Pekné videjko z ďalšej série, vďaka zaň. Ešte by som vyskúšal zmerať aj kondenzátory povedzme 2,2 nF - 3,3 nF - 4,7 nF - 6,8 nF aby si otestoval, ako to meria aj okolo stredu stupnice a nie len na krajoch, ale je to len taký návrh odo mňa 😀.
6F32 je jedna z nejsnáze nahraditelných elektronek, ale musíš k tomu vědět detail. Totiž, že je to totéž co ruská 6Ж1П což je zase totéž co čínská 6J1, která se stále vyrábí a číňani to cpou do stavebnic předzesilovačů, ale dá se sehnat i separátně. Otázkou ale zůstává, zda není lepší koupit nějakou 50 let starou 6Ж1П, jelikož cesta z číny je daleká a jedné z lahví, která byla v mé stavebnici předzesilovače, při přepravě celkem ublížili (ohnuté nohy). Čekala jsem, že mi rupne zátav už když jsem to rovnala, no, rupnul samovolně o tři týdny později. Každopádně těch 6Ж1П jsou všude mraky. Sehnat originál z Tesly není úplně snadné, protože ty náhrady pomocí 6Ж1П se jely už v dobách největší slávy velikým tempem. Takže pokud člověk z nějakých historických důvodů trvá na originálu, může to být problém, ale velkou výhodou této elektronky je že se dá nahradit nově vyrobeným kusem. Takových elektornek moc není. Pokud jde o tento LC metr, nedivím se, že je v dobrém stavu, ono se to používalo opravdu velice dlouho. Ten přístroj měl mnoho výhod, byl relativně jednoduchý a vykazoval velice slušnou přesnost. Dnes lze pořídit levný čínský tester, který obsahuje rezonanční obvod s měřenou součástkou v nějakém oscilátoru a následný čítač měří kmitočet na kterém se to rozkmitá. Je to velice podobný princip. Význam těchto přístrojů opadl teprve nedávno, ještě někdy kolem roku 2000 se to na mnoha místech používalo, čili ty přístroje nejsou někde odložené dlouhá desetiletí. Toto definitivně neplatí pro elektronková rádia, která se přežila někdy v 70. letech, kdo to měl, ten to vynesl někam na půdu kde se to pak 50 let ničilo, protože si prostě pořídil nějaký tranzistorák, takže je člověk nachází v dosti zbědovaném stavu. Navíc (ale to je čistě můj názor) si myslím, že jsou tyto přístroje jednoduše zajímavější. Ta rádia jsou několik zapojení pořád dokola a pokaždé je to v jiné bedně. To je podobný úkaz jako černobílé polovodičové televizory, to byl sice mrak typů, ale uvnitř bylo pořád to stejné. Upřímně, ani ty elektronkové na tom nebyly výrazně jinak. Ale měřicí přístroje tento jev nepostihl a tak jsou provázeny daleko větší rozmanitostí z pohledu konstrukce.
Zrovna jsem dostal od babičky gramofon od dědy a chtěl jsem to dat do kupy a naučit si něco snad něco najdu. Je to model 1011A není nejpeknejsi kus ale o to mi nejde ze 😊
čau, kontakt je: rapa.1953@gmail.com. záleží co to je. Klasických součástek mám hromadu. Fakt záleží co to je. Domluvili bychom se, případně bych poprosil i o fotku/y toho co to je :D Díky.
Nevím přesně co je kontaktol, ale hádám, že to bude něco podobného jako kontox a to je pohroma veliká, otázkou je jestli i v potenciometrech, tam to reálně může alespoň promazat hřídel. Každopádně na potenciometry existují přípravky. Prostříkávači kontoxem, to bylo něco, největšího věhlasu to dosáhlo v televizích. Ono to mělo dva projevy, pokud někdo donesl dobře prostříkanou televizi, ona se dokázala tím kontoxem počůrat. Pokud to udělala na stole, byl to hnus, ale když to udělala na zemi, vyrobilo to kluzkou louži a pokud do toho člověk šlápnul, už se jenom divil. Teď ono to z těch desek prakticky nešlo umýt, ale k dovršení děsu se do toho maziva radostně lepil prach, který VN v televizi vždycky ochotně přitahuje. Konce takových strojů opravdu nebývaly moc hezké. Obecně, tady ty čističe kontaktů s mazivem mají specifické použití (kontakty se běžně mažou, ovšem nikoliv v elektronice) a do elektroniky to zrovna moc nepatří. Byly doby, kdy ve spreji prostě nebylo nic jiného, ale stejně to byla pohroma.
Pekné videjko z ďalšej série, vďaka zaň. Ešte by som vyskúšal zmerať aj kondenzátory povedzme 2,2 nF - 3,3 nF - 4,7 nF - 6,8 nF aby si otestoval, ako to meria aj okolo stredu stupnice a nie len na krajoch, ale je to len taký návrh odo mňa 😀.
určitě vyzkouším, jen nevím teda jestli to budu točit, jestli by to stálo za celé video :)
6F32 je jedna z nejsnáze nahraditelných elektronek, ale musíš k tomu vědět detail. Totiž, že je to totéž co ruská 6Ж1П což je zase totéž co čínská 6J1, která se stále vyrábí a číňani to cpou do stavebnic předzesilovačů, ale dá se sehnat i separátně. Otázkou ale zůstává, zda není lepší koupit nějakou 50 let starou 6Ж1П, jelikož cesta z číny je daleká a jedné z lahví, která byla v mé stavebnici předzesilovače, při přepravě celkem ublížili (ohnuté nohy). Čekala jsem, že mi rupne zátav už když jsem to rovnala, no, rupnul samovolně o tři týdny později. Každopádně těch 6Ж1П jsou všude mraky. Sehnat originál z Tesly není úplně snadné, protože ty náhrady pomocí 6Ж1П se jely už v dobách největší slávy velikým tempem. Takže pokud člověk z nějakých historických důvodů trvá na originálu, může to být problém, ale velkou výhodou této elektronky je že se dá nahradit nově vyrobeným kusem. Takových elektornek moc není.
Pokud jde o tento LC metr, nedivím se, že je v dobrém stavu, ono se to používalo opravdu velice dlouho. Ten přístroj měl mnoho výhod, byl relativně jednoduchý a vykazoval velice slušnou přesnost. Dnes lze pořídit levný čínský tester, který obsahuje rezonanční obvod s měřenou součástkou v nějakém oscilátoru a následný čítač měří kmitočet na kterém se to rozkmitá. Je to velice podobný princip. Význam těchto přístrojů opadl teprve nedávno, ještě někdy kolem roku 2000 se to na mnoha místech používalo, čili ty přístroje nejsou někde odložené dlouhá desetiletí. Toto definitivně neplatí pro elektronková rádia, která se přežila někdy v 70. letech, kdo to měl, ten to vynesl někam na půdu kde se to pak 50 let ničilo, protože si prostě pořídil nějaký tranzistorák, takže je člověk nachází v dosti zbědovaném stavu. Navíc (ale to je čistě můj názor) si myslím, že jsou tyto přístroje jednoduše zajímavější. Ta rádia jsou několik zapojení pořád dokola a pokaždé je to v jiné bedně. To je podobný úkaz jako černobílé polovodičové televizory, to byl sice mrak typů, ale uvnitř bylo pořád to stejné. Upřímně, ani ty elektronkové na tom nebyly výrazně jinak. Ale měřicí přístroje tento jev nepostihl a tak jsou provázeny daleko větší rozmanitostí z pohledu konstrukce.
Zrovna jsem dostal od babičky gramofon od dědy a chtěl jsem to dat do kupy a naučit si něco snad něco najdu. Je to model 1011A není nejpeknejsi kus ale o to mi nejde ze 😊
Hezky zachovalý kus, to budeš mít skoro bez práce 🙂 Už si ani nevzpomínám, že sis ho tam kupoval 😅
Čau. Je na Tebe nějaký kontakt? Měl bych velkou hromadu součástek zdarma, případně za pár peněz.
čau, kontakt je: rapa.1953@gmail.com. záleží co to je. Klasických součástek mám hromadu. Fakt záleží co to je. Domluvili bychom se, případně bych poprosil i o fotku/y toho co to je :D Díky.
6F32 mám skladem 51 ks, 6ž1P mám skladem 29 ks
Už dlouho jste netočil projekt rádia
Máte pravdu :)
kontaktol je podle mně blbost největší. To už je lepší ten poťák rozebrat a vyčistit lihem.
Nevím přesně co je kontaktol, ale hádám, že to bude něco podobného jako kontox a to je pohroma veliká, otázkou je jestli i v potenciometrech, tam to reálně může alespoň promazat hřídel. Každopádně na potenciometry existují přípravky. Prostříkávači kontoxem, to bylo něco, největšího věhlasu to dosáhlo v televizích. Ono to mělo dva projevy, pokud někdo donesl dobře prostříkanou televizi, ona se dokázala tím kontoxem počůrat. Pokud to udělala na stole, byl to hnus, ale když to udělala na zemi, vyrobilo to kluzkou louži a pokud do toho člověk šlápnul, už se jenom divil. Teď ono to z těch desek prakticky nešlo umýt, ale k dovršení děsu se do toho maziva radostně lepil prach, který VN v televizi vždycky ochotně přitahuje. Konce takových strojů opravdu nebývaly moc hezké. Obecně, tady ty čističe kontaktů s mazivem mají specifické použití (kontakty se běžně mažou, ovšem nikoliv v elektronice) a do elektroniky to zrovna moc nepatří. Byly doby, kdy ve spreji prostě nebylo nic jiného, ale stejně to byla pohroma.