Empirická veda potrebuje oboje - dedukciu aj empíriu (pozorovania, experimenty,…). Empirická veda bez empírie by bola slepá a hluchá a bez dedukcie veľmi hlúpa. Aby sme mali empirickú vedu, potrebujeme empíriu filtrovať rozumom (oddeliť podstatné od nepodstatného, objavovať abstraktné vzory v dátach), potrebujeme logiku a matematiku. Len empíria samotná je málo, tú má aj dobytok. Martin Rota sa rozplýva nad experimentmi a podceňuje dedukciu (v debate s Timom predviedol, že dedukcii nerozumie), ale aj vedecké experimentovanie stojí na teóriách a dedukcii. Za dômyselným vedeckým experimentom je kopa teórie… Vedecké experimenty sa nerodia a neinterpretujú v nejakom teoretickom vákuu… Tvorcovia experimentov využívajú matematické metódy, znalosti experimentálnych techník, ale majú aj rôzne implicitné predpoklady a hypotézy... K dedukcii. Logická dedukcia je metóda, pomocou ktorej vyvodíme z pravdivých predpokladov LEN pravdivý záver. (Ak by však predpoklady pravdivé neboli, tak z nich môžeme logicky vyvodiť nepravdivé, ale aj pravdivé závery.) Je súčasťou klasickej predikátovej logiky. Logika je aj veda o platných logických úsudkoch - logický úsudok je platný vtedy, ak je nemožné, aby jeho predpoklady boli pravdivé a záver nepravdivý. Ak teda máme nejaké pravdivé predpoklady, je úplne jedno, ako sme ich získali, o pravdivosť predpokladov sa logika nestará, a vyvodíme z nich logickou dedukciou - postupnosťou na seba nadväzujúcich platných úsudkov - nejaký záver, tak aj tento záver bude pravdivý. V klasickej predikátovej logike 1. rádu sa dedukciou prenáša pravdivosť predpokladov na záver. (Pokiaľ niekoho zaujíma teória platných úsudkov v klasickej predikátovej logike, tak mu odporúčam pozrieť sa na Tarského definíciu pravdy a Vetu o silnej korektnosti.) V empirických vedách nám však ide o pochopenie sveta, v ktorom žijeme a na to potrebujeme dedukciu aj empíriu (pozorovania, experimenty,…). Bez empírie by sme boli ako slepí a hluchí a bez dedukcie ako hlúpi. Pomocou dedukcie budujeme matematiku (z nejakého súboru intuitívne názorných axióm), pomocou dedukcie vyvodzujeme z teórií a hypotéz ich testovateľné alebo využiteľné dôsledky.
Má tam spoustu technických chyb a nesmyslných dedukcí. 1. Vědecká metoda nedokazuje. Ta pouze vyvrací. 2. Veřejně placený výzkum neznamená, že je imunní vůči tlaku z financování. Skoro bych řekl, že mnohdy naopak. 3. Neadresuje, že problémy, které vyčítá dedukci existují i u experimentu. V ekonomii / společnosti dělat experimenty je zatíženo mnohými jevy (neexistuje ceteris paribus). Závěr z dat je potom taky nějaká dedukce a ta může být totálně špatně. Ostatně to je ten příklad vojáků s helmy. 4. V normativní rovině neexistuje experiment.
Prosím o vysvětlení bodu 1. Nerozporuji ho jen ho trochu nechápu. Každá metoda snad vždycky něco dokazuje, dokazuje buď že naše teorie/hypotéza/axiom byly chybné či že chybné nebyly, či?
@@baph0metne, věda se řídí principem verifikace skrze falsifikaci, který v podstatě říká, že to, co bereme jako fakta a obecně vědění ZATÍM nebylo falsifikováno, nicméně to neznamená, že je to difinitivní. Nabízí to jistou flexibilitu při opětovném, anebo komplexnějším zkoumání, kdy pak není potřeba překopávat celý obor. Doporučuji si přečíst Poppera, Kuhna, popř Lakatose.
@@jakubnemec1095 Ano tomu rozumím a sám jsem toho velkým zastáncem, ale co to má společného s bodem 1.? Tím dokazováním nemyslím dokazování pravdy, ale dokazování toho, že jsme někde v teorii/experimentu udělali chybu, či že jsme chybu neudělali a vyšlo nám to. To je klasický rozdíl v tom, že i když je něco potvrzené, neznamená to že je to pravda. Čili nám vědecká metoda dokáže zda je někde v našem postupu chyba, na tom zda je něco pravda či ne už to vliv samozřejmě nemá.
@@baph0met vesměs co psal Jakub. Vědecká metoda, technicky vzato, ti neřekne "vyšlo ti to". Máš dva možné výsledky. 1. Vědeckou metodou ses dozvěděl, že to je nesmysl. 2. Vědeckou metodou ses nedozvěděl, že je to nesmysl. A to i za předpokladu, že máš vše správně a i klidně ceteris paribus. Někteří lidé, velmi chybně, vytváří v lidech pocit, že "věda tohle dokázala" - ve smyslu "vědecká metoda ukázala, že tohle dává smysl". To vědecká metoda nedokáže (mimo ty důkazy typu, že je to nesmysl, ty jsou dobrý). Není to ekvivalentní pozice pozici 2., kterou jsem popsal. To, že se nedozvíme, že je to nesmysl může být z dalších dvou důvodů: 1. Je to pravda 2. Je to nesmysl, jen neodhalený naším experimentem Na to, aby vědecká metoda dokázala, že je něco pravda, by musela být pouze eventualita 1. (Je to pravda). Ale my nemáme jak určit, jestli to je 1. nebo 2. Pokud řeknu tezi, že všichni lidi jsou buď muži nebo ženy, pak vezmu 10 000 lidí, udělám experiment a zjistím, že všech 10 tisíc jsou každý buď muž nebo žena, tak jsem se nedozvěděl, že je to nesmysl. To neznamená, že jsem dokázal, že je to pravda. Ve skutečnosti jsem třeba jen nemusel odhalit experimentem intersex lidi. Nedokázal jsem nic.
@@idealistka_teri Rozumím, pak souhlasím. Potřeboval jsem akorát vyjasnit definici slova "dokázat". Asi mám debilní definici, jako dokázání něčeho chápu i dokázání právě toho, že je něco nesmysl, nikoliv pouze dokázání toho, že je něco "pravda". Obecně mi přijde že hodně lidí zaměňuje něco co bylo dokázané za něco co je dle nich pravda. Pak si lidé ještě stěžují že jim někdo lhal po tom co někdo dokáže zase něco jiného.
Možná by bylo dobré dělat nějaké pauzy mezi tématy, nevím, ale příjde mi to takové jednolité, jakože toho člověka nejde zastavit... Jinak fakticky super a skvěle vysvětleno, tak jednoduše jak to jen jde.
@@DebatniDenik chvílema měl Martin mikrofon moc blízko pusy a je to přepálený, není to tvoje vina, max stáhnout citlivost mikrofonu. Jinak všiml jsem si toho i u Patrika Kořenáře.
Hele, jako hypotéza Etheru byla vyvracena experimentem Michelson-Morley. Ale uznávám že až STR tuto hypotézu dokázala docela dobře nahradit. Jen bych řekl že Galileo ... tebou vyřčen by se ani sám nepoznal. Ty jsi ho řekl dvakrát a moje reakce : Cože ? Galén ? CO ? CALE ? COŽE ? KDO ? A jen jestli jsi náhodou nemyslel silnějšího Newtona?
Príde mi zvláštne že Martin na začiatku iba povedal že debata je na nič a potom začal hovoriť o tom aké dôležité je zakladať svoje názory na študijach. Tieto dve veci sa predsa vzájomne nevylučujú. Práve naopak štúdia je v debate dosť dobrý argument.
On tím nejspíš myslel to, že není úplně vhodný na základě závěru nějaký hypotetický debaty, ten závěr označovat za pravdu. Následně popsal způsob jakým se pravda(do určité míry) skutečně zjišťuje.
@@DnaFighter1 myslím že dozvedieť sa o takejto študii s debaty je celkom dobrý spôsob. Ak niesi odborník zvyknutí čitať študie. Alebo ak ti ide o všeobecný prehľad nie o hlboký prehľad v danom obore.
ne ale rota neřekl nic proti tomuto on pouze řekl že debata se dá vyhrát i přesto že nemáš pravdu a i přesto že používání nějaké studije je fajn argument tak v debatě je důležité jakým způsobem dokážeš odprezentovat svůj názor a že můžeš vyhrát debatu ale nemít pravdu on neřekl že debata je zbytečná ale že to není až tak moc o tom kdo má pravdu ale o prezentaci daného argumentu
@@DDDarwin27 Myslím že keď si bližšie k pravde tak ti to dáva istý argumentačni kapitál. Teda budeš mať lepšie argumenty. Čo nezaručuje že budeš viac presvedčiví ako tvoj oponent. Ale zvyšuje to tvoju šancu byť viac presvedčivi. + Dá sa napísať aj presvedčivá štúdia. Aj keď v nej nemáš pravdu.
@@DnaFighter1 Neříkal bych tomu pravda, to už je objektivismus. Říkal bych tomu "ten nejpravděpodobnější úkaz shody skutečnosti s poznáním jaký doposud známe."
Někdy mi připadá, že Martin sám vědecké metodě v určitých momentech nevěří. Některé teorie odmítá aniž by prvně prosazoval experiment, aniž by uvedl argument proč tyto teorie neplatí. "Prostě ví že to nebude fungovat" bez poskytnutí argumentu proč je ona teorie chybná. Pokud budeme vycházet z vědecké metody, pak je před experimentem důležité aby naše teorie nebyla chybná (jinak nemá smysl dělat experiment, bylo by to plýtvání zdroji), a na to se dá přijít i bez experimentu, například naše teorie může vycházet z nereálných axiomů, s něčím nepočítá... pak je jednoduché ji vyvrátit. Pokud naše teorie NENÍ chybná, čili nejde nijak vyvrátit, pak je na místě volat po experimentu, což Martin dost často z nějakého důvodu nedělá.
@@martinagarajova2912 Samozřejmě, ale k tomu je třeba aby teorie nebyla chybná (tady pozor, když něco není chybné neznamená, že je to pravdivé). Chybná teorie nepotřebuje experiment protože je už vyvrácena v teorii. Pakliže teorie vyvrácena není, na řadě je experiment, a kdokoliv kdo tvrdí, že prosazuje vědeckou metodu by měl být ten první co bude po takovém experimentu volat. Avšak Martin někdy nedělá ani jedno, teorii nevyvrací ale ani po experimentu nevolá. Říká "že to prostě nebude fungovat" či snahu o experiment ignoruje/nepodporuje. V takové chvíli by se měl Martin zamyslet a teorii buď vyvrátit, či hlásit se k experimentu.
1. můžeš uvést jediný příklad asi chápeš že nemůžeš prostě říct že se nedrží vědecké metody ale potřebuju příklad protože mně se nezdá že by to dělal 2. on dost často když mluví tak se nesnaží jít nějak extrémně do hloubky a zase nevím kde konkrétně odsuzuje teorii bez důvodu ale dovedu si představit že prostě nechce 10 minut vysvětlovat proč nefunguje teorie které stejně nikdo nevěří mohl by to dělat ale od toho jsou jiní 3. i kdyby se tím Rota nedržel co to mění na tom co teď říká protože v tomto videu mluvil o tom jak to funguje čemu opravdu věří je sekundární
@@DDDarwin27 1. Ankap. 2. A to je chyba, ono totiž moc nejde oponovat složité teorii aniž by člověk šel do hloubky. Martin si dělá domněnky o věcech kterým buď nerozumí, či jim nechce porozumět, což jde podle mě proti vědecké metodě. 3. To netvrdím.
@@baph0metMartin tvrdí o ankapu pouze to, že za stavu dnešní společnosti by takové společenské uspořádání vedlo k destrukci ankapu nebo rovnou k destrukci společnosti samotné, toto mimochodem tvrdí i Urza. Svoboda lidem nejde vnutit, dnes ovšem spoustu lidi chce žít v nesvobodě. Za mě má kolega nahoře pravdu v tom, že Martin skutečně spoustu věcí nevysvětluje do hloubky zkrátka proto, že na to není čas nebo tomu zrovna nechce věnovat pozornost. Jestli ti jde o debatu o ankapu s Martinem tak Urza má tři a Tim jednu. Pokud správně chápu to co píšeš/te tak by se experimenty měly provádět pouze u teorií, které jsou 100% pravdivé a píšete, že naopak by to bylo plýtvání zdroji. Za mě je provádění experimentu na něco, co je 100% pravdivé plýtvání zdroji - nač experiment, když jsme si tím dle vás jistí. Experiment se provádí proto, jak Martin říkal, aby se ne nezbytně teorie potvrdila ale aby se nejlépe určitě vyvrátila(v momentě, kdy je nesprávná) což rozhodně není plýtvání zdroji a i soukromé firmy používají své vlastní prostředky k vědeckému výzkumu a provádění experimentů z nichž je spousta potvrzena jako nepravdivá - vědce posunula blíže k te pomyslné pravdě - např. Farmaceutika. P. S. Martine, jestli to čteš a někde jsem te blbě interpretoval tak sorry 😂
Kdyby bylo předmětem této "debaty" objevení Ameriky, tak se v 55minutách dozvíte, že Ameriku objevil Kryštof Kolumbus. A Martin Rota se vám pokusí vysvětlit, že mezi Amerikou a Evropou je Atlantský oceán.
Pěkná přednáška, co ale podle mě Martin málo bere v potaz nebo alespoň to moc nezmiňuje ve svých projevech je jedno velké omezení vědecké metody a to, že je potřeba aby pokus byl replikovatelný - Ceteris Paribus. To je podle mě důvod proč se vědecká metoda hodí pro matematiku, fyziku, chemii a částečně biologii, ale proč není vhodná pro jakékoliv sociální vědy, včetně ekonomie. Podle mě naopak škodí, když se těmto oborům říká "vědy" a tváříme se, že jejich pokusy a pozorování mají stejnou hodnotu jako ve fyzice. A to zvláště tehdy, když se dělají studie se vzorky 20 lidí a nikdy je nikdo nereplikuje.
To, čo popisoval Martin, sa na matematiku nehodí, pretože matematika nie je empirická veda. Matematické poznatky sú overované dedukciou z axióm alebo z už dokázaných teorém.
49:00 Není slyšet otázky či námitky diváka z publika přímo v sále, ale určitě je mu potřeba přiznat že dedukce je dobrá, to není to samé jako by nic. Když něco nemáme empiricky ověřeno neznamená to někdo kdo náhodně bez znalosti dané věci střelí jak by to mohlo dopadnout a na druhé straně někdo s dedukcí založené na odbornosti a odvozování z dopadů podobných věcí tak ta dedukce je rozhodně lepší než náhodný odhad laika který se danou věcí nezabýval. Nicméně pořád to není ověřeno, takže i když náhodný odhad se splní s pravděpodobností 10% a odborná dedukce s pravděpodobností 90% vždy se může stát že v praxi vyjde ta blbost s 10% pravděpodobností a budeme dělat Pikachu face. Proto ale taky nikdy nejde předřadit dedukci empirickému ověření, přestože ano, je důležití, většinou pomůže. Nicméně většinou není vždy.
1) V názvu přednášky bych zaměnil m za t, aby to bylo od Martina upřímnější, vzhledem k jeho charakteru 2) Martinovo pojetí debaty úplně není na místě a zaměňuje ji nepravidelně za politický marketing. Ideálem debaty má být především vzájemné vzdělání. Každý vstupuje do debaty s jinými zkušenostmi a domněnkami o světě a ty potom porovnává s těmi od jeho "soupeře". Kdyby nikdo s nikým nedebatoval, tak by všichni museli znovu objevovat kolo a nikdo, kdo má škodlivý názor sobě, nebo okolí by ho nemohl změnit jinak než introspekcí, což se dělá těžko, když ho předtím introspekce dovedla právě k tomu špatnému názoru.
on se jen snaží ukázat, že debata není stavebním materiálem vědecké metody. Je to nástroj na tříbení myšlenek a vyvozování souvislostí, ale to, na čem se staví jsou falzifikovatelné hypotézy a odosobněná "byrokracie" jejich zpracování.
@@TheLjobs Není, ale o tom jsem nepsal. Debata je jediný způsob, jak logicky konzistentně sdílet myšlenky s ostatními lidmi, což je potřeba, pokud se nacházíte ve světě, kde je více než 1 člověk :D Ergo debata je důležitá (což MR v tomhle videu popírá).
@@TheLjobs Dobrá, ale v reálném světě je stejně ta debata potřeba, protože potřebuješ nějakým způsobem konfrontovat lidi s odlišným názorem/poznáním. Kdyby byl na světě jenom 1 vědec, který tohle všechno dělá sám pro sebe, tak by debata potřeba nebyla.
Stavět argumenty pouze na studiích je čirý nesmysl, protože data jsou sice důležitá, ale sama o sobě neříkají nic a i kdybych měl na jednu věc 1000 studií se shodnými výsledky, nic to automaticky neprokazuje - statistika totiž nekoreluje s kauzalitou a je velice snadné dopustit se sofismatu, což se také velice často děje. Naopak, když se nejprve něco deduktivně odvodí a předpokládá se kauzalita mezi jednotlivými kroky v teorii a pak se teprve na měří nějaká data, pak je to teprve životaschopné. Stavět závěry jen na studiích je bohužel velice módní a velice nebezpečné. když už porovnávám data, musím nejprve prokázat jejich kauzalitu v souvislosti s výsledkem, pro který je chci použít, bez toho neříkají nic. A kauzalitu pouze předpokládat, to se rovná typování bez ohledu na to, kolik dat mám.
Ano, je velmi vtipné kolik věcí si dokáže člověk ověřit při zadání klíčových slov, třeba pravdivost historky o Eratosthenesovi (byl tedy jeden z prvních, kdo vypočetl obvod Země, o neplochosti Země už byly dohady o něco dříve) a ohledně skladování vakcíny od Pfizeru měl také pravdu. Jestli mi v něčem chcete oponovat, tak bych prosil přidat zdroj vašich tvrzení
@@Orcyf Nevidím důvod se dohadovat s člověkem, který základní fakta nevidí, samozřejmě, že to dneska nikdo neskladuje při mínus sedmdesáti, nikdy to nebylo potřeba. To jsou fakta leda pro slaboduché.
Martinova výslovnost se zlepšuje v pruběhu videa, mám hypotézu že je přímo uměrná s vypětím debaty :D
Díky za obohacující přednášku!
Super prednáška, pozdravujem Pána Rotu 👏👋
Kvalitativní a kvantitativní zhodnocení experimentu.. jako bych se vrátil na vysokou k mojí nevycházející diplomce při tavení skel :-)
Empirická veda potrebuje oboje - dedukciu aj empíriu (pozorovania, experimenty,…). Empirická veda bez empírie by bola slepá a hluchá a bez dedukcie veľmi hlúpa. Aby sme mali empirickú vedu, potrebujeme empíriu filtrovať rozumom (oddeliť podstatné od nepodstatného, objavovať abstraktné vzory v dátach), potrebujeme logiku a matematiku. Len empíria samotná je málo, tú má aj dobytok.
Martin Rota sa rozplýva nad experimentmi a podceňuje dedukciu (v debate s Timom predviedol, že dedukcii nerozumie), ale aj vedecké experimentovanie stojí na teóriách a dedukcii. Za dômyselným vedeckým experimentom je kopa teórie… Vedecké experimenty sa nerodia a neinterpretujú v nejakom teoretickom vákuu… Tvorcovia experimentov využívajú matematické metódy, znalosti experimentálnych techník, ale majú aj rôzne implicitné predpoklady a hypotézy...
K dedukcii. Logická dedukcia je metóda, pomocou ktorej vyvodíme z pravdivých predpokladov LEN pravdivý záver. (Ak by však predpoklady pravdivé neboli, tak z nich môžeme logicky vyvodiť nepravdivé, ale aj pravdivé závery.) Je súčasťou klasickej predikátovej logiky. Logika je aj veda o platných logických úsudkoch - logický úsudok je platný vtedy, ak je nemožné, aby jeho predpoklady boli pravdivé a záver nepravdivý. Ak teda máme nejaké pravdivé predpoklady, je úplne jedno, ako sme ich získali, o pravdivosť predpokladov sa logika nestará, a vyvodíme z nich logickou dedukciou - postupnosťou na seba nadväzujúcich platných úsudkov - nejaký záver, tak aj tento záver bude pravdivý. V klasickej predikátovej logike 1. rádu sa dedukciou prenáša pravdivosť predpokladov na záver. (Pokiaľ niekoho zaujíma teória platných úsudkov v klasickej predikátovej logike, tak mu odporúčam pozrieť sa na Tarského definíciu pravdy a Vetu o silnej korektnosti.)
V empirických vedách nám však ide o pochopenie sveta, v ktorom žijeme a na to potrebujeme dedukciu aj empíriu (pozorovania, experimenty,…). Bez empírie by sme boli ako slepí a hluchí a bez dedukcie ako hlúpi. Pomocou dedukcie budujeme matematiku (z nejakého súboru intuitívne názorných axióm), pomocou dedukcie vyvodzujeme z teórií a hypotéz ich testovateľné alebo využiteľné dôsledky.
Má tam spoustu technických chyb a nesmyslných dedukcí.
1. Vědecká metoda nedokazuje. Ta pouze vyvrací.
2. Veřejně placený výzkum neznamená, že je imunní vůči tlaku z financování. Skoro bych řekl, že mnohdy naopak.
3. Neadresuje, že problémy, které vyčítá dedukci existují i u experimentu. V ekonomii / společnosti dělat experimenty je zatíženo mnohými jevy (neexistuje ceteris paribus). Závěr z dat je potom taky nějaká dedukce a ta může být totálně špatně. Ostatně to je ten příklad vojáků s helmy.
4. V normativní rovině neexistuje experiment.
Prosím o vysvětlení bodu 1. Nerozporuji ho jen ho trochu nechápu. Každá metoda snad vždycky něco dokazuje, dokazuje buď že naše teorie/hypotéza/axiom byly chybné či že chybné nebyly, či?
@@baph0metne, věda se řídí principem verifikace skrze falsifikaci, který v podstatě říká, že to, co bereme jako fakta a obecně vědění ZATÍM nebylo falsifikováno, nicméně to neznamená, že je to difinitivní. Nabízí to jistou flexibilitu při opětovném, anebo komplexnějším zkoumání, kdy pak není potřeba překopávat celý obor. Doporučuji si přečíst Poppera, Kuhna, popř Lakatose.
@@jakubnemec1095 Ano tomu rozumím a sám jsem toho velkým zastáncem, ale co to má společného s bodem 1.? Tím dokazováním nemyslím dokazování pravdy, ale dokazování toho, že jsme někde v teorii/experimentu udělali chybu, či že jsme chybu neudělali a vyšlo nám to. To je klasický rozdíl v tom, že i když je něco potvrzené, neznamená to že je to pravda. Čili nám vědecká metoda dokáže zda je někde v našem postupu chyba, na tom zda je něco pravda či ne už to vliv samozřejmě nemá.
@@baph0met
vesměs co psal Jakub.
Vědecká metoda, technicky vzato, ti neřekne "vyšlo ti to".
Máš dva možné výsledky.
1. Vědeckou metodou ses dozvěděl, že to je nesmysl.
2. Vědeckou metodou ses nedozvěděl, že je to nesmysl.
A to i za předpokladu, že máš vše správně a i klidně ceteris paribus.
Někteří lidé, velmi chybně, vytváří v lidech pocit, že "věda tohle dokázala" - ve smyslu "vědecká metoda ukázala, že tohle dává smysl". To vědecká metoda nedokáže (mimo ty důkazy typu, že je to nesmysl, ty jsou dobrý). Není to ekvivalentní pozice pozici 2., kterou jsem popsal.
To, že se nedozvíme, že je to nesmysl může být z dalších dvou důvodů:
1. Je to pravda
2. Je to nesmysl, jen neodhalený naším experimentem
Na to, aby vědecká metoda dokázala, že je něco pravda, by musela být pouze eventualita 1. (Je to pravda). Ale my nemáme jak určit, jestli to je 1. nebo 2.
Pokud řeknu tezi, že všichni lidi jsou buď muži nebo ženy, pak vezmu 10 000 lidí, udělám experiment a zjistím, že všech 10 tisíc jsou každý buď muž nebo žena, tak jsem se nedozvěděl, že je to nesmysl. To neznamená, že jsem dokázal, že je to pravda. Ve skutečnosti jsem třeba jen nemusel odhalit experimentem intersex lidi. Nedokázal jsem nic.
@@idealistka_teri Rozumím, pak souhlasím. Potřeboval jsem akorát vyjasnit definici slova "dokázat". Asi mám debilní definici, jako dokázání něčeho chápu i dokázání právě toho, že je něco nesmysl, nikoliv pouze dokázání toho, že je něco "pravda".
Obecně mi přijde že hodně lidí zaměňuje něco co bylo dokázané za něco co je dle nich pravda. Pak si lidé ještě stěžují že jim někdo lhal po tom co někdo dokáže zase něco jiného.
doporučoval bych nepít před přednáškou různé kofeinové nápoje :)
pán Rota je plný energie, čo ho poznám, nepoznám ho od malička, ale pár rokov to už je a on je proste taký :D .
Možná by bylo dobré dělat nějaké pauzy mezi tématy, nevím, ale příjde mi to takové jednolité, jakože toho člověka nejde zastavit... Jinak fakticky super a skvěle vysvětleno, tak jednoduše jak to jen jde.
Finální "Takže tak." nesmělo chybět 😃
škoda toho zvuku, jinak super
Co přesně je problém toho zvuku? Jen nech vím, jak to zlepšit pro příště?
Za mě zvuk v pohodě. Není to jako ze studia ale na to, že to není vhodný prostor k nahrávání zvuku tak pohoda.
Martin Rota občas dokáže tak trochu odpálit mikrofon.
@@DebatniDenik chvílema měl Martin mikrofon moc blízko pusy a je to přepálený, není to tvoje vina, max stáhnout citlivost mikrofonu. Jinak všiml jsem si toho i u Patrika Kořenáře.
přepálenej gain :D
Kritika "cucani z prstu" v ekonomii mi prijde jako kdyby byla namirena na rakouskou skolu.
Zajimalo by me, jestli to nema puvod v debatach s Urzou.😊
Hele, jako hypotéza Etheru byla vyvracena experimentem Michelson-Morley. Ale uznávám že až STR tuto hypotézu dokázala docela dobře nahradit. Jen bych řekl že Galileo ... tebou vyřčen by se ani sám nepoznal. Ty jsi ho řekl dvakrát a moje reakce : Cože ? Galén ? CO ? CALE ? COŽE ? KDO ? A jen jestli jsi náhodou nemyslel silnějšího Newtona?
V nejake prednasce Kulhanka jsem uz zachytil zminku o tom ze "ether" se vraci v dusledku jedne z hypotez ktera resi zda je cas take kvantovan.
Príde mi zvláštne že Martin na začiatku iba povedal že debata je na nič a potom začal hovoriť o tom aké dôležité je zakladať svoje názory na študijach.
Tieto dve veci sa predsa vzájomne nevylučujú. Práve naopak štúdia je v debate dosť dobrý argument.
On tím nejspíš myslel to, že není úplně vhodný na základě závěru nějaký hypotetický debaty, ten závěr označovat za pravdu. Následně popsal způsob jakým se pravda(do určité míry) skutečně zjišťuje.
@@DnaFighter1 myslím že dozvedieť sa o takejto študii s debaty je celkom dobrý spôsob. Ak niesi odborník zvyknutí čitať študie.
Alebo ak ti ide o všeobecný prehľad nie o hlboký prehľad v danom obore.
ne ale rota neřekl nic proti tomuto on pouze řekl že debata se dá vyhrát i přesto že nemáš pravdu a i přesto že používání nějaké studije je fajn argument tak v debatě je důležité jakým způsobem dokážeš odprezentovat svůj názor a že můžeš vyhrát debatu ale nemít pravdu on neřekl že debata je zbytečná ale že to není až tak moc o tom kdo má pravdu ale o prezentaci daného argumentu
@@DDDarwin27 Myslím že keď si bližšie k pravde tak ti to dáva istý argumentačni kapitál. Teda budeš mať lepšie argumenty.
Čo nezaručuje že budeš viac presvedčiví ako tvoj oponent.
Ale zvyšuje to tvoju šancu byť viac presvedčivi.
+ Dá sa napísať aj presvedčivá štúdia. Aj keď v nej nemáš pravdu.
@@DnaFighter1 Neříkal bych tomu pravda, to už je objektivismus. Říkal bych tomu "ten nejpravděpodobnější úkaz shody skutečnosti s poznáním jaký doposud známe."
Někdy mi připadá, že Martin sám vědecké metodě v určitých momentech nevěří. Některé teorie odmítá aniž by prvně prosazoval experiment, aniž by uvedl argument proč tyto teorie neplatí. "Prostě ví že to nebude fungovat" bez poskytnutí argumentu proč je ona teorie chybná.
Pokud budeme vycházet z vědecké metody, pak je před experimentem důležité aby naše teorie nebyla chybná (jinak nemá smysl dělat experiment, bylo by to plýtvání zdroji), a na to se dá přijít i bez experimentu, například naše teorie může vycházet z nereálných axiomů, s něčím nepočítá... pak je jednoduché ji vyvrátit.
Pokud naše teorie NENÍ chybná, čili nejde nijak vyvrátit, pak je na místě volat po experimentu, což Martin dost často z nějakého důvodu nedělá.
A ja že sa experiment robí, aby sa potvrdila teória. Vychádzam z podstaty tých slov.
@@martinagarajova2912 Samozřejmě, ale k tomu je třeba aby teorie nebyla chybná (tady pozor, když něco není chybné neznamená, že je to pravdivé). Chybná teorie nepotřebuje experiment protože je už vyvrácena v teorii.
Pakliže teorie vyvrácena není, na řadě je experiment, a kdokoliv kdo tvrdí, že prosazuje vědeckou metodu by měl být ten první co bude po takovém experimentu volat.
Avšak Martin někdy nedělá ani jedno, teorii nevyvrací ale ani po experimentu nevolá. Říká "že to prostě nebude fungovat" či snahu o experiment ignoruje/nepodporuje.
V takové chvíli by se měl Martin zamyslet a teorii buď vyvrátit, či hlásit se k experimentu.
1. můžeš uvést jediný příklad asi chápeš že nemůžeš prostě říct že se nedrží vědecké metody ale potřebuju příklad protože mně se nezdá že by to dělal
2. on dost často když mluví tak se nesnaží jít nějak extrémně do hloubky a zase nevím kde konkrétně odsuzuje teorii bez důvodu ale dovedu si představit že prostě nechce 10 minut vysvětlovat proč nefunguje teorie které stejně nikdo nevěří mohl by to dělat ale od toho jsou jiní
3. i kdyby se tím Rota nedržel co to mění na tom co teď říká protože v tomto videu mluvil o tom jak to funguje čemu opravdu věří je sekundární
@@DDDarwin27 1. Ankap.
2. A to je chyba, ono totiž moc nejde oponovat složité teorii aniž by člověk šel do hloubky. Martin si dělá domněnky o věcech kterým buď nerozumí, či jim nechce porozumět, což jde podle mě proti vědecké metodě.
3. To netvrdím.
@@baph0metMartin tvrdí o ankapu pouze to, že za stavu dnešní společnosti by takové společenské uspořádání vedlo k destrukci ankapu nebo rovnou k destrukci společnosti samotné, toto mimochodem tvrdí i Urza.
Svoboda lidem nejde vnutit, dnes ovšem spoustu lidi chce žít v nesvobodě.
Za mě má kolega nahoře pravdu v tom, že Martin skutečně spoustu věcí nevysvětluje do hloubky zkrátka proto, že na to není čas nebo tomu zrovna nechce věnovat pozornost. Jestli ti jde o debatu o ankapu s Martinem tak Urza má tři a Tim jednu.
Pokud správně chápu to co píšeš/te tak by se experimenty měly provádět pouze u teorií, které jsou 100% pravdivé a píšete, že naopak by to bylo plýtvání zdroji. Za mě je provádění experimentu na něco, co je 100% pravdivé plýtvání zdroji - nač experiment, když jsme si tím dle vás jistí. Experiment se provádí proto, jak Martin říkal, aby se ne nezbytně teorie potvrdila ale aby se nejlépe určitě vyvrátila(v momentě, kdy je nesprávná) což rozhodně není plýtvání zdroji a i soukromé firmy používají své vlastní prostředky k vědeckému výzkumu a provádění experimentů z nichž je spousta potvrzena jako nepravdivá - vědce posunula blíže k te pomyslné pravdě - např. Farmaceutika.
P. S. Martine, jestli to čteš a někde jsem te blbě interpretoval tak sorry 😂
Kdyby bylo předmětem této "debaty" objevení Ameriky, tak se v 55minutách dozvíte, že Ameriku objevil Kryštof Kolumbus. A Martin Rota se vám pokusí vysvětlit, že mezi Amerikou a Evropou je Atlantský oceán.
Pěkná přednáška, co ale podle mě Martin málo bere v potaz nebo alespoň to moc nezmiňuje ve svých projevech je jedno velké omezení vědecké metody a to, že je potřeba aby pokus byl replikovatelný - Ceteris Paribus.
To je podle mě důvod proč se vědecká metoda hodí pro matematiku, fyziku, chemii a částečně biologii, ale proč není vhodná pro jakékoliv sociální vědy, včetně ekonomie. Podle mě naopak škodí, když se těmto oborům říká "vědy" a tváříme se, že jejich pokusy a pozorování mají stejnou hodnotu jako ve fyzice. A to zvláště tehdy, když se dělají studie se vzorky 20 lidí a nikdy je nikdo nereplikuje.
Souhlas
To, čo popisoval Martin, sa na matematiku nehodí, pretože matematika nie je empirická veda. Matematické poznatky sú overované dedukciou z axióm alebo z už dokázaných teorém.
Ono je třeba hodně rozlišovat mezi věděním a moudrostí.
Co jsem se dnes dozvěděl: že věci padají, protože je stahují nehmotní, neviditelní a nekonečně malí trpaslíci.
Prosim o informaci, kde to probíhalo?
CEVRO institut, soukromá VŠ v Praze
@@a___ab___b9896 děkuji
Prostoročas ne časoprostor! Martine už zase :( xdd
49:00 Není slyšet otázky či námitky diváka z publika přímo v sále, ale určitě je mu potřeba přiznat že dedukce je dobrá, to není to samé jako by nic. Když něco nemáme empiricky ověřeno neznamená to někdo kdo náhodně bez znalosti dané věci střelí jak by to mohlo dopadnout a na druhé straně někdo s dedukcí založené na odbornosti a odvozování z dopadů podobných věcí tak ta dedukce je rozhodně lepší než náhodný odhad laika který se danou věcí nezabýval. Nicméně pořád to není ověřeno, takže i když náhodný odhad se splní s pravděpodobností 10% a odborná dedukce s pravděpodobností 90% vždy se může stát že v praxi vyjde ta blbost s 10% pravděpodobností a budeme dělat Pikachu face. Proto ale taky nikdy nejde předřadit dedukci empirickému ověření, přestože ano, je důležití, většinou pomůže. Nicméně většinou není vždy.
Martin Rota v prvom rade dedukcii nerozumie...
Skvělý brainwashing.
1) V názvu přednášky bych zaměnil m za t, aby to bylo od Martina upřímnější, vzhledem k jeho charakteru
2) Martinovo pojetí debaty úplně není na místě a zaměňuje ji nepravidelně za politický marketing. Ideálem debaty má být především vzájemné vzdělání. Každý vstupuje do debaty s jinými zkušenostmi a domněnkami o světě a ty potom porovnává s těmi od jeho "soupeře". Kdyby nikdo s nikým nedebatoval, tak by všichni museli znovu objevovat kolo a nikdo, kdo má škodlivý názor sobě, nebo okolí by ho nemohl změnit jinak než introspekcí, což se dělá těžko, když ho předtím introspekce dovedla právě k tomu špatnému názoru.
on se jen snaží ukázat, že debata není stavebním materiálem vědecké metody. Je to nástroj na tříbení myšlenek a vyvozování souvislostí, ale to, na čem se staví jsou falzifikovatelné hypotézy a odosobněná "byrokracie" jejich zpracování.
@@TheLjobs Není, ale o tom jsem nepsal. Debata je jediný způsob, jak logicky konzistentně sdílet myšlenky s ostatními lidmi, což je potřeba, pokud se nacházíte ve světě, kde je více než 1 člověk :D Ergo debata je důležitá (což MR v tomhle videu popírá).
@@nakejtypek1829 nepopírá. Jen ji odstraňuje z konce procesu vědeckého poznání. Pokud něco končí debatou, tak to prostě není věda.
@@TheLjobs Dobrá, ale v reálném světě je stejně ta debata potřeba, protože potřebuješ nějakým způsobem konfrontovat lidi s odlišným názorem/poznáním. Kdyby byl na světě jenom 1 vědec, který tohle všechno dělá sám pro sebe, tak by debata potřeba nebyla.
@@nakejtypek1829 jasně, debata je nenahraditelná, jen je vždy silně subjektivní a neopakovatelná a proto nemůže být považována za výsledek vědy.
Je to kulatě zploštělé. A padron, ale stín v Asuánu je pořád stejný už mnoho tisíc let. Teorie o kulatosti Země je zřejmě mnohem starší.
Proč se mi zdá že prostě jenom mluví o ničem?
Od člověka, který sleduje kanál o debatě bych čekal trochu rozvinutí myšlenky, protože tohle nemá žádnou informační hodnotu
K tomu titulku - pan Rota by měl mluvit jen sám za sebe
15:05
Stavět argumenty pouze na studiích je čirý nesmysl, protože data jsou sice důležitá, ale sama o sobě neříkají nic a i kdybych měl na jednu věc 1000 studií se shodnými výsledky, nic to automaticky neprokazuje - statistika totiž nekoreluje s kauzalitou a je velice snadné dopustit se sofismatu, což se také velice často děje. Naopak, když se nejprve něco deduktivně odvodí a předpokládá se kauzalita mezi jednotlivými kroky v teorii a pak se teprve na měří nějaká data, pak je to teprve životaschopné. Stavět závěry jen na studiích je bohužel velice módní a velice nebezpečné. když už porovnávám data, musím nejprve prokázat jejich kauzalitu v souvislosti s výsledkem, pro který je chci použít, bez toho neříkají nic. A kauzalitu pouze předpokládat, to se rovná typování bez ohledu na to, kolik dat mám.
Vtipné, kolik blbostí dokázal lidem prodat...
Jakých, kolik a za co je prodal?
@@jakubpetr4346
🤣
Za kolik? To nevím. Ale že kecá teď a kecal tehdy, to jsem věděl hned.
ruclips.net/video/1Bpv5tX3bIs/видео.html
@@jakubpetr4346
-70 stupňů Celsia 🤣 Ale lidé mu holt za ty lži platí.
Ano, je velmi vtipné kolik věcí si dokáže člověk ověřit při zadání klíčových slov, třeba pravdivost historky o Eratosthenesovi (byl tedy jeden z prvních, kdo vypočetl obvod Země, o neplochosti Země už byly dohady o něco dříve) a ohledně skladování vakcíny od Pfizeru měl také pravdu. Jestli mi v něčem chcete oponovat, tak bych prosil přidat zdroj vašich tvrzení
@@Orcyf Nevidím důvod se dohadovat s člověkem, který základní fakta nevidí, samozřejmě, že to dneska nikdo neskladuje při mínus sedmdesáti, nikdy to nebylo potřeba. To jsou fakta leda pro slaboduché.
Dlouhý,únavný monolog o ničem.