Proč zkoušet věci, které mě nezajímají?
HTML-код
- Опубликовано: 8 сен 2024
- Podpořte kanál na HeroHero: herohero.co/hr...
Ahoj já jsem Algernon. Tohle je můj kanál Hroty. Dělám videa o tom co mě zajímá a baví a doufám, že Vám přinesou zajímavé info, nebo podněty k zamyšlení. Budu si cenit každého názoru na moji tvorbu, ale nejvíc těch upřímných.
Můj Twitch:
/ hrotyalgernona
Můj kanál na sestřihy ze streamů!
/ @streamyalgernona6651
Můj druhý kanál na vtipné edity a hrátky!
/ @hratkyalgernona5084
Můj Discord Dojdi:
/ discord
Jak mě podpořit?
1) Sleduj má videa!
2) Sleduj má videa bez adBlocku
3) RUclips Členství
4) Subscribe nebo donate na twitchi
/ hrotyalgernona
5) Až budeš kupovat něco na Alze použij můj Afiliate
www.alza.cz/?i...
6) SurfSharkVpn: surfshark.deal...
Sociální sítě:
CSFD:
www.csfd.cz/uz...
Instagram:
/ algernon.hroty
TikTok:
www.tiktok.com...
Facebook:
/ herní-hroty-4268908847...
REDDIT/NERDIT:
/ nerdit_algernona
Nejčastěji kladené otázky (FAQ): • Přehnaně často kladené... 
Развлечения
Ok, tak tohle video je fakt pecka. Vzpomínám si, je to asi 2 roky zpátky, když jsem začal koukat na videa od Medojeda o filmech a totálně mě to odpálilo. To jak někdo mluví o filmech komplexně o všech aspektech. Před tím jsem vnímal jen příběh a na základě toho hodnotil kvalitu toho co jsem právě sledoval. Pak jsem narazil na tebe a Torena (Geekec) a můžu říct, že jsem teď úplně změnil pohled na ňekteré filmové žánry, jako třeba horor, který jsem vnímal jako kokotinu. Pořád vás sleduji plus i jiné kanály, ne jen z ČR, ale i ze zahraničí a učím se porozumět tomu co sleduji. Nedokážu si představit, že bych koukal pár let dozadu na filmy jako Talk to me a chápal, co se mi snaží filmaři zdělit, nebo že bych si užil 2001 Vesmírná odysea, Aftersun, 12 rozhněvanývh mužů nebo například Osvícení tak jako teď. Díky moc.
Tuhle dlouhou sračky o tom jak mu pezes do prdele si číst nebudu buzno
Medojed je aspoň podle mého názoru kvalitnější filmový kritik než kdokoli za velkou louží. A filmstalker je moje gyltypleša 😅😂
Tak tak@@tomasbraunsperger2418
Ty záběry z videoklipu The Nights od Aviciiho mě dostaly 😂
Skvělé video! ❤ Já jsem to tak měla s hrami obecně. Od mala jsem poslouchala, že playstation není pro holky, hraní her je vymývárna mozku, atd. Žádná z mých kamarádek počítačové hry nehrála(kromě the Sims samozřejmě 😂). Mě počítačové hry bavily od dětství, tajně jsem hrála bráchovy, který je (narozdíl ode mě) povolené měl. K playstationu mě přivedl manžel a musím řict, že jsem si to zamilovala. Už mám zahrané Assasin's Creed, Ghost of Tsushima, Until dawn, Last of us, Horizon, Detroit: become human, Spidermana, It takes two a další. Jestli tento kanál sledují i nějaké ženy, nenechte se odradit a nějakou hru zkuste, možná budete příjemně překvapeny.😊
Takoví pocit jsem měl s Elden Ringem na začátku prázdnin ale dopadlo to tak že je to úžasná hra
Opravdu skvělé video! Jsem rád, že jsi toto téma rozebral jelikož jsem byl ve stejné situaci co se týče sledování anime. Nemyslím klasické Šoneny jako Naruto nebo one piece, které jsem sledoval v dětství ale dospělejší, a opravdu většinou velmi krásné příběhy (nechci shazovat Naruta ani one piece, miluji to!). Sám bych ještě tři, čtyři roky zpátky nečekal, jakou budu mít ze sledování anime radost. Jde o to, že je mi líto lidí, kteří nedají tomuto u nás ne až tak populárnímu žánru šanci a ochuzují se tak o naprosto skvělá a geniálně promyšlená díla. Vážně díky za video!
Pekné videjko, sám som si tým prešiel v 2022 ked som u ničoho nevydržal dlhšie ako 1h ale potom som sa odhodlal k Resident Evil 7 a to ma úplne nakoplo a do konca roka som dohral skoro všetky diely čo vyšli na pc, ale naučil som sa že sú 3 veci ktoré pomôžu : zmena žánru , väčšia obťiažnosť a videoherná pauza.
Pamatuji si, jak jsem odsuzoval neustále anime, ale poté co jsi udělal to Death Note video, tak jsem si dané anime pustil. No a bylo to geniální. Dnes sice nejsem anime watcher, ale už se jich nevyhýbám jako dřív.
Upřímně jsem tohle cítil, když jsem chtěl zkusit elden ring, a když jsem ho teda zkusil, tak to byl úžasný pocit a už jsem neměl strach, že mě ta hra nebude bavit. Skvělý video.👏👏👏
Máš pravdu, mělo by se vystupovat z komfortní zóny nejen u filmů a videoher, ale i v reálném životě (říkám to proto, že jsem na cestě v seberozvoji) a moje osobní poznatky z filmů: mám rád Sci-fi a fantasy, ale bylo dobré vystoupit z komfortní zóny, mohl jsem díky tomu poznat filmy jako: 12 rozhněvaných mužů, což bylo moje první drama, (které jsem viděl díky Medojedovi pře rokem a viděl jsem ho dvakrát, je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů) a nebo Dark Knight (protože jsem člověk, co dost opovrhuje superhrdiny, což umocnily kecy o Marvelu za poslední tři roky), ale tady jsem si řekl, že to přeci dělal Nolan, takže to bude super, a taky bylo.
Ako si sa cítil ku Nintendu som sa ja skoro rovnako cítil ku RPG žanru hier. Inak, zaujimavé téma.
Mě třeba dlouhou dobu vůbec nezajímali žádné komiksové filmy a seriály mimo dc a marvel, ale pak jsem si řekl že zkusím The boys a od té doby fakt už mě začínají zajímat i ostatní méně známe značky jak her tak i seriálů. Ještě jsem měl problémy s filmy, které nejsou z USA ani nevim proč proste mě nelákali, ale pak jsem zhlédl par francouzských a britský filmu a wow jsem nadšený. Uznávám bal jsem se jak u The boys tak i u těch filmu. Bylo to něco nového ale stojí to fakt za to občas zkusit něco nového.
Cením do pozadí ty videa od Roryho xd Jinak yes to je taky asi hlavní důvod proč sleduju tebe Meda nebo Torena. Každý máte jeden od druhého trochu jiný vkus stejně tak jako já ale občas mi to díky tomu ukáže nějaký nový obzor který si třeba zamiluju.
V mým případě je Skyrim a Dark souls definice tohohle videa 😅😆 vždycky jsem hrál Assassins creed, GTA, občas lego hry, ale nikdy jsem nehrál tyhle hry jakoby ,,bez pribehu" nebo extrémně těžký challenging hry. Pak mě kamarádi přesvědčili zkusit Dark Souls a já to zkusil hlavně kvůli tomu že mám rád od mala rytíře a dobu středověku, totálně jsem si to zamiloval a pak z vlastní vůle jsem zkusil skyrim a to bylo moje největší překvapení v životě, ani jsem netušil kolik hodin tam strávím a jak moc mě to pohltí 🙏🏻. Souhlasím s videem, když nezkousime nový věci tak se jen okradame o hodiny zábavy, je mi líto těch lidí co takhle jedou ve svy komfortní zóně celý život
Mně se něco takového stalo s anime. Většinu života jsem se anime vyhýbal a pak jsem tomu dal šanci před 4 lety díky tvému videu na Death Note. Úplně mě to chytlo. Za ty 4 roky jsem nakoukal asi 200 anime a od té doby se můj život točí v podstatě především kolem anime. :D
Nice, tak to cením. Si v tom už dál jak já. 😅
Moje nejlepší vystoupení z konformní zóny (Metalisty, co musít muziku tvrdou a zlou, plnou přehnaný techniky a rychosti), bylo, už po několikátém shlédnutí filmu Amadeus, pustit si s čistou a otevřenou hlavou Mozartovu operu Figarova Svatba. Našel jsem na RUclips celkem dobově věrnou adaptaci, a doslova my po shlédnutí vybouchl vesmír 😃
Pak jsem objevil hudbu Gustava Mahlera (doporučuji film Tár s Cate Blanchet, zápletka se kolem jeho hudby točí) a technickou dokonalost Klavírních koncertů.
Klasickou hudbu a životní příběhy skladatelů teď doslova hltám.
Súhlasím. Ja som už skúsil veľa filmov, ktoré som predtým nepoznal a nemal o ne záujem. Napríklad ságu Star Wars. A musím uznať, že niektoré tie filmy a seriály nie sú zlé 👌🏻
Takhle jsem nedávno našel herní sérii Life Is Strange a nadchla mě.
A to ma na Steamu 10/10.
Chtěl bych mít tvůj čas na zkoušení věcí které mě nezajímají. Já nemám ani čas na věci co mě zajímají.
Pravda ale mohlo by Nintendo dať Zeldu a ďalšie tituly na PC, nesťažoval by som sa
Peckovní video tahle myšlenka je mi velice sympatická a v poslední době jí celkem praktikuju u videoher a hraju teď spíše indie hry a musím říct, že tyhle nezávislé hry přináší úplně nové zážitky, které u AAA studií prostě ve většině případů nemáte šanci zažít
Super video, ktoré je rozhodne potrebné, rozšíriť svoje obzory sa vyplatí. ❤🔥 Ja som mával predsudky k anime a dlho som odmietal dať mu šancu. Nakoniec sa vo mne niečo zlomilo a skúsil som to s Death Note, a bavilo ma to, ukázalo mi to, že som bol k tomu nepriateľský zbytočne. Nieže by som ho teraz nejako veľmi sledoval, ale už k nemu pociťujem pozitívne pocity.
Něco takového jsem měl u anime. Nikdy by mě nenapadlo že animovaný příběhy mužou být tak skvělý. Ted už jsem vyděl attack on titan a death note a obě jsou to pro mě 10/10 serialy.
Během mládí, většinu mé videoherní historie tvořil Minecraft, Terrarie, Isaac, Mario, Sonic a pár multiplayer her, co jsem hrál s přáteli a bylo to všechno, co jsem znal a nevadilo mi to a až do střední, kdy jsem se začal nudit. A chci jen, abyste vědeli, že tohle byli moje žanry a dlouhou dobu jediné věci, co mě bavili. Během svého života jsem si několikrát řekl "Fuck It, let's try this".
Během střední jsem zkusil Undertale, který mi ukázal, že JRPG nemusí být nutné čekání při boji a chození z místa na místo. Ukázal mi, že silné příběhy se nedějou jen v hrách, které jsou spíše interaktivní hezké filmy. Ukázal mi, že ti muže záležet na někom, kdo není skutečný a cítit vinu za něco, co bylo jen rozhodnutí bez vědomí, že to může být jinak.
Ke konci střední jsem zkusil Breath of the Wild, ikdyž jsem upřímně ze sledování Zelda her nikdy moc nepochopil, proč by to někoho bavilo. Nemohl jsem uvěrit, jak moc mě to chytlo hned při začatku. Když si někde říkate, že tam musí něco být, tak tam něco je. Když si myslíte, že by něco dávalo smysl, aby to fungovalo, tak to funguje. Takhle hra věděla, jak odměnit hráče za vynalézavost a zvědavost.
Když vyšel remake Resident Evil 2, tak jsem to zkusil, nikdy jsem neměl rád horrory, ale po téhle zkušenosti jsem zjistil, že Survival Horror je skvělý žanr. Člověk se nelekne, kvůli jumpscaru, ale je konstantně ve v napětí. "Mám ho obejít, nebo se ho zbavil a riskovat náboje. Za chvilku je můžu potřebovat jinde." "Nevím, co mám tady očekávat, kde je další saferoom". "A co je sakra, tahle potvora?!"
Z mích novějších zkušeností můžu doporučit Hollow Knight, ta hra je tězká, ale má skvělý design, přiběh a gameplay. Nebylo to o tom, jestli to vzládnu, ale jestli zůstanu odhodlanej a nevzdám to.
Z filmového a seriálového pohledu, jsem byl od mládí sucker pro superhrdiny, pár akčních filmů a jinak nic moc. Hlavně jde o to, že to byli hrané filmy. Až o hodně později jsem dal šanci, "kreslené kravince", která se jmenuje Gravity Falls. Nemůžu víc poděkovat Alexi Hirschovy a to, co stvořil a co mi ukázalo cartoony v novém světle. Zábavný, dramatický a kreativní. Ke konci jsem ten seriál a jeho postavy tak miloval, že mi ukápla nejedná slza, když mu došlo, že tohle je konec. Stejně jsem si užil i Owl House, Amphibia, DuckTales a Sheru. Všechny měli skvělé postavy, motiv a příběh, co chtěli odvyprávět a udělali skvělou práci.
K anime jsem se dostal až na konci vysoké a je to další čast umění, ke kterému jsem byl dlouho slepý ironicky jsem jako první zkusil Mushoku Tensei, což je něco co bych doporučil jen lidem, co už jsou na anime trochu zvyklí, ale jsem na internetu nějakou dobu a jsem ochotný hlavní postavě odpustit její nevhodnost, když to má v příběhu smysl. Mushoku je anime plné živého a promyšleného světa s dobře napsanými postavami a příběhem, který vás postavy ze židle znovu a znovu.
Your Name a Silent Voice byli srdce rvoucí příběhy plné metafor, drama I humoru.
Myslel jsem si, že Death Note je hloupý příbeh o klukovi, co může zabijet lidí s notýskem, ale proměnilo se to v obrovskou hru na kočku a myš, si nejste jistý, jak to skončí a nechá vás připnutého u monitoru.
Love is War a Spy x Family byli skvělé komedie, které mě nenechali chvíli se mračit.
My hero academia byla pro mě jako milovníka super hrdinů jasná volba, ale nečekal jsem tak silné momenty, jako jsem dostal.
Mohl bych vypravět dál, ale tohle je už dost dlouhý komentář, takže zde budu končit a děkuji všem, co si to přečetli.
Cením, cením. Se survival hororem a Resident Evily jsem to měl podobně a přesně miluju to napětí a nonstop rozhodování, co je lepší udělat.
Já bych například doporučil být otevřený ke skandinávské filmové tvorbě. U mně to začalo filmem Troll Hunter a pak to jelo: Hon, Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, Hlava plná metalu, V písku - Příslib svobody, Neznámý voják, Heavy Trip, Bastard, to všechno jsou za mně skvělý filmy.
Doporučuji třeba Chlast a nebo trilogii podle knižní série Milenium.
@@HrotyAlgernona na Chlast se chci podívat už dlouho a trilogii také zkusím, díky.
já jsem primárně hráč strategií a RPG , před dlouhou dobou mě někdo říkal že existuje hra Syberia a já objevil adventury :) s filmama to mám tak nějak stejně , překvapil mě jako diváka filmů které se nezastaví od začátku do konce, Monty Pythonů a starých muzikálů , film Úsměv Mona Lísy a nebo teď naposledy Zabijáci rozkvetlého měsíce a nebo třeba Babylon , i když je fakt že já tak nějak skouknu téměř vše a celkem rád se nechám překvapit zvláště u filmů které májí nízká hodnocení , každopádně Hroťáku díky za zamyšlení
Jo presne takto som rok nazad vystúpil z konfortnej zony a dal som šancu anime a teraz neviem čo pozerať skorej :D
Co se týká opuštění konfortní zony tak jsem to zkusil dvakrát u the boys a death note. The boys mi otevřel oči a ukázal mi jak by to asi vypadalo v realitě kdyby byly hrdinové, nejdříve jsem to odsuzoval že je to moc krvavé, nasilné, sprosté ale potom jsem tomu dal šanci a do tak pár týdnů jsem mněl celý serial zlednutý dokonce mám zasebou i čtvrtou serii. A u death note jsem si říkal že je to animovaný a ani to téma mi nic neříkalo a podíval jsem se na pár epizod, dal jsem tomu šanci a během 1 měsíce jsem to mněl celé zasebou takže souhlasím s tím že by lidi mněli dávat šanci i jiným projektům.
9:05 - Mezi vlky není kravina. A navíc to nemáš ohodnoceno na csfd 😁
Já jsem dost dlouho odsuzoval korejskou kinematografii, protože holky ve škole koukaly na takový ty k-drama blbosti 😅 Ale pak jsem objevil film jako Memories of Murder, což spadá do žánru jako Sedm nebo Zodiac, takový ty atmosferický temný krimi thriller mysteriozní až trochu horrory, který mají úžasnou hudbu atd. a zjistil jsem, že se mi ten Memories of Murder líbí vlastně ještě více než třeba ten Sedm, ale jo, od té doby ke Korejské tvorbě přistupuju jinak a to samé se dá říct u anime, který teda teď už nesleduju (resp. 1x za rok se možná podívám na nějaký 90s anime, ale tím to hasne), ale dřív mě prostě bavily takový ty anime jako je Naruto, Tokyo ghoul, ale pak se mi začaly ty mainstreamové anime hrozně znechucovat, kvůli té animaci, která je prostě skoro ve všech anime stejná a nezajímavá, protože se už nekreslí ručně, ale dělá to technologie, takže mi přijde, že je všechno jen přes kopírák a do toho ten fan servis a hrozný kliše.. no ale potom jsem narazil na Ghibli studio a to jsem si zamilovat, má to hezkou animaci, je to pohádkový a nevinný a pak jsem objevil další skvosty jako Perfect Blue, Paprika nebo Akira 😀
Super Video. Měl jsem to stejně ale z anime.
ooooukeeej tak já se teda podívám na ty fast & Furious nooo :D
Cav,zajimal by me tvuj nazor na John Carpenters the Thing.
Zde je shrnutí proč je u nás psko více v podvědomí lidí než nintendo:
Po revoluci tu u nás nebo na Slovensku nikdo ani nevěděl co to domácí videoherní konzole je. Těch pár konzolí co se sem dostalo byly importy z Německa. Pro nintendo a segu byl trh východního bloku a SSSR absolutně nevýnosný a tak se zde na nějaký marketing jejich hardwaru vyprdli. Tuto chybu ale sony neudělala. Po nástupu playstationu rozjela sony ve východním bloku velkou marketingovou kampaň která docílila toho, že je ve východní evropě playstation král všech konzolí. Sony u nás vydávala oficiální Playstation magazín kterej byl celý česky a sloužil jako místo propagace jejich konzole a her pro ni. Nehledě na to že sony u nás tisklo ke kozolím i manuál k obsluze česky. Když už u nás někdo o nintendu slyšel tak si musel koupit importovanou kopii a kazety co stály peněz jak želez. Nintendo 64 mělo obrovskou protipirátskou ochranu kdežto psko šlo lehce načipovat a vypálit na něj cdéčka za pár korun. Nehledě na to že konzole od nintenda byla jenom pouze na hraní her kdežto psko mimo hraní her fungovalo také jako poměrně kvalitní přehrávač hudby z cd. Tento trend pak pokračoval i s šestou generací konzolí kde ps2 sloužila jako přehrávač hudby a filmů z cd. Toto gamecube neuměl a xbox pro tohle potřeboval drahé příslušenství. S postupem času začala sony investovat i do oficiální české lokalizace a rozhraní co českou lásku k sony posunula na úplně nový level. Exkluzivní xbox tituly ani nintendo tituly neměli nikdy češtinu kdežto od konce ps3 má každá ps exkluzivní hra češtinu. Nehledě na to že nintendo nemá české rozhraní a microsoft ho přidal o 7 let později než sony
Díky za vysvětlení. Něco takového jsem čekal, jsem rád, že to někdo dovysvětlil.
@@HrotyAlgernona Jasně není problém. Jinak velice souhlasím s myšlenkou videa. Občas je sice vylézt z vaší komfortní zóny opravdu těžký krok ale čas od času je to potřeba. Bez opuštění mé komfortní zóny bych si nikdy nezamiloval sérii Metal Gear. Dřív jsem si myslel že pořádná hra je jenom o gameplayi a příběh je druhořadý. Proto jsem pak i začal hrát hry bez zvuku a do pozadí jsem si pouštěl vlastní hudbu nebo videa na poslech, protože mi byl příběh hry fuk. Pak jsem ale uviděl na ps storu že byl Phantom Pain ve slevě a vzpomněl jsem si na to jak v replayi říkali že to je absolutní pecka. Dohraní Phantom Pain tak pro mě byl vskutku katarzní zážitek a od té doby jsem dohrál úplně všechny MGS díly. Dále jsem vystoupením z komfortní zóny zkouknul Death note což mi také docela otevřelo oči. Dnes bych teda neřekl že je Death note moje oblíbené anime, ale byl to most k dalším anime titulům které mám i dnes skutečně rád jako Attack on Titan nebo Hellsing Ultimate ke kterým bych se bez Death notu nedostal. Ne vždycky ale vystoupení z komfortní zóny povede k zamilování žánrů který jste předtím neměli rádi. Vždycky mi přišli strategie jako nezajímavý žánr a i po několika pokusech dát dalším strategiím šanci se můj postoj k nim vůbec nezměnil. Není to žánr pro mě.
Určite, hlavne keď som si pozrela Cyber Punk seriál, vždy som mala rada tie čisté a prirodzene filmy teraz bez fantasy či scify a podobné sa mi už film nedá ani pozerať
Ďekuju doufám si něco najdu
Hroty nevím jak to děláš ale zase jedeme na stejné vlně. Máme podobný hudební i filmový vkus a já už si připadám jak fanynka Justina Biebera 😂😂😂😂😂 Né ale fakt. Já mám dost specifický herní vkus, kdy si sice rád zahraji velké AAA tituly, ale hlavně jedu Indie a dopravní hry. A komplexní horory. Jinak u filmů a seriálů miluju originalitu a nápaditost. Třeba u komiksů nebo hororů.......dříve kde nebyla lekačka nebo destrukce, odsoudil jsem to. Pak přišli 3 osudové věci, které mi pohled na daný žánr změnily. Eggersova Čarodějnice, Temný Rytíř a Země Nomádů. Nikdy dříve bych si nepustil obyčejný film o obyčejných lidech. Dneska si i u velkých blockbusterů více užívám ty přízemnější a lidštější linky a obří destrukce jsou spíše na obtíž. Takže ano........ člověk by měl vystoupit ze své komfortní zóny.
Doporučuju si zahrát Outer Wilds (nejlíp bez toho abys o tom cokoli vědel). Vždycky jsem o tom slyšel mluvit spoustu lidí jak to je nejlepší hra všech dob a podobně, ale nikdy mě moc nelákala. Na začátku tohohle roku jsem si to konečně zahrál a je to asi moje nejoblibenější hra a nikdy jsem nehrál nic podobnýho.
Outer wilds mám už nějakou dobu v plánu.
Kdy se hodláš dostat z East Blue sági ve One Piece?
tohle video přišlo jak na zavolanou... dnes akurát sme se bavili na Discordu ohledně toho, že JÁ sem doporučil Baldur's Gate, ONI řekli, že je to nezajíma (při tom šance kterou tomu dali byla 0.0000001%)
Já jsem to měl s playstationem. Nintendo jsem měl vztah skoro celý život ale hodně mých kamarádů vždy řešilo xbox vs playstation. PS a xbox mě nikdy nelákali jelikož jsem si myslel že se tam hrají jen střílečky které mě nikdy nebavili nebo hororové hry které taky nemám v lásce (vždy když jsem byl na návštěvě u nějakého kamaráda který měl playstation tak tam vlastně nic krom těchto typů her nic neměl). Poté co jsem se ale začal zajímat víc o hry jsem si řekl že tam jsou dost fajn hry a nejsou tam jen střílečky a hororové hry takže po nějaké době jsem si pořídil i playstation.
Přesně můj případ s anime. Prvotní názor že je to buď pro děti nebo p*rno :D. No a pak se ukázalo že v tom jsou schovaný fakt skvosty :)
ja hral na klavesnicovych videohrach a zlutych kazetach.. to co bylo za znacku?
Montessori je sakra dráhy a v minulosti bylo pekelně dráhy
Asi špatný video bro.
Nintendo nes som mal ako malý chlapec v 92 a bolo skorej ako play station, viem som starý a preto sa mi páčil film 8bitove Vianoce 😅 a dodnes hrám Mária na switchy a napríklad ku god of war sa nekdy asi nevrátim ako som to urobil s Mariom
Hroty v tomhle případě souhlasím třeba u těch her tak je to pravda hrál jsem dospělácké hry a ty "děcké" hry jsem nehrál protože neměli to násilí ale s odstupem času mám rád oba druhy ano furt je moje fav hra the last of us ale ty děcké hry jsou taky super: btw je mi 13
Vydaš niekedy superhrdinsky bizar konkretne Kung Fu Panda 4?
Hroty jel na dovču k moři a najednou z něj je motivační kouč :D.
Nah, just kidding. Moc hezké videjko - mám to tak celý život a musím potvrdit. Je dobré si to připomínat a ukazovat lidem, co jsou tomu uzavřenější.
5:44 co to je za hru?
Dragon Quest XI
2:32 Ohledně toho proč tu Nintendo moc nikdy nefrčelo jsi si vlastně odpověděl 15 sekund potom. 😅
Nintendo je primárně zaměřené pro děti (PRIMÁRNĚ) jsou i hry pro dospělé:- radši napíšu aby se tu lidi v komentářích zase klasicky neuráželi. 😂
A ano jak jsi říkal od těch dejme tomu 13 se děti chtějí cítit dospěle a tehdy hráli spíš jen teenageři a děti (odhadoval bych tak kolem 70% a zbytek dospělí) ale alespoň většina chlapů viz já a prakticky všichni kamarádi už se pak nevrací k těm dětštějším věcem obecně protože to buď přijde cringe a nebo postavy se chovají nebo říkaji moc pohádkově a nesmyslně. ( Animáky filmy, seriály, stolní hry, videohry apod. )
V Americe je to jiné protože všeobecně mají větší smysl pro humor, hlavně nejsou tak vážní jako mi Češi nebo obecně Evropani a vidí svět černobíle spíš bíle (většina) zatímco většina u nás spíš černě.
Toť můj pohled na to proč by tomu tak asi mohlo být a ještě jednou opakuju že tu nikoho koho to baví neschazuju pro ty urážející Zetka ok..? 😄 (Algernon ne u něj vím že není uplakanej, ostatní neznám ale znám když něco napíšu a někdo to vytrhuje z kontextu)
Mně nepřijde že by tu nintendo bylo nějak méně oblíbené spíš xbox mi příjde že je dost v ČR i ve světě krom Severní Ameriky dost neoblíbený nebo že lidi raději sáhnou po playstationu nebo nintendu než po xboxu.