Podrobné vysvětlení v komentářích..? Zjednodušeně: klasický rak. motor spaluje palivo a okysličovadlo. Atomový raketový motor prohání pracovní látku(vodík, metan, atd.) reaktorem- většinou tak nepotřebuje okyslyčovadlo(vyšší spec. impuls). Jinak je ve hře ještě jedna varianta. Loď by měla klasický reaktor bez trysky a poháněli by ji elektrické(iontové)motory.
@@paranis.r.o.1184 ptal ses na rozdíl mezi klasickým a jaderným... Jinak jo- ještě teda existují hybridní motory, kde je sice ve spalovací komoře tuhé palivo, které ale neobsahuje okysličovadlo(jak je tomu u normálních motorů na TPH)a to se přivádí zvlášt...
@@pavelkoudelka7988 Pochvala, veľmi pekne vysvetlené pre laikov. Ešte by som dodal, čo to v praxi znamená vyšší spec. impulz. Vďaka tomu, že si loď/družica/ nemusí so sebou ťahať okysličovadlo/ktoerého je mimochodom na objem aj váhu viac, ako paliva/ tak motor nemusí urýchlovať takú váhu a tým pádom nám buď stačí menj pohonných hmôt, alebo dosiahneme vyššiu rýchlosť/špecifický impulz nám udáva koľko N ťahu dosiahneme použitím 1 kg paliva za 1s, alebo obrátene koľko sekúnd budeme mať ťah 1 N pri použití 1 kg paliva/. Raketové motory na T majú cca 250, na kapalné palivá až 450, prúdový motor okolo 3000/nie nedá sa použiť vo vesmíre/ a Iontové tiež cca 3000. Veľmi zaujímvavý je pohon VASIMIR, ktorý má až 30 000. Vasimir je niečo ako hybrid medzi klasickým raketovým a Ionovým pohonom. to V v názve znamená Variabil, a tento motor dokáže buď za cenu nižšej efektívnosti dosiahnuť vyšší ťah, alebo ťah menšíé, ale za to veľmi efektívny. Tento moro je zatiaľ asi najbližšie k podsvetleným motorom, ktoré poznáme zo sci-fi, ale vyžaduje rádovy vyššie napájacie energie. Uvažovalo sa o použití 250kW Vasimir napájanom atomovým reaktorom.Pre použitie na transport ľudí, v rámci slnečnej sústavy, by sme ale potrebovali ešte väčší výkon v rádoch jednotiek až stoviek MW a to je možné zatiaľ len za použitzia atom. reaktorov, ale tomu bráni súčasné nastavenie vo svete, kedy rôzne nariadenia bránia tomu, aby sa niečo podobné vystrelilo na rakete. Pritom sa to dá postaviť veľmi bezpečne a aj v prípade nehody raketového nosiča by vôbec nemusel nastať prúser. Proste by sa len použili rovnaké bezpečnostné poistky, ako v prípade prepravy ľudí. Tzn. odniesť reaktor od vybuchujúceho nosiča a pristáť na padákoch napr. Tieto pohony sú použitelné len vo vesmíre. Kedysi bol ešte projekt NERVA, ktorý by bol použitelný aj pri štarte, ale spaliny z tohto motora boli silne radioaktívne, takže nepriechodné v súčasnom stave. Plánovali ho ako posledný stupeň v projekte Saturn 5 /Apollo aplications program/, kde by dosť podstatne zvýšil nosnosť rakety Saturn 5. Inak k špecifickému impulzu viac na wiki cs.wikipedia.org/wiki/Specifick%C3%BD_impuls tak isto aj cs.wikipedia.org/wiki/VASIMR alebo cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%BD_pohon_v_kosmu
Sea Dragon byl hodně zajímavý projekt, doporučuji si o něm něco přečíst. Nejzajímavější je ten start z moře. Tj. opravdu z moře, ne že by někde v moři stála rampa a tam by se startovalo, ale ta rakety by před startem fyzicky plavala v moři, mělo to údajně tu výhodu, že díky svému vyvážení byla neustále směřována kolmo vzhůru, a také voda poskytovala při startu protitlak obřímu motoru a mělo to pozitivní vliv na specifický impulz při startu.
A tiež pri tom výkone by pri štarte z pevniny došlo k roztaveniu betónu na rampe/nielen teplom, ale akustickým tlakom/ a klasická rampa by to neustála,alebo by sa musela neustále obnovovať :D A ten protitlak vody pomáhal v prvých sekundách po štarte vyvolať vyšší impulz a tým aj ťah.
Po neúspěšném startu s posádkou samozřejmě nejde hned startovat s lidma, letěla zásobovací loď Progress bez posádky, musí znovu dostat povolení a mít úspěšné starty a to nejde udělat hned, proto je to problém.
Rozhodně nejde o to dostat se k marsu rychleji, to by žádná společnost nezaplatila, ale s efektivnějším motorem může lod vézt méně paliva a tudíš zbude více na náklad
3:16 program NERVA že šedesátých let dokonce byl testován. Rusové v té době vyvíjeli obdobný motor - RD-0910. Snad prý taky testovali. 10:20 hlavně měli problém s řídícím systémem těch motorů - po selhávce motoru kompenzovat vypnutím motoru na opačné straně až jich vypnul tolik že raketa neměla dost tahu. 10:56 ne úplně motory z N-1 ale jejich následný vývoj (NK-15 - NK-33 - RD-170) což jsou snad dodnes nejúčinnější raketové motory na RP-1/LOX. Američané koupili staré NK-33 pro raketu Antares, oprášili je a přejmenovali na Aerojet AJ-26-62. Lítali s nima až do té jedné havárie a teď by to měli měnit za RD-181. A RD-180 zase létají na Atlas V
N1 byla původně navržena aby mohla letět i bez pár motorů. No teoreticky měla ale díky tomu že když nějaký motor vypadl tak tam čerpadla cpala pořád stejné množství paliva které se nestíhalo spalovat a to roztrhlo palivové trubky 😂😂😂 díky čemuž nevyšel 3 pokus o start
No to těžko. Čerpadla(přesněji turbočerpadla)jsou přímo u motorů- v tomto případě(N1)v počtu kus na spalovací komoru a regulací otáček se provádí i regulace tahu motoru. U N1 byly problémy s citlivostí turbočerpadel na nečistoty v palivu, primitivní regulace pak odpojovala i motor v páru. Jenže hydraulický ráz při zastavení dokázal shodot/vypnout další motor...
a hlavne nejake motory boli v spolupraci rusko amerika s tym ze ich budu moct vyuzivat obidvaja ale vztahy ochladli cize usa ich museli nakupovat :D nieco take
Rusi mali dobré motory no po rozprade zväzu a konci projektu Eenergia ich nemali ako použiť takže by museli ľudí prepustiť a tý by zdrhli, Američanom sa tie motory hodili tak založili spoločný podnik s Rusmi RD Amross ktorý odvodil motor RD-180 z motoru RD-170 a potom ich vyrábali v Rusku (v Amerike by to bolo drahé) s tým že Američania kúpili tuším 101 motorov za fixnú 1 miliardu USD. Teraz je 101 motorov vyrobených no je to málo tak dokúpili nejaké kým nedokončia náhradu za Atlas V ktorý tieto motory používa.
Mohu poprosit o nake podrobne vysvetleni mezi raketovym motorem a tim atomovim?
Podrobné vysvětlení v komentářích..?
Zjednodušeně: klasický rak. motor spaluje palivo a okysličovadlo. Atomový raketový motor prohání pracovní látku(vodík, metan, atd.) reaktorem- většinou tak nepotřebuje okyslyčovadlo(vyšší spec. impuls).
Jinak je ve hře ještě jedna varianta. Loď by měla klasický reaktor bez trysky a poháněli by ji elektrické(iontové)motory.
@@pavelkoudelka7988 mno a ještě existuje pokud se nepletu na tuhé palivo a tekuté, ale byl by to dobrý námět pro vědecké kladivo
@@paranis.r.o.1184 ptal ses na rozdíl mezi klasickým a jaderným...
Jinak jo- ještě teda existují hybridní motory, kde je sice ve spalovací komoře tuhé palivo, které ale neobsahuje okysličovadlo(jak je tomu u normálních motorů na TPH)a to se přivádí zvlášt...
@@pavelkoudelka7988 Pochvala, veľmi pekne vysvetlené pre laikov. Ešte by som dodal, čo to v praxi znamená vyšší spec. impulz. Vďaka tomu, že si loď/družica/ nemusí so sebou ťahať okysličovadlo/ktoerého je mimochodom na objem aj váhu viac, ako paliva/ tak motor nemusí urýchlovať takú váhu a tým pádom nám buď stačí menj pohonných hmôt, alebo dosiahneme vyššiu rýchlosť/špecifický impulz nám udáva koľko N ťahu dosiahneme použitím 1 kg paliva za 1s, alebo obrátene koľko sekúnd budeme mať ťah 1 N pri použití 1 kg paliva/. Raketové motory na T majú cca 250, na kapalné palivá až 450, prúdový motor okolo 3000/nie nedá sa použiť vo vesmíre/ a Iontové tiež cca 3000. Veľmi zaujímvavý je pohon VASIMIR, ktorý má až 30 000. Vasimir je niečo ako hybrid medzi klasickým raketovým a Ionovým pohonom. to V v názve znamená Variabil, a tento motor dokáže buď za cenu nižšej efektívnosti dosiahnuť vyšší ťah, alebo ťah menšíé, ale za to veľmi efektívny. Tento moro je zatiaľ asi najbližšie k podsvetleným motorom, ktoré poznáme zo sci-fi, ale vyžaduje rádovy vyššie napájacie energie. Uvažovalo sa o použití 250kW Vasimir napájanom atomovým reaktorom.Pre použitie na transport ľudí, v rámci slnečnej sústavy, by sme ale potrebovali ešte väčší výkon v rádoch jednotiek až stoviek MW a to je možné zatiaľ len za použitzia atom. reaktorov, ale tomu bráni súčasné nastavenie vo svete, kedy rôzne nariadenia bránia tomu, aby sa niečo podobné vystrelilo na rakete. Pritom sa to dá postaviť veľmi bezpečne a aj v prípade nehody raketového nosiča by vôbec nemusel nastať prúser. Proste by sa len použili rovnaké bezpečnostné poistky, ako v prípade prepravy ľudí. Tzn. odniesť reaktor od vybuchujúceho nosiča a pristáť na padákoch napr. Tieto pohony sú použitelné len vo vesmíre. Kedysi bol ešte projekt NERVA, ktorý by bol použitelný aj pri štarte, ale spaliny z tohto motora boli silne radioaktívne, takže nepriechodné v súčasnom stave. Plánovali ho ako posledný stupeň v projekte Saturn 5 /Apollo aplications program/, kde by dosť podstatne zvýšil nosnosť rakety Saturn 5. Inak k špecifickému impulzu viac na wiki cs.wikipedia.org/wiki/Specifick%C3%BD_impuls tak isto aj cs.wikipedia.org/wiki/VASIMR alebo cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%BD_pohon_v_kosmu
Sea Dragon byl hodně zajímavý projekt, doporučuji si o něm něco přečíst. Nejzajímavější je ten start z moře. Tj. opravdu z moře, ne že by někde v moři stála rampa a tam by se startovalo, ale ta rakety by před startem fyzicky plavala v moři, mělo to údajně tu výhodu, že díky svému vyvážení byla neustále směřována kolmo vzhůru, a také voda poskytovala při startu protitlak obřímu motoru a mělo to pozitivní vliv na specifický impulz při startu.
A tiež pri tom výkone by pri štarte z pevniny došlo k roztaveniu betónu na rampe/nielen teplom, ale akustickým tlakom/ a klasická rampa by to neustála,alebo by sa musela neustále obnovovať :D A ten protitlak vody pomáhal v prvých sekundách po štarte vyvolať vyšší impulz a tým aj ťah.
Po neúspěšném startu s posádkou samozřejmě nejde hned startovat s lidma, letěla zásobovací loď Progress bez posádky, musí znovu dostat povolení a mít úspěšné starty a to nejde udělat hned, proto je to problém.
jo jasně, odkaz bude v popisku
Rozhodně nejde o to dostat se k marsu rychleji, to by žádná společnost nezaplatila, ale s efektivnějším motorem může lod vézt méně paliva a tudíš zbude více na náklad
U N1 byl hlavně problém s tim že v duležitý fázy vývoje umřel Korolijov.
3:16 program NERVA že šedesátých let dokonce byl testován. Rusové v té době vyvíjeli obdobný motor - RD-0910. Snad prý taky testovali.
10:20 hlavně měli problém s řídícím systémem těch motorů - po selhávce motoru kompenzovat vypnutím motoru na opačné straně až jich vypnul tolik že raketa neměla dost tahu.
10:56 ne úplně motory z N-1 ale jejich následný vývoj (NK-15 - NK-33 - RD-170) což jsou snad dodnes nejúčinnější raketové motory na RP-1/LOX. Američané koupili staré NK-33 pro raketu Antares, oprášili je a přejmenovali na Aerojet AJ-26-62. Lítali s nima až do té jedné havárie a teď by to měli měnit za RD-181. A RD-180 zase létají na Atlas V
NK-33 boli výborné najmä v parametri TWR (pomer ťahu a hmotnosti) no prekonal ich Merlin 1D od SpaceX.
@@samuelgomola9097 ona to bude spíš kombinace jak Dobrého TWR tak i vysokého specifického impulsu
Méně radoby vtipných žvástů a víc informací. Vaše názory na Rusy a Číňany opravdu nikoho nezajímají.
A já myslela, že jediné, na co jsme prošustrovali technologii, bylo hyalitové sklo. 😀
0:28 another settlement need your help....
Tak Atomova lod je jeste OK ... To treba takovy project Orion ->nuclear propulsion je teprve chutovka na radiaci :D
Patriku, bude dnes stream o pristani InSight na Marsu? ;) lebo si spominal, ze by si spravil stream
Ve 20:00 budeme streamovat na Zvědátorech a po deváté bude navazovat Faktstream na mém kanálu :) Patrik
Zvědátoři dakujem, uz sa tesim 😉
Tak dobře seru na to :D rovnou si k tomu pustím WoWko a spát už nejdu.
3:52 cesta na Mars ze všech letů trvala mezi 128 a 333 dny. Elon ale tvrdí, že BFR by se tam mohlo dostat i za 30.
Are you sure? Nemyslím si že má takovou technologii... to chce využít plasmový motory?
N1 byla původně navržena aby mohla letět i bez pár motorů. No teoreticky měla ale díky tomu že když nějaký motor vypadl tak tam čerpadla cpala pořád stejné množství paliva které se nestíhalo spalovat a to roztrhlo palivové trubky 😂😂😂 díky čemuž nevyšel 3 pokus o start
No to těžko. Čerpadla(přesněji turbočerpadla)jsou přímo u motorů- v tomto případě(N1)v počtu kus na spalovací komoru a regulací otáček se provádí i regulace tahu motoru.
U N1 byly problémy s citlivostí turbočerpadel na nečistoty v palivu, primitivní regulace pak odpojovala i motor v páru. Jenže hydraulický ráz při zastavení dokázal shodot/vypnout další motor...
falcon 9 vynese na LEO (low earth orbit) 22 t znovupoužitelne 15 a falcon heavy 62 znovupoužitelne 30
hrnek www: Počet chyb: 1
Produkt již není k dispozici.
a hlavne nejake motory boli v spolupraci rusko amerika s tym ze ich budu moct vyuzivat obidvaja ale vztahy ochladli cize usa ich museli nakupovat :D nieco take
Rusi mali dobré motory no po rozprade zväzu a konci projektu Eenergia ich nemali ako použiť takže by museli ľudí prepustiť a tý by zdrhli, Američanom sa tie motory hodili tak založili spoločný podnik s Rusmi RD Amross ktorý odvodil motor RD-180 z motoru RD-170 a potom ich vyrábali v Rusku (v Amerike by to bolo drahé) s tým že Američania kúpili tuším 101 motorov za fixnú 1 miliardu USD. Teraz je 101 motorov vyrobených no je to málo tak dokúpili nejaké kým nedokončia náhradu za Atlas V ktorý tieto motory používa.
@@samuelgomola9097 ano takto dakujem :D
Jsem homeopat
aj u nás v ulici býval jeden mentálne zaostalý :D