánku:-) ALE dovolím si odporovat - i mrkev i petržel se mi podařilo předpěstovat a úspěšně přesadit. Ano to přesazování byla .... práce, ale poté co mi už několikrát petržel nevzešel a mrkev sporadicky tak jsem to prostě zkusila, co jsem mohla ztratit? Takže díky za video, které přišlo v pravý čas!!
Děkuji, to mě těší, Jano. Ještě, že jste nevěděla, že ta mrkev nejde předpěstovat.:-)) Máte pravdu, že to jde, když uchopíte princip, tak lze víceméně porušovat téměř všechna pravidla, zažitá doporučení i techniky a provádět věci intuitivně. Většina lidí by se však tímto doporučením nejspíš cítila zmatena a ne každý by asi s předpěstovanou mrkví dokázal manipulovat s takovým jemnocitem jako Vy tak, aby se nenarušil její kořen. Také mě baví porušovat zavedené postupy a experimentovat. Pokud se někdo opravdu hodně těší na vlastní čerstvou mrkev, tak si ji může vysít i do hlubokého květináče, pak ji nemusí ani přesazovat. Přeji Vám bohatou úrodu. Petr
Pán Petr,ste profík !Za tým sa však skrýva nekonečná práca,ale výsledok je potom úžasný :-) Riadite sa,alebo máte odskúšané pestovanie podľa Mesiaca-Váš názor? Aká je nadmorská výška vašej záhrady? Prajeme veľa úspechov.
Děkuji Vám mockrát, Jozefe! Než jsem se do toho pustil, tak jsem vůbec neměl představu, kolik je toho třeba obsáhnout a kolik to zabere času než jedno takové video vznikne. Naštěstí mám šikovného syna, který mi dělá kameramana a střihače a od kterého se pořád něco nového učím. Zahradu máme v 337 m n. m. Mějte se hezky. Petr
@@jozefkolek9289 Měsíc má jednoznačně vliv na růst rostlin, ale je poměrně obtížné to exaktně měřit, záleží i na ostatních vlivech. To, v jaké době sklidíte má vliv na skladovatelnost zeleniny, čas setí na klíčení či vzcházení apod. Kdysi jsem se částečně řídil výsevními dny podle fází Měsíce a jiných planetárních vlivů, ale postupně jsem to opustil, přišlo mi to příliš svazující a omezující, navíc i rád experimentuji. Na zahradě pracuji, když mám čas nebo když je vhodné počasí a řídím se spíše intuicí. Kdysi jsme pekli čistě kváskový celozrnný chléb pro bioprodejny a když byl úplněk, tak byl chléb vždycky nejvíc nadýchaný a nejchutnější, přímo se rozplýval na jazyku. Bylo to pravidlem, opakovalo se to při každém úplňku.
Myslím si, že je super jak zde radíte. Mám dotaz ohledně špenátu , chtěla bych se zeptat na druh, který je chutnější a nedělá stonky do výšky, má také jemnější listy ne tak tuhé, ale spíše se plazí. Na který nejdou mšice. Už se mi několikrát stalo, že jsem ho takto vyházela od napadení mšic. Děkuji
Včera jsem přišel na Vaše videa a nestačím se divit. Jako kozel zahradníkem jen koukám s otevřenou pusou. Zvlášť mě zaujalo pěstování v zimě. Inspiroval jste mě k dnešní přípravě skleníku na sezónu :-)). Pustil jsem se do pěstování hub a díky Vám se nejspíš pustím do pěstování pro nás nevšední zeleniny v nevšedním ročním období. V jednom videu popisujete tvorbu záhonů. Chtěl bych se zeptat, jestli by byl nějaký problém, kdyby místo końského hnoje, který nemáme, byl použitý kravský, kterého máme na rozdávání. Děkuju za radu. Těším se na další Vaše skvělá videa.
Tak to mám radost! :-) Kravský hnůj také můžete použít, ale pokud ho chcete použít jako povrchovou vrstvu, tak musíte počkat až se z něj de facto stane kompost, což bude tak za 1-2 roky. Pro pěstování těch druhů zeleniny, které jsou náročné na živiny, jako jsou například dýně, brambory nebo rajčata, ho můžete využít i dříve. Přeji hodně úspěchů v zahradničení a bohatou úrodu. Petr
Krásně jednoduše vysvětleno, děkuji. Na našem pozemku, který je zatím holina se chystám založit zahradu podle Charlese Dowdinga, kompost ze zdejší kompostárny se mi ale zdá poměrně hrubý a nerozložený, tak jsem začala pátrat po odleželém hnoji. Našla jsem farmáře, který by mi byl schopen zajistit starší kravský nebo koňský hnůj, ale dozvěděla jsem se o časté kontaminaci aminopyralidem, tak se chci zeptat jestli s tím máte v našich podmínkách zkušenost? Předtím než začnu pána bombardovat otázkama odkud pochází seno, kterým krmí svoje zvířata a jak bylo ošetřeno :D Děkuji Kristýna
Také děkuji. :-) Různé kompostárny mohou používat různě široká síta při prosévání kompostu. Ideální je, aby uhlopříčka u ok síta nepřesahovala 2 cm. Také záleží na to, jak často kompost přehazují, podle toho zraje rychleji či pomaleji. Pokud halda kompostu stále generuje teplo kolem 30-40 °C, tak kompost ještě není vyzrálý. S kontaminací aminopyralidu v hnoji, jsem se zatím nesetkal. Myslím, že v seně herbicidy moc nebudou (vyjma případů, kdy někdo postříká celou louku totálním herbicidem, aby „obnovil“ travní porost na úkor vytrvalých plevelů), pokud, tak budou spíše v podestýlce ze slámy. Navíc pokud tam nějaká rezidua herbicidů jsou, tak o tom farmář možná ani nebude vědět, ledaže by to bylo přímo z jeho pole. Pokud chcete mít jistotu, tak si vezměte vzorek a vysejte do něj hrášek nebo bob zahradní, za 2-3 týdny budete vědět na čem jste. Petr
Dneska jsem Vás objevila a moc se mi líbilo celé video. Děkuji moc a ráda se podívám i na Vaše další a dám si Vás do odběrů :-) A jak někdo psal, ano též si Vás dokáži představit v TV pořadu. :-) Ještě jednou děkuji za video. Ještě se chci zeptat, můžu použít skleník přímo tu hlínu v něm místo sadbovačů třeba?
Děkuji za Váš milý komentář, Petro! :-) Chladuodolnou zeleninu jako špenát, ředkvičky, saláty apod. můžete vysévat i rovnou do skleníku, ale klíčení bude trvat mnohem déle a nebudete mít nad sazeničkami takovou kontrolu jako při předpěstování v sadbovačích. Přeji Vám hodně úspěchů při pěstování zeleniny. Petr
@@plodnazahrada Děkuji moc za vysvětlení a rychlou odpověď. Jinak není zač a ráda shlédnu Vaše videa a již jsem si Vás dala do odběrů, aby mi nic neuniklo :-) Vaše videa jsou mi přínosem, jelikož loni jsme postavili skleník a tak hledám informace co a jak k pěstování zeleniny v něm. :-)
Prosím o doplnění - špenát vysetý v listopadu jste v sadbovačích pěstoval doma při domácí teplotě okolo 22 stupňů? Je možné teď v listopadu ještě něco zasít a vypěstovat bez skleníku? A ještě bych uvítala, jestli nemáte návod na vytvoření jednoduchého, ideálně mobilního pařeniště, které jde v létě ze záhonu sundat :), nebo jde jako pařeniště použít konstrukci s netkanou textílií, která slouží pro ochranu rostliv v zimě? Jinak děkuju moc za skvělá videa.
Děkuji za komentář i dotazy. Jsem rád, že se Vám videa líbí. Špenát vysetý v listopadu jsem nechal vyklíčit při teplotě okolo 18-20 °C, ale je schopen klíčit i při mnohem nižších teplotách (min. 4 °C), jen to trvá déle. Po vyklíčení a objevení prvních děložních lístků jsem špenát přesunul do skleníku (v této fázi by měl zvládnout -7 °C a někdy i nižší teploty při dodatečné ochraně). Podobně můžete vysít třeba i bob zahradní. Výsevy, které provedete v listopadu doma se hodí spíše pro sklizeň semenáčků (řeřicha, rukola, asijská zelenina apod.), více vám nevyrostou, pokud jim nebudete přisvěcovat. Pro případnou dřívější sklizeň na jaře můžete na záhon zkusit vysít třeba i mrkev, ale hodně záleží na průběhu zimy, jestli a jaký bude mít náskok před jarními výsevy. V listopadu také můžete zasadit česnek na venkovní záhony. Jako jendoduché mobilní pařeniště můžete využít konstrukci z oblouků a netkané textilie, jak zmiňujete. Přeji hodně radosti a nebojte se experimentovat. :-) Petr
Děkuji za video. Prosím, pochopila jsem to správně, že Vámi zmíněné druhy zeleniny, když je v 2.půlce února doma vyseju, tak to bude akorát pro následné zasazení ven? Někdy v březnu? A to i ty ředkvičky můžu takto předpěstovat? Předem děkuji.
Děkuji za zprávu, Nikol. Každá zelenina má trochu jiné nároky pro klíčení i předpěstování. Postup, který zmiňujete můžete použít například u salátů, ředkviček nebo kedluben (ale raději je přesaďte do skleníku nebo pařeniště), ale třeba u celeru nebo paprik budete muset ještě počkat. Teplomilnou plodovou zeleninu můžete vysadit ven až kolem 15. května, kdy přestanou hrozit mrazy (kdo bydlí někde v podhůří či na horách, tak musí počkat ještě déle).
Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda je možné použít na předpěstování papírové krabičky na vajíčka, které se pak zasadí i s obalem /nastříhaný/. Je to vhodné? Zdá se mi to jako ekologická varianta bez použití plastu.
Musela byste vyzkoušet, za jak dlouho se papírovina rozloží, aby se nezbrdzdil či nezastavil růst kořínků. Mnohem vhodnější, pokud nechcete používat plasty, je využití raznice pro tvarování kostek ze substrátu (zadejte si dovyhledávače soilblocker).
Dobry den. Pokud neseji v shlucich primo do sadbovacu, vysevam do misek a asi tak ctvrty den pikyruji do sadbovacu. Kterou sadbu zeleniny a pri jakych venkovnich teplotach mohu presunout do studeneho skleniku? Za okny, i kdyz na jihu se semenacky vytahuji za svetlem. Dekuji Petr.
Každá zelenina má trochu specifické požadavky ohledně optimální teploty. Zjednodušeně do skleníku můžete přesunout většinu salátové a brukvovité zeleniny (ale např. kedlubny mohou při nižších teplotách projít jarovizací a vyběhnout do květu), řepu, tuřín, vodnici, cibuli aj. Při riziku teplot pod 0 °C použijte alespoň textilii nebo sadbu přesuňte na teplejší místo.
@@plodnazahrada Vyborne, tak to by jste mi mohl poradit. Jsou online kurzy od Charlese vhodne i pro me, jako pro cloveka, ktery neumi anglicky? Jdou u videi nastavit titulky jako na youtube a texty jdou v PC srozumitelne prelozit? Moc Dekuji.
@@baboss100 Pokud neumíte anglicky, tak byste se mohl "ztratit v překladu". Je tam hodně speciálních a neobvyklých výrazů, které Vám překladač určitě zobrazí chybně a můžete pak ztratit chybějící kontext. Videa jsou velmi krátká a tvoří pouze zlomek obsahu kurzů. Pro získání základů spíše doporučuji české vydání jedné z jeho knih. Je to na Vás. :-)
Dobry den, tak zase mam otazku ohledne vysevani. Vzhledem k tomu, ze jsem zacatecnik, stale asi postradam zaklady pestovani.. Mam pripravene balicky na spoustu zeleniny co bych chtela letost vyzkouset. U rajcat uz jsem se ponaucila lonska, ze staci jedno seminko a mam hromadu rajcat. Ale jak je to u seminek cevene repy, mrkve, jahod ? V balicku jich je hromada a moje otazka je, kdyz do hliny udelam jamku, kolik mam do ni nasypat seminek? Treba u te repy mam 150 seminek v balicku, mam tedy do jedne jamky nasypat treba 5-10? U jahod a mrkve to same. Mam 150 seminek, ale nevim jestli do jamky zasadit jen jednu nebo vic? A druha otazka, mohu repu a mrkev uz predsadit ted v unoru doma a pak v breznu dubnu mohu jen presadit? Moc Vam dekuji
Dobrý den, každá zelenina vyžaduje trochu jiný postup, to je na delší povídání. Alespoň stručně: mrkev se vysévá přímo na záhon (můžete si ji však pěstovat i v květináči :-)), hloubka výsevu je asi 0,5 cm; jahody - semínka jen lehce poprášit substrátem, předpěstovat více semen ve výsevní misce, vzešlé sazeničky poté přepíchat do sadbovačů; řepu lze přepdpěstovat i vysévat přímo na záhon, jedno semeno je vlastně takové klubko, které v sobě obsahuje více semen, lze vysévat ve shlucích po 4-5 kusech nebo jednotlivě. Je možné, že moje odpovědi vyvolají další dotazy. Pokud se tak stane a budete-li chtít, tak mi napište e-mail na plodnazahrada@gmail.com a můžeme se domluvit na indivuduální telefonické konzultaci, kde zodpovím všechny Vaše dotazy. Petr
@@plodnazahrada jejda to by jste byl skvelej! Ja cely minuly tyden a tento tyden pracuji od rana do noci, ale tento vikend budu mit cas. Napisu vam email 🙏 moc dekuji
Podle mě se dá pěstovat Vavřín normálně v zemi venku, nebo teda aspoň já to tak dělám a normálně žije v Podkrkonoší v 512 m n. m. bez ochrany i pod sněhem. Je to ale jenom moje zkušenost a navíc mám vavřín z Azorských ostrovů, nevím jaký máte vy. Jinak super typy, akorát kameraman/ka by potřeboval nějaký stabilizátor, je to trochu nepříjemné, jak se klepe obraz, už jsem si toho všiml u více videí.
Děkuji za komentář. Na jaře jsem měl mladé sazenice vavřínu venku, když byly menší mrazíky, tak to odneslo pár listů, ale možná letos jeden nechám pokusně venku. Větší a starší rostliny zakořeněné v zemi určitě snesou více. Údajně by měl zvládnout teploty až -16 °C (ne však listy), ale u Vás určitě budete mít občas i nižší teploty. Je fakt, že na Azorách je díky oceánu a Golfskému proudu věčné jaro, tam vavřín svoji otužilost pravděpodobně nezískal. Jinak stabilizátor v nejbližší době bude také.:-)
Prosím vás, nevěděl by někdo, kde v naší covidové situaci pořídit sazenice máty v Praze? Chtěla jsem je koupit na farmářských trzích, ale ty předpokládám ještě dlouho nebudou :-( Případně bych si je mohla vypěstovat ze semínka, ale to jde vždy tak špatně.
Dobrý den, děkuji za prima tipy, některé druhy zeleniny by mě opravdu nenapadlo předpěstovávat, rozumím tomu, že pak můžeme dosazovat postupně do záhonu a není nikdy napůl prázdný než tam něco vyklíčí, bohužel se mi ale často stává, že to co předpěstovávám doma jsou o dost slabší rostlinky než ty, co dám potom později rovnou do záhonu, čím to může být? Světlem? Nevhodným substrátem? Předem děkuji za radu.
Zdravím Vás, Lenko, každá rostlina vyžaduje pro předpěstování trochu jiné podmínky. Obecně platí, že klíčení vyžaduje trochu vyšší teploty než předpěstování sazenic. Pokud mají sazeničky málo světla a hodně tepla, tak dochází k jejich vytahování za světlem, což je běžné v domácích podmínkách, pokud nemáte speciální umělé osvětlení vhodné pro předpěstování. Jakmile to tedy podmínky umožní, tak je vhodné sazeničky přemístit do skleníku nebo ven, kde budou mít lepší světlené podmínky a nižší teploty a sazeničky budou mnohem vitálnější (jen je přeba pohlídat, aby některé rostlinky neprošly tzv. jarovizací a následně pak předčasně nevyhnaly do květu). Držím place při předpěstování sazeniček a hodně radosti z bohaté úrody.:-) Petr
Dobrý deň, možno moja otázka nie je úplne k tejto téme, prosím vás, v kompost mám veľké biele pandravy, larvy nejakých chrobákov, neviem presne akých, majú od 1,5 Cm až 4 cm. Čo s tým robiť, môžem taký kompost použiť do záhonov.?
Nejčastěji se jedná se ponravy chroustů, případně nosorožíků nebo zlatohlávků z čeledi vrubounovitých. V kompostu se živí tlejícím dřevem, což napomáhá jeho dalšímu rozkladu. Ovšem na záhonek bych si je moc nedával (při pokládání kompostu na záhon je můžete vybrat), protože žerou i kořínky rostlin nebo třeba vykousávají velké díry do brambor. Většinou ale způsobí jen malé škody na pár rostlinách.
Bobkový list si můžete vypěstovat i ze semen, rychlejší je pořízení sazenice, kterou si potom můžete rozmnožit řízkováním. Bobkový list potřebuje dostatek světla (ale raději ne plné slunce po celý den, pak se může spálit nebo rychle vysychat substrát) a přiměřenou zálivku (půdu udržovat vlhkou, protože jakmile uschnou listy, rostlina zahyne). Pokud má dostatek živin z kompostu, tak mohou přírůstky činit až pět centimetrů za měsíc. Na zimu je lepší rostlinu přesadit do prostorného květináče a přenést domů, i když krátkodobě zvládne i teloty kolem -10 °C. Ať se daří! Petr
Jako šlechtitel a majitel přes 400 odrůd semen chilli papriček a paprik celkově vím, že na světě existují jiné druhy chilli než jen Capsicum Annuum a Capsicum Chinense. Celkem běžně se pěstují Capsicum Baccatuum a Capsicum Frutescens. Pro odvážné amatéry e pak ještě běžná Capsicum Pubescens, která vyžaduje o dost rozdílnější podmínky, jak na klíčení, tak na pěstování, než ostatní zmíněné. To ani nemluvím o dalších divokých papričkách, ke kterým se ale amatéři, kteří nemají pěstování a šlechtění chilli jako koníček a živobytí, takže ty není potřeba zmiňovat. Ty ostatní tam ale chybí!!!
Děkuji za komentář. Jsem si vědom toho, že svět paprik je opravdu bohatý a rozmanitý. Ve videu jsem zmínil pouze jako příklad pro začátečníky 2 druhy a chápu, že jako profesionálovi, který se zaměřuje na pěstování paprik, Vám chyběla zmínka i o ostatních druzích :-). Detailnější pohled na pěstování různých druhů paprik by však přesáhl rámec tohoto videa, to rád přenechám specialistům na pěstování paprik. Ostatně každý z druhů zeleniny zmíněný ve videu by si zasloužil samostatné video. Přeji Vám hodně úspěchů při šlechtění a pěstování paprik. Petr
Papriky v polovině února vysévat?? Proč lidem kecáte nesmysly?? Paprika je teplomilná rostlina proto se vysévá tak v polovině BŘEZNA, stejně tak i rajče ,pak po zmrzlých se vysazují ven. Dávám dislike. Prosím berte to jako konstruktivní kritiku, jinak koncept videiích a zpracování je moc fajn.
Jsem rád, že se Vám videa líbí! :-) Papriky můžete samozřejmě vysévat i v polovině března, ale pokud je chcete sklízet dříve, tak se běžně vysévá již v únoru, některé odrůdy dokonce v lednu. Jen k tomu musíte mít odpovídjící zázemí (prostor, teplo, světlo). Také záleží na druhu paprik a vegetační době dané odrůdy. Můžete si to ověřit i u profesionálů, kteří se zabývají výhradně pěstováním a semenařením paprik :-). Například zde: www.seminka-chilli.cz/kdy-sadit-vysevat-papricky/
Už hodně let seji papriky koncem ledna či začátkem února. Mám je doma na parapetu, na jižní straně domu. Po vzejití je ve velikosti cca 5-6 cm přesadím po 2-3 kusech do větších plastových sadbovačů (cca 10 cm). Přes den je dávám ven, na noc domů (nemám skleník). V půlce května je dávám na záhon, to už někdy i začínají kvést.
Jsem moc rada, ze tam mate i permaseminka p. KVAPILA. Diky
Robíte zaujímavé a príjemné videá, radosť sa na vás dívať.
Vaše zpráva mě opravdu potěšila, děkuji mockrát! Petr
Díky za užitečný přehled, pro začátečníky k nezaplacení ;-)
Děkuji za komentář. Těší mě, že Vám video pomohlo.:-)
Dekuji za uzasna videa!
Děkuji mockrát za potěšující komentář! :-)
Hledám inspiraci a Vaše video, je pro mě úplně super
Děkuji Vám za zprávu, Petro. To jsem moc rád, že Vám video pomohlo.:-)
Super video, děkuji! 🌱
Děkuji, jsem rád, že se Vám video líbí. Petr
Perfektní video, děkuji moc.
Děkuji, Zuzano! Snad Vám udělá radost i video o výsevu a výsadbě v březnu, které vyjde zítra. :-)
Velmi pěkné poučné video děkuji s přeji plno úspěchu
Děkuji Vám za milá slova i za přání, Veroniko. Přeji Vám bohatou letošní úrodu. Petr
@@plodnazahrada děkuji pěkně záleží hlavně na počasí loni velmi velké vedra předloni povodně jsme sever Slovenska počasí tu je jak na houpačce každý rok se snažíme mít úrodu cukety dýně mrkev petržel rajčata papriky brambory máme co dělat loni jsem Mnela vysazeno 90 rajčat
Skvělé informace, děkuji.
Děkuji za komentář! To mám radost! :-)
Skvelé rady, ďakujem Vám
Děkuji Vám za zpětnou vazbu, Kataríno. Jsem rád, že video pro Vás bylo přínosem.:-)
Krásné video, děkuji, jdu si koupit semena paprik a jdu zasít
Děkuji za milý komentář! :-) Přeji bohatou úrodu!
Jé, naše přání bylo vyslyšeno. :) Na tohle video jsem se těšila. Děkuji mnohokrát za inspiraci! Ať to roste 🌱
To jsem rád, že jsem Vám udělal radost. :-) Ještě se můžete těšit na další video o zajištění podmínek pro úspěšné klíčení a nejčastějších chybách při výsevu. Bude tam i ukázka výsevu salátů. :-) Mějte se hezky. Petr
Díky za super videa, inspirující a super vysvětleno
Děkuji mockrát za zpětnou vazbu! Petr
Dobré rady, ĎAKUJEM💚
Tiež Vám ďakujem, Anna! :-)
Děkuji za opět skvělé, inspirativní video. Mám ráda Vaše videa. Už se i střádá kartón a během měsíce přivezeme kompost. V dalších letech si kompost budeme dělat sami. Ale teď pro začátek to snad nebude vadit, když kompost zakoupíme v kompostárně.
Děkuji, Vaše zpráva mě opravdu moc potěšila! :-) Když zakládáte větší množství záhonů, tak Vám kompost z kompostárny umožní začít pěstovat ihned. Nejlepší je sice ten vlastní, nad jehož tvorbou i vstupy máte plnou kontrolu, ale chvíli potrvá, než ho budete mít dostatečné množství. Kompostu stejně nikdy není dost a vždycky ho může být víc! :-)
Taky mám ucpaný kumbal kartonem a plánuji cestu pro kompost do kompostarny 😆😆 tak snad nám to dobře poroste 😁
@@berthilsky8376 To je dobrá zpráva, Berte. Pokud nemáte náklaďák, tak si kompost raději nechte zavézt. Při zakládání nových záhonů spotřebujete několik kubíků kompostu jako nic. Petr
Díky pane!!!! :) Ten celer je velká výzva :D
Děkuji za zprávu! Ano, předpěstování celeru je výborný trénink pro jemnou motoriku a zvyšování frustrační tolerance. :-)
Super díky!
Děkuji Vám za zpětnou vazbu, Berte! Petr
Jeto,super,
Děkuji! :-)
nejkvalitnejsi videa cesky na netu...kamera projev i informce velmi kultivovane
u jinych to stoji za starou belu ;-)
Děkuji Vám mockrát za zpětnou vazbu! Jsem poctěn a mám radost, že se Vám videa líbí.:-)
Skvělé 👏 děkuji. Dodělává se nám lodžie a chtěl bych vlastní bylinky, později rajčátka, chilli. Vše ze semínek. Začnu ale ředkvičkami.🌟💯
To je výborné, Tome! Zasklená lodžie Vám může sloužit jako perfektní skleník. Ředkvičky jsou fajn, rostou přímo před očima a již za měsíc, někdy i dříve, si na nich můžete pochutnat. V polovině března si doma vysejte a předpěstujte rajčata, kterým se po přesunutí do lodžie také bude dařit. Přeji Vám bohatou úrodu na Vaší balkónové zahrádce. Petr
@@plodnazahrada Mám také zasklenou lodžii, ovšem na sever. Je lepší sazenice rajčat a paprik dávat na jižní stranu na terasu, kde je slunce a na noc dovnitř, nebo je dát na sever na tu zasklenou lodžii, ale bez sluníčka je tam nechat trvale?
@@geraniumroseum Zdravím Vás, Alčo, plodová zelenina Vám na severní straně nebude prosperovat. Doporučuji tedy jižní stranu s patřičnou ochranou (pařenistě, minifóliovník...) sazenic před nízkými teplotami a jarními mrazíky (plodová zelenina přestává při teplotách pod 10 °C). Ať se daří! :-) Petr
@@plodnazahrada Děkuji Vám za radu 😊
Díky za video, je to fajn i pro nás ....méně chápající :-) Překvapilo mne, jak brzo vyséváte papriky, zkusím to taky v tomto termínu
Děkuji za zpětnou vazbu. Hodně záleží na tom, jaké máte podmínky pro předpěstování a jak dlouhou má daná odrůda vegetační dobu. Pokud máte málo světla, tak raději papriky vysejte spíše trochu později, jinak budou sazeničky hodně vytahané. Už jsem vyséval papriky dokonce i na začátku dubna a také stihly dozrát, byť později. :-)
Já v lednu až v únoru předpěstovávám ještě lilek, ale spíše v půlce ledna, k tomu čínské zelí, majoránku atd. Je fakt, že mám lampy, takže přisvěcuju 6hodin denně. Mám osvědčené CFL teplota chromatičnosti 14tisíc K. Příští rok zprovozním solární skleník, takže lampy jsou už 3 rokem v testovacím režimu... Mnoho zdaru a krásné výnosy přeju
Zdravím Vás, Jiří! Děkuji Vám za komentář a za sdílení osobních zkušeností s umělým osvětlením sazenic. Přeji bohatou úrodu! :-) Petr
@@plodnazahrada I já vás zdravím, rád vás sleduju, protože nikdy není dost zkušeností a informací. Velice ste mě potěšil oběma díly například o kompostování. Pro maji půdu to je alfa/omega jak doplňovat živiny, a jak do kompostu přidávat jen ty suroviny, které vytvoří tu skvělou půdu pro moji permakulturní zahradu. Mimochodem, tento způsob pěstování dělám mnohem mnohem delší čas, než se vůbec o permakultuře v Česku začalo hovořit. Těší mě nesmírně, že lidi mají zájem a vůli něco tvořit...I vám mno zdaru a na nové díly se těší Jiří
@@jiricerny2438 To jsem rád, Jiří, že Vám díly o kompostování udělaly radost. Dobrý kompost je úplný poklad. :-) Děkuji za přízeň! Petr
Video fajn.
Technická poznámka -kameru na statív. Nemohol som to dopozerať sa mi začala točiť hlava z toho ako to bolo roztrasené.
Děkuji, těší mě, že Vám video líbilo, byť s roztřeseným obrazem. V průběhu videa bylo potřeba zabírat různé objekty, tak byl původní záměr točit s kamerou na stativu opuštěn. Až pořídím stabilizátor kamery, tak by to mělo být mnohem lepší.:-)
Áno bolo by to profi, ale zas až také hrozné to nebolo. Obsahovo to prekrylo tento drobný nedostatok. ;)
@@marcelhubona5796 Děkuji. Dobrá zpráva je, že v nejbližších videích již stabilizátor bude.:-)
Zdravím,
hurá za připomenutí, že už je čas. ten nádherný sníh za oknem svádí k zimnímu spánku:-)
ALE dovolím si odporovat - i mrkev i petržel se mi podařilo předpěstovat a úspěšně přesadit. Ano to přesazování byla .... práce, ale poté co mi už několikrát petržel nevzešel a mrkev sporadicky tak jsem to prostě zkusila, co jsem mohla ztratit?
Takže díky za video, které přišlo v pravý čas!!
Děkuji, to mě těší, Jano. Ještě, že jste nevěděla, že ta mrkev nejde předpěstovat.:-)) Máte pravdu, že to jde, když uchopíte princip, tak lze víceméně porušovat téměř všechna pravidla, zažitá doporučení i techniky a provádět věci intuitivně. Většina lidí by se však tímto doporučením nejspíš cítila zmatena a ne každý by asi s předpěstovanou mrkví dokázal manipulovat s takovým jemnocitem jako Vy tak, aby se nenarušil její kořen. Také mě baví porušovat zavedené postupy a experimentovat. Pokud se někdo opravdu hodně těší na vlastní čerstvou mrkev, tak si ji může vysít i do hlubokého květináče, pak ji nemusí ani přesazovat. Přeji Vám bohatou úrodu. Petr
Pán Petr,ste profík !Za tým sa však skrýva nekonečná práca,ale výsledok je potom úžasný :-)
Riadite sa,alebo máte odskúšané pestovanie podľa Mesiaca-Váš názor?
Aká je nadmorská výška vašej záhrady?
Prajeme veľa úspechov.
Děkuji Vám mockrát, Jozefe! Než jsem se do toho pustil, tak jsem vůbec neměl představu, kolik je toho třeba obsáhnout a kolik to zabere času než jedno takové video vznikne. Naštěstí mám šikovného syna, který mi dělá kameramana a střihače a od kterého se pořád něco nového učím. Zahradu máme v 337 m n. m. Mějte se hezky. Petr
@@plodnazahrada ďakujeme za odpoveď
@@jozefkolek9289 Měsíc má jednoznačně vliv na růst rostlin, ale je poměrně obtížné to exaktně měřit, záleží i na ostatních vlivech. To, v jaké době sklidíte má vliv na skladovatelnost zeleniny, čas setí na klíčení či vzcházení apod. Kdysi jsem se částečně řídil výsevními dny podle fází Měsíce a jiných planetárních vlivů, ale postupně jsem to opustil, přišlo mi to příliš svazující a omezující, navíc i rád experimentuji. Na zahradě pracuji, když mám čas nebo když je vhodné počasí a řídím se spíše intuicí. Kdysi jsme pekli čistě kváskový celozrnný chléb pro bioprodejny a když byl úplněk, tak byl chléb vždycky nejvíc nadýchaný a nejchutnější, přímo se rozplýval na jazyku. Bylo to pravidlem, opakovalo se to při každém úplňku.
@@plodnazahrada Vďaka.
Tešíme sa na ďalšie videá.
Myslím si, že je super jak zde radíte. Mám dotaz ohledně špenátu , chtěla bych se zeptat na druh, který je chutnější a nedělá stonky do výšky, má také jemnější listy ne tak tuhé, ale spíše se plazí. Na který nejdou mšice. Už se mi několikrát stalo, že jsem ho takto vyházela od napadení mšic. Děkuji
Děkuji Vám, Iveto. Můžete vyzkoušet bazelu neboli malabarský špenát.:-)
Včera jsem přišel na Vaše videa a nestačím se divit. Jako kozel zahradníkem jen koukám s otevřenou pusou. Zvlášť mě zaujalo pěstování v zimě. Inspiroval jste mě k dnešní přípravě skleníku na sezónu :-)). Pustil jsem se do pěstování hub a díky Vám se nejspíš pustím do pěstování pro nás nevšední zeleniny v nevšedním ročním období. V jednom videu popisujete tvorbu záhonů. Chtěl bych se zeptat, jestli by byl nějaký problém, kdyby místo końského hnoje, který nemáme, byl použitý kravský, kterého máme na rozdávání. Děkuju za radu. Těším se na další Vaše skvělá videa.
Tak to mám radost! :-) Kravský hnůj také můžete použít, ale pokud ho chcete použít jako povrchovou vrstvu, tak musíte počkat až se z něj de facto stane kompost, což bude tak za 1-2 roky. Pro pěstování těch druhů zeleniny, které jsou náročné na živiny, jako jsou například dýně, brambory nebo rajčata, ho můžete využít i dříve. Přeji hodně úspěchů v zahradničení a bohatou úrodu. Petr
@@plodnazahrada Děkuji.
Dobrý den,no vidíte,jste mě připomenul,že musím zasadit lobelky🤗🙏🙏🙏.
To asi díky asociaci s únorovým výsevem. :-) Tak to Vám přeji spoustu krásných květů. Petr
Krásně jednoduše vysvětleno, děkuji. Na našem pozemku, který je zatím holina se chystám založit zahradu podle Charlese Dowdinga, kompost ze zdejší kompostárny se mi ale zdá poměrně hrubý a nerozložený, tak jsem začala pátrat po odleželém hnoji. Našla jsem farmáře, který by mi byl schopen zajistit starší kravský nebo koňský hnůj, ale dozvěděla jsem se o časté kontaminaci aminopyralidem, tak se chci zeptat jestli s tím máte v našich podmínkách zkušenost? Předtím než začnu pána bombardovat otázkama odkud pochází seno, kterým krmí svoje zvířata a jak bylo ošetřeno :D Děkuji Kristýna
Také děkuji. :-) Různé kompostárny mohou používat různě široká síta při prosévání kompostu. Ideální je, aby uhlopříčka u ok síta nepřesahovala 2 cm. Také záleží na to, jak často kompost přehazují, podle toho zraje rychleji či pomaleji. Pokud halda kompostu stále generuje teplo kolem 30-40 °C, tak kompost ještě není vyzrálý. S kontaminací aminopyralidu v hnoji, jsem se zatím nesetkal. Myslím, že v seně herbicidy moc nebudou (vyjma případů, kdy někdo postříká celou louku totálním herbicidem, aby „obnovil“ travní porost na úkor vytrvalých plevelů), pokud, tak budou spíše v podestýlce ze slámy. Navíc pokud tam nějaká rezidua herbicidů jsou, tak o tom farmář možná ani nebude vědět, ledaže by to bylo přímo z jeho pole. Pokud chcete mít jistotu, tak si vezměte vzorek a vysejte do něj hrášek nebo bob zahradní, za 2-3 týdny budete vědět na čem jste. Petr
Dneska jsem Vás objevila a moc se mi líbilo celé video. Děkuji moc a ráda se podívám i na Vaše další a dám si Vás do odběrů :-) A jak někdo psal, ano též si Vás dokáži představit v TV pořadu. :-) Ještě jednou děkuji za video. Ještě se chci zeptat, můžu použít skleník přímo tu hlínu v něm místo sadbovačů třeba?
Děkuji za Váš milý komentář, Petro! :-) Chladuodolnou zeleninu jako špenát, ředkvičky, saláty apod. můžete vysévat i rovnou do skleníku, ale klíčení bude trvat mnohem déle a nebudete mít nad sazeničkami takovou kontrolu jako při předpěstování v sadbovačích. Přeji Vám hodně úspěchů při pěstování zeleniny. Petr
@@plodnazahrada Děkuji moc za vysvětlení a rychlou odpověď. Jinak není zač a ráda shlédnu Vaše videa a již jsem si Vás dala do odběrů, aby mi nic neuniklo :-) Vaše videa jsou mi přínosem, jelikož loni jsme postavili skleník a tak hledám informace co a jak k pěstování zeleniny v něm. :-)
Prosím o doplnění - špenát vysetý v listopadu jste v sadbovačích pěstoval doma při domácí teplotě okolo 22 stupňů? Je možné teď v listopadu ještě něco zasít a vypěstovat bez skleníku? A ještě bych uvítala, jestli nemáte návod na vytvoření jednoduchého, ideálně mobilního pařeniště, které jde v létě ze záhonu sundat :), nebo jde jako pařeniště použít konstrukci s netkanou textílií, která slouží pro ochranu rostliv v zimě? Jinak děkuju moc za skvělá videa.
Děkuji za komentář i dotazy. Jsem rád, že se Vám videa líbí. Špenát vysetý v listopadu jsem nechal vyklíčit při teplotě okolo 18-20 °C, ale je schopen klíčit i při mnohem nižších teplotách (min. 4 °C), jen to trvá déle. Po vyklíčení a objevení prvních děložních lístků jsem špenát přesunul do skleníku (v této fázi by měl zvládnout -7 °C a někdy i nižší teploty při dodatečné ochraně). Podobně můžete vysít třeba i bob zahradní. Výsevy, které provedete v listopadu doma se hodí spíše pro sklizeň semenáčků (řeřicha, rukola, asijská zelenina apod.), více vám nevyrostou, pokud jim nebudete přisvěcovat. Pro případnou dřívější sklizeň na jaře můžete na záhon zkusit vysít třeba i mrkev, ale hodně záleží na průběhu zimy, jestli a jaký bude mít náskok před jarními výsevy. V listopadu také můžete zasadit česnek na venkovní záhony. Jako jendoduché mobilní pařeniště můžete využít konstrukci z oblouků a netkané textilie, jak zmiňujete. Přeji hodně radosti a nebojte se experimentovat. :-) Petr
Zase jsem po vašem videu o něco chytřejší,jen malý dotaz.Můžu kukuřici předpěstovat 🤔🤔nebo musí rovnou do země. Dík za odpověď (oblast Sokolov) 🙂
To jsem rád! :-) Kukuřici si také můžete předpěstovat, vysejte ji asi v polovině dubna. Předpěstování urychlí sklizeň až o 3 týdny.
Děkuji za video. Prosím, pochopila jsem to správně, že Vámi zmíněné druhy zeleniny, když je v 2.půlce února doma vyseju, tak to bude akorát pro následné zasazení ven? Někdy v březnu? A to i ty ředkvičky můžu takto předpěstovat? Předem děkuji.
Děkuji za zprávu, Nikol. Každá zelenina má trochu jiné nároky pro klíčení i předpěstování. Postup, který zmiňujete můžete použít například u salátů, ředkviček nebo kedluben (ale raději je přesaďte do skleníku nebo pařeniště), ale třeba u celeru nebo paprik budete muset ještě počkat. Teplomilnou plodovou zeleninu můžete vysadit ven až kolem 15. května, kdy přestanou hrozit mrazy (kdo bydlí někde v podhůří či na horách, tak musí počkat ještě déle).
👍
Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda je možné použít na předpěstování papírové krabičky na vajíčka, které se pak zasadí i s obalem /nastříhaný/. Je to vhodné? Zdá se mi to jako ekologická varianta bez použití plastu.
Musela byste vyzkoušet, za jak dlouho se papírovina rozloží, aby se nezbrdzdil či nezastavil růst kořínků. Mnohem vhodnější, pokud nechcete používat plasty, je využití raznice pro tvarování kostek ze substrátu (zadejte si dovyhledávače soilblocker).
Loni jsem zkoušela a už nikdy více - objevila se mi na nich plíseň. Ale někteří lidé to dělají s úspěchem.
Dobry den. Pokud neseji v shlucich primo do sadbovacu, vysevam do misek a asi tak ctvrty den pikyruji do sadbovacu. Kterou sadbu zeleniny a pri jakych venkovnich teplotach mohu presunout do studeneho skleniku? Za okny, i kdyz na jihu se semenacky vytahuji za svetlem. Dekuji Petr.
Každá zelenina má trochu specifické požadavky ohledně optimální teploty. Zjednodušeně do skleníku můžete přesunout většinu salátové a brukvovité zeleniny (ale např. kedlubny mohou při nižších teplotách projít jarovizací a vyběhnout do květu), řepu, tuřín, vodnici, cibuli aj. Při riziku teplot pod 0 °C použijte alespoň textilii nebo sadbu přesuňte na teplejší místo.
@@plodnazahrada Moc dekuji. Neprodelal jste nejaky kurz od Charlese Dowdinga? Dekuji Petr
@@baboss100 Absolovoval jsem řadu různých kurzů, kromě jiného i u Charlese. :-)
@@plodnazahrada Vyborne, tak to by jste mi mohl poradit. Jsou online kurzy od Charlese vhodne i pro me, jako pro cloveka, ktery neumi anglicky? Jdou u videi nastavit titulky jako na youtube a texty jdou v PC srozumitelne prelozit? Moc Dekuji.
@@baboss100 Pokud neumíte anglicky, tak byste se mohl "ztratit v překladu". Je tam hodně speciálních a neobvyklých výrazů, které Vám překladač určitě zobrazí chybně a můžete pak ztratit chybějící kontext. Videa jsou velmi krátká a tvoří pouze zlomek obsahu kurzů. Pro získání základů spíše doporučuji české vydání jedné z jeho knih. Je to na Vás. :-)
Dobry den, tak zase mam otazku ohledne vysevani. Vzhledem k tomu, ze jsem zacatecnik, stale asi postradam zaklady pestovani.. Mam pripravene balicky na spoustu zeleniny co bych chtela letost vyzkouset. U rajcat uz jsem se ponaucila lonska, ze staci jedno seminko a mam hromadu rajcat. Ale jak je to u seminek cevene repy, mrkve, jahod ? V balicku jich je hromada a moje otazka je, kdyz do hliny udelam jamku, kolik mam do ni nasypat seminek? Treba u te repy mam 150 seminek v balicku, mam tedy do jedne jamky nasypat treba 5-10? U jahod a mrkve to same. Mam 150 seminek, ale nevim jestli do jamky zasadit jen jednu nebo vic?
A druha otazka, mohu repu a mrkev uz predsadit ted v unoru doma a pak v breznu dubnu mohu jen presadit?
Moc Vam dekuji
Dobrý den, každá zelenina vyžaduje trochu jiný postup, to je na delší povídání. Alespoň stručně: mrkev se vysévá přímo na záhon (můžete si ji však pěstovat i v květináči :-)), hloubka výsevu je asi 0,5 cm; jahody - semínka jen lehce poprášit substrátem, předpěstovat více semen ve výsevní misce, vzešlé sazeničky poté přepíchat do sadbovačů; řepu lze přepdpěstovat i vysévat přímo na záhon, jedno semeno je vlastně takové klubko, které v sobě obsahuje více semen, lze vysévat ve shlucích po 4-5 kusech nebo jednotlivě. Je možné, že moje odpovědi vyvolají další dotazy. Pokud se tak stane a budete-li chtít, tak mi napište e-mail na plodnazahrada@gmail.com a můžeme se domluvit na indivuduální telefonické konzultaci, kde zodpovím všechny Vaše dotazy. Petr
@@plodnazahrada jejda to by jste byl skvelej! Ja cely minuly tyden a tento tyden pracuji od rana do noci, ale tento vikend budu mit cas. Napisu vam email 🙏 moc dekuji
Podle mě se dá pěstovat Vavřín normálně v zemi venku, nebo teda aspoň já to tak dělám a normálně žije v Podkrkonoší v 512 m n. m. bez ochrany i pod sněhem. Je to ale jenom moje zkušenost a navíc mám vavřín z Azorských ostrovů, nevím jaký máte vy. Jinak super typy, akorát kameraman/ka by potřeboval nějaký stabilizátor, je to trochu nepříjemné, jak se klepe obraz, už jsem si toho všiml u více videí.
Děkuji za komentář. Na jaře jsem měl mladé sazenice vavřínu venku, když byly menší mrazíky, tak to odneslo pár listů, ale možná letos jeden nechám pokusně venku. Větší a starší rostliny zakořeněné v zemi určitě snesou více. Údajně by měl zvládnout teploty až -16 °C (ne však listy), ale u Vás určitě budete mít občas i nižší teploty. Je fakt, že na Azorách je díky oceánu a Golfskému proudu věčné jaro, tam vavřín svoji otužilost pravděpodobně nezískal. Jinak stabilizátor v nejbližší době bude také.:-)
Prosím vás, nevěděl by někdo, kde v naší covidové situaci pořídit sazenice máty v Praze? Chtěla jsem je koupit na farmářských trzích, ale ty předpokládám ještě dlouho nebudou :-( Případně bych si je mohla vypěstovat ze semínka, ale to jde vždy tak špatně.
Můžete si nechat zaslat, třeba odtud www.zahradnictvi-spomysl.cz/vyhledavani/?string=m%C3%A1ta
Dobrý den, děkuji za prima tipy, některé druhy zeleniny by mě opravdu nenapadlo předpěstovávat, rozumím tomu, že pak můžeme dosazovat postupně do záhonu a není nikdy napůl prázdný než tam něco vyklíčí, bohužel se mi ale často stává, že to co předpěstovávám doma jsou o dost slabší rostlinky než ty, co dám potom později rovnou do záhonu, čím to může být? Světlem? Nevhodným substrátem? Předem děkuji za radu.
Zdravím Vás, Lenko, každá rostlina vyžaduje pro předpěstování trochu jiné podmínky. Obecně platí, že klíčení vyžaduje trochu vyšší teploty než předpěstování sazenic. Pokud mají sazeničky málo světla a hodně tepla, tak dochází k jejich vytahování za světlem, což je běžné v domácích podmínkách, pokud nemáte speciální umělé osvětlení vhodné pro předpěstování. Jakmile to tedy podmínky umožní, tak je vhodné sazeničky přemístit do skleníku nebo ven, kde budou mít lepší světlené podmínky a nižší teploty a sazeničky budou mnohem vitálnější (jen je přeba pohlídat, aby některé rostlinky neprošly tzv. jarovizací a následně pak předčasně nevyhnaly do květu). Držím place při předpěstování sazeniček a hodně radosti z bohaté úrody.:-) Petr
Dobrý deň, možno moja otázka nie je úplne k tejto téme, prosím vás, v kompost mám veľké biele pandravy, larvy nejakých chrobákov, neviem presne akých, majú od 1,5 Cm až 4 cm. Čo s tým robiť, môžem taký kompost použiť do záhonov.?
Nejčastěji se jedná se ponravy chroustů, případně nosorožíků nebo zlatohlávků z čeledi vrubounovitých. V kompostu se živí tlejícím dřevem, což napomáhá jeho dalšímu rozkladu. Ovšem na záhonek bych si je moc nedával (při pokládání kompostu na záhon je můžete vybrat), protože žerou i kořínky rostlin nebo třeba vykousávají velké díry do brambor. Většinou ale způsobí jen malé škody na pár rostlinách.
@@plodnazahrada ďakujem za rýchlu odpoved
Ako sa pestuje bobkovy list?
Bobkový list si můžete vypěstovat i ze semen, rychlejší je pořízení sazenice, kterou si potom můžete rozmnožit řízkováním. Bobkový list potřebuje dostatek světla (ale raději ne plné slunce po celý den, pak se může spálit nebo rychle vysychat substrát) a přiměřenou zálivku (půdu udržovat vlhkou, protože jakmile uschnou listy, rostlina zahyne). Pokud má dostatek živin z kompostu, tak mohou přírůstky činit až pět centimetrů za měsíc. Na zimu je lepší rostlinu přesadit do prostorného květináče a přenést domů, i když krátkodobě zvládne i teloty kolem -10 °C. Ať se daří! Petr
Co když nemám doma 25 stupnů, mám dát na topení? Máme doma tak 21 ...Platí hlavně pro okurky, rajčata, dýně..
To záleží na tom, jakou teplotu má topení. Pokud má jeho povrch 25-30 °C, tak ano.:-)
Aký mate názor-odporúčanie vplivu mesiaca spln/ nov..,,Ď"SK-východ
Můžete se inspirovat Výsevními dny podle Marie Thunové.
Jako šlechtitel a majitel přes 400 odrůd semen chilli papriček a paprik celkově vím, že na světě existují jiné druhy chilli než jen Capsicum Annuum a Capsicum Chinense. Celkem běžně se pěstují Capsicum Baccatuum a Capsicum Frutescens. Pro odvážné amatéry e pak ještě běžná Capsicum Pubescens, která vyžaduje o dost rozdílnější podmínky, jak na klíčení, tak na pěstování, než ostatní zmíněné. To ani nemluvím o dalších divokých papričkách, ke kterým se ale amatéři, kteří nemají pěstování a šlechtění chilli jako koníček a živobytí, takže ty není potřeba zmiňovat. Ty ostatní tam ale chybí!!!
Děkuji za komentář. Jsem si vědom toho, že svět paprik je opravdu bohatý a rozmanitý. Ve videu jsem zmínil pouze jako příklad pro začátečníky 2 druhy a chápu, že jako profesionálovi, který se zaměřuje na pěstování paprik, Vám chyběla zmínka i o ostatních druzích :-). Detailnější pohled na pěstování různých druhů paprik by však přesáhl rámec tohoto videa, to rád přenechám specialistům na pěstování paprik. Ostatně každý z druhů zeleniny zmíněný ve videu by si zasloužil samostatné video. Přeji Vám hodně úspěchů při šlechtění a pěstování paprik. Petr
Papriky v polovině února vysévat?? Proč lidem kecáte nesmysly?? Paprika je teplomilná rostlina proto se vysévá tak v polovině BŘEZNA, stejně tak i rajče ,pak po zmrzlých se vysazují ven. Dávám dislike. Prosím berte to jako konstruktivní kritiku, jinak koncept videiích a zpracování je moc fajn.
Jsem rád, že se Vám videa líbí! :-) Papriky můžete samozřejmě vysévat i v polovině března, ale pokud je chcete sklízet dříve, tak se běžně vysévá již v únoru, některé odrůdy dokonce v lednu. Jen k tomu musíte mít odpovídjící zázemí (prostor, teplo, světlo). Také záleží na druhu paprik a vegetační době dané odrůdy. Můžete si to ověřit i u profesionálů, kteří se zabývají výhradně pěstováním a semenařením paprik :-). Například zde: www.seminka-chilli.cz/kdy-sadit-vysevat-papricky/
Už hodně let seji papriky koncem ledna či začátkem února. Mám je doma na parapetu, na jižní straně domu. Po vzejití je ve velikosti cca 5-6 cm přesadím po 2-3 kusech do větších plastových sadbovačů (cca 10 cm). Přes den je dávám ven, na noc domů (nemám skleník). V půlce května je dávám na záhon, to už někdy i začínají kvést.
@@geraniumroseum Tak tak 🙂
@@geraniumroseum Já se je hodlám vysét dnes 28.1.Tak udělám jako Vy .Ono záleží ale na odrůdě.Mám kapie a zelené .