Pohádka na Dobrou noc - O Ševci Jankovi

Za dávných časů v malé vesničce na úpatí velkých hor žil mladý švec jménem Janek. Byl to obyčejný chlapec, který měl dobré srdce a šikovné ruce. Ačkoliv nebyl bohatý, jeho boty byly tak pohodlné a pevné, že je nosili lidé z celé vesnice.
Jednoho dne přišel do Jankovy dílny stařec v otrhaném plášti. "Mladý muži," promluvil, "mé boty jsou zcela rozpadlé a nemám žádné peníze na zaplacení. Mohu tě však odměnit jinak."
Janek si stařečka prohlédl a zasmál se. "Starý pane, vyrobím vám boty zdarma. Každý si zaslouží mít na nohou něco pohodlného." Hned se pustil do práce a během několika hodin vyrobil krásné kožené střevíce.
Stařec si boty obul, usmál se a řekl: "Děkuji ti, Janku. Jsi laskavý a nezištný. Proto ti daruji něco zvláštního." Vytáhl z kapsy malý zlatý knoflík a podal ho Jankovi. "Tento knoflík je kouzelný. Když ho připevníš na své boty, stanou se zázračnými."
Janek byl překvapen, ale poděkoval a připevnil knoflík na své staré boty. Když si je nazul, ucítil, jak mu nohy ožily. Stačilo jediné přání, a boty ho okamžitě zanesly tam, kam si přál.
Dobrodružství začíná
Janek se rozhodl, že svou nově nabytou schopnost využije k pomoci druhým. Nejprve navštívil nemocnou babičku v sousední vesnici, která nemohla chodit na trh. Přinesl jí čerstvé ovoce a zeleninu, což jí vykouzlilo úsměv na tváři. Poté pomohl dřevorubci, kterému do lesa utekly jeho koně. Janek díky svým botám dohonil zvířata a přivedl je zpět.
Jednoho dne se doslechl o království za sedmero horami, které trápil zlý čaroděj. Ten unesl princeznu Annu a držel ji ve věži. Janek si pomyslel: "Musím jí pomoci." A než bys řekl švec, boty ho zanesly k čarodějovu hradu.
Setkání s čarodějem
Hrad byl obklopen temným lesem a hlídali ho vlci se zářícíma očima. Janek se nezalekl. Díky botám přeskočil hradby a dostal se až do věže. Tam našel princeznu Annu, která byla zavřená v místnosti plné kouzelných knih.
"Kdo jsi?" zeptala se Anna překvapeně.
"Jsem Janek, švec z malé vesnice. Přišel jsem tě zachránit," odpověděl.
Najednou se objevil zlý čaroděj. "Jak ses sem dostal?!" zařval.
Janek neváhal. Kouzelnými botami se vyhnul čarodějovým kouzlům a pomocí jedné z knih, kterou mu podala Anna, zlomil čarodějovu moc. Hrad se rozpadl, vlci zmizeli a Anna byla volná.
Šťastný návrat
Janek a Anna se vrátili do jejího království, kde je čekala velká oslava. Král Jankovi nabídl bohatství, ale ten odmítl. "Stačí mi, že jsem mohl pomoci," řekl.
Anna se na něj usmála. "Tvé srdce je větší než jakýkoliv poklad. Zůstaneš tu jako náš přítel?"
Janek souhlasil a ve vesnici království si otevřel novou ševcovskou dílnu. Kouzelné boty si nechal na speciální příležitosti a dál pomáhal těm, kdo to potřebovali.
Další dobrodružství
Jednoho dne za Jankem přišli vesničané s prosbou. V jejich lese se prý usadil obrovský medvěd, který ničí pastviny a plaší dobytek. Janek neváhal a nazul své kouzelné boty. Během chvíle byl v lese, kde našel medvěda, který se však choval zvláštně. Místo útoku jen smutně vrčel a kulhal. Janek si všiml, že má v tlapě zapíchnutý velký trn. Opatrně se k němu přiblížil, vyndal trn a medvěd se vděčně uklonil. Od té doby už zvíře nikoho neohrožovalo.
Další den pomohl Jankovičovi, mladému rybáři, který přišel o svou loď při velké bouři. Kouzelné boty ho donesly k pobřeží, kde našel loď ztracenou na vzdáleném břehu. Společnými silami ji opravili a rybář byl nesmírně vděčný.
Jednou se Janek dozvěděl o daleké zemi sužované suchem. Lidé tam trpěli hladem, protože jejich úroda uschla. Janek se rozhodl, že jim pomůže. Boty ho zanesly k tajnému prameni v horách, odkud přivedl vodu zpět k vesnicím. Lidé se radovali a nabídli mu zlato a drahokamy, ale Janek opět vše odmítl.
Nový domov
Janek zůstal v království princezny Anny, kde si ho všichni oblíbili. Stal se nejen ševcem, ale i rádcem a pomocníkem všech, kdo potřebovali pomoc. Často pořádal výpravy za dobrodružstvím, při kterých využíval své kouzelné boty, aby pomohl těm, kteří to nejvíce potřebovali.
A tak žil Janek šťastně až do smrti, obklopen přáteli a vděčností těch, kterým pomohl.
A jestli neumřel, pomáhá dodnes.