Světelný rok známe všichni a mnozí víme, že parsek je ještě větší. Kde se tu ale vzal, proč jej používáme a kdy jej používáme špatně, ... to bude dobré vědět.
Ahoj chlape, nenašel jsem tvoje jméno, jen název: "Dobré vědět". Díky za tu práci, co si dáváš i když ji podle malé sledovanosti (ta se časem asi zvýší) asi moc výdělečnou nemáš. Je to hold tak, lidi víc zajímají senzace, skandály, která celebrita s kým chodí apod. Pamatuju slova profesora Wichterleho, který si v GEN posteskl, že madí se věnují v tom lepším případě až moc sportu a málo vědě. Je to opravdu tak, sám vedu jeden malý pinponkový oddíl. - Píšu ti, abych ti vyjádřil poklonu a poděkování za to že vysvětluješ v zásadě základní věci. Poděkování za totéž patří také Jirkovi Grygarovi, který se u tebe v jednom díle taky objevil. Víš, prošel jsem mnoho škol, od základky až po postgraduál, se dvěma poznatky, 1. vše o společnosti a o politice se naučíš už ve školce, a 2. že žádná škola mě nikdy nic zvláštního nenaučila. Proč. Hodně učitelů obzvlášť matematiky a informatiky mě učilo stylem jaký jsi předvedl v první části o parseku. U tebe šlo o srandu, oni to mysleli vážně a pak mě (nás) zkoušeli jak dobře jsme si schopni zapamatovat nazpaměť "telefonní seznam." Složité příklady bez důkladného vysvětlení principu byly na zkouškách a hádej, když neuhodneš jsi "imbecil" . No a pak vypadá celková vzdělanost a lidi před matematikou prchají, přitom matematika jen "pořádek v regálech" . Problém má ten kdo neví kam co má patřit. A jak to má vědět když tápe a smysl mu to nedává.. Během 9 let vedení cvičení Mikroekonomie na VUT jsem zjistil, že všechno musím opakovat 3x. Protože někdo chybí, nebo zrovna nedává pozor.. Chlape měj se hezky, zdraví tě Libor Chládek, chladekbrno@seznam.cz
5 лет назад+1
Jsenuji se Jiří Dobrý. Snažím se být lepší a lepší. Pokud jsi z brna, tak se můžeme potkat. Budu na akci Science Party 6. května.
Kdyz se han solo zminoval o tom ze kesselsky zavod zvladl za mene nez 12 parseku (11,5) tak nemluvil o case ale o vzdalenosti. Protoze kesselsky zavod mel trasu 20 parseku. Trasa kterou si v tom zavode han solo vybral byla kratsi ale nebezpecnejsi proto o tom mluvil aby demonstroval ze jeho lod neco vydrzi a ze je opravdu dobry pilot
Tato videa dovedou vědu vysvětlovat s lehkostí, vtipem a přitom správně. Fandím. Jen ten parsek drhne. Netvrdím, že je to tu blbě, ale dá se vysvětlit jednodušeji a lidé zároveň snáze pochopí, proč je u astronomů tak oblíben. Stačí si ten trojúhelník popřeházet: Pokud mi v optice jedna AU zabírá jednu úhlovou sekundu, jsem od objektu vzdálen přesně jeden parsek. Ach jak prosté, ach j ú
Parsek se v Hvězdných válkách používá ze stejného důvodu, jako Doctor Who má svou loď pojmenovanou TARDIS jako zkratku, která dává smysl v angličtině. Je to prostě mystické kolektivní vědomí mnohovesmíru a lidstvo obohatilo všehistorii těmito a určitě ještě dalšími slovy.
Ešte moderátor mohol uviesť, do akej vzdialenosti je možné merať vzd. hviezd paralaxovou metódou. Niekde som čítal , že je to cca 3500 svetelných rokov, ale neviem, či je to pravda. Určovanie väčších vzdialeností a rozmerov vesmírnych útvarov by ma zaujímalo viac. Takisto by ma zaujímalo historického pozadia , či veľkosť parseku v časoch svojho vzniku a používania vyjadrovali v metroch (kilometroch) alebo v AU alebo v svetelných rokoch.
Měření paralaxou se týká jen těch nejbližších hvězd, tedy řádově vyšších jednotek ly. Ale existuje více metod měření paralaxou, například velmi vzdálených dvojhvězd. Dnešními metodami lze zjistit jejich vzájemnou periodu oběhu, jejich hmotnost a z toho všeho lze vypočítat jejich vzájemnou vzdálenost od sebe a to už postačuje k sestrojení trojúhelníku s vrcholem na Zemi o nějakém úhlu. Tedy i oněch 3500 ly je možné za nějakého předpokladu dopočítat trojúhelníkem. K těm ostatním metodám patří například spektorgrafická či fotometrická paralaxa, což ve skutečnosti není o poctivé paralaxe, ale o HR diagramech, zdánlivé a absolutní hvězdné velikosti (cefeidy, z jejichž periody "blikání", minima a maxima lze z modelu zjistit vzdálenost...až do desítek milionů ly ). Ty nejvzdálenější objekty se porovnávají jejich světelnou intenzitou z výbuchu supernov (podobně jako mrkání cefeid). Musí jít o konkrétní typ supernovy (například Ia), kterým se říká "standardní svíčky". Tento typ supernov vybuchuje naprosto stejným způsobem (z přežrání hmoty vedlejší hvězdy) a to naprosto pravidelně. Tím, že jsou výbuchy naprosto identické v případech těchto typů supernov, lze podle intenzity světla poměrně dobře odvodit vzdálenost. Parsek je absolutně neintuivní, ale dobře se s ním pracuje v astronomických výpočtech. Tedy pokud bylo výstupem "pc", už se to nepřevádělo na jiné jednotky a věřte, že ani astronom si nevytvoří v hlavě dobrý obraz o vzdálenosti skrze "pc", ale komunitně se jej bude držet, protože to patří do oboru. V jiných oborech přece také existuje, že proč by mělo být něco jednoduché, když to může být složité. Převod z pc na ly by přece nebyl žádnou velkou zátěží. Osobně používám snadno zapamatovatelné číslo 3.3 pro hrubý převod, například Betelgeuze vzdálená 600 ly je 600/3.3= 180 pc, nebo naopak 180pc * 3,3 je zhruba 600 ly (záleží, jak chcete působit "učeně" :). Převod na km s exponentem nemá smysl. Ani v AU to nic moc neříká ohledně hlubokého vesmíru, pokud se to netýká naší Sluneční soustavy, například že je něco vzdálené od Země 145 AU (sonda Voyager 1). Nejlepší představu poskytuje ly, byť je vedlejší jednotkou SI.
@@DL-kc8fc Až teraz som si všimol odpoveď. Ďakujem. Celkom dobre vysvetlené aj s príkladmi aj s trefnými poznámkami. Mám v tom teraz jasnejšie, než som mal doteraz. Aj paralaxy, aj kvázi paralaxy , aj parseky, aj AU, aj vzd. v metroch mocninách na 10, aj nepriame porovnávacie metódy podľa svetelnosti supernov. Vďaka. Áno, AU má význam tak po vyslanú družicu do vesmíru, popr. po najbližšiu hviezdu, alebo na porovnanie rozmerov iných slnečných sústav. Aby som aj ja niečim prispel, pozeral som video o veľkostiach mikro a makro sveta, a známy makro a mikro vesmír je v rozsahu od 10 na -27 metra (nejaké mikro častice qarkov) po 10 na 30 m (najvzdialenejšie qasary). Mimochodom rozsah známeho vesmíru (10-27 m ; 10+30 m) nevyzerá vôbec veľký :) ruclips.net/video/R6nbWVFg6kw/видео.html
@@handra003 Pěkné video. Rozsah je zohledněn našimi možnostmi, například velikost vesmíru určíme jen do pozorovaného horizontu, což nic neříká, jak je skutečně veliký za horizontem. V mikrosvětě jsme matematicky na planckových škálách, které prakticky nebudeme schopni nikdy pozorovat. :)
Zdravim a přicházím s dalším hloupým dotazem :(. Jak se určuje pozadí, vůči kterému se měří posun? Když nevím co je jak daleko (teprve to chci paralaxou zjistit) nemám onen "pevný bod".
@@meo5sensxua za pozadí můžete jednoduše považovat to, co je tak daleko, že nejste schopen žádný posuv naměřit. V začátcích měření paralaxou to bylo téměř vše, krom pár vybraných objektů, u kterých se podařilo posun vůči ostatním naměřit.
Tady bych řekla, že zrovna astronomická jednotka (za předpokladu, že člověk ví, co je AU) či světelný rok jsou názornější. Petametr, to už je prostě jen 1 a mnoho nul za tím, je to pro lidi už moc abstraktní.
@@pavlasklenarova2599 Nemyslím si, že petametre sú príliž abstraktné. Terabajty sa bežne používajú a nepočul som, že by sa niekto sťažoval, že tomu nerozumie. Aj lakte, stopy a palce sú názornejšie, ako metre a milimetre, napriek tomu metre používame a sú v konečnom dôsledku praktickejšie. :)
Ty memy a vtípky tomu dávají takovej super odlehčený nádech 😄
proto mám dobré vědět rád
Ahoj chlape, nenašel jsem tvoje jméno, jen název: "Dobré vědět". Díky za tu práci, co si dáváš i když ji podle malé sledovanosti (ta se časem asi zvýší) asi moc výdělečnou nemáš. Je to hold tak, lidi víc zajímají senzace, skandály, která celebrita s kým chodí apod. Pamatuju slova profesora Wichterleho, který si v GEN posteskl, že madí se věnují v tom lepším případě až moc sportu a málo vědě. Je to opravdu tak, sám vedu jeden malý pinponkový oddíl. - Píšu ti, abych ti vyjádřil poklonu a poděkování za to že vysvětluješ v zásadě základní věci. Poděkování za totéž patří také Jirkovi Grygarovi, který se u tebe v jednom díle taky objevil. Víš, prošel jsem mnoho škol, od základky až po postgraduál, se dvěma poznatky, 1. vše o společnosti a o politice se naučíš už ve školce, a 2. že žádná škola mě nikdy nic zvláštního nenaučila. Proč. Hodně učitelů obzvlášť matematiky a informatiky mě učilo stylem jaký jsi předvedl v první části o parseku. U tebe šlo o srandu, oni to mysleli vážně a pak mě (nás) zkoušeli jak dobře jsme si schopni zapamatovat nazpaměť "telefonní seznam." Složité příklady bez důkladného vysvětlení principu byly na zkouškách a hádej, když neuhodneš jsi "imbecil" . No a pak vypadá celková vzdělanost a lidi před matematikou prchají, přitom matematika jen "pořádek v regálech" . Problém má ten kdo neví kam co má patřit. A jak to má vědět když tápe a smysl mu to nedává.. Během 9 let vedení cvičení Mikroekonomie na VUT jsem zjistil, že všechno musím opakovat 3x. Protože někdo chybí, nebo zrovna nedává pozor.. Chlape měj se hezky, zdraví tě Libor Chládek, chladekbrno@seznam.cz
Jsenuji se Jiří Dobrý. Snažím se být lepší a lepší. Pokud jsi z brna, tak se můžeme potkat. Budu na akci Science Party 6. května.
To číst nebudu 😅
Kdyz se han solo zminoval o tom ze kesselsky zavod zvladl za mene nez 12 parseku (11,5) tak nemluvil o case ale o vzdalenosti. Protoze kesselsky zavod mel trasu 20 parseku. Trasa kterou si v tom zavode han solo vybral byla kratsi ale nebezpecnejsi proto o tom mluvil aby demonstroval ze jeho lod neco vydrzi a ze je opravdu dobry pilot
Veeeeľmi vtipne a zrozumiteľne vysvetlené
Info o Star Wars, to chci vidět :-O
Krnov! 😘
Brno!
Skvele video. Zdravim z Uherského Brodu :D
Tato videa dovedou vědu vysvětlovat s lehkostí, vtipem a přitom správně. Fandím. Jen ten parsek drhne. Netvrdím, že je to tu blbě, ale dá se vysvětlit jednodušeji a lidé zároveň snáze pochopí, proč je u astronomů tak oblíben. Stačí si ten trojúhelník popřeházet: Pokud mi v optice jedna AU zabírá jednu úhlovou sekundu, jsem od objektu vzdálen přesně jeden parsek. Ach jak prosté, ach j ú
Parsek se v Hvězdných válkách používá ze stejného důvodu, jako Doctor Who má svou loď pojmenovanou TARDIS jako zkratku, která dává smysl v angličtině. Je to prostě mystické kolektivní vědomí mnohovesmíru a lidstvo obohatilo všehistorii těmito a určitě ještě dalšími slovy.
Tradičně skvělé video!
Ešte moderátor mohol uviesť, do akej vzdialenosti je možné merať vzd. hviezd paralaxovou metódou. Niekde som čítal , že je to cca 3500 svetelných rokov, ale neviem, či je to pravda.
Určovanie väčších vzdialeností a rozmerov vesmírnych útvarov by ma zaujímalo viac.
Takisto by ma zaujímalo historického pozadia , či veľkosť parseku v časoch svojho vzniku a používania vyjadrovali v metroch (kilometroch) alebo v AU alebo v svetelných rokoch.
Měření paralaxou se týká jen těch nejbližších hvězd, tedy řádově vyšších jednotek ly. Ale existuje více metod měření paralaxou, například velmi vzdálených dvojhvězd. Dnešními metodami lze zjistit jejich vzájemnou periodu oběhu, jejich hmotnost a z toho všeho lze vypočítat jejich vzájemnou vzdálenost od sebe a to už postačuje k sestrojení trojúhelníku s vrcholem na Zemi o nějakém úhlu. Tedy i oněch 3500 ly je možné za nějakého předpokladu dopočítat trojúhelníkem. K těm ostatním metodám patří například spektorgrafická či fotometrická paralaxa, což ve skutečnosti není o poctivé paralaxe, ale o HR diagramech, zdánlivé a absolutní hvězdné velikosti (cefeidy, z jejichž periody "blikání", minima a maxima lze z modelu zjistit vzdálenost...až do desítek milionů ly ). Ty nejvzdálenější objekty se porovnávají jejich světelnou intenzitou z výbuchu supernov (podobně jako mrkání cefeid). Musí jít o konkrétní typ supernovy (například Ia), kterým se říká "standardní svíčky". Tento typ supernov vybuchuje naprosto stejným způsobem (z přežrání hmoty vedlejší hvězdy) a to naprosto pravidelně. Tím, že jsou výbuchy naprosto identické v případech těchto typů supernov, lze podle intenzity světla poměrně dobře odvodit vzdálenost. Parsek je absolutně neintuivní, ale dobře se s ním pracuje v astronomických výpočtech. Tedy pokud bylo výstupem "pc", už se to nepřevádělo na jiné jednotky a věřte, že ani astronom si nevytvoří v hlavě dobrý obraz o vzdálenosti skrze "pc", ale komunitně se jej bude držet, protože to patří do oboru. V jiných oborech přece také existuje, že proč by mělo být něco jednoduché, když to může být složité. Převod z pc na ly by přece nebyl žádnou velkou zátěží. Osobně používám snadno zapamatovatelné číslo 3.3 pro hrubý převod, například Betelgeuze vzdálená 600 ly je 600/3.3= 180 pc, nebo naopak 180pc * 3,3 je zhruba 600 ly (záleží, jak chcete působit "učeně" :). Převod na km s exponentem nemá smysl. Ani v AU to nic moc neříká ohledně hlubokého vesmíru, pokud se to netýká naší Sluneční soustavy, například že je něco vzdálené od Země 145 AU (sonda Voyager 1). Nejlepší představu poskytuje ly, byť je vedlejší jednotkou SI.
@@DL-kc8fc Až teraz som si všimol odpoveď. Ďakujem. Celkom dobre vysvetlené aj s príkladmi aj s trefnými poznámkami. Mám v tom teraz jasnejšie, než som mal doteraz. Aj paralaxy, aj kvázi paralaxy , aj parseky, aj AU, aj vzd. v metroch mocninách na 10, aj nepriame porovnávacie metódy podľa svetelnosti supernov. Vďaka. Áno, AU má význam tak po vyslanú družicu do vesmíru, popr. po najbližšiu hviezdu, alebo na porovnanie rozmerov iných slnečných sústav.
Aby som aj ja niečim prispel, pozeral som video o veľkostiach mikro a makro sveta, a známy makro a mikro vesmír je v rozsahu od 10 na -27 metra (nejaké mikro častice qarkov) po 10 na 30 m (najvzdialenejšie qasary). Mimochodom rozsah známeho vesmíru (10-27 m ; 10+30 m) nevyzerá vôbec veľký :)
ruclips.net/video/R6nbWVFg6kw/видео.html
@@handra003 Pěkné video. Rozsah je zohledněn našimi možnostmi, například velikost vesmíru určíme jen do pozorovaného horizontu, což nic neříká, jak je skutečně veliký za horizontem. V mikrosvětě jsme matematicky na planckových škálách, které prakticky nebudeme schopni nikdy pozorovat. :)
Zdravim a přicházím s dalším hloupým dotazem :(. Jak se určuje pozadí, vůči kterému se měří posun? Když nevím co je jak daleko (teprve to chci paralaxou zjistit) nemám onen "pevný bod".
Na to máme Archymeda, řekni mu a on ti ukáže pevný bod.... s ním pak můžeš měřit
Toto mi nepríde ako hlúpa otázka. Tiež mi to napadlo. 😁
@@meo5sensxua za pozadí můžete jednoduše považovat to, co je tak daleko, že nejste schopen žádný posuv naměřit. V začátcích měření paralaxou to bylo téměř vše, krom pár vybraných objektů, u kterých se podařilo posun vůči ostatním naměřit.
Stačí si vzít úhloměr a pravítko pak nemusíš řešit pozadí
Jsem jediný Krnovák? Můžu otázku? (Proč Krnov?)
Stručně řešeto: prostě jsme chtli vědět, zdali to zabere. A zabralo :-D
Take bych hlasoval za Bruntal.
Ja si myslím, že by sme mali aj vo vesmíre používať SI jednotky (Pm, Em, Ym, Zm) a netraumatizovať spoločnosť AU, ly a parsekom.
Tady bych řekla, že zrovna astronomická jednotka (za předpokladu, že člověk ví, co je AU) či světelný rok jsou názornější. Petametr, to už je prostě jen 1 a mnoho nul za tím, je to pro lidi už moc abstraktní.
@@pavlasklenarova2599 Nemyslím si, že petametre sú príliž abstraktné. Terabajty sa bežne používajú a nepočul som, že by sa niekto sťažoval, že tomu nerozumie. Aj lakte, stopy a palce sú názornejšie, ako metre a milimetre, napriek tomu metre používame a sú v konečnom dôsledku praktickejšie. :)
:-)
Nemám rád PARSEK
Možná je to parsek : c
Tak on by se čas dal měřit na metry, dokonce by to pro vědecké účely bylo lepší.
Ale pro praxi by stačilo, kdyby se konečně přejmenoval kilogram.
Dóóbrý