Výškově to zde vůbec nesedí. Zdá se, že to byl spíše druhotný vstup a pouze nějaká branka. V nové verzi opraveno. To schodiště mně také nakonec přišlo podivné. Ale jak to tu bylo, je stále otázka.
Vaše vizualizace hradů na Plzeňsku jsou moc hezké. Zde u Libštejna mi přijde nelogické, že jeho majitelé v době kdy se začala používat děla namísto opuštění dolního hradu a přesunutí sídla na místo výše položené obranné věže volili raději takto složitý systém dvou přepolí. Bránit hrad v údolí ze dvou protilehlých návrší a tato i zásobovat muselo být dost náročné.
Děla byla již známa, ale v Čechách se za doby Karla IV. neválčilo. Tato klidná doba tudíž s děly obeznámena nebyla a neměla důvod se opevňovat s ohledem na předpokládané umístění palných zbraní útočníka. I hrady se stavěly spíše s ohledem na komfort bydlení než opevňování. Toto se později velmi vymstilo a hrady postavené v nevýhodné poloze byly dodatečně opatřovány předsunutými opevněními - např. i blízký Krašov.
Z dnešního pohledu se zdá být lecos nelogické, ale ve středověku k tomu byl jistě oprávněný důvod. Pokud hrad patřil více vlastníkům, je někdy dohoda těžká a výsledkem jsou právě nepochopitelné a obtížně vysvětlitelné skutečnosti. Navíc o Libštejně toho stavebně víme poměrně málo. Hrad nebyl doposu stavebně historicky řešen.
Zajímalo by mne, a) proč má ve vašem zpodobnění ta nižší bašta silnější opevnění vůči hradu než vůči směru možného útoku a b) co vás vedlo k tomu, že je hlavní brána do předhradí zobrazena jako jednoduchá, zatímco ta, jež vede k nižší z bašt, dvojitá?
a) nevím v čem spočívá silnější opevnění. Stavebně se nic nedochovalo, ale konfigurace dochovaného zemního opevnění naznačuje posunutí nějaké věžové stavby blíže k hradu. Chtěli spíše hájit shora možný útok na hrad v místech předpokládané brány? Šlo přeci o to bránit hrad a ne sebe sama b)otázka původního hlavního vstupu není jednoznačná. Díky výsledkům z geomagnetického průzkumu předhadí nějaká věžová stavba stála na místě pod nižší předsunutou baštou. Mohla to být věžová brána. Tradičně je zmiňován vstup z čelní strany předhradí, kam jsou dosazovány věžové stavby v nárožích. Pravá věž mohla být též věžovou branou do doby, než k ní byly přistavěny objekty. Pak už nebyla průjezdní a mohla být vedle ní vytvořena jen kulisová brána. Berte to jako hypotézy. Opory pro jednoznačné tvrzení zatím nemáme.
Pekné.
Tak tohle jsem neznal. Pěkná práce!
Velice mě překvapuje u čelní brány do předhradí z vnitřku schodiště.... 4:42 min.
Výškově to zde vůbec nesedí. Zdá se, že to byl spíše druhotný vstup a pouze nějaká branka. V nové verzi opraveno. To schodiště mně také nakonec přišlo podivné. Ale jak to tu bylo, je stále otázka.
Vaše vizualizace hradů na Plzeňsku jsou moc hezké. Zde u Libštejna mi přijde nelogické, že jeho majitelé v době kdy se začala používat děla namísto opuštění dolního hradu a přesunutí sídla na místo výše položené obranné věže volili raději takto složitý systém dvou přepolí. Bránit hrad v údolí ze dvou protilehlých návrší a tato i zásobovat muselo být dost náročné.
Děla byla již známa, ale v Čechách se za doby Karla IV. neválčilo. Tato klidná doba tudíž s děly obeznámena nebyla a neměla důvod se opevňovat s ohledem na předpokládané umístění palných zbraní útočníka. I hrady se stavěly spíše s ohledem na komfort bydlení než opevňování. Toto se později velmi vymstilo a hrady postavené v nevýhodné poloze byly dodatečně opatřovány předsunutými opevněními - např. i blízký Krašov.
Z dnešního pohledu se zdá být lecos nelogické, ale ve středověku k tomu byl jistě oprávněný důvod. Pokud hrad patřil více vlastníkům, je někdy dohoda těžká a výsledkem jsou právě nepochopitelné a obtížně vysvětlitelné skutečnosti. Navíc o Libštejně toho stavebně víme poměrně málo. Hrad nebyl doposu stavebně historicky řešen.
Zajímalo by mne, a) proč má ve vašem zpodobnění ta nižší bašta silnější opevnění vůči hradu než vůči směru možného útoku a b) co vás vedlo k tomu, že je hlavní brána do předhradí zobrazena jako jednoduchá, zatímco ta, jež vede k nižší z bašt, dvojitá?
a) nevím v čem spočívá silnější opevnění. Stavebně se nic nedochovalo, ale konfigurace dochovaného zemního opevnění naznačuje posunutí nějaké věžové stavby blíže k hradu. Chtěli spíše hájit shora možný útok na hrad v místech předpokládané brány? Šlo přeci o to bránit hrad a ne sebe sama b)otázka původního hlavního vstupu není jednoznačná. Díky výsledkům z geomagnetického průzkumu předhadí nějaká věžová stavba stála na místě pod nižší předsunutou baštou. Mohla to být věžová brána. Tradičně je zmiňován vstup z čelní strany předhradí, kam jsou dosazovány věžové stavby v nárožích. Pravá věž mohla být též věžovou branou do doby, než k ní byly přistavěny objekty. Pak už nebyla průjezdní a mohla být vedle ní vytvořena jen kulisová brána. Berte to jako hypotézy. Opory pro jednoznačné tvrzení zatím nemáme.
@@milannovobilsky5789 ad b) Děkuji za vysvětle. Ad a) Ve vašem videu je prostě zvýšená palisáda proti hradu, ne proti možnému směru ohrožení. Toť vše.