Důležité je připomenout že díky tomu že šindel je štípaná a nejsou vlákna přetrhaná jako při mechanickém zpracování pilou nebo frezou, tak voda stéká po vláknech a nedochází k tak rychlé dekradaci střešní šindele.
@@skritkovetesari7362 Skřítku, můj praděd vyl PUMPAŘ. Vyráběl komplet dřevěné pumpy na vodu. Co mi říkal otec, tak jedna taková pumpa, z výroby mého pradědy zůstala prý zachována jako historická památka v Pardubické Nemocnici. Já sám nevím zdali tam je či není, nikdy jsem tam osobně nebyl. Mne jde o to, zdali o výrobě těchto pump něco nevíš. Mně by to hrozně zajímalo, ale nikde o tomto řemeslu nejsou ani zmíňky. Zajímalo by mne to proto, že na jedné mé tajné půdě mám myslím to, co je pro výrobu těchto pump naprosto nezbytně nutné! A to jsou dva cca 5 až 6 metrů dlouhé nebozezy, kterými se vrtá v podélném směru kmenu stromu otvor, který slouží pro sání vidy ze studně a také pro kožený nasávací pístek dřevěné pumpy. A proto se mi již prakticky od doby (mé brutální Pithartovi puberty), kdy vím že mám dva takové nebozezy na půdě. A vím i k čemu sloužili. Navíc řemeslo naprosto zapomenuté. honí hlavou myšlenka vyzkoušet si takovou pumpu vyrobit. Ale výroba takového vodního zařízení jako je dřevěná pumpa na vodu, bez nějakého toho základního teoretického vědění jak mechanizmů pumpy, technického postupu výroby, ale hlavně o vlastnostech dřeva a nezbytného tesařského umu je víš o čem... Vím jen, že materiál (dřevo) pro výrobu, si praděd jezdil sám osobně vybírat do hor, kde mu jím vybrané kmeny následující zimu pokácely a dopravili na trakaři až domů.... Takže už na samotném výběru vhodného materiálu se může pohořet. Byla to evidentně důležitá fáze.... A jak to vidíš ty? Nechtěl by jsi si to zkusit? :-)
Nedoceněný šikovný pán. Vidlák má talent na objevování takových šikovných lidí. Podívejme se dnes kde je Tomáš a jeho manufaktura. Vidláku, oceňuji tvůj talent na lidi. Měl by jsi dělat managera. 👍🏻🪚
Pěkná ukázka. Ten nápad s tím dlouhým prknem a pak ho nakrátit není není nic nového ale potom to není štípaný šindel. Takto Slováci vyrábí šindele průmyslově. Ty šindele pak mají tak poloviční životnost.
Ono životnost toho šindelu není jen o tom jestli je řezaný nebo štípaný, tam hraje hlavní roli kvalita vstupního materiálu, způsob pokládky, spojovací materiál a okolní podmínky(zeleň apod)
Napadlo mne, že by šel ten polotovar hydraulickou štípačkou protlačovat zkrze šablonu šindelu. ta by mohla oloupat šindel na žádaný tvar. Super video, příste dřevěný kolík na trámy šindele a okna :)
To se dá použít u výroby kolíků na spoje, u šindele bych to nedělal, povrch by byl hrozně roztrhaný. Tam je problém spíše vybrat na to vhodný materiál s rovnými lety, to je kámen úrazu. Video o kolíkách na spoje udělám :)
@@skritkovetesari7362 a není ten kolik vhodnější než ten hřebík? Když bude pršet tak se kolik krásné roztáhne do dřeva, navíc předpokládám že je to potřeba předvrtat takže nějaké praskání kolem kolíků taky moc nehrozí.
Jojo u dřevěného kolíčku je potřeba to předvrtávat, rychlejší to nebude. Výroba kovaného hřebíku to je padesát ran kladivem :) u dřevěného to bude podobné jen sekerou.
Vždycky mě zajímalo jak se na šindelu dělá ta drážka (samozřejmě dobově) a teď už to vím :) nicméně si nekážu ani představit kolik práce musí dát výroba celé střechy třeba na chalupu či velký statek.
Začátek výroby prkna je jako při výrobě šindele, naštípají se podobným stylem jen je potřeba daleko více klínů, pak se uštípnutý kus zajistí kramlemi a srovná osekáním sekerou. Občas to tak používají lidi co vyrábějí repliky vikingských lodí.
No podmínky pro video nebyli ideální, křoviňák hned vedle, navíc začínalo pršet, a s Vidlákem jsme mávali celej den sekerou v lese. Ale i tak se to povedlo. Za mě super.
Pěkný vidět v praxi. Ale nechápu kdo tuhle práci zaplatí, tolik hodin kvůli "historické přesnosti" když ve finále je efekt stejnej jak když by to bylo namrskaný frézkou kde jich vyrobí desítky nebo možná i stovky za hodinu, tady udělá tak 2. Je to docela sebemrskačství, ještě s tim historickym svěrákem. A z 3 metrů to stejnak nikdo nepozná jestli je šindel vyrobenej růčo nebo strojem. Jediný co je poznat je že buď tam jsou starý šindele zšedlý stářim nebo nový světlý. Každopádně alespoň má Fanda docela ostrý nástroje a to cením.
Je to taková experimentální archeologie to jo. Jde mi o to zjistit, jak se některé činnosti dělali dříve, proto to dělám jak to dělám, jezdím taky tradiční řemeslo ukazovat po skanzenech a tam si frézku těžko vezmu s sebou, s tím že takovou práci někdo zaplatí to je stejné jako když si někdo koupí mercedes a někomu stačí škodovka , chceš nechceš. Divili by jste se ale ještě pár lidí to tradiční řemeslo dělá po staru. Navíc si u toho člověk náramně vyčistí hlavu. Tím nechci nějak hanit stroje na práci.
@@skritkovetesari7362 zdravím, díky za reakci, v žádném případě nechci shazovat vaši práci :) jen jsem vyjádřil svůj názor. Samozřejmně rozumím tomu, že to takto děláte když to někomu ukazujete nebo si jich 15-20 vyrobíte na místě když jde o drobné opravy staré střechy, ale představa že takto děláte celou střechu třeba stodoly někomu na zakázku mi přijde mimo. Mějte se pěkně.
@@doneblocker proto dělám jen opravy, velké množství vyrábějí v polsku a u nás se to jen montuje, bohužel na opravy se moc už nemyslí, a pak se volá mě :)
Super video ale udělat dlouhý šindel a pak ho nakrájet je kravina, protože by se blbě štípal v dlouhé délce a blbě by se opracovával do požadovaného tvaru. Takže z časového hlediska se to nevyplatí. (můj názor)
@@vidlak001 Nestojí. Olej se po pár deštích vymyje a zbytečně kontaminuje půdu v okolí. Nehledě na to, že jde o porušení zákona o nakládání s odpady (možná pokuta)
Kdysi jsem viděl toho "dědka" ve samosvorném provedení, čím víc se za šindel tahalo, tím víc to drželo a naopak pro uvolnění se sešláp a vysunul "klín".
Prosím vás existujú však ľudia čo sa tomu rozumejú naozaj Urob aj druhý kus a založ ich do seba potom ich polož na rovné miesto a som veľmi zvedavý ako budú pasovať
Hrozně šikovný tenhle člověk 👍
díky trochu :) nic co by dříve nezvládl každý sedlák
@@skritkovetesari7362 hele, každýmu to tak dobře určitě nešlo 😁
Je dobře že se natáčí tyhle videa já jsem moc rád za to je to i po naučné díky 🎉
Tak to je hodně velký borec. Zaplať pánbůh za takové lidi, že drží staré řemeslo při životě.
díky, dělám pro udržení řemesla co můžu :)
Jsem z toho vodvařenej , úplně mě to nadchlo , ODDLY SATISFYING!!
Tak to jsme rádi že video zaujalo.
Líbí se mi, když někdo miluje a ovládá svoje řemeslo jako skřítek Fanda 👍
Většina těchto činností nebyla samostatným řemeslem, lidé to zvládli sami. Jinou možnost ani neměli.
tohle mě zajímalo děkuji za intstruktážní video,vytáhnu dědka a zkusím
:-)
Ten skřítek má potenciál! Supr človíček. Tak že jo! Držím oboum palce!
Díky moc
Důležité je připomenout že díky tomu že šindel je štípaná a nejsou vlákna přetrhaná jako při mechanickém zpracování pilou nebo frezou, tak voda stéká po vláknech a nedochází k tak rychlé dekradaci střešní šindele.
Přesně, díky za doplnění.
@@skritkovetesari7362 Skřítku, můj praděd vyl PUMPAŘ.
Vyráběl komplet dřevěné pumpy na vodu.
Co mi říkal otec, tak jedna taková pumpa, z výroby mého pradědy zůstala prý zachována jako historická památka v Pardubické Nemocnici. Já sám nevím zdali tam je či není, nikdy jsem tam osobně nebyl. Mne jde o to, zdali o výrobě těchto pump něco nevíš. Mně by to hrozně zajímalo, ale nikde o tomto řemeslu nejsou ani zmíňky.
Zajímalo by mne to proto, že na jedné mé tajné půdě mám myslím to, co je pro výrobu těchto pump naprosto nezbytně nutné!
A to jsou dva cca 5 až 6 metrů dlouhé nebozezy, kterými se vrtá v podélném směru kmenu stromu otvor, který slouží pro sání vidy ze studně a také pro kožený nasávací pístek dřevěné pumpy.
A proto se mi již prakticky od doby (mé brutální Pithartovi puberty), kdy vím že mám dva takové nebozezy na půdě. A vím i k čemu sloužili. Navíc řemeslo naprosto zapomenuté. honí hlavou myšlenka vyzkoušet si takovou pumpu vyrobit.
Ale výroba takového vodního zařízení jako je dřevěná pumpa na vodu, bez nějakého toho základního teoretického vědění jak mechanizmů pumpy, technického postupu výroby, ale hlavně o vlastnostech dřeva a nezbytného tesařského umu je víš o čem...
Vím jen, že materiál (dřevo) pro výrobu, si praděd jezdil sám osobně vybírat do hor, kde mu jím vybrané kmeny následující zimu pokácely a dopravili na trakaři až domů....
Takže už na samotném výběru vhodného materiálu se může pohořet. Byla to evidentně důležitá fáze....
A jak to vidíš ty? Nechtěl by jsi si to zkusit? :-)
Přesně tak, ale v krnapu co jsou ty posezení a rozcestníky, je zde všude šindel fabrické výroby a je to na první pohled znát.
@@amperak a to
Proto jsou i štípané soudky na alkohol kvalitnější
Nedoceněný šikovný pán. Vidlák má talent na objevování takových šikovných lidí. Podívejme se dnes kde je Tomáš a jeho manufaktura. Vidláku, oceňuji tvůj talent na lidi. Měl by jsi dělat managera. 👍🏻🪚
Ahoj, ano, občas potkám šikulu a občas je ochotný natočit video. To je pak paráda!
Pěkná práce.👍
Díky moc
@@skritkovetesari7362 si to budu muset taky zkusit. Vypadá to jednoduše. :)
Vypadá :)
Pěkná ukázka. Ten nápad s tím dlouhým prknem a pak ho nakrátit není není nic nového ale potom to není štípaný šindel. Takto Slováci vyrábí šindele průmyslově. Ty šindele pak mají tak poloviční životnost.
Tak to nebyl špatný nápad :-)
Ono životnost toho šindelu není jen o tom jestli je řezaný nebo štípaný, tam hraje hlavní roli kvalita vstupního materiálu, způsob pokládky, spojovací materiál a okolní podmínky(zeleň apod)
super! 👍
Skvělá ukázka 👍
Díky moc
Ahoj vidláku, super video :D
Napadlo mne, že by šel ten polotovar hydraulickou štípačkou protlačovat zkrze šablonu šindelu. ta by mohla oloupat šindel na žádaný tvar.
Super video, příste dřevěný kolík na trámy šindele a okna :)
To se dá použít u výroby kolíků na spoje, u šindele bych to nedělal, povrch by byl hrozně roztrhaný. Tam je problém spíše vybrat na to vhodný materiál s rovnými lety, to je kámen úrazu. Video o kolíkách na spoje udělám :)
@@skritkovetesari7362 aha, krásná ukázka, že stroj nezvládne nahradit ruční práci.
@@amperak v Rožmitálu pod Třemšínem se vyráběla mašina tzv.šindelka, tam bylo možné sdělat na šindele jakékoliv dřevo které by ručně nešlo.
Ahoj, kdysi jsem slyšel, že taky vyráběli kolíky do hrábí, že to protloukali skrz díru v železu.
Skřítek je neskutečnej 👍👍 Neboj Vidláku, ty taky😁👍
Děkujeme :)
OK :-)
Prosím o adresu odkazu na "TRPASLÍKA". Děkuji, ale nějak mi to nejde najít.
Jak se to přidělávalo v dobách kdy hřebík byl vzácné zboží. Používali dřevěné kolíky nebo jak to dělali?
Jojo dřevěný kolíček/dřevěný hřebík
@@skritkovetesari7362 a není ten kolik vhodnější než ten hřebík? Když bude pršet tak se kolik krásné roztáhne do dřeva, navíc předpokládám že je to potřeba předvrtat takže nějaké praskání kolem kolíků taky moc nehrozí.
Jojo u dřevěného kolíčku je potřeba to předvrtávat, rychlejší to nebude. Výroba kovaného hřebíku to je padesát ran kladivem :) u dřevěného to bude podobné jen sekerou.
Super Šindel Vidláku
pan křovák mohl přestat na chvilku :) říkali jste mu?
Kurňa to je pěkný :D
Díky moc
Fanda a jeho banda.
Vždycky mě zajímalo jak se na šindelu dělá ta drážka (samozřejmě dobově) a teď už to vím :) nicméně si nekážu ani představit kolik práce musí dát výroba celé střechy třeba na chalupu či velký statek.
Ručně když nepočítáme tu přípravu materiálu ( kácení, krácení na špalky) tak lze udělat tak 1-2 metry za den.
Jak se jmenuje oficialne ten nastroj štípák,nemuzu ho na internetu najit? Dekuji
To se nedá koupit v eshopu , to je na zakázku od kováře
@@skritkovetesari7362 děkuji za odpoved
to je masakr co je s tím práce, moc pěkný
To souhlasím, moc jiných možností krytiny dříve ale nebylo.
Jedná otázka pro zpestření. Dědek se v různých krajinách nazývá jinak, např. u nás je to vlk. Jak se nazývá u vás?
U nás dědek, jojo má to více názvů dědek, strýc, vlk... ale nejrozšířenější je ten dědek.
Vidláku, prosím tě až budeš zase někdy u Fandy, zeptáš se ho jak udělat prkno sekerou?
Začátek výroby prkna je jako při výrobě šindele, naštípají se podobným stylem jen je potřeba daleko více klínů, pak se uštípnutý kus zajistí kramlemi a srovná osekáním sekerou. Občas to tak používají lidi co vyrábějí repliky vikingských lodí.
Fando, ty jsi borec a ne, že ne!
@@vidlak001 raději bych to viděl, já to z toho textu zas tak moc nepochopil 😃
Mrkni na videa výroby lodí 😃
@@dawematy8359 někdy to mužu natočit :)
Moc hezké a poučné video. Jen si prosím vyškol kameramana. Vždyť to je ostuda. Neříkám vyměnit, jen by se měl hodně zlepšit. Díky za všechny.
No podmínky pro video nebyli ideální, křoviňák hned vedle, navíc začínalo pršet, a s Vidlákem jsme mávali celej den sekerou v lese. Ale i tak se to povedlo. Za mě super.
Ahoj, když napíšeš, co se ti nelíbí, tak se může zlepšit :-)
Někdy s kamerou trochu mává :-)))
Chci te vidět fando v 60ti 😀 doufám ze to dobře platí 😀
jsou daleko náročnější práce než tohle, neboj dělám v klidu, kdo spěchá má u mě zavřené dveře :)
@@skritkovetesari7362 Fando tvoje práce je super. Také kutím od železa po dřevo a mám rád tento talent👏👍
Vidlaku ahoj. Že nechceš dělat sobě střechu že šindel??????? 😂😂😀😀😀Jinak fajn
Ahoj, mám betonový tašky :-)
Jediná otázka, cena za metr čtvereční. Tohle je šichta...
Levné to rozhodně není, ale tak to je s ruční prácí.
@@skritkovetesari7362 Proto se ptám co to stojí. Nejsem hloupý člověk, nebojte se. Ale jestli znáte odpoveď, tak stačí napsat částka.
Cena za šindel je od 1500 po 3000 za metr čtvereční. Cenu určuje kromě způsobu pokládky i složitost střechy, nároží apod.
@@skritkovetesari7362 Děkuji, stačilo to napsat prvním příspěvkem.
tu kšiltovku dolmar chcu :-)
Fanda je borec 1*
To si nemyslím, ale díky :)
Fanda je borec :-)
Au au na záda
Z ruční práce bolí ruce.
Pěkný vidět v praxi. Ale nechápu kdo tuhle práci zaplatí, tolik hodin kvůli "historické přesnosti" když ve finále je efekt stejnej jak když by to bylo namrskaný frézkou kde jich vyrobí desítky nebo možná i stovky za hodinu, tady udělá tak 2. Je to docela sebemrskačství, ještě s tim historickym svěrákem. A z 3 metrů to stejnak nikdo nepozná jestli je šindel vyrobenej růčo nebo strojem. Jediný co je poznat je že buď tam jsou starý šindele zšedlý stářim nebo nový světlý. Každopádně alespoň má Fanda docela ostrý nástroje a to cením.
jedno video o životnosti šindelové střechy ruclips.net/video/BZCS2TmOME0/видео.html
Je to taková experimentální archeologie to jo. Jde mi o to zjistit, jak se některé činnosti dělali dříve, proto to dělám jak to dělám, jezdím taky tradiční řemeslo ukazovat po skanzenech a tam si frézku těžko vezmu s sebou, s tím že takovou práci někdo zaplatí to je stejné jako když si někdo koupí mercedes a někomu stačí škodovka , chceš nechceš. Divili by jste se ale ještě pár lidí to tradiční řemeslo dělá po staru. Navíc si u toho člověk náramně vyčistí hlavu. Tím nechci nějak hanit stroje na práci.
@@skritkovetesari7362 zdravím, díky za reakci, v žádném případě nechci shazovat vaši práci :) jen jsem vyjádřil svůj názor. Samozřejmně rozumím tomu, že to takto děláte když to někomu ukazujete nebo si jich 15-20 vyrobíte na místě když jde o drobné opravy staré střechy, ale představa že takto děláte celou střechu třeba stodoly někomu na zakázku mi přijde mimo. Mějte se pěkně.
@@doneblocker proto dělám jen opravy, velké množství vyrábějí v polsku a u nás se to jen montuje, bohužel na opravy se moc už nemyslí, a pak se volá mě :)
Super video ale udělat dlouhý šindel a pak ho nakrájet je kravina, protože by se blbě štípal v dlouhé délce a blbě by se opracovával do požadovaného tvaru. Takže z časového hlediska se to nevyplatí. (můj názor)
Zase taková blbost to není, na starých fotografiích je vidět že ty šindele kolikrát byli i metr na délku. Otázka je jestli měli taky tuto drážku.
@@skritkovetesari7362 ale hledej metr dřeva bez suků
Dřevo vybírám přímo v lese při kácení tak to jde.
zajímavé ok, třeba natřít ojetým olejem a je to ...Zaječov ok
Ahoj, to se traduje, ale je otázka, jestli to stojí za to.
@@vidlak001 Nestojí. Olej se po pár deštích vymyje a zbytečně kontaminuje půdu v okolí.
Nehledě na to, že jde o porušení zákona o nakládání s odpady (možná pokuta)
nátěrem se nic nezachrání, navíc takový hnus jako vyjetej olej
Kdysi jsem viděl toho "dědka" ve samosvorném provedení, čím víc se za šindel tahalo, tím víc to drželo a naopak pro uvolnění se sešláp a vysunul "klín".
Těch variant bylo více, tohle je takový nejběžnější jaký byl většinou v čechách.
Pardon. Skřítka.
Odkazy jsou nahoře v popisku u videa.
Ja by som z agatu robil sindel.agac voda len tak nerozbije.ved z toho sa robili stojky na mosty a tie vydrzali aj 100 rokov vo vode
Nejdříve si to zkuste na smrku a budete rádi že to zvládnete. Akát na šindel je nesmysl.
@@skritkovetesari7362 tak jako ja som z partie kde sme robili amatersku rezbarcinu takze viem co je to za material.inak sused ma sindel z agacu
Bavíme se o ruční výrobě. To s akátu určitě nikdo nedělal. Stroj si s tím poradí.
@@skritkovetesari7362 to moze byt.ale skusim rucne aj agac samozrejme.lebo u mna len agace rastu
9:43 Jauvajs.....
Občas i u té tradiční tesařiny teče krev, ale spíše sem tam nějaký mozol. Výhodou oproti práci na strojích to není tak devastující.
Prosím vás existujú však ľudia čo sa tomu rozumejú naozaj
Urob aj druhý kus a založ ich do seba potom ich polož na rovné miesto a som veľmi zvedavý ako budú pasovať
Som rád že to robíte ale ja ich STRÚHAM 40 rokov
šindel žádnou rovinu nepotřebuje, v tom je ta obrovská výhoda, dá se s tím udělat komplet střecha bez kousku plechu.
Myslíte si, že to zvládne (21 M), vyučenej jako Prodavač, který 2 roky nic nedělal ?
Ahoj, určitě, chce to jen snahu a trochu šikovnosti :-)
A kurz u mě ( aktuální kurz na šindel budeme dělat na svátek Sv. Václava ) @@vidlak001