Moc děkuji za přínosné video :) svým komentářem bych chtěla moc poděkovat nejen Vám, ale i všem terapeutům, kteří pomohli spoustě lidem a byli jejich "opěrný bod" ve chvílích, kdy byl jejich život na tisíc kousků. Obdivuji Vaši práci a vážím si toho, co děláte. Já sama vím, že to, co pro mě udělala má terapeutka, jí nemůžu nikdy splatit. Nejen pomoc v krizových životních situacích, ale naučení efektivní komunikace s lidmi, získávání nadhledu v životě a mnoho dalších užitečných věcí, které teď používám dennodenně. Vaše video jen dokazuje, jak je tato práce kolikrát náročná a co vše musí terapeut zvládnout, aby ji mohl vykonávat. Pomáhat lidské duši vůbec není lehké. Děkuji moc! :)
Díky! Už rok se přemlouvám (a ostatní mě taky přemlouvají), že bych si měla jít s někým popovídat. Díky za tvoje videjka, ukazuješ, že jste taky lidi a přestávám se bát :)
Sama si přeji se stát psychologem a od vás jsem se dozvěděla vše, co mám čekat, s čím se poprat a co zvládnout. Za to moc děkuji. Vaše videa jsou moc fajn. :)
Skvělý👍 zasloužil by sis mnohem víc odběratelů☺ Působíš tak pozitivně, že by člověk ani nevěřil, že by i tebe mohlo někdy něco trápit. Musí být těžké rozhodnout se pro toto povolání s vědomím, že budeš celý život poslouchat strasti druhých. O to víc si vás vážím.
Zajímavé povídání, díky za něj :-) A hlavně za vás všechny terapeuty, co děláte tuto práci a pomáháte. Také jsem jednou terapeuta vyhledala a pomohl mi v těžkých chvílích moc.
Ja som chodila k psychologičke ,ked som mala socialnu fóbiu popri schyzofrenií . Dosť mi pomohla ,ale v tej chvíli ked mi hovorila že mám prekonávať strach -tak som nadšená nebola . Ale snažila som sa aj ked som prežívala občas hlasy . Psychológ je fajn človek ,osobne som neodsudzovala ludí ked chodili na terapie ,a psychológovia a moja psychiatrička sú moji pravidelný doktory .
Zajímavé video 😃 Nechtěl bys někdy třeba udělat video o tom, kdo se na psychologa hodí nebo co je zapotřebí k tomuto povolání, jestli se vydat na tuto dráhu a porovnat takto to povolání i z tvé strany/osobní zkušenosti
Čím více Vy budete lidem pomáhat a informovat o této Vaší činnosti ,tím samozřejmě ostatní budou více informovani a hlavně Vy si tím zároveň posouváte hranici Vašeho vědomí .Tím snáze pak najdete nový(jiný úhel pohledu).Viz. David R.Hawkins
Právě jsem absolvovala sezení u psychologa. Mám problém se svým dospělým synem, strašně se hádáme, urážíme se. Psycholožka se mě však také vyptávala na vztahy k dalším mým synům a k rodině. Nakonec mi řekla, že nám nepomůže, protože syn potřebuje akutně psychiatra v místě svého bydliště, a ona neléčí duševní poruchy. Mě osobně řekla, ať se moc neangažuji, protože když on sám nebude chtít, není možnost mu pomoci. Dotklo se mě i to, že prý jsem příliš optimistická a věci se nebudou vyvíjet podle mých představ. Jsem dost zklamaná, mám si najít někoho jiného? Strašně mě tento nepřirozený vztah matka@syn ničí a je mi líto, že se nedaří. Nakonec mám děsivý pocit, že jsem synovi zbytečně ublížila a řekla psycholožce věci podobající se pomluvě. Syn se objednal na sezení v místě svého bydliště , kam ho poslala paní psycholožka. Je to tak vůbec v pořádku? Jsem opravdu bezmocná?
Dobrý den, příští rok maturuju a chtěla bych se hlásit na muni psychologii, mohla bych se, prosím, zeptat, jak se nejlépe připravit na přijímací zkoušky, na co se zaměřit a tak dále? Děkuji moc
Bude lepší si zjistit aktuální podobu přijímacích zkoušek, aktuální požadavky. Ty se za posledních dvanáct let (od mých přijímaček) změnily. Navíc odlišné přijímačky má psychlogie na FF MU a na FSS MU.
Myslím, že terapeuti mívají supervisora, ke kterému chodí, když si oni sami potřebují popovídat nebo něco řešit (ale možná mě Tom opraví :) ) Myslím, že u téhle práce je to potřeba :)
Trochu jsem na to odpovídal u otázky od "Marry Moon" tady v komentářích. Ještě k tomu doplním, že když je to opravdu velký a silně emocionální problém a já vnímám, že jsem uvíznul, rád vyhledám terapeuta. Což už se i stalo.
@@eliskacadova8638 Supervize je více zaměřená na pracovní otázky. Ta otázka byla myslím zaměřená spíše na osobní sféru, tam pak využíváme normálně jiného kolegu terapeuta (kterého neznáme z osobního života).
Mám psychologii na Fakultě sociálních studií na MU Brno. Na video ohledně studia se mě ptá hodně lidí, ale je to už mnoho let od mého studia, v kontaktu s univerzitou už nejsem. Myslím, že nejsem povolaná osoba k tomu, abych mluvil o studiu. To už se za těch x let změnilo.
Když se klient brání pomoci, pociťujete vztek? Pokud je klient rezistentní a Vy právě třeba už naštvaný či zoufalý, ukončujete s ním terapii? Řešíte toto téma nejprve se svým supervizorem, či sám se sebou mimo sezení nějakou přípravou? Jaký typ výcviku máte? Sama jsem na počátku výcviku. Proto předem děkuji za odpovědi.
To je hodně otázek. Někdy v terapii pociťuji vztek, ale záleží na situaci. To je součást terapie, to, co se odehrává mezi námi, moje emoce, to všechno může ukazovat hodně o tom, s čím vlastně potřebuje klient pomoci. Takže terapii kvůli svému naštvání nekončím, naopak, je to šance posunout se dál. Jestli to řeším se supervizorem, nebo sám, záleží na situaci, nelze na to paušálně odpovědět. Typ výcviku - gestalt.
Může být Vaším klientem Váš přítel či člen rodiny, nebo je díky většímu emocionálnímu propojení lepší zvolit jiného terapeuta? Pomáhal jste již někdy jako terapeut blízkému člověku? Popřípadě je lepší blízkému člověku pomáhat v roli přítele, který má znalosti/zná metody apod.? Jinak moc povedené video, děkuji Vám za vše, co nám předáváte, je to skvělé.
Člena rodiny, přítele, ani známého rozhodně neberu do terapie, je k tomu mnoho důvodů. To by se sem asi všechno nevešlo :-). Neubráním se tomu, abych svoje psychologické zkušenosti a znalosti nevyužil i při rozhovoru mimo terapii, například s někým blízkým, ale má to svoje hranice. Spíš si vyslechnu, o co jde, a doporučím vyhledat odbornou pomoc, pokud to uznám za vhodné.
@@tomaskvapilik2773 Já jednu dobu chodila na terapii ke kamarádce a nedoporučuji to. Protože jsem cítila, že ona pak na mě změnila pohled a chování vůči mě mimo terapii. Takze i za mě z pohledu klienta můžu říct, že je lepší chodit k cizímu člověku, ke kterému teď chodím :) Tím bych Vam chtěla poděkovat, za videa která děláte, protože jsem díky nim začala hledat pomoc a našla skvělého terapeuta, který se zabývá také gestalt :)
Me by zajímalo, jaký máte jakozo psycholog názor na sdílení fotografií a videí dětí na sociálních sítích (ať už pro reklamu nebo z jakýchkoliv jiných duvodu)? Nemáte pocit, že vytvareni digitální stopy už takhle od malička, bez toho aniž by se k tomu dítě mohlo vyjadrit, může mít do budoucna negativní dopad na dítě nebo na vztahy v rodině? Sleduji Vás na Instagramu a působite jako velmi milá rodina :) , tak to prosím neberte jako nejaky útok nebo tak, ale vážně by mě zajímalo, jestli jste toto jako psycholog nejprve nějak řešil a jak se k tomu zkrátka jako profík stavíte :)?
Ano, to je v současnosti aktuální otázka. I používání sociálních sítí by mělo mít nějakou hranici, mělo by být vědomé, regulované. Myslím si, že s hranicí a regulovaně sociální sítě používám i já, a věřím, že tento způsob budu umět předat dítěti.
Já jsem zatím u první minuty videa, ale vlastně mě k tomu napadá, ze je obrovskej rozdíl mezi prácí psychologa a PT, stejně tak, jako na místě výkonu - mám tím na mysli instituci a určitý klienty - a směru, ke kterymu onen PT inklinuje. Asi jiný to bude i humanisticky orientovanyho PT a jiný u psychoanalytika. Pro mě je na práci s lidma nejhorší zvládat vlastní mestnanej afekt - když ti už nekolikaty klient cpe, k čemu teda v ty instituci seš a co teda jako delas, když nepredepisujes léky, a podává to arogantně, tak mas chut do poslat do temných míst 🙈. Ne jako fakt, je rozdíl, když si PT někdo zaplatí a chce něco řešit, a když je v instituci, kde s PT proste musi mluvit. Někdy je to s nima dost na hlavu. Ale já se nikomu nevnucuju - vlastně každý je sám svyho života strůjcem.
Mě by zajímalo, jestli si člověk může pomoct sám. Ted myslím toho "pacienta". Sama jsem měla problémy, které se přeměnily v depresi. Nicméně díky mé stydlivé povaze a nulovému sebevědomí mám problém komunikovat s lidmi, i s těmi blízkými. Při představě návštěvy psychologa je mi zle, a tak to celé držím pod pokličkou před okolím. Tak by mě zajímalo, jestli jsou nějaké možnosti jiné než návštěva odborníka. Děkuji za odpověď a jestli to už někde bylo zodpovězeno, tak se omlouvám.
Byla jsem na tom stejně jako vy. Jednou jsem se shodou náhod dostala k psychologovi a protože jsem nechtěla mluvit, tak mi dal nějaké testy a podle toho, jaké odpovědi jsem zakroužkovala, tak se mě pak ptal. Bylo to poprvé a naposled, co jsem u něj byla, ale během jednoho sezení mě docela slušně rozpitval a rozbrečel. Takže oni na to mají svoje metody, jak se o druhém člověku dozvědět více, i když ten se zrovna treba stydí komunikovat.
Ono to spolu souvisí - problém komunikovat s lidmi a problém otevřít se psychologovi. Zní mi to jako totéž. O to důležitější je právě skrze vztah s druhým člověkem to postupně, po maličkých krocích, zkoušet.
Teoreticky ano, znám techniky a postupy, které na sebe mohu aplikovat. Díky výcviku a vzdělávání se už dobře znám a vím, co zrovna potřebuji, co mi pomůže. Na druhou stranu terapie je o setkání dvou lidí, o jejich dialogu, který ukazuje dosud neviděné. To je nenahraditelné, takže i já mohu využít terapeuta.
6-7 klientů denně??? Při délce sezení 60, spíš 90 min...Zbláznil jste se? (OK, chápu, že je to nepatřičná otázka vzhledem k obsahu videa a Vaší profesi :-) ) Nechci si hrát na Libuši nebo pořad Volejte věstce, ale 10 hodin denně poslouchat nás nešťastníky? Abyste to vydržel. Věřte mi (a píšu z vlastní zkušenosti), nechcete se ocitnout na straně těch, co pracovní tempo nevydrželi. P.S. Já vím, že se neznáme, ale vypadáte jako fajn kluk a Vaše bakalářka se mi líbila. Tak přeji hodně sil. Obor psychologie a psychoanalýzy lidi jako Vás potřebuje.
Sezení má 50 minut, to je přesně stanovené a je dobré v tom držet jasnou hranici. 6-7 klientů denně je u soukromého terapeuta standard. Někteří kolegové ve zdravotnictví jsou na tom i hůře. Každopádně díky za starost :-).
Moc děkuji za přínosné video :) svým komentářem bych chtěla moc poděkovat nejen Vám, ale i všem terapeutům, kteří pomohli spoustě lidem a byli jejich "opěrný bod" ve chvílích, kdy byl jejich život na tisíc kousků. Obdivuji Vaši práci a vážím si toho, co děláte. Já sama vím, že to, co pro mě udělala má terapeutka, jí nemůžu nikdy splatit. Nejen pomoc v krizových životních situacích, ale naučení efektivní komunikace s lidmi, získávání nadhledu v životě a mnoho dalších užitečných věcí, které teď používám dennodenně. Vaše video jen dokazuje, jak je tato práce kolikrát náročná a co vše musí terapeut zvládnout, aby ji mohl vykonávat. Pomáhat lidské duši vůbec není lehké. Děkuji moc! :)
To je krásná zpětná vazba, děkuji.
Díky! Už rok se přemlouvám (a ostatní mě taky přemlouvají), že bych si měla jít s někým popovídat. Díky za tvoje videjka, ukazuješ, že jste taky lidi a přestávám se bát :)
Sama si přeji se stát psychologem a od vás jsem se dozvěděla vše, co mám čekat, s čím se poprat a co zvládnout. Za to moc děkuji. Vaše videa jsou moc fajn. :)
To jsem rád, že jsem pomohl!
Velmi zajímavé myšlenky a pohled ze strany odborníka :) Studuji psychologii a je fajn vědět, do čeho člověk jde, děkuji :)
Jste velmi milý člověk, děkuji za přínosná videa :)
To je velmi zajímavé video ❤️. Ano ta hranice je důležitá.
Úžasné video a posloucháte se úplně super😉
Skvelé video a motivácia ísť študovať psychológiu :) zaujímalo by ma do akej miery využívate znalosť reči tela (ak sa teda ňou riadite)
Řeč těla je stejně důležitá jako slova.
Opravdu skvělí videjko!!!!!!😊👍
Skvělý👍 zasloužil by sis mnohem víc odběratelů☺ Působíš tak pozitivně, že by člověk ani nevěřil, že by i tebe mohlo někdy něco trápit. Musí být těžké rozhodnout se pro toto povolání s vědomím, že budeš celý život poslouchat strasti druhých. O to víc si vás vážím.
Díky!
Zajímavé povídání, díky za něj :-) A hlavně za vás všechny terapeuty, co děláte tuto práci a pomáháte. Také jsem jednou terapeuta vyhledala a pomohl mi v těžkých chvílích moc.
To je skvělé!
Ja som chodila k psychologičke ,ked som mala socialnu fóbiu popri schyzofrenií . Dosť mi pomohla ,ale v tej chvíli ked mi hovorila že mám prekonávať strach -tak som nadšená nebola . Ale snažila som sa aj ked som prežívala občas hlasy . Psychológ je fajn človek ,osobne som neodsudzovala ludí ked chodili na terapie ,a psychológovia a moja psychiatrička sú moji pravidelný doktory .
Zajímavé video 😃 Nechtěl bys někdy třeba udělat video o tom, kdo se na psychologa hodí nebo co je zapotřebí k tomuto povolání, jestli se vydat na tuto dráhu a porovnat takto to povolání i z tvé strany/osobní zkušenosti
Hodí se na to ten, kdo to tak cítí. A pak se musí hodně učit, vzdělávat, chybovat, poučovat se.
Skvelé video🙂
Čím více Vy budete lidem pomáhat a informovat o této Vaší činnosti ,tím samozřejmě ostatní budou více informovani a hlavně Vy si tím zároveň posouváte hranici Vašeho vědomí .Tím snáze pak najdete nový(jiný úhel pohledu).Viz. David R.Hawkins
Právě jsem absolvovala sezení u psychologa. Mám problém se svým dospělým synem, strašně se hádáme, urážíme se. Psycholožka se mě však také vyptávala na vztahy k dalším mým synům a k rodině. Nakonec mi řekla, že nám nepomůže, protože syn potřebuje akutně psychiatra v místě svého bydliště, a ona neléčí duševní poruchy. Mě osobně řekla, ať se moc neangažuji, protože když on sám nebude chtít, není možnost mu pomoci. Dotklo se mě i to, že prý jsem příliš optimistická a věci se nebudou vyvíjet podle mých představ. Jsem dost zklamaná, mám si najít někoho jiného? Strašně mě tento nepřirozený vztah matka@syn ničí a je mi líto, že se nedaří. Nakonec mám děsivý pocit, že jsem synovi zbytečně ublížila a řekla psycholožce věci podobající se pomluvě. Syn se objednal na sezení v místě svého bydliště , kam ho poslala paní psycholožka. Je to tak vůbec v pořádku? Jsem opravdu bezmocná?
Zkuste tedy zformulovat otázku, kterou na mě máte..
Ahoj Tome, chtěl bych se zeptat, jaký psychoterapeutický výcvik máš a jaký přístup využíváš 😊 díky
Gestalt přístup.
Dobrý den, příští rok maturuju a chtěla bych se hlásit na muni psychologii, mohla bych se, prosím, zeptat, jak se nejlépe připravit na přijímací zkoušky, na co se zaměřit a tak dále? Děkuji moc
Bude lepší si zjistit aktuální podobu přijímacích zkoušek, aktuální požadavky. Ty se za posledních dvanáct let (od mých přijímaček) změnily. Navíc odlišné přijímačky má psychlogie na FF MU a na FSS MU.
hele a co když ty máš problém (velký, silně emociální), deláš si sám sobě psychologa/terapeuta??
Myslím, že terapeuti mívají supervisora, ke kterému chodí, když si oni sami potřebují popovídat nebo něco řešit (ale možná mě Tom opraví :) ) Myslím, že u téhle práce je to potřeba :)
Trochu jsem na to odpovídal u otázky od "Marry Moon" tady v komentářích. Ještě k tomu doplním, že když je to opravdu velký a silně emocionální problém a já vnímám, že jsem uvíznul, rád vyhledám terapeuta. Což už se i stalo.
@@eliskacadova8638 Supervize je více zaměřená na pracovní otázky. Ta otázka byla myslím zaměřená spíše na osobní sféru, tam pak využíváme normálně jiného kolegu terapeuta (kterého neznáme z osobního života).
Dobrý den, moc rada bych se zeptala, jakou školu přesně máte vystudovanou a zda byste neuvažoval nad videem ohledně studia? Děkuji :)
Mám psychologii na Fakultě sociálních studií na MU Brno. Na video ohledně studia se mě ptá hodně lidí, ale je to už mnoho let od mého studia, v kontaktu s univerzitou už nejsem. Myslím, že nejsem povolaná osoba k tomu, abych mluvil o studiu. To už se za těch x let změnilo.
Děkuji za odpověď:) zcela chápu
👍👍👍
Když se klient brání pomoci, pociťujete vztek?
Pokud je klient rezistentní a Vy právě třeba už naštvaný či zoufalý, ukončujete s ním terapii? Řešíte toto téma nejprve se svým supervizorem, či sám se sebou mimo sezení nějakou přípravou?
Jaký typ výcviku máte?
Sama jsem na počátku výcviku. Proto předem děkuji za odpovědi.
To je hodně otázek. Někdy v terapii pociťuji vztek, ale záleží na situaci. To je součást terapie, to, co se odehrává mezi námi, moje emoce, to všechno může ukazovat hodně o tom, s čím vlastně potřebuje klient pomoci. Takže terapii kvůli svému naštvání nekončím, naopak, je to šance posunout se dál.
Jestli to řeším se supervizorem, nebo sám, záleží na situaci, nelze na to paušálně odpovědět.
Typ výcviku - gestalt.
Může být Vaším klientem Váš přítel či člen rodiny, nebo je díky většímu emocionálnímu propojení lepší zvolit jiného terapeuta? Pomáhal jste již někdy jako terapeut blízkému člověku? Popřípadě je lepší blízkému člověku pomáhat v roli přítele, který má znalosti/zná metody apod.? Jinak moc povedené video, děkuji Vám za vše, co nám předáváte, je to skvělé.
Terapeut by neměl poskytovat své služby ani blízkým svým, ani blízkým svého klienta.
Člena rodiny, přítele, ani známého rozhodně neberu do terapie, je k tomu mnoho důvodů. To by se sem asi všechno nevešlo :-).
Neubráním se tomu, abych svoje psychologické zkušenosti a znalosti nevyužil i při rozhovoru mimo terapii, například s někým blízkým, ale má to svoje hranice. Spíš si vyslechnu, o co jde, a doporučím vyhledat odbornou pomoc, pokud to uznám za vhodné.
@@tomaskvapilik2773 Já jednu dobu chodila na terapii ke kamarádce a nedoporučuji to. Protože jsem cítila, že ona pak na mě změnila pohled a chování vůči mě mimo terapii. Takze i za mě z pohledu klienta můžu říct, že je lepší chodit k cizímu člověku, ke kterému teď chodím :) Tím bych Vam chtěla poděkovat, za videa která děláte, protože jsem díky nim začala hledat pomoc a našla skvělého terapeuta, který se zabývá také gestalt :)
Děkuju za tohle video. Uvažuji, že půjdu studovat psychologii a tohle mi dalo i trochu jiný náhled na tuto práci.
Me by zajímalo, jaký máte jakozo psycholog názor na sdílení fotografií a videí dětí na sociálních sítích (ať už pro reklamu nebo z jakýchkoliv jiných duvodu)? Nemáte pocit, že vytvareni digitální stopy už takhle od malička, bez toho aniž by se k tomu dítě mohlo vyjadrit, může mít do budoucna negativní dopad na dítě nebo na vztahy v rodině? Sleduji Vás na Instagramu a působite jako velmi milá rodina :) , tak to prosím neberte jako nejaky útok nebo tak, ale vážně by mě zajímalo, jestli jste toto jako psycholog nejprve nějak řešil a jak se k tomu zkrátka jako profík stavíte :)?
Ano, to je v současnosti aktuální otázka. I používání sociálních sítí by mělo mít nějakou hranici, mělo by být vědomé, regulované. Myslím si, že s hranicí a regulovaně sociální sítě používám i já, a věřím, že tento způsob budu umět předat dítěti.
Já jsem zatím u první minuty videa, ale vlastně mě k tomu napadá, ze je obrovskej rozdíl mezi prácí psychologa a PT, stejně tak, jako na místě výkonu - mám tím na mysli instituci a určitý klienty - a směru, ke kterymu onen PT inklinuje. Asi jiný to bude i humanisticky orientovanyho PT a jiný u psychoanalytika. Pro mě je na práci s lidma nejhorší zvládat vlastní mestnanej afekt - když ti už nekolikaty klient cpe, k čemu teda v ty instituci seš a co teda jako delas, když nepredepisujes léky, a podává to arogantně, tak mas chut do poslat do temných míst 🙈. Ne jako fakt, je rozdíl, když si PT někdo zaplatí a chce něco řešit, a když je v instituci, kde s PT proste musi mluvit. Někdy je to s nima dost na hlavu. Ale já se nikomu nevnucuju - vlastně každý je sám svyho života strůjcem.
Mě by zajímalo, jestli si člověk může pomoct sám. Ted myslím toho "pacienta". Sama jsem měla problémy, které se přeměnily v depresi. Nicméně díky mé stydlivé povaze a nulovému sebevědomí mám problém komunikovat s lidmi, i s těmi blízkými. Při představě návštěvy psychologa je mi zle, a tak to celé držím pod pokličkou před okolím. Tak by mě zajímalo, jestli jsou nějaké možnosti jiné než návštěva odborníka. Děkuji za odpověď a jestli to už někde bylo zodpovězeno, tak se omlouvám.
A co zkusit něajkou anonymní linku psychologické pomoci přes internet. Nebyla by to pro vás forma, jak problém diskutovat? :)
Byla jsem na tom stejně jako vy. Jednou jsem se shodou náhod dostala k psychologovi a protože jsem nechtěla mluvit, tak mi dal nějaké testy a podle toho, jaké odpovědi jsem zakroužkovala, tak se mě pak ptal. Bylo to poprvé a naposled, co jsem u něj byla, ale během jednoho sezení mě docela slušně rozpitval a rozbrečel. Takže oni na to mají svoje metody, jak se o druhém člověku dozvědět více, i když ten se zrovna treba stydí komunikovat.
Ono to spolu souvisí - problém komunikovat s lidmi a problém otevřít se psychologovi. Zní mi to jako totéž. O to důležitější je právě skrze vztah s druhým člověkem to postupně, po maličkých krocích, zkoušet.
První!! Skvělé video Tome!!
Hned na zacku sedi. Plus zame ze musi byt pozorny a vse dobre poslouchat abych vedel jak poradit .. premyslim nad psylogogem
Ahoj Tome, intonačnė mi připomínaš Jana Wericha:)
Jaroslava!
Jaroslava? Není to snad Jan.
@@zuzanaoravikova4483 Už se opravil(a). 😀
Máš doma boxovací pytel? 😁
Můžeš nějak pomoct sám sobě?
Teoreticky ano, znám techniky a postupy, které na sebe mohu aplikovat. Díky výcviku a vzdělávání se už dobře znám a vím, co zrovna potřebuji, co mi pomůže. Na druhou stranu terapie je o setkání dvou lidí, o jejich dialogu, který ukazuje dosud neviděné. To je nenahraditelné, takže i já mohu využít terapeuta.
6-7 klientů denně??? Při délce sezení 60, spíš 90 min...Zbláznil jste se? (OK, chápu, že je to nepatřičná otázka vzhledem k obsahu videa a Vaší profesi :-) ) Nechci si hrát na Libuši nebo pořad Volejte věstce, ale 10 hodin denně poslouchat nás nešťastníky? Abyste to vydržel. Věřte mi (a píšu z vlastní zkušenosti), nechcete se ocitnout na straně těch, co pracovní tempo nevydrželi. P.S. Já vím, že se neznáme, ale vypadáte jako fajn kluk a Vaše bakalářka se mi líbila. Tak přeji hodně sil. Obor psychologie a psychoanalýzy lidi jako Vás potřebuje.
Sezení má 50 minut, to je přesně stanovené a je dobré v tom držet jasnou hranici. 6-7 klientů denně je u soukromého terapeuta standard. Někteří kolegové ve zdravotnictví jsou na tom i hůře.
Každopádně díky za starost :-).