Rovnoměrně zrychlený pohyb | 2/11 Kinematika | Fyzika | Onlineschool.cz
HTML-код
- Опубликовано: 17 фев 2019
- Naučím tě, jak zrychlení ovlivňuje rychlost a jak vypočítat uraženou dráhu rovnoměrně zrychleného nebo zpomaleného pohybu.
Pokud se rychlost pohybu mění rovnoměrně (lineárně) v čase, nazýváme takový pohyb rovnoměrně zrychlený (zpomalený).
Zrychlení
Zrychlení je veličina, která mi popisuje, jak rychle se mění rychlost v čase. Jinak řečeno, jak intenzivně těleso zrychluje nebo zpomaluje. V případě rovnoměrně zrychleného pohybu můžeme zrychlení definovat jako podíl změny rychlosti a času. Z tohoto vztahu můžeme vyjádřit rychlost v kterémkoliv okamžiku pohybu.
v=v0+-a*t
kdy v0 je počáteční rychlost a t je doba pohybu. Znaménko minus používáme u zrychlení v případě, kdy zrychlení rychlost pohybu zpomaluje.
Dráha uražená během rovnoměrně zrychleného pohybu
Už víme co je zrychlení a jak si stanovit rychlost pohybu. Ve videu si ukazujeme krátké odvození vzorce, který nám spočítá uraženou dráhu s pohybu, když známe počáteční rychlost v0. Opět, znaménko minus použijeme pokud má zrychlení pohyb zpomaluje.
Grafy závislosti dráhy a rychlosti na čase
U pohybů s konstantním zrychlení je graf závislosti rychlosti na čase reprezentován přímkou (rostoucí pokud je zrychlení kladné, klesající pokud je zrychlení záporné). Graf uražené dráhy má tvar paraboly (dnem vzhůru pokud je zrychlení záporné, dnem dolů pokud je zrychlení kladné).
Pokud si výpočty přímočarých pohybů, vrhů v gravitačním poli (vodorovný, svislý, šikmý) a pohyby bodu po kružnici potřebuješ procvičit ještě více, tak sbírku řešených příkladů na kinematiku můžeš najít na 👉🏼👉🏼👉🏼 onlineschool.cz/videosbirky/k...
Toto video najdeš také na webu Onlineschool.cz na onlineschool.cz/fyzika/rovnom...
Registruj se k odběru, aby ti neuteklo žádné nové video! ruclips.net/user/onlineschoo...
Můžeš sledovat mou tvorbu na Facebooku: / onlineschoolcz
Všechna videa z matematiky a dalších technických předmětů najdeš na onlineschool.cz
Dik moc❤
Rádo se stalo :)
To odvození vzorce pro rovnoměrně zrychlený pohyb je super. Dokonce mi přijde přirozenější si pamatovat vzorec pro konečnou rychlost a jen vědět, že pro výpočet konečné dráhy stačí udělat průměr z počáteční rychlosti + konečné rychlosti (tu zjistím pomocí předchozího vzorce) a to celé vynásobit časem, než si pamatovat ten už konečný upravený vzorec. Díky za ty videa, musí to dát určitě spoustu práce.
Díky, dělám co můžu :) Hlavně když videa pomáhají.
Díky. Moc mi to pomohlo
Rádo se stalo :)
Také mi toto video moc pomohlo a konečně v tom mám jasno.
To nic rád slyším :)
Ďakujem pomohlo :)
Rádo se stalo :)
Ďakujem, super video, ale hovno pomohlo. :)
Zajímavé, člověk si pak těžko vykládá, jestli je to pochvala nebo kritika :)
Tvoju video je 11/10 ale naša učitelka dala aj tak niečo ine a nevie vobec vysvetlovat. To čo na nas vreštala ako pavián 7 hodín si ty lepšie vysvetlil za 16 minút. Video mi aspoň tému vysvetlilo a jej keď nebude robiť problém dávať normálne pisomky tak bude 100%
zachrana zivota toohel bratre
Dělám co se dá :)
Dobrý den, proč zapisujete zrychlení jako 1.m.s-2 (metr krát sekunda na méně druhou)? Proč to nezapsat normálně, aby to bylo srozumitelné, jako 1m/s?
Protože to by bylo špatně. To co pises je jednotka rychlosti a ne zrychlení. Ty jednotky jsou jiné.
@@onlineschoolcz Opravím ho proč to nezapíšete jako 1m/s-²
@@pavelgregr3568 to nejde, buď se da pouzit lomeno a plus 2 nebo bez lomena s minus 2
@@onlineschoolcz Jooo, jsem blbej, ale to furt neřeší otázku proč se píše ve fyzice dělení jako součin na mínus n
@@pavelgregr3568 dám jednodušší příklad třeba s obyčejnou rychlostí m/s (metr za sekundu). Buď to můžu zapsat takhle ve tvaru zlomku a nebo to můžu zapsat taky jako m.s-1 (metr krát sekunda na mínus první). Proč? Protože pokud mám nějaké číslo např. 5 a bude mít mocninu se záporným exponentem např. 5 na mínus 2, tak je takové matematické pravidlo, že se z toho stane převrácená hodnota tj. 1/5 a tu pětku už potom jen umocním na druhou. Doporučuju si někde na netu vyhledat téma mocniny se záporným exponentem, tam to určitě pochopíš líp než tady z toho mého chaotického komentáře :)
nechapu
drz hubu
OMEGALUL
@@pixel-rageunbound1935 cčř
@@Tomaseqq nec
Najs
Sledoval som celu kinematiku 1 až 10. Sú to veľmi dobre výukové videa. Jednu vec som však celkom nepochopil a to, ze niekedy používate všeobecný tvar pohybových rovníc, niekedy s deltou a niekedy s d pri derivácii. Je na to nejaký jednoduchý návod, kedy použiť ktorú variantu. Napr tu vo videu 2/10 v cca 01:30 začínate použivať a= delta v lomeno delta t. Prečo nie dv lomeno dt. Vo videu 6/10 šikmý vrh začínate okamžite s deriváciami a nie s použitím delty. Všeobecne rozumiem, ze je to o údajoch stredných a okamžitých, ale nerozumiem použitiu tu 2/10 a použitiu v 6/10, v čom je rozdiel? Nebude to v slovách: rovnomerne zrýchlený a nerovnomerne zrýchlený? Za odpoveď vopred ďakujem
tu deltu můžu používat u "rovnoměrných" veličin, tedy tam, kde ta změna je stálá, ať si vyberu kteroukoliv část děje. Derivaci je vůči tomu obecně platnější nástroj k popisu změny.
@@onlineschoolcz Ďakujem, za Vašu promptnú reakciu. Čo znamená stála zmena? Myslíte konštantná? Môžem deriváciu použiť aj u "rovnomerných" veličín? Pletie ma aj to, že v 07:00 používate v v(5) hodnotu 5 pri "delta" a vo videu Volný pád 3/10 v 03:57 používate x2 hodnotu 2 po integrovaní. Myslím si, že to vysvetlenie od Vás je dobre no neviem ci by ste sa tejto problematike v nejakom ďalšom videu mohli podrobnejšie venovať s niekoľkými príkladmi porovnávajucími "delta" riešenia a riešenia pomocou derivácii, čo by snáď pomohlo aj ďalšim študujúcim. Bavím sa o princípe pri ktorom by som sa vedel rýchlo rozhodnúť kedy derivovať a kedy nie. Myslím, že moja otázka sa netýka samotných teórii derivovania alebo počítania priemerných hodnôt. Tomu celkom rozumiem. Ide mi o užitie v podobných príkladoch aké v celej kinematike užívate Vy.
@@johnpolo7160 @John Polo Ano, stálá změna myslím konstantní. Dále, derivaci můžu použít kdykoliv, ta je univerzálně platná. Tu deltu spíše na střední škole (kde derivace neznají a taky proto, že se tam probírají max. rovnoměrně zrychlené pohyby) a taky hlavně jen v těch případech, kdy to zrychlení je stálé. Tam si můžu vzít jakýkoliv časový úsek a změnu rychlosti, která mu přísluší a zrychlení vyjde vždy stejné. U nerovnoměrně zrychleného pohybu by ta delta nešla použít, protože by vypočtené zrychlení bylo ovlivněné mojí volbou časového intervalu a změnou rychlosti, která by mu odpovídala. Naproti tomu výpočet přes derivaci by to vypočítal přesně. Zkus si vzít třeba pohyb popsaný s=t^3-t. Urči si rychlost a zrychlení v 2. a 1 vteřině přes derivace a pak přes deltu, nebudou sedět.
@@onlineschoolcz Ďakujem Vám za jasne vysvetlenie.
Este pár poznámok: trochu som poguglil a našiel som zopár dotazov, ktoré asi lepšie vystihujú filozofiu toho na co som v svojich komentároch narážal: Why do we take a derivative? I'm currently learning how to differentiate, but as most entirely new things are rather abstract, I cannot really get a hold of there as on why I'm differentiating.
For example, we have a function, y=x3. The derivative of x3 is written as y′=3x2. The differential of x3 could be written as d(x3)=3x2dx.
Okay, I think. What then, I wonder? This is not really telling me anything. Beautiful math, though.
I don't have a fundamental understanding of what taking a derivative means and I don't understand why would we do it. I just know how to mechanically do it.
Asi táto téma zaujíma Viac ludi. Viem je to celkom iná problematika ako táto Vaša časť o kinematike, ale tieto princípy platia pre celu fyziku.