Jistič - funkce, parametry a charakteristika
HTML-код
- Опубликовано: 4 авг 2024
- Popis funkce jističe, vysvětlení důležitých parametrů a pár příkladů jak může být jeden jistič zapojen, nebo zničen nevhodným umístěním.
Trošku jsem přepálil čas. Můžete použít obsah níže:
0:00 - Start
0:55 - K čemu jistič slouží?
2:22 - Vnitřek jističe (ovládací prvky a vnitřní části)
9:30 - Charakteristika jističe (co znamená a jak ji číst)
11:00 - Nadproudová tepelná spoušť
14:45 - Nadproudová magnetická (zkratová) spoušť
18:00 - Omezující vlastnost jističe
24:05 - Výměna charakteristiky jističe
27:35 - Zkratová odolnost
30:06 - Zkrat v domovní instalaci (malé proudy)
37:25 - Zkrat v rozvodně (velké proudy)
42:10 - Katastrofický scénář
47:45 - Už se blíží konec...souhrn
49:45 - A to je vše přátelé
Zhášení elektrického oblouku: www.mylms.cz/2-zhaseni-elektr...
Omezení proudu v jističi: www.odbornecasopisy.cz/elektro...
► Video slouží pouze ke studijním účelům a není návodem!
► Web: www.mylms.cz/
► E-mail: www.mylms.cz/e-mail/
► Instagram: / mylms.cz
► Č. účtu 1019937201/5500 (IBAN: CZ6355000000001019937201). Příspěvky jsou dobrovolné. 
Наука
Z fleku bych to pouštěl ve škole. Moc pěkné video. Dobrá práce! Děkuji
Dokonalé vysvětlení. Děkuji
Zdarec, učím se na závěrečné učňovské zkoušky a tvé videa pomáhají. díky a super práce
Díky moc za tohle video.
Konečně jsem dostal odpovědi na spoustu otázek. Graf proudové charakteristiky vypověděl také o mnohém. Zároveň jsem konečně pochopil, proč je tak důležitá vzdálenost domu od trafostanice. Kdyby to takhle podávali učitelé ve škole... 🙏
Diky za video, super 🙂
Super, díky moc.
Dikec za poučné video
Super video. Odborník vo svojom remesle.
Ahoj Petane super video a výklad moc a moc děkuji. Těším se na další videa. Od dětství mě lákala elektřina do dnes cca 45 let. Je to celoživotní. Ale vyučit jsem se nemohl škoda ale tak to v životě prostě někdy chodí. Tak jsem vděčný za někoho kdo dává vysvětlení a informace, co a jak se děje moc mě to zajímá. Ještě jednou moc díky. Dávám palec nahoru. Zdraví Marek z Jizerských hor.
Super video
Moc pěkné shrnutí. Můžu dohánět znalosti co mi škola nedala. Děkuji.
Perfektní video, vynikající výklad, co dodat? Díky moc a přeji hezký den.
Super výklad,pro někoho jako jsem já který má problém zapojit 9v baterii🥴jsou vaše videa skvělé😁👍
Paradne video
toto je teda kvalitný kontent 👏👏
Dakujem.Poucne video. Pracoval som v spanielsku a holandsku ,a tam sa pouzivaju iba dvojpolove istice. Je len otazka casu kedy to aj u nas bude normou.
Ano máš pravdu, je to přesně tak. V některých státech se musí odpojovat všechny pracovní vodiče. Tedy L i N. Vyrábí se buď dvoupólové přístroje, podobně jako ten "jističo-chránič", který tam mám na začátku, nebo dvoupólové přístroje v jednopólovém balení. Namátkou třeba přístroje od OEZetu jsou LMA, LMB, LMF... a pozor, propojovací lišty jsou LMS :D
super video, a naučil jsem se i nové slovo "v tejdlectej" 👍
😁
Topítko, to je tak cute slovo. :) btw ten Váš výklad by pochopilo snad i dvouleté děcko. Skvělá práce.
Moc pěkné, pochopitelné pro laika. Skoda zes nenasel nejake ty fotky z havarie rozvodny.
Nechtělo se mi stahovat moc obrázků a ještě tím prodlužovat video... Ale můžeš zkusit zadat do Google "arc flash switchbox". Mrkni na toto video: ruclips.net/video/DS06Q6oMRYY/видео.html Ve zpomaleném záběru tam je krásně vidět, jak se oblouk šíří z jednoho pole do druhého. Takhle to semele celou rozvodnu.
Co se týče té ochrany, tak to není od ABB, ale od Eaton, viz toto video: ruclips.net/video/MksiDTLp5CY/видео.html Ale i ABB vyrábí něco vlastního.
@ Super! Diky moc za ty odkazy. To je az neuvěřitelné, ze ten Arcon dokážeš reagovat za 1.4ms.
BONEGA dela jisticochranic v 1DIN provedeni, je to pouzitelny?
S Bonegou zkušenosti nemám. Podle internetu jsou reakce na tuto značku všelijaké. Na druhou stranu, pokud se to prodává, mělo by to mít všechna osvědčení...
Dobrý den
Bylo by možné takhle rozebrat i proudové chrániče ?
Děkuji
Kámo, tebe kdybych měl na gymplu na fyziku, tak bych si pamatoval podstatně více a hlavně bych tomu i trochu rozuměl a nemusel bych ve čtyřiceti hledat na netu základní věci :) Jen tak dál :)
Čau, chtěl bych se zeptat. Jsem elektronik a neměl jsem ve škole moc věci ohledně obyčejné elektřiny (rozvaděče, el rozvody a podobný věci ) dá se někde něco stáhnout nějaká kniha nebo souhrn věci, které prostě jako musíš dodržet při rozvodech el v bytě baráku pracoviště? Děkuji za odpověď a ještě jeden dotaz ohledně hdo jestli by si na to udělal video? Jak od přívodu tak po rozvaděč jako jak by to mělo být? Díky moc
Popravdě řečeno, nějak jsem trh s knihami neřešil. Ono se to taky jednou za čas mění a člověk by měl sledovat aktuální normy...což asi zase není v moci běžného smrtelníka. Koukám, že existuje kniha "Elektrické instalace v bytové a občanské výstavbě", což by mohl být takový dobrý start. A pak znalosti přizpůsobovat podle aktuální legislativy.
Co se HDO týče, tak o tom mám článek www.mylms.cz/hdo-a-nocni-proud-jak-to-vlastne-funguje/ Jsou tam pouze takové základy. Stejně je HDO nutné vždy připojit podle požadavku distributora. A to se liší podle počtu blokací, nyní do toho vstupují ještě výrobny (FV elektrárna), elektromobily apod.
Teda... smekam. Takto kdyby se to vysvetlovalo a probiralo na skolach... ! Nerikam ze vsude to je spatny, ale plno skol ma stary ucitele v duchodovym veku a ti vam to bez urazky lae takhle proste nepodaji. Od vas bych to bral uplne vcajku bez problemu. :-)
zajímalo by mě, jestli při odlišných charakteristikách se používají i jiné průřezy vodičů? (např. pro 16A B 2,5mm a pro 16A C třeba 4mm2)
Nepoužívají.
Obecně ne, ale velmi záleží na impedanci smyčky. Poruchový proud musí bezpečně vypnout i zkratovou spoušť. Aby to nebylo jak na tom obrázku se 75 A. Pokud budu mít třeba 150 metrů dlouhý kabel o průřezu 2,5 mm, tak tam třeba už nevychází ani 16A jistič charakteristiky B, natož "Céčko" 10A; 2,5mm2 > 16 A. Ale nemusí to být vždy pravda, záleží na délce a uložení kabelu. Na výpočet zatížení kabelu je taková jednoduchá kalkulačka ode mě - www.mylms.cz/vypocet-zatizeni-kabelu/
@ super díky👍
Škoda že tam není rozborka toho chrániče?
Anebo ukázka, jak to zareaguje v praxi😮
Typicky 1,4 násobek proudu a jak ten bimetal na B16 bzučí, to by stálo za video :-)
A po jaké době se ten jistič vyhřeje, že už nedrží nominál
Plánuji ještě natočit video, jak spouště reagují. V jističi však nebzučí bimetal, ale zkratová spoušť - je to vlastně elektromagnet.
41:30 .. "ztrátový výkon, který zde bude probíhat bude 8 MVA" . A není to málo Antone Pavloviči na trafu 3 MVA? Odpory pro mezifázový zkrat jsou uvažovány na přívodu 1 f?
Jak jsem říkal ve videu, je to jenom pro představu a je tam spousta věcí zanedbaných...jako třeba úbytek/pokles napětí při zkratu apod... ALE na druhou stranu, 3 MVA je jmenovitý výkon. Zkratový výkon může být mnohem větší. Je to stejné, jak když mám ten 10A jistič. Také přes něj může téct větší proud. Nebo když bych vzal 2kW motor a zabrzdil mu hřídel. Taky si ze sítě potáhne víc než ty 2 kW.
U obou případů jsou hodnoty takříkajíc vycucané z prstu. Chtěl jsem tam ukázat hlavně ten rozdíl, kde je 6 kA jistič bez problému použitelný a kde je i 10 kA jistič poddimenzovaný.
Co se týče zkratu na trafu, tak doporučuji mrknout na tento článek 1url.cz/XrNpR Sice to není přesně ten případ, ale jde vidíte, že zkratové proudy mají docela sílu. Amplituda proudu se zkratem zvýšila 12x. Napětí při zkratu samozřejmě pokleslo, takže to není jednoduché U * I. Ale pro představu...
12:42 nechapu ty mezery - nedava to smysl 😂
Taky nevím proč to v té charakteristice je takhle namalované. Správně by na sebe měly charakteristiky navazovat...
Ahoj, čo tak natočiť video s možnými poruchami/skratmi/škodou na zdraví na el.zariadeniach/chraničoch,ističoch atd atd... Príklad spojenie fázu s nulákom, fázu s fázou, 3fázový skrat.kedy vyhodí istič,kedy je dobré pospojovanie...
Ukázať ako to v praxi funguje, na čo si dávať pozor a naopak čo robiť správne. Žiadne video kde niekto ukazuje typy poruch,poškodenia,nesprávne zapojenia som ešte na nete nenašiel.
Dobrej nápad, až si doma pořádně dodělám dílnu, tak bych mohl něco natočit. Mám tu na kanále video s měřením napětí zkoušečkou a co se stane, když člověk nepřipojí nulák. Něco je eventuálně popsáno i v článku na mém webu: www.mylms.cz/druhy-siti-a-jejich-mozne-poruchy-sit-tn/
12:00 Ale označils 30 sekund 😢
Máš pravdu, označil jsem něco těsně pod 30 sekund. Ale ty časy označuju jenom orientačně, aby byly vidět rozdíly.
Můžeme tímto jisticem jistit i DC proudy?
Obecně na to nejsou AC jističe moc stavěné. Lze s nimi jistit nějaký omezený DC proud, ale při jeho překročení hrozí poškizení jističe během vypínání. Určitě je lepší použít DC jističe, které mají jinak konstruované zhášení oblouku.
@ díky
Jenom doplním k jističi LTN - maximální DC napětí na AC jističi může být 72 V. Pokud se použije stejnosměrný jistič LTN-UC může být napětí 220 V DC. Vypínat stejnosměr není moc sranda a tak je vždy vhodné rozpínat oba póly - případný oblouk je tak dvakrát delší a jeho zhášení je snadnější.
Možná tam chybí zmínka o tom, že jako hlavní jistič před elektroměrem musí být 10 kA
Je to tak. Ale video se netýká konkrétně elektroinstalací, tak by bylo zbytečné to zmiňovat. Chtěl jsem tam hlavně vysvětlit co které parametry znamenají.
BTW, to si sám lajkuješ komentáře? 🙄
Jistící prvky maji zkratovou schopnost, zkratovou odolnost maji rozvaděče apod.
Bohužel jsou elektrikáři, kteří by si tohle měli osvojit. Jednomu nejmenovanému jsem horko těžko vysvětloval, proč ve firmě, která měla pět kancl. počítačů a pět monitorů na jednom zásuvkovém obvodu 16A je nevhodné mít jistič s B charakteristikou. Nechtěl to chápat a furt si mlel tu svoji teorii, že na zásuvkový obvod patří pouze jistič s B charakteristikou. Když jsem mu říkal, že 10 pulzních zdrojů nedokáže zapnout B jističem kvůli vysokému počátečnímu náběhovému proudu v řádech desítek milisekund, a že by tam měl být jistič s C charakteristikou, nechtěl to přijmout jako fakt. Průřez vodičů byl dostatečný, a byla tam měď, tedy žádný problém osadit to C 16 jističem. Pokud došlo k výpadku proudu po delší dobu, musely se tak odpojit všechny monitory ze zásuvek (PSU formou černých kostek s pulzními zdroji) a vypnout aspoň 3 počítače napřímo zadním vypínačem. Nahodit 16 B jistič a postupně do zásuvek zapojit jeden monitor po druhém včetně zapnutí počítačových zdrojů zadním vypínačem. Kocourkov hadr. Ale super videjko, dosti poučné.👍
Jo, jo, přesně takhle to bývá... Na okruh se navěsí maximální počet zásuvek, do nich prodlužovačky, které počet zásuvek ještě navýší. Při návrhu elektroinstalace by se mělo také přihlédnout k předpokládanému použití. Za mě není špatně, když jsou zásuvky třeba v ložnici nataženy 1,5kou a jištěny 10A jističem. Pravděpodobnost velkých spotřebičů je zde na rozdíl od kuchyně mizivá.
Podobné je to i s proudovými chrániči. Nainstaluje se jeden centrální chránič a každé zařízení ve stylu počítač apod. má nějaký unikající proud (který je ještě vyšší při zapnutí). Pak vypadne elektrika a po obnovení dodávek energie vypne chránič.
Jen u toho "málokde jsou 60 let starý sloupy" jsem se musel smát. Bydlím v centru města, a i když se čeká brzká výměna za podzemní AYKYnu a vedení bude mladší jak 60 let (dle fotek byly sloupy dříve trochu jinde), žádný zázrak. Na sloupu přímo před barákem upadlý izolátor na PENu, což je možná plus jako další přizemnění.🤣 Požadavek na přizemnění každých 100 metrů snad nikde v okolí není dodržen. Nebo to mám chápat tak, že je těch 100 metrů maximální vzdálenost k nějakému odběrnému místu a od něj zase maximálně 100 metrů, tedy vzdělanost mezi 2 přizemněnými body (sloupy) může být 200 m? Ale u nás by nebyly dodržený ani ty dvě stovky.
V jiné části města jsou k vidění tenké vodiče nadzemního vedení zelené barvy - a to už musí bejt sakra dlouho, kdy se dávala měď, možná před válkou. Na druhou stranu jsou tyhle hodně starý a naopak nový (spíš dnes opravovaný) nadzemní vedení sympatický v tom, že se pozná PEN o eLek na první pohled - je vždy hnědý. Za socialismu byl asi nějakej plán na výrobu kvanta hnědý glazury, a tak na většině sloupů jsou 2 bílý a 2 hnědý, plus někdy ještě jedna hnědá pro spínánou fázi osvětlení.
Předevčírem jsem byl u známý na vesnici, a při sběru rajčat, které jsem si pak odvezl, našla na zemi zrovna hnědý izolátor - následující sloup má izolátory nové, a tak jsem poznal, že ten upadlý je fázový, dotýká se toho trnu. Asi bych se nezkoušel o onen sloup opírat (železná armatura díky opadanému betonu dost viditelná) a druhou rukou se držet nějaké lepší země, než na které stojím (třeba z PE zásuvky).
Na romány, to mě užije, ale doma mám sám měď a hlínu v gumě, asfaltu a opředení. Jistič jeden jediný - před elektroměrem IJV 1×16A, spoje stáčené, některé vypínače spínají PEN, a tak lustr je neustále pod ostrou. Zase na druhou stranu jsem si toho vědom, a tak se k elektroinstalaci chovám, nezapínám nikdy dva spotřebiče s větším výkonem, čímž se liším od lidu panelákového, jejichž obydlí snad jen zázrakem nehoří v množství větším než malém.
Určitě jsou výjimky, ale co jsem viděl, tak je dost pozemních vedení rekonstruovaných. I tady u nás ve vesnicích řádově stovky lidí se provedly rekonstrukce s výměnou sloupů a kabelu. Ale člověk potká starý trafačky i sloupy - když to funguje a vyhovuje, tak proč to měnit?!
Potkal jsem ale dost domů, kde byly kabely s hadrovou izolací - možná tak 40. léta. Ale je zajimavý, že většinou byly v lepším stavu, než "moderní" hliník ze sedmdesátých let :D
v naši Zemi je bohužel elektřina zaostalá a to i v myšlení lidí, naši elektrikáři by mněli jezdit "na zkoušenou" do Reichu nebo Francie aby poznali jak elektro instalace vypadá, to se týká i místních dodavatelů elektro materiálu (něco hrozného)
Nějaké konkrétní příklady?
@ N vodiče nejsou na společných lištách, ale každý okruh má svůj jistič 1P + N
To je ale u nás taky možné. Existují dvoupólové jističe, jističochrániče jak dvou-modulové, tak i jedno-modulové. Např. jistič s obloukovou ochrannou OEZ LMA, jističe OEZ LMB, jističochránič OEZ LMF. Samozřejmě, negativum je vyšší cena takové instalace. Pozitivum lepší ochrana, přehlednost a jednoduchost. U nás je celkem zvyk používat společný chránič.
@ Ano já to tak dělám
Česká malost, co? Je vidět že o tom oboru nic nevíte. Když mám vybrat jen takovou maličkost jako rozdělení značení kabelů podle množství žil, tak jsme to měli daleko preciznější než když jsme byli nuceni ke změnám kvůli harmonizaci. To, že je u provádění elektroinstalací šlendrián je otázka osobního přístupu nikoli toho že na západě jsou lepší.
Já znám "vypad nám automat", což zase není až tak špatně, když existuje "samočinné odpojení od zdroje".
To jsem ještě neslyšel 😁 Ale myslim ze se to teď jmenuje "automatické odpojení od zdroje", což z toho vlastně dělá ještě správnější výraz 😁
@Já tam napsal původně automatické, ale pak jsem to, blbec, změnil na samočinné.🤣
Když tak ale o tom přemýšlím, i taková pojistka odpojuje automaticky. Lidi to asi začali nazývat automatem ne proto, že to samo spadne, ale že to můžou zpět nahodit. Snad dokonce existovaly jističe, které se daly zašroubovat do spodků s E závity, teda aspoň si to myslím - kdysi jsem viděl fotku a místo hlavice tam bylo něco s páčkou.
Dříve to bylo samočinné, ale myslím že kvůli harmonizaci s evropskými normami se to přejmenovalo na "automatické". Prostě se to nějak samo se to... Je jedno, jestli pojistka, nebo jistič - při nadproudu se to automaticky odpojí.
Sice nejsem tak starej, ale ty "pojistkojističe" ještě v některých strojích pamatuju. Používaly se místo klasických šroubovacích pojistek. Vzadu bylo tlačítko na nahození. Když si vyhledáš "jistič E27", tak ti to najde obrázky. Stále se to prodává :D
hlasitost zvuku je velmi nizka!
Přijde mi to relativně v pohodě. Ale příště to kdyžtak "zhlasitím" ;)