Ahojte, pokud jste sjeli až sem do komentářové sekce. Mám na Vás jednu otázku a jednu informaci. Otázka: Jak se Vám líbí nový styl ilustrace videií? Informace: U krále Filipa II. v čase 3:42 je špatný portrét krále. Spravný obrázek je tento ( www.google.com/search?q=filip+ii+august&client=ms-android-samsung-ss&sca_esv=767cd598432ecedb&biw=384&bih=718&sxsrf=ADLYWIJPNcXqz7nBF598RgNVx_d6kM9QQg%3A1732182424640&ei=mAE_Z5_cJuW8i-gPpca4EQ&gs_ssp=eJzj4tDP1Tcws8g1NWD04k_LzMksUMjMVEgsTS8tLgEAaGUIZw&oq=&gs_lp=EhNtb2JpbGUtZ3dzLXdpei1zZXJwIgAqAggAMgcQLhgnGOoCMgcQLhgnGOoCMgcQIxgnGOoCMgcQLhgnGOoCMgcQLhgnGOoCMgcQIxgnGOoCMgcQIxgnGOoCMgcQIxgnGOoCMgcQIxgnGOoCMgcQIxgnGOoCMgcQLhgnGOoCMgcQIxgnGOoCMgcQIxgnGOoCMgcQIxgnGOoCMgcQIxgnGOoCSMQVUABYAHADeAGQAQCYAQCgAQCqAQC4AQHIAQD4AQGYAgOgAiOoAg_CAgoQABiwAxjWBBhHmAMNiAYBkAYIkgcBM6AHAA&sclient=mobile-gws-wiz-serp )
Myšlenky a téma super, výslovnost míst a bitev tristní, zkratkovité, na toto téma příliš krátké. Jako celoživotního badatele historie a hlavně historie války mi to trhalo uši. Na konci chybí Husitská armáda, která byla daleko lepší než ty tři zmiňované už jen z důvodu, že na rozdíl od těch třech, které měly vždy desítky tisíc mužů a měly přesilu, husitské vojsko bojovalo v drtivé většině proti velké přesile a takticky i technicky inovovalo. 🤷♂️
Ono to mělo, alespoň v evropě logický vývoj. Z počátku se společnost organizovala do kmenových uskupení, kde bojová zdatnost byla hlavním atributem člověka. Pokud došlo na boj, tak každý zdravý muž v kmeni vzal meč a šel bojovat, proto starověké a raně středověké bitvy často vedly početné armády. U Adrianopole gótové nasadili 20 až 50 tisíc vojáků což nejspíš znamenalo, že bojoval každý zdravý muž co byl k dispozici. Postupně jak se rozvíjely základy feudalismu se začaly rozšiřovat nůžky mezi prostými členy kmene a náčelníkem a jeho družinou. Moc a hlavně výzbroj se soustřeďovala v rukou vládců a najednou nebylo třeba, aby prostý rolník uměl bojovat. Boj obstarával náčelník a jeho družina, kteří měli kvalitní zbraně a zbroje a většinou koně a kterým najednou hůře vyzbrojení příslušníci kmene nemohli v boji konkurovat. Organizovat velké armády špatně vyzbrojených lidí se najednou stalo přítěží, byli užitečnější když orali pole a starali se, aby měl pán co jíst. Takže války vedla především nově vznikající šlechta. Je to trochu zjednodušené, ale v zásadě takhle vznikl feudalismus a od toho se odvíjí i redukce válečníků na bojišti.
Ve 3:40 máš Filipa II. španělského, a nikoliv francouzského. Kritiku už řekli jiní, když tvoříš videa na youtube, chtělo by si s tím dát skutečně víc práce. Tvá témata jsou jinak dobrá.
Stredoveké armády budia rešpekt aj dnes a staly sa symbolom vojen. Napriklad rytieri sa objavoju dost často v nejakých znakoch, logach a podobne pretože symbolizujú vojnu tak isto ako meč. Proste stredoveký vojak v plnej zbroji vyzeral užasne tak isto dobre vyzerali aj spartský bojovníci.
Oceňuji úsilí tvůrců videa, nicméně je škoda, že bylo takto široké a komplexní téma odbaveno necelými deseti minutami. Dalo by se z toho těžit dlouho. Mám dva dotazy. První, odkud jste čerpali informace k videu? Druhý, co si přesně představujete pod pojmem "elitní" v souvislosti např. se zmíněnými janičáry?
Tak samozřejmě, že by se o tom dalo sáhodlouze mluvit, tak jako o každém tématu. Je třeba ale si uvědomit, že čím delší budeme chtít video, tím více času zabere příprava scénáře a následný edit videa. Už jen kratší videa zaberou desítky hodin celkové práce. My chceme vydávat videa víceméně pravidelně jednou týdně, a není v našich silách dělat pokaždé dlouhá videa, jelikož na to není čas. A také většina diváku na yt koukají na poměrově kratší videa a je větší šance, že je i dokoukají. K vašim dotazům : naše zdroje udáváme vždy v popisku pod videem. Co je myšleno pod pojmem elitní přesně nevím, já osobně tento scénář nepsal ( tím ovšem nemyslím že krademe scénáře, každý si připravujeme sami ), ale myslím si, že je tím myšleno že se jedná o speciální profesionální vojenskou jednotku, která byla velmi kvalitně vycvičena.
@@pojdmezjistit Děkuji za rychlou odpověď. Co se týče zdrojů, holt mně to nesecvaklo a rychleji jsem psal, nežli přemýšlel, takže se omlouvám za zbytečný dotaz. Ohledně pojmu "elitní". Pamatuji si, že už jsem jako dítě v knihách nebo v televizi tento termín slýchával a dlouho mně to stačilo. Jenže člověk sbírá znalosti, snaží se pochopit lépe minulost a začne se nimrat v "detailech", které ale považuji za velmi podstatné (a proto jsem se podíval na vaše video). To se týká nejen pojmů historiografických, tedy moderních, ale i snah pochopit termíny v jejich dobovém kontextu. Adjektiva jako elitní, profesionální nadto ještě přiřknutá např. tzv. perským nesmrtelným apod. Nyní již považuji za nešťastné se těmito termíny ohánět, aniž bych se je snažil osvětlit. Pokud budete mít zájem, mohu to rozebrat, ale hrozí zával slov. Ad trendy. Pokud se chcete držet trendů, budiž, ale zařadíte se tímto jen do nutně masité řady furýrů "faktů". Nemusíte přece nutně dělat desetiminutová videa na jedno téma, můžete dalšími videi určené téma dále rozvíjet. Netuším, zda znáte kanál zvaný Metatron, jestliže ne, doporučuji se na něj podívat. Videa má delší a zároveň několik na daný problém. Těží samozřejmě ze svých odborných znalosti a z týmu, který mu pomáhá, ale on je příklad, že to jde. Otázkou by nemělo být, co je trendy, ale co má hodnotu-hloubku, to rozvíří diskuzi, zaujme lidi, jež mají většinou co říct a dokážou namáhavou a poctivou práci ocenit. Je pro mě bohužel zřejmé, na koho cílíte, ale odvažuji se tvrdit, že jen předáváte dál stokrát předané informace nadto zhutněné do "ideálního" času, protože autoritou je statistika. Abych to konečně uzavřel, co spíše věci zde veřejně promýšlet, než je jen předávat? Jinak přeji vše dobré.
Klidně se s námi podělte o své znalosti na dané téma, osobně si to rád přečtu. V našem malém týmu se velmi často vede diskuze, jakým směrem chceme kanál posunout. Jestli dělat spíše kratší videa a témata, co mají šanci zaujmout více lidí, nebo spíše delší komplexní témata. Ale pořád tak nějak nejsme zcela rozhodnuti a tak různě zkoušíme co funguje a co ne. Proto taky je tohle video jinak vizuálně uděláno. Ono když jde do videa fakt hodně času a práce a po vydání má 200 zhlédnutí, tak to člověka demotivuje a řešíme, kde nastala chyba, zda u nás, nebo je to tématem, nebo to youtube zkrátka nedoporučoval... Já jsem samozřejmě pro delší a obšírná témata a videa, ze kterých si člověk fakt něco odnese a snažím se dělat své scénáře v tomhle duchu. Ale každý preferuje něco jiného. Kanál Metatron znám, ale nějak jsem mu nepřišel na chuť. Ale chápu kam tím míříte. Váší myšlenku v prvním odstavci vnímám podobně, ale někdy je složité vymanit se z těchto nepřesností, které jsou všude a "zlidoví", takže je člověk bere jako správné, když se do toho více neponoří.
@@pojdmezjistit Dobrá tedy, bude to fuška, nicméně děkuji za ochotu si moje poznatky přečíst. K popisu toho, co mám na mysli si dovolím hojně využít období, kterým se momentálně intenzivně zabývám, a to raným novověkem. Naprosto si uvědomuji, že jaksi nepasuje do tradiční koncepce středověku, ale mechanismy, o kterých chci psát se od minimálně pozdně středověkých příliš nelišily a rovnou arogantně prohlašuji, že se nenechám omezovat jednou nocí na konci roku, která si troufla v hlavách některých oddělit středověk od raného novověku. Aneb večer jsem usínal v "době temna", abych se následujícího dne probudil do světlem prosvíceného raného novověku. Nejprve však trochu chronologie. Poukázání na veliké centralizované říše starověku s fungující správou a efektivní relokací zdrojů, které jste uvedli ve videu, je naprosto správné a nemám k tomu, co dodat. To je dejme tomu materiální stránka věci, ale postrádám zde tu mentální složku, a to vůbec přístup k válce, bojovníkovi, společnosti ve válce apod. Např. v případě Římanů byl ideálem zemědělec, který se umí v případě potřeby ohánět zbraní. V době míru vykonává bohulibou činnost kultivace půdy (z chaosu je tak vytvářen řád-kosmos, jak to nazývali Řekové) s tím, že tato činnost utváří ten správný charakter - fyzická odolnost, síla a ochota bránit své místo na zemi před těmi, kteří mi tuto půdu a činnost chtějí vzít a nedej bože ze mě udělat otroka. Vzpomeňme na proslulou Romulovu brázdu, kterou měl osobně vyorat a která byla natolik podstatná pro tehdejší lidi, že její narušení ztrestal smrtí dokonce i svého bratra. Poznámka stranou. Přemyslovský mýtus slovy Kosmase netvrdí věc jinou. Proč míchám zemědělství s válkou? Protože chci poukázat na složitost problému. Jeden z nejpřednějších českých literátů 17. století Bohuslav Balbín obdivuje Přemysla Oráče zato, že byl především pilným hospodářem a následně či právě díky tomu vyvoleným vládcem Čech. Balbín litoval, že takoví vládci už nejsou. Znal antickou literaturu, byl velmi sečtělý, bez pochyb se jí bohatě inspiroval a obdivoval prastarý římský ideál. Svatováclavské legendy o svém protagonistovi netvrdí nic jiného, a to až s takovým důrazem, že by si jeden pomyslel, že sběr vína a kácení posvátných dubů pohanů byly činnosti, které Václava museli evidentně naplňovat a na samou vládu už mu nezbyl čas. Jenže ačkoliv někteří středověcí a raně novověcí literáti vzdychali po antických ideálech, mentální nastavení společnosti bylo de facto jiné. Ve křesťanském středověku byla živá představa o tzv. trojím lidu, tedy těch, co se modlí za spásu duší ostatních (duchovní), těch, co s mečem v ruce brání ostatní dvě vrstvy (válečník) a konečně těch, kteří výše postavené živí, aby byli uchráněni a jejich duše spasena. Poznámka, vzal jsem je hierarchicky. Tudíž zde už se přirozeně nabízí představa, že univerzální poddaný nebyl křesťanským ideálem zcela v duchu moudra: "kdo dělá všechno, nedělá nic pořádně". Ale co čert nechtěl, realita je neúprosná a do ideálu často hází pověstné vidle. Proto do bitev táhli i nebozí sedláci s takřka nulovým výcvikem a neúplnou zbrojí. Nicméně člověk musí nadto rozlišovat o jaké tažení vůbec šlo. Panovník měl právo na pár měsíců v roce zavelet a jeho poddaní, tedy šlechta-válečníci museli na své náklady jít do boje za hranice se svými pacholky či chudými šlechtici (many), kteří sloužili těm majetnějším (Jan Žižka byl např. manem samotného Václava IV.), jakmile se lhůta přesáhla, panovník měl vést tažení na své náklady. Vydržování takových manů na své náklady pro kohokoliv v tehdejších ekonomických poměrech bylo velmi náročné. Byli to lidé, jejichž jedinou "prací" bylo vojensky sloužit svému pánovi. Zde je nutné zmínit obecnou decentralizaci nejen Evropy, jak to bylo správně zmíněno ve videu, ale decentralizaci moci uvnitř politických jednotek. Pojmy jako stát či národ bych ve středověku neoperoval bez jednoznačného vymezení těchto termínů, protože se člověku evokují věci, které do středověku nepatří. Libovolný vládce měl jistý pakl univerzálních práv na území, ve kterém vládl (např. horní, mýtné, tržní), ale země byly rozděleny mezi bezpočet různě vlivných šlechticů s jejich obcemi. Sotva ale výše jmenovaná práva můžeme nazývat státem. To, co dnes označujeme za stát, se dříve vnímalo jako "právnické tělo" krále, tedy záležitosti, které se předávají s trůnem, nikoliv po osobách. Mimochodem pozůstatky horního, mýtného a mincovního královského práva zůstaly státu - právnímu tělu vlády - dodnes. A tímto se můžu vrátit zpět k vojsku. "Státní vojsko" v dnešním ani jiném slova smyslu po většinu středověku ve většině zemí Evropy neexistovalo. Čímž se přes velikou odbočku konečně dostávám k "elitním" janičárům. Zatímco se evropská vojska skládala z těžko poddajných a často neochotných šlechticů všeho věku a bohatství se svými nevycvičenými a špatně vyzbrojenými poddanými, Osmané si dovolili utvořit vojenský oddíl placeným pouze vládnoucím rodem a sloužící jen jemu. Zde nebyl rozdíl mezi "právnickým a osobním tělem" krále. Vše náleželo osmanskému rodu. Půda byla za vojenskou službu přidělována poddaným sultána jen na dobu života sloužícího, nedědila se jako u křesťanů. Tyto sloužící označujeme za sipáhíe. Jak je zřejmé, byla zde podmínka, tudíž ani tento druh vojska proto z tohoto důvodu nepovažuju za "elitní" v tom smyslu, jak se dnes používá. Dovolím si velmi hrubě a se zřetelem na výše zmíněné zaměnit slovo elitní za státní pro lepší pochopení. Janičár je název znamenající "nové vojsko", něco podobného přišlo později i do Anglie pod označením "vojsko nového typu" během anglické občanské války v polovině 17. století. Fakticky to neznamená nic jiného nežli vojsko řízené právnickým tělem krále v případě Evropanů, zatímco u Osmanů nedělitelným tělem vládnoucího rodu. U Turků patřilo soukromé vojsko výhradně vládci, u Evropanů později Koruně, přičemž král mohl mít a měl své many ze svého "osobního těla", tedy soukromých statků. Co to reálně znamenalo, je jasné. Oddanost, spolehlivost, poslušnost, disciplínu, koordinace vojáků, zkrátka vojenská profesionalita v případě vymezené části osmanského vojska. Jenže to bylo finančně velmi náročné, proto podobné útvary vznikaly na sklonku středověku jen v nejmocnějších a nejbohatších evropských zemí, třeba v Burgundském vévodství, ve Francii (Gendarmerie). Turci si vypomohli praktickým zotročením Evropanů, aby z nich udělali své vojenské sluhy. Přesto se domnívám, že tak spustili něco, co bychom mohli nazvat efektem sněhové koule. Na janičáře a sipáhíe bylo potřeba neustálý přísun peněz a půdy, pokud tohoto bylo, odměnili se vojenskými úspěchy a novými financemi a půdou z dobývání, když se nedařilo, a ono se přestalo ke konci 17. století dařit, janičáři začali revoltovat, ovlivňovali výběr sultánů až byli nakonec pro svoji přílišnou autonomii rozpuštěni a sipáhíové začali svou půdu nabytou za službu předávat svým potomkům. Sultán de facto ztratil moc nad svým vojskem a nad svou půdou. Tohle prý mělo zapříčinit obecný úpadek Osmanské říše. Kdežto v Evropě se začal dít pravý opak. Panovníci začali centralizovat, vznikla nová vrstva obyvatel - úředníci, vojsko poskládané z poddaných mělo postupně výhradně sloužit Koruně, nikoliv jednotlivé vrchnosti, a to včetně osobního těla panovníka. Zavedla se evidence půdy pro lepší zdanění, taktéž se zavedla evidence mužů schopných služby atd. Závěrem. Za nutné považuji dodat také to, že se museli křesťané nějak poprat se zabíjením ve válce jako takové. Je myslím jasné, vzhledem k naší existenci, že to zvládli, ale roli to hrálo nemalou. Být válečníkem bylo nést si svůj kříž v podobě hrozícího pekla za své skutky. Tuto hrozbu je nutné nepodceňovat. Jinak doporučuji kanál, pokud už ho nesledujete, SandRhoman. Zabývá se zevrubně vojenskými dějinami naprosto excelentně, jelikož jsem toho na poměry YT napsal poměrně dost, ale téma jsem nevyčerpal ani zdaleka. Snad vám to k něčemu bude a takříkajíc jsem nemlátil prázdnou slámu. A zase nebyli zmíněni neprávem opomíjení Byzantinci. Ty třeba příště.
No byla škoda že nebylo zmíněno to, že místní populace např. ve středozemí se mezi starověkem a středověkem dosti smrska, byl i nižší věk dožití, defakto přestali existovat lékařské vědy a středověké ekonomiky byly celkově velmi slabé, dálkový obchod defakto ve velkém množství neexistoval atd. Příklad římská říše okolo roku 100 n.l. měla cca 50 milionů obyvatel, tož uživit cca 400 tisicovou profesionální armadu jde (ve zbytku evropy tehdy žilo cca 10 miliónu - germani, slované etc.). Cca kolem roku 650 n.l. v celé evropě nebylo ani 30 mil (brutální pokles) a v roce 1000 n. l. cca 45 mil. (největší unifikovaná mocnost Byzanc - pozůstatek římské říše měla tehdy cca 12 mil obyvatel).
Jeden koment: V popisku je Filip II., francouzský král z počátku 13. století, ale na obrázku je Filip II., španělský král ze 16. století. Trošku to shazuje důvěryhodnost videa. 🙂
Římská říše, když měla půl milionu vojáků, měla 90 miliónů obyvatel. Navíc pokud by o tu armádu přišla, tak nemá nic a poskládat by ji museli draftíci mizerných kvalit. Když v bitvě u Křesčaku poskládali Frantíci cca 20 tisíc vojáků, mělo francouzské království tehdy cca 11 miliónů obyvatel. A přestože o všechny ty vojáky tam přišli, bez problému armádu obnovili, protože rytířská armáda si zakládala na tom, že z každé šlechtické rodiny jelo jen pár mužů, zbytek zůstal doba do rezervy.¨ Další faktor byl cena, kdy rytíř v plné zbroji byl opravdu extrémně drahý, zejména ve srovnání s hoplíty nebo legionáři. A neposlední faktor byl, že v antice se vedly války genocidní, tj. nešlo jen o to porazit šlechtu, ale vyhubit veškeré obyvatelstvo. A genocida miliónového města se armádou 10 tisíc šlechticů dělá blbě, notabene když zabíjení žen a dětí šlechtou bylo ve středověku haram jako máloco.
to je nic oproti genocidam sposobenej luzou, kedy debilny robotnik alebo rolnik ma moc to su ti najhorsi ludia, slachtici oproti nim boli svetci..ako napr komunisti a nacisti a nielen stalin a hitler boli hovada ale aj cina korea, kambodza, rumunsko, uzbekistan, atd...a aj zeny mozu byt mrchy a deti mozu byť buduce hovada a starci byvalí skodcovia
@@pablohaldo3706 Spíše záleželo na lokalitě. Ale samozřejmě máš pravdu. Zase tak haram to v praxi nebylo. Jde spíše o to, že šlechta se tím vyhlazováním odmítala zabývat. Na to se hodili spíše žoldáci mdlého až žádného stavu.
Dobrý den, ono drahota rytiřské zbroje souvisí především s tím v jakém množství byly dostupne suroviny a řemeslníci, kteří jej zhotovovali. Ze statistik historie hutnictví železa třeba víme, že rímská říše v roce 200 vytavila více železa než protoindustriální evropa v roce 1750, a to se zelezo težilo v anatolii (a dalších částech říše) a po moři se ruda ve velkém vozila do italie cca oblast etruska (i do jiných části říše), kde se průmyslově zpracovávala na železo potažmo se zkujnovalo (do dnes tam jsou obrovské haldy vytavené strusky, které byly až do cca 50 let 20 stol. považovany na přírodní pohoří). Tedy abych se vrátil k meritu věci, dostupnost a levnost železa a masova výroba vše zlevnila, ono vyrobit unifikované římského brnění Lorica segmentata či kroužková hamata, bylo podobně sofistikované jako břnění cca roku 1250, jen dostupnost zdrojů i řemeslníku - tedy cena byla jiná (a ve středověku by to římské brnění bylo rovněž velmi nákladnou záležitostí). Poslední poznámka o ceně a dostupnosti železa je na příkladu, že mnoho antických staveb v raném středoveku rozbořili jen proto, aby z nich vytěžili několik desítek kilo železa, které řimané použivali na vytužení konstrukcí (vytěžili z toho také i opracovaný stavební kámen, a stavební prvky které sami neuměli vyrobit tzv. spolie atd.)
Co to meleš? Římani dokázali až neuvěřitelně rychle obnovovat ztráty, viz Punské války. Při jedné bitvě s Hanibalem přišli římani o 65 000 mužů z 80 000 a stejně nakonec Hanibala porazili.
Jen jedno takové... upřesnění. Řím sice měl obrovskou armádu, ale jeho území bylo tak obrovské, že nikdy tolik vojáků na jedno bojiště nemohl dostat. Legie rozmístěné od Británie až k Persii, plnily hlavně strážní službu a vzhledem k tomu, že spousta regionů byla dost nestálá, nebo hrozila neustálá invaze nepřítele, tak je ani nebylo možné odvelet pryč.
v realu to bylo urcite jinak. Bohuzel vychazime jen z toho, co se napsalo a dochovalo. A to si myslim, ze az takova pravda to nebude. Jako dnes,se totiz lže a uvadi nepravdive cisla 😉
Hele mám nápad na video udělej video na hrady. např na to jak se stavěli jak dlouho to trvalo jejich polohu a účel a např. jak se měnili jejich strukturu, můžeš tam taky dát jejich obyvatelstvo. Ale je to jen návrh.
neumierali miliony nevinnych ako dnes...mohac rozbili 20 tisic a bolo po bitke, pri bielej hore po 25OOO na oboch stranach , fakticky sedmohradska jazda neprisla vcas takze mozno len tisic vojakov umrelo ani ne.....eger dobijalo 60-80 tisic turkov , nasich bolo 1650 a obranili ten hrad......tatarov 300000 ked na nas zautocili ale odisli na korunovaciu batu chana
je to jednouduchy jak facka ve staroveku byli lide o dost vyspele o proti stredoveku kdyz si vezmeme jak lide te dobe premysleli a jake prvky je ovlivnili podle me by lidstvo davno preskocilo tu temnou dobu kdy nedopustili stagnaci a hlavne se nenechali ovlivnovnit ruznema poverama a nabozenstvim
Nemáte zcela pravdu. Trochu opomíjíte fakt, že i starověcí lidé byli ovlivnění náboženstvím a pověrami, možná daleko více než ve středověku. Středověk rozhodně nebyl dobou temna, i tehdy byly velké pokroky vpřed. Např. se zdokonalilo zemědělství, medicína, ohromným způsobem pokročila architektura, velký posun zaznamenalo zpracování železa a jiných kovů. Velký pokrok byl i v mořeplavectví a výrobě lodí nebo astronomické hodinové mechanismy jsou dobrým příkladem pokroku. Nebo využití střelného prachu bylo dost revoluční. A takhle by se dalo pokračovat.
video super ale prosím prestaň používať ten ai balast... je to hnoj bez hodnoty... a to sa k videu tohto rázu nehodí... je to škoda lebo na nete je xy oveľa lepších fotiek... netreba si všetko uľahčovať internety idú do riadnych hován vďaka ai hnoju...sry... ale tak to vídím a asi nie len ja...
Ahojte, pokud jste sjeli až sem do komentářové sekce. Mám na Vás jednu otázku a jednu informaci.
Otázka: Jak se Vám líbí nový styl ilustrace videií?
Informace: U krále Filipa II. v čase 3:42 je špatný portrét krále. Spravný obrázek je tento ( www.google.com/search?q=filip+ii+august&client=ms-android-samsung-ss&sca_esv=767cd598432ecedb&biw=384&bih=718&sxsrf=ADLYWIJPNcXqz7nBF598RgNVx_d6kM9QQg%3A1732182424640&ei=mAE_Z5_cJuW8i-gPpca4EQ&gs_ssp=eJzj4tDP1Tcws8g1NWD04k_LzMksUMjMVEgsTS8tLgEAaGUIZw&oq=&gs_lp=EhNtb2JpbGUtZ3dzLXdpei1zZXJwIgAqAggAMgcQLhgnGOoCMgcQLhgnGOoCMgcQIxgnGOoCMgcQLhgnGOoCMgcQLhgnGOoCMgcQIxgnGOoCMgcQIxgnGOoCMgcQIxgnGOoCMgcQIxgnGOoCMgcQIxgnGOoCMgcQLhgnGOoCMgcQIxgnGOoCMgcQIxgnGOoCMgcQIxgnGOoCMgcQIxgnGOoCSMQVUABYAHADeAGQAQCYAQCgAQCqAQC4AQHIAQD4AQGYAgOgAiOoAg_CAgoQABiwAxjWBBhHmAMNiAYBkAYIkgcBM6AHAA&sclient=mobile-gws-wiz-serp )
Ta mapa s čímsi, co připomíná Československo, pokud má být středověká, je asi hloupost... Zato k Čechám patřilo Slezsko, respektive jeho velká část.
V čase 3:38 je chyba. Na obrázku je Filip II Španělský (21. května 1527 - 13. září 1598)
furt lepsie ako fotka gustava husaka:)
naprosté wow
Myšlenky a téma super, výslovnost míst a bitev tristní, zkratkovité, na toto téma příliš krátké. Jako celoživotního badatele historie a hlavně historie války mi to trhalo uši. Na konci chybí Husitská armáda, která byla daleko lepší než ty tři zmiňované už jen z důvodu, že na rozdíl od těch třech, které měly vždy desítky tisíc mužů a měly přesilu, husitské vojsko bojovalo v drtivé většině proti velké přesile a takticky i technicky inovovalo. 🤷♂️
Tohle téma mě vždycky zajímalo. Super
Ono to mělo, alespoň v evropě logický vývoj. Z počátku se společnost organizovala do kmenových uskupení, kde bojová zdatnost byla hlavním atributem člověka. Pokud došlo na boj, tak každý zdravý muž v kmeni vzal meč a šel bojovat, proto starověké a raně středověké bitvy často vedly početné armády. U Adrianopole gótové nasadili 20 až 50 tisíc vojáků což nejspíš znamenalo, že bojoval každý zdravý muž co byl k dispozici. Postupně jak se rozvíjely základy feudalismu se začaly rozšiřovat nůžky mezi prostými členy kmene a náčelníkem a jeho družinou. Moc a hlavně výzbroj se soustřeďovala v rukou vládců a najednou nebylo třeba, aby prostý rolník uměl bojovat. Boj obstarával náčelník a jeho družina, kteří měli kvalitní zbraně a zbroje a většinou koně a kterým najednou hůře vyzbrojení příslušníci kmene nemohli v boji konkurovat. Organizovat velké armády špatně vyzbrojených lidí se najednou stalo přítěží, byli užitečnější když orali pole a starali se, aby měl pán co jíst. Takže války vedla především nově vznikající šlechta. Je to trochu zjednodušené, ale v zásadě takhle vznikl feudalismus a od toho se odvíjí i redukce válečníků na bojišti.
ano rolnikov trebalo na ine veci a mohli aj zavadzat a moc dsa v boji neosvedcili napr pri mohaci kde sme celili niekolkonasobnej presile..
Ve 3:40 máš Filipa II. španělského, a nikoliv francouzského. Kritiku už řekli jiní, když tvoříš videa na youtube, chtělo by si s tím dát skutečně víc práce. Tvá témata jsou jinak dobrá.
Evropská středověká vojska budí dodnes respekt. Ano, množství souviselo s feudálním a lenním systémem a také výzbrojí, kterou si nemohl dovolit každý.
Stredoveké armády budia rešpekt aj dnes a staly sa symbolom vojen. Napriklad rytieri sa objavoju dost často v nejakých znakoch, logach a podobne pretože symbolizujú vojnu tak isto ako meč. Proste stredoveký vojak v plnej zbroji vyzeral užasne tak isto dobre vyzerali aj spartský bojovníci.
Oceňuji úsilí tvůrců videa, nicméně je škoda, že bylo takto široké a komplexní téma odbaveno necelými deseti minutami. Dalo by se z toho těžit dlouho. Mám dva dotazy. První, odkud jste čerpali informace k videu? Druhý, co si přesně představujete pod pojmem "elitní" v souvislosti např. se zmíněnými janičáry?
@@ondrej9764 zdravím, to je trend RUclips krátké video nabité zajímavostmi, co se týče informací v popisku jsou uvedeny zdroje
Tak samozřejmě, že by se o tom dalo sáhodlouze mluvit, tak jako o každém tématu. Je třeba ale si uvědomit, že čím delší budeme chtít video, tím více času zabere příprava scénáře a následný edit videa. Už jen kratší videa zaberou desítky hodin celkové práce. My chceme vydávat videa víceméně pravidelně jednou týdně, a není v našich silách dělat pokaždé dlouhá videa, jelikož na to není čas. A také většina diváku na yt koukají na poměrově kratší videa a je větší šance, že je i dokoukají. K vašim dotazům : naše zdroje udáváme vždy v popisku pod videem. Co je myšleno pod pojmem elitní přesně nevím, já osobně tento scénář nepsal ( tím ovšem nemyslím že krademe scénáře, každý si připravujeme sami ), ale myslím si, že je tím myšleno že se jedná o speciální profesionální vojenskou jednotku, která byla velmi kvalitně vycvičena.
@@pojdmezjistit Děkuji za rychlou odpověď. Co se týče zdrojů, holt mně to nesecvaklo a rychleji jsem psal, nežli přemýšlel, takže se omlouvám za zbytečný dotaz. Ohledně pojmu "elitní". Pamatuji si, že už jsem jako dítě v knihách nebo v televizi tento termín slýchával a dlouho mně to stačilo. Jenže člověk sbírá znalosti, snaží se pochopit lépe minulost a začne se nimrat v "detailech", které ale považuji za velmi podstatné (a proto jsem se podíval na vaše video). To se týká nejen pojmů historiografických, tedy moderních, ale i snah pochopit termíny v jejich dobovém kontextu. Adjektiva jako elitní, profesionální nadto ještě přiřknutá např. tzv. perským nesmrtelným apod. Nyní již považuji za nešťastné se těmito termíny ohánět, aniž bych se je snažil osvětlit. Pokud budete mít zájem, mohu to rozebrat, ale hrozí zával slov.
Ad trendy. Pokud se chcete držet trendů, budiž, ale zařadíte se tímto jen do nutně masité řady furýrů "faktů". Nemusíte přece nutně dělat desetiminutová videa na jedno téma, můžete dalšími videi určené téma dále rozvíjet. Netuším, zda znáte kanál zvaný Metatron, jestliže ne, doporučuji se na něj podívat. Videa má delší a zároveň několik na daný problém. Těží samozřejmě ze svých odborných znalosti a z týmu, který mu pomáhá, ale on je příklad, že to jde. Otázkou by nemělo být, co je trendy, ale co má hodnotu-hloubku, to rozvíří diskuzi, zaujme lidi, jež mají většinou co říct a dokážou namáhavou a poctivou práci ocenit. Je pro mě bohužel zřejmé, na koho cílíte, ale odvažuji se tvrdit, že jen předáváte dál stokrát předané informace nadto zhutněné do "ideálního" času, protože autoritou je statistika. Abych to konečně uzavřel, co spíše věci zde veřejně promýšlet, než je jen předávat? Jinak přeji vše dobré.
Klidně se s námi podělte o své znalosti na dané téma, osobně si to rád přečtu.
V našem malém týmu se velmi často vede diskuze, jakým směrem chceme kanál posunout. Jestli dělat spíše kratší videa a témata, co mají šanci zaujmout více lidí, nebo spíše delší komplexní témata. Ale pořád tak nějak nejsme zcela rozhodnuti a tak různě zkoušíme co funguje a co ne. Proto taky je tohle video jinak vizuálně uděláno. Ono když jde do videa fakt hodně času a práce a po vydání má 200 zhlédnutí, tak to člověka demotivuje a řešíme, kde nastala chyba, zda u nás, nebo je to tématem, nebo to youtube zkrátka nedoporučoval... Já jsem samozřejmě pro delší a obšírná témata a videa, ze kterých si člověk fakt něco odnese a snažím se dělat své scénáře v tomhle duchu. Ale každý preferuje něco jiného. Kanál Metatron znám, ale nějak jsem mu nepřišel na chuť. Ale chápu kam tím míříte. Váší myšlenku v prvním odstavci vnímám podobně, ale někdy je složité vymanit se z těchto nepřesností, které jsou všude a "zlidoví", takže je člověk bere jako správné, když se do toho více neponoří.
@@pojdmezjistit Dobrá tedy, bude to fuška, nicméně děkuji za ochotu si moje poznatky přečíst. K popisu toho, co mám na mysli si dovolím hojně využít období, kterým se momentálně intenzivně zabývám, a to raným novověkem. Naprosto si uvědomuji, že jaksi nepasuje do tradiční koncepce středověku, ale mechanismy, o kterých chci psát se od minimálně pozdně středověkých příliš nelišily a rovnou arogantně prohlašuji, že se nenechám omezovat jednou nocí na konci roku, která si troufla v hlavách některých oddělit středověk od raného novověku. Aneb večer jsem usínal v "době temna", abych se následujícího dne probudil do světlem prosvíceného raného novověku. Nejprve však trochu chronologie.
Poukázání na veliké centralizované říše starověku s fungující správou a efektivní relokací zdrojů, které jste uvedli ve videu, je naprosto správné a nemám k tomu, co dodat. To je dejme tomu materiální stránka věci, ale postrádám zde tu mentální složku, a to vůbec přístup k válce, bojovníkovi, společnosti ve válce apod. Např. v případě Římanů byl ideálem zemědělec, který se umí v případě potřeby ohánět zbraní. V době míru vykonává bohulibou činnost kultivace půdy (z chaosu je tak vytvářen řád-kosmos, jak to nazývali Řekové) s tím, že tato činnost utváří ten správný charakter - fyzická odolnost, síla a ochota bránit své místo na zemi před těmi, kteří mi tuto půdu a činnost chtějí vzít a nedej bože ze mě udělat otroka. Vzpomeňme na proslulou Romulovu brázdu, kterou měl osobně vyorat a která byla natolik podstatná pro tehdejší lidi, že její narušení ztrestal smrtí dokonce i svého bratra. Poznámka stranou. Přemyslovský mýtus slovy Kosmase netvrdí věc jinou. Proč míchám zemědělství s válkou? Protože chci poukázat na složitost problému. Jeden z nejpřednějších českých literátů 17. století Bohuslav Balbín obdivuje Přemysla Oráče zato, že byl především pilným hospodářem a následně či právě díky tomu vyvoleným vládcem Čech. Balbín litoval, že takoví vládci už nejsou. Znal antickou literaturu, byl velmi sečtělý, bez pochyb se jí bohatě inspiroval a obdivoval prastarý římský ideál. Svatováclavské legendy o svém protagonistovi netvrdí nic jiného, a to až s takovým důrazem, že by si jeden pomyslel, že sběr vína a kácení posvátných dubů pohanů byly činnosti, které Václava museli evidentně naplňovat a na samou vládu už mu nezbyl čas.
Jenže ačkoliv někteří středověcí a raně novověcí literáti vzdychali po antických ideálech, mentální nastavení společnosti bylo de facto jiné. Ve křesťanském středověku byla živá představa o tzv. trojím lidu, tedy těch, co se modlí za spásu duší ostatních (duchovní), těch, co s mečem v ruce brání ostatní dvě vrstvy (válečník) a konečně těch, kteří výše postavené živí, aby byli uchráněni a jejich duše spasena. Poznámka, vzal jsem je hierarchicky. Tudíž zde už se přirozeně nabízí představa, že univerzální poddaný nebyl křesťanským ideálem zcela v duchu moudra: "kdo dělá všechno, nedělá nic pořádně". Ale co čert nechtěl, realita je neúprosná a do ideálu často hází pověstné vidle. Proto do bitev táhli i nebozí sedláci s takřka nulovým výcvikem a neúplnou zbrojí. Nicméně člověk musí nadto rozlišovat o jaké tažení vůbec šlo. Panovník měl právo na pár měsíců v roce zavelet a jeho poddaní, tedy šlechta-válečníci museli na své náklady jít do boje za hranice se svými pacholky či chudými šlechtici (many), kteří sloužili těm majetnějším (Jan Žižka byl např. manem samotného Václava IV.), jakmile se lhůta přesáhla, panovník měl vést tažení na své náklady. Vydržování takových manů na své náklady pro kohokoliv v tehdejších ekonomických poměrech bylo velmi náročné. Byli to lidé, jejichž jedinou "prací" bylo vojensky sloužit svému pánovi. Zde je nutné zmínit obecnou decentralizaci nejen Evropy, jak to bylo správně zmíněno ve videu, ale decentralizaci moci uvnitř politických jednotek. Pojmy jako stát či národ bych ve středověku neoperoval bez jednoznačného vymezení těchto termínů, protože se člověku evokují věci, které do středověku nepatří. Libovolný vládce měl jistý pakl univerzálních práv na území, ve kterém vládl (např. horní, mýtné, tržní), ale země byly rozděleny mezi bezpočet různě vlivných šlechticů s jejich obcemi. Sotva ale výše jmenovaná práva můžeme nazývat státem. To, co dnes označujeme za stát, se dříve vnímalo jako "právnické tělo" krále, tedy záležitosti, které se předávají s trůnem, nikoliv po osobách. Mimochodem pozůstatky horního, mýtného a mincovního královského práva zůstaly státu - právnímu tělu vlády - dodnes. A tímto se můžu vrátit zpět k vojsku. "Státní vojsko" v dnešním ani jiném slova smyslu po většinu středověku ve většině zemí Evropy neexistovalo. Čímž se přes velikou odbočku konečně dostávám k "elitním" janičárům.
Zatímco se evropská vojska skládala z těžko poddajných a často neochotných šlechticů všeho věku a bohatství se svými nevycvičenými a špatně vyzbrojenými poddanými, Osmané si dovolili utvořit vojenský oddíl placeným pouze vládnoucím rodem a sloužící jen jemu. Zde nebyl rozdíl mezi "právnickým a osobním tělem" krále. Vše náleželo osmanskému rodu. Půda byla za vojenskou službu přidělována poddaným sultána jen na dobu života sloužícího, nedědila se jako u křesťanů. Tyto sloužící označujeme za sipáhíe. Jak je zřejmé, byla zde podmínka, tudíž ani tento druh vojska proto z tohoto důvodu nepovažuju za "elitní" v tom smyslu, jak se dnes používá. Dovolím si velmi hrubě a se zřetelem na výše zmíněné zaměnit slovo elitní za státní pro lepší pochopení. Janičár je název znamenající "nové vojsko", něco podobného přišlo později i do Anglie pod označením "vojsko nového typu" během anglické občanské války v polovině 17. století. Fakticky to neznamená nic jiného nežli vojsko řízené právnickým tělem krále v případě Evropanů, zatímco u Osmanů nedělitelným tělem vládnoucího rodu. U Turků patřilo soukromé vojsko výhradně vládci, u Evropanů později Koruně, přičemž král mohl mít a měl své many ze svého "osobního těla", tedy soukromých statků. Co to reálně znamenalo, je jasné. Oddanost, spolehlivost, poslušnost, disciplínu, koordinace vojáků, zkrátka vojenská profesionalita v případě vymezené části osmanského vojska. Jenže to bylo finančně velmi náročné, proto podobné útvary vznikaly na sklonku středověku jen v nejmocnějších a nejbohatších evropských zemí, třeba v Burgundském vévodství, ve Francii (Gendarmerie). Turci si vypomohli praktickým zotročením Evropanů, aby z nich udělali své vojenské sluhy. Přesto se domnívám, že tak spustili něco, co bychom mohli nazvat efektem sněhové koule. Na janičáře a sipáhíe bylo potřeba neustálý přísun peněz a půdy, pokud tohoto bylo, odměnili se vojenskými úspěchy a novými financemi a půdou z dobývání, když se nedařilo, a ono se přestalo ke konci 17. století dařit, janičáři začali revoltovat, ovlivňovali výběr sultánů až byli nakonec pro svoji přílišnou autonomii rozpuštěni a sipáhíové začali svou půdu nabytou za službu předávat svým potomkům. Sultán de facto ztratil moc nad svým vojskem a nad svou půdou. Tohle prý mělo zapříčinit obecný úpadek Osmanské říše. Kdežto v Evropě se začal dít pravý opak. Panovníci začali centralizovat, vznikla nová vrstva obyvatel - úředníci, vojsko poskládané z poddaných mělo postupně výhradně sloužit Koruně, nikoliv jednotlivé vrchnosti, a to včetně osobního těla panovníka. Zavedla se evidence půdy pro lepší zdanění, taktéž se zavedla evidence mužů schopných služby atd.
Závěrem. Za nutné považuji dodat také to, že se museli křesťané nějak poprat se zabíjením ve válce jako takové. Je myslím jasné, vzhledem k naší existenci, že to zvládli, ale roli to hrálo nemalou. Být válečníkem bylo nést si svůj kříž v podobě hrozícího pekla za své skutky. Tuto hrozbu je nutné nepodceňovat. Jinak doporučuji kanál, pokud už ho nesledujete, SandRhoman. Zabývá se zevrubně vojenskými dějinami naprosto excelentně, jelikož jsem toho na poměry YT napsal poměrně dost, ale téma jsem nevyčerpal ani zdaleka. Snad vám to k něčemu bude a takříkajíc jsem nemlátil prázdnou slámu. A zase nebyli zmíněni neprávem opomíjení Byzantinci. Ty třeba příště.
Komentář pro algoritmus 💪
No byla škoda že nebylo zmíněno to, že místní populace např. ve středozemí se mezi starověkem a středověkem dosti smrska, byl i nižší věk dožití, defakto přestali existovat lékařské vědy a středověké ekonomiky byly celkově velmi slabé, dálkový obchod defakto ve velkém množství neexistoval atd. Příklad římská říše okolo roku 100 n.l. měla cca 50 milionů obyvatel, tož uživit cca 400 tisicovou profesionální armadu jde (ve zbytku evropy tehdy žilo cca 10 miliónu - germani, slované etc.). Cca kolem roku 650 n.l. v celé evropě nebylo ani 30 mil (brutální pokles) a v roce 1000 n. l. cca 45 mil. (největší unifikovaná mocnost Byzanc - pozůstatek římské říše měla tehdy cca 12 mil obyvatel).
Jeden koment: V popisku je Filip II., francouzský král z počátku 13. století, ale na obrázku je Filip II., španělský král ze 16. století. Trošku to shazuje důvěryhodnost videa. 🙂
Středověké armády by si proti starověkým ani neškrtli.
Římská říše, když měla půl milionu vojáků, měla 90 miliónů obyvatel. Navíc pokud by o tu armádu přišla, tak nemá nic a poskládat by ji museli draftíci mizerných kvalit. Když v bitvě u Křesčaku poskládali Frantíci cca 20 tisíc vojáků, mělo francouzské království tehdy cca 11 miliónů obyvatel. A přestože o všechny ty vojáky tam přišli, bez problému armádu obnovili, protože rytířská armáda si zakládala na tom, že z každé šlechtické rodiny jelo jen pár mužů, zbytek zůstal doba do rezervy.¨
Další faktor byl cena, kdy rytíř v plné zbroji byl opravdu extrémně drahý, zejména ve srovnání s hoplíty nebo legionáři.
A neposlední faktor byl, že v antice se vedly války genocidní, tj. nešlo jen o to porazit šlechtu, ale vyhubit veškeré obyvatelstvo. A genocida miliónového města se armádou 10 tisíc šlechticů dělá blbě, notabene když zabíjení žen a dětí šlechtou bylo ve středověku haram jako máloco.
to je nic oproti genocidam sposobenej luzou, kedy debilny robotnik alebo rolnik ma moc to su ti najhorsi ludia, slachtici oproti nim boli svetci..ako napr komunisti a nacisti a nielen stalin a hitler boli hovada ale aj cina korea, kambodza, rumunsko, uzbekistan, atd...a aj zeny mozu byt mrchy a deti mozu byť buduce hovada a starci byvalí skodcovia
Zase tak ,,haram" to nebylo. Možná v počátcích rytířství. Později se rabovalo, vraždilo a znásilňovalo co hrdlo ráčí.
@@pablohaldo3706 Spíše záleželo na lokalitě. Ale samozřejmě máš pravdu. Zase tak haram to v praxi nebylo. Jde spíše o to, že šlechta se tím vyhlazováním odmítala zabývat. Na to se hodili spíše žoldáci mdlého až žádného stavu.
Dobrý den, ono drahota rytiřské zbroje souvisí především s tím v jakém množství byly dostupne suroviny a řemeslníci, kteří jej zhotovovali. Ze statistik historie hutnictví železa třeba víme, že rímská říše v roce 200 vytavila více železa než protoindustriální evropa v roce 1750, a to se zelezo težilo v anatolii (a dalších částech říše) a po moři se ruda ve velkém vozila do italie cca oblast etruska (i do jiných části říše), kde se průmyslově zpracovávala na železo potažmo se zkujnovalo (do dnes tam jsou obrovské haldy vytavené strusky, které byly až do cca 50 let 20 stol. považovany na přírodní pohoří).
Tedy abych se vrátil k meritu věci, dostupnost a levnost železa a masova výroba vše zlevnila, ono vyrobit unifikované římského brnění Lorica segmentata či kroužková hamata, bylo podobně sofistikované jako břnění cca roku 1250, jen dostupnost zdrojů i řemeslníku - tedy cena byla jiná (a ve středověku by to římské brnění bylo rovněž velmi nákladnou záležitostí).
Poslední poznámka o ceně a dostupnosti železa je na příkladu, že mnoho antických staveb v raném středoveku rozbořili jen proto, aby z nich vytěžili několik desítek kilo železa, které řimané použivali na vytužení konstrukcí (vytěžili z toho také i opracovaný stavební kámen, a stavební prvky které sami neuměli vyrobit tzv. spolie atd.)
Co to meleš? Římani dokázali až neuvěřitelně rychle obnovovat ztráty, viz Punské války. Při jedné bitvě s Hanibalem přišli římani o 65 000 mužů z 80 000 a stejně nakonec Hanibala porazili.
Jen jedno takové... upřesnění. Řím sice měl obrovskou armádu, ale jeho území bylo tak obrovské, že nikdy tolik vojáků na jedno bojiště nemohl dostat. Legie rozmístěné od Británie až k Persii, plnily hlavně strážní službu a vzhledem k tomu, že spousta regionů byla dost nestálá, nebo hrozila neustálá invaze nepřítele, tak je ani nebylo možné odvelet pryč.
Když se Římu dařilo, tak mohli vytvořit až 100 000covou armádu, viz Ceasar či Traian, kteří při svých taženích se vším všudy měli takovéto armády.
@@martinmekuta1651 Ano. ale jednalo se o nové legie, nikdy nebyla stažena armáda impéria z kontrolovaného území.
Bitva u Agincurtu to je film král z roku 2019 a vypadá věrohodněji než většina bitev v Tv.
Jestli si to teď nepletu.
Hmm, na prvním místě byli "Hnusiti.
v realu to bylo urcite jinak. Bohuzel vychazime jen z toho, co se napsalo a dochovalo. A to si myslim, ze az takova pravda to nebude. Jako dnes,se totiz lže a uvadi nepravdive cisla 😉
nebolo to az take strasne ako si to v dnesnej dobe myslia, praveze vela veci bolo rozumnejsich a lepsich
pri mohaci turkov bolo stotisic a nas 25-30..ziadne milionove straty ako v dnesnych vojnach
3:44 tohle je jiný Filip II. tenhle vládl Španělsku a ještě o několik set let později 😂😂😂
Hele mám nápad na video udělej video na hrady. např na to jak se stavěli jak dlouho to trvalo jejich polohu a účel a např. jak se měnili jejich strukturu, můžeš tam taky dát jejich obyvatelstvo. Ale je to jen návrh.
Děkujeme mockrát za návrh videa.
I ve starovekem rime a recku jiydu tvorili slechtici.
neumierali miliony nevinnych ako dnes...mohac rozbili 20 tisic a bolo po bitke, pri bielej hore po 25OOO na oboch stranach , fakticky sedmohradska jazda neprisla vcas takze mozno len tisic vojakov umrelo ani ne.....eger dobijalo 60-80 tisic turkov , nasich bolo 1650 a obranili ten hrad......tatarov 300000 ked na nas zautocili ale odisli na korunovaciu batu chana
Bylo méně lidí.
hlavne menej ludi bolo vtedy a nedavali do boja deti
je to jednouduchy jak facka ve staroveku byli lide o dost vyspele o proti stredoveku
kdyz si vezmeme jak lide te dobe premysleli a jake prvky je ovlivnili
podle me by lidstvo davno preskocilo tu temnou dobu kdy nedopustili stagnaci a hlavne se nenechali ovlivnovnit ruznema poverama a nabozenstvim
Nemáte zcela pravdu. Trochu opomíjíte fakt, že i starověcí lidé byli ovlivnění náboženstvím a pověrami, možná daleko více než ve středověku. Středověk rozhodně nebyl dobou temna, i tehdy byly velké pokroky vpřed. Např. se zdokonalilo zemědělství, medicína, ohromným způsobem pokročila architektura, velký posun zaznamenalo zpracování železa a jiných kovů. Velký pokrok byl i v mořeplavectví a výrobě lodí nebo astronomické hodinové mechanismy jsou dobrým příkladem pokroku. Nebo využití střelného prachu bylo dost revoluční. A takhle by se dalo pokračovat.
@@pojdmezjistit ne tak jak ve stredoveku pokud nebyl vek temna tak co to bylo
Ono to predsa len bolo všetko úplne inak..
3:45 to je Agraelus?
:D :D :D :D zkus se ho zeptat osobně v chatu co dělal ve středověku
video super ale prosím prestaň používať ten ai balast... je to hnoj bez hodnoty... a to sa k videu tohto rázu nehodí... je to škoda lebo na nete je xy oveľa lepších fotiek... netreba si všetko uľahčovať internety idú do riadnych hován vďaka ai hnoju...sry... ale tak to vídím a asi nie len ja...
Ahoj, díky za slova chvály na úvod. Co se týče ilustrace tak zkusíme zapracovat některé tvé pointy.
Díky.
@@pojdmezjistit Bolo to myslené v dobrom :D prajem veľa zdaru a nech sa darí ;) kakždý takýto kanál v našom jazyku je poklad. ;)
@@jakubakantis2322 děkujeme mockrát 💚💚