Rozhovor byl zajímavý a z velké části popisující moje vnímání světa i moje reakce například na začátek války (únor 2022) na Ukrajině. Souhlasím s tím, že společnost je v průměru velmi bezpečná, situace se dlouhodobě zlepšuje, a že ani válka v nedaleké zemi nijak významně nezhoršuje bezpečnost v ČR. V dobách mého dětství na mě mířily tisíce jaderných raket - dnešní hrozby jsou ve srovnání s tím bezvýznamné. Skutečně se dá říci, že nás čeká skvělá budoucnost. To je prostě podloženo fakty, já tomu věřím, a moje racionální součást se snaží podle toho chovat. Jenomže jednotlivec nežije v průměristánu! Jednotlivec žije v extrémistánu a ačkoliv většina lidí za celý život zažije násilí například pouze v podobě agresivního ožralce v hospodě, jediná skutečná násilná událost v životě jednotlivce dokáže jeho život poznamenat navždy. Například si takhle sedíte v autě, čekáte uprostřed dne v rušném městě před školou na syna, a v tom vám do auta nastoupí neznámý pobuda... a druhý den už plníte titulní strany všech novin. Vzhledem k fatálním následkům extrémních násilných událostí na jednotlivce v "průměrně bezpečném" světě si myslím, že jednotlivec nesmí podléhat iluzi bezpečné společnosti a je dokladem zodpovědnosti si některé hypotetické, nepravděpodobné situace představovat a snažit se je řešit předem. Někdy stačí si představit, co bych dělal, kdyby mi nečekaně nastoupil do auta násilník, a předem učinit opatření: důsledně se v autě zamykat, opatřit si aspoň pepřák když už ne rovnou zbraň, a být připraven opustit svůj majetek (vystoupit z auta), pokud to situace vyžaduje. I když je svět v průměru bezpečný, v extrému se ocitl například Mariupol na začátku války: ve čtyři v noci vzbudila obyvatele dělostřelba a v sedm ráno už byli všichni zalezlí ve sklepě a báli se o holý život. Druhý den ráno spousta lidí řešila, co mají dát dětem napít. Třetí den už museli ti méně žízniví řešit, jak ubránit vodu před agresivním sousedem. Jen pár dní předtím přitom žili všichni v Mariupolu v průměrně bezpečném světě - vždyť ti rusáci vyhrožovali vždycky, co by se mohlo stát? Máte-li před očima takové scény, je snaha se připravit i na takto zcela nepravděpodobné události naprosto racionální a zapadá sem i získání zbrojního průkazu a následně i zbraní. Navíc si může držitel zbraně zracionalizovat své rozhodnutí dalšími příklady z minulosti (New Orleans hurikán Katrina, BLM nepokoje...) nebo z budoucnosti (Velký Blackout v EU). Každopadně podobné události ukazují, že v průměru velmi bezpečný svět má tendenci čas od času sklouzávat do extrémně nebezpečného velmi rychle a zcela bez varování. Strach z takových nebezpečných zvratů je velmi užitečný a důležitý - ukazuje na jevy, pro něž v danou chvíli nemáme řešení, a pro něž bychom řešení mít chtěli. Strach je motivující, a pokud nenaroste do podoby chorobné úzkosti, pomáhá najít cestu ze situací, které nás skutečně či jen domněle ohrožují. Zbraně si dnes dle mého názoru opatřují lidé, kteří o tom uvažovali už dlouhou dobu předtím, a válka je pro ně jen konečným impulsem, který je rozhoupal k akci. Myšlenka se ozbrojit po událostech na Ukrajině je pro takové lidi v daný okamžik zcela racionální, i když mnoho z nich nakonec zjistí, že jim zbraň pouze leží v trezoru, střílení je nebaví, neumějí to a při pomyšlení na právní důsledky případné střelby se jim dělá zle. Druhou zdravotní prohlídku po pěti letech a kolečko po úřadech už se jim nebude chtít absolvovat a zbraně se zbaví. Souhlasím s tím, že svět je v průměru velmi bezpečné místo pro život, a to i na té nešťastné Ukrajině. V miliónovém Kijevě žije většina lidí svůj průměrně bezpečný život a smůlu má pouze těch pár nešťastníků, kterým uprostřed noci přistane v paneláku ruská raketa. Chápu, že celý rozhovor je o něčem jiném - o stravující, neodbytné, iracionální úzkosti, kterou může čas od času pociťovat každý a která - pokud nabyde chorobných podob - může dovést svou oběť do rukou psychologa nebo psychiatra. V rozhovoru zpovídaný pan Světlák se ze své pozice klinického psychologa setkává právě s takovými lidmi a má pro ně správnou, celospolečensky platnou odpověd: naše společnost je v průměru velmi bezpečná.
Moje zkušenost je, že když mě někdo v našem bezpečném světě přepadne, napadne, okrade, pomluví, poškodí zdraví atd., nikdo mi nepomůže, i když to pak nahlásím na policii, nic se nestane, ale když nebudu mít označenou jízdenku v narvané tramvaji, revizor na mě přivolá policii a dostanu tučnou pokutu. Na prostý lid musí být zkrátka přísnost, jak to vždycky bývalo.
Je mi 35, okradli mě na ulici Romové, v tramvaji mi sáhl pod sukni úchyl, pokusil se mě znásilnit bývalý partner, běžně mi muži na ulici tykají a zvou na pivo, zažila jsem několik vztahů s (latentními aneb piju každý den někde jinde s někým jiným) alkoholiky. Ne, nejsem hysterická. Jsem realistka. Ne, tenhle svět opravdu není bezpečný. #mainsplainmeharderdaddy
Co říkáte tomu, že jsme nyní údajně minuty před celosvětovým konfliktem a v době studené války to byly hodiny. Máme se cítit opravdu bezpečněji, když zbraně a státy, které by to mohly uskutečnit, nevymizely ?
tvl, to jsou starosti... Kdypak budou na podobné typy žalu přidělovat invalidní důchody?!!! Budu jezdit s Grétou na lodičce půl roku přes oceán na nějaká ekologická sympozia, stát mi to bude platit a důchody a podpory se stanou největším odvětvím státního hospodářství!...
Budu stručná,Čáni nemám ochotu poslouchat. Reaguji už na nadpis. Pán, ať to zkusí porovnávat se způsobem života za socializmu a s tím, kolik sebevražd a vražd se odehrálo v Čechách od chvíle, kdy se Vedral do politiky Havel. Od té doby ve zprávách není jediného dne, aby se nemluvilo o vraždách, ono totiž není nic optimistického o čem normálním by se dalo mluvit. Trauma pane , bude nyní mít už každý, který denně se bude bát dne, kdy bude z práce vyhozen z práce bez udání důvodu. Vy fungujete na základě vysokého platu a melete hovadiny.
Rozhovor byl zajímavý a z velké části popisující moje vnímání světa i moje reakce například na začátek války (únor 2022) na Ukrajině. Souhlasím s tím, že společnost je v průměru velmi bezpečná, situace se dlouhodobě zlepšuje, a že ani válka v nedaleké zemi nijak významně nezhoršuje bezpečnost v ČR. V dobách mého dětství na mě mířily tisíce jaderných raket - dnešní hrozby jsou ve srovnání s tím bezvýznamné. Skutečně se dá říci, že nás čeká skvělá budoucnost. To je prostě podloženo fakty, já tomu věřím, a moje racionální součást se snaží podle toho chovat.
Jenomže jednotlivec nežije v průměristánu! Jednotlivec žije v extrémistánu a ačkoliv většina lidí za celý život zažije násilí například pouze v podobě agresivního ožralce v hospodě, jediná skutečná násilná událost v životě jednotlivce dokáže jeho život poznamenat navždy. Například si takhle sedíte v autě, čekáte uprostřed dne v rušném městě před školou na syna, a v tom vám do auta nastoupí neznámý pobuda... a druhý den už plníte titulní strany všech novin.
Vzhledem k fatálním následkům extrémních násilných událostí na jednotlivce v "průměrně bezpečném" světě si myslím, že jednotlivec nesmí podléhat iluzi bezpečné společnosti a je dokladem zodpovědnosti si některé hypotetické, nepravděpodobné situace představovat a snažit se je řešit předem. Někdy stačí si představit, co bych dělal, kdyby mi nečekaně nastoupil do auta násilník, a předem učinit opatření: důsledně se v autě zamykat, opatřit si aspoň pepřák když už ne rovnou zbraň, a být připraven opustit svůj majetek (vystoupit z auta), pokud to situace vyžaduje.
I když je svět v průměru bezpečný, v extrému se ocitl například Mariupol na začátku války: ve čtyři v noci vzbudila obyvatele dělostřelba a v sedm ráno už byli všichni zalezlí ve sklepě a báli se o holý život. Druhý den ráno spousta lidí řešila, co mají dát dětem napít. Třetí den už museli ti méně žízniví řešit, jak ubránit vodu před agresivním sousedem. Jen pár dní předtím přitom žili všichni v Mariupolu v průměrně bezpečném světě - vždyť ti rusáci vyhrožovali vždycky, co by se mohlo stát?
Máte-li před očima takové scény, je snaha se připravit i na takto zcela nepravděpodobné události naprosto racionální a zapadá sem i získání zbrojního průkazu a následně i zbraní. Navíc si může držitel zbraně zracionalizovat své rozhodnutí dalšími příklady z minulosti (New Orleans hurikán Katrina, BLM nepokoje...) nebo z budoucnosti (Velký Blackout v EU). Každopadně podobné události ukazují, že v průměru velmi bezpečný svět má tendenci čas od času sklouzávat do extrémně nebezpečného velmi rychle a zcela bez varování.
Strach z takových nebezpečných zvratů je velmi užitečný a důležitý - ukazuje na jevy, pro něž v danou chvíli nemáme řešení, a pro něž bychom řešení mít chtěli. Strach je motivující, a pokud nenaroste do podoby chorobné úzkosti, pomáhá najít cestu ze situací, které nás skutečně či jen domněle ohrožují.
Zbraně si dnes dle mého názoru opatřují lidé, kteří o tom uvažovali už dlouhou dobu předtím, a válka je pro ně jen konečným impulsem, který je rozhoupal k akci. Myšlenka se ozbrojit po událostech na Ukrajině je pro takové lidi v daný okamžik zcela racionální, i když mnoho z nich nakonec zjistí, že jim zbraň pouze leží v trezoru, střílení je nebaví, neumějí to a při pomyšlení na právní důsledky případné střelby se jim dělá zle. Druhou zdravotní prohlídku po pěti letech a kolečko po úřadech už se jim nebude chtít absolvovat a zbraně se zbaví.
Souhlasím s tím, že svět je v průměru velmi bezpečné místo pro život, a to i na té nešťastné Ukrajině. V miliónovém Kijevě žije většina lidí svůj průměrně bezpečný život a smůlu má pouze těch pár nešťastníků, kterým uprostřed noci přistane v paneláku ruská raketa.
Chápu, že celý rozhovor je o něčem jiném - o stravující, neodbytné, iracionální úzkosti, kterou může čas od času pociťovat každý a která - pokud nabyde chorobných podob - může dovést svou oběť do rukou psychologa nebo psychiatra. V rozhovoru zpovídaný pan Světlák se ze své pozice klinického psychologa setkává právě s takovými lidmi a má pro ně správnou, celospolečensky platnou odpověd: naše společnost je v průměru velmi bezpečná.
Moje zkušenost je, že když mě někdo v našem bezpečném světě přepadne, napadne, okrade, pomluví, poškodí zdraví atd., nikdo mi nepomůže, i když to pak nahlásím na policii, nic se nestane, ale když nebudu mít označenou jízdenku v narvané tramvaji, revizor na mě přivolá policii a dostanu tučnou pokutu. Na prostý lid musí být zkrátka přísnost, jak to vždycky bývalo.
Je mi 35, okradli mě na ulici Romové, v tramvaji mi sáhl pod sukni úchyl, pokusil se mě znásilnit bývalý partner, běžně mi muži na ulici tykají a zvou na pivo, zažila jsem několik vztahů s (latentními aneb piju každý den někde jinde s někým jiným) alkoholiky. Ne, nejsem hysterická. Jsem realistka. Ne, tenhle svět opravdu není bezpečný. #mainsplainmeharderdaddy
Moc děkuji za rozhovor 🌞🌈 pana Světláka mám tu čest znát je moc fajm člověk... souhlasím s ním 🫶🙏
Co říkáte tomu, že jsme nyní údajně minuty před celosvětovým konfliktem a v době studené války to byly hodiny. Máme se cítit opravdu bezpečněji, když zbraně a státy, které by to mohly uskutečnit, nevymizely ?
Co jsou v dnešní době západní demokratické hodnoty? Myslím si, že se v posledních letech hodně změnily.🤔
Ne, ne. Nezměnily. Jen se přestaly maskovat
Krasny rozhovor pan vi o com mluvi
😮
tvl, to jsou starosti... Kdypak budou na podobné typy žalu přidělovat invalidní důchody?!!! Budu jezdit s Grétou na lodičce půl roku přes oceán na nějaká ekologická sympozia, stát mi to bude platit a důchody a podpory se stanou největším odvětvím státního hospodářství!...
Pěkný rozhovor, ale byl by lepší, kdyby to moderoval někdo jiný.
Chytrý chlap. Díky za rozhovor 👍
Pane mate pocit ;ze;p.svetlak bere vysoky plat tak to jste vazne prehnal.ten pan bere mene jak sofer sutobusu.studoval ucil se.prominte.😢
Paní Tachecí velmi chytrá ,inteligentní . Děkuji za Vaše rozhovory.
Ten p.svetlak studoval a musel chodit na brigady.asi vas chapu.ale zadarmo to nemel.pujcil si na letenku do usa.pracoval prodaval donuty uklizel.😢
Dík
Máme na čem pracovat 🌹
Jen ze zvedavosti.. Kdo vite o tom faktu , ze konflikt "UA" a "RUS" deje dele nez 100 let..,? staci bezceny like
Budu stručná,Čáni nemám ochotu poslouchat. Reaguji už na nadpis. Pán, ať to zkusí porovnávat se způsobem života za socializmu a s tím, kolik sebevražd a vražd se odehrálo v Čechách od chvíle, kdy se Vedral do politiky Havel. Od té doby ve zprávách není jediného dne, aby se nemluvilo o vraždách, ono totiž není nic optimistického o čem normálním by se dalo mluvit. Trauma pane , bude nyní mít už každý, který denně se bude bát dne, kdy bude z práce vyhozen z práce bez udání důvodu. Vy fungujete na základě vysokého platu a melete hovadiny.
😂😂😂😂😂😂😂😂😂😂