Vyrastal som v rodine, kde boli fyzické tresty považované za "nevyhnutnosť". Ja plánujem porušiť tento cyklus aj vďaka tebe a tvojim videám. Ďakujem za túto osvetu, a zároveň dúfam, že si to pozrie čo najviac mladých ľudí, aby ďalšie generácie už nemuseli zažívať fyzické tresty a mohli mať zdravý vzťah so svojimi rodičmi. Veľmi obohacujúce video, ďakujem ti Tomáš za tvoju tvorbu, psychológiu milujem a spôsob, akým to podávaš, je veľmi záživný a upokojujúci zároveň :) keep up the great work🤞🏼
Skvělé podporující video! Výchova je opravdu náročná a naše generace, která to chce dělat jinak to má náročnější. Pro mě je občas těžké stát si za svou výchovou i před tchánovci, snaží se to nekomentovat, ale stejně jim to občas ujede. To samé má můj manžel, podle mě je rozpolcený - výchova bez fyz. trestů vs. jak on sám byl vychován a co od něj očekávají jeho rodiče. Děkuji a těším se na další videa:)
Nejsem nejmladší rodič, synovi je už 22 a měli jsme ho celkem pozdě, ale nikdy jsme ho neuhodili, ani jsme mu nevyhrožovali a netrestali ho zákazy. Sportoval, studuje VS a je to normální fajn kluk. Tak nevím, proč myslíte, že zrovna ta vaše generace to chce dělat jinak a určitě správně. 😊
Mně se strašně líbí laskave hranice a disciplina. A hoodne si hledam, co to pro me znamená. Trhá mě usi manipulativni, vyhrozujici atd. řeči okolí. Ale hodně mě pomáhá vnímat, jak různé situace řešit. Ale často když uz neco zvladneme v pohodě, přijde s 3.5 letou nový level. Ale pak když vidim jak zrcadlí nás, tak to za to safra stojí ❤️
Díky za tohle video. Mam doma tři malé caparty, často jsem na ně sama a upřímně už jsem za ta léta dost vyčerpaná. Hodněkrát propadám depresi, protože i když se moc snažím vychovávat laskavě, někdy situaci prostě vůbec nezvládnu a bičuju se za to. Tohle video mi dalo naději, že snad vše nedělám úplně špatně. ❤
Dobrý den, výborné video, děkuji za něj, moc pěkně to umíte vysvětlit. Věřím a doufám, že takto bude smýšlet víc a víc rodičů! Moc bych si to přála! Upřimně mě totiž děsí, kolik rodičů považuje fyzické tresty za adekvátní výchovný prostředek. ;-( Je to zakořeněné v české společnosti....bohužel. Těším se na další video s touto problematikou. Mějte se. RADKA
Fyzické tresty jsou úplně mimo a měly by zůstat v minulosti. Je mi 15 a ve škole jsem učitele konfrontovala x krát. Nějak víc se to řešilo 3x. Mamka i podala stížnost na město a na nějakou krajskou inspekci (už si nejsem jistá kam přesně). Každopádně s tím nikdo nikdy nic nedělal. Poprvé to bylo od tělocvikáře asi ve čtvrté třídě. Když někdo dělal bordel, dal mu facku, nebo je tahával za vlasy. Potom v 5. si třídní zasedla na jednoho pomalejšího kluka z Ukrajiny a fyzicky ho trestala docela často. Tohle když jsem řekla doma, mamka to začala řešit z ředitelem. Ten byl ještě docela profesionální a fakt to pomohlo. Na druhém stupni se nám změnila třída a najednou jsme byli "problematičtí". Prostě nás neuměli zkrotit. V 6. spolužákovi někdo hodil pouzdro na dveře kabinetu, bylo to po zvonění, než učitelka dorazila. Spolužák si pro to pouzdro šel, ale ze dveří se vyřítil náš dost cholerický učitel zeměpisu a prostě mu dal pár facek. Já jsem zvedla ruku a začala fakt vtipná argumentace: "Pane učiteli fyzické tresty jsou ve školách od roku 1980 zakázané." "Já můžu" "Proč?" "Já mám papír od ministerstva školství že u vás se fyzicky trestat může." "A můžu ho vidět?" Na tohle mi už neodpověděl. Když to mamka opět řešila s ředitelem, řekl, že to pan učitel tak nemyslel a že to byl vtip. Taky mu řekla, že jestli se to bude opakovat, dá to na město a zavolá inspekci. Samozřejmě pan ředitel měl plnou hubu keců že děcka se prostě mlátit musí (je mu tak 40). Ale ten učitel se aspoň fakt ztrapnil a já jsem pro spolužáky byla najednou kapacita a pomalu právník. Pak v 8. se stal poslední incident který jsme řešili, potom jsem změnila školu. Mám spolužáka s diagnostikovaným ADHD, v hodině si potřebuje s něčím hrát aby se soustředil. Nikoho to nikdy nerušilo. Bylo to v češtině a ta učitelka už byla v důchodu. On si takhle hrál s nějakým balónkem nebo co to bylo a u toho normálně pracoval. Ona k němu přišla, dala mu facku a vzala mu to. On se v tu chvíli postavil a šel to řešit "po svém". Ve zkratce jsem se s ní já a ten spolužák začali hádat, že mu to brát nemůže a ať ho laskavě nefackuje. Tuhle hádku on zakončil slovy: "To jste přehnala soudružko". Takže tak. Všichni ti učitelé tam doteď učí. Ředitel je pořád debil. Jediné co se stalo bylo, že nám změnili učitelku na Čj. Jen opakuju, že teď jsem v 9. a tohle se děje pořád. Zdravím do ZŠ T. G. Masaryka Bojkovice!!🤍 A díky moc za osvětu na které se podílíš, je to potřeba. A někteří dospělí snad konečně pochopí, jak to s těma fyzickýma trestama opravdu je...
Souhlas souhlas s většinou 😊 Jen tresty by mě nenapadlo vůbec nepoužívat, jednoduše přirozené následky - něco z toho to byly, ale uklidit celou chalupu ne 😅 Tam mi chybí ta logická souvislost s tím "prohřeškem" i když se řekne kdoví co dopředu. Ale u házení koulema na okno bych viděla jako ok, co se pak stane? Rozbije se, budeme muset volat majiteli a dalších x hodin řešit opravy nebo peníze a budu mít blbou náladu - z toho plyne žádný moc čas na hraní nebo táta v dobré náladě. Což teda podle mě je pro děti největší motivace ♥️ Pak mě jen napadá dodat k bodu 3., že ano kontakt takhle je podstatný, ale že jste u pizzy Julii udělal ještě důležitou věcí a to uznal její pocity a co chce a ty respektoval, jen s respektem k ostatním a navíc jí pomohl i navést na to, jak se té pizzy dočká. Tudíž přesně proto nám to taky doma funguje už od toho roku a půl cca, že dcerka vždycky vnímala, že ji vnímám a třeba jen holt lituju, když se nedá situace změnit. Ale obecně to všechno stojí a padá na super vztahu s rodičem (učitelkou), jinak nefunguje nic by se dalo shrnout 😅 ♥️ a to právě fyzické tresty (i další věci) narušují vztah, a pak se rodiče diví, že nějaká poučka nefunguje... Stačí mít i podle Neufelda správnou hierarchii a dítě v té závislé pozici a že nás bere jako pečující alfu a přirozeně nás následují ♥️
Díky za zprávu! Je pravda, že uznání a respekt k pocitům je základní prvek té naší výchovné abecedy, že mi to ani nepřijde jako něco, co je třeba vypíchnout, ale bezpochyby to hraje roli, i když se to děje denně. S těmi tresty chápu. Ani to pro mě není úplně spontánní věc, což je možná poznat, že jsem se to tam tak snažil našroubovat. Ale chtěl jsem, aby zaznělo, že lze nad tresty přemýšlet, zvažovat, komunikovat o nich, a přitom zcela vynechat fyzické tresty. Přišlo mi, že některým rodičům to může splývat, že trest vypadá jen jedním způsobem.
Ja vyrůstala s výpraskama. Bohužel máme doma syna 3,5let s adhd s hyperaktivitou a vyvojovou disfazii. A upřímně někdy když už to bylo opravdu neúnosné dostal párkrát na zadek. Ale nechci to dělat. Jenže on nechápe, člověk mu to nevysvětli. On klidně uteče i do silnice a má z toho srandu. Vysvětlujeme ale je to jak mluvit se zdi když nechápe. Věřím že u normálních dětí se člověk domluví ale nás syn ani nemluví věty. Mluví jen slova a má omezenou slovní zásobu. Já už jsem z toho zralá na Bohnice. Vaše Julinka mluví krásně nas syn neumí říct ani kráva. Jen ví že dělá buu. 😪A tím jak je hyperaktivní a neposedi se ho těžko něco učí. I sama psycholožka viděla jak se chová a že malem za tu hodinu ji tu ordinaci malej zboural. Všude lezl, skákal apod....
Samozřejmě jsou situace, kdy je potřeba zvolit specifické metody v součinnosti s doporučením diagnostika nebo terapeuta. Zažil jsem rodinu s něčím podobným, co popisujete. Měli výbornou zkušenost s terapeutickým centrem ABACEDA - abaceda.cz - věřím, že podobných center bude víc.
Zajimalo by mne, jak byste resil situaci, kdy Filipek/Julinka ten dum za trest proste neuklidi. Nastavil jste hranici a trest za poruseni. To je pro mne situace, kdy bych si opravdu chtela stat za svym. Jenze co kdyz sebou dite placne na zem a proste to neudela? Nabizi se mi: "tak pojd, ja ti s tim pomuzu, udelame to spolu, ale musime to uklidit." Druha vec je, ze mne osobne se treba nechce z uklidu delat trest z cokolady odmenu atd.. (chapu, ze tohle tim rict nechcete, uvadite jen priklad...). Celkove se mi ale ten princip trestu a odmeny velmi tezko uchopuje.
Ano, to chápu, většinou se princip trestu nebo odměny špatně uchopuje, když sám tu výchovu na tomto principu nezažil. Já ji taky úplně nezažil, takže mi přijde, že jsem o tom mluvil tak kostrbatě. Ale přišlo mi důležité to zmínit, jako jeden z kanálů. Ono by to asi nebylo tak, že by tu chatu uklízel sám, nějak bychom to udělali spolu. A pokud by byl zádrhel, nejspíš bychom více mluvili o důsledcích, a kdybych se chtěl držet pouze toho principu trestu a převzetí zodpovědnosti, tak se dojde na něco, co je pro to dítě tak cenné, že to sepne (a tím nemyslím, že bych takto licitoval s láskou, zájmem, pozorností, spíš s nějakou činností, hračkou, apod.)
@@tomaskvapilik2773 Video super a moc cenné, aby se téma šířilo dál. Jen mi nepřišlo úplně šťastné to uchopení trestů. Většinou tresty vůbec nedávají smysl. Hážeš koule - budeš uklízet chatu. Neuklidíš si hračky - nedostaneš zítra čokoládu. Myslím, že mnohem smysluplnější je koncept přirozených důsledků. Házíš koule, nenechám tě házet koule do okna, pokud nepřestaneš, půjdeš čekat dovnitř, než se oblékneme. Neuklidíš si hračky - hračky možná budeme muset nějak schovat, přetřídit, uklízíme je proto, aby se nám tady dobře spolu žilo a fungovalo, pokud si je nechceš uklízet, nějak je budeme muset omezit. Prostě něco co logicky vyplývá z té situace a ne jen uměle vymyšlený, abych zasáhla dítěti to nejcennější nebo to, čeho se nejvíc bojí.
Dobrý den. Moc dekuju za příjemné video. Chci se zeptat, jak říct dítěti NE už v malém věku, a hlavně vysvětlit. Např. Když malému rostou zoubky a kouse prso u kojeni. Přece takový malý človíček ještě nechápe co je ano, co ne. Dekuju a mějte krasne Vanoce
Mladšímu synovi je teď 10 měsíců a bylo na něm vidět už docela brzo, když jsem řekla "nene". Změna intonace a ví, že nechci, aby to dělal. Ale je to o povaze, na staršího to nefungovalo. Ten chtěl zjistit, co se stane, když to "nene" poruší 😂
Říkejte ne normálně. Ne je srozumitelné díky neverbální složce, která ho doprovází. Právě té emoční a neverbální stránce komunikace dítě rozumí velmi brzy. A můžete i vysvětlovat. To nevadí, že nebude rozumět slovům. Ale porozumí vašemu záměru. A postupně bude rozumět i slovům.
Mluvíme i o lehkém plácnutí přes zadek. Některé výzkumy úplně vyloučily hrubé násilí, aby to nebylo zkreslené, a zaměřily se pouze na plácnutí přes ruku nebo přes zadek. Výsledky jsou stejné. Stačí si rozkliknout ty články uvedené v popisku.
Tomáši....jste excelentní psycholog.
Líbí se mi to pojetí, že dítě má na té situaci spoluúčast. A ta zodpovědnost, ta možnost zamyslet se nad příčinou a následkem. Super!
Vyrastal som v rodine, kde boli fyzické tresty považované za "nevyhnutnosť". Ja plánujem porušiť tento cyklus aj vďaka tebe a tvojim videám. Ďakujem za túto osvetu, a zároveň dúfam, že si to pozrie čo najviac mladých ľudí, aby ďalšie generácie už nemuseli zažívať fyzické tresty a mohli mať zdravý vzťah so svojimi rodičmi.
Veľmi obohacujúce video, ďakujem ti Tomáš za tvoju tvorbu, psychológiu milujem a spôsob, akým to podávaš, je veľmi záživný a upokojujúci zároveň :) keep up the great work🤞🏼
Díky moc ❤
Jste úžasná rodina, moc ráda vás sleduji. A velmi přínosné video, děkuji.
Skvělé podporující video! Výchova je opravdu náročná a naše generace, která to chce dělat jinak to má náročnější. Pro mě je občas těžké stát si za svou výchovou i před tchánovci, snaží se to nekomentovat, ale stejně jim to občas ujede. To samé má můj manžel, podle mě je rozpolcený - výchova bez fyz. trestů vs. jak on sám byl vychován a co od něj očekávají jeho rodiče.
Děkuji a těším se na další videa:)
Nejsem nejmladší rodič, synovi je už 22 a měli jsme ho celkem pozdě, ale nikdy jsme ho neuhodili, ani jsme mu nevyhrožovali a netrestali ho zákazy. Sportoval, studuje VS a je to normální fajn kluk. Tak nevím, proč myslíte, že zrovna ta vaše generace to chce dělat jinak a určitě správně. 😊
Mně se strašně líbí laskave hranice a disciplina. A hoodne si hledam, co to pro me znamená. Trhá mě usi manipulativni, vyhrozujici atd. řeči okolí. Ale hodně mě pomáhá vnímat, jak různé situace řešit. Ale často když uz neco zvladneme v pohodě, přijde s 3.5 letou nový level. Ale pak když vidim jak zrcadlí nás, tak to za to safra stojí ❤️
Díky za tohle video. Mam doma tři malé caparty, často jsem na ně sama a upřímně už jsem za ta léta dost vyčerpaná. Hodněkrát propadám depresi, protože i když se moc snažím vychovávat laskavě, někdy situaci prostě vůbec nezvládnu a bičuju se za to. Tohle video mi dalo naději, že snad vše nedělám úplně špatně. ❤
Aby člověk nesklouzával ke zkratkám, potřebuje mít zdroje a kapacitu. Pokud jste na tři děti sama, představuji si, že je to neuvěřitelně těžké.
díky za tohle video, určitě budu ráda pokud bude pokračování 😍
Dobrý den, výborné video, děkuji za něj, moc pěkně to umíte vysvětlit. Věřím a doufám, že takto bude smýšlet víc a víc rodičů! Moc bych si to přála! Upřimně mě totiž děsí, kolik rodičů považuje fyzické tresty za adekvátní výchovný prostředek. ;-( Je to zakořeněné v české společnosti....bohužel. Těším se na další video s touto problematikou. Mějte se. RADKA
Díky moc za zpětnou vazbu!
Toto bylo tak Skvely. Diky moc
Není zač!
Fyzické tresty jsou úplně mimo a měly by zůstat v minulosti. Je mi 15 a ve škole jsem učitele konfrontovala x krát. Nějak víc se to řešilo 3x. Mamka i podala stížnost na město a na nějakou krajskou inspekci (už si nejsem jistá kam přesně). Každopádně s tím nikdo nikdy nic nedělal. Poprvé to bylo od tělocvikáře asi ve čtvrté třídě. Když někdo dělal bordel, dal mu facku, nebo je tahával za vlasy. Potom v 5. si třídní zasedla na jednoho pomalejšího kluka z Ukrajiny a fyzicky ho trestala docela často. Tohle když jsem řekla doma, mamka to začala řešit z ředitelem. Ten byl ještě docela profesionální a fakt to pomohlo. Na druhém stupni se nám změnila třída a najednou jsme byli "problematičtí". Prostě nás neuměli zkrotit. V 6. spolužákovi někdo hodil pouzdro na dveře kabinetu, bylo to po zvonění, než učitelka dorazila. Spolužák si pro to pouzdro šel, ale ze dveří se vyřítil náš dost cholerický učitel zeměpisu a prostě mu dal pár facek. Já jsem zvedla ruku a začala fakt vtipná argumentace: "Pane učiteli fyzické tresty jsou ve školách od roku 1980 zakázané." "Já můžu" "Proč?" "Já mám papír od ministerstva školství že u vás se fyzicky trestat může." "A můžu ho vidět?" Na tohle mi už neodpověděl. Když to mamka opět řešila s ředitelem, řekl, že to pan učitel tak nemyslel a že to byl vtip. Taky mu řekla, že jestli se to bude opakovat, dá to na město a zavolá inspekci. Samozřejmě pan ředitel měl plnou hubu keců že děcka se prostě mlátit musí (je mu tak 40). Ale ten učitel se aspoň fakt ztrapnil a já jsem pro spolužáky byla najednou kapacita a pomalu právník. Pak v 8. se stal poslední incident který jsme řešili, potom jsem změnila školu. Mám spolužáka s diagnostikovaným ADHD, v hodině si potřebuje s něčím hrát aby se soustředil. Nikoho to nikdy nerušilo. Bylo to v češtině a ta učitelka už byla v důchodu. On si takhle hrál s nějakým balónkem nebo co to bylo a u toho normálně pracoval. Ona k němu přišla, dala mu facku a vzala mu to. On se v tu chvíli postavil a šel to řešit "po svém". Ve zkratce jsem se s ní já a ten spolužák začali hádat, že mu to brát nemůže a ať ho laskavě nefackuje. Tuhle hádku on zakončil slovy: "To jste přehnala soudružko". Takže tak. Všichni ti učitelé tam doteď učí. Ředitel je pořád debil. Jediné co se stalo bylo, že nám změnili učitelku na Čj. Jen opakuju, že teď jsem v 9. a tohle se děje pořád. Zdravím do ZŠ T. G. Masaryka Bojkovice!!🤍 A díky moc za osvětu na které se podílíš, je to potřeba. A někteří dospělí snad konečně pochopí, jak to s těma fyzickýma trestama opravdu je...
Koukám a obdivuji zralost.
Tvůj koment mě dojal. Je super, jaká jsi a nebojiš se vystoupit z řady. Zdravi 40leta fanynka 😊
Tome, skvele video. Moc dekuji.. jen tak mimochodem - jak moc je Juli roztomila, kdyz ceka na pizzu?! 😂❤
Souhlas souhlas s většinou 😊 Jen tresty by mě nenapadlo vůbec nepoužívat, jednoduše přirozené následky - něco z toho to byly, ale uklidit celou chalupu ne 😅 Tam mi chybí ta logická souvislost s tím "prohřeškem" i když se řekne kdoví co dopředu. Ale u házení koulema na okno bych viděla jako ok, co se pak stane? Rozbije se, budeme muset volat majiteli a dalších x hodin řešit opravy nebo peníze a budu mít blbou náladu - z toho plyne žádný moc čas na hraní nebo táta v dobré náladě. Což teda podle mě je pro děti největší motivace ♥️
Pak mě jen napadá dodat k bodu 3., že ano kontakt takhle je podstatný, ale že jste u pizzy Julii udělal ještě důležitou věcí a to uznal její pocity a co chce a ty respektoval, jen s respektem k ostatním a navíc jí pomohl i navést na to, jak se té pizzy dočká. Tudíž přesně proto nám to taky doma funguje už od toho roku a půl cca, že dcerka vždycky vnímala, že ji vnímám a třeba jen holt lituju, když se nedá situace změnit. Ale obecně to všechno stojí a padá na super vztahu s rodičem (učitelkou), jinak nefunguje nic by se dalo shrnout 😅 ♥️ a to právě fyzické tresty (i další věci) narušují vztah, a pak se rodiče diví, že nějaká poučka nefunguje... Stačí mít i podle Neufelda správnou hierarchii a dítě v té závislé pozici a že nás bere jako pečující alfu a přirozeně nás následují ♥️
Díky za zprávu! Je pravda, že uznání a respekt k pocitům je základní prvek té naší výchovné abecedy, že mi to ani nepřijde jako něco, co je třeba vypíchnout, ale bezpochyby to hraje roli, i když se to děje denně.
S těmi tresty chápu. Ani to pro mě není úplně spontánní věc, což je možná poznat, že jsem se to tam tak snažil našroubovat. Ale chtěl jsem, aby zaznělo, že lze nad tresty přemýšlet, zvažovat, komunikovat o nich, a přitom zcela vynechat fyzické tresty. Přišlo mi, že některým rodičům to může splývat, že trest vypadá jen jedním způsobem.
Ja vyrůstala s výpraskama. Bohužel máme doma syna 3,5let s adhd s hyperaktivitou a vyvojovou disfazii. A upřímně někdy když už to bylo opravdu neúnosné dostal párkrát na zadek. Ale nechci to dělat. Jenže on nechápe, člověk mu to nevysvětli. On klidně uteče i do silnice a má z toho srandu. Vysvětlujeme ale je to jak mluvit se zdi když nechápe. Věřím že u normálních dětí se člověk domluví ale nás syn ani nemluví věty. Mluví jen slova a má omezenou slovní zásobu. Já už jsem z toho zralá na Bohnice. Vaše Julinka mluví krásně nas syn neumí říct ani kráva. Jen ví že dělá buu. 😪A tím jak je hyperaktivní a neposedi se ho těžko něco učí. I sama psycholožka viděla jak se chová a že malem za tu hodinu ji tu ordinaci malej zboural. Všude lezl, skákal apod....
Samozřejmě jsou situace, kdy je potřeba zvolit specifické metody v součinnosti s doporučením diagnostika nebo terapeuta. Zažil jsem rodinu s něčím podobným, co popisujete. Měli výbornou zkušenost s terapeutickým centrem ABACEDA - abaceda.cz - věřím, že podobných center bude víc.
Zajimalo by mne, jak byste resil situaci, kdy Filipek/Julinka ten dum za trest proste neuklidi. Nastavil jste hranici a trest za poruseni. To je pro mne situace, kdy bych si opravdu chtela stat za svym. Jenze co kdyz sebou dite placne na zem a proste to neudela? Nabizi se mi: "tak pojd, ja ti s tim pomuzu, udelame to spolu, ale musime to uklidit."
Druha vec je, ze mne osobne se treba nechce z uklidu delat trest z cokolady odmenu atd.. (chapu, ze tohle tim rict nechcete, uvadite jen priklad...). Celkove se mi ale ten princip trestu a odmeny velmi tezko uchopuje.
Ano, to chápu, většinou se princip trestu nebo odměny špatně uchopuje, když sám tu výchovu na tomto principu nezažil. Já ji taky úplně nezažil, takže mi přijde, že jsem o tom mluvil tak kostrbatě. Ale přišlo mi důležité to zmínit, jako jeden z kanálů.
Ono by to asi nebylo tak, že by tu chatu uklízel sám, nějak bychom to udělali spolu. A pokud by byl zádrhel, nejspíš bychom více mluvili o důsledcích, a kdybych se chtěl držet pouze toho principu trestu a převzetí zodpovědnosti, tak se dojde na něco, co je pro to dítě tak cenné, že to sepne (a tím nemyslím, že bych takto licitoval s láskou, zájmem, pozorností, spíš s nějakou činností, hračkou, apod.)
@@tomaskvapilik2773 Video super a moc cenné, aby se téma šířilo dál. Jen mi nepřišlo úplně šťastné to uchopení trestů. Většinou tresty vůbec nedávají smysl. Hážeš koule - budeš uklízet chatu. Neuklidíš si hračky - nedostaneš zítra čokoládu. Myslím, že mnohem smysluplnější je koncept přirozených důsledků. Házíš koule, nenechám tě házet koule do okna, pokud nepřestaneš, půjdeš čekat dovnitř, než se oblékneme. Neuklidíš si hračky - hračky možná budeme muset nějak schovat, přetřídit, uklízíme je proto, aby se nám tady dobře spolu žilo a fungovalo, pokud si je nechceš uklízet, nějak je budeme muset omezit. Prostě něco co logicky vyplývá z té situace a ne jen uměle vymyšlený, abych zasáhla dítěti to nejcennější nebo to, čeho se nejvíc bojí.
Dobrý den. Moc dekuju za příjemné video. Chci se zeptat, jak říct dítěti NE už v malém věku, a hlavně vysvětlit. Např. Když malému rostou zoubky a kouse prso u kojeni. Přece takový malý človíček ještě nechápe co je ano, co ne. Dekuju a mějte krasne Vanoce
Mladšímu synovi je teď 10 měsíců a bylo na něm vidět už docela brzo, když jsem řekla "nene". Změna intonace a ví, že nechci, aby to dělal. Ale je to o povaze, na staršího to nefungovalo. Ten chtěl zjistit, co se stane, když to "nene" poruší 😂
Říkejte ne normálně. Ne je srozumitelné díky neverbální složce, která ho doprovází. Právě té emoční a neverbální stránce komunikace dítě rozumí velmi brzy. A můžete i vysvětlovat. To nevadí, že nebude rozumět slovům. Ale porozumí vašemu záměru. A postupně bude rozumět i slovům.
❤
Mluvíme o výprasku nebo lehkém plácnutí po zadku?
Mluvíme i o lehkém plácnutí přes zadek. Některé výzkumy úplně vyloučily hrubé násilí, aby to nebylo zkreslené, a zaměřily se pouze na plácnutí přes ruku nebo přes zadek. Výsledky jsou stejné. Stačí si rozkliknout ty články uvedené v popisku.
❤