Видео

Zjistit možnou provenienci typu věže nelze. Stavební postupy ve středověku byly variabilní podle místních zvyklostí, dovedností, apod. Starší názor D. Menclové, že zaoblování nároží věží (ale i obvodových hradeb) bylo výtvarně estetickým prvkem uplatňovaným v určité době na stavbách hradů, je mylný. Spíše šlo o technologicky technickou záležitost, vycházející ze zvyklostí provádějící zednické "firmy" či o důvod větší stabilizace nároží z důvodu nevhodného stavebního kamene, kterým je na Gutštejně snadno se štěpící břidlice. Zaoblené provázání je pak stabilnější. Věž se však stavěla v několika etapách - naposledy byla navýšena kolem 1490. Logicky byla v této době zednická "firma" donucená navázat na daný tvar věže, byť by ji možná v této době stavěla již jinak (pravoúhlé hrany - armování nároží...). Nikam nevedoucí portálek na jižní straně věže opravdu evokuje představu spojení s navýšeným (hrázděným) podstřeším jižního paláce a bylo uvažováno jako možná varianta. Vstup do věže z podkroví severního paláce byl opravdu proražen později.

@milannovobilsky5789 Děkuji moc za odpověď.

To neplánuji já, ale organizátoři. Byl jsem požádán na příští rok, myslím na podzim. Budu přednášet o obléhání hradu Lopata.

Předpokládáme-li, že první varianta hradu existovala cca půl století, byl dokončen. Jsou i písemné prameny o Kosti z této doby.

Děkuji moc za uznání. Docela jsem uvažoval, že kdyby to bylo nějak honorované, věnoval bych se tomu i více a vytvářel bych i videa na přání. Vzhledem k tomu, že hrady nejsou žádná senzace jako třeba spolknutí krokodýlem za živa nemohu uvažovat o nějakém zisku z reklam. Je to práce badatelská - musím prověřit nejnovější literaturu a dosavadní výzkumy, pak se nad tím sám zamyslet a při konstrukci modelu mě napadnou další souvislosti, takže předělávky. Někdy jedno video vytvářím i týden. Kdo by chtěl moji práci ocenit může mi poslat nějakou kačku na účet. Pište na m.novobilsky@centrum.cz

Už jsem o tom jinde psal. Dělat okna a dveře u nedochovaných objektů by byla jen smělá fantazie. Vizualizace mají poskytovat jen obecnou představu o hmotové podstatě. I tak je to mnohdy fantazie. Doplňuji jen vstupní otvoty, tam kde je to jisté nebo velmi pravděpodobné. Vizualizace vytvářím ve volném čase. Jsou pracné i bez nějakých detailů. Nejsem za to nikým placen.

Čtěte vždy popisky. Patřilo to tam, jako náznak možné existence předsunuté bašty.

Ano, nepřečetl jsem si popisek,tak příště to napravím. Přeji hezký večer a následující dny. petr z rodu.

Těch žádostí je mnoho, ale pokusím se vyhovět.

Terén tvořím na základě lidarových dat 5. generace, které lze získat na Geoportálu ČÚZK geoportal.cuzk.cz/(S(0jnc1bq0x3plmrfhahybzqdp))/Default.aspx?lng=CZ&mode=TextMeta&side=vyskopis&metadataID=CZ-CUZK-DMR5G-ETRS89-V&mapid=8&menu=3021

@@milannovobilsky5789 Už jsem na to také narazil Děkuju 🙂

To je problém mezi vnímáním skutečnosti a modelu. Lidarová data měření země jistě nelžou. Terén tvořím podle získaných lidarových dat. Někdy jsem také udiven, jak se mi modelace terénu zdá být poněkud jiná, než jak jej znám. Data mají přesnost výšek v otevřeném terénu plus mínus cca 15 cm. Zpracovatel eliminuje veškeré nemovitosti různým způsobem. Zbylý terén někdy působí pak zvláštně. Mnohdy jsou však vidět detaily (staré cesty), které vlastníma očima nevidíte. Tak bych pochyboval, že je něco vynecháno. MN

Způsob zastřešení donjonu je samozřejmě odhad. Podle autora studie Výzkum a dokumentace zříceniny hradu Přimda. Aplikace dokumentačních a prospekčních metod v areálu hradní zříceniny (Archeologica Historica 40 - 2015) Petra Sokola jsou uvažovány dvě možnosti zastřešení jehlancovou i sedlovou střechou. Při zastřešení sedlovou střechou mohly mít boční strany štíty s cimbuřím. Rekonstrukce představuje vrcholnou podobu hradu v 16. století. Vzhledem k nedochovanosti stavebních konstrukcí jde však o velmi hrubou představu. Jsem rád, že Vás moje videa těší. MN

Google Earth 50^00´56,08´´N 12^37´50,06´´E

Těchto žádostí mám mnoho. Většinou zpracovávám to, čemu jsem se již nějak věnoval. Spíše jsem zaměřen na oblast Čech. Pokud si někdo žádá specifický hrad, dělám jej na zakázku. Každý hrad, než přistoupím k vizualizaci, spotřebuje mnoho času studiem podkladů - archeo výzkumů, stavebních rozborů, apod. On to není až tak zcela koníček.

Díky. Jsem moc rád, že se líbí. MN

Děkuji. Potěší to a dává vzpruhu do další práce. MN

Není to až taková fikce, jak se může někomu zdát. Model vychází z dobových vyobrazení a samozřejmě archeologických interpretací, které bývají někdy opravdu jen hypotetické. Poznávání všeho stále posouváme a opravujeme. Bez omylů není pokrok. Proto jsou modely jen hmotové a nesnaží se oslnit neexistujícími detaily.

Terén zobrazuje současný stav a nebyl upravován. Pouze zatopeno okolí předpokládanou původní hladinou rybníku

Opravdu lepší komentář jsem tady najít nemohl, velice jsem se zasmál...

Koně a povozy končily v dolním hradě. Dál se šlo pěšky.

www.researchgate.net/publication/330567077_Ceska_mesta_na_foliich_wurzburskeho_alba_II str. 34

Protože tam žádné nebyly. Katedrála se dostavěla až ve 20. století.

Dělám jen hmotové podstaty hradů. Pro větší srozumitelnost doplňuji pouze hlavní průchody. Detailní zobrazení má smysl tam, kde architekturu známe. V případě předpokládaných, ale nedochovaných staveb bychom pak mixovali fantazii s reálnem. Královský palác by byl krásný s detaily, to je bez diskuze. Takové modelové ztvárnění již existuje.