Útulno je, když po deštivé cestě přijdu domů a dám si teplou sprchu, když mě zahřeje peřina v chladu, když přijdu ráno do dílny a tam se svítí a je zatopeno v kamnech, útulno je u praskajícího ohně i žhavých uhlíků, útulno je, když se na mě někdo usměje, útulno je, když délám co mě baví, když je radost v každém pohledu z vlaku na západ slunce, z přečteného nebo slyšeného slova, když pozoruju rostlinu jak roste, když jsem doma ať už jsem kdekoliv, když vím, že jsem tam kde jsem a tak jak jsem a cítím, že je to tak v pořádku... Pepo, díky za ty postřehy... :)
jo, postel, další umělá děloha, někdy mi přijde skoro důležitější než ma$tu-bace ... možná pže do postele si tolik netahám cizí lidi a jejich výtvory (kresby) ... úsměv je spíš velké šílenství, "omg, wtf", co s tím, něco na mě valí, pak to svede na mě, ostatní se k němu přidaj, a rázem je tu lynčování jak v 50. letech, proč jak, že !!! nebo po chvíli už mi to tak skvělé nepřijde ... pže to není bůh? takže není ve všem? nebo to právě je bůh a proto je to tak děsivé, nezvladatelné ... proto se to snažej hodit na mě ... rostlinu, jak roste, aka škodolibost že se namáhá někdo místo mě/i někdo jinej než já ... si nemůže pomoct? v pořádku? to by sis sto nechal, ne? navíc plno z těch věcí je kradených coby zbraně proti tvým bližním, což jim počítám taky v pořádku nepřijde ... leda by to naopak dělali oni tobě, nebo vraceli, když je k tomu nutíš svými (kradenými) útoky?
Útulno je,když sedim v příjemně vytopeném bytě, s milovanym člověkem. Myslím si,že útulnost dělá promodlený byt,kde žijeme. Mám zkušenost, že mají pocit utulnosti i lidé nevěřící, když přijdou do takových prostor. ❤
Útulno tvoří u nás postoj chvály - s manželem spolu často když to jen jde tak chválíme Pána. Pak zatopíme v krbu večer po práci, dáme dobré jídlo. Návštěvy u nás často říkají "tady je tak útulně"..my víme že to jsou ty chvály...On se ke svým věrným přiznává a je tááák milosrdný...😊
no jo, kněží, Ježíš (bůh otec, syn, duch svatý), a já proč v kostelech bývají hlavně ženy ... to je takový nekonečný zástup panen, jen pro opačné p-hl&ví ... a ještě možná nejen slibovaný ... ve škole to je zase samá úča ... což asi (taky) není dobré, počítám ... kor když jsem si dřív myslel, že holky jsou chytré, a ony jen umějí dobře (ale poněkud bezhlavě ... pak asi neví co s tím ... a muži zase s emocemi?) kopírovat ... nebo se mě snažily chytit!
Útulno je pro mě čas s rodinou, s přáteli... Se smrtí mě blízkého člověka jsem si uvědomil, jak jsou vztahy důležité a jak moc se v nich zrcadlí Bůh... Jak moc vztahy vytváří hřejivou peřinu
Dekuji za mila slova. Utulno mi dela kazdy den cteni kratkeho textu z Bible, zamysleni k nemu a kousicek ze Stareho Zakona a kousek z Noveho. Vetsinou po jidle nez stravim , v pohode premyslim. Obcas napisu nekomu myslenku, co me zaujalo. Momentalne jsem u Ezekiela 20 kap a Zalmy 121. Je to podle predlohy.
já to nedával a nějak se mi nechce to znova zkoušet, stačí mi "obyčejná" slova, i když nevím, jestli jsou vlastně lepší, řekl bych že se vlastně přímo vymlouvají na ni, i když to zpravidla nepřiznávají, ale jsou jak přes kopírák "sliby dobra kterým ho chtějí druhým sebrat" ... prý "to(hle moje) slovo bylo od boha, to slovo bylo bůh" ... hm, to může říct každý ... ale vadí jen když si Babiš napíše zprávu, že dobře vládl, že ... vadí to všem, pže to dělají všichni a nechtějí toho nechat, že ...
nebo v záměrně neurčitých slovech která se maximálně vyhýbají realitě ... pak je ovšem zklamání když člověk narazí na realitu a viní za to ji, pere se s ní, místo aby si dával pozor na ústa ze kterých na něj něco cizího, nepřátelského a kradeného, sprostého (slova) vypadlo ... a asi teda i na ta svoje ... řekl bych že vztahovat k někomu bezohledně svá chapadla dobré není, to by sis to nechal ... útulno je v umělé děloze, ve "společenství" které si namlouvám že je podle mě, mého ega na úkor ostatních, nebo se tam schováváme před realitou a v tom ulejvání se (důležitém pyšném pohrdání druhými a stvořením) "je nám dobře"? nevím jestli jsem kdy měl nějaké přátele, ale co se dá s lidmi dělat? pomlouvat "druhé", takže si vlastně navzájem nadávat a dělat že to myslíme na jiné lidi? to zní jako lovit bobříka trapnosti ... rodina je narušovaná (jinými) samozvanými sektami, které se ji snaží ukrást, rozvrátit, přetáhnout si její členy k sobě sliby že v nich to bude lepší než v rodině ... víc lepit? jo, prej je těžký ze sekt odejít ... třeba se mi nechce přestat používat slova, asi je to nejsilnější f€t ... rodina má teda pádné argumenty že se o člověka starala ... rozhodně víc než slibující, neschopné sekty ... ano, nechal jsem si od nich nacpat pomluvy že mi za vše může moje rodina ... ale to možná spíš tím, že si k sobě taky pouští cizí, nepřátelské sekty, třeba média (to co z nich odpadává, do hlavy) ... tedy v tom že je to idealistické = největší zlo podobně jako sekty ... ostatně sekty jsou samozřejmě i škola, stát, věda ... práce ... prostě říše zla, že ... pro skutečného boha naopak mluví přinejmenším ta neuvěřitelná věc, tedy jednak existence života, i když dělat z něj něco extra by mohlo být naše ego ... ale pak to, že člověk dosáhne určitého věku, zplodí dítě, a to začíná zase od nuly, ačkoli vzešlo z lidí, kteří již nějakého věku a zchátralosti těla dosáhli ... v bibli samozřejmě zní zajímavě ty pasáže "v tolika stech letech měl syna, v tolika stech letech zem*el" ... a je fakt že zemědělství, civilizace, města mi nepřijdou že by měly za cíl prospívat životu ... skutečně ... i když natahovat člověka sliby velkých čísel (ega) je klasická strategie všech sekt (včetně vědy - dinosauři tu byli před miliony let, ještě před delší dobou vznikl vesmír ... nebo "miliardy bakterií v jediné tobolce probiotika" (takže je to jako dát si celé lidstvo k snídani každý den, přinejmenším co do počtu ... prej)), jackpotů ... ale nevím proč by plození dětí mělo opravňovat slabé a neúspěšné aby se je rodičům pokoušeli vyfouknout ... možná potřeba jejich vlastního ega ... a rodiče na ně zase nechtějí být sami, pže tomu taky nerozumí (co to jako je, co s tím, prostě se jim chtělo tento ... něco příjemného ... a pak machrovat na ostatní že taky mají dítě, stejně jako soused ... a kdo ne, provokuje, že si na úkor druhých vydělal na drahý auto, "koukejte z kolika vašich sedřených kůží jsem si ho nechal udělat", a tím se z nich snaží sdírat další, zase jackpot, sliby chyby ...), ale dát je nějakému černokněžníkovi a myslet si že pak za to ponese zodpovědnost, co s nimi provede, když to odjakživa hází na druhé (možná stejně jako oni, v práci ... asi $$oudruzi ve zločinu, že ...), zní jako čiré šílenství, zlo, (trapně předstíraná) $$lepota ... útulno, jako že se tam utulíte k ... opaku života ?!!! chápu, že se ti to nelíbí, dobro by si člověk nechal, viď?
neznám ... a přijde mi to jako neuvěřitelná utopie ... matčini rodiče jsem myslel že jsou v pohodě, ale možná spíš byli potlačení? připadalo mi u nich dusno, necítil jsem se tam dobře, bratr a otec před nimi vyšilovali, předváděli se, vyváděli (často to házeli na mě), pže otec a jeho rodina je spíš jejich opak ... matka se u nich zase rozplývala, což se mi nelíbilo, jako že dítě jsem přece já, ne ona ... a přišlo mi to tam takové o ničem ... a ještě horší snad bylo když jsme šli na procházku po tom strašném betonovém městě, příliš pomalu, kolem silnic, kolem divných lidí ... nechci věřit ideálům pže mi přijdou nereálné a nesnáším když se nadchnu a pak jsem zklamán ... zase ... moji rodiče mi proti těm matčiným přišli jako puberťáci (asi jako USA proti Evropě nebo Asii), jako že liberálnější, ale taky víc dovolený, menší jistota, no poslední dobou mi přijdou jako typický důchodci pže se blíží tomuto věku a této pozici v rámci generací ... na základce v občanské výchově nám jednou úča říkala o rodinné poradě, tak jsem to zkusil doma zavést, neúspěšně, mohl bych si připadat jako Gorbačov po rozpadu SSSR - "každý si jede své ego a kašle na ostatní, na celek" ... akorát narozdíl od Gorbačova nevím, jestli jsem za to mohl já ... asi bych netvrdil, že ne, ale ani že jen já ... ostatně chtít je nacpat do porady bylo zase moje ego a štvalo mě že nejsou podle něj ... navíc to bylo vlastně kradené, nebyl to můj nápad, čímž je to ještě trapnější/horší, řekl bych ... škola je jistě jedna (v současnosti nejspíš i z hlavních) $$ekt která krade, přivlastňuje si děti rodičů, aniž by na nich měla nějaké zásluhy, starala se o ně či pro ně dělala něco dobrého, spíš naopak, snaží se je hnát kam chce ona, na jejich úkor, a zneužívá k tomu jejich přirozenost ... a to že je nažene do skupiny (ještě k tomu stejně starých = omezených, nezkušených lidí), která se zřejmě zpovykává a žene snáz než jedinec ... a taky víc lidí najednou, že ... taková zbraň hromadného ničení ... rodina je trapností a problémy podobná spíš individuální p$$ychoterapii ... kde jsem původně myslel že terapeut je spíš učitel, později mi začal připadat spíš jako rodič, tak sekta jako sekta, že ... mlel vlastně takové hospodské kecy, co na člověka vytáhne každej jouda, takže mi postupně připadalo zbytečné k němu chodit, že ponižovat se můžu nechat třeba na YT, stačí kliknout, zadarmo, nemusím nikam chodit (a pak ještě zvládat cestu zpátky když mi terapeut naložil svoje ego a co nezvládá místo aby mi pomohl ... nebo jsem zavíral oči před tím, co slovo pomoc skutečně znamená? (touha po moci, přemáhání druhých)) ... později mi teda přišel spíš podobně trapný jako rodič ... nebo vůbec lidé ... jeho věku ... a že tedy není důvod chodit zrovna k němu ... rodiče mám doma ... a když mě naštvou, můžu vlézt mezi další nespokojené na YT, další sociální síť = pa$$t ... sice mi to přijde jako vytloukání klínu klínem, ale nevím jak by se to jako dalo dělat líp ... když uvěřím na dobro, je to spíš horší, a řek bych že rodiče to mají podobně ... dobro asi znamená "můžu si dělat co chci, nebrat ohledy", takže k dobru samozřejmě, logicky a přirozeně nevede, naopak ... slova vlastně kradou ... "vem si moje slovo a já si vemu část reality která by jinak měla připadnout tobě", že ... nevím teda jestli má realita být rozdělena všem stejně, jestli by to každý zvládal, ale že by to ve skupinách bylo lepší, to taky nevím, když vyrábějí a pak to cpou druhým, asi to sami nechtěj, nejsou samostatní, neudělají si vše sami ... vývozem = útokem, nezodpovědností, invazí, egoismem se ještě chlubí ... k vnímání co druzí říkají budu asi muset být donucen ... ostatně k egoismu jsem se taky donutil, sliby a představami že tak to bude nejlepší, že je to dobro ... jinak bych se asi radši spíš zadržoval, řekl bych že to je mi přirozenější, nebo k tomu jsem se taky nechal donutit, dohnat ostatními, kteří se chtěli předvádět a nafukovat místo mě? tak jsem si prostě začal říkat že jsem aspoň lepší než oni ... a tím jsem je samozřejmě kopíroval nebo to u sebe ještě zvětšoval (o to přece vždy jde, ne?), když to jejich přidal k sobě ... pokud to bylo to jejich a ne moje představa o nich, pomluva jich ... nevím nakolik druhé poslouchám, ale přijde mi poslední dobou asi celkem dobré nechat mluvit (i) je, abych se neztrapňoval jen já a nelíbí se mi když se ošívají když mluvím já ... nevím teda jestli je kdy co stát o to co z lidí odpadává (ostatně myslel jsem že sami křesťani říkají že "to špatné odevzdávají bohu" (tj. kam? a kde že se to pak hromadí? odchází to vůbec někam, nebo tím zase jen zvětšují svoje ego na úkor druhých a dělají že je to ok ?!!!) ... ale pak stejně mluví i na jiné lidi a dělají že to je dobré) navíc jsem dost dlouho jel "bude mi nejlíp když se odstřihnu, očistím od druhých a toho co z nich odpadává" (což teda nevím jestli se mi kdy dařilo a jestli je to možné, kor když přestat používat slova se mi asi fakt nechce ...) a asi už mi to připadá dost omezené a že by to fakt asi chtělo něco "nového" zvenku než jen "vím vše nejlíp, přece, (moje) svoboda nade všechno!" ... což je ale nejspíš zase cizí = nepřátelský nápad, že ?!!! taky mi přijde že si doma děláme naschvály ... no, asi jako puberťáci, děti ... já, já, jen já, jsem nejdůležitější a každýho to strašně zajímá (samozřejmě že ne) ...
ještě horší než být u matky rodičů mi možná přišlo když byli oni u nás ... jako že novější, divnější byt a vůbec mít doma vetřelce přece není super ... nebo hlavně pže otec tu machroval víc než u nich, na tchána a strejdu, a mně se nelíbilo poslouchat ty důležitý "chlapský" kecy kterým jsem nerozuměl, nechtěl, nezajímaly mě, nechtěl jsem to takhle dělat (nikdy) ... ti dva je spíš snášeli, ale i tak jsem si říkal, že nevím, jestli ho jen trpělivě snášejí, nebo jsou sami jako on, což je podle mě ta horší varianta ... i když nevím jestli bych skutečně chtěl aby byl někdo jako já nebo od takových zdrhám nejdřív ... nebo člověku vadí právě to co je jako on? tak ego ostatních mu vadí asi vždy ... před tím egoismem jsem dlouho chtěl věřit na společné dobro, možná i na křesťanství ... sice ho modernisté pomlouvají jaké mělo na svědomí zločiny, ale že by moderna dělala něco lepšího (když má větší zbraně a mozek spíš menší) mi nepřijde, to by si ho ostatně nebrala do úst ... i ten psycholog mi tvrdil, že je vše čím dál lepší (takže popíral důvod proč k němu chodím ?!!!), že farmaceutické firmy už si nedovolí to co před 10 lety (takže něco horšího ?!!!) ... a pak přišel covid ... ostatně můj obvoďák tvrdí podobné nesmysly dosud ... a to aniž jsem se ho ptal ... začne pomlouvat komunisty a tvrdí že teď je to lepší ... haha ... jako kdyby teď nebyly společnosti, žádný (slibovaný) individualismus a svoboda, spíš mi to přijde jak 50. léta a to i v USA (nebo hlavně tam?)! ... skupin je víc, každá se chce nafouknout na úkor druhých, bojují mezi sebou a říkají tomu pokrok ?!!! ... to je asi důvod proč jsem měl vždy radši katolicismus a komunismus než protestanty a pravičáky ... pravičáci mi přijdou trapný že jsou stejně závislí na druhých a přitom je ponižují, pomlouvají, znevažují ... dělaj že jsou úžasný a že je mají ti schopní nosit, zadarmo, či za to ještě platit ... to bude asi tím, že tito nemakačenkové se od práce neušpiní, házejí ji na dělníky, "požehnávají" jim ji ... a tak mají všichni společně velký h, jak se říkalo o komunismu ... pže všechno zničej, výmluvy jedněch na druhý jsou nezodpovědnost, tomuhle bych fakt katolicismus neříkal, sorry jako ... nevím jestli může někoho skutečně zajímat názor druhého ... leda aby se na něj vymluvil, vydával cizí ego za své, nebo své za cizí "to on, ne já" ... ostatně řekl bych že když poslouchám druhé, tak buď hledám "zbraně" (argumenty) proti svým bližním, což mi nepřijde nijak úžasné, lidské, komunikativní, ale nechci zůstat "nahý", když oni vydávají své slovo za (jediného správného) boha ... nebo celkově pravidla fungování, jak slova fungují, co dělají, co lidi dělají, co tím skutečně dělají/sledují ... a jestli to tak mám i já, nebo lidi rádi viní druhé ze svých největších zločinů, že to tak jako dělá každý, a oni se teda jako nemusí měnit, "jsou bůh" (na úkor druhých, samozřejmě) ... taky se mi líbila představa (tu mám možná ze základky) že každý je jedinečný (což vlastně odpovídá tomu že "bůh je ve všem") a je tedy chyba někoho umlčovat, někoho upřednostňovat, takže vlastně přetěžovat oba (extrémy) ... což se však děje a nevím jestli jsem kdy kde narazil na něco jiného ... mohlo by to být i tím co jedu já a že teda nechci přestat vidět všude právě to, tedy jak jsem říkal "je to všude, takže je to ok "i u mě"" ... na druhou stranu si neumím představit že bych sám preferoval všechny stejně ... i když se to taky mění podle času, nálady, rozpoložení, nedávných vjemů, lidí ... možná že kdyby mě lidi neštvali, neměl bych potřebu rozlišovat své preference, hledat si modly "když lidi kolem mě jsou k ničemu"? nebo je naopak chyba házet všechny do jednoho pytle a nutit se mít rád všechny stejně? ale nerovnost jsem myslel že je hlavní příčina zločinu, a je to zase egoismus, někdo nutí druhé aby byli podle něj "jinak je nebude mít rád", tedy zase egoismus, hraje si na boha ...
jako že ses nacpala do nich, dovnitř, na jejich úkor? sami se taky cpou kam nemají - ven, jinak bys o jejich "vnitřní kráse" nevěděla? nebo tak říkáš projekci svého ega na úkor druhých, na ně? krass je německy chladný, hrubý, drsný, křiklavý ... což asi ego skutečně vystihuje, bych řek ...
říkat svému egu bůh nebo "my" mi prostě přijde přes čáru ... nebo tím člověk přiznává co slovy skutečně dělá? roztahuje své ego na úkor druhých, tvrdí že do něj všichni patří, neptá se jich na to, "jsou všichni součástí jednoho boha", řekl nějaký člověk, takže myslel sebe ... na úkor druhých ... tolik k "našim touhám" ... a sliby = chyby ... ale je fakt že si neumím představit že by to tu bez nich bylo snesitelné ... sice to vypadá jako f€t ... ale když jsme si to tu zpra$$ili zemědělstvím, nahnali se do měst a "práce" (výroby, všem stejně, sekat to jak Baťa cvičky, ale hlavně že nadáváme na komuni$$mus ...), tak to tu prostě asi není fajn, že ... tady na severu je navíc zima ... kterou v lepším případě vylepší sníh ... pokud tedy nechceme jezdit auty i v něm, což asi chceme ... další bezohledný sen, stejně jako ta výroba, práce, samozvané $$ekty na úkor druhých ... takže radost = škodolibost, moc nad druhými, že? chtěl jsem si to spíš jen představovat ... pže je nechci nutit aby mi to (tu "práci") vraceli a ještě právem ... nebo je to "nedáš - dostaneš"? ale když se nad ostatními neprosadím, asi mi zbývají jen ty touhy, sny ... spojovat s lidmi se nechci, pže mi to přijde velmi pokrytecké a nebezpečné, i když je možné, že mají spíš silácké k€cy, ale ty taky zrovna nechci poslouchat, když nade mnou vyhrávají i v nich, kor naživo a když se jich sejde víc, spojují se spíš mezi sebou = proti mně ... nevěřím na "společné dobro", nebo že to tak lidi myslí vážně a doopravdy ... spíš tak zase říkají svému egu a nafukují ho tak na úkor druhých, výmluvami na druhé, pomlouváním druhých (ďábel je přece pomlouvač, že ... i když nemám dojem, že by se to lišilo od slova "božího" ... to mi spíš přijde ještě nenasytnější, že hází do jednoho pytle (svých úst, ten kdo "o něm" mluví) všechny, nestoudné ... nebo je to nakonec skutečně upřímnější než ďábel, pže to ukazuje pravou touhu člověka a jeho ega - světovládu? ovšem když ji člověk takto zřejmě vyjevuje, asi mu na ni nikdo neskočí, ne? samozřejmě ji tím hází na druhé ... a tím je nutí vracet mu totéž? pokud by teda byli zodpovědní a nenechali se štvát a hnát, navádět (vymlouvat se že se nechali, když sami chtěli ... páchat zločiny výmluvou na někoho jiného, na "cizí požehnání", nafukovat svoje ego na úkor druhých ...) apod.?
Vaše slova mi pomáhají prožívat útulno ❤,v tom čím zrovna procházím.V tom krásném i v tom zlém.Děkuji za vaše slova.
Útulno je, když po deštivé cestě přijdu domů a dám si teplou sprchu, když mě zahřeje peřina v chladu, když přijdu ráno do dílny a tam se svítí a je zatopeno v kamnech, útulno je u praskajícího ohně i žhavých uhlíků, útulno je, když se na mě někdo usměje, útulno je, když délám co mě baví, když je radost v každém pohledu z vlaku na západ slunce, z přečteného nebo slyšeného slova, když pozoruju rostlinu jak roste, když jsem doma ať už jsem kdekoliv, když vím, že jsem tam kde jsem a tak jak jsem a cítím, že je to tak v pořádku... Pepo, díky za ty postřehy... :)
jo, postel, další umělá děloha, někdy mi přijde skoro důležitější než ma$tu-bace ... možná pže do postele si tolik netahám cizí lidi a jejich výtvory (kresby) ...
úsměv je spíš velké šílenství, "omg, wtf", co s tím, něco na mě valí, pak to svede na mě, ostatní se k němu přidaj, a rázem je tu lynčování jak v 50. letech, proč jak, že !!!
nebo po chvíli už mi to tak skvělé nepřijde ... pže to není bůh? takže není ve všem?
nebo to právě je bůh a proto je to tak děsivé, nezvladatelné ... proto se to snažej hodit na mě ...
rostlinu, jak roste, aka škodolibost že se namáhá někdo místo mě/i někdo jinej než já ... si nemůže pomoct?
v pořádku? to by sis sto nechal, ne? navíc plno z těch věcí je kradených coby zbraně proti tvým bližním, což jim počítám taky v pořádku nepřijde ... leda by to naopak dělali oni tobě, nebo vraceli, když je k tomu nutíš svými (kradenými) útoky?
Útulno je,když sedim v příjemně vytopeném bytě, s milovanym člověkem. Myslím si,že útulnost dělá promodlený byt,kde žijeme. Mám zkušenost, že mají pocit utulnosti i lidé nevěřící, když přijdou do takových prostor. ❤
Útulno tvoří u nás postoj chvály - s manželem spolu často když to jen jde tak chválíme Pána. Pak zatopíme v krbu večer po práci, dáme dobré jídlo. Návštěvy u nás často říkají "tady je tak útulně"..my víme že to jsou ty chvály...On se ke svým věrným přiznává a je tááák milosrdný...😊
Já jsem stará paní, žije sama a mám útulno, když poslouchám vaše slova, proglas, tel noe a podívám se na Ježíše
no jo, kněží, Ježíš (bůh otec, syn, duch svatý), a já proč v kostelech bývají hlavně ženy ... to je takový nekonečný zástup panen, jen pro opačné p-hl&ví ... a ještě možná nejen slibovaný ... ve škole to je zase samá úča ... což asi (taky) není dobré, počítám ... kor když jsem si dřív myslel, že holky jsou chytré, a ony jen umějí dobře (ale poněkud bezhlavě ... pak asi neví co s tím ... a muži zase s emocemi?) kopírovat ... nebo se mě snažily chytit!
Útulno je pro mě čas s rodinou, s přáteli... Se smrtí mě blízkého člověka jsem si uvědomil, jak jsou vztahy důležité a jak moc se v nich zrcadlí Bůh... Jak moc vztahy vytváří hřejivou peřinu
❤❤❤
Jsem moc ráda, že se mohu připojit k poslechu Vašich slov.❤
Veľmi pekne ďakujem z celého srdca.💓🙂🌹🌹🌹🕊️♥️
Dekuji za mila slova. Utulno mi dela kazdy den cteni kratkeho textu z Bible, zamysleni k nemu a kousicek ze Stareho Zakona a kousek z Noveho. Vetsinou po jidle nez stravim , v pohode premyslim. Obcas napisu nekomu myslenku, co me zaujalo. Momentalne jsem u Ezekiela 20 kap a Zalmy 121. Je to podle predlohy.
já to nedával a nějak se mi nechce to znova zkoušet, stačí mi "obyčejná" slova, i když nevím, jestli jsou vlastně lepší, řekl bych že se vlastně přímo vymlouvají na ni, i když to zpravidla nepřiznávají, ale jsou jak přes kopírák "sliby dobra kterým ho chtějí druhým sebrat" ...
prý "to(hle moje) slovo bylo od boha, to slovo bylo bůh" ... hm, to může říct každý ... ale vadí jen když si Babiš napíše zprávu, že dobře vládl, že ... vadí to všem, pže to dělají všichni a nechtějí toho nechat, že ...
Útulno je v dobrých vztazích v rodině ve společenství a s přáteli
nebo v záměrně neurčitých slovech která se maximálně vyhýbají realitě ... pak je ovšem zklamání když člověk narazí na realitu a viní za to ji, pere se s ní, místo aby si dával pozor na ústa ze kterých na něj něco cizího, nepřátelského a kradeného, sprostého (slova) vypadlo ... a asi teda i na ta svoje ...
řekl bych že vztahovat k někomu bezohledně svá chapadla dobré není, to by sis to nechal ...
útulno je v umělé děloze, ve "společenství" které si namlouvám že je podle mě, mého ega na úkor ostatních, nebo se tam schováváme před realitou a v tom ulejvání se (důležitém pyšném pohrdání druhými a stvořením) "je nám dobře"?
nevím jestli jsem kdy měl nějaké přátele, ale co se dá s lidmi dělat? pomlouvat "druhé", takže si vlastně navzájem nadávat a dělat že to myslíme na jiné lidi? to zní jako lovit bobříka trapnosti ...
rodina je narušovaná (jinými) samozvanými sektami, které se ji snaží ukrást, rozvrátit, přetáhnout si její členy k sobě sliby že v nich to bude lepší než v rodině ... víc lepit? jo, prej je těžký ze sekt odejít ... třeba se mi nechce přestat používat slova, asi je to nejsilnější f€t ...
rodina má teda pádné argumenty že se o člověka starala ... rozhodně víc než slibující, neschopné sekty ... ano, nechal jsem si od nich nacpat pomluvy že mi za vše může moje rodina ... ale to možná spíš tím, že si k sobě taky pouští cizí, nepřátelské sekty, třeba média (to co z nich odpadává, do hlavy) ... tedy v tom že je to idealistické = největší zlo podobně jako sekty ... ostatně sekty jsou samozřejmě i škola, stát, věda ... práce ... prostě říše zla, že ...
pro skutečného boha naopak mluví přinejmenším ta neuvěřitelná věc, tedy jednak existence života, i když dělat z něj něco extra by mohlo být naše ego ... ale pak to, že člověk dosáhne určitého věku, zplodí dítě, a to začíná zase od nuly, ačkoli vzešlo z lidí, kteří již nějakého věku a zchátralosti těla dosáhli ... v bibli samozřejmě zní zajímavě ty pasáže "v tolika stech letech měl syna, v tolika stech letech zem*el" ... a je fakt že zemědělství, civilizace, města mi nepřijdou že by měly za cíl prospívat životu ... skutečně ... i když natahovat člověka sliby velkých čísel (ega) je klasická strategie všech sekt (včetně vědy - dinosauři tu byli před miliony let, ještě před delší dobou vznikl vesmír ... nebo "miliardy bakterií v jediné tobolce probiotika" (takže je to jako dát si celé lidstvo k snídani každý den, přinejmenším co do počtu ... prej)), jackpotů ...
ale nevím proč by plození dětí mělo opravňovat slabé a neúspěšné aby se je rodičům pokoušeli vyfouknout ... možná potřeba jejich vlastního ega ... a rodiče na ně zase nechtějí být sami, pže tomu taky nerozumí (co to jako je, co s tím, prostě se jim chtělo tento ... něco příjemného ... a pak machrovat na ostatní že taky mají dítě, stejně jako soused ... a kdo ne, provokuje, že si na úkor druhých vydělal na drahý auto, "koukejte z kolika vašich sedřených kůží jsem si ho nechal udělat", a tím se z nich snaží sdírat další, zase jackpot, sliby chyby ...), ale dát je nějakému černokněžníkovi a myslet si že pak za to ponese zodpovědnost, co s nimi provede, když to odjakživa hází na druhé (možná stejně jako oni, v práci ... asi $$oudruzi ve zločinu, že ...), zní jako čiré šílenství, zlo, (trapně předstíraná) $$lepota ...
útulno, jako že se tam utulíte k ... opaku života ?!!! chápu, že se ti to nelíbí, dobro by si člověk nechal, viď?
Amen 🥰
🙏🏻🙏🏻🙏🏻
útulno je, když se doma všichni sejdeme sedneme si a komunikujeme spolu a vzájemně vnímáme co ten druhý říká
neznám ... a přijde mi to jako neuvěřitelná utopie ... matčini rodiče jsem myslel že jsou v pohodě, ale možná spíš byli potlačení? připadalo mi u nich dusno, necítil jsem se tam dobře, bratr a otec před nimi vyšilovali, předváděli se, vyváděli (často to házeli na mě), pže otec a jeho rodina je spíš jejich opak ... matka se u nich zase rozplývala, což se mi nelíbilo, jako že dítě jsem přece já, ne ona ... a přišlo mi to tam takové o ničem ... a ještě horší snad bylo když jsme šli na procházku po tom strašném betonovém městě, příliš pomalu, kolem silnic, kolem divných lidí ...
nechci věřit ideálům pže mi přijdou nereálné a nesnáším když se nadchnu a pak jsem zklamán ... zase ... moji rodiče mi proti těm matčiným přišli jako puberťáci (asi jako USA proti Evropě nebo Asii), jako že liberálnější, ale taky víc dovolený, menší jistota, no poslední dobou mi přijdou jako typický důchodci pže se blíží tomuto věku a této pozici v rámci generací ... na základce v občanské výchově nám jednou úča říkala o rodinné poradě, tak jsem to zkusil doma zavést, neúspěšně, mohl bych si připadat jako Gorbačov po rozpadu SSSR - "každý si jede své ego a kašle na ostatní, na celek" ... akorát narozdíl od Gorbačova nevím, jestli jsem za to mohl já ... asi bych netvrdil, že ne, ale ani že jen já ... ostatně chtít je nacpat do porady bylo zase moje ego a štvalo mě že nejsou podle něj ... navíc to bylo vlastně kradené, nebyl to můj nápad, čímž je to ještě trapnější/horší, řekl bych ... škola je jistě jedna (v současnosti nejspíš i z hlavních) $$ekt která krade, přivlastňuje si děti rodičů, aniž by na nich měla nějaké zásluhy, starala se o ně či pro ně dělala něco dobrého, spíš naopak, snaží se je hnát kam chce ona, na jejich úkor, a zneužívá k tomu jejich přirozenost ... a to že je nažene do skupiny (ještě k tomu stejně starých = omezených, nezkušených lidí), která se zřejmě zpovykává a žene snáz než jedinec ... a taky víc lidí najednou, že ... taková zbraň hromadného ničení ...
rodina je trapností a problémy podobná spíš individuální p$$ychoterapii ... kde jsem původně myslel že terapeut je spíš učitel, později mi začal připadat spíš jako rodič, tak sekta jako sekta, že ... mlel vlastně takové hospodské kecy, co na člověka vytáhne každej jouda, takže mi postupně připadalo zbytečné k němu chodit, že ponižovat se můžu nechat třeba na YT, stačí kliknout, zadarmo, nemusím nikam chodit (a pak ještě zvládat cestu zpátky když mi terapeut naložil svoje ego a co nezvládá místo aby mi pomohl ... nebo jsem zavíral oči před tím, co slovo pomoc skutečně znamená? (touha po moci, přemáhání druhých)) ...
později mi teda přišel spíš podobně trapný jako rodič ... nebo vůbec lidé ... jeho věku ... a že tedy není důvod chodit zrovna k němu ... rodiče mám doma ... a když mě naštvou, můžu vlézt mezi další nespokojené na YT, další sociální síť = pa$$t ... sice mi to přijde jako vytloukání klínu klínem, ale nevím jak by se to jako dalo dělat líp ... když uvěřím na dobro, je to spíš horší, a řek bych že rodiče to mají podobně ... dobro asi znamená "můžu si dělat co chci, nebrat ohledy", takže k dobru samozřejmě, logicky a přirozeně nevede, naopak ... slova vlastně kradou ... "vem si moje slovo a já si vemu část reality která by jinak měla připadnout tobě", že ... nevím teda jestli má realita být rozdělena všem stejně, jestli by to každý zvládal, ale že by to ve skupinách bylo lepší, to taky nevím, když vyrábějí a pak to cpou druhým, asi to sami nechtěj, nejsou samostatní, neudělají si vše sami ... vývozem = útokem, nezodpovědností, invazí, egoismem se ještě chlubí ...
k vnímání co druzí říkají budu asi muset být donucen ... ostatně k egoismu jsem se taky donutil, sliby a představami že tak to bude nejlepší, že je to dobro ... jinak bych se asi radši spíš zadržoval, řekl bych že to je mi přirozenější, nebo k tomu jsem se taky nechal donutit, dohnat ostatními, kteří se chtěli předvádět a nafukovat místo mě? tak jsem si prostě začal říkat že jsem aspoň lepší než oni ... a tím jsem je samozřejmě kopíroval nebo to u sebe ještě zvětšoval (o to přece vždy jde, ne?), když to jejich přidal k sobě ... pokud to bylo to jejich a ne moje představa o nich, pomluva jich ...
nevím nakolik druhé poslouchám, ale přijde mi poslední dobou asi celkem dobré nechat mluvit (i) je, abych se neztrapňoval jen já a nelíbí se mi když se ošívají když mluvím já ... nevím teda jestli je kdy co stát o to co z lidí odpadává (ostatně myslel jsem že sami křesťani říkají že "to špatné odevzdávají bohu" (tj. kam? a kde že se to pak hromadí? odchází to vůbec někam, nebo tím zase jen zvětšují svoje ego na úkor druhých a dělají že je to ok ?!!!) ... ale pak stejně mluví i na jiné lidi a dělají že to je dobré)
navíc jsem dost dlouho jel "bude mi nejlíp když se odstřihnu, očistím od druhých a toho co z nich odpadává" (což teda nevím jestli se mi kdy dařilo a jestli je to možné, kor když přestat používat slova se mi asi fakt nechce ...) a asi už mi to připadá dost omezené a že by to fakt asi chtělo něco "nového" zvenku než jen "vím vše nejlíp, přece, (moje) svoboda nade všechno!" ... což je ale nejspíš zase cizí = nepřátelský nápad, že ?!!!
taky mi přijde že si doma děláme naschvály ... no, asi jako puberťáci, děti ... já, já, jen já, jsem nejdůležitější a každýho to strašně zajímá (samozřejmě že ne) ...
ještě horší než být u matky rodičů mi možná přišlo když byli oni u nás ... jako že novější, divnější byt a vůbec mít doma vetřelce přece není super ... nebo hlavně pže otec tu machroval víc než u nich, na tchána a strejdu, a mně se nelíbilo poslouchat ty důležitý "chlapský" kecy kterým jsem nerozuměl, nechtěl, nezajímaly mě, nechtěl jsem to takhle dělat (nikdy) ... ti dva je spíš snášeli, ale i tak jsem si říkal, že nevím, jestli ho jen trpělivě snášejí, nebo jsou sami jako on, což je podle mě ta horší varianta ... i když nevím jestli bych skutečně chtěl aby byl někdo jako já nebo od takových zdrhám nejdřív ... nebo člověku vadí právě to co je jako on? tak ego ostatních mu vadí asi vždy ...
před tím egoismem jsem dlouho chtěl věřit na společné dobro, možná i na křesťanství ... sice ho modernisté pomlouvají jaké mělo na svědomí zločiny, ale že by moderna dělala něco lepšího (když má větší zbraně a mozek spíš menší) mi nepřijde, to by si ho ostatně nebrala do úst ... i ten psycholog mi tvrdil, že je vše čím dál lepší (takže popíral důvod proč k němu chodím ?!!!), že farmaceutické firmy už si nedovolí to co před 10 lety (takže něco horšího ?!!!) ... a pak přišel covid ... ostatně můj obvoďák tvrdí podobné nesmysly dosud ... a to aniž jsem se ho ptal ... začne pomlouvat komunisty a tvrdí že teď je to lepší ... haha ... jako kdyby teď nebyly společnosti, žádný (slibovaný) individualismus a svoboda, spíš mi to přijde jak 50. léta a to i v USA (nebo hlavně tam?)! ... skupin je víc, každá se chce nafouknout na úkor druhých, bojují mezi sebou a říkají tomu pokrok ?!!! ... to je asi důvod proč jsem měl vždy radši katolicismus a komunismus než protestanty a pravičáky ... pravičáci mi přijdou trapný že jsou stejně závislí na druhých a přitom je ponižují, pomlouvají, znevažují ... dělaj že jsou úžasný a že je mají ti schopní nosit, zadarmo, či za to ještě platit ... to bude asi tím, že tito nemakačenkové se od práce neušpiní, házejí ji na dělníky, "požehnávají" jim ji ... a tak mají všichni společně velký h, jak se říkalo o komunismu ... pže všechno zničej, výmluvy jedněch na druhý jsou nezodpovědnost, tomuhle bych fakt katolicismus neříkal, sorry jako ...
nevím jestli může někoho skutečně zajímat názor druhého ... leda aby se na něj vymluvil, vydával cizí ego za své, nebo své za cizí "to on, ne já" ... ostatně řekl bych že když poslouchám druhé, tak buď hledám "zbraně" (argumenty) proti svým bližním, což mi nepřijde nijak úžasné, lidské, komunikativní, ale nechci zůstat "nahý", když oni vydávají své slovo za (jediného správného) boha ...
nebo celkově pravidla fungování, jak slova fungují, co dělají, co lidi dělají, co tím skutečně dělají/sledují ... a jestli to tak mám i já, nebo lidi rádi viní druhé ze svých největších zločinů, že to tak jako dělá každý, a oni se teda jako nemusí měnit, "jsou bůh" (na úkor druhých, samozřejmě) ...
taky se mi líbila představa (tu mám možná ze základky) že každý je jedinečný (což vlastně odpovídá tomu že "bůh je ve všem") a je tedy chyba někoho umlčovat, někoho upřednostňovat, takže vlastně přetěžovat oba (extrémy) ... což se však děje a nevím jestli jsem kdy kde narazil na něco jiného ... mohlo by to být i tím co jedu já a že teda nechci přestat vidět všude právě to, tedy jak jsem říkal "je to všude, takže je to ok "i u mě"" ...
na druhou stranu si neumím představit že bych sám preferoval všechny stejně ... i když se to taky mění podle času, nálady, rozpoložení, nedávných vjemů, lidí ... možná že kdyby mě lidi neštvali, neměl bych potřebu rozlišovat své preference, hledat si modly "když lidi kolem mě jsou k ničemu"? nebo je naopak chyba házet všechny do jednoho pytle a nutit se mít rád všechny stejně? ale nerovnost jsem myslel že je hlavní příčina zločinu, a je to zase egoismus, někdo nutí druhé aby byli podle něj "jinak je nebude mít rád", tedy zase egoismus, hraje si na boha ...
❤
Krasa, vnejsi, ale hlavne ta vnitrni mladych lidi
jako že ses nacpala do nich, dovnitř, na jejich úkor? sami se taky cpou kam nemají - ven, jinak bys o jejich "vnitřní kráse" nevěděla? nebo tak říkáš projekci svého ega na úkor druhých, na ně? krass je německy chladný, hrubý, drsný, křiklavý ... což asi ego skutečně vystihuje, bych řek ...
říkat svému egu bůh nebo "my" mi prostě přijde přes čáru ... nebo tím člověk přiznává co slovy skutečně dělá? roztahuje své ego na úkor druhých, tvrdí že do něj všichni patří, neptá se jich na to, "jsou všichni součástí jednoho boha", řekl nějaký člověk, takže myslel sebe ... na úkor druhých ... tolik k "našim touhám" ...
a sliby = chyby ... ale je fakt že si neumím představit že by to tu bez nich bylo snesitelné ... sice to vypadá jako f€t ... ale když jsme si to tu zpra$$ili zemědělstvím, nahnali se do měst a "práce" (výroby, všem stejně, sekat to jak Baťa cvičky, ale hlavně že nadáváme na komuni$$mus ...), tak to tu prostě asi není fajn, že ... tady na severu je navíc zima ... kterou v lepším případě vylepší sníh ... pokud tedy nechceme jezdit auty i v něm, což asi chceme ... další bezohledný sen, stejně jako ta výroba, práce, samozvané $$ekty na úkor druhých ... takže radost = škodolibost, moc nad druhými, že? chtěl jsem si to spíš jen představovat ... pže je nechci nutit aby mi to (tu "práci") vraceli a ještě právem ... nebo je to "nedáš - dostaneš"? ale když se nad ostatními neprosadím, asi mi zbývají jen ty touhy, sny ... spojovat s lidmi se nechci, pže mi to přijde velmi pokrytecké a nebezpečné, i když je možné, že mají spíš silácké k€cy, ale ty taky zrovna nechci poslouchat, když nade mnou vyhrávají i v nich, kor naživo a když se jich sejde víc, spojují se spíš mezi sebou = proti mně ... nevěřím na "společné dobro", nebo že to tak lidi myslí vážně a doopravdy ... spíš tak zase říkají svému egu a nafukují ho tak na úkor druhých, výmluvami na druhé, pomlouváním druhých (ďábel je přece pomlouvač, že ... i když nemám dojem, že by se to lišilo od slova "božího" ... to mi spíš přijde ještě nenasytnější, že hází do jednoho pytle (svých úst, ten kdo "o něm" mluví) všechny, nestoudné ... nebo je to nakonec skutečně upřímnější než ďábel, pže to ukazuje pravou touhu člověka a jeho ega - světovládu? ovšem když ji člověk takto zřejmě vyjevuje, asi mu na ni nikdo neskočí, ne? samozřejmě ji tím hází na druhé ... a tím je nutí vracet mu totéž? pokud by teda byli zodpovědní a nenechali se štvát a hnát, navádět (vymlouvat se že se nechali, když sami chtěli ... páchat zločiny výmluvou na někoho jiného, na "cizí požehnání", nafukovat svoje ego na úkor druhých ...) apod.?